VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2003, kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 21. listopadu 2003,
kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.:
§ 1
(1) Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen ,,bezpečnost práce a provozu") při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy používaných při svislé dopravě a chůzi a požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost zaměstnanců při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení a jámy při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem1) v podzemí.
(2) Vyhláška se nevztahuje na svislou dopravu
- a)
- strojním dopravním zařízením jednočinným2) při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí do hloubky 50 m s povolenou rychlostí menší než 1 m . s-1,
- b)
- při havárii3) v jámě.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se považuje za
- a)
- dopravní nádobu -- těžní klec, skip, okov, kontejner nebo jiná nádoba obvykle zavěšená na laně, která je určena k dopravě osob nebo hmot při svislé dopravě; za dopravní nádobu se považuje také protizávaží,
- b)
- dosedací rošt -- konstrukce v jámě pod nejníže položeným provozovaným nárazištěm sloužící k zachycení sil vyvozených dopravní nádobou při jejím přejetí volné hloubky a k případnému zachycení dopravní nádoby,
- c)
- elektrickou část těžního zařízení -- elektrické zařízení těžního stroje a části související s jeho řídicím, kontrolním a zabezpečovacím zařízením, ovládáním a regulací, napájení z rozvodny, osvětlení strojovny těžního stroje (dále jen ,,strojovna") a nárazišť a elektrické zařízení násypné a výsypné stanice bezprostředně navazující na provoz těžního stroje,
- d)
- havarijní dopravní zařízení -- strojní zařízení k nouzové dopravě osob, popřípadě i materiálu v jámě,
- e)
- jámovou stolici -- konstrukce v nárazišti sloužící pro uchycení jámové výstroje,
- f)
- jámovou tůň -- úsek jámy nad jejím dnem pod dosedacím roštem, kde se shromažďuje voda, popřípadě i materiál z propadu (dále jen ,,propad"),
- g)
- jámu -- svislé důlní dílo a důlní dílo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45° sloužící k jakékoliv dopravě těžním zařízením, k chůzi, k větrání dolu nebo jiným účelům nebo již nepoužívané; součástí jámy je i jámová tůň,
- h)
- jízdu -- řízený pohyb dopravní nádoby v jámě nebo jen těžního lana s úvazkem a závěsem, popřípadě i s břemenem,
1. řádnou jízdu -- doprava osob v dopravní ná-době v úseku jámy s povolenou řádnou jízdou v době vymezené organizací v Řádu o jízdě na laně pro řádnou jízdu,
2. mimořádnou jízdu -- doprava osob v dopravní nádobě v úseku jámy s povolenou řádnou jízdou v době nevymezené pro řádnou jízdu,
3. výjimečnou jízdu -- doprava osob v dopravní nádobě v úseku jámy, ve kterém není povolena řádná jízda,
4. samojízdu -- doprava jedné nebo více osob v dopravní nádobě, při níž je dáváno návěští z dopravní nádoby,
5. zajišťovací jízdu -- jízda dopravní nádoby ověřující průjezdnost jámy,
6. zkušební jízdu -- jízda dopravní nádoby ověřující provozuschopnost těžního zařízení a jámy,
7. kontrolní jízdu -- jízda při prohlídce a kontrole jámy a jejího vybavení,
8. těžbu -- jízda dopravní nádoby pouze s hmotami, s výjimkou dopravy břemen nadměrné hmotnosti a břemen nadměrných rozměrů,
- i)
- lezní oddělení -- prostor v jámě vymezený pro lezení po žebříku,
- j)
- malé těžní zařízení -- těžní zařízení s povolenou rychlostí nepřesahující 4 m . s-1,
- k)
- nakládání lana -- práce spojené s montáží lana a jeho zařazením do používání nebo s výměnou lana,
- l)
- nárazníkový rošt -- konstrukce v těžní věži sloužící k zachycení sil vyvozených dopravní nádobou při jejím přejetí volné výšky a k zabránění případnému nárazu úvazku nebo dopravní nádoby do lanovnice,
- m)
- náraziště -- vodorovné důlní dílo stýkající se s jámou vybavené pro nástup osob do dopravní ná-doby a výstup z ní, popřípadě i pro narážení a vyrážení důlních vozů a pro manipulaci s materiálem, z něhož jsou dávána návěští pro provoz těžního zařízení,
- n)
- návěští -- zvukový nebo světelný pokyn obsluze těžního zařízení k provedení požadovaného úkonu nebo k jeho předání strojníkovi,
1. rázové návěští -- zvukový pokyn daný tak, aby jednotlivé rázy byly od sebe zřetelně odděleny,
2. složené návěští -- návěští, které sestává z návěští určujícího jeho význam a z návěští určujícího cílové místo jízdy v jámě,
3. součtové návěští -- návěští vysílané do strojovny z náraziště a hlavní odnímací plošiny nezávisle na sobě; zařízení pro součtové návěští může umožnit i zpětné volání,
4. přímé návěští ,,Stůj" -- zvukový pokyn k nouzovému zastavení těžního stroje,
- o)
- nejvyšší a nejnižší provozní polohu -- koncová poloha dopravní nádoby při jízdě určená v dokumentaci těžního zařízení a jámy (dále jen ,,Spis o jízdě na laně") s tím, že při určení nejvyšší provozní polohy se při jízdě nahoru berou v úvahu nejvýše umístěné části zařízení dopravní nádoby (úvazek, pevně zabudovaná ochranná stříška, vodicí zařízení apod.) a při určení nejnižší provozní polohy se při jízdě dolů berou v úvahu podlaha nejspodnější etáže, dno dopravní nádoby, popřípadě spodní hrana výsypného otvoru dopravní nádoby se spodním vyprazdňováním,
- p)
- odkládání lana -- práce spojené s demontáží lana a jeho vyřazením z používání,
- q)
- odnímací plošinu -- plošina na nárazišti a na ohlubni, popřípadě i nad úrovní ohlubně vybavená pro narážení a vyrážení důlních vozů z dopravní nádoby,
- r)
- ohlubeň -- místo vyústění jámy na povrch nebo slepé jámy na výjezdní patro vybavené pro nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní, popřípadě i pro narážení a vyrážení důlních vozů a pro manipulaci s materiálem, z něhož jsou dávána návěští do strojovny; při prohlubování a rekonstrukci jámy též místo vyústění jámy na náraziště, z něhož se jáma prohlubuje nebo rekonstruuje,
- s)
- podstatnou změnu na těžním zařízení a v jámě -- záměrně provedená změna na těžním zařízení nebo v jámě, která negativně ovlivní základní statické nebo dynamické parametry těžního zařízení, jako je zvýšení nejvyšší povolené rychlosti, užitečného zatížení, zrychlení nebo zpoždění a povolení jízdy na další náraziště nebo v dalším uceleném úseku jámy; za podstatnou změnu na těžním zařízení se považuje také dodatečné zabudování jiného brzdicího zařízení a záměrně provedená změna v bezpečnostním obvodu. Za podstatnou změnu na těžním zařízení se nepovažuje náhrada opotřebené části za typově sice odlišnou část, avšak stejných nebo příznivějších technických parametrů,
- t)
- pomocný vrat -- druh vratu s motorovým pohonem4) určený organizací (dále jen ,,určený") k opravám a výměnám částí těžního zařízení, k napínání vodicích lan a k zavěšování a přemisťování povalu, bednění, kabelů, potrubí, luten a jiných břemen,
- u)
- praxi v oboru -- výkon činnosti v oblastech praktické aplikace technických znalostí v příslušném oboru,
- v)
- programovou rychlost -- předem naprogramovaná rychlost pohybu dopravní nádoby v jámě zajišťující bezpečný provoz těžního zařízení za daných místních podmínek,
- w)
- přejezdovou rychlost -- nejvyšší rychlost, kterou může dopravní nádoba projet přes svou nejvyšší a nejnižší provozní polohu; přejezdová rychlost nemůže být vyšší než 2 m . s-1,
- x)
- překládání dopravní nádoby -- přestavování vzájemné polohy dopravních nádob dvoububnového těžního stroje s tím, že jedna dopravní ná-doba zůstává na místě a druhá se ustaví do nové polohy,
- y)
- revizi těžního zařízení -- souhrn úkonů, kterými se ověřuje stav těžního zařízení a jámy pro zhodnocení, zda těžní zařízení a jáma jsou schopny bezpečného provozu,
- z)
- těžní věž -- kovová nebo betonová konstrukce s lanovnicemi a dalším vybavením postavená nad jámou umožňující prodloužení dopravy z jámy nad ohlubeň; u slepé jámy (šibíku) plní funkci těžní věže konstrukce zabudovaná v důlním díle. Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy může být těžní věž nahrazena těžní konstrukcí,5)
- aa)
- těžní zařízení -- soubor zařízení6) sloužících k dopravě osob, těžených hmot nebo materiálu v jámě a k zajištění bezpečnosti práce a provozu při svislé dopravě,
- bb)
- volnou hloubku -- dráha, kterou může projet dopravní nádoba od své nejnižší provozní polohy až do začátku brzdění brzdicími průvodnicemi,
- cc)
- volnou výšku -- dráha, kterou může projet dopravní nádoba od své nejvyšší provozní polohy až do začátku brzdění brzdicími průvodnicemi. Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy je to dráha, kterou může projet nejvyšší konstrukční prvek závěsu nebo vodicích saní dopravní nádoby přes nejvyšší provozní polohu, aniž narazí na pevnou překážku v těžní věži,
- dd)
- vzdělání strojního směru -- absolvování školy nebo jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru konstrukce, výroby a provozu strojů,
- ee)
- vzdělání elektrotechnického směru -- absolvování školy nebo jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru konstrukce, výroby a provozu elektrických zařízení,
- ff)
- vzdělání báňského směru -- absolvování školy nebo jiného vzdělávacího zařízení poskytujícího vzdělání zejména v oboru hornictví a hornické geologie.
Doprava osob se zavede alespoň tehdy, je-li výškový rozdíl mezi ohlubní a nárazištěm nejbližšího patra, popřípadě mezi dvěma patry větší než 50 m.
§ 4
(1) Po vybudování těžního zařízení podle projektu se těžní zařízení a jáma uvedou do zkušebního provozu a po jeho ukončení a vyhodnocení, pokud při něm byly těžní zařízení a jáma shledány schopným bezpečného provozu, do trvalého provozu podle této vyhlášky, pokud zvláštní právní předpis7) nestanoví jinak. Po provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě a v případě, že se některá část těžního zařízení požadovaná touto vyhláškou nahrazuje zařízením jiného typu, postupuje se obdobně, avšak v tom případě se uvede do zkušebního provozu jen příslušná část těžního zařízení. Zvláštní požadavky na projekt těžního zařízení a jámy stanoví příloha č. 1.
(2) Těžní zařízení a jámu před jejich uvedením do zkušebního i trvalého provozu posoudí komise odborníků, v nichž jsou zastoupeny profese báňská, strojní a elektrotechnická. Komisi určí na dole zavodní dolu, v ostatních případech vedoucí organizace (dále jen ,,závodní dolu"). Je-li součástí těžního zařízení betonová těžní věž, určí závodní dolu členem komise také znalce8) z oboru stavebnictví. Práce komise se zúčastní také zaměstnanci uvedení v § 6 odst. 2 až 5, popřípadě další zaměstnanci určení závodním dolu. Za odborníka profese báňské, strojní nebo elektrotechnické může být považován jen absolvent magisterského studijního programu v příslušném oboru, který byl po dobu alespoň 5 let pověřen dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení, popřípadě dozorem nad udržováním jámy a jejího vybavení (§ 6 odst. 3 až 5), nebo znalec v příslušném oboru, kteří úspěšně složili další zkoušku před komisí obvodního báňského úřadu.9)
(3) Zkušební provoz povoluje závodní dolu za podmínek uvedených v odstavci 2. Na těžním zařízení, které je jako celek ve zkušebním provozu, nemůže být povolena řádná jízda.
(4) Řádná jízda na těžním zařízení smí být konána až na základě povolení vydaného závodním dolu po předchozím projednání poznatků ze zkušebního provozu a výsledků posouzení podle odstavce 2 s obvodním báňským úřadem. Závodní dolu předem projedná s obvodním báňským úřadem také případnou změnu povolení.
(5) Na těžním zařízení, na kterém závodní dolu povolil výjimečnou jízdu, mohou zaměstnanci organizace,10) popřípadě i zaměstnanci dodavatelské organizace provádějící práce v jámě nebo montáž a seřizování těžního zařízení, konat výjimečnou jízdu, pokud byli seznámeni s Řádem o jízdě na laně. Za doprovodu takového zaměstnance mohou výjimečnou jízdu konat i jiné osoby; tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.
(6) Náhrada části těžního zařízení zařízením jiného typu a úprava nemající charakter podstatné změny může být na těžním zařízení provedena jen na základě souhlasu odborníka příslušné profese (§ 4 odst. 2) po posouzení a vyhodnocení výsledků ověřovacích zkoušek.
(7) Uvedení těžního zařízení a jámy do provozu, provedení podstatné změny na těžním zařízení nebo v jámě podle odstavce 1 nebo úpravy podle odstavce 6, povolení řádné jízdy, povolení výjimečné jízdy a změny těchto povolení ohlásí organizace neprodleně obvodnímu báňskému úřadu. V ohlášení se uvede označení a základní parametry těžního zařízení a jámy, druh jámy z hlediska tvaru a větrání, umístění a typ těžního stroje a těžní věže, druh pohonu a výkon motoru těž-ního stroje a parametry a druh lan; v ohlášení podstatné změny na těžním zařízení a úpravy se jeho obsah přiměřeně upraví.
§ 5
(1) O těžním zařízení a jámě vede organizace Spis o jízdě na laně.
(2) Spis o jízdě na laně obsahuje vždy
- a)
- Knihu o jízdě na laně,
- b)
- Řád o jízdě na laně,
- c)
- Pomocnou knihu prohlídek těžního zařízení a jámy,
- d)
- popis těžního zařízení a jámy a jejich technického vybavení s charakteristickými technickými údaji,
- e)
- prohlášení o shodě, popřípadě ES prohlášení o shodě včetně certifikátů, na jejichž základě bylo vydáno prohlášení o shodě, popřípadě označe- ní CE, osvědčení o jakosti materiálu hřídele těž-ního stroje, lanovnic a jejich os, nosných částí závěsů, úvazků a lan, doklad o charakteristice pružin záchytů a výsledky nedestruktivních kontrol závěsů a úvazků,
- f)
- výpočet bezpečnosti lana, přehled o vadách na laně, výsledky nedestruktivních kontrol lana a údaje o naložení a odložení lana,
- g)
- projekty, výpočty a výkresy těžního zařízení a jámy a schémata strojních, elektrických, hydraulických a pneumatických částí těžního zařízení,
- h)
- doklady o výsledcích měření v jámě, a to akcelerografického měření, měření svislosti jámy, měření přímosti průvodnicových tahů a měření korozních a jiných úbytků kovových částí výztuže a výstroje jámy,
- i)
- rozhodnutí obvodního báňského úřadu a závazné příkazy báňského inspektora vztahující se k provozu těžního zařízení a k jámě,
- j)
- záznamy o řádných a mimořádných prohlídkách a zkouškách včetně funkčních zkoušek těžního stroje (§ 63) a zprávy o revizích (§ 70) včetně záznamů a protokolů o provedených měřeních,
- k)
- opatření vydaná závodním dolu vztahující se k provozu těžního zařízení a k zajištění bezpečnosti práce a provozu při jízdě včetně seznamů zaměstnanců, kterým byla povolena samojízda,
- l)
- vzory formulářů na záznamy o provedení a výsledku stanovených prohlídek a měření, lhůty pro jejich provedení a harmonogram případných oprav,
- m)
- pracovní postupy pro jednotlivé činnosti při prohlídkách a údržbě těžního zařízení a jámy,
- n)
- návod k používání11) nebo návod k obsluze12) jednotlivých částí těžního zařízení,
- o)
- doklady a záznamy o uvedení těžního zařízení a jámy nebo jejich částí do zkušebního a trvalého provozu, doklady o povolení řádné jízdy a výjimečné jízdy a kopie ohlášení obvodnímu báňskému úřadu.
(3) Do Knihy o jízdě na laně se zapisují jména osob vykonávajících činnosti spojené s provozem těž-ního zařízení a jámy, výsledky jejich zkoušek a přezkoušení, výsledky ověření jejich zdravotní a jiné způsobilosti, výsledky stanovených prohlídek, měření, zkoušek a revizí těžního zařízení a jámy, pokud nejsou zapisovány do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy, důležité provozní záznamy, jako jsou povolení řádné a výjimečné jízdy, naložení a odložení lana, údaje o dopravní nádobě, číslo závěsu a úvazku a doba jejich použití, provedené opravy těžního zařízení a jámy, výměny částí těžního zařízení, změny a úpravy na těžním zařízení a v jámě a záznamy o úrazech a mimořádných událostech na těžním zařízení a při jeho provozu a v jámě.
(4) Změna na těžním zařízení a v jámě musí být předem, a není-li to možné, pak neprodleně po jejím provedení zaznamenána do Spisu o jízdě na laně. Výkresová dokumentace těžního zařízení musí být neustále v souladu se skutečným provedením těžního zařízení a jámy.
(5) Pro provoz těžního zařízení a jámy vydá organizace Řád o jízdě na laně, ve kterém kromě základních provozních údajů o jízdě uvede i význam návěští, nejvyšší povolené rychlosti, nejvyšší dovolené hmotnosti a rozměry dopravovaných břemen, při jejichž překročení se dopravované břemeno považuje za břemeno nadměrné hmotnosti nebo břemeno nadměrných rozměrů,13) a bezpečnostní zásady a opatření pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů.
§ 6
(1) K zajištění koordinace, odborného řízení svis-lé dopravy a vedení Spisu o jízdě na laně určí závodní dolu, pokud tuto činnost nebude zajišťovat sám, zaměstnance splňujícího požadavky odstavce 2 (dále jen ,,koordinační technik"). Koordinační technik může být pověřen i některou z činností podle odstavců 3 až 5.
(2) Koordinačním technikem těžního zařízení může být zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie, strojírenství nebo elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského, strojního nebo elektrotechnického směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení.
(3) Dozorem nad strojní částí těžního zařízení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti strojírenství a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním strojního směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen ,,technik pověřený dozorem nad strojní částí těžního zařízení").
(4) Dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením ales-poň bakalářského studijního programu v oblasti elektrotechniky a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním elektrotechnického směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen ,,technik pověřený dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení").
(5) Dozorem nad udržováním jámy a jejího vybavení může být pověřen jen zaměstnanec, který má vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti hornictví a hornické geologie a alespoň dvouletou praxi při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo v oblasti strojírenství a alespoň čtyřletou praxi při provozu těžního zařízení, nebo zaměstnanec s alespoň úplným středním odborným vzděláním báňského směru a tříletou praxí při provozu těžního zařízení nebo při údržbě jámy nebo strojního směru a pětiletou praxí při provozu těžního zařízení (dále jen ,,technik pověřený dozorem nad udržováním jámy").
(6) Zaměstnanci uvedení v odstavcích 2 až 5 mohou být závodním dolu pověřeni touto činností, pokud úspěšně vykonali zkoušku před komisí obvodního báňského úřadu. Současně s pověřením určí závodní dolu i jejich zástupce.
(7) Zastupováním zaměstnanců uvedených v odstavcích 2 až 5 může závodní dolu pověřit jen zaměstnance s kvalifikací požadovanou pro příslušnou činnost, kteří úspěšně vykonali zkoušku před komisí obvodního báňského úřadu.
(8) Zaměstnance uvedené v odstavcích 2 až 5 a jejich zástupce zapíše koordinační technik do Knihy o jízdě na laně s uvedením rozsahu jejich pověření dozorem.
§ 7
(1) K řízení těžního stroje smí být určen jen zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady a úspěšně absolvoval psychotech-nickou zkoušku (dále jen ,,strojník").
(2) Zdravotní způsobilost prokazuje strojník lékařským posudkem.14)
(3) Odborné předpoklady jsou:
- a)
- potřebné strojní nebo elektrotechnické znalosti získané alespoň vyučením v oboru,
- b)
- alespoň 4 roky praxe v oboru, z toho alespoň 6 měsíců u těžního zařízení,
- c)
- zácvik v řízení těžního stroje po dobu 2 až 6 měsíců; délku a rozsah zácviku určí závodní dolu v závislosti na složitosti těžního stroje,
- d)
- úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti před komisí obvodního báňského úřadu.
(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje strojník opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky.
(5) Odbornou způsobilost strojníka znovu ověřuje komise určená závodním dolu
- a)
- při změně na těžním zařízení, která ovlivňuje způsob řízení těžního stroje,
- b)
- před jeho prvním pověřením řízením těžního stroje jiného typu nebo na jiném dole,
- c)
- přeruší-li strojník svou činnost na dobu delší než půl roku a má být znovu pověřen řízením těžního stroje,
- d)
- do 2 let od posledního přezkoušení,
- e)
- při změně předpisů pro svislou dopravu.
Ověření odborné způsobilosti musí v případech uvedených pod písmeny a) až c) předcházet opakovaný zácvik v rozsahu určeném závodním dolu v závislosti na složitosti těžního stroje.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahuje na obsluhu těžního stroje ovladatelného tlačítky.
§ 8
(1) K samostatné obsluze zařízení náraziště smí být určen zaměstnanec, který je zdravotně způsobilý, splňuje odborné předpoklady a úspěšně absolvoval psychotechnickou zkoušku (dále jen ,,narážeč").
(2) Zdravotní způsobilost narážeč prokazuje lékařským posudkem.
(3) Odborné předpoklady jsou:
- a)
- alespoň 2 roky praxe v oboru, z toho alespoň 3 měsíce u těžního zařízení,
- b)
- zácvik v obsluze zařízení náraziště po dobu 1 měsíce v rozsahu určeném závodním dolu,
- c)
- úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti před komisí určenou závodním dolu.
(4) Zdravotní způsobilost podle odstavce 2 a úspěšné absolvování psychotechnické zkoušky prokazuje narážeč opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky.
(5) Odbornou způsobilost narážeče ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komise určená závodním dolu.
(6) Pracuje-li na ohlubni nebo na nárazišti skupina dvou a více narážečů, určí organizace jednoho z nich jako hlavního narážeče, který plní také povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.15) Hlavním narážečem může být určen jen zaměstnanec, který má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč.
(7) Obsluhovat těžní stroj ovladatelný tlačítky může jen narážeč, pokud
- a)
- má alespoň 6 měsíců praxe jako narážeč,
- b)
- prošel určeným zácvikem v řízení tohoto typu těžního stroje po dobu alespoň 1 týdne,
- c)
- vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.
§ 9
(1) Prohlídku a údržbu těžního zařízení a jámy smí provádět jen zaměstnanec, který
- a)
- má potřebné báňské, strojní nebo elektrotechnické znalosti získané alespoň vyučením v oboru,
- b)
- má alespoň 3 roky praxe v oboru, ve kterém získal odborné vzdělání,
- c)
- prošel zácvikem po dobu alespoň 1 roku při prohlídce a údržbě těžního zařízení, popřípadě jámy v rozsahu určeném závodním dolu,
- d)
- vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.
(2) Odbornou způsobilost prohlížitele a údržbáře těžního zařízení a jámy ověřuje opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komise podle odstavce 1 písm. d).
§ 10
(1) Povinnosti zaměstnanců uvedených v § 6 až 9 při prohlídkách a údržbě těžního zařízení a jámy určí provozní dokumentace.16)
(2) Při jízdě mezi ohlubní a nárazištěm je hlavní odnímací plošina na ohlubni. Je-li na ohlubni více odnímacích nebo nástupních plošin, určí Řád o jízdě na laně jednu z nich jako hlavní odnímací plošinu. Řád o jízdě na laně určí hlavní odnímací plošinu i při jízdě mezi dvěma nárazišti.
(3) Po dobu, kdy je na těžním zařízení konána řádná nebo mimořádná jízda, těžba nebo pravidelná doprava materiálu, musí být na hlavní odnímací plošině a na nárazišti, z něhož nebo kam se dopravuje, narážeč.
(4) Používá-li se pro nástup osob do dopravní nádoby více nástupních plošin nebo sklípky (dále jen ,,nástupní plošina"), musí být pro každou nástupní a výstupní stranu nástupních plošin, s výjimkou hlavní odnímací plošiny a náraziště, určen narážeč nebo jiný určený zaměstnanec, který vykonává vymezenou část činnosti narážeče určenou Řádem o jízdě na laně.
(5) Při řádné jízdě je současná těžba v téže jámě zakázána. Samojízda v téže jámě se nesmí konat současně v obou dopravních nádobách téhož těžního zařízení. Vykonávají-li samojízdu spolu s narážečem další osoby, smí být obsazeny i další etáže. Při kontrolní jízdě konané na střeše dopravní nádoby smí být v téže jámě buď provozováno jen jedno těžní zařízení nebo, pokud je prohlídka konána ze střech dopravních nádob různých těžních zařízení, musí být zajištěn pohyb těchto dopravních nádob ve stejné úrovni s přípustnou tolerancí nejvíce 2 m. Postup při kontrolní jízdě konané ze střech dopravních nádob různých těžních zařízení určí provozní dokumentace.
(6) Konstrukce uzavírající vstup do dopravní nádoby (dále jen ,,dvířka dopravní nádoby") musí být při dopravě osob uzavřena. Při dopravě osob je dovoleno současně dopravovat jen nářadí, předměty a pomůcky, pokud jsou zajištěny proti vypadnutí a vysunutí z dopravní nádoby a proti ohrožení jedoucích osob.
(7) Při dopravě osob a při kontrolní jízdě není dovoleno používat stavítka. Páky stavítek se po ukončení těžby zajistí tak, aby stavítka zůstala v otevřené poloze po celou dobu, kdy se netěží.
(8) Je-li náraziště vybaveno sklápěcími můstky, je dovoleno nastupovat a vystupovat z dopravní nádoby při řádné a mimořádné jízdě, jen jsou-li sklápěcí můstky sklopeny.
(9) Narážecí zařízení musí být při dopravě osob a při kontrolní jízdě zajištěno proti uvedení do provozu.
(10) Narážeč před opuštěním svého stanoviště zajistí strojní vybavení náraziště proti nežádoucí manipulaci. Současně zajistí, aby mezi zarážkou a jámou nebyl žádný důlní vůz ani materiál.
(11) Při poruše těžního zařízení se započatá jízda dokončí jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost práce a provozu. Až do odstranění poruchy ohrožující bezpečnost práce a provozu musí být zabráněno dalšímu rozjezdu těžního stroje.
(12) Překládány smějí být pouze prázdné dopravní nádoby.
(13) Doprava osob při rozpojených bubnech těž-ního stroje je možná jen při záchraně zaměstnanců a při zdolávání nehod, pokud
- a)
- je volný buben spolehlivě zajištěn proti pohybu,
- b)
- rychlost nepřekročí 3 m . s-1,
- c)
- je na stanovišti strojníka přítomen druhý strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těžního stroje,
- d)
- jsou určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(14) Vložené průvodnice v nárazištích se smějí vkládat nebo odebírat a vodicí a odrazová lana se smějí uvolňovat, napínat nebo odpojovat od kotvicí konstrukce jen v případě, je-li dopravní nádoba v klidu.
(15) Pro dopravu břemen nadměrné hmotnosti a břemen nadměrných rozměrů zpracuje koordinační technik provozní dokumentaci. Při této dopravě smí být zatížení dopravní nádoby nejvíce o 25 % vyšší než dovolené, avšak bezpečnost lana určená před zahájením této dopravy se zohledněním zlomů, koroze a otěru drátů při tom nesmí být menší než 4,5násobná a statická jistota jízdní a pojistné brzdy menší než 2,5násobná. O nakládání, vykládání a dopravě břemene nadměrné hmotnosti a břemene nadměrných rozměrů musí být předem uvědoměn strojník a narážeči. Břemeno smí nakládat, vykládat a doprovázet jen nutný počet zvlášť k tomu určených zkušených zaměstnanců s nejméně tříletou praxí při svislé dopravě. Nakládání a vykládání takového břemene a jeho doprava se provádí za stálého dozoru.17) Před dopravou takových břemen a po jejím ukončení provede prohlížitel prohlídku těch částí těžního zařízení, které budou, popřípadě byly při dopravě mimořádně namáhány, a to u břemene nadměrných rozměrů za účasti určeného technika, u břemene nadměrné hmotnosti pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
(16) V jámové tůni lze pracovat jen při zastavení provozu všech těžních zařízení v téže jámě, kromě zařízení, které se používá k čištění jámové tůně. Při jízdě tohoto zařízení se zaměstnanci pracující v jámové tůni zdržují v bezpečném úkrytu.
(17) Strojník před opuštěním svého stanoviště, není-li v řízení těžního stroje vystřídán jiným strojníkem, zabrzdí těžní stroj jízdní a pojistnou brzdou, zajistí jej proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu a vypne přívod energie pro těžní stroj. Svůj odchod ze strojovny oznámí narážeči na hlavní odnímací plošině a na místo určené organizací a strojovnu uzamkne.
§ 11
(1) Strojník uvede těžní stroj do chodu na základě návěští. Při tom se řídí návěštím zvukovým dávaným do strojovny
- a)
- z hlavní odnímací plošiny dvojčinného těžního zařízení, u kterého je jedna dopravní nádoba na ohlubni a druhá na úrovni některého náraziště; návěští z jiné odnímací plošiny nebo náraziště jsou kontrolní. Není-li na hlavní odnímací plošině nebo na nárazišti narážeč, lze po předchozím hovorovém upozornění strojníka vyslat návěští pouze z jednoho místa a toto návěští je pak pro strojníka směrodatné,
- b)
- z ohlubně nebo z náraziště, na kterém se nachází dopravní nádoba jednočinného těžního zařízení a toho dvojčinného těžního zařízení, na které se nevztahuje písmeno a).
(2) Rázové návěští ,,Stát" a návěští z dopravní nádoby mají přednost před ostatními návěštími. Zazní-li návěští ,,Stát" za jízdy, zastaví strojník neprodleně chod těžního stroje; do chodu jej smí uvést, až dostane jiné návěští z téhož místa nebo po domluvě s tím, kdo návěští k zastavení dal. Zazní-li návěští ,,Stát" za klidu, smí strojník uvést těžní stroj do chodu po návěští daném z místa, odkud bylo dáno návěští ,,Stát".
(3) Návěští ke strojníkovi v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) dává jen narážeč hlavní odnímací plošiny, a to až po návěští daném z příslušného náraziš-tě (kromě součtového návěští) a až po zjištění, že dopravní nádoba je připravena k jízdě. V případě, že se do víceetážové dopravní nádoby nastupuje a vystupuje současně z několika nástupních plošin, dává narážeč návěští k jízdě teprve tehdy, kdy narážeči, popřípadě jiní určení zaměstnanci ostatních plošin téhož náraziště dali znamení, že jízda může bezpečně začít.
(4) Není-li při provádění prohlídek a údržby těž-ního zařízení a jámy přítomen narážeč, dává návěští strojníkovi určený zaměstnanec, který je seznámen s obsluhou návěštního zařízení, významem návěští a povinnostmi při dávání návěští a je zapsán v Knize o jízdě na laně.
(5) Zaměstnanec, který dal návěští, odpovídá za jeho správnost a sleduje, zda danému návěští bylo správně porozuměno; není-li tomu tak, dá ihned návěští ,,Stát".
(6) Strojník po obdržení návěští k dopravě osob smí uvést těžní stroj do chodu po uplynutí alespoň 5 s. Neprovedl-li strojník úkon požadovaný návěštím do 30 s, vyčká opakování návěští nebo si vyžádá návěští nové. V případě nejednoznačného, nesprávného nebo nezřetelného návěští znamená toto návěští ,,Stát"; strojník si v tomto případě vyžádá nové návěští.
(7) Vstoupit do dopravní nádoby nebo vystoupit z ní se může až po návěští ,,Stát"; tím není dotčeno ustanovení § 12 odst. 3.
(8) Přímé návěští ,,Stůj" smí být použito jen při nebezpečí. Toto návěští má přednost přede všemi ostatními návěštími. Zaměstnanec, který dal toto návěští, musí strojníkovi ihned oznámit místo a důvod vyslání návěští.
(9) Po přímém návěští ,,Stůj" musí být chod těž-ního stroje neprodleně zastaven. Do chodu smí strojník uvést těžní stroj jen na rázové návěští vydané narážečem z hlavní odnímací plošiny nebo po dohodě s tím, kdo přímé návěští ,,Stůj" dal. Narážeč hlavní odnímací plošiny smí dát návěští až po zjištění, že důvod, pro nějž bylo použito přímé návěští ,,Stůj", pominul. Není-li přítomen narážeč, smí dát v tomto případě návěští jiný určený zaměstnanec.
(10) Chod těžního stroje musí být neprodleně zastaven také po přímém návěští ,,Stůj" sousedního těž-ního zařízení téže jámy a při zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě [§ 32 odst. 3 písm. o) a r)]. Do chodu smí být těžní stroj uveden až po domluvě se strojníkem sousedního těž-ního zařízení téže jámy.
§ 12
(1) Samojízdu mohou vykonávat jen určení narážeči, technici a ti určení zaměstnanci, kteří byli přezkoušeni ze znalostí předpisů o samojízdě a významu návěští a ze znalostí povinností při dávání návěští a byli k vykonávání samojízdy určeni závodním dolu. Ostatní osoby mohou vykonat samojízdu jen v doprovodu narážeče nebo technika určeného podle věty první; tato podmínka se nevztahuje na báňské záchranáře.
(2) Samojízdu lze vykonat jen po předchozí domluvě se strojníkem.
(3) Nelze-li před nástupem do dopravní nádoby dát návěští ,,Stát", lze do ní vstoupit jen po domluvě se strojníkem.
§ 13
(1) Konstrukce těžní věže musí být nehořlavá, prostorově tuhá a odolná proti všem i výjimečným silám vznikajícím při provozu těžního zařízení. Musí být stabilní a umožňovat vyrovnání případného náklonu těžní věže a montáž zařízení pro soustružení drážky lanovnice.
(2) Zvláštní požadavky na návrh a výpočet konstrukce těžní věže stanoví příloha č. 1.
(3) Dovolené odchylky a mezery mezi dopravní nádobou a konstrukcí těžní věže a jejím vybavením stanoví příloha č. 2.
(4) Kolem základu těžní věže se nad úrovní terénu udržuje volný prostor alespoň 0,6 m široký a 1,8 m vysoký.
§ 14
(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní ná-doby se zřizuje volná výška.
(2) V těžní věži se zřizují tato bezpečnostní zařízení:
- a)
- brzdicí průvodnice, popřípadě doplněné jiným brzdicím zařízením,
- b)
- nárazníkový rošt,
- c)
- koncové vypínače nebo jiné zařízení plnící jejich funkci (dále jen ,,koncový vypínač") podle § 24,
- d)
- ochranné koryto pod lanovnicí nebo konstrukce je nahrazující (dále jen ,,ochranné koryto").
§ 15
(1) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 3,25 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 4,75 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 75, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby i při jejich největším dovoleném opotřebení byla alespoň 2,5 m.
(2) Brzdicí průvodnice se opírá o nárazníkový rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník.
(3) Brzdicí průvodnice se použijí i při lanovém vedení. Nájezd do průvodnic se v tomto případě upravuje pomocným vedením (např. rohovým).
(4) Bude-li použito jiné brzdicí zařízení, musí být schopno i při nejvyšší povolené rychlosti zastavit dopravní nádobu před jejím najetím do brzdicích průvodnic.
§ 16
(1) Nárazníkový rošt se zhotoví tak, aby dopravní nádoba na něj mohla narazit pouze hlavou; přitom však úvazek nesmí narazit do lanovnice. Nárazníkový rošt a nosník, o který se opírá brzdicí průvodnice, se navrhuje podle přílohy č. 3.
(2) Spodní hrana dřevěného obložení umístěného pod nosníky nárazníkového roštu se považuje za spodní hranu nárazníkového roštu.
§ 17
(1) Na těžní věži se zřizuje plošina nebo lávka umožňující přístup
- a)
- ke koncovému vypínači, lanovnici, odtlačné lanovnici nebo soustavě kladek nahrazujících odtlačnou lanovnici a k ochrannému korytu,
- b)
- k výsypné skipové stanici,
- c)
- k úvazkům lanového vedení dopravní nádoby a odrazového lana.
(2) Pro výstup na těžní věž se zřizuje schodiště od ohlubně až na plošinu umožňující přístup k lanovnici, a to o šířce alespoň 0,6 m, s možností přístupu na každou plošinu nebo lávku uvedenou v odstavci 1. Vstup na schodiště se uzavře dveřmi bránícími vstupu nepovolaných osob.
(3) V těžní věži se strojovnou v hlavě těžní věže se schodiště podle odstavce 2 zřizuje od úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny, a to o šířce alespoň 0,9 m. Schodiště musí být odděleno od ostatních pro-storů těžní věže požárně dělící konstrukcí podle technické normy.18) Kromě schodiště se pro dopravu zaměstnanců a hmot zřizuje z úrovně ohlubně až na úroveň podlahy strojovny výtah.
(4) Plošina a lávka se na volných stranách opatřují zábradlím19) a u podlahy ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m přiléhající k podlaze, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
(5) Pro hlavní odnímací plošinu a nástupní plošinu platí § 55 odst. 5.
§ 18
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u odtlačné lanovnice a u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100. Hloubka drážky lanovnice musí být taková, aby její bočnice přesahovaly lano alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana. Poloměr zakřivení drážky musí být alespoň 0,56, avšak nejvíce 0,60 jmenovitého průměru lana.
(2) Je-li místo odtlačné lanovnice použita soustava kladek, musí být poměr jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana ales-poň 7. Kladky musí být při tomto poměru uspořádány tak, aby úhel opásání na jedné kladce byl nejvíce 4°. Se zvětšujícím se poměrem jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana může být úhel opásání na jedné kladce úměrně zvětšen. Ustanovení předposlední a poslední věty odstavce 1 platí i pro tyto kladky.
(3) Lanovnice, její osa a ložiska se počítají na zatížení při přetržení těžního lana, přičemž napětí v lanovnici a její ose nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Odtlačná lanovnice, její osa a ložiska a lanovnice, její osa a ložiska pro jiné lano než těžní se počítají na největší statické zatížení; tyto lanovnice, osy a ložiska musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.
(4) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesahovat při navíjení lana na buben v jedné a ve dvou vrstvách 1° 30˘, ve třech a více vrstvách a u třecího kotouče 1°.
(5) Ochranné koryto musí mít v nejnižším místě otvor pro odtok vody; voda se z ochranného koryta odvádí tak, aby nestékala do jámy.
§ 19
(1) U těžní věže se strojovnou v hlavě těžní věže nesmí odchylka od projektovaného osazení základového rámu těžního stroje ve směru osy jeho hřídele přesahovat ± 5 mm, ve směru kolmém na osu hříde-le ± 20 mm.
(2) Nejvyšší přípustnou hodnotu denivelace osy těžního stroje určuje jeho výrobce; není-li výrobce znám nebo neexistuje-li, určí ji znalec.
(3) Části těžního zařízení stanovené tímto dílem vyhlášky mohou být nahrazeny jiným typem, popřípadě i sloučeny do jednoho celku, pokud nahrazené části, popřípadě tento celek bude plnit všechny podmínky a funkce těch částí těžního zařízení, které nahrazuje.
(4) Zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nesmí být při dopravě osob větší než 1,0 m . s-2; tím není dotčeno ustanovení § 21 odst. 2 a § 22 odst. 5 a 7.
(5) Konstrukce těžního stroje nesmí umožnit změnu jeho pracovního režimu za chodu.
(6) Otáčení bubnu a třecího kotouče musí být souhlasné se směrem vychýlení řídicí páky. U jednočinného těžního zařízení je nutné, aby při vychýlení řídicí páky směrem od strojníka sjížděla dopravní nádoba dolů; u dvoububnového těžního stroje platí stejná podmínka pro dopravní nádobu zavěšenou na těžním laně pevného bubnu.
(7) Pokud nelze při poruše těžního zařízení dopravit zaměstnance z podzemí jiným těžním zařízením za dobu určenou havarijním plánem, zajistí se napájení těžního stroje a jeho příslušenství dvojím nezávislým přívodním vedením; tím není dotčeno ustanovení § 72.
(8) Má-li být v blízkosti těžního zařízení provozováno elektrické zařízení, které by svým účinkem, například vysokofrekvenční energií nebo proudovými nárazy, mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečný provoz těžního zařízení, určí závodní dolu na základě posudku vypracovaného před zahájením provozu takového zařízení znalcem z příslušného oboru opatření k zajištění bezpečného provozu těžního zařízení před možnými nepříznivými účinky tohoto elektrického zařízení.
(9) Je zakázáno používat ve strojovně audiovizuální techniku nesouvisející s provozem těžního zařízení, radiopřijímač a mobilní telefon. Na stanovišti strojníka může být používána jen určená audiovizuální technika a dorozumívací zařízení podle § 45. Provozní dokumentace určí činnosti a podmínky, za kterých je možné použít při řízení těžního stroje hovorová dorozumívací zařízení.
§ 20
(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu a třecího kotouče ke jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu ales- poň 80, u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100.
(2) Brzdový věnec a brzdový kotouč musí být pevně spojen s bubnem nebo třecím kotoučem těžního stroje.
(3) Průvlečný otvor pro lano v plášti bubnu a třecího kotouče se upraví tak, aby poloměr ohybu lana činil alespoň 20násobek jmenovitého průměru lana. Upevnění lana k bubnu musí vykazovat při ovinutí bubnu třemi závity lana při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost proti jeho vytažení; stejnou bezpečnost musí vykazovat i upevnění lana k třecímu kotouči. Pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči úvazkem platí § 39 odst. 2. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.
(4) Obložení pláště bubnu se opatřuje drážkami pro navíjení lana. Třecí kotouč se opatřuje obložením s drážkou zajištěným proti posunutí. Těžní stroj vícelanového těžního zařízení se vybavuje zařízením pro kontrolu a soustružení drážek.
(5) Lano navíjené na buben musí být ukládáno pravidelně a rovnoměrně ve všech vrstvách.
(6) Bočnice bubnu a třecího kotouče musí pře-sahovat poslední vrstvu lana alespoň o 2násobek jmenovitého průměru lana.
(7) Buben a třecí kotouč těžního stroje včetně ložisek a kotvení se počítají na zatížení při přetržení těžního lana. Napětí v nich při tomto zatížení nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Kromě toho se všechny uvedené části posuzují jako dynamicky a cyklicky namáhané části a řeší podle pevnosti materiálu a svarů, tvarů a jakosti povrchu, přičemž se uvažuje i vliv pružnosti lana a hřídele. Při výpočtu pláště bubnu se obložení bubnu neuvažuje.
(8) Součásti spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem a součásti pro upevnění lana k bubnu a třecímu kotouči musí mít při největším statickém zatížení alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(9) Poloha spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být kontrolovatelná ze stanoviště strojníka. Vysunutí spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem musí být vázáno na předchozí zabrzdění brzdy nebo použití jiného zařízení k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů.
(10) Těžní stroj musí být vybaven zařízením kontrolujícím průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje a zařízením kontrolujícím skluz lana u těžního stroje s třecím kotoučem.
§ 21
(1) Statická jistota proti skluzu lana na třecím kotouči při nejnepříznivějším provozním zatížení nesmí být menší než 2,5.
(2) Největší přípustné zrychlení a zpoždění při provozu těžního stroje musí být alespoň o 15 % menší než vypočtená mez zrychlení a zpoždění, při které by došlo ke skluzu těžního lana na třecím kotouči.
(3) Součinitel tření obložení drážky třecího kotouče udává jeho výrobce. Součinitel tření se ověřuje zkouškou; ověření zkouškou se provede i v případě, je- -li provedena výměna více než 25 % obložení za obložení jiného druhu, a při změně typu lana.
§ 22
(1) Těžní stroj se vybavuje jízdní a pojistnou brzdou a brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu při rozpojení bubnů. Jízdní a pojistná brzda mohou být provedeny tak, že působí na společné brzdové čelisti. Současné použití obou brzd nesmí vyvolat větší brzdicí sílu, než je síla účinnější brzdy. Ovládání brzd těžního stroje se provede tak, aby při ztrátě napájecí energie pojistná brzda neprodleně zastavila těžní stroj.
(2) Pojistná brzda musí působit nezávisle na pohonu těžního stroje, na poloze řídicí páky a na činnosti jízdní brzdy. Je-li pojistná brzda vyřazena z činnosti, nesmí být těžní stroj provozován. Na záchranu zaměstnanců nebo při zdolávání nehod se požadavek druhé věty nevztahuje, pokud
- a)
- činnost jízdní brzdy nebude ovlivněna vyřazením pojistné brzdy z činnosti,
- b)
- rychlost nepřekročí 2 m . s-1,
- c)
- na stanovišti strojníka bude přítomen druhý strojník.
(3) Brzdicí síla jízdní brzdy musí být plynule měnitelná úměrně s vychýlením brzdové páky.
(4) Jízdní a pojistná brzda bubnového těžního stroje musí být tak účinné, aby každá z nich za klidu těžního stroje udržela samostatně největší převahu při těžbě s jistotou alespoň 2,5násobnou, při dopravě osob s jistotou alespoň 3násobnou. Při rozpojených bubnech musí každá z nich udržet prázdnou dopravní nádobu pevného bubnu v její nejnižší provozní poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.
(5) Jízdní i pojistná brzda těžního stroje s třecím kotoučem musí zajistit zpoždění uvedené v § 21 odst. 2, přitom však zpoždění nesmí být menší než 1,5 m . s-2. Statická jistota jízdní a pojistné brzdy musí být pro největší statickou převahu alespoň 2násobná. Při výměně těžního lana, úvazku, závěsu a dopravní nádoby musí brzda udržet prázdnou dopravní nádobu v její nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.
(6) Zajištění volného bubnu brzdou nebo jiným zařízením k zadržení volného bubnu musí být tak účinné, aby při překládání dopravní nádoby udrželo prázdnou dopravní nádobu v nejnepříznivější poloze s jistotou alespoň 1,5násobnou.
(7) Jízdní brzda bubnového těžního stroje při svém plném zapůsobení při jízdě směrem dolů při zátěži odpovídající zatížení při řádné jízdě musí způsobit průměrné zpoždění zjištěné v časovém úseku od počát-ku snižování rychlosti do zastavení alespoň 1,8 m . s-2, přičemž v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, nesmí největší hodnota zpoždění překročit 5 m . s-2. Pojistná brzda bubnového těžního stroje však přitom musí za uvedených podmínek být tak účinná, aby průměrné zpoždění zjištěné v časovém úseku od počátku snižování rychlosti do zastavení bylo alespoň 1,8 m . s-2.
(8) Účinnost brzd se ověřuje výpočtem, a to pro nejmenší přípustný tlak brzdného média, při jehož snížení dojde k zapůsobení pojistné brzdy, popřípadě pro nejmenší přípustný přítlačný tlak vytvořený pružinami. Při výpočtu se bere v úvahu nejnepříznivější provozní zatížení. Účinnost brzd se ověří také zkouškou statické jistoty brzd a charakteristiky zpoždění; ověření zkouškou se provede i v případě, je-li provedena výměna brzdového obložení, a po opravě a po seřízení brzd.
(9) Ve výpočtu statické jistoty brzd se uvažuje součinitel tření udaný výrobcem brzdového obložení.
(10) Brzdicí síla pojistné brzdy se vyvolává závažím nebo tlačnými pružinami. Do doby plného působení pojistné brzdy smí být brzdicí síla vyvozována stlačeným vzduchem nebo jiným brzdovým médiem. Jsou-li zdrojem brzdné síly tlačné pružiny, mohou být využívány i pro jízdní brzdu, avšak jen za podmínky, že řídicí a regulační prvky jízdní a pojistné brzdy jsou na sobě nezávislé. Brzdové čelisti působí rovnoměrně na brzdový věnec nebo brzdový kotouč.
(11) K zapůsobení pojistné brzdy musí dojít rozpojením bezpečnostního obvodu. U kotoučové brzdy s pružinami a hydraulickým ovládáním musí pojistná brzda vyvodit nejpozději do 0,6 s od rozpojení bezpečnostního obvodu alespoň dvě třetiny brzdné síly vyvolané tlakem 1. stupně pojistného brzdění určeného výrobcem. U ostatních brzd nesmí být doba od rozpojení bezpečnostního obvodu do začátku snižování rychlosti delší než 0,7 s. Konstrukce pojistné brzdy musí umožnit regulaci časového průběhu jejího zapůsobení.
(12) Odbrzdění pojistné brzdy smí být možné jen při zabrzděné jízdní brzdě, řídicí páce v poloze zamezující rozjezd těžního stroje a při zapnutém přívodu napájecí energie do motoru těžního stroje. Zapůsobí-li pojistná brzda, musí být před dalším provozováním těžního stroje zjištěna příčina jejího zapůsobení a výsledek zapsán do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení a jámy.
(13) Brzdový stroj musí být vybaven nezávislým zařízením, které svým provedením zajistí, aby k zapůsobení pojistné brzdy při rozpojení bezpečnostního obvodu došlo i při poruše spouštěcího mechanizmu pojistné brzdy.
(14) Brzdový stroj těžního stroje musí při brzdění pojistnou brzdou zajistit, aby v časovém úseku od 1,0 s po zahájení brzdění do okamžiku, kdy rychlost jízdy poklesne na úroveň přejezdové rychlosti, byla docílena stálá hodnota průměrného zpoždění s dovolenou odchylkou ± 25 %.
(15) Použití jednoho závaží pro jízdní a pojistnou brzdu je možné jen s podmínkou, že při působení jízdní brzdy se pohybuje závaží ve stejném smyslu jako při působení pojistné brzdy a že plný účinek pojistné brzdy není rušen jakoukoliv činností jízdní brzdy.
(16) Součásti jízdní i pojistné brzdy včetně kotevních šroubů a jejich závitů musí vykazovat při největší působící statické síle alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(17) Při použití kotoučových brzd musí být čidlem hlídána nejvyšší přípustná teplota brzdového kotouče.
(18) Radiální házivost brzdových věnců a axiální házivost brzdových kotoučů a jejich přípustnou toleranci při provozu těžního stroje určí průvodní dokumentace.
(19) Brzdové kotouče, pasy a čelisti nesmí být znečišťovány, aby se nesnižoval koeficient tření.
§ 23
(1) Těžní stroj nemůže být provozován bez funkčního bezpečnostního obvodu, jehož součástí musí být alespoň dva výstupní prvky uvádějící ne- závisle na sobě do činnosti pojistnou brzdu při rozpojení bezpečnostního obvodu některým z čidel nebo prvků uvedených v odstavci 2.
(2) V bezpečnostním obvodu jsou sériově zapojeny kontakty alespoň těchto čidel a prvků:
- a)
- havarijního tlačítka ,,STOP" na stanovišti strojníka,
- b)
- reagujícího na pokles napětí a snížení napájecí energie do motoru těžního stroje pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje,
- c)
- reagujícího na nežádoucí přetížení motoru těž-ního stroje,
- d)
- sledujícího, zda budící proud stejnosměrného motoru těžního stroje s konstantním buzením neklesne pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje, nebo zda nedojde ke ztrátě budícího proudu,
- e)
- sledujícího přítomnost napětí v bezpečnostním a řídících obvodech a obvodu návěštního zařízení,
- f)
- reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici umožňující bezpečnou funkci jízdní brzdy,
- g)
- reagujícího na pokles tlaku v brzdové soustavě pod hranici umožňující zvednutí brzdového závaží nebo stlačení brzdových pružin,
- h)
- všech koncových vypínačů,
- i)
- zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,
- j)
- digitálního hloubkoměru, provádí-li kontrolní funkce podle § 27 odst. 3,
- k)
- reagujícího na odbrzdění jízdní brzdy v případě, kdy má být zabráněno rozjezdu těžního stroje,
- l)
- reagujícího na změnu polohy zařízení proti tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana kteréhokoliv těžního zařízení v téže jámě,
- m)
- reagujícího na stoupnutí hladiny vody nebo propadu v jámové tůni do úrovně určené projektem; pokud tuto úroveň neurčil projekt, určí ji závodní dolu,
- n)
- reagujícího na podnět zařízení kontrolujícího průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí u bubnového těžního stroje, popřípadě na podnět zařízení kontrolujícího skluz lana u těžního stroje s třecím kotoučem.
(3) Kontakty čidel a prvků zapojených v bezpečnostním obvodu musí být vyvedeny do společné svorkovnice bezpečnostního obvodu. Tato svorkovnice musí být označena a barevně odlišena od ostatních svorkovnic.
(4) Bezpečnostní obvod i nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) musí být zapojeny na stálý proud a musí být napájeny ze samostatného oddělovacího transformátoru. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.
(5) Nežádoucímu rozjezdu těžního stroje musí být technicky zabráněno alespoň v těchto případech:
- a)
- dojde-li k zastavení těžního stroje pojistnou brzdou,
- b)
- při signalizaci sníženého izolačního odporu bezpečnostního nebo řídících obvodů pod mez uvedenou v provozní dokumentaci,
- c)
- dojde-li k poruše mazání ložisek nebo převodovky,
- d)
- neproběhlo-li řádné naplnění a vyprázdnění skipu,
- e)
- dojde-li k nepřípustnému opotřebení brzdového obložení,
- f)
- je-li u kotoučových brzd signalizováno překročení nejvýše přípustné teploty brzdového kotouče,
- g)
- při poruše výstupního prvku uvedeného v odstav-ci 1 a při zjištěné nestejné činnosti těchto prvků.
(6) U všech bezpečnostních a kontrolních zařízení, která uvádějí do činnosti pojistnou, popřípadě jízdní a pojistnou brzdu nebo blokují rozjezd těžního stroje, musí být umožněna kontrola jejich funkce, ne-jsou-li tato zařízení uzpůsobena k samočinnému ověřování bezporuchového stavu.
§ 24
(1) Přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu se brání koncovým vypínačem:
- a)
- ve volné výšce proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu,
- b)
- na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu. Koncový vypínač proti přejetí přes nejnižší provozní polohu nemusí být použit v případě, je-li přejetí přes nejnižší provozní polohu jedné dopravní nádoby zabráněno koncovým vypínačem proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu druhé dopravní nádoby,
- c)
- na hloubkoměru proti přejetí přes nejvyšší provozní polohu při dopravě osob, je-li tato poloha nižší než nejvyšší provozní poloha při těžbě.
(2) Koncový vypínač musí rozpojit bezpečnostní obvod při přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší nebo nejnižší provozní polohu nejvíce o 1 m.
(3) Koncové vypínače podle odstavce 1 písm. b) mohou být nahrazeny dalšími koncovými vypínači ve volné výšce a volné hloubce.
(4) Po přejetí dopravní nádoby přes koncový vypínač musí zůstat koncový vypínač vypnutý; může být zapnut jen vracející se dopravní nádobou nebo ručně.
§ 25
(1) Těžní stroj musí být vybaven zařízením pro kontrolu programové rychlosti v celé dopravní dráze a přejezdové rychlosti, které
- a)
- je nezávislé na ostatních zařízeních pro řízení a regulaci těžního stroje,
- b)
- je vybaveno vlastním hloubkoměrem,
- c)
- vyhodnocuje rychlost a směr jízdy a polohu dopravních nádob v závislosti na pracovním režimu těžního stroje,
- d)
- zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,
- e)
- nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě sníženou rychlostí.
(2) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti musí pro činnost vlastního hloubkoměru využívat alespoň dvě nezávislá čidla zjišťující polohu dopravní nádoby, jejichž údaje jsou vzájemně porovnávány a rektifikovány proti snímači v jámě během každého dopravního cyklu.
(3) Je-li u těžního stroje použit digitální hloubkoměr využívající pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby jen jedno čidlo, musí zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti průběžně porovnávat údaje hloubkoměru těžního stroje s hloubkoměrem vlastním.
(4) Zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti zajistí rozpojení bezpečnostního obvodu těžního stroje při zjištění, že
- a)
- došlo k překročení povolené rychlosti nejvíce o 15 % při dopravě osob a při těžbě a nejvíce o 30 % při povolené rychlosti menší než 3 m . s-1,
- b)
- došlo k překročení přejezdové rychlosti,
- c)
- rozdíl mezi údajem vlastního hloubkoměru a polohou snímače v jámě podle odstavce 2 pro kontrolu zahájení dojezdu je větší než 5 m,
- d)
- rozdíl mezi údaji dvou čidel zjišťujících polohu dopravní nádoby podle odstavce 2 je větší než 5 m,
- e)
- rozdíl mezi údaji hloubkoměrů podle odstavce 3 je větší než 5 m.
(5) Je-li zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, popřípadě zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti pro poruchu mimo provoz, smí být na nezbytně nutnou dobu povolena doprava osob při rychlosti nejvýše 4 m . s-1; v tomto případě musí být na stanovišti strojníka při dopravě osob přítomen druhý strojník nebo alespoň osoba znalá zastavení těž-ního stroje.
§ 26
(1) Těžní stroj musí být vybaven řididlem jízdy s tím, že u těžního stroje s asynchronním motorem může funkci řididla jízdy plnit zařízení, které splňuje podmínky odstavce 2 písm. a) a c) až h), kontroluje dodržení programové rychlosti a při překročení této rychlosti o hodnoty uvedené v odstavci 2 písm. b) zajistí snížení rychlosti, a to popřípadě až na nulovou hodnotu.
(2) Řididlo jízdy musí mít tyto vlastnosti:
- a)
- je nezávislé na zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,
- b)
- reguluje průběh rychlosti tak, aby nedošlo k překročení povolené rychlosti o 10 % při dopravě osob a při těžbě a o 25 % při povolené rychlosti menší než 3 m . s-1,
- c)
- zajistí, aby zrychlení při rozjezdu a zpoždění při dojezdu nepřekročilo při dopravě osob 1 m . s-2,
- d)
- zabrání nežádoucímu rozjezdu těžního stroje po jeho zastavení, které bylo vyvoláno tímto řididlem,
- e)
- zabrání, aby nad nejvyšší provozní polohou, u jednočinného těžního zařízení také pod nejnižší provozní polohou, byl těžní stroj uveden do pohybu vyšší než přejezdovou rychlostí,
- f)
- je přestavitelné společně s hloubkoměrem těžního stroje, pokud je jím těžní stroj vybaven,
- g)
- umožní změnu pracovního režimu těžního stroje jen v případě, že těžní stroj je v klidu a zabrzděn,
- h)
- nesmí bránit strojníkovi v brzdění motorem ani v jízdě nižší než přejezdovou rychlostí.
(3) Nastavení pracovního režimu těžního stroje musí být zřejmé jak pro strojníka, tak i pro narážeče hlavní odnímací plošiny.
(4) Je-li řididlo jízdy mimo provoz a je-li těžní stroj vybaven funkčním zařízením pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, určí podmínky mož-ného provozu těžního stroje závodní dolu.
§ 27
(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven hloubkoměrem. Hloubkoměr musí umožnit odečtení polohy dopravní nádoby v jámě s přesností alespoň ± 0,2 % hloubky jámy.
(2) Hloubkoměr musí být vybaven:
- a)
- koncovým vypínačem podle § 24 odst. 1 písm. b) a c); ustanovení § 24 odst. 3 tím není dotčeno,
- b)
- návěštním zařízením, které dá zřetelně slyšitelné a nezaměnitelné znamení v době, kdy řididlo jízdy započne s řízením dojezdu těžního stroje,
- c)
- zařízením pro kontrolu celistvosti náhonu mechanického hloubkoměru a u těžního stroje s třecím kotoučem také zařízením pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu stroje, pokud není tomuto rozpojení zabráněno jiným způsobem.
Požadavky uvedené pod písmeny a) a b) musí být u digitálního hloubkoměru splněny programově.
(3) Digitální hloubkoměr může pro vyhodnocování polohy dopravní nádoby využívat buď jedno čidlo, avšak v tom případě musí být splněn požadavek § 25 odst. 3, nebo dvě čidla, jejichž údaje digitální hloubkoměr vzájemně porovnává a zároveň tyto údaje porovnává s polohou snímače v jámě. Pokud se údaje čidel nebo údaj hloubkoměru při porovnání s polohou snímače v jámě liší o více než 5 m, zajistí hloubkoměr rozpojení bezpečnostního obvodu.
(4) Při pohledu ze stanoviště strojníka patří levý ukazatel hloubkoměru levé dopravní nádobě, nebo jsou-li těžní lana za sebou, dopravní nádobě, která je blíže strojníkovi. Ukazatel hloubkoměru se musí pohybovat ve smyslu pohybu dopravní nádoby. U digitálního hloubkoměru se údaj polohy zvětšuje při pohybu dopravní nádoby směrem dolů.
(5) U dvoububnového těžního stroje musí být každý ukazatel hloubkoměru s mechanickým náhonem poháněn samostatně od svého bubnu a samostatně nastavitelný.
(6) Hloubkoměr musí být vždy nastaven tak, aby poloha ukazatele při zohlednění tolerancí podle odstavců 1 a 3 odpovídala skutečné poloze dopravní ná-doby.
(7) Mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem a digitální hloubkoměr musí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci hloubkoměru. Rektifikace musí být provedena během každého dopravního cyklu.
(8) Digitální hloubkoměr musí uchovat údaj o poloze dopravních nádob i při výpadku elektrické energie.
§ 28
(1) Těžní stroj s výjimkou těžního stroje ovladatelného tlačítky musí být vybaven rychloměrem s rozsahem stupnice alespoň do 120 % nejvyšší povolené rychlosti ukazujícím s přesností alespoň ± 5 % nejvyšší povolené rychlosti. Povolenou rychlost při dopravě osob a při těžbě označuje na stupnici rychloměru červená ryska.
(2) Těžní stroj musí být vybaven záznamovým zařízením zaznamenávajícím
- a)
- datum a čas s přesností alespoň na pět setin sekundy,
- b)
- rychlost,
- c)
- pracovní režim těžního stroje,
- d)
- u těžního stroje s automatickým řízením také režim řízení, každý impuls k jeho rozjezdu a čas uvedení do pohybu a čas zastavení,
- e)
- daná návěští včetně návěští z dopravní nádoby,
- f)
- použití havarijního tlačítka ,,STOP",
- g)
- uvedení jízdní a pojistné brzdy do činnosti.
(3) U těžního stroje ovladatelného tlačítky nemusí být zaznamenány impulsy k rozjezdu těžního stroje.
(4) Záznam záznamového zařízení se označuje datem a názvem těžního zařízení. Záznam o kontrolní jízdě při prohlídce podle § 58 odst. 1 písm. c) a § 64 odst. 2 písm. c) a odstavce 5 se uchovává po dobu ales-poň tří měsíců, ostatní záznamy alespoň po dobu jednoho měsíce.
§ 29
(1) Těžní stroj s automatickým řízením lze použít jen pro těžbu.
(2) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít i ruční ovládání. Při přepnutí na ruční řízení se těžní stroj s automatickým řízením považuje za těžní stroj bez automatického řízení.
(3) Volba automatického řízení a jeho přepnutí na ruční řízení strojníkem může být možná jen za klidu těžního stroje a je-li přitom dopravní nádoba ve své nejvyšší nebo nejnižší provozní poloze. Při zapůsobení pojistné brzdy těžního stroje se automatické řízení samočinně zruší.
(4) Automatické řízení zabezpečí dodržení rych-losti v toleranci ± 10 % programové rychlosti.
(5) Těžní stroj s automatickým řízením musí být zabezpečen proti současnému ovládání z více míst.
(6) Těžní stroj s automatickým řízením musí mít u brzdového stroje snímač, kterým je snímána poloha odpovídající stavu ,,zabrzděno" a ,,odbrzděno".
(7) Řídicí program těžního stroje s automatickým řízením zajistí, aby se při poruše těžního zařízení započatá jízda dokončila jen v případě, že tím nebude ohrožena bezpečnost provozu těžního zařízení, a aby po jejím dokončení bylo do odstranění poruchy zabráněno dalšímu rozjezdu těžního zařízení.
(8) Při poruše zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti nebo řididla jízdy nesmí být těžní stroj s automatickým řízením provozován v automatickém režimu řízení.
(9) V automatickém režimu řízení musí být při plnění a vyprazdňování dopravní nádoby těžní stroj zabrzděn.
§ 30
Těžní stroj s automatickým řízením musí být vybaven bezpečnostním zařízením, které při automatickém provozu uvede do činnosti pojistnou brzdu také při
- a)
- poruše funkce relé součtového návěští (§ 44 odst. 1) vzniklé po rozjezdu těžního stroje,
- b)
- nesprávné poloze páky jízdní brzdy těžního stroje,
- c)
- neuvedení těžního stroje do chodu do 10 s po obdržení impulzu k rozjezdu zadaným směrem,
- d)
- ztrátě signálu ,,odbrzděno",
- e)
- přímém návěští ,,Stůj",
- f)
- zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě.
§ 31
Těžní stroj ovladatelný tlačítky musí být vybaven
- a)
- zařízením umožňujícím ovládání těžního stroje jen z jednoho zvoleného místa při současném vyřazení ostatních ovládacích míst, s výjimkou přímého návěští ,,Stůj", z činnosti,
- b)
- ovládacími prvky pro zastavení a rozjezd těžního stroje v kterékoliv provozní poloze dopravní ná-doby s tím, že rozjezd těžního stroje je zpožděn oproti vyslání impulsu k rozjezdu alespoň o 5 s a že po dobu od vyslání impulsu do rozjezdu těžního stroje je vysílán výstražný signál na všech místech možného nástupu do dopravní nádoby; zrušit zadaný impuls může být možné jen z dopravní ná-doby,
- c)
- samočinnou signalizací poruchy na místo se stálou obsluhou,
- d)
- ovládáním z dopravní nádoby určené pro samojízdu.
§ 32
(1) Stanoviště strojníka se zřizuje tak, aby strojník byl oddělen od působení vnějších rušivých vlivů.
(2) Stanoviště strojníka musí být vybaveno ales-poň ovládacím zařízením pro
- a)
- rozjezd, zpomalení a uvedení pohonu těžního stroje do klidu (řídicí páka); řídicí páka se umísťuje na pravé straně stanoviště strojníka. Její konstrukce zajistí, aby v nulové poloze byla zajištěna proti samovolnému posunutí,
- b)
- ovládání jízdní brzdy (brzdová páka),
- c)
- uvedení pojistné brzdy do činnosti a její odbrzdění,
- d)
- ovládání spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem u dvoububnového těžního stroje,
- e)
- přepínání pracovního režimu těžního stroje (doprava osob -- těžba -- kontrola -- překládání dopravní nádoby),
- f)
- přepínání návěštního zařízení umožňujícím zapnutí návěštního zařízení na jednotlivých nára-zištích,
- g)
- překlenutí koncových vypínačů,
- h)
- přepínání režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením.
(3) Na stanovišti strojníka musí být provozní a poruchová signalizace stavu těžního zařízení poskytující optické informace alespoň o
- a)
- okamžité rychlosti,
- b)
- poloze dopravních nádob,
- c)
- napětí a proudu motoru těžního stroje (statoru a rotoru u stejnosměrného motoru, statoru u asynchronního motoru),
- d)
- napětí v napájecí síti a v obvodech návěštního zařízení, u jiného než elektrického pohonu informace o hodnotě napájecí energie,
- e)
- tlaku v brzdové soustavě,
- f)
- zabrzděné jízdní brzdě,
- g)
- tom, že bezpečnostní obvod není rozpojen,
- h)
- zapůsobení pojistné brzdy a o tom, které čidlo nebo prvek bezpečnostního obvodu vyvolal jeho rozpojení; činnost nezávislého zařízení (§ 22 odst. 13) musí být signalizována samostatně,
- i)
- druhu pracovního režimu těžního stroje,
- j)
- druhu režimu řízení u těžního stroje s automatickým řízením,
- k)
- zapnutém návěštním zařízení hlavní odnímací plošiny a příslušného náraziště,
- l)
- spojení i rozpojení dálkově ovládaného spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem,
- m)
- překlenutí koncového vypínače,
- n)
- dopravě osob na sousedním těžním zařízení v téže jámě,
- o)
- vydání přímého návěští ,,Stůj" na sousedním těž-ním zařízení v téže jámě,
- p)
- překročení povolené rychlosti o více než 10 %,
- q)
- snížení izolačního odporu bezpečnostního obvodu a obvodů návěštního zařízení pod dovolenou mez,
- r)
- zapůsobení pojistné brzdy sousedního těžního zařízení v téže jámě,
- s)
- návěští uvedeném v § 41 až 44 daném z hlavní odnímací plošiny, náraziště, dopravní nádoby nebo z násypné a výsypné stanice, s výjimkou návěští uvedeného v § 44 odst. 4, a návěští uvedeném v § 55 odst. 8,
- t)
- snížení napětí zdroje nouzového osvětlení strojovny20) pod mez zajišťující jeho správnou funkci,
- u)
- činnosti elektrického brzdění, je-li těžní stroj s pohonem asynchronním motorem opatřen elektrickým brzděním stejnosměrným proudem (dynamickým brzděním),
- v)
- poruše mikroprocesorových řídících a kontrolních systémů těžního stroje.
(4) Signalizace podle odstavce 3 písm. h), p), q), r), s) a v) musí být též akustická. Hodnoty podle odstavce 3 písm. a), b), c), d) a e) musí být měřeny a zobrazeny na ukazatelích umístněných v zorném poli strojníka a trvale osvětlených.
(5) Postup při signalizaci podle odstavce 3 písm. h), q) a v) a při poruše hlídače izolačního stavu určí provozní dokumentace.
(6) Na stanovišti strojníka musí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině a v násypné a výsypné stanici.
(7) Na hlavní odnímací plošině a na nárazišti musí být signalizace provozního stavu o
- a)
- druhu pracovního režimu těžního stroje,
- b)
- zapnutí automatického řízení u těžního stroje s automatickým řízením,
- c)
- zapnutém návěštním zařízení.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahuje na těžní stroj ovladatelný tlačítky.
§ 33
(1) Strojovna musí být vybavena pevnými svítidly situovanými tak, aby neoslňovaly strojníka, a to ani odrazem. Kromě toho musí být strojovna na povrchu a schodiště (§ 17 odst. 3) vybavena i nouzovým osvět-lením.
(2) Ve strojovně se vyvěsí, popřípadě uloží
- a)
- Řád o jízdě na laně,
- b)
- Pomocná kniha prohlídek těžního zařízení a jámy,
- c)
- dokumentace uvedená v § 5 odst. 1 písm. k),
- d)
- mazací plán,
- e)
- tabulka s datem naložení těžního i vyrovnávacího lana,
- f)
- tabulky se zákazem hovoru se strojníkem při řízení, se zákazem používání audiovizuální techniky nesouvisející s provozem těžního zařízení, mobilního telefonu a radiopřijímače ve strojovně a se zákazem čištění, mazání a oprav těžního stroje za chodu.
(3) Na stanovišti strojníka se vyvěsí
- a)
- povolení výjimečné jízdy,
- b)
- význam návěští a význam složených návěští,
- c)
- tabulka se zákazem používání telefonu při řízení těžního stroje,
- d)
- jmenný seznam zaměstnanců, kteří mohou konat samojízdu.
§ 34
(1) Jmenovitý průměr nosného drátu v těžním laně nesmí být menší než 0,8 mm. Požadavky na nosnost těžního lana stanovuje příloha č. 4.
(2) Na vícelanovém těžním stroji se použijí těžní lana stejných nebo alespoň obdobných vlastností s pravým i levým vinutím pramenů, přičemž počty lan se stejným směrem vinutí se mezi sebou nesmějí odlišovat o více než jedno lano. Při použití více než šestipramenných lan nekroutivé konstrukce mohou být všechna lana se stejným smyslem vinutí pramenů.
(3) Vícelanový těžní stroj může být provozován jen s vyrovnávačem tahů v lanech zajišťujícím rovnoměrné rozdělení zatížení na těžní lana s tolerancí nejvíce 5 %.
§ 35
(1) Jako vyrovnávací lano se může použít jen lano nekroutivé konstrukce. Požadavky na nosnost vyrovnávacího lana stanovuje příloha č. 4.
(2) Vzdálenost mezi spodním okrajem smyčky vyrovnávacího lana a hlídačem signalizujícím nejvyšší dovolenou hladinu vody a propadu v jámové tůni musí být alespoň 2 m.
§ 36
(1) U těžního a vyrovnávacího lana ověří před jeho naložením akreditovaná osoba21) stav a mechanické vlastnosti vzorku nakládaného lana o délce 1 m (zkratka); vzorek se uchovává po celou dobu používání naloženého lana na suchém místě určeném ve Spisu o jízdě na laně.
(2) Před naložením těžního lana se prohlédne a podle potřeby také upraví obložení bubnu, popřípadě obložení drážky třecího kotouče.
(3) Délka těžního lana u bubnového těžního stroje se určí tak, aby po posledním krácení lana byl buben při poloze dopravní nádoby odpovídající jejímu dosednutí na dosedací rošt v jámové tůni ovinut ales-poň třemi závity lana.
(4) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem k jmenovitému průměru nebo tloušťce lana musí být alespoň 25.
(5) Lanovnice, její osa a ložiska a buben pomocného vratu nebo jiného zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem se počítají z největšího tahu příslušného vratu, přičemž musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.
(6) Nakládání lana se provádí podle provozní dokumentace.
§ 37
(1) Dopravní nádoba se počítá na největší statické zatížení. Při výpočtu těžní klece se započítávají také dynamické síly vznikající při narážení důlních vozů, při výpočtu skipu také dynamické síly vznikající při jeho plnění; při tom se přihlédne i k přídavným účinkům vodorovného zrychlení vznikajícího za jízdy. Při největším statickém zatížení musí mít jednotlivé části dopravní nádoby alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(2) Dopravní nádoba se trvale označí evidenčním číslem.
(3) Boční stěny těžní klece se v celé své výšce zhotovují z dostatečně tuhého plného nebo děrovaného plechu s otvory do 10 mm.
(4) Dopravní nádoba musí být tak vysoká, aby vzdálenost krajních vodítek na téže stěně dopravní nádoby byla alespoň tak velká jako větší půdorysný rozměr dopravní nádoby. Kluzné plochy vodítek na téže stěně dopravní nádoby musí ležet v jedné rovině a musí být rovnoběžné, a to i s kluznými plochami protilehlých vodítek.
(5) Vodítka dopravní nádoby se konstruují a zhotovují tak a z takového materiálu, aby jejich funkce byla zachována i při vjetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic a aby při dovoleném opotřebení průvodnic, vodítek a vodorovném průhybu výstroje zůstalo při nejnepříznivějším postavení dopravní nádoby zachováno alespoň 30 % hloubky vedení vodítky. Při kolovém vedení musí boční kola ve všech polohách dopravní nádoby při největším dovoleném opotřebení průvodnic a vodítek překrývat boční stěnu průvodnice alespoň 50 % šířky kola, nejméně však 40 mm.
(6) Dopravní nádoba s kolovým vedením se opatřuje také pomocnými pevnými vodítky, která zaručují vedení nádoby jak v případě poruchy kolového vedení, tak i při najetí do brzdicích průvodnic. Pomocná vodítka se připevňují z obou stran dopravní nádoby ales-poň na úrovni hlavy a nejspodnější podlahy dopravní nádoby.
(7) Dopravní nádoba vedená dřevěnými průvodnicemi používaná k dopravě osob, s výjimkou dopravní nádoby vícelanového těžního stroje, se vybavuje záchyty. Čelisti záchytů musí být při prázdné dopravní nádobě vzdáleny alespoň 20 mm od průvodnice. Vychýlení čelistí záchytů vzhůru musí být omezeno. Pružiny mechanizmu záchytů nesmějí nést plné zatížení. Jsou-li čelisti záchytů plně otevřeny, musí být poměr mezi tlakem pružiny a tíhou prázdné dopravní nádoby bez vyrovnávacího lana menší než 0,6; dolehnou-li záchyty na průvodnice, musí být tento poměr větší než 0,3. Charakteristika pružiny mechanizmu záchytu musí být doložena protokolem o zkoušce pružiny provedené výrobcem nebo akreditovanou osobou. Při dopravě osob nesmějí být záchyty vyřazeny z činnosti. Vyřazení záchytů z činnosti musí být označeno způsobem viditelným při vstupu do dopravní nádoby.
(8) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít dostatek dosažitelných držadel. Půdorysná plocha k stání pro jednu osobu musí být alespoň 0,2 m2 a světlá výška alespoň 1,9 m.
(9) Dvířka dopravní nádoby musí být dostatečně tuhá, svou konstrukcí a umístěním nesmí umožnit vysunutí končetin ani jiných částí těla mimo dopravní nádobu a nesmí se otvírat ven. Mezera mezi dvířky dopravní nádoby a boční stěnou dopravní nádoby smí být nejvíce 50 mm. Vrchní okraj dvířek dopravní nádoby musí být alespoň 1,4 m nad úrovní podlahy, spodní okraj musí přiléhat ke konstrukci podlahy nebo k vedení pro kola nebo pro valivé zarážky důlních vozů.
(10) Dopravní nádoba používaná k dopravě osob musí mít plnou kovovou střechu a podlahu krytou plným plechem zamezujícím uklouznutí. Ve střeše a podlaze smějí být otvory pro dopravu dlouhého materiálu, které musí být v době, kdy nejsou používány, zakryty a zajištěny proti otevření.
(11) Těžní klec pro dopravu důlních vozů musí mít aretační zařízení, které v ní spolehlivě udrží důlní vůz, popřípadě vozy při těžbě. Čela podlahy těžní klece se provedou tak, aby nemohlo dojít ke vzpříčení dopravní nádoby o nosy sklápěcích můstků nebo stavítek. Dopravní nádoba se spodním vyprazdňováním se opatřuje uzávěrem, který nedovolí její otevření při těžbě.
(12) Střecha dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka nebo údržba jámy, se opatřuje ochrannou stříškou, zábradlím a ochrannou lištou o výšce alespoň 0,1 m s možností odtékání vody, musí být zdrsněna proti uklouznutí a mít sklon nejvíce 10°. Ochranná stříška a zábradlí smí být odnímatelné.
(13) Mezera mezi bokem důlního vozu a boční stěnou těžní klece musí být alespoň 60 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající částí důlního vozu a čelní styčnou plochou vodítka u čelního vedení musí být alespoň 100 mm, mezera mezi nejvíce vyčnívající částí důlního vozu a čelem podlahy těžní klece u bočního vedení musí být alespoň 50 mm.
(14) Dopravní nádoba vedená vodicím lanem musí splňovat tyto podmínky:
- a)
- v místě možného dotyku s odrazovým lanem musí být opatřena vhodnou odrazovou lištou, která současně snižuje vliv aerodynamických sil při míjení dopravních nádob,
- b)
- pro každé vodicí lano musí mít dvě vodítka co nejdále od sebe vzdálená; tato vodítka ve tvaru oka musí být vyložena pouzdrem z kluzného nekorozívního materiálu,
- c)
- konstrukce vodítka pro vodicí lano musí umožnit výměnu jeho pouzdra při zavěšené dopravní ná-době a zavěšeném vodicím laně a výměnu dopravní nádoby bez snímání vodicího lana,
- d)
- vnitřní průměr pouzdra vodítka musí být alespoň o 10 mm větší než jmenovitý průměr vodicího lana,
- e)
- upevnění vodítka na dopravní nádobě může být posouvatelné,
- f)
- vnitřní okraje otvoru pouzdra musí být zaobleny.
§ 38
(1) Závěs a jeho části se počítají na největší statické zatížení. Závěs těžního lana jednolanového těž-ního stroje musí mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní závěsy alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(2) Závěs těžního lana musí být na svých hlavních částech zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití závěsu určí závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly závěsu.
(3) Je zakázáno používat řetěz, článek řetězu, oko nebo třmen jako nosnou část závěsu.
(4) Části závěsu vyčnívající do prostoru vrchní etáže dopravní nádoby musí být zakryty ochranným krytem.
§ 39
(1) Úvazek a jeho části se počítají na největší statické zatížení. Úvazek těžního lana jednolanového těž-ního stroje musí mít alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, ostatní úvazky alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(2) Jistota proti vytažení lana z úvazku musí být při největším statickém zatížení alespoň 7násobná, u klínového úvazku alespoň 1,2násobná.
(3) U lanového úvazku nesmí být počet svorek menší než tři a větší než sedm. Mezera mezi svorkami musí být v mezích od jedné do dvou šířek svorky. Konec lana musí vyčnívat nad poslední svorku alespoň o 150 mm.
(4) U klínového úvazku postačuje 1 kontrolní svorka, která musí být umístěna o 5 až 10násobek jmenovitého průměru nebo tloušťky lana nad úvazkem. Vzdálenost mezi úvazkem a kontrolní svorkou musí být změřena a zapsána do Knihy o jízdě na laně.
(5) Šířka svorek musí být rovna alespoň 2násobku jmenovitého průměru lana, u plochých lan alespoň šířce lana.
(6) Je-li lano v srdcovce svíráno ze stran, musí být vzdálenost jejích bočnic při sevření bez lana alespoň o 15 % menší než jmenovitý průměr lana.
(7) Nejmenší poloměr ohybu lana v úvazku měřený v ose lana určí jeho výrobce, avšak nesmí být menší než 4násobný jmenovitý průměr nebo tloušťka lana.
(8) Upevnění úvazku k dopravní nádobě musí umožnit jeho vychylování za provozu alespoň v rovině kolmé na osu hřídele těžního stroje.
(9) Úvazek těžního lana musí být na svých hlavních částech zřetelně označen evidenčním číslem. Dobu použití úvazku určí závodní dolu na základě výsledku nedestruktivní kontroly úvazku.
§ 40
(1) Význam návěští:
1x -- stát,
2x -- pozvolné spouštění dopravní nádoby,
3x -- těžba,
4x -- pozvolné zdvihání dopravní nádoby,
5x -- doprava osob,
6x -- doprava materiálu a břemen,
7x -- kontrolní jízda, překládání dopravní nádoby.
(2) Jsou-li používána složená návěští, např. při provozu těžního zařízení na více nárazišť, musí být v Řádu o jízdě na laně určen způsob použití a význam složených návěští, přičemž návěští 1x nesmí být použito ve spojení s jiným významem než ,,Stát".
(3) Přístroje, spínače a zvuková a optická návěštní zařízení s výjimkou částí nutně prostupných pro světlo musí být barevně označeny takto:
rázové návěští
-- bíle,
přímé návěští ,,Stůj"
a havarijní tlačítko ,,STOP"
-- červeně,
součtové návěští
-- zeleně,
optické návěští z nástupních plošin
-- černě.
(4) Elektrické návěštní zařízení musí být napájeno ze samostatného oddělovacího transformátoru, na který nesmí být připojeno žádné jiné zařízení nesouvisící se signalizací provozního stavu nebo řízením těžního stroje. Napěťová soustava musí být provozována jako izolovaná s hlídačem izolačního stavu se signalizací.
(5) Návěštní zařízení každého těžního stroje v téže jámě musí mít samostatné kabely.
(6) V době nepřítomnosti narážeče nebo určeného zaměstnance (§ 11 odst. 4) musí být návěštní zařízení s výjimkou přímého návěští ,,Stůj" zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.
(7) U těžního zařízení, u kterého lze dávat návěští z více nárazišť, hlavní odnímací plošiny, odnímacích plošin nebo skipových násypných a výsypných stanic, musí být pro strojníka zřejmé, odkud bylo návěští vysláno.
(8) Dané návěští musí být s výjimkou návěští z dopravní nádoby zvukově kontrolovatelné v místě, odkud je dáváno, na hlavní odnímací plošině a ve strojovně. Na stanovišti strojníka musí být návěští kontrolovatelné také opticky.
(9) V jámě s více těžními zařízeními musí být jejich zvuková návěští zvukově odlišitelná.
§ 41
(1) Těžní zařízení musí být vybaveno návěštním zařízením umožňujícím dávat rázové návěští z nárazišť k hlavní odnímací plošině a na stanoviště strojníka a z hlavní odnímací plošiny na stanoviště strojníka. Ovládací prvky tohoto návěštního zařízení musí být umístěny na stanovišti narážeče.
(2) Rázové návěští musí být akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro rázové návěští musí být použit rázový zvon.
(3) Návěštní zařízení musí být upraveno tak, aby bylo vyloučeno současné dávání návěští ze dvou nebo více odnímacích plošin nebo nárazišť.
§ 42
(1) Přímé návěští ,,Stůj" musí být možné kdykoliv dát ze všech plošin nárazišť, včetně odnímacích plošin, u oboustranných nárazišť z obou stran náraziště a u skipového těžního zařízení z místa ovládání násypné a výsypné stanice. Přímé návěští ,,Stůj" se dává houkačkou, která musí být slyšitelná na stanovišti strojníka a na všech místech, odkud je možné toto návěští dávat. Strojníkovi musí být opticky signalizováno, odkud bylo přímé návěští ,,Stůj" dáno.
(2) V jámě s více těžními zařízeními musí mít každé těžní zařízení své přímé návěští ,,Stůj"; tato přímá návěští ,,Stůj" musí být zvukově odlišitelná a dána i na ostatní stanoviště strojníků těžních strojů téže jámy.
§ 43
(1) Zařízení k dávání návěští z dopravní nádoby musí umožnit dát návěští z každé etáže dopravní ná-doby na stanoviště strojníka, a to i za pohybu dopravní nádoby; u dopravní nádoby, ze které se provádí prohlídka jámy, musí umožnit dát návěští také ze stanoviš-tě prohlížitele jámy.
(2) Návěští z dopravní nádoby musí být vždy akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Pro strojníka musí být zřejmé, ze které dopravní ná-doby bylo návěští dáno.
§ 44
(1) Návěštní zařízení smí být doplněno zvláštním jednoúčelovým návěštním zařízením, např. součtovým návěštím nebo zpětným voláním. Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení mimo optického se může používat jen při těžbě.
(2) Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení
- a)
- se používá z náraziště přímo na stanoviště strojníka, ze stanoviště strojníka na hlavní odnímací plošinu, z hlavní odnímací plošiny na náraziš- tě (zpětné volání) apod.; při tom se nesmí pro akustické návěští používat rázový zvon,
- b)
- musí být v případě, že obsahuje paměťové členy, konstruováno tak, aby paměť těchto členů byla zrušena po uskutečnění žádaného úkonu,
- c)
- musí mít optickou nebo akustickou kontrolu vyslaného návěští v místě, odkud jsou návěští dávána,
- d)
- musí být upraveno tak, aby v místě, odkud bylo návěští dáno, bylo možno toto návěští jednoduchým způsobem zrušit ještě před vykonáním žádaného úkonu, např. přímým návěštím ,,Stůj" nebo rázovým návěštím,
- e)
- může být využíváno k dávání impulsů pro rozjezd těžního stroje s automatickým řízením v automatickém režimu řízení,
- f)
- musí mít zachováno galvanické oddělení obvodů, navazuje-li na automatickou skipovou stanici nebo narážecí zařízení apod.
(3) Pro zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení u automatické skipové stanice platí také § 56 odst. 1.
(4) Při možnosti nástupu osob do dopravní ná-doby na několika plošinách téhož náraziště musí být jednotlivé plošiny spojeny se stanovištěm narážeče optickým návěštím.
§ 45
(1) Pro možnost hovorového dorozumění mezi stanovištěm strojníka, stanovištěm narážeče a místem ovládání skipové stanice musí být zřízeno dorozumívací zařízení. Při více těžních zařízeních v téže jámě musí být zřízeno samostatné dorozumívací zařízení pro každé těžní zařízení a také mezi strojníky těchto těžních strojů.
(2) Dorozumívací zařízení podle odstavce 1 je možno vést společným kabelem důlních dorozumívacích zařízení.
(3) Dorozumívací zařízení musí být autonomní a nezávislé na elektrické rozvodné síti a na provozu telekomunikační sítě dolu.
(4) U přístroje dorozumívacího zařízení musí být vyvěšen telefonní řád.
§ 46
(1) Výztuž a výstroj jámy s výjimkou průvodnic musí být nehořlavá.
(2) Dopravní nádoba je v jámě vedena svými vodítky a pomocí průvodnic připevněných na rozpony rozepřené příčkami, nebo pomocí lan, která musí být ukotvena a napjata.
§ 47
(1) Největší svislá vzdálenost mezi rozponami smí být u dřevěných průvodnic 3 m, u kovových průvodnic 4 m; největší dovolenou odchylku stanovuje příloha č. 2.
(2) Protilehlé rozpony se umísťují ve stejné rovině; největší dovolenou odchylku od vodorovné roviny stanovuje příloha č. 2.
(3) Na rozponu a její příčku se s výjimkou průvodnice a konstrukce lezního oddělení nesmí nic trvale upevňovat.
§ 48
(1) Styk průvodnic musí být proveden na rozponě. Mezera ve styku průvodnic nesmí být větší než 5 mm.
(2) Je-li průvodnicový tah záměrně přerušen, musí mít první průvodnice nad a pod přerušením (dále jen ,,nájezdová průvodnice") délku určenou ve výpočtu výstroje jámy. Nezaručuje-li délka dopravní nádoby její řádné vedení v tomto místě, zabudovává se v místě přerušení průvodnice pomocné vedení (např. rohové).
(3) Na nájezdové průvodnici se v místě přechodu na pomocné vedení a zpět zhotovuje nájezd, jehož čelní i oboustranný boční úkos je 1 : 25, a to v délce alespoň 1 m.
(4) Přímá část pomocného vedení dopravních nádob v místě přerušení průvodnicového tahu musí překrývat zkosenou část nájezdové průvodnice. Nájezdová část pomocného vedení dopravní nádoby se zhotovuje s odklonem alespoň 10° od svislice směrem od středu dopravní nádoby ve směru její úhlopříčky, a to v délce alespoň 1 m.
(5) Tam, kde se průvodnicový tah přerušuje jen výjimečně, lze použít zajištěné vložené průvodnice.
§ 49
(1) Jako vodicí a odrazové lano se používá jen umrtvené lano nebo lano uzavřené, popřípadě polouzavřené konstrukce kruhového průřezu o jmenovitém průměru alespoň 28 mm. Odrazové lano nesmí mít jmenovitý průměr menší než vodicí lano. Jmenovitý průměr nebo výška profilu vnějších drátů vodicího lana nesmí být menší než 2 mm.
(2) Jako vodicí a odrazové lano se smí používat i odložené těžní lano, pokud splňuje požadavky odstavce 1.
(3) Pro jednu dopravní nádobu se použijí vždy alespoň dvě vodicí lana.
(4) Vodicí lana se umisťují bočně od dopravní nádoby a souměrně alespoň vůči jedné z os půdorysu dopravní nádoby nebo vůči středu dopravní nádoby, a to co nejdále od osy těžního lana.
(5) Jsou-li použita odrazová lana, musí být ales-poň dvě a ve stejné vzdálenosti od dopravní nádoby.
(6) Vodicí a odrazové lano se napínají nezávisle na sobě. Napínací síla vodicího i odrazového lana se určí podle přílohy č. 3. Napínací zařízení u vodicího lana se konstruuje tak, aby napínací sílu bylo možno měnit alespoň v rozmezí ± 10 %.
(7) Napínací a kotvicí zařízení vodicího a odrazového lana a plošina pro obsluhu tohoto zařízení v jámové tůni se umisťuje alespoň 1,5 m nad nejvyšší předpokládanou úrovní hladiny vody nebo propadu. Napínací a kotvicí zařízení musí být chráněno před dotykem s vyrovnávacím lanem a proti propadu.
(8) Vodicí a odrazové lano se kotví nad nárazníkovým roštem a pod dosedacím roštem, a to tak, aby dopravní nádoba při přejetí nejvyšší a nejnižší provozní polohy nevjela do lanového úvazku.
(9) Odchylka osy vodicího lana od projektované osy a od osy těžního lana může být nejvíce ± 5 mm. Odchylka osy odrazového lana od projektované osy, od osy dalšího odrazového lana a od osy vodicího lana může být nejvíce ± 10 mm.
(10) Nad nejvyšší a pod nejnižší provozní polohou musí být dopravní nádoba vedena průvodnicemi. V místě průjezdu jámovou stolicí může být dopravní nádoba vedena buď průvodnicemi nebo pomocným vedením.
§ 50
(1) Pevné vedení dopravní nádoby a výstroj jámy se počítá na působení vodorovných sil a u těžního zařízení s dopravní nádobou se záchyty také na vertikální síly působící při zapůsobení záchytů.
(2) Výpočet pevného i lanového vedení dopravní nádoby se provádí podle přílohy č. 3.
§ 51
Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jámy stanovuje příloha č. 2.
§ 52
Mezery mezi míjejícími se dopravními nádobami a mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy stanovuje příloha č. 2.
§ 53
(1) Pokud jáma není vybavena havarijním dopravním zařízením ani není uzpůsobena pro použití mobilního havarijního dopravního zařízení podle § 72 odst. 2, musí mít lezní oddělení.
(2) Lezní oddělení musí být provedeno tak, aby byl do něho možný vstup z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy a v každém místě jámy přestup do něho z kterékoliv dopravní nádoby všech těžních zařízení v téže jámě a opačně.
(3) Vstup do lezního oddělení z ohlubně a z důlního díla ústícího do jámy, s výjimkou opuštěného důl-ního díla, směrem dolů se opatřuje poklopem upevněným na závěsu. Poklop na ohlubni musí být uzavřen tak, aby bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob do lezního oddělení a současně aby nebylo zabráněno výstupu z něho.
(4) Vstup do lezního oddělení nesmí vést těžní zátyní.
(5) Lezní oddělení se od ostatních oddělení a zátyní jámy odděluje tuhým pažením. Mezery v pažení nesmějí být větší než 100 mm v místech, kde je možný dotyk s dopravní nádobou, v jiných místech větší než 200 mm.
(6) Lezní oddělení musí být vybaveno pevnými odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m. Mezery v odpočívadle a mezery mezi odpočívadlem a výztuží a výstrojí jámy nesmí být větší než 50 mm.
(7) Vzdálenost od paty žebříku lezního oddělení k výztuži nebo výstroji jámy na odpočívadle ve směru osy žebříku musí být alespoň 600 mm. Podél celého žebříku v lezním oddělení včetně průlezních otvorů musí být zachován průlezní prostor alespoň 700 mm kolmo na žebřík a 600 mm po šířce žebříku.
(8) Žebříky musí být pevné, stabilně připevněné. Používá se žebřík o šířce alespoň 300 mm s pravidelnými vzdálenostmi mezi příčlemi nejvýše 300 mm. Za příčlemi se ponechává volný prostor alespoň 180 mm pro chodidla. Žebřík přesahuje výstupní otvor nebo plošinu o 1,1 m nebo se do této výšky zabudují pevná držadla.
(9) Žebřík vedoucí z náraziště nebo ohlubně k prvnímu odpočívadlu lezního oddělení nesmí být delší než 8 m. Tento žebřík může být svislý. Žebřík s úklonem větším než 80° musí být od výšky 3 m od paty žebříku opatřen ochranným košem s průlezním otvorem 600 x 700 mm. Ostatní žebříky musí mít úklon menší než 80° a musí krýt otvor v odpočívadle.
§ 54
(1) Volná hloubka se zřizuje pod nejspodnějším provozovaným nárazištěm.
(2) Délka volné hloubky je 0,5 až 0,8 volné výšky. Její délka se volí tak, aby při poloze střechy dopravní nádoby v úrovni počvy náraziště byla vzdálenost mezi spodním vodítkem dopravní nádoby a počátkem brzdicí průvodnice alespoň 1,0 m.
(3) Brzdicí průvodnice je vyrobena z jednoho kusu tvrdého dřeva o celkové délce větší než 2 m při vedení dopravní nádoby pevnými vodítky a 3 m při kolovém vedení. Boční úkos na každém boku brzdicí průvodnice je v poměru 1 : 50, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky dopravní nádoby byla ales-poň 1,5 m. Brzdicí průvodnice se opírá o dosedací rošt nebo jiný dostatečně pevný nosník; požadavky na dosedací rošt a nosník stanovuje příloha č. 3.
(4) Jámová tůň musí být přístupná lezním oddělením nebo svislým žebříkem vybaveným podle § 53 odst. 9.
(5) V jámové tůni se v úrovni nejvyšší dovolené hladiny vody umísťuje hlídač hladiny vody; u skipového těžního zařízení se v jámové tůni v úrovni nejvyšší dovolené hladiny propadu umísťuje také hlídač hladiny propadu. U těžního zařízení s vyrovnávacím lanem se v jámové tůni umísťuje také zařízení proti tvoření smyček a vybočení vyrovnávacího lana, které signalizuje strojníkovi změnu své polohy.
(6) Jáma se skipovým těžním zařízením se vybavuje také zařízením pro odtěžení propadu z jámové tůně.
§ 55
(1) V nárazišti musí být vyvěšeny:
- a)
- tabulka s významem návěští,
- b)
- telefonní řád,
- c)
- tabulka s největším dovoleným zatížením dopravní nádoby při těžbě a s největším dovoleným počtem dopravovaných osob,
- d)
- v místě vstupu do dopravní nádoby tabulka ,,Procházet těžní zátyní nebo dopravní nádobou se zakazuje!" a tabulka ,,Vstup do dopravní nádoby bez pokynu narážeče nebo strojníka je zakázán!".
U skipového těžního zařízení, u jednostranného náraziště a při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy se text tabulek podle písmen c) a d) upraví podle potřeby. Tabulky podle písmen a) až c) se umísťují na stanovišti obsluhy skipového těžního zařízení.
(2) Na ohlubni a na nárazišti se vyvěsí Řád o jízdě na laně. Povolení výjimečné jízdy se vyvěsí na ohlubni a na nárazišti, na které je výjimečná jízda povolena.
(3) U oboustranných nárazišť se vedle jámové stolice zřizuje alespoň jeden bezpečný průchod spojující obě strany náraziště.
(4) Stanoviště narážeče se umísťuje tak, aby bylo bezpečné a narážeč měl dobrý výhled na nástup osob do dopravní nádoby a výstup z ní a na narážení důlních vozů na své plošině.
(5) Jámová stolice v místech, která se neuzavírají zátyňovými dvířky, se zabezpečuje do výšky alespoň 1,8 m pažením, které do výšky 0,3 m musí být plné, výše pak může být s mezerami do 50 mm. Podlaha náraziště v místě styku s jámou, s výjimkou místa vstupu do dopravní nádoby, a také směrem k bočním stěnám sklápěcího můstku se opatřuje ochrannou liš-tou o výšce alespoň 0,1 m. V místech, kde se mohou zdržovat zaměstnanci, se prostor od jámy uzavře na celou svou výšku pažením a shora se chrání pevným plným povalem.
(6) Vstup do těžní zátyně se opatřuje zátyňovými dvířky. Zátyňová dvířka musí být alespoň 1,4 m vysoká a zhotovují se do výšky 0,3 m od podlahy plně, výše pak s pažením s mezerami do 50 mm. Mezera mezi zátyňovými dvířky a konstrukcí podlahy nebo sklápěcího můstku smí být nejvíce 50 mm. Zátyňová dvířka se nesmí otevírat směrem do těžní zátyně a zabezpečují se proti samovolnému otevření. Zátyňová dvířka se ovládají samočinně dopravní nádobou. Pokud jsou zátyňová dvířka otevírána směrem nahoru, zajišťují se v otevřené poloze proti samovolnému pádu. U vstupu do těžní zátyně se na stojinách jámové stolice umísťují pevná držadla.
(7) Na nástupní plošiny musí být zřízeno scho-diště. Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, postačuje jako přístup na jiné plošiny a do jiných sklípků svislý žebřík vybavený podle § 53 odst. 9.
(8) Na plošině pro kontrolu těžního a vyrovnávacího lana se zřizuje osvětlení pevnými svítidly a návěštní zařízení. Mimo dobu kontroly lana musí být návěštní zařízení vypnuto a zajištěno proti zásahu nepovolanou osobou.
(9) Náraziště se vybaví zarážkou, která zabrání samovolnému ujetí důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy, a to i při ztrátě ovládací energie pro toto zařízení. Zarážka může být součástí narážecího zařízení. Zarážka nesmí být vyřazena z činnosti. Náraziště se vybaví také zařízením proti pádu důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy; toto zařízení může být při dopravě osob vyřazeno z činnosti.
(10) Sklápěcí můstek se umisťuje a musí být vyvážen tak, aby umožnil bezpečný průjezd dopravní nádoby v obou směrech. Ve své horní poloze se zajišťuje proti nežádoucímu sklopení. Nosy můstku musí být lehce otočné a samočinně se vracet do původní polohy. Při nejnižší poloze můstku se nesmějí sklopné nosy sklopit více než do svislé polohy. Boky zvednutého můstku musí být zakryty až k podlaze. Podlaha můstku musí být zdrsněna. Můstek musí umožnit nájezd a výjezd důlního vozu z dopravní nádoby.
(11) Pohyblivé části sklápěcího můstku nebo narážecího zařízení zasahující do sklípku pro nástup osob do dopravní nádoby nebo do prostoru pro vstup do lezního oddělení jámy musí být zakryty ochranným krytem.
(12) Ustanovení odstavce 5 se přiměřeně vztahuje i na důlní díla ústící do jámy.
§ 56
(1) Automatická skipová stanice smí při své činnosti ovládat zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení za podmínky, že před vysláním zvláštního jednoúčelového návěští se samočinně ověří
- a)
- u násypné stanice uzavření odměrného zásobníku,
- b)
- u výsypné stanice zasunutí výsuvného nástavce a uzavření skipu.
Nelze-li splnit tyto podmínky, musí být provoz automatické skipové stanice řízen ručně.
(2) Při provozu automatické skipové stanice musí být zabráněno objemovému i hmotnostnímu přeplnění skipu v násypné stanici a přeplnění výsypné stanice.
§ 57
(1) Stav a vybavení jámy, náraziště, skipové stanice, obsluhovací plošiny, těžní věže, lanovnice, těž-ního stroje, těžního, vyrovnávacího, vodicího a odrazového lana, dopravní nádoby včetně závěsu, záchytů a úvazku, návěštního a dorozumívacího zařízení a dalších částí těžního zařízení a havarijní dopravní zařízení kontrolují určení zaměstnanci.
(2) Prohlídky, zkoušky a revize těžního zařízení a jámy se provádí ve lhůtách stanovených touto vyhláškou podle ročního plánu schváleného závodním dolu. Mimořádné prohlídky, zkoušky, popřípadě revize se provedou po nehodě na těžním zařízení nebo v jámě; jejich rozsah určí koordinační technik.
(3) Závodní dolu určí lhůty a rozsah prohlídek těžního zařízení pro období, kdy se těžní zařízení používá nepravidelně nebo v omezeném rozsahu; lhůty však nemůže určit delší než 2násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 40 % projektované kapacity, a delší než 4násobné v porovnání se lhůtami stanovenými touto vyhláškou, je-li těžní zařízení v té době využíváno na méně než 20 % projektované kapacity.
(4) Ve dnech, kdy se těžní zařízení nepoužívá, se denní prohlídka neprovádí. Provede se až v den jeho opětovného použití před zahájením dopravy osob; pokud však od poslední prohlídky uplynula doba kratší než 40 hodin, může být denní prohlídka provedena až v průběhu dne.
(5) Při přerušení provozu těžního zařízení na dobu delší než 1 týden se stanovené prohlídky neprovádí. Není-li stanoveno jinak, musí být před uvedením do opětovného provozu provedeny prohlídky v rozsahu alespoň týdenní prohlídky.
(6) Prohlídka s delší lhůtou nahrazuje prohlídku s kratší lhůtou.
(7) Stanovené lhůty prohlídek, kontrol, funkčních zkoušek a revizí mohou být překročeny nejvíce o 1 pracovní den u týdenní lhůty, o 8 dní u dvouměsíční lhůty, o 15 dní u šestiměsíční lhůty, o 22 dní u roční lhůty a o 1 měsíc u dvouleté a delší lhůty.
§ 58
(1) Prohlédne se
- a)
- denně jáma, její výztuž a výstroj, vedení dopravní nádoby včetně případného pomocného vedení dopravní nádoby v místě přerušení průvodnice, a to při rychlosti do 1 m . s-1, a přístupná část jámové tůně a její vybavení,
- b)
- jednou za týden jáma a její části podle písmene a) při rychlosti do 0,5 m . s-1,
- c)
- jednou za dva měsíce podrobně lezní a strojní oddělení a ostatní části jámy podle písmene a) při rychlosti do 0,5 m . s-1,
- d)
- při každé třetí dvouměsíční prohlídce se lezní oddělení kontroluje lezením.
(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka podle odstavce 1 písm. c) a d) pod vedením technika pověřeného dozorem nad udržováním jámy.
(3) Práce a prohlídky v jámě se smějí provádět ze střechy dopravní nádoby. Přitom musí prohlížitel i technik používat prostředky kolektivního zajištění nebo osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky a být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochrannou stříš-kou. Na místech níže položených se v jámě a v okruhu 10 m od jámy v době prací v jámě nesmí zdržovat lidé, pokud nejsou v jámě chráněni ochranným povalem, na nárazišti jiným vhodným způsobem. Je-li při této práci nutno sestoupit z dopravní nádoby do volného pro-storu jámy, smí se tak stát jen je-li dopravní nádoba v klidu, s použitím osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu z výšky a za stálého dozoru. Při práci a při prohlídkách konaných z dopravní nádoby je zakázáno kotvit osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu z výšky k části výstroje jámy.
(4) Pevný pracovní poval používaný při údržbě, opravě nebo jiných pracích v jámě se pokládá na nosníky zapuštěné do zdiva jámy nebo do horniny a zajišťuje se proti posunutí a překlopení. Nezakrývá-li pracovní poval celý průřez jámy, opatřuje se na volných stranách zábradlím o výšce 1,1 m a u podlahy ochrannou lištou do výše alespoň 0,1 m nebo musí zaměstnanci na povalu používat osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky. Zaměstnanci pracující na tomto povalu musí být s výjimkou uvedenou v odstavci 5 chráněni proti pádu drobných předmětů ochranným povalem nebo ochrannou stříškou.
(5) Nelze-li při pracích prováděných ze střechy dopravní nádoby nebo pevného pracovního povalu zřídit ochranný poval nebo ochrannou stříšku, dodržují se alespoň tyto podmínky:
- a)
- na nárazištích, nástupních plošinách a ve sklípcích, které jsou nad místem práce, nesmí být provoz, důlní vozy musí být zajištěny proti ujetí, sklápěcí můstky musí být ve zvednuté poloze a zátyňová dvířka uzavřena a před zahájením prací opatřena vývěskou ,,Pozor, v jámě se pracuje!". V náraziš-tích, kde nejsou sklápěcí můstky, musí být mezera mezi zátyňovými dvířky a konstrukcí podlahy zabezpečena proti pádu drobných předmětů; obdobně se zajistí i důlní dílo ústící do jámy,
- b)
- celá jáma nad místem práce musí být před zahájením práce prohlédnuta a odstraněny veškeré předměty, které by v průběhu práce mohly spadnout či jinak ohrozit zaměstnance,
- c)
- pokud se na místo práce dopravují materiál nebo předměty jinak než v dopravní nádobě a v jámě jsou přítomni zaměstnanci, musí být na ohlubni, popřípadě na nárazišti, z něhož se dopravuje, přítomen narážeč,
- d)
- postup práce musí být řešen v provozní dokumentaci.
(6) Úbytek tloušťky stěny kovových průvodnic, rozpon, příček a jiných kovových prvků výstroje jámy včetně lezního oddělení, žebříků a konzol se zjišťuje alespoň jednou za dva roky, v suchých jamách a v suchých úsecích jam alespoň jednou za čtyři roky. Při tom se zkontroluje i stav kabelů a jejich úchytů. Kontrolovaný kovový prvek se vymění, jestliže úbytek tloušťky jeho stěny je větší, než určí pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo v odborném posudku zpracovaném odborníkem profese strojní (§ 4 odst. 2), projektantem, odbornou organizací nebo znalcem příslušného oboru. Pokud pevnostní výpočet není zpracován, provede se výměna, dosáhne-li úbytek nejvíce 50 % původní tloušťky jeho stěny.
(7) Opotřebení dřevěných průvodnic se měří alespoň jednou ročně. Dřevěná průvodnice se vymění, je-li její opotřebení větší než
- a)
- 2 x 5 mm bočně nebo 5 mm čelně při průřezu průvodnice do 120 cm2,
- b)
- 2 x 10 mm bočně nebo 5 mm čelně při průřezu průvodnice od 120 cm2 do 220 cm2,
- c)
- 2 x 15 mm bočně nebo 10 mm čelně při průřezu průvodnice nad 220 cm2.
(8) Opravovat opotřebenou nebo poškozenou průvodnici je zakázáno.
(9) Přímost pevného vedení dopravní nádoby se ověřuje měřením před uvedením nové nebo rekonstruované jámy nebo její části do provozu. V jámě s rychlostí vyšší než 8 m . s-1 se přímost pevného vedení dopravní nádoby ověřuje také akcelerografickým měřením vodorovného zrychlení nádoby v čelním i bočním směru. Akcelerografické měření se opakovaně provádí alespoň jednou za dva roky. Nejvyšší dovolené čelní vodorovné zrychlení je 5 m . s-2, nejvyšší dovolené boční vodorovné zrychlení je 8 m . s-2. Při překročení uvedených hodnot určí závodní dolu opatření ke snížení zrychlení pod tyto hodnoty. Při zjištěném zrychlení vyšším než 8 m . s-2 u čelního zrychlení nebo vyšším než 10 m . s-2 u bočního zrychlení musí být provoz v jámě až do sjednání nápravy zastaven. Hodnoty vodorovného zrychlení pro hodnocení stavu přímosti pevného vedení dopravní nádoby stanoví příloha č. 5.
(10) Kontrola jámy z hlediska materiálu napadaného na prvky jámové výstroje se v jámě se skipovou těžbou provádí alespoň při kontrolách podle odstav-ce 1 písm. c), v ostatních jamách alespoň při kontrolách podle odstavce 1 písm. d). Tato kontrola se provede i po ukončení prací v jámě a po mimořádné události v jámě, jako je pád důlního vozu nebo jiného břemene do jámy.
§ 59
Náraziště, skipové stanice, obsluhovací plošiny, nástupní plošiny, ostatní plošiny, pažení, zátyňová dvířka, stavítka, sklápěcí můstky, narážecí zařízení, zarážku a zařízení proti pádu důlních vozů a vozíků závěsné dráhy do jámy a elektrické vybavení náraziště prohlédne určený prohlížitel
- a)
- denně,
- b)
- jednou za týden za účasti určeného technika,
- c)
- jednou za dva měsíce pod vedením technika pověřeného dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení.
Při všech prohlídkách určený prohlížitel také přezkouší funkce uvedených zařízení.
§ 60
(1) U těžní věže se prohlédnou
- a)
- jednou za šest měsíců sklopky, je-li jimi těžní věž vybavena, brzdicí průvodnice a těžní věž včetně plošin, schodišť, žebříků apod.; při této prohlídce se zkontroluje funkce sklopek,
- b)
- jednou za rok konstrukce těžní věže22) včetně jámových nosníků, nárazníkového roštu a ochranných nátěrů; jednou za 2 roky se při tom zkontroluje svislost těžní věže,
- c)
- jednou za 4 roky konstrukce kovové a betonové těžní věže podrobnou prohlídkou.23)
(2) Podrobná prohlídka podle odstavce 1 písm. c) se provede také v případě, kdy se jinou prohlídkou zjistí závada vztahující se ke konstrukci těžní věže, která ohrožuje bezpečnost práce a provozu.
(3) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka podle odstavců 1 a 2 se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení. Podrobnou prohlídku konstrukce betonové těžní věže podle odstavce 1 písm. c) provede znalec z oboru stavebnictví určený závodním dolu.
(4) Četnost a způsob prohlídek jiného brzdicího zařízení určí průvodní dokumentace. Prohlídka však musí být provedena alespoň ve lhůtách a způsobem podle odstavce 1 a po každém najetí dopravní nádoby do tohoto zařízení, a to vždy pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
§ 61
(1) U lanovnice se prohlédnou
- a)
- denně lanovnice, odtlačná lanovnice nebo soustava kladek (§ 18 odst. 2), ložiska včetně mazání a ochranné koryto,
- b)
- jednou za šest měsíců a před naložením těžního lana stav lanovnice a dalších částí uvedených v písmenu a) a zkontroluje se chod lanovnice; před naložením těžního lana se u lanovnice provede také porovnání tvaru drážky s její vnitřní obrysnicí a prohlédne se drážka lanovnice a její obložení.
(2) Prohlídky koná určený prohlížitel. Prohlídka a kontrola podle odstavce 1 písm. b) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
(3) V případě zjištění změny nebo poškození tvaru drážky tvořící dosedací plochu pro těžní lano nebo změny průřezu věnce lanovnice v míře ohrožující těžní lano se provede úprava drážky lanovnice osoustružením.
(4) Pro novou lanovnici se zhotoví vnější a vnitřní obrysnice. Tyto obrysnice se uchovávají po celou dobu životnosti lanovnice. Jednou za čtyři roky a po úpravě drážky lanovnice osoustružením se zhotoví z průřezu věnce nová vnitřní obrysnice a ověří se tloušťka stěn. Na obrysnici se vyznačí datum jejího zhotovení. Vyřazená obrysnice se uchovává po dobu alespoň 4 roků.
§ 62
(1) U těžního stroje se prohlédne
- a)
- denně mechanická a elektrická část těžního stroje s doplněním maziva podle mazacího plánu, přezkoušením funkce brzd, provedením statické zkoušky brzd při nejnepříznivější poloze zatížené dopravní nádoby a přezkoušením funkce koncových vypínačů při rychlosti do 0,5 m . s-1,
- b)
- jednou za týden v rozsahu podle písmene a) rozšířeném o prohlídku bubnu včetně uchycení těž-ního lana na bubnu nebo v bubnu, třecího kotouče včetně upevnění obložení drážky třecího kotouče, stavu spojovacího zařízení volného bubnu s pevným bubnem a o přezkoušení funkce řididla jízdy a zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti,
- c)
- jednou za dva měsíce v rozsahu podle písmene b) rozšířeném o přezkoušení funkce nezávislého zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13) a o prohlídku ozubených kol převodové skříně kontrolními otvory,
- d)
- jednou za rok v rozsahu podle písmene c) rozšířeném o podrobnou prohlídku mechanické i elektrické části těžního stroje spojenou s přezkoušením ostatních zabezpečovacích prvků těžního stroje podle provozní dokumentace. Provede se také nivelace těžního stroje a soustrojí měniče.
(2) Prohlídku a kontrolu podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí určený prohlížitel za účasti strojníka, přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. a) až c) provádí strojník. Prohlídka a přezkoušení podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka, kontrola a přezkoušení podle odstav-ce 1 písm. c) a d) pod vedením technika pověřeného dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení.
§ 63
(1) Jednou za šest měsíců se pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení a technika pověřeného dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení provede prohlídka, kontrola a zkouška
- a)
- statické jistoty a charakteristik zpoždění brzd při zapůsobení pojistné brzdy se změřením doby od rozpojení bezpečnostního obvodu ve smyslu § 22 odst. 11; provedení zkoušek k ověření statické jistoty a charakteristik zpoždění brzd a ověření časové prodlevy v působení brzd od rozpojení bezpečnostního obvodu se dokládá grafickými záznamy průběhu zkoušek,
- b)
- řididla jízdy, zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, bezpečnostního obvodu, hloubkoměru a rychloměru; přezkoušení řididla jízdy, zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti se dokládá grafickými záznamy průběhu zkoušek,
- c)
- k ověření, že těžní lano na třecím kotouči neproklouzlo při působení jízdní i pojistné brzdy.
(2) Měření a zkoušky při funkční zkoušce těžního stroje se provádí podle přílohy č. 5 a podle pokynu výrobce; neurčil-li výrobce takový pokyn, určí postup koordinační technik. Provozní dokumentace určí, které řídicí a zabezpečovací prvky se při funkční zkoušce vyřazují z funkce.
(3) Funkční zkouška těžního stroje provedená v rámci revize těžního zařízení nahrazuje funkční zkoušku těžního stroje podle odstavce 1.
(4) Prohlídka, kontrola a zkouška provedená v rámci funkční zkoušky těžního stroje nahrazuje příslušnou prohlídku, kontrolu a zkoušku požadovanou § 62.
§ 64
(1) Těžní, vyrovnávací, vodicí a odrazová lana a lana pomocných vratů se kontrolují v celé délce včetně jejich přístupných částí v úvazcích. U bubnových těžních strojů a pomocných vratů se kontroluje také lano na záložních závitech na bubnu a v přístupných částech jeho uchycení na bubnu nebo v bubnu. Provozní dokumentace určí způsob prohlídky lana tak, aby lano mohlo být prohlédnuto v celé délce.
(2) Vizuální prohlídky těžního lana a jeho úvazku se konají:
- a)
- denně při rychlosti do 1 m . s-1, zda lano nemá zjevné závady. Od vizuální denní prohlídky těž-ního lana smí být upuštěno v té jeho části, která je kontrolována přístrojem umožňujícím spolehlivě nahradit denní prohlídku lana jeho nedestruktivní kontrolou; úvazek, lano v blízkosti úvazku a zá-ložní závity lana na bubnu se prohlížejí za klidu,
- b)
- jednou za týden a před uvedením těžního zařízení do opětovného provozu po přerušení provozu delším než dva měsíce při rychlosti do 0,5 m . s-1; úvazek se změřením vzdálenosti kontrolní svorky, lano v blízkosti úvazku, záložní závity lana na bubnu a vyrovnávač tahů v lanech pro rovnoměrné rozdělení zatížení na těžní lana, který není součástí dopravní nádoby, se prohlížejí za klidu,
- c)
- jednou za dva měsíce, po provozní nehodě ohrožující stav těžního lana a po přerušení provozu těžního zařízení trvajícím déle než tři měsíce v rozsahu a za podmínek uvedených v písmenu b),
- d)
- jednou za rok v úvazcích po uvolnění lana z úvazku. U bubnových těžních strojů musí být při této prohlídce provedeno krácení lana v délce 3 m nad úvazkem a odebrán vzorek lana v délce 1 m (zkratka). Pokud u těžních strojů s třecím kotoučem vznikne potřeba krácení lana, musí být toto krácení lana střídáno u obou úvazků téhož lana.
(3) Stav těžního lana se kromě prohlídek podle odstavce 2 ověřuje také nedestruktivní kontrolou. První nedestruktivní kontrola těžního lana se provede nejpozději do 2 měsíců po jeho naložení, další kontroly se provádí jednou za rok a po provozní nehodě ohrožující stav těžního lana.
(4) Metodou nedestruktivní kontroly se v ročních lhůtách kontroluje také konstrukce úvazku těžního lana. První nedestruktivní kontrola, pokud ji neprovedl výrobce, se provede před jeho prvním použitím.
(5) Vyrovnávací a vodicí lano a lano pomocného vratu a jejich úvazky se prohlíží ve stejných lhůtách a obdobným způsobem, s výjimkou nedestruktivní kontroly, jako těžní lano a jeho úvazek. U úvazku vyrovnávacího lana se zalitou koncovkou se prohlíží též místo vstupu lana do koncovky, přičemž se nepožaduje uvolnění koncovky z úvazku. Odrazové lano a jeho úvazek se prohlíží ve stejných lhůtách a obdobným způsobem, s výjimkou nedestruktivní kontroly, jako těžní lano podle odstavce 2 písm. b) až d). U vyrovnávacího lana se místo, které je za provozních přestávek ve spodním ohybu, prohlíží při všech druzích prohlídek při rychlosti do 0,3 m . s-1.
(6) Prohlídku lana podle odstavce 2 písm. a) provádí určený prohlížitel. Prohlídka lana podle odstav-ce 2 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka lana podle odstavce 2 písm. c) a d) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení. Stejné podmínky platí i pro prohlídky podle odstavce 5.
(7) Nedestruktivní kontrolu a její vyhodnocení provádí osoba splňující požadavky technické normy,24) která byla přezkoušena před komisí obvodního báňského úřadu.
§ 65
(1) Těžní lano jednolanového těžního zařízení musí být odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů
- a)
- u těžního lana šestipramenného hodnoty 8 % nosného průřezu lana,
- b)
- u těžního lana jiné konstrukce hodnoty 6 % nosného průřezu lana.
(2) Těžní lano vícelanového těžního zařízení musí být odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů hodnoty 10 % nosného průřezu kteréhokoli lana nebo 8 % nosného průřezu všech těžních lan.
(3) Vyrovnávací lano musí být odloženo, dosáhne-li součet průřezů drátů s viditelnými zlomy na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů hodnoty 10 % nosného průřezu lana.
(4) Odloženo musí být také
- a)
- těžní lano a lano pomocného vratu při snížení nosného průřezu lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 20 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní kontrolou,
- b)
- vyrovnávací lano při snížení nosného průřezu lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 30 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní kontrolou,
- c)
- vodicí a odrazové lano při snížení nosného průřezu lana na délce rovné 5násobku výšky vinutí pramenů o 50 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných nedestruktivní kontrolou nebo dojde-li k uvolnění drátů nebo pramene ze svazku lana,
- d)
- každé lano při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo při rychlém a značném prodlužování lana.
(5) Odkládání lana se provádí podle provozní dokumentace.
§ 66
(1) U dopravní nádoby se kontroluje
- a)
- denně dopravní nádoba a její závěs a uzávěr dopravní nádoby se spodním vyprazdňováním a u vícelanového těžního stroje také vyrovnávač tahů v lanech, pokud je součástí dopravní nádoby,
- b)
- jednou za týden dopravní nádoba a ostatní části podle písmene a) včetně přezkoušení funkce záchytů a uzávěru dopravní nádoby se spodním vyprazdňováním,
- c)
- jednou za dva měsíce dopravní nádoba podle písmene b) včetně přezkoušení funkce jejích pohyb-livých částí (aretační zařízení důlních vozů, dvířka dopravní nádoby atd.),
- d)
- závěs a čep při výměně těžního a vyrovnávacího lana.
(2) Při výměně dopravní nádoby se provede kontrola v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).
(3) Prohlídku a přezkoušení funkce podle odstavce 1 provádí určený prohlížitel. Prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. c) a d) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení.
(4) Metodou nedestruktivní kontroly se v ročních lhůtách kontroluje také konstrukce závěsu. První nedestruktivní kontrola, pokud ji neprovedl výrobce, se provede před jeho prvním použitím.
(5) Vodítka dopravní nádoby, popřípadě jejich vložky se vymění, je-li jejich opotřebení větší než 2 x 5 mm bočně nebo 5 mm čelně; při lanovém vedení se vymění pouzdro vodítka, je-li největší vnitřní rozměr otvoru pouzdra větší o 20 mm, než je jmenovitý průměr vodicího lana.
(6) Kolo kolového vedení, popřípadě jeho obruč se vymění, přesáhne-li jeho opotřebení nebo poškození míru určenou výrobcem.
§ 67
(1) Návěštní, zvláštní návěštní a dorozumívací zařízení se kontroluje
- a)
- denně přezkoušením jeho funkce,
- b)
- jednou za týden prohlídkou a přezkoušením jeho funkce,
- c)
- jednou za dva měsíce prohlídkou a přezkoušením jeho funkce podle písmene b) včetně kontroly jeho izolačního stavu.
(2) Prohlídku a přezkoušení funkce podle odstavce 1 provádí určený prohlížitel. Prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. b) se provádí za účasti určeného technika, prohlídka a přezkoušení funkce podle odstavce 1 písm. c) se provádí pod vedením technika pověřeného dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení.
§ 68
(1) Zajišťovací jízda se provádí po celé dopravní dráze v obou směrech po převzetí těžního stroje strojníkem po směně, ve které těžní zařízení nebylo využíváno k jízdě, po ukončení prací v jámě, po nesamočinném nastavení ukazatele hloubkoměru, po rozpojení jeho pohonu a po přeložení dopravní nádoby na hlubší náraziště, a to s prázdnou dopravní nádobou.
(2) Zkušební jízda se provede po celé dopravní dráze
- a)
- po ukončení montáže těžního stroje, po výměně dopravní nádoby, po výměně obložení drážky třecího kotouče, po naložení těžního, vyrovnávacího nebo vodicího lana a po každé obnově upevnění lana v úvazku nebo bubnu, a to deset jízd s prázdnou dopravní nádobou a deset jízd s největším dovoleným zatížením,
- b)
- po výměně nosných součástí závěsu, vodítek dopravní nádoby nebo hlavních částí záchytů, a to deset jízd s prázdnou dopravní nádobou.
(3) První zkušební jízda se provede při rychlosti do 2 m . s-1. Rychlost dalších zkušebních jízd určí technik pověřený dozorem nad strojní částí těžního zařízení, který také určí stanoviště zaměstnanců kontrolujících pohyb nově naloženého lana.
(4) Zajišťovací a zkušební jízdu provede strojník po dohodě s narážečem hlavní odnímací plošiny. V době konání zkušební a zajišťovací jízdy se nesmí v téže jámě dopravovat osoby.
§ 69
(1) O provedení a výsledcích prohlídek, kontrol a zkoušek provede záznam ten, kdo je provedl; u denních kontrol zaznamená také časový údaj o jejich ukončení. Provádí-li se prohlídky, kontroly a zkoušky za účasti nebo pod vedením technika, podepíše záznam také tento technik.
(2) Záznamy podle odstavce 1 v Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy kontroluje
- a)
- jednou za týden technik pověřený dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy,
- b)
- jednou za šest měsíců koordinační technik,
- c)
- jednou za rok závodní dolu.
(3) V Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy se také zaznamenávají závady zjištěné na těž-ním zařízení nebo v jámě a jejich odstranění a všechny podstatné změny na těžním zařízení a v jámě, závažné události na těžním zařízení a v jámě a závažné události týkající se jízdy.
§ 70
(1) Jednou za dva roky provede komise odborníků určená závodním dolu (§ 4 odst. 2) revizi těžního zařízení a jámy jako celku. Při revizi se
- a)
- provede kontrola vedení předepsané dokumentace a rozsahu stanovených a prováděných prohlídek,
- b)
- posoudí výsledky prohlídek ucelených částí těž-ního zařízení a jámy provedených za období od poslední revize a vhodnost určených opatření k těmto prohlídkám,
- c)
- provede vnější prohlídka vybraných částí těžního zařízení a jámy (nárazišť, plošin, těžní věže, elektrického zařízení včetně návěštního a dorozumívacího zařízení apod.), zejména částí, u kterých se v období od poslední revize vyskytly závady,
- d)
- porovná skutečný stav a vybavení těžního zařízení s projektem a výkresovou dokumentací,
- e)
- posoudí pracovní činnost techniků pověřených dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy,
- f)
- provede funkční zkouška těžního stroje a přezkoušení řídicích a bezpečnostních obvodů a funkce návěštního, zvláštního návěštního a dorozumívacího zařízení.
(2) Měření a zkoušky při revizi těžního stroje se provádí podle přílohy č. 5 a podle pokynu výrobce; neurčil-li výrobce takový pokyn, určí postup odborník příslušné profese nebo koordinační technik. Provozní dokumentace určí, které řídicí a zabezpečovací prvky se při funkční zkoušce vyřazují z funkce.
(3) Revize se koná za účasti techniků pověřených dozorem nad příslušnou částí těžního zařízení a nad udržováním jámy a techniků pro strojní25) a elektric-ké26) zařízení organizace určených závodním dolu. Termín konání revize těžního zařízení a jámy oznámí závodní dolu obvodnímu báňskému úřadu alespoň měsíc předem.
(4) Organizace předloží komisi odborníků podle odstavce 1 při zahájení revize těžního zařízení Spis o jízdě na laně, zprávu o revizi elektrického technického zařízení,27) zprávu o revizi vyhrazených technických zařízení,28) které jsou součástí těžního zařízení, a výsledky měření podle § 58 odst. 6 a 9, § 61 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. e).
(5) O provedení revize těžního zařízení vypracuje komise odborníků zprávu, kterou spolu s návrhem případných opatření předloží závodní dolu do 15 dnů po jejím ukončení obvodnímu báňskému úřadu. Revizní zpráva musí obsahovat závěr, zda těžní zařízení je schopno bezpečného provozu.
§ 71
(1) Pro malé těžní zařízení a jámu platí ustanovení hlav I a II s tím, že
- a)
- zátyňová dvířka na hlavní odnímací plošině nemusí být ovládána samočinně dopravní nádobou,
- b)
- délka úkosu nájezdové průvodnice může být jen 0,5 m,
- c)
- volná výška musí být alespoň pět čtvrtin nejvyšší povolené rychlosti, nejméně však 4 m,
- d)
- délka brzdicí průvodnice v těžní věži i v jámové tůni může být jen 1,5 m a účinná dráha brzdění jen 1 m,
- e)
- poměr jmenovitého průměru bubnu, třecího kotouče a lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana nesmí být menší než 50, u těžního stroje umístěného v podzemí s dopravní dráhou do 100 m nesmí být menší než 30,
- f)
- pojistná brzda u těžního stroje poháněného stlačeným vzduchem nemusí při svém působení přerušit přívod pohonné energie do motoru,
- g)
- nemusí být vybaveno zařízením zajišťujícím rovnoměrné zpoždění při brzdění pojistnou brzdou,
- h)
- postačí jeden koncový vypínač, a to ve volné výš-ce,
- i)
- těžní stroj, který není používán pro řádnou jízdu, nemusí mít zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti ani nezávislé zařízení brzdového stroje (§ 22 odst. 13),
- j)
- nemusí mít řididlo jízdy, pokud nejde o těžní stroj s automatickým řízením,
- k)
- hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem nemusí mít zařízení pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu stroje,
- l)
- mechanický hloubkoměr těžního stroje s třecím kotoučem nemusí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci nastavení hloubkoměru,
- m)
- na stanovišti strojníka nemusí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině,
- n)
- nemusí být zaznamenáván pracovní režim těžního stroje, použití havarijního tlačítka ,,STOP" ani uvedení jízdní a pojistné brzdy do činnosti ani signalizováno zapůsobení pojistné brzdy, překročení povolené rychlosti ani nežádoucí průvěs těžního lana mezi bubnem a lanovnicí,
- o)
- nedestruktivní kontrola dopravní nádoby, těžního lana, závěsu a úvazku může být nahrazena posudkem odborníka profese strojní,
- p)
- měření a zkoušky podle § 63 a 70 nemusí být prováděny podle přílohy č. 5.
(2) U těžního stroje, který není vybaven řididlem jízdy, musí být u zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti použit mikroprocesorový systém se zvýšenou spolehlivostí.29)
(3) Těžní stroj, který nemá zařízení pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, musí být vybaven zařízením zajišťujícím rozpojení bezpečnostního obvodu při překročení povolené rychlosti nejvíce o 15 %, popřípadě nejvíce o 30 % při povolené rych-losti menší než 3 m . s-1.
§ 72
(1) Pro havarijní dopravní zařízení a jámu platí ustanovení hlav I, II a III, pokud v této hlavě není stanoveno jinak.
(2) Není-li k dispozici mobilní havarijní dopravní zařízení vybavené vlastním těžním strojem, vlastním pohonem a vlastním zdrojem napájení elektrickou energií, které je schopné dojet na místo potřeby v limitu 2 hodin, zřizuje se v jámě hlubší než 200 m, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 3, stabilní havarijní dopravní zařízení.
(3) V jámě se dvěma a více těžními zařízeními použitelnými pro dopravu osob může být jedno těžní zařízení považováno za havarijní dopravní zařízení, pokud jeho dopravní nádoba dosahuje nejvíce 200 m od nejnižší provozované úrovně sousedního těžního zařízení; podmínkou je, že v úseku, ve kterém nejsou provozována dvě těžní zařízení, je vybudováno lezní oddělení.
(4) Havarijní dopravní zařízení se vybavuje:
- a)
- hloubkoměrem,
- b)
- jízdní brzdou, jejíž brzdicí síla se vyvolává závažím nebo pružinami; pro výpočet a jistotu této brzdy platí ustanovení § 22 týkající se jízdní brzdy,
- c)
- koncovým vypínačem na hloubkoměru proti přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu, který uvede do činnosti brzdu havarijního dopravního zařízení,
- d)
- návěštním zařízením umožňujícím dávání návěští z dopravní nádoby na stanoviště strojníka havarijního dopravního zařízení; návěštní zařízení může být nahrazeno dorozumívacím zařízením.
(5) Řízením havarijního dopravního zařízení smí být pověřen jen zaměstnanec, který splňuje požadavky § 7.
(6) Dopravní nádoba mobilního havarijního dopravního zařízení nemusí být vedena, pokud je tvarově upravena tak, aby nemohla zachytit o výztuž nebo prvky výstroje jámy. Dopravní nádoba havarijního dopravního zařízení nemusí mít záchyty. Osoby v ní musí být chráněny před pádem drobných předmětů a stékající vodou, před vypadnutím z ní a před dotykem s výstrojí a výztuží jámy. Provozovatel havarijního dopravního zařízení rozhodne, zda dopravní ná-doba bude trvale zavěšena na laně nebo zda se zavěsí až před použitím havarijního dopravního zařízení.
(7) Mezery mezi vedenou dopravní nádobou havarijního dopravního zařízení a jámovou výztuží a výstrojí a ostatními dopravními nádobami se určí podle přílohy č. 2.
(8) Těžní lano havarijního dopravního zařízení nesmí mít jmenovitý průměr menší než 14 mm a při nevedené dopravní nádobě musí být lano nekroutivé konstrukce. Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesáhnout 1° 30˘. Počet vrstev na bubnu se volí tak, aby bočnice bubnu přesahovala poslední vrstvu alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana.
(9) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana havarijního dopravního zařízení je alespoň 50.
(10) O havarijním dopravním zařízení se vede dokumentace, která obsahuje:
- a)
- Knihu o jízdě na laně,
- b)
- Řád o jízdě na laně,
- c)
- Pomocnou knihu prohlídek havarijního dopravního zařízení a jámy,
- d)
- význam návěští,
- e)
- telefonní řád,
- f)
- dokumentaci těžního lana, závěsu a úvazku.
§ 73
(1) Svislý žebřík se opatřuje ochranným košem po celé délce, s výjimkou prvních 3 m od paty žebříku a 2,5 m v místě pravidelného nástupu na něj. Žebřík se upevňuje do výztuže jámy nezávisle na rozponách a příčkách nebo se přivařuje ke konstrukci. Ve vzdálenosti ne větší než 10 m se zřizují odpočívadla, která mohou být i sklopná.
(2) Svislý žebřík se umísťuje a konstruuje tak, aby byla možnost přechodu osob z kterékoliv dopravní nádoby a z důlního díla ústícího do jámy na svislý žebřík a zpět. V ostatním platí přiměřeně § 53.
§ 74
(1) Havarijní dopravní zařízení, návěštní a dorozumívací zařízení, svislý žebřík a průjezdnost jámy se kontrolují jednou za šest měsíců pod vedením zaměstnanců uvedených v § 6 odst. 3 až 5; jáma se kontroluje projetím v celém úseku dosahu havarijního dopravního zařízení. Při této kontrole se provede funkční zkouška havarijního dopravního zařízení přiměřeně podle § 63; rozsah této zkoušky určí provozní dokumentace. Kontrola průjezdnosti jámy se provádí za účasti technika pověřeného dozorem nad udržováním jámy.
(2) Kontrola mobilního havarijního zařízení včetně návěštního a dorozumívacího zařízení se provádí pod vedením technika odpovědného za provoz tohoto zařízení. Použitelnost mobilního havarijního dopravního zařízení se na všech jamách, pro které je určeno, kontroluje projetím jámou v celém úseku jeho určení a dosahu alespoň jednou za rok pod vedením technika pověřeného dozorem nad udržováním kontrolované jámy.
(3) O kontrole a dalších opatřeních souvisejících s provozem havarijního dopravního zařízení a svislého žebříku, včetně časového údaje o jejím ukončení, provede záznam ten, kdo je provedl, a to do dokumentace podle § 72 odst. 10.
§ 75
(1) Pro těžní zařízení při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy platí ustanovení hlav I až IV, pokud v této hlavě není stanoveno jinak.
(2) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy musí být vypracována provozní dokumentace.
§ 76
Doprava osob musí být zavedena alespoň tehdy, je-li výškový rozdíl mezi ohlubní a pracovištěm v jámě větší než 20 m.
§ 77
(1) Má-li být jako dopravní nádoba pro dopravu osob používán okov, musí být prázdný. Nikdo nesmí při jízdě stát ani sedět na okraji okovu ani se vyklánět přes jeho okraj. Při dopravě osob musí být zařízení pro samočinné vyklápění okovu vyřazeno z funkce.
(2) Při dopravě osob musí být dopravní nádoba opatřena ochrannou stříškou, s výjimkou dopravy v úseku jámy, ve kterém dopravní nádoba není vedena pevným ani lanovým vedením.
(3) Otevřená dopravní nádoba se smí zaplnit jen do vzdálenosti 0,1 m pod horní okraj. Předměty pře-sahující okraj dopravní nádoby, pokud by mohly zasáhnout mimo její půdorysný profil, se svazují a zajiš-ťují proti vypadnutí nebo vzpříčení.
(4) Dopravní nádoba s otevíratelnými stěnami musí být zajištěna tak, aby se nemohla za jízdy samovolně otevřít.
(5) Manipulace s pohybující se dopravní nádobou je dovolena jen při rychlosti menší než 0,2 m . s-1.
(6) Odložit vodicí zařízení dopravní nádoby jakýmkoliv způsobem s výjimkou úseku, ve kterém není dopravní nádoba vedena, a s výjimkou doby, kdy je dopravní nádoba plněna, vyklápěna, zavěšována nebo odvěšována ze závěsu nebo se provádějí její opravy nebo prohlídky na ohlubni při zavřených poklopech na ohlubňovém povalu, je zakázáno. Je-li výjimečně nutné toto provést, smí se tak stát jen za stálého dozoru.
(7) Poklop na ohlubňovém povalu se smí otevřít jen na dobu potřebnou pro průjezd dopravní nádoby nebo břemene.
(8) V úseku, ve kterém není dopravní nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu vedeno, a v místech průjezdu jámovou stolicí a zařízením tvořícím vybavení náraziště a jámové tůně nesmí být rychlost vyšší než 2 m . s-1.
(9) Rychlost vedené dopravní nádoby nebo vedeného břemene při průjezdu povalem nebo napínacím zařízením a ve vzdálenosti alespoň 1 m v obou směrech od místa průjezdu nesmí být vyšší než 0,5 m . s-1.
(10) U elektrického těžního stroje musí být na stanovišti strojníka signalizace o poloze průjezdových poklopů v ohlubňovém povalu (otevřené, zavřené).
§ 78
(1) Návěští z pracoviště v jámě smí dávat zaměstnanec, který prošel zácvikem v rozsahu určeném závodním dolu a vykonal úspěšně zkoušku před komisí určenou závodním dolu.
(2) Zaměstnanec uvedený v odstavci 1 bude přezkoušen opakovaně ve lhůtě ne delší než 2 roky komisí podle odstavce 1.
§ 79
(1) Při dopravní vzdálenosti větší než 50 m, s výjimkou úseku 45 m ode dna jámy nebo místa rekonstrukce, musí být dopravní nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu vedeny alespoň dvěma lany nebo průvodnicemi.
(2) Svislá vzdálenost mezi vodítky vodicích saní musí být alespoň 1,5násobek rozteče dřevěných průvodnic a 1,3násobek rozteče kovových průvodnic nebo vodicích lan. U vodicích saní se samočinným vyklápěním okovu postačí na jednom vodicím laně jedno vodítko.
(3) Jmenovitý průměr vodicího lana u malého těžního zařízení musí být alespoň 18 mm.
(4) Při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy nemusí být dodrženy požadavky § 49 odst. 1, 6, 9 a 10.
§ 80
(1) V hloubené, prohlubované a rekonstruované jámě může být zřízeno prozatímní lezní oddělení, jehož vzdálenost ode dna jámy nebo místa rekonstrukce nesmí být větší než 50 m.
(2) V úseku jámy, kde není ani prozatímní lezní oddělení, lze použít svislý žebřík podle § 73 nebo lanový žebřík. Lanový žebřík může být bez ochranného koše a odpočívadla, přičemž jeho délka nesmí být větší než 20 m; žebřík musí být napnut a kotven nebo ales-poň na spodním konci držen nebo zatížen závažím o hmotnosti alespoň 50 kg. Lanový žebřík může být z jámy odstraněn jen na dobu, kdy se v jámě nepracuje, a na dobu provedení trhacích prací.
§ 81
(1) Při ražení jiného důlního díla z hloubené, prohlubované nebo rekonstruované jámy se může použít hloubicí těžní zařízení za podmínek určených v projektu.
(2) Při činnosti podle odstavce 1 nemusí být zřízena volná hloubka.
§ 82
Těžní věž nemusí být vybavena
- a)
- brzdicími průvodnicemi ani jiným brzdicím zařízením,
- b)
- nárazníkovým roštem,
- c)
- ochranným korytem
a nemusí umožňovat vyrovnání jejího případného náklonu ani montáž zařízení pro soustružení drážky lanovnice.
§ 83
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice a bubnu pomocného vratu a zařízení pro nakládání, napínání a jinou manipulaci s lanem ke jmenovitému průměru lana musí být alespoň 20.
(2) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí u pomocného vratu a zařízení pro nakládání, napínání a jinou manipulaci s lanem přesahovat 3°.
§ 84
(1) Koncový vypínač ve volné výšce uvede do činnosti pojistnou brzdu těžního stroje v okamžiku, kdy je konstrukční prvek dopravní nádoby, který by první mohl narazit do nárazníkového roštu nebo lanovnice, vzdálen od takové překážky alespoň 1,5 m. U těžních strojů se vzduchovým pohonem může být koncový vypínač ve volné výšce nahrazen koncovým vypínačem na hloubkoměru, pokud plně nahradí jeho funkci.
(2) Nejde-li o případ podle druhé věty odstavce 1, nemusí být na hloubkoměru koncový vypínač.
(3) Nepožaduje se koncový vypínač pro spodní provozní polohu dopravní nádoby.
§ 85
Požadavky na nosnost lana používaného v hloubení a na nosnost samonosného kabelu stanovuje příloha č. 4.
§ 86
(1) Závěsný třmen musí být k tělesu nádoby okovu připevněn dostatečně vysoko nad těžištěm, aby za všech okolností byla zajištěna stabilita okovu. Kontejner nebo podstavník důlních vozů může být zavěšen na závěsu těžního lana.
(2) Dopravní nádoba nemusí mít záchyty.
(3) Okov pro dopravu osob nemusí mít držadla, musí být alespoň 1,1 m vysoký a nesmí mít spodní vyprazdňování. Půdorysná plocha ke stání v okovu musí být alespoň 0,18 m2 pro jednu osobu.
(4) Bez dopravní nádoby se smí dopravovat jen břemeno nadměrné hmotnosti nebo nadměrných rozměrů, pokud jsou přímo zavěšeny na závěsu vázacím prostředkem; vázací prostředek musí vykazovat ales-poň 7násobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.
(5) Části dopravní nádoby se počítají na jejich největší statické zatížení, přičemž musí vykazovat alespoň 7násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
(6) U kontejneru a podstavníku důlních vozů nemusí být dodrženy požadavky § 37 odst. 4, 6 a 14 písm. b).
§ 87
(1) Závěs a úvazek a jejich části se počítají na jejich největší statické zatížení, přičemž musí vykazovat alespoň 10násobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu, u nosných závitů alespoň 15násobnou.
(2) Hák musí být zajištěn pojistkou proti nežádoucímu odvěšení dopravní nádoby nebo břemene.
(3) Závěs musí být po naložení vyzkoušen na největší dovolené zatížení.
(4) Ostatní závěsy a úvazky, které nejsou používány pro zavěšení dopravní nádoby, musí vykazovat alespoň stejnou bezpečnost jako lano.
§ 88
(1) Těžní zařízení musí mít alespoň tato návěštní zařízení:
- a)
- dvě na sobě nezávislá návěštní zařízení ovladatelná z pracovního povalu a ze dna hloubení, popřípadě z místa rekonstrukce. Tato návěštní zařízení musí být spolehlivě slyšitelná na stanovišti strojníka a na ohlubni a musí být zvukově odlišitelná,
- b)
- pokud je na těžním zařízení povolena doprava osob, musí být alespoň jedno návěštní zařízení podle písmene a) ovladatelné i z dopravní nádoby, ve které je tato doprava povolena, a to po celé dopravní dráze; tento požadavek nemusí být splněn při průjezdu přes poval,
- c)
- návěštní zařízení ovladatelné z ohlubně zvukově odlišitelné od návěštních zařízení podle písmene a) a spolehlivě slyšitelné na stanovišti strojníka a na ohlubni. Při umístění těžního stroje na povrchu musí být toto návěštní zařízení provedeno jako elektrické rázové návěští.
(2) Návěštní zařízení podle odstavce 1 může být kromě dávání návěští k řízení těžního stroje užíváno za podmínek určených Řádem o jízdě na laně také pro dorozumívání mezi pracovištěm na dně hloubení, na pracovním povalu, na ohlubni a strojníkem, avšak v takovém případě musí být k tomuto účelu určena zvláštní složená návěští.
(3) K řízení pomocných vratů musí být zřízeno návěštní zařízení zvukově odlišené od návěštních zařízení uvedených v odstavci 1. Toto návěštní zařízení musí být spolehlivě slyšitelné na ohlubni a v místě obsluhy pomocných vratů.
(4) Návěštní zařízení uvedené v odstavcích 1 a 3 nemusí splňovat požadavky § 40 odst. 7, § 42 a § 44 odst. 4.
(5) Použití zvláštního jednoúčelového návěštního zařízení (§ 44 odst. 1) není dovoleno.
§ 89
Dorozumívací zařízení (§ 45) musí být zřízeno alespoň mezi narážečem na ohlubni a strojníkem.
§ 90
(1) Pracovní poval se navrhuje na největší zatížení vyskytující se v provozu. Výpočet se provádí podle přílohy č. 6.
(2) Místa průchodu potrubí, kabelu nebo lutny v pracovním povalu se ohrazují plnou obrubou do výše alespoň 0,3 m. Není-li místo, kterým projíždí dopravní nádoba povalem, opatřeno z obou stran povalu nájezdem s nálevkovitým rozšířením do výše alespoň 1,2 m, opatřuje se poklopem nebo se ohrazuje plným ohrazením do výše alespoň 1,2 m.
(3) Pracovní poval po jeho vybudování posoudí komise odborníků určená závodním dolu (§ 4 odst. 2).
(4) Pracovní poval musí být v době, kdy není přemísťován, zajištěn proti posunutí a překlopení, visutý a pojízdný pracovní poval také proti pootočení.
(5) Rychlost přemísťování visutého a pojízdného pracovního povalu nesmí být vyšší než 0,3 m . s-1. Při přemísťování povalu na něm smějí být jen určení zaměstnanci, kteří musí při přemísťování povalu používat prostředky osobního zajištění proti pádu z výšky. Podmínky přemísťování povalu včetně podmínek pro zajištění předmětů na povalu proti nežádoucímu pohybu určí provozní dokumentace. Přemísťování visutého povalu se provádí za stálého dozoru.
§ 91
(1) Pro ochranu zaměstnanců na dně hloubení a na místě rekonstrukce jámy se zřizuje ochranný poval. Pracuje-li se v jámě současně v různých výškách, zřizuje se pro ochranu zaměstnanců nad níže položeným pracovištěm další ochranný poval. Výpočet povalu se provádí podle přílohy č. 6.
(2) Ochranný poval po jeho vybudování posoudí komise odborníků určená závodním dolu (§ 4 odst. 2).
(3) Poklop v ochranném povalu nesmí být ovládán ručně. U dvoudílného poklopu se musí oba díly ovládat současně.
(4) Nelze-li při pracích v jámě zřídit ochranný poval nebo ochrannou stříšku, je nutno dodržet ales-poň podmínky uvedené v § 58 odst. 5 s tím, že
- a)
- jámové stolice na ohlubni a na nárazištích nad místem práce v jámě musí být zapaženy plným hrazením do výšky alespoň 1,2 m,
- b)
- na ohlubni musí být přítomen narážeč vždy, když se v jámě pracuje,
- c)
- jednotlivá patra a důlní díla ústící do jámy, která jsou nad místem práce, musí být ve vzdálenosti alespoň 3 m od jámy znepřístupněna.
§ 92
(1) Pomocný vrat musí být vybaven odlehčovací brzdou. Odlehčovací brzda musí mít pro největší dovolené zatížení statickou jistotu alespoň 2násobnou.
(2) Buben pomocného vratu musí být vybaven buď rohatkou a západkou nebo druhou brzdou, samosvornou převodovkou nebo jiným aretačním zařízením.
(3) Poměr jmenovitého průměru bubnu pomocného vratu k jmenovitému průměru lana je alespoň 20.
(4) K obsluze pomocného vratu může být určen jen zaměstnanec splňující požadavky zvláštního právního předpisu.30)
(5) Pomocný vrat může být ovládán dálkově.31) Dálkově ovládaný vrat se prohlíží před jeho prvním uvedením do chodu ve směně a po ukončení jeho používání.
§ 93
(1) Prohlídka jámy se provádí shora dolů.
(2) Po trhací práci v jámě a jejím okolí do vzdálenosti 20 m se prohlíží jáma a přilehlé prostory od místa trhací práce směrem vzhůru do vzdálenosti 50 m, směrem dolů v celé volné délce jámy.
§ 94
(1) Při každé druhé dvouměsíční prohlídce se provede vizuální prohlídka těžního lana a úvazku, a to po uvolnění lana z úvazku; při tom se provede krácení lana v délce 3 m nad úvazkem.
(2) Úvazek vodicího lana a úvazek lana pojízdného povalu se obnovují ve lhůtě ne delší než 6 měsíců.
§ 95
Lano závěsného nakladače se smí používat nejdéle tři měsíce.
§ 96
(1) Pro těžní zařízení používané při likvidaci jámy platí ustanovení hlavy páté, přičemž nemusí být dodrženy požadavky § 76.
(2) Druh dopravní nádoby a způsob jejího vedení určí provozní dokumentace přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.32)
§ 97
(1) Ustanovení této části platí pro dopravní zařízení bez těžní věže, s těžní věží nebo jen s těžní konstrukcí5) a s nejvyšší povolenou rychlostí 2 m . s-1 a menší
- a)
- s dopravní nádobou zavěšenou na laně,
- b)
- s dopravní nádobou s vlastním pohonem nezavěšenou na laně,
- c)
- pro dopravu volně zavěšených břemen
(dále jen ,,dopravní zařízení").
(2) Na dopravní zařízení se nevztahuje část druhá.
§ 98
Provoz dopravního zařízení a dopravu osob na něm povoluje závodní dolu na základě posouzení tohoto zařízení odborníky příslušných profesí. Povolení provozu vydává písemně.
§ 99
(1) Provozní dokumentace dopravního zařízení určí zejména:
- a)
- opatření k zajištění bezpečnosti při pohybu dopravní nádoby a břemene,
- b)
- mezery pro bezpečný pohyb dopravní nádoby a břemene,
- c)
- způsob vyproštění osob, popřípadě břemene uvízlé v jámě,
- d)
- řešení nástupního, popřípadě nakládacího místa a jeho vybavení,
- e)
- požadavky na ukotvení a stabilizaci dopravního zařízení a jeho případné dráhy,
- f)
- způsob pohonu dopravního zařízení,
- g)
- druh lana, dopravní nádoby, závěsu a úvazku,
- h)
- druh a umístění návěštního a dorozumívacího zařízení.
(2) Požadavky na dozor nad dopravním zařízením a udržováním jámy, na řízení, popřípadě ovládání dopravního zařízení, obsluhu, údržbu, prohlídky a revize dopravního zařízení a jámy, dávání návěští, samojízdu, řád o provozu dopravního zařízení, záznamy a dokumentaci dopravního zařízení určí závodní dolu v provozní dokumentaci přiměřeně podle hlavy III části druhé.
§ 100
(1) Těžní zařízení a jáma projektované, postavené, uvedené do provozu nebo rekonstruované před nabytím účinnosti této vyhlášky se smí používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům předpisů platných v době jejich projektování, postavení, uvedení do provozu, popřípadě rekonstrukce, včetně povolených výjimek z tehdy platných předpisů. Při rekonstrukci musí být těžní zařízení a jáma uvedeny do souladu s touto vyhláškou; při dílčí rekonstrukci musí být do souladu s touto vyhláškou uvedeny příslušná část těžního zařízení a jámy.
(2) Odborníci profese báňské, strojní a elektro-technické a znalci podle § 4 odst. 2, kteří byli potvrzeni Českým báňským úřadem nebo obvodním báňským úřadem podle dosud platných předpisů, se do 31. prosince 2005 považují za odborníky splňující požadavky této vyhlášky; po tomto termínu, jen když složili zkoušku ze znalosti této vyhlášky a ostatních právních předpisů vztahujících se ke svislé dopravě a chůzi před komisí obvodního báňského úřadu.
(3) Zaměstnanci, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 6 odst. 2 až 5 a vykonali zkoušku podle dosud platných předpisů, a jejich zástupci se do 31. prosince 2005 považují za zaměstnance splňující požadavky této vyhlášky; po tomto termínu, jen když složili zkoušku ze znalosti této vyhlášky a ostatních právních předpisů vztahujících se ke svislé dopravě a chůzi před komisí obvodního báňského úřadu.
(4) Zaměstnanci, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 7 až 9 a vykonali zkoušku podle dosud platných předpisů, se až do termínu příštího ověření odborné způsobilosti považují za zaměstnance splňující požadavky této vyhlášky.
(5) Měření a zkoušky požadované § 63 odst. 2 a § 70 odst. 1 písm. f) se do 31. prosince 2004 mohou provádět podle dosavadních předpisů.
(6) Požadavky § 23 odst. 2 písm. a) musí být při nejbližší rekonstrukci, nejpozději však do 31. prosince 2005, splněny i u těžního stroje uvedeného do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, pokud nejde o těžní stroj ovladatelný tlačítky, o malé těžní zařízení, o havarijní dopravní zařízení, o těžní stroj na dole s vyhlášeným útlumovým programem nebo o těžní stroj na dole s předpokládaným ukončením těžební činnosti do 31. prosince 2008; předpoklad ukončení těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního báňského úřadu.
(7) Požadavky § 25 odst. 1 až 4 musí být při nejbližší rekonstrukci, nejpozději však do 31. prosince 2006, naplněny i u těžního stroje uvedeného do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky, který je používán pro řádnou jízdu, pokud nejde o těžní stroj ovladatelný tlačítky, o malé těžní zařízení, o havarijní dopravní zařízení, o těžní stroj na dole s vyhlášeným útlumovým programem nebo o těžní stroj na dole s předpokládaným ukončením těžební činnosti do 31. prosince 2010; předpoklad ukončení těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního báňského úřadu.
(8) Požadavky § 22 odst. 14, § 23 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 1 až 4 a § 34 odst. 3 musí být naplněny i u těžního stroje při jeho přemístění na jinou jámu, pokud nejde o těžní stroj ovladatelný tlačítky, o malé těžní zařízení, o havarijní dopravní zařízení, o těžní stroj na dole s vyhlášeným útlumovým programem nebo o těžní stroj na dole s předpokládaným ukončením těžební činnosti do pěti let od data přemístění; předpoklad ukončení těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního báňského úřadu.
§ 101
Technické požadavky stanovené touto vyhláškou, které přímo nevyplývají z příslušných předpisů Evropských společenství, se neuplatní na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá
- a)
- technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,
- b)
- technickým normám nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru,
- c)
- mezinárodním technickým normám, k jejichž používání je některý ze subjektů těchto států oprávněn, nebo
- d)
- výrobním postupům použitým v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy a požadavkům, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen pomocí dílčích zkoušek,
pokud tyto předpisy, technické normy, pravidla, požadavky nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající alespoň míře této ochrany v České republice.
§ 102
Zrušují se:
1. Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.).
2. Výnos Českého báňského úřadu č. 16/1986 Ú. v. ČSR, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 18/1986 Sb.).
§ 103
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou § 101, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a přílohy č. 5, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.
––––––––––––––––––––
- 1)
- § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 206/2002 Sb.
- 2)
- § 150 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
- 3)
- § 2 písm. b) vyhlášky č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.
- 4)
- § 1 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 283/2000 Sb. Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
- 5)
- § 153 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 6)
- Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb. a nařízení vlády č. 283/2000 Sb., a nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, ve znění nařízení vlády č. 286/2000 Sb., nařízení vlády č. 65/2003 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb. Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Nařízení vlády č. 24/2003 Sb.
- 7)
- Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
- 8)
- Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
- 9)
- § 41 odst. 1 písm. h) zákona č. 61/1988 Sb.
- 10)
- § 3a zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.
- 11)
- Článek 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb.
- 12)
- Článek 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb.
- 13)
- § 2 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 54/1996 Sb. § 161 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 14)
- § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 285/2002 Sb.
- 15)
- § 19 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 109/1998 Sb. § 10 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 16)
- § 5 vyhlášky č. 22/1989 Sb. § 16 vyhlášky č. 55/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb.
- 17)
- § 2 odst. 1 písm. t) vyhlášky č. 22/1989 Sb. § 8 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 18)
- ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb -- výrobní objekty.
- 19)
- § 291 odst. 9 vyhlášky č. 22/1989 Sb. § 119 odst. 7 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 20)
- § 258 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.
- 21)
- § 10 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
- 22)
- § 6 odst. 7 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 3/1994 Sb.
- 23)
- ČSN 73 2400 Kontrola a provádění betonových konstrukcí. ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.
- 24)
- ČSN EN 473 Nedestruktivní zkoušení. Kvalifikace a certifikace pracovníků nedestruktivního zkoušení. Všeobecné zásady. ČSN EN ISO 17 025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. prEN 12 927-8 Bezpečnostní požadavky pro dopravu osob pomocí lana. Lana. Část 8. Kvalifikace a přístroje.
- 25)
- § 307 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
- 26)
- § 9 odst. 6 vyhlášky č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
- 27)
- § 5 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 75/2002 Sb.
- 28)
- § 11 odst. 9 vyhlášky č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
- 29)
- ČSN EN 954-1 Bezpečnost strojních zařízení -- Bezpečnostní části řídicích systémů -- Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.
- 30)
- § 225 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 109/1998 Sb. § 87 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 31)
- § 219 vyhlášky č. 22/1989 Sb. § 89 vyhlášky č. 55/1996 Sb.
- 32)
- § 3 vyhlášky č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb.
