140

VYHLÁŠKA
ze dne 24. března 2021
o energetickém auditu






      Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 9 odst. 1 a 7 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹) a upravuje

a)

způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy pro potřeby určení povinnosti zpracovat energetický audit a

b)

obsah písemné zprávy o provedeném energetickém auditu a způsob jejího zpracování.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

zadavatelem osoba, která má povinnost zajistit provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 až 3 zákona, nebo která zadává provedení energetického auditu dobrovolně,

b)

ukazatelem energetické náročnosti jednotka stanovená jako měřítko energetické náročnosti,

c)

příležitostí ke snížení energetické náročnosti technické nebo organizačně proveditelné opatření nebo jejich soubor vedoucí k úspoře energie nebo emisí CO₂ nebo ke snížení hodnoty ukazatele energetické náročnosti,

d)

výchozím stavem energetické náročnosti kvantitativní údaj poskytující základ pro porovnání energetické náročnosti, který je vztažen k určitému časovému období a prošel normalizací,

e)

relevantní proměnnou vyčíslený parametr ovlivňující energetickou náročnost,

f)

normalizací proces úpravy dat za účelem porovnání energetické náročnosti za stejných podmínek relevantních proměnných,

g)

výrobním procesem všechny kroky potřebné k výrobě výrobku nebo poskytnutí služby,

h)

dopravou činnost, při které dochází k pohybu osob nebo zboží z jednoho místa na druhé; do dopravy se nezahrnuje pohyb osob nebo zboží, které jsou součástí výrobního procesu, nebo pohyb v rámci budovy,

i)

spotřebičem zařízení nebo jejich soubor tvořící soustavu, které jsou součástí energetického hospodářství nebo ucelené části energetického hospodářství a slouží k určitému užití energie,

j)

provozem energetického hospodářství soubor spotřebičů sloužící k užití energie v budově, výrobním procesu, dopravě nebo jejich souboru.

§ 3

Stanovení údajů rozhodných pro povinný energetický audit

      (1) Jde-li o podnikatele podle § 9 odst. 1 zákona, na jehož základním kapitálu nebo hlasovacích právech nemá podíl jiný podnikatel, se údaje rozhodné pro povinný energetický audit stanovují výhradně na základě jeho účetní závěrky.

      (2) Jde-li o podnikatele, na jehož základním kapitálu nebo hlasovacích právech má podíl jiný podnikatel nebo podnikatelé, se k údajům za tohoto podnikatele přičtou údaje o každém jiném podnikateli, který se přímo nebo s jedním nebo více jinými podnikateli podílí

a)

25 % až 50 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech tohoto podnikatele, a to úměr-ně procentuálnímu podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech; v případě tohoto podnikatele, na jehož základním kapitálu ve formě akcií dvou nebo více akciových společností se podílí více jiných podnikatelů, se uplatní vyšší z těchto procentuálních podílů,

b)

na více než 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích právech tohoto podnikatele, a to v plné výši.

      (3) Přičítání údajů podle odstavce 2 se provádí pouze v případě, že se jedná o podnikatele provozujícího svou činnost na území České republiky.

      (4) Jestliže podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nebo je zahrnut do konsolidace, mohou se údaje stanovovat na základě konsolidované účetní závěrky.

      (5) Počet zaměstnanců podnikatele se stanoví jako počet zaměstnanců, které podnikatel zaměstnával v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu v průběhu celého posuzovaného účetního období. Práce zaměstnanců, kteří pracovali v období podle věty první pouze po určitou dobu nebo po kratší pracovní dobu bez ohledu na dobu jejího trvání, se stanoví jako zlomkové roční hodnoty. Zaměstnankyně čerpající mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou a zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpající rodičovskou dovolenou se do počtu zaměstnanců nezahrnují.

      (6)  Žáci ve středním vzdělávání v odborném výcviku a odborné praxi nebo studenti ve vyšším odborném vzdělávání v praktické přípravě se do počtu zaměstnanců podle odstavce 5 nezahrnují.

§ 4

Plán energetického auditu a podklady potřebné k provedení energetického auditu

      (1) Energetický specialista se dohodne se zadavatelem energetického auditu na plánu energetického auditu. Obsah plánu energetického auditu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

      (2) Plán energetického auditu podepsaný zadavatelem nebo jeho zástupcem a energetickým specialistou je součástí přílohy zprávy o provedeném energetickém auditu.

      (3) Plán energetického auditu je možné v průběhu provádění energetického auditu aktualizovat formou dodatku, který je součástí přílohy zprávy o provedeném energetickém auditu.

      (4) Energetický specialista si vyžádá od zadavatele podklady ke vstupním údajům potřebným pro provedení energetického auditu.

      (5) Energetický specialista může v průběhu procesu energetického auditu seznam podkladů upřesnit. Konečný přehled vyžádaných a skutečně poskytnutých podkladů pro provedení energetického auditu uvede energetický specialista v příloze zprávy o provedeném energetickém auditu.

§ 5

Obsah zprávy o provedeném energetickém auditu

      Zpráva o provedeném energetickém auditu obsahuje

a)

souhrn energetického auditu,

b)

vymezení předmětu energetického auditu,

c)

podrobnosti zprávy o provedeném energetickém auditu a

d)

přílohy zprávy o provedeném energetickém auditu podle § 10.

§ 6

Souhrn energetického auditu

      (1) Souhrn energetického auditu obsahuje

a)

identifikační údaje zadavatele, identifikační údaje energetického specialisty, evidenční číslo energetického auditu z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů, cíl energetického auditu, den zahájení a ukončení energetického auditu,

b)

souhrn příležitostí ke snížení energetické náročnosti a

c)

program realizace příležitostí ke snížení energetické náročnosti.

      (2) Identifikační údaje zadavatele zahrnují jeho název, sídlo, popřípadě adresu pro doručování, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a kontaktní údaje zástupce.

      (3) Identifikační údaje energetického specialisty zahrnují jméno a příjmení nebo název, číslo oprávnění energetického specialisty včetně kontaktních údajů a případně jména a příjmení členů týmu s určením jejich specializací.

      (4) Souhrn příležitostí ke snížení energetické náročnosti je uveden formou evidenčního listu podle vzoru uvedeného v části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. Jeho hodnocení se provádí podle § 9.

      (5) Program realizace příležitostí ke snížení energetické náročnosti obsahuje návrh vhodného měření a způsobu vyhodnocování přínosů realizace.

§ 7

Vymezení předmětu energetického auditu

      (1) Energetický specialista specifikuje hranice hodnoceného energetického hospodářství a uvede přehled jednotlivých ucelených částí energetického hospodářství zadavatele (dále jen ˙ucelená část˙), které si stanovil a specifikoval územním, organizačním nebo procesním členěním nebo jejich kombinací při zajištění požadavků na zpracování energetické bilance.

      (2) V případě, že se jedná o územně vymezenou ucelenou část, je určena

a)

adresou, případně jiným územním určením,

b)

seznamem a specifikací zahrnutých zařízení nebo souborů zařízení, které slouží k dopravě osob nebo zboží (dále jen ˙dopravní prostředek˙), budov a územně příslušných výrobních procesů.

      (3) V případě, že se jedná o organizačně vymezenou ucelenou část, je určena

a)

identifikací a popisem organizační jednotky,

b)

seznamem a specifikací zahrnutých budov a organizačně příslušných výrobních procesů a dopravních prostředků.

      (4) V případě, že se jedná o procesně vymezenou ucelenou část, je určena

a)

názvem procesu a jeho popisem,

b)

seznamem a specifikací zahrnutých budov a procesně příslušných výrobních procesů a dopravních prostředků.

      (5) Jestliže je ucelená část evidována mimo území České republiky, není zahrnuta do energetického hospodářství.

      (6) Do energetického hospodářství se zahrne přeshraniční doprava pouze v případě, že je dopravní prostředek registrován nebo evidován na území České republiky.

      (7) Do energetického hospodářství se nezahrnuje spotřeba energie jiné osoby, než je zadavatel, která užívá energetické hospodářství, a která je realizována prostřednictvím odběrného místa a přímého smluvního vztahu této osoby s dodavatelem energie.

      (8) Odstavec 7 se nepoužije v případě zadavatele podle § 9 odst. 3 zákona, kdy se do energetického hospodářství zahrnou spotřeby energie všech osob, které užívají energetické hospodářství, a ve kterých má zadavatel vlastnický podíl větší než 50 %.

      (9) Do energetického hospodářství se zahrnou vstupy energie, které jsou přímo nakupovány nebo získávány zadavatelem jiným způsobem, včetně obnovitelných a druhotných zdrojů energie a energie okolního prostředí stanovené výpočtem při využití tepelného čerpadla.

§ 8

Podrobnosti zprávy o provedeném energetickém auditu

      (1) Podrobnosti zprávy o provedeném energetickém auditu obsahují

a)

přehled užití a spotřeby energie energetického hospodářství zadavatele a jeho ucelených částí,

b)

příležitosti ke snížení energetické náročnosti zpracované podle § 9.

      (2) Přehled užití a spotřeby energie energetického hospodářství zadavatele obsahuje

a)

bilanci energetických vstupů energetického hospodářství v rozsahu podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

b)

přehled užití energie ucelených částí, jsou-li vymezeny, s uvedením celkových energetických vstupů a oblastí užití energie v členění na budovy, výrobní procesy a dopravu,

c)

přehled stávajících ukazatelů energetické náročnosti pro výchozí stav energetického hospodářství nebo jeho ucelené části, případně navržení nových, je-li to účelné, v rozsahu podle přílo- hy č. 5 k této vyhlášce a

d)

analýzu účinnosti užití energie významných spotřebičů v rozsahu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.

      (3) Přehled užití a spotřeby energie ucelených částí je členěn na dílčí části, které obsahují

a)

strukturu stávajících měřících míst, pokud to úroveň energetického auditu uvedená v plánu energetického auditu vyžaduje,

b)

historii spotřeby energie,

c)

energetické vstupy ucelené části podle přílo- hy č. 3 k této vyhlášce a

d)

analýzu užití energie podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.

      (4) Struktura stávajících měřících míst podle odstavce 3 písm. a) je zpracována v rozsahu a na úrovni, která je relevantní pro vytvoření analýzy užití energie a identifikaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti a zahrnuje

a)

přehled odběrných míst včetně dodavatele energie, číslo odběrného místa, formy nebo hladiny připojení k veřejné distribuční soustavě včetně účelu měření a frekvence odečtu,

b)

základní parametry smluvních vztahů,

c)

přehled podružných měřících míst a jejich vazbu na nadřazená měřící místa včetně účelu měření a frekvence odečtu a

d)

grafické znázornění struktury stávajících měřících míst, které je uvedeno v příloze zprávy o provedeném energetickém auditu.

      (5) Historie spotřeby energie podle odstavce 3 písm. b) je uvedena minimálně za 2 předchozí ucelené kalendářní roky nebo za 24 po sobě jdoucích měsíců, které se získají z účetních dokladů, případně měřením, jsou-li data k dispozici, a je uvedena v měsíčním kroku, jsou-li data k dispozici. Historie spotřeby energie je zpracována pro všechny energonositele.

§ 9

Příležitosti ke snížení energetické náročnosti

      (1) Rozsah navržených příležitostí ke snížení energetické náročnosti musí odpovídat cíli a plánu energetického auditu a musí být přiměřený spotřebě energie a potenciálu úspor energie energetického hospodářství nebo jeho ucelené části. Bilance navržených příležitostí ke snížení energetické náročnosti podle části A přílohy č. 1 k této vyhlášce musí vykazovat minimální úsporu 10 % v celkové spotřebě energie energetického hospodářství nebo 10 % v celkových emisích CO₂ energetického hospodářství se zohledněním synergických vlivů příležitostí ke snížení energetické náročnosti.

      (2) Pokud nelze naplnit požadavek podle odstavce 1, musí energetický specialista uvést technické nebo ekonomické odůvodnění.

      (3) Příležitosti ke snížení energetické náročnosti jsou uvedeny pro energetické hospodářství nebo pro jeho ucelené části.

      (4) Pro každou příležitost ke snížení energetické náročnosti je specifikován výchozí stav, který definují

a)

hranice hodnocené příležitosti ke snížení energetické náročnosti, která zahrnuje spotřeby energie, které jsou realizací této příležitosti ke snížení energetické náročnosti ovlivněny,

b)

relevantní proměnné,

c)

výchozí stav energetické náročnosti stanovený roční spotřebou energie a časovým průběhem minimálně v měsíčním kroku a

d)

ukazatel energetické náročnosti a jeho výchozí hodnota.

      (5) Specifikace příležitostí ke snížení energetické náročnosti jsou uvedeny v rozsahu

a)

slovní popis navržené příležitosti ke snížení energetické náročnosti,

b)

identifikace přínosů a dopadů realizace do výchozího stavu,

c)

odhad finančních nákladů na realizaci,

d)

stanovení rizik a nejistot realizace a

e)

možnosti finanční podpory její realizace, je-li relevantní.

      (6) Hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti je uvedeno v rozsahu

a)

změna energetické náročnosti stanovená roční úsporou energie a změnou časového průběhu optimálně v měsíčním kroku,

b)

ukazatel energetické náročnosti po realizaci příležitosti ke snížení energetické náročnosti,

c)

popis způsobu stanovení přínosů včetně možných synergických vlivů s ostatními příležitostmi ke snížení energetické náročnosti,

d)

ekonomické hodnocení podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a

e)

ekologické hodnocení podle přílohy č. 8 k této vyhlášce.

      (7) Navržené příležitosti ke snížení energetické náročnosti jsou klasifikovány metodou vícekriteriálního hodnocení s použitím metody váženého součtu podle přílohy č. 9 k této vyhlášce na základě hodnotících kritérií a jejich vah, která byla dohodnuta mezi energetickým specialistou a zadavatelem v plánu energetického auditu podle § 4. Výstupem klasifikace je stanovení priority realizace příležitosti ke snížení energetické náročnosti.

§ 10

Přílohy zprávy o provedeném energetickém auditu

      Přílohami zprávy o provedeném energetickém auditu jsou dílčí záznamy o způsobu provedení energetického auditu v minimálním rozsahu

a)

plán energetického auditu,

b)

seznam požadovaných a obdržených podkladů podepsaný zástupcem zadavatele,

c)

plán měření a výstupy z měření, bylo-li naplánováno a provedeno, a

d)

soubor ilustrativních fotografií předmětu energetického hospodářství.

§ 11

Přechodná ustanovení

      (1) Energetický audit zpracovaný podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za zprávu o provedeném energetickém auditu podle této vyhlášky.

      (2) Bylo-li provádění energetického auditu podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění zákona č. 3/2020 Sb., zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, může být zpráva o provedeném písemném auditu zpracována do 1. května 2021 podle vyhlášky č. 480/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 12

Zrušovací ustanovení

      Zrušují se:

  1.  Vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

  2.  Vyhláška č. 309/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

§ 13

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2021.




Ministr průmyslu a obchodu:


doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v.
r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 140/2021 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 140/2021
Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 140/2021
Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 140/2021
Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 140/2021
Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 140/2021 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 140/2021
Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 140/2021
Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 140/2021 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.