265

VYHLÁŠKA
ze dne 20. července 2012,
kterou se mění vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí,
ve znění pozdějších předpisů






      Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:

Čl. I

      Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 22 zní:

      ˙(2)  Dále se pro účely této vyhlášky považuje za

a)

podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při činnosti prováděné hornickým způsobem¹), staré nebo trvale opuštěné důlní dílo nebo zpřístupněná část jeskyně³). Je jím i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud se v nich mohou zdržovat osoby. Za podzemní dílo se považuje podzemní stavba i mělce uložená podzemní liniová stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor,

b)

mělce uložené podzemní dílo podzemní dílo s nadložím menším, než je šířka jeho výrubu,

c)

štolu podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45° od vodorovné roviny s hrubým průřezem menším než 16 m²,

d)

tunel podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45° od vodorovné roviny s hrubým průřezem 16 m² a větším,

e)

ražení protlakem souhrn operací nutných k rozpojení a odtěžení horniny za účelem protlačování roury o průměru nejméně 0,8 m,

f)

observační tunelovací metodu způsob ražení, který umožňuje operativně měnit způsob zajištění stability výrubu na základě skutečně zastižených geologických a inženýrskogeologických podmínek,

g)

prozatímní výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability provedeného výrubu v podzemním díle jen na nezbytně nutnou dobu,

h)

dočasnou výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla do doby zajištění stability podzemního díla trvalou výztuží,

i)

trvalou výztuž soubor technologických prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla po celou dobu jeho stanovené životnosti,

j)

technologickou třídu výrubu soubor stavebních opatření a technologických postupů vedoucích k dosažení požadované stability výrubu a ovlivněných objektů v konkrétních geologických a inženýrskogeologických podmínkách,

k)

schéma zajištění stability výrubu dokument, kterým se určuje před provedením záběru způsob zajištění stability výrubu na základě prognózy chování horninového masivu,

l)

varovný stav projektem definovaná hodnota deformace horninového masivu nebo jiná měřitelná veličina závislá na projevu ražby na horninový masiv, při jejímž dosažení je nutno vyhodnotit vzniklou situaci a případně stanovit opatření k zajištění požadované stability výrubu, objektů v nadloží a bezpečnosti práce,

m)

záběrový list dokument, který zaznamenává rozsah zajištění stability provedeného výrubu,

n)

stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti zaměstnanců a stavu pracoviště, při němž zaměstnanec určený organizací k výkonu stálého dozoru se od zaměstnanců nevzdaluje a nezaměstnává ničím jiným než dozorem,

o)

geotechnika²²) odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná k zatřiďování horninového masivu do technologických tříd výrubu,

p)

geomonitoring průběžné sledování a měření mechanických vlastností hornin a jejich vlivu na ražená a hloubená díla.

––––––––––––––––––––

³)

§ 10 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

²²)

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      2.  V § 2 se odstavec 4 zrušuje.

      3.  Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

˙§ 2a

      (1)  Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování této vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu.

      (2)  Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu báňskému úřadu oznamuje organizace osobu závodního⁴) a jeho identifikační údaje. Závodní se při výkonu své činnosti považuje za vedoucího zaměstnance.˙.

      4.  V § 3 odst. 1 a 5, § 7 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 a 2, § 21 odst. 1, § 36 odst. 2, § 51 odst. 3, § 54 odst. 9, § 56 odst. 1, § 57 odst. 2, § 58 odst. 1, § 61 odst. 3, § 92 odst. 1, § 103 odst. 4, § 133 a § 151 odst. 1 a 2 se slova ˙vedoucí pracovník˙ nahrazují slovem ˙závodní˙; v § 5 odst. 3, § 62 odst. 2, § 65 odst. 8, § 73 odst. 1, § 134 odst. 1 a 2 a § 164 odst. 6 se slova ˙vedoucím pracovníkem˙ nahrazují slovem ˙závodním˙; v § 14 odst. 2, § 59 odst. 1 a § 166 odst. 2 se slova ˙vedoucího pracovníka˙ nahrazují slovem ˙závodního˙.

      5.  § 6 včetně nadpisu zní:

˙§ 6

Prohlídky

      (1)  Pracoviště se obsadí, jen pokud bylo před zahájením práce včetně přístupových cest prohlédnuto technickým dozorem¹³) nebo předákem vyškoleným a písemně ustanoveným pro výkon dozoru. Před obsazením pracoviště se odstraní zjištěné závady. Pokud nelze závady bezprostředně ohrožující bezpečnost práce a provozu odstranit, není možné pracoviště obsadit.

      (2)  Na pracovištích ražeb tunelů, štol, komínů a protlaků a hloubení jam a dále na pracovištích, kde při ražení je používána trhací práce, a na pracovištích, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par a prachů (dále jen ˙hořlavé plyny˙), nebezpečí průvalu vod nebo zvodněných materiálů, zajistí závodní jejich prohlídku technickým dozorem nejméně jedenkrát ve směně, ve které je konána práce. Závodní provádí prohlídku takového pracoviště nejméně dvakrát týdně.

      (3)  Technický dozor kontroluje při prohlídkách pracovišť dodržování příslušné provozní dokumentace, stav pracoviště a přístupových cest, stav bezpečnostních a technologických zařízení a strojů. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a zaměstnanci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, technický dozor zastaví na pracovišti práci a zařídí odchod zaměstnanců na bezpečné místo. O tomto opatření ihned uvědomí závodního. Výsledky prohlídek a určená opatření se zaznamenávají v den kontroly do příslušné knihy.

      (4)  K zajištění bezpečnosti práce a provozu si závodní sousedících podzemních děl bezodkladně sdělují všechny poznatky, které souvisí s bezpečným a odborným řízením těchto děl.

      (5)  Prohlídku bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně provádí denně před zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec a jedenkrát za 6 měsíců závodní. O obsahu a výsledku prohlídky neprodleně provede prohlížející záznam.

      (6)  Prohlídkami podle odstavce 5 se ověřuje vždy alespoň

a)

stav horninového masivu zpřístupněné části jeskyně a jeho zajištění proti pádu horniny,

b)

schůdnost a průchodnost cest a jejich osvětlení,

c)

větrání a složení ovzduší,

d)

vodní režim jeskyně a

e)

funkčnost signalizace bezpečnostních zařízení.

      (7)  Organizace zajišťuje nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek. O provedené prohlídce a jejím obsahu provede osoba provádějící prohlídku záznam.˙.

      6.  V § 8 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Organizace určí práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazu a pro tyto práce ustanoví stálý dozor.˙.

      7.  Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které včetně nadpisů znějí:
˙§ 9a

Zaměstnanci

      (1)  Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i během ní. Při ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku práci zastaví, oznámí toto ohrožení předákovi a postupují podle § 9b. V práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.

      (2)  Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.

      (3)  Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupují podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volí takové pracovní postupy, které jsou v souladu s pravidly bezpečné práce. Bez příkazu nadřízeného nic nemění na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.

      (4)  Zaměstnanci se nevzdalují ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo technického dozoru s výjimkou naléhavých důvodů, zejména hrozícího nebezpečí, nevolnosti, náhlého onemocnění nebo úrazu. Odchod z naléhavých důvodů bezodkladně ohlásí předákovi a technickému dozoru.

      (5)  Zaměstnanci dodržují pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh, zejména při trhacích pracích.

      (6)  V místech se zvýšeným požárním nebezpečím se nesmí používat otevřený oheň ani kouřit. Ve výjimečných případech smí být použit otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.

§ 9b

Nebezpečí

      Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, pokud nemůže toto nebezpečí odstranit sám, oznámí to ihned technickému dozoru nebo inspekční službě a podle možnosti upozorní všechny fyzické osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.˙.

      8.  § 10 včetně nadpisu zní:

˙§ 10

Předák, předák pro ražení podzemních děl a předák pro hloubení podzemních děl

      (1)  Skupinu dvou a více zaměstnanců řídí předák. Výkonem činnosti předáka pověřuje zaměstnance technický dozor.

      (2)  Předákem pro ražení nebo hloubení podzemních děl může být jen zaměstnanec s nejméně tříletou odbornou praxí při ražení nebo hloubení důlních nebo podzemních děl a který složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Výkonem činnosti předáka pro ražení nebo hloubení podzemních děl pověřuje zaměstnance závodní. Rozsah, způsob a lhůty opakování zkoušek určí organizace.

      (3)  Předák dbá na bezpečnost jemu svěřené skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede jemu svěřenou skupinu na bezpečné místo.

      (4)  Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu technickému dozoru před nástupem střídající směny.˙.

      9.  V části první nadpis hlavy čtvrté zní:

˙ZÁVAŽNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY, ZÁVAŽNÉ UDÁLOSTI, ZÁVAŽNÉ PROVOZNÍ NEHODY A NEBEZPEČNÉ STAVY˙.

      10.  § 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní:

˙§ 11

Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů

      (1)  Organizace zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

      (2)  Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy

a)

smrtelný úraz,

b)

úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, nebo

c)

hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.

      (3)  Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

a)

zapálení a výbuchy hořlavých plynů,

b)

požáry v podzemí a požáry na povrchu, které ohrožují osoby v podzemí,

c)

výskyt nedýchatelných plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v podzemí,

d)

závaly podzemních děl, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu delší než 24 hodin nebo jejichž účinky se projevily na povrchu,

e)

průvaly vod, a to i povrchových, a zvodnělých materiálů do podzemního díla,

f)

únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl,

g)

ztráta nebo prokázaná netěsnost radioaktivního zářiče, nebo jiné nebezpečné stavy,

h)

hledání pohřešované osoby, nebo

i)

úmrtí osoby v podzemí.

      (4)  Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

a)

nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladů, odcizení či nalezení výbušnin,

b)

používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem⁶), nebo

c)

provozu těžních zařízení včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení⁷).

––––––––––––––––––––

⁶)

Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

⁷)

Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb.˙.

      11.  Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 11a

Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie)

      (1)  Na místě, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu nebo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), nelze nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu zdraví a života lidí a nezbytné záchranné práce k zajištění majetku a bezpečnosti provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

      (2)  O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu nebo závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie.

      (3)  Organizace uchovává dokumentaci o závažném pracovním úrazu, závažné události, nebezpečném stavu nebo závažné provozní nehodě 5 let.˙.

      12.  § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní:

˙§ 12

Plán zdolávání závažné provozní nehody

      (1)  Závodní zajistí v součinnosti s báňskou záchrannou službou před zahájením činnosti prováděné hornickým způsobem vypracování plánu zdolávání závažné provozní nehody⁹) a jeho aktualizace tam, kde je stanovena povinnost jeho zpracování.

      (2)  Plán zdolávání závažné provozní nehody je závazný pro všechny osoby zdržující se v podzemí a objektech, pro které je vypracován.

      (3)  Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat plán zdolávání závažné provozní nehody, určí závodní způsob vyrozumění a zajištění osob pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět.

––––––––––––––––––––

⁹)

§ 6 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.˙.

      13.  § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zní:

˙§ 16

Provozní dokumentace

      (1)  Před započetím prací nebo činností, pro které je tak touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní.

      (2)  Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

      (3)  Provozní dokumentace musí být v souladu s projektovou dokumentací, požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení²³), technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

      (4)  Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená pro místní podmínky.

      (5)  Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.

      (6)  Zaměstnanci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.

      (7)  Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro zaměstnance, kteří jsou povinni ji dodržovat.

      (8)  Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k úrazu smrtelnému, životu nebezpečnému nebo hromadnému, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

––––––––––––––––––––

²³)

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      14.  Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní:

˙§ 16a

Vedení děl v podzemí a požadavky na projektovou dokumentaci

      (1)  Vedení podzemního díla je dovoleno jen podle projektu, který zpracoval báňský projektant²⁴), jehož odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů¹³).

      (2)  Podkladem pro zpracování projektu je geologický a inženýrskogeologický průzkum, který musí být zpracován a vyhodnocen podle zvláštních předpisů²⁵) před zahájením prací na projektu. Výsledky geologického a inženýrskogeologického průzkumu musí poskytnout dostatek informací pro zpracování projektové dokumentace.

      (3)  Součástí projektu musí být riziková analýza faktorů ovlivňujících bezpečnost provádění díla a objektů v dosahu možného ovlivnění na základě celkového vyhodnocení výsledků geologického a inženýrskogeologického průzkumu. Projekt rozdělí horninový masiv do kvazihomogenních celků a pro každý z celků určí způsob zajištění stability výrubu a technologický postup prací.

      (4)  Projektová dokumentace stanoví také požadavky na náplň a rozsah geomonitoringu, stanoví zónu ovlivnění s ohledem na vyvolané deformace nadloží, seismické účinky a ovlivnění režimu podzemních vod.

      (5)  Součástí projektové dokumentace je výpočet, který modeluje chování horninového masivu při ražbě v daném kvazihomogenním celku s navrženým způsobem zajištění stability výrubu.

      (6)  Organizace zajistí pravidelné vyhodnocování geomonitoringu s ohledem na případné dosažení varovných stavů a včasné použití stanovených opatření k bezpečnému provádění.

––––––––––––––––––––

²⁴)

§ 5b zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.

²⁵)

Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.˙.

      15.  §17 a 18 včetně nadpisů znějí:

˙§ 17

Inženýrskogeologická dokumentace

      (1)  Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení podzemních děl, je nezbytné jejich ověření.

      (2)  Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o

a)

rozdělení horninového masivu na kvazihomogenní celky obdobných vlastností, o inženýrskogeologických vlastnostech horninového masivu a uložení hornin vzhledem k čelbě a k líci výrubu, a to zejména z hlediska vrstevnatosti, přetvárných a pevnostních vlastností hornin, kvality a orientace vrstevních ploch, kvality výplně dutin a kaveren, soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,

b)

průběhu geologických poruch, předpokládaných místech se zvýšenými tlaky hornin, průběhu pokryvných útvarů, hloubce zvětrání a hladině podzemní vody, výšce celkového a horninového prostředí, v případech podzemních děl uložených mělce pod povrchem údaje o lokalizaci oslabených zón v horninovém masivu s výrazně nižší strukturní pevností, o místech prosakování a výtoku vody,

c)

doporučených parametrech jednotlivých kvazihomogenních celků horninového masivu pro výpočet horninového tlaku, dimenzování výztuže a stanovení způsobu rozpojování a

d)

hydrogeologických a plynových poměrech v rozsahu nutném pro stanovení bezpečnostních opatření.

      (3)  Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby, povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby.

      (4)  V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.

      (5)  Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit, popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant, který projekt zpracoval.

      (6)  Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla.

      (7)  Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na základě nového statického výpočtu.

      (8)  Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů.

§ 18

Dokumentace a záznamy

      (1)  Kromě dokumentace požadované zvláštními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu organizace vede při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

a)

knihu směnového hlášení,

b)

knihu příkazů a

c)

knihu kontrol.

      (2)  Závodní určí, kde a jakým způsobem mají být uloženy a vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až c), a podle místních podmínek může též určit, že tyto knihy budou sloučeny. Závodní může pověřit jiného zaměstnance činností podle věty první.

      (3)  Knihy podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou vedeny ode dne zahájení prací na pracovišti do dne ukončení činnosti prováděné hornickým způsobem po jednotlivých kalendářních měsících v roce. Stránky musí být označeny tak, aby je nebylo možno přečíslovat nebo změnit jejich pořadí. Knihy musí být k dispozici v místě určeném závodním.

      (4)  Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a obdobné záznamy, u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.

      (5)  Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů zaznamenávají zaměstnanci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, jsou záznamy uchovány nejméně jeden rok.

      (6)  O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu vede organizace záznamy.˙.

      16.  Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18c, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 18a

Kniha směnového hlášení

      Záznamy v knize směnového hlášení provádí závodním pověřený zaměstnanec v příslušné směně; zaznamenává zejména podstatné údaje o

a)

stavu pracoviště z hlediska bezpečnosti práce a provozu,

b)

časovém průběhu činností v průběhu směny ˙ základní operace; o speciálních činnostech budou záznamy vedeny samostatně,

c)

důvodech a časovém průběhu přerušení a obnovení razících nebo hloubících prací,

d)

závažných pracovních úrazech, závažných provozních nehodách a nebezpečných stavech, pokud nejsou vedeny samostatně,

e)

čase zahájení činnosti, provádění prací a ukončení činnosti subdodavatelů, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,

f)

seznámení a poučení zaměstnanců se změnami v bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,

g)

seznámení a proškolení osob zdržujících se v podzemním díle s podmínkami bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně, a

h)

vlivech nepředpokladatelných projevů v důsledku ražby, hloubení nebo prováděných trhacích prací oproti provozní dokumentaci.

§ 18b

Kniha příkazů

      Záznamy v knize příkazů obsahují zejména údaje o

a)

příkazech závodního k odstranění nedostatků a nebezpečných stavů,

b)

příkazech technických dozorů k řešení odstranění okamžitých nedostatků a nebezpečných stavů,

c)

příkazech závodního k realizaci změn projektové dokumentace navržených zodpovědným báňským projektantem, který projekt zpracoval, a

d)

příkazech a pokynech závodního stanovujících nápravná opatření ke zjištěným výsledkům geotechnických měření.

§ 18c

Kniha kontrol

      Záznamy v knize kontrol provádí závodním pověřený zaměstnanec. Vložení protokolů, zápisů nebo vepsání záznamu musí být provedeno v den kontroly. Kniha kontrol dokumentuje zejména údaje o

a)

prohlídkách a záznamech kontrolních orgánů a jejich závěrech,

b)

doporučených odchylkách nebo doporučených operativních změnách projektové dokumentace podepsaných báňským projektantem, který projekt zpracoval,

c)

výsledcích kontrolní činnosti báňského projektanta, který projekt zpracoval a která je prováděna minimálně jedenkrát týdně,

d)

provádění a výsledcích geotechnických měření,

e)

nepředpokládaných vlivech na povrch v důsledku ražby, hloubení nebo trhacích prací a

f)

výsledcích provedených kontrol ostatních techniků.˙.

      17.  V § 19 větě druhé se slovo ˙těžkému˙ nahrazuje slovy ˙životu nebezpečnému˙.

      18.  § 20 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zrušuje.

      19.  V § 23 odstavce 1 a 2 znějí:

      ˙(1)  Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup. Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a.

      (2)  Technologický postup určí

a)

směr a úklon ražení nebo hloubení a průřez podzemního díla,

b)

maximálně přípustnou délku záběru, způsob a postup rozpojování hornin a členění čelby,

c)

bezpečnostní opatření při ražení nebo hloubení podzemního díla nutná z důvodů blízkosti jiných podzemních prostor, inženýrských sítí, kabelových vedení a pro bezpečnost povrchových objektů v nadloží včetně návrhu preventivních stabilizačních opatření,

d)

předpokládané inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry,

e)

druh, způsob a lhůty budování výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše dovolenou vzdálenost od čelby, požadované náběhy pevností betonu, způsob zakládání a vyplnění volných prostor za výztuží, druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže, pravidla pro bourání prozatímní výztuže, zásobu hmot pro výztuž, lhůtu pro zřízení trvalé výztuže,

f)

způsob větrání pracoviště,

g)

způsob zneškodňování prachu,

h)

způsob odvodňování,

i)

zvláštní opatření proti průvalu vod a zvodněných materiálů, porušení stability horninového masivu v okolí výrubu, případně jiným nebezpečím,

j)

strojní a elektrická zařízení pro ražení, větrání, vyztužování a dopravu,

k)

rozsah a organizaci dopravy na pracovišti,

l)

postup a návaznost jednotlivých technologických operací,

m)

rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,

n)

osobní ochranné pracovní prostředky,

o)

další opatření, vyžadují-li je zvláštní podmínky, zejména při očekávání zvýšených deformací výrubu, tvorby nadvýrubů, vyjíždění hornin z čelby a podobně,

p)

prostředky pro nouzový výstup z jámy nebo šachtice a jejich umístění,

q)

postup při dosažení varovných a havarijních stavů zjištěných v rámci geotechnického monitoringu a

r)

vzdálenost čeleb dílčích výrubů, nebo čeleb paralelně ražených podzemních děl.˙.

      20.  V § 23 odst. 4 písmeno b) zní:

˙b)

rozsah a obsah prohlídek podle § 6 odst. 5 a 6,˙.

      21.  V § 24 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace neohrozí objekty v nadloží.˙.

      22.  § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:

˙§ 28

Použití observačních tunelovacích metod

      (1)  Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví

a)

na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu prognózu rozdělení horninového masivu v trase a okolí díla do kvazihomogenních celků s uvedením předpokládaného chování horninového masivu při ražbě,

b)

rozdělení raženého úseku díla do technologických tříd výrubu podle předpokládaných inženýrskogeologických podmínek v daném kvazihomogenním celku a

c)

možnosti úpravy způsobu zajištění stability výrubu v dané technologické třídě výrubu na základě skutečných inženýrskogeologických podmínek zastižených při ražbě.

      (2)  Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem²⁶).

      (3)  Technologická třída výrubu určí zejména

a)

způsob členění výrubu na dílčí výruby,

b)

maximální vzdálenosti čeleb jednotlivých dílčích výrubů a požadavky na případné uzavření profilu dílčího výrubu nebo celého díla v závislosti na vzdálenosti od čelby, nebo na čase,

c)

maximální a doporučenou délku záběru výrubu,

d)

způsob zajištění stability výrubu včetně čelby ve vztahu k časovému provedení výrubu,

e)

způsob rozpojování horninového masivu,

f)

rychlost ražby,

g)

maximální očekávanou deformaci horninového masivu a její vliv na systém ostění -- hornina,

h)

varovné stavy z hlediska zajištění stability výrubu, únosnosti systému ostění -- hornina, přípustných deformací výrubu a zajištění stability objektů v nadloží. Varovný stav může být kromě hodnoty určen i předpokládaným vývojem sledované veličiny v čase a

i)

doporučení pro provádění doprovodných opatření při dosažení varovného stavu.

      (4)  Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění.

      (5)  Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní.

      (6)  Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami.

      (7)  Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména

a)

staničení čelby,

b)

čas provedení záběru,

c)

délku záběru,

d)

způsob rozpojování a

e)

minimální obsah prvků zajišťující stabilitu výztuže, a to zejména příhradových rámů, výztužných sítí, kotvení, tloušťky a kvality betonu, zajištění stability čelby, nadvýlomu a injektáže.

––––––––––––––––––––

²⁶)

§ 5c odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.˙.

      23.  V § 42 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno d), které zní:

˙d)

velikost nadvýrubu, který je možno zastříkat přes osazenou výztužnou síť.˙.

      24.  V § 44 odst. 1 písmeno c) zní:

˙c)

minimální pevnost betonu, při které lze konstrukci odbednit,˙.

      25.  V § 113 odst. 5 se slova ˙ , a v místech, kde dopravní větev je výše než 1,4 m nad zemí, vybaven bočním hrazením˙ zrušují.

Čl. II

      Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/ /48/ES.

Čl. III

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2012.




Předseda:


Ing. Pěgřímek v. r.