VYHLÁŠKA ze dne 23. května 2016, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
VYHLÁŠKA
ze dne 23. května 2016,
kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb.,
o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování
a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší,
ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb. a vyhlášky č. 406/2015 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙1)
- Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových
emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Směrnice
Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v
některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES, ze dne 6.
července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah
síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES
ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických
sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho
distribuci od terminálů k čerpacím stanicím. Směrnice Rady 1999/13/ES ze
dne 11. března 1999 o omezování emisí těkavých organických látek
vznikajících při užívání organických rozpouštědel při některých
činnostech a v některých zařízeních. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých
organických sloučenin vznikajících při používání organických
rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru
vozidel a o změně směrnice 1999/ /13/ES. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o
omezení emisí některých zne-čišťujících látek do ovzduší z velkých
spalovacích zařízení. Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o
předcházení a omezování znečišťování životního prostředí azbestem.
Směrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech ke
slaďování programů omezování a konečného vyloučení znečišťování
způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého. Směrnice Komise
2014/99/EU ze dne 21. října 2014, kterou se pro účely přizpůsobení
technickému pokroku mění směrnice 2009/126/ES o etapě II rekuperace
benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na
čerpacích stanicích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES
ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání
pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích.˙.
2. V příloze č. 6 bodě 6.1. se za větu první vkládá věta ˙Na všech stojanech sloužících k výdeji benzinu nebo v jejich blízkosti musí být umístěn nápis, který informuje o skutečnosti, že na čerpací stanici je instalován systém rekuperace benzinových par etapy II.˙.
3. V příloze č. 6 bodě 6.1. větě druhé se slova ˙ , což potvrdí výrobce v souladu s příslušnými evropskými technickými normami nebo postupy schvalování, nebo neexistují-li žádné takové normy nebo postupy, v souladu s jakoukoli příslušnou vnitrostátní normou˙ zrušují a za větu druhou se vkládá věta ˙Minimální účinnost zachycení benzinových par potvrdí výrobce metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o účinnosti prováděné rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).˙.
4. V příloze č. 6 bod 6.2. zní:
˙6.2. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II
Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II je prováděna osobou, která je oprávněna k montážím a opravárenským zásahům výrobcem těchto zařízení. Kontrola je prováděna nejméně jedenkrát za kalendářní rok a při každém podezření na chybnou funkčnost tohoto zařízení. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II musí být provedena zkušební metodou, která je průkazná a co nejpřesněji vypovídá o funkčnosti systému rekuperace. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určené technické normy podle zákona o technických požadavcích na výrobky2).˙.
5. V příloze č. 8 části II bod 4.2. zní:
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.