377

VYHLÁŠKA
ze dne 25. listopadu 2013
o skladování a způsobu používání hnojiv






      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:


§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹) a upravuje způsob

a)

skladování hnojiv a pomocných látek a kapacitu skladovacích prostor,

b)

používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,

c)

vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,

d)

hlášení o používání upravených kalů.

§ 2

Skladování tuhých minerálních hnojiv

      (1)  Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená nebo balená.

      (2)  Volně ložená minerální hnojiva se skladují

a)

v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m,

b)

v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo

c)

v zásobnících.

      (3)  Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximál- ně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.

      (4)  Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

      (5)  Nejdéle 24 měsíců se může vápenaté hnojivo cukrovarská šáma uložit na zemědělské půdě.

      (6)  Nejdéle 2 měsíce se mohou hnojiva na bázi mletých vápenců dodávaná s vlhkostí 2 až 10 % uložit na zemědělské půdě.

§ 3

Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného

      (1)  Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku, jak dusičnanového tak amonného, vyšším než 28 %.

      (2)  Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze

a)

ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,

b)

balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,

c)

tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,

d)

minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje a

e)

za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 4

Skladování kapalných minerálních hnojiv

      (1)  Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádr-žích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.

      (2) Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádr-žích opatřených účinným míchacím zařízením.

      (3)  Balená kapalná minerální hnojiva se skladují ve skladech.

      (4)  Nejdéle 1 měsíc se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se ochrání před povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1 000 litrů.

§ 5

Skladování organických a organominerálních hnojiv

      (1)  Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.

      (2)  Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 2 odst. 2 ve skladech.

      (3)  Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech způsobem uvedeným v § 2 odst. 3.

      (4)  Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.

      (5)  Tuhé organické hnojivo kompost může být před použitím uloženo na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jeho uložení, schválených v havarijním plánu²).

§ 6

Skladování statkových hnojiv

      (1)  Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod. Součástí těchto staveb musí být sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jejich uložení, schválených v havarijním plánu.

      (2)  Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nádržích, jímkách nebo podroštových pro-storech ve stájích. Jímky a nádrže, popřípadě podroš-tové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.

      (3)  Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky A, a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjiš-těné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabul- ky C. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.

      (4)  Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.

§ 7

Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

      (1)  Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.

      (2)  Pomocné půdní látky, které vznikají v ze- mědělské prvovýrobě jako technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1 % sušiny a 0,1 % dusíku.

      (3)  Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu³) nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor⁴).

      (4)  Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory a hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.

      (5)  Pro určování potřeby hnojiv se vychází

a)

z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,

b)

z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),

c)

z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a

d)

z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).

      (6)  Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.

§ 8

Hnojení lesních pozemků

      Hnojiva se používají podle

a)

vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,

b)

vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,

c)

stanovištních podmínek a

d)

výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 9

Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

      (1)  V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

      (2)  Pro určení přívodu živin se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo substrátu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce A. Pro vlastní odběry vzorků hnojiv a jejich rozbory se užijí postupy stanovené vyhláškou o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv⁵). Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.

      (3)  Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči a údaje o přívodu živin stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce B. Datem použití statkového hnojiva je v tomto případě časové rozpětí pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě.

      (4)  V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení ˙pastevní období˙ nebo ˙pobyt˙ s určením druhu nebo kategorie zvířat. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, tabulky C.

      (5)  Žadatelé o dotace na ošetřování travních po-rostů podle nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření⁶) použijí pro účely evidence přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě údaje stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 10

Způsob hlášení o používání upravených kalů

      Vzor formuláře pro hlášení o používání upravených kalů je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11

Zrušovací ustanovení

      Zrušuje se:

  1.  Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

  2.  Vyhláška č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

  3.  Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.

  4.  Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

  5.  Vyhláška č. 91/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

  6.  Vyhláška č. 353/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.




Ministr:


Ing. Toman, CSc., v.
r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 377/2013
Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 377/2013
Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

²)

§ 2 písm. g) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

³)

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.

⁶)

Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.