117

VYHLÁŠKA
ze dne 29. března 2012
o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu






      Česká národní banka stanoví podle § 110 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, k provedení § 52 odst. 6, § 63 odst. 5, § 68 odst. 3, § 79 odst. 3 a § 82 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a podle § 170 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, k provedení § 52, § 54 odst. 2, § 59, § 100 odst. 6, § 102 odst. 6, § 115 odst. 5, § 118 odst. 3, § 130 odst. 3, § 133 odst. 3 a § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření:


ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška upravuje

a)

způsob dodržování jednotlivých pravidel výkonu činnosti penzijní společnosti podle § 49 a 50 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

b)

požadavky na pověření k výkonu činnosti penzijní společnosti jinou osobou a požadavky na výkon činnosti penzijní společnosti jinou osobou podle § 51 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

c)

způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti podle § 54 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

d)

obsah a způsob podání informace účastníkovi penzijní společností v případech stanovených v § 79 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a v § 130 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

e)

lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o skutečnostech uvedených v § 82 odst. 1 zákona o důchodovém spoření a v § 133 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

f)

druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může důchodový fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku podle § 52 odst. 6 písm. a) zákona o důchodovém spoření a které může účastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku podle § 102 odst. 6 písm. a) zákona o doplňkovém penzijním spoření,

g)

postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty podle § 52 odst. 6 písm. b) zákona o důchodovém spoření a podle § 102 odst. 6 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření,

h)

způsob stanovení reálné hodnoty majetku v důchodovém fondu a závazků důchodového fondu podle § 63 odst. 5 zákona o důchodovém spoření a způsob stanovení reálné hodnoty majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu podle § 115 odst. 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

i)

požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fond investovat podle § 100 odst. 2 a 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

j)

rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle § 68 odst. 1 zákona o důchodovém spoření a podle § 59 a § 118 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

k)

pravidla pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu podle § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

informačním systémem funkční celek zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací v jakékoli formě,

b)

organizačním útvarem osoba nebo skupina osob pověřená výkonem určité činnosti penzijní společnosti, včetně orgánu nebo výboru penzijní společnosti, pokud je zřízen,

c)

osobou se zvláštním vztahem k penzijní společnosti

      1.  její vedoucí osoba,

      2.  její zaměstnanec, který se podílí na činnostech podle § 29 odst. 1, § 35 nebo § 74 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

      3.  fyzická osoba jiná než uvedená v bodě 1 nebo 2, která se podílí na činnostech podle § 29 odst. 1, § 35 nebo § 74 zákona o doplňkovém penzij- ním spoření podle příkazů penzijní společnos-ti,

      4.  fyzická osoba, která se přímo podílí na činnos-tech, jejichž výkonem penzijní společnost pověřila jinou osobu v souvislosti s činnostmi podle § 29 odst. 1, § 35 nebo § 74 zákona o doplňkovém penzijním spoření,

d)

repem převedení cenných papírů za peněžní prostředky se současným závazkem převzít tyto cenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se původním peněžním prostředkům a úroku; repem se rozumí rovněž prodej se současným sjednáním zpětného nákupu nebo poskytnutí půjčky cenných papírů zajištěné peněžními prostředky,

e)

reverzním repem nabytí cenných papírů za pe- něžní prostředky se současným závazkem převést tyto cenné papíry ke stanovenému datu za částku rovnající se převedeným peněžním prostředkům a úroku; reverzním repem se rozumí rovněž nákup se současným sjednáním zpětného prodeje nebo přijetí půjčky cenných papírů zajištěné peněžními prostředky,

f)

repo obchodem repo nebo reverzní repo a

g)

vysoce likvidním aktivem takové aktivum, jehož přeměna na peněžní prostředky netrvá déle než 5 pracovních dnů a dosažená cena odpovídá reálné hodnotě aktiva.

ČÁST DRUHÁ

ŘÁDNÝ A OBEZŘETNÝ VÝKON ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

(K § 49 až 51 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

HLAVA I

OBECNÁ PRAVIDLA ŘÁDNÉHO A OBEZŘETNÉHO VÝKONU ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

§ 3

Základní požadavky na řádný a obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti

      (1)  Penzijní společnost zajistí, že se požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy penzijní společnosti k jejich naplňování a při výkonu dalších činností promítnou do organizačního řádu a dalších vnitřně stanovených zásad, statutů, plánů, pravidel nebo postupů (dále jen ˙vnitřní předpisy˙) penzijní společnosti. Penzijní společnost stanoví postup při přijímání, změně, zavádění a uplatňování vnitřních předpisů.

      (2)  K naplnění předpokladu řádné správy a řízení společnosti prostřednictvím uplatňování řádných postupů penzijní společnost zvolí a do vnitřních předpisů promítne jí vybrané uznávané principy a postupy využívané při činnostech obdobné povahy (dále jen ˙uznávané standardy˙). Penzijní společnost pravidelně prověřuje, zda vnitřní předpisy a uznávané standardy jsou aktuální a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti její činnosti.

      (3)  Penzijní společnost zajistí, aby veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících vnitřních předpisů bylo možné rekonstruovat. K zabezpečení tohoto požadavku slouží též systém uchování informací, který penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje jako součást svého informačního systému.

§ 4

Výkon činností penzijní společnosti prostřednictvím jiné osoby

      Pokud penzijní společnost pověří výkonem činnosti jinou osobu (dále jen ˙outsourcing˙), zajistí, aby

a)

byly tyto činnosti prováděny v souladu s příslušnými právními a vnitřními předpisy a nebyly omezeny možnost jejich kontroly penzijní společností, plnění informačních povinností vůči České národní bance, výkon dohledu, včetně případné kontroly skutečností podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, a provedení auditu účetní závěrky a dalších ověření stanovených právními předpisy,

b)

nebyly ohroženy předpoklady pro řádný a obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti,

c)

nebyla ohrožena práva obhospodařovaných fondů a jejich účastníků a

d)

byla stanovena pravidla kontroly těchto činností včetně případné kontroly skutečností týkajících se outsourcingu u jeho poskytovatele penzijní společností.

§ 5

Organizace výkonu činnosti penzijní společnosti

      Penzijní společnost stanoví pracovní náplň organizačních útvarů tak, aby podporovala řádné, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností a umožnila účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních.

§ 6

Řízení střetu zájmů

      (1)  Penzijní společnost zajistí, aby byly

a)

včas identifikovány oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku,

b)

organizačním útvarům a zaměstnancům na všech řídicích a organizačních úrovních stanoveny pravomoci a odpovědnost tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů,

c)

řádně dodržovány postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů podle § 21 až 23,

d)

oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku předmětem průběžného nezávislého sledování.

      (2)  Penzijní společnost provádí nezávisle na obchodování s majetkem v obhospodařovaném fondu (dále jen ˙obchodní činnost˙)

a)

oceňování majetku a závazků v jí obhospodařovaném fondu a stanovení aktuální hodnoty důchodové jednotky důchodového fondu a penzijní jednotky účastnického fondu,

b)

vypořádání obchodů sjednaných na finančních trzích,

c)

kontrolu shody údajů o obchodech sjednaných na finančních trzích se skutečným stavem a odstranění zjištěných nesrovnalostí (rekonciliace),

d)

řízení rizik,

e)

schvalování a kontrolu dodržování limitů pro řízení rizik,

f)

schvalování oceňovacích systémů a modelů souvisejících s obchodní činností a

g)

vytváření kvantitativních a kvalitativních informací o rizicích ohlašovaných vrcholnému vedení a představenstvu penzijní společnosti.

      (3)  Penzijní společnost zajistí až do úrovně vrcholného vedení (§ 10) oddělení odpovědnosti za řízení obchodní činnosti od odpovědnosti za řízení rizik a vypořádání a rekonciliaci obchodů sjednaných na finančních trzích.

      (4)  Vývoj informačního systému je zajišťován odděleně od provozu tohoto systému. Správa informačního systému je prováděna odděleně od vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů, kontroly přidělování přístupových práv a vypracování a aktualizace bezpečnostních předpisů pro tento systém.

      (5)  Penzijní společnost zajistí odpovídající nezá-vislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně funkce compliance (§ 17 odst. 2); funkce vnitřního auditu je nezávislá na veškerých výkonných činnostech.

§ 7

Dozorčí rada

      (1)  Dozorčí rada penzijní společnosti dohlíží a alespoň jednou ročně vyhodnocuje, zda řídicí a kontrolní systém je funkční a efektivní. V rámci plnění této povinnosti dozorčí rada pravidelně jedná také o záležitos-tech, které se týkají celkové strategie penzijní společnosti včetně způsobu investování jí obhospodařovaných fondů a usměrňování rizik, kterým jsou nebo by mohly být penzijní společnost nebo jí obhospodařované fondy vystaveny.

      (2)  Dozorčí rada se podílí na směrování, plánování a vyhodnocování činnosti vnitřního auditu a vyhodnocování compliance (§ 17).

      (3)  Dozorčí rada se předem vyjadřuje k návrhu představenstva na pověření fyzické nebo právnické osoby výkonem funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu nebo funkce compliance a k návrhu na její odvolání. V případě, že výkon funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu nebo funkce compliance zajišťuje více fyzických osob, vyjadřuje se dozorčí rada pouze k návrhu na pověření nebo odvolání vedoucího příslušného organizačního útvaru.

      (4)  Dozorčí rada stanoví zásady odměňování členů představenstva a osoby, k jejímuž pověření se předem vyjadřuje podle odstavce 3, pokud toto není v pravomoci valné hromady.

Představenstvo

§ 8

      Představenstvo zajistí vytvoření a vyhodnocování řídicího a kontrolního systému a trvalé udržování jeho funkčnosti a efektivnosti v jeho celku i částech. K naplnění tohoto požadavku představenstvo vždy zajistí

a)

soulad řídicího a kontrolního systému s právními předpisy,

b)

dostatečnost informací a účinnou komunikaci při výkonu činností penzijní společnosti,

c)

stanovení celkové strategie včetně jejích předpokladů a dostatečně konkrétních zásad a cílů jejího naplňování,

d)

fungování systému vnitřní kontroly,

e)

stanovení pravidel, která formulují etické zásady a předpokládané modely chování a jednání zaměstnanců v souladu s těmito zásadami, a jejich prosazování,

f)

stanovení zásad řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců,

g)

stanovení požadavků na znalosti a zkušenosti osob, pomocí kterých penzijní společnost provádí své činnosti, a způsob prokazování požadovaných znalostí a zkušeností,

h)

uplatňování řádných postupů výkonu činnosti a takových postupů řízení, které vedou k zamezení nežádoucích činností, zejména upřednostňování krátkodobých výsledků a cílů, které nejsou v souladu s naplňováním celkové strategie, a systému odměňování, který je nepřiměřeně závislý na krátkodobém výkonu, nebo postupů, které umožňují zneužití zdrojů nebo zakrývání nedostatků.

§ 9

      (1)  Představenstvo schvaluje a pravidelně vyhodnocuje

a)

celkovou strategii,

b)

organizační uspořádání,

c)

způsob investování obhospodařovaných fondů,

d)

strategii řízení rizik,

e)

strategii související s kapitálem a kapitálovou přiměřeností,

f)

strategii rozvoje informačního systému,

g)

zásady systému vnitřní kontroly včetně zásad pro zamezování vzniku možného střetu zájmů a zásad pro compliance,

h)

bezpečnostní zásady včetně bezpečnostních zásad pro informační systém,

i)

soustavu limitů, které penzijní společnost bude používat pro omezení rizik, a

j)

strategický a periodický plán vnitřního auditu.

      (2)  Představenstvo dohlíží na realizaci jím schválených strategií, zásad a cílů a další činnosti, zejména činnost vrcholného vedení a jeho členů. Představenstvo řádně a včas vyhodnocuje pravidelné zprávy i mimořádná zjištění, včetně informací, které jsou mu předkládány auditorem¹), orgány dohledu nebo jinými příslušnými osobami. Na základě těchto vyhodnocení přijímá představenstvo přiměřená opatření, která jsou provedena bez zbytečného odkladu.

      (3)  Představenstvo pravidelně jedná o záležitos-tech, které se týkají řídicího a kontrolního systému, s vrcholným vedením a alespoň jednou ročně vyhodnocuje celkovou funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému a zajistí případná opatření k nápravě takto zjištěných nedostatků.

§ 10

Vrcholné vedení

      (1)  Vrcholným vedením se rozumí

a)

vedoucí organizačních útvarů přímo podřízení členům představenstva,

b)

členové představenstva, kteří zároveň vykonávají činnosti podle odstavce 2, a

c)

jiné osoby, které do vrcholného vedení zahrne penzijní společnost.

      (2)  Vrcholné vedení zajišťuje zejména

a)

realizaci představenstvem schválených strategií, zásad a cílů včetně rozpracování postupů pro jejich naplňování a každodenní vedení penzijní společnosti,

b)

udržování funkčního a efektivního organizačního uspořádání včetně oddělení neslučitelných funkcí a zamezování vzniku možného střetu zájmů a

c)

vytvoření, udržování a uplatňování funkčního a efektivního systému získávání, využívání a uchovávání informací.

Informace a komunikace

§ 11

      (1)  Penzijní společnost zajistí, aby příslušné organizační útvary a zaměstnanci měli pro své rozhodování a další stanovené činnosti k dispozici aktuální, spoleh-livé a ucelené informace.

      (2)  Představenstvo je bez zbytečného odkladu informováno

a)

o všech skutečnostech, které by mohly významně nepříznivě ovlivnit finanční situaci penzijní společnosti nebo obhospodařovaného fondu, včetně vlivů změn vnitřního či vnějšího prostředí, a

b)

o všech překročeních limitů ohrožujících dodržení akceptované míry podstupovaných rizik.

      (3)  Představenstvo je pravidelně informováno o

a)

dodržování způsobu investování obhospodařovaných fondů,

b)

míře podstupovaných rizik a

c)

plnění kapitálových požadavků.

§ 12

      (1)  Penzijní společnost

a)

stanoví podmínky přístupu k informačnímu systému a údajům v něm zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých osob a rozhodování o jejich změnách,

b)

stanoví podmínky, za kterých budou do informačního systému ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a

c)

zabezpečuje ochranu informačního systému před poškozením a před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob; v případě poškození informačního systému zajistí rekonstrukci dat.

      (2)  Penzijní společnost zpřístupní na vyžádání informace a záznamy z informačního systému České národní bance tak, aby z nich mohla snadným způsobem rekonstruovat všechny klíčové fáze zpracování každého obchodu při obhospodařování majetku fondů a zjistit jejich původní obsah před opravami nebo změnami.

§ 13

Zajišťování informací pro účely výkonu dohledu

      (1)  Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje systém pro vytváření, kontrolu a předávání informací České národní bance tak, aby poskytoval informace aktuálně, spolehlivě a uceleně.

      (2)  Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje mechanismy vnitřní kontroly zajišťující úplnost a správnost veškerých výpočtů, údajů, výkazů a dalších informací poskytovaných České národní bance pravidelně nebo na její žádost.

      (3)  Penzijní společnost zajistí, aby proces vytváření a poskytování informací České národní bance podle odstavce 2 byl zpětně rekonstruovatelný nejméně po dobu pěti let.

§ 14

Základní požadavky na systém řízení rizik

      (1)  Penzijní společnost zajistí rozpoznávání rizik tak, aby bylo zajištěno u všech činností a na všech řídicích a organizačních úrovních a umožňovalo odhalování nových, dosud neidentifikovaných rizik.

      (2)  Penzijní společnost zajistí, že systém řízení rizik poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.

      (3)  Penzijní společnost při řízení rizik zohledňuje všechna významná rizika a rizikové faktory, kterým jsou nebo mohou být penzijní společnost nebo jí obhospodařované fondy vystaveny. Řízení rizik zohledňuje vnitřní a vnější faktory včetně zohledňování budoucí strategie podnikání penzijní společnosti, jí ob-hospodařovaných fondů, vlivů ekonomického prostředí a cyklu a vlivů regulatorního prostředí. Řízení rizik zohledňuje kvantitativní a kvalitativní aspekty rizik, reálné možnosti jejich řízení a náklady a výnosy vyplývající z řízení rizik.

§ 15

Strategie řízení rizik

      (1)  Penzijní společnost stanoví ve své strategii řízení rizik především

a)

vymezení rizik, kterým jsou nebo mohou být penzijní společnost nebo jí obhospodařované fondy vystaveny,

b)

zásady pro posuzování významnosti při řízení rizik,

c)

zásady řízení jednotlivých rizik,

d)

metody pro řízení rizik,

e)

akceptovanou míru rizika,

f)

zásady pro sestavení a úpravy pohotovostního plánu pro případ krize likvidity,

g)

zásady pro vymezení povolených produktů, měn, států, zeměpisných oblastí, trhů a protistran,

h)

zásady kontrolních mechanismů při řízení rizik, včetně kontroly dodržování stanovených postupů a limitů pro řízení rizik a ověřování výstupů měření rizik, a

i)

zásady pro podávání zpráv o podstupovaných rizicích a jejich řízení vrcholnému vedení, představenstvu a dozorčí radě.

      (2)  Penzijní společnost zajistí, aby všechny osoby, jejichž činnost má vliv na řízení rizik, byly se schválenou strategií seznámeny v potřebném rozsahu a postupovaly v souladu s touto strategií a z ní vyplývajícími postupy a limity.

§ 16

Základní požadavky na vnitřní kontrolu

      (1)  Penzijní společnost zavede a udržuje pravidla vnitřní kontroly, která uplatňuje na všech řídicích a organizačních úrovních.

      (2)  Penzijní společnost zajistí, aby kontrolní činnosti byly součástí běžné, zpravidla každodenní činnosti a zahrnovaly zejména

a)

kontrolu po linii řízení,

b)

přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, kontrolu průběhu činností a transakcí, ověřování detailů transakcí, ověřování výstupů používaných systémů a metod řízení rizik, pravidelnou rekonciliaci, a

c)

fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, investičním nástrojům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.

§ 17

Compliance

      (1)  Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro zajišťování compliance, jejichž cílem je zejména zabezpečit

a)

soulad vnitřních předpisů s právními předpisy,

b)

vzájemný soulad vnitřních předpisů a

c)

soulad všech činností s právními a vnitřními předpisy.

      (2)  Penzijní společnost zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů, a to včetně průběžné kontroly dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích ze statutů jí obhospodařovaných fondů a ze smluvních vztahů s depozitářem a účastníky (funkce compliance).

      (3)  Penzijní společnost zajistí

a)

informování vrcholného vedení o zjištěných nesouladech a představenstva, případně dozorčí rady o veškerých zjištěných významných nesouladech,

b)

informování vrcholného vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností penzijní společnosti a

c)

poskytování dalších účelných informací souvisejících s compliance představenstvu a vrcholnému vedení, zvláště o tom, zda byla přijata odpovídající nápravná opatření v případě zjištěných významných nesouladů.

      (4)  Penzijní společnost stanoví zásady a postupy pro zajišťování compliance tak, aby uceleně a propojeně pokrývaly veškeré její činnosti.

§ 18

Vnitřní audit

      (1)  Penzijní společnost zajistí výkon vnitřního auditu tak, aby poskytoval objektivní a nezávislé ujištění o činnostech penzijní společnosti.

      (2)  Penzijní společnost zajistí, aby vnitřnímu auditu podléhalo zejména

a)

dodržování pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti,

b)

dodržování stanovených zásad, cílů a postupů penzijní společnosti,

c)

systém řízení rizik a vnitřní kontroly,

d)

finanční řízení a oceňování,

e)

úplnost, průkaznost a správnost vedení účetnictví,

f)

spolehlivost účetních, statistických a dalších informací, včetně informací poskytovaných orgánům penzijní společnosti, a

g)

funkčnost a bezpečnost informačního systému včetně spolehlivosti systému sestavování a předkládání výkazů České národní bance.

      (3)  Penzijní společnost zajistí, aby při výkonu vnitřního auditu byly vždy provedeny tyto činnosti:

a)

sestavení analýzy rizik, a to alespoň jednou ročně,

b)

sestavení strategického a periodického plánu vnitřního auditu,

c)

vytvoření a udržování systému sledování opatření k nápravě uložených na základě zjištění vnitřního auditu a

d)

vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému, a to alespoň jednou ročně.

      (4)  Vedoucí organizačního útvaru vnitřního auditu informuje o zjištěných skutečnostech představenstvo a dozorčí radu a v případě zjištění, která mohou významným způsobem záporně ovlivnit finanční situaci penzijní společnosti nebo jí obhospodařovaných fondů, musí dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčí rady.

HLAVA II

DALŠÍ PRAVIDLA ŘÁDNÉHO A OBEZŘETNÉHO VÝKONU ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

§ 19

Záznamy komunikace

      (1)  Penzijní společnost upraví

a)

pravidla používání komunikačních zařízení, a to alespoň vyhrazení určitých telefonních linek, případně jiných komunikačních zařízení, pro činnosti související s prováděnými obchody a poskytovanými službami, včetně komunikace mezi penzijní společností a depozitářem a poskytovatelem outsourcingu podle § 4, a pořizování záznamů komunikace na těchto telefonních linkách, případně jiných komunikačních zařízeních a

b)

náležitosti záznamu podle písmene a), kterými jsou alespoň datum a čas komunikace, identifikační údaje osoby²) odesílatele a příjemce, jsou-li dostupné, a obsah přenášené zprávy; penzijní společnost zajistí možnost pořízení úplných výpisů záznamů komunikace na vyhrazených telefonních linkách, případně jiných komunikačních zařízeních, a možnost pořizování výstupu ze záznamového zařízení.

      (2)  Penzijní společnost uchovává záznamy komunikace podle odstavce 1 nejméně ve lhůtách uvedených v § 31 odst. 2 zákona o důchodovém spoření a § 55 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření.
§ 20

Pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zájemců a účastníků

      Penzijní společnost

a)

zavede, udržuje a uplatňuje účinné a transparentní postupy pro náležité a rychlé vyřizování stížností a reklamací zájemců a účastníků,

b)

uveřejní pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zájemců a účastníků na svých internetových stránkách a

c)

vede evidenci stížností a reklamací zájemců a účastníků a opatření přijatých na jejich základě.

§ 21

Zjišťování a řízení střetu zájmů

      (1)  Pokud je penzijní společnost členem podnikatelského seskupení podle § 49 písm. b) bodu 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření, zjišťuje a řídí střety zájmů podle § 49 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření rovněž s ohledem na všechny předvídatelné okolnosti, které mohou vyvolat střet zájmů v důsledku struktury podnikatelského seskupení a předmětu podnikání jeho členů.

      (2)  Pokud ani přes opatření přijatá podle § 49 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy obhospodařovaného fondu, je neprodleně informováno představenstvo, aby mohlo přijmout nezbytná opatření, kterými zajistí, aby penzijní společnost za všech okolností jednala v nejlepším zájmu jí obhospodařovaného fondu.

      (3)  Penzijní společnost současně s informováním představenstva podle odstavce 2 sdělí informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů účastníkovi. Penzijní společnost poskytne účastníkovi informace na trvalém nosiči informací³) a v rozsahu, který účastníkovi umožní řádně vzít v úvahu střet zájmů související s činností penzijní společnosti.

§ 22

Zjišťování střetu zájmů

      (1)  Při zjišťování a posuzování střetu zájmů v souvislosti se svou činností penzijní společnost vezme v úvahu, zda osoba podle § 49 písm. b) zákona o doplňkovém penzijním spoření

a)

může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor obhospodařovaného fondu,

b)

má odlišný zájem na výsledku služby poskytované jí obhospodařovanému fondu nebo na výsledku obchodu prováděného jménem jí obhospodařovaného fondu od zájmu tohoto fondu,

c)

má motivaci upřednostnit zájem jí obhospodařovaného fondu před zájmy jiného fondu,

d)

vykonává činnost obdobnou důchodovému spoření nebo doplňkovému penzijnímu spoření a

e)

dostává nebo dostane od jiné osoby, než je jí obhospodařovaný fond, pobídku v souvislosti se službou fondu a tato pobídka nepředstavuje obvyklou úplatu za poskytovanou službu.

      (2)  Penzijní společnost dále vždy

a)

zjišťuje okolnosti, které ve vztahu ke konkrétním službám a činnostem, které poskytuje penzijní společnost nebo jiná osoba jejím jménem, mohou vést ke střetu zájmů, který představuje podstatné nebezpečí poškození zájmů jí obhospodařovaného fondu (dále jen ˙podstatný střet zájmů˙),

b)

zvláště upřesní závazné postupy a opatření k řízení podstatných střetů zájmů a

c)

vede aktuální evidenci poskytnutých služeb, ze kterých vznikl nebo může vzniknout podstatný střet zájmů.

§ 23

Řízení podstatného střetu zájmů

      (1)  Penzijní společnost zajistí, aby osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, které se po-dílejí na výkonu činností, se kterými je spojen podstatný střet zájmů, vykonávaly svou činnost s dostatečnou mírou nezávislosti. Míra nezávislosti je přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností penzijní společnosti a podnikatelského seskupení podle § 49 písm. b) bodu 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření, do kterého patří, a závažnosti nebezpečí poškození zájmů jí obhospodařovaného fondu.

      (2)  Postupy pro řízení podstatného střetu zájmů, které povedou k zabezpečení nezávislosti podle odstavce 1, podle okolností konkrétní situace zahrnují

a)

účinné postupy k zamezení nebo kontrole výměny informací mezi osobami se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, pokud je s informacemi spojeno nebezpečí střetu zájmů a pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy jí obhospodařovaného fondu,

b)

nezávislou kontrolu osob se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, které se podílejí na poskytování služeb pro jí obhospodařovaný fond, jejichž zájmy, nebo zájmy osob, pro které vykonávají činnost, mohou být ve vzájemném střetu,

c)

zamezení jakékoliv přímé vazby mezi odměnou osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti převážně vykonávající určitou činnost a odměnou či příjmy jiné osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti vykonávající činnost odlišnou, pokud ve vztahu těchto činností může vzniknout střet zájmů,

d)

taková opatření, která zabraňují možnosti vykonávání neoprávněného nebo nedůvodného vlivu na způsob, kterým osoba se zvláštním vztahem k penzijní společnosti zabezpečuje provádění služeb,

e)

opatření, která zamezí osobě se zvláštním vztahem k penzijní společnosti, aby se podílela na poskytování služby, pokud by přitom mohlo dojít k ohrožení řádného řízení střetu zájmů, nebo zajistí kontrolu této činnosti tak, aby k ohrožení řádného řízení střetu zájmů nedocházelo, a

f)

další vhodná opatření, pokud opatření přijatá podle písmen a) až e) nezajišťují potřebnou míru nezávislosti podle odstavce 1.

§ 24

Řízení rizik obhospodařovaného fondu

      (1)  Při řízení rizik obhospodařovaného fondu penzijní společnost

a)

zavede postupy měření rizik tak, aby rizika a jejich vliv na rizikový profil jí obhospodařovaného fondu byly přesně měřeny na základě důvěryhodných a spolehlivých údajů a aby postupy měření rizik byly náležitým způsobem zdokumentovány; pokud je to přiměřené povaze, rozsahu nebo složitosti podstupovaných rizik, používá pro měření rizik pokročilé přístupy, mezi něž patří metoda hodnoty v riziku (value at risk ˙ VaR),

b)

provádí pravidelné zpětné testování za účelem kontroly platnosti metod pro měření rizik,

c)

provádí pravidelně stresové testování a analýzy scénářů za účelem podchycení rizik plynoucích z možných změn tržních podmínek, které by mohly mít nepříznivý dopad na jí obhospodařovaný fond,

d)

zavede, udržuje a uplatňuje zdokumentovaný systém limitů pro omezení rizik pro každý jí obhos-podařovaný fond s přihlédnutím ke všem rizikům, která mohou mít pro jí obhospodařovaný fond zásadní význam, a v souladu s rizikovým profilem jí obhospodařovaného fondu,

e)

zajistí, aby aktuální míra rizika každého jí obhos-podařovaného fondu byla v souladu s jeho systémem limitů pro omezení rizik, a

f)

zavede, udržuje a uplatňuje náležité postupy, které v případě skutečného nebo předpokládaného porušení limitů pro omezení rizika jí obhospodařovaného fondu zajistí včasná opatření k nápravě.

      (2)  Penzijní společnost zavede, udržuje a uplatňuje takové postupy řízení rizika likvidity jí obhospodařovaného fondu, které zajistí, že je fond schopen kdykoli splnit povinnosti podle zákona, statutu a smluv s účastníky. Penzijní společnost provádí stresové testování umožňující posouzení rizika likvidity fondu za mimořádných okolností.


ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU

HLAVA I

INVESTIČNÍ NÁSTROJE, DO KTERÝCH MŮŽE INVESTOVAT ÚČASTNICKÝ FOND

(K § 100 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

§ 25

Investiční cenné papíry

      Účastnický fond může investovat do investičního cenného papíru,

a)

v důsledku jehož držení může účastnickému fondu vzniknout ztráta, jejíž výše nepřevýší částku za něj zaplacenou,

b)

jehož cenu lze spolehlivě určit, což v případě investičního cenného papíru podle § 100 odst. 2 písm. a) a b) zákona o doplňkovém penzijním spoření znamená, že existuje přesná, spolehlivá a obvyklá cena, kterou je buď tržní cena nebo cena určená způsobem, který je nezávislý na emitentovi tohoto investičního cenného papíru,

c)

pro který jsou účastníkům trhu k dispozici pravidelné, přesné a úplné informace o cenném papíru nebo o struktuře cenného papíru,

d)

jehož nabytí je v souladu se způsobem investování a rizikovým profilem účastnického fondu a

e)

se kterým spojená rizika jsou dostatečně zohledněna systémem řízení rizik účastnického fondu.

§ 26

Nástroje peněžního trhu

      Účastnický fond může investovat do nástroje peněžního trhu,

a)

jehož původní splatnost je nejvýše 397 dní,

b)

jehož zbytková splatnost je nejvýše 397 dní,

c)

který prochází pravidelnou valorizací výnosů v souladu s podmínkami peněžního trhu nejméně jednou za 397 dní, nebo

d)

jehož rizikový profil, zejména míra podstupovaného úvěrového a úrokového rizika, odpovídá rizikovému profilu nástroje, jehož splatnost splňuje podmínku písmena a) nebo b) nebo u kterého dochází k valorizaci výnosů podle písmena c).

§ 27

Finanční deriváty

      (1)  Finanční derivát podle § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření může účastnický fond sjednat za podmínky, že splňuje požadavky stanovené v § 30 a 31.

      (2)  Oceňováním spolehlivým a ověřitelným způsobem podle § 100 odst. 2 písm. g) bodu 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření je oceňování, které nevychází pouze z kotací protistrany a jehož

a)

ocenění vychází buď ze spolehlivé aktualizované tržní ceny nástroje, nebo, pokud taková cena není dostupná, ze způsobu oceňování, který využívá metodiku obvyklou na finančních trzích, a

b)

kontrolu oceňování vykonává

      1.  pro tyto účely dostatečně odborně vybavený organizační útvar penzijní společnosti, jenž je nezávislý na organizačním útvaru zodpovědném za obhospodařování majetku, nebo

      2.  způsobilá třetí strana, která je nezávislá na protistraně derivátu, a to přiměřeně často a způsobem umožňujícím účastnickému fondu kontrolu.
§ 28

Finanční index

      Finančním indexem podle § 100 odst. 2 písm. g) bodu 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření je index, který

a)

je dostatečně diverzifikován, přičemž je složen tak, že pohyby cen nebo obchodování týkající se jedné složky indexu nepřiměřeně neovlivňují výkonnost celého indexu,

b)

je dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá, přičemž

      1.  měří výkonnost reprezentativní skupiny podkladových nástrojů vhodným a dostatečným způsobem,

      2.  složení indexu se pravidelně upravuje takovým způsobem, aby stále odráželo situaci na trzích, na nichž se používá, a to na základě veřejně dostupných kritérií, a

      3.  podkladové nástroje jsou dostatečně likvidní, což uživatelům umožňuje případně tento index kopírovat, a

c)

je veřejně přístupný, přičemž

      1.  jeho uveřejnění se opírá o řádné postupy zjišťování cen, výpočtu a uveřejnění jeho hodnoty, včetně řádných postupů stanovení cen jeho složek, pro které není tržní cena dostupná, a

      2.  relevantní informace týkající se výpočtu jeho hodnoty, způsobu a aktualizace složení, změny tohoto indexu nebo veškeré provozní obtíže s včasným a přesným uveřejňováním informací týkajících se tohoto indexu se uveřejňují v co nejširším rozsahu a včas.

§ 29

Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu obsahující derivát

      (1)  Investičním cenným papírem obsahujícím finanční derivát, do kterého může účastnický fond investovat, je investiční cenný papír uvedený v § 25 obsahující složku,

a)

kvůli jejíž přítomnosti lze některé nebo všechny peněžní toky spojené s tímto investičním cenným papírem měnit v závislosti na specifické úrokové sazbě, ceně jiného investičního nástroje, měnovém kurzu, cenovém indexu či indexu sazeb, úvěrovém ratingu či úvěrovém indexu nebo jiné proměnné hodnotě, v důsledku čehož se tyto peněžní toky mohou měnit obdobně jako u samostatného derivátu,

b)

jejíž ekonomický charakter a rizika s ní spojená nesouvisejí úzce s ekonomickým charakterem tohoto cenného papíru a riziky s ním spojenými a

c)

která má významný dopad na rizikový profil a stanovení ceny tohoto investičního cenného papíru.

      (2)  Nástrojem peněžního trhu obsahujícím finanční derivát, do kterého může účastnický fond investovat, je nástroj peněžního trhu uvedený v § 26, který obsahuje složku splňující kritéria stanovená v odstavci 1.

      (3)  Účastnický fond může investovat do investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu obsahujících derivát za podmínky, že derivát splňuje požadavky stanovené v § 30 a 31.

      (4)  Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje složku, která je smluvně převoditelná nezávisle na daném investičním cenném papíru či nástroji peněžního trhu, má se za to, že derivát neobsahuje. Taková složka se pak považuje za samostatný investiční nástroj.


HLAVA II

TECHNIKY A NÁSTROJE K EFEKTIVNÍMU OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V DŮCHODOVÉM FONDU A V ÚČASTNICKÉM FONDU A MĚŘENÍ SOUVISEJÍCÍCH RIZIK

(K § 52 zákona o důchodovém spoření a § 102 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

§ 30

Techniky a nástroje

      (1)  Techniky a nástroje, které může penzijní společnost používat k efektivnímu obhospodařování majetku v důchodovém fondu a v účastnickém fondu, jsou repo obchody a finanční deriváty uvedené v § 100 odst. 2 písm. f) a g) zákona o doplňkovém penzijním spoření.

      (2)  Techniky a nástroje musí být použity způsobem,

a)

který zajistí snížení rizika z investování, snížení nákladů, nebo dosažení dodatečných výnosů pro důchodový fond a účastnický fond za předpokladu, že podstupované riziko je prokazatelně nízké,

b)

jehož volbu je důchodový fond a účastnický fond schopen odůvodnit a

c)

který zajistí, že závazky důchodového fondu a účastnického fondu vyplývající z použití technik a nástrojů jsou vždy plně kryty jejich majetkem.

§ 31

Snížení rizik z použití finančních derivátů

      (1)  Důchodový fond a účastnický fond snižuje rizika z použití finančních derivátů tak, že

a)

má-li být finanční derivát vypořádán ze strany důchodového fondu a účastnického fondu nebo dodáním podkladového nástroje, drží předmětný podkladový nástroj k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy ve svém portfoliu; u měnových zajišťovacích derivátů, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie⁴), je postačující držení vysoce likvidního aktiva,

b)

má-li být finanční derivát vypořádán ze strany důchodového fondu a účastnického fondu dodáním peněžních prostředků, drží k okamžiku sjednání a po celou dobu trvání smlouvy peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum v hodnotě odpovídající vypořádací ceně předmětného finančního derivátu,

c)

podkladový nástroj, peněžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum sloužící ke krytí jednoho finančního derivátu nepoužije kromě případů uvedených v odstavci 2 ke krytí jiného finančního derivátu; současně nepoužije ke krytí finančního derivátu cenné papíry a peněžní prostředky, které jsou předmětem transakcí podle § 35,

d)

podkladový nástroj finančního derivátu odpovídá způsobu investování a rizikovému profilu fondu a

e)

zajistí souhlas protistrany s vypořádáním finančního derivátu před jeho splatností s tím, že dojde k vypořádání odpovídajícímu reálné hodnotě finančního derivátu.

      (2)  Důchodový fond a účastnický fond drží pe-něžní prostředky nebo vysoce likvidní aktivum pro účely snížení rizika z použití finančních derivátů pouze do výše rozdílu jejich vypořádacích cen, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a je sjednán další finanční derivát za účelem uzavření pozice z původního finančního derivátu a tyto finanční deriváty mají být vypořádány ve stejný den.

§ 32

Limit pro otevřenou pozici z finančních derivátů

      (1)  Otevřená pozice důchodového fondu a účastnického fondu z finančních derivátů vypočtená podle odstavců 2 až 4 nesmí přesáhnout v žádném okamžiku 80 % fondového vlastního kapitálu důchodového fondu a účastnického fondu. V případě, že je limit překročen v důsledku změn reálných hodnot krátkých podkladových nástrojů, upraví důchodový fond a účastnický fond svoji otevřenou pozici z finančních derivátů bez zbytečného odkladu tak, aby vyhovovala tomuto limitu.

      (2)  Důchodový fond a účastnický fond provádí výpočet otevřené pozice standardní závazkovou metodou.

      (3)  Derivát obsažený v investičním cenném papíru nebo v nástroji peněžního trhu je rovněž součástí výpočtu otevřené pozice z finančních derivátů.

      (4)  Měnové zajišťovací deriváty, které mají znaky zajišťovacího derivátu podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie, nejsou součástí výpočtu otevřené pozice.

      (5)  Důchodový fond a účastnický fond provádí výpočet otevřené pozice alespoň jednou týdně.

§ 33

Standardní závazková metoda

      (1)  U každého finančního derivátu, včetně derivátu obsaženého v investičním cenném papíru nebo v nástroji peněžního trhu, se stanoví dlouhé podkladové nástroje a krátké podkladové nástroje. Dlouhé podkladové nástroje finančních derivátů se oceňují kladnými reálnými hodnotami a krátké podkladové nástroje finančních derivátů zápornými reálnými hodnotami vyjádřenými v korunách českých.

      (2)  Dlouhé a krátké podkladové nástroje finančních derivátů lze kompenzovat, pokud tyto nástroje mají stejné parametry nebo jsou silně korelované.

      (3)  Podkladové nástroje mají stejné parametry, pokud v případě

a)

dluhových nástrojů pohledávky nebo závazky jsou vůči stejné osobě a vázané na stejné podmínky podřízenosti, peněžní toky jsou ve stejné měně, výši a splatnosti,

b)

akciových nástrojů je vydal týž emitent, jsou se stejnou podřízeností a jsou ve stejné měně a výši.

      (4)  Podkladové nástroje jsou silně korelované, pokud mezi denními změnami reálné hodnoty jednoho nástroje a denními změnami reálné hodnoty druhého nástroje existuje korelace alespoň 0,95 v časovém období alespoň 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu výpočtu celkové otevřené pozice.

      (5)  Krátké podkladové nástroje finančních derivátů lze kompenzovat investičními nástroji, které má fond ve svém majetku, jedná-li se o tyto nástroje:

a)

investiční cenné papíry,

b)

nástroje peněžního trhu, nebo

c)

cenné papíry kolektivního investování.

      (6)  Otevřená pozice vztahující se k finančním derivátům se rovná součtu absolutních hodnot zbývajících krátkých podkladových nástrojů finančních derivátů.

§ 34

Měření rizika selhání protistrany

      Riziko selhání protistrany důchodového fondu a účastnického fondu plynoucí z finančních derivátů uvedených v § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření se pro účely limitu podle § 53 odst. 3 zákona o důchodovém spoření a § 103 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření stanoví jako součet kladných reálných hodnot těchto derivátů sjednaných s příslušnou protistranou. Při výpočtu může fond zohlednit

a)

dohodu o závěrečném vyrovnání se stejnou protistranou za předpokladu, že

      1.  tato dohoda je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech, a to i v případě povolení reorganizace nebo oddlužení nebo srovnatelného řešení úpadku protistrany, anebo v případě prohlášení konkursu na majetek protistrany nebo srovnatelného řešení úpadku protistrany, a

      2.  zohledňuje závěrečné vyrovnání pouze ve vztahu k finančním derivátům uvedeným v § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření, a

b)

hodnotu investičních nástrojů přijatých k zajištění za předpokladu, že tyto investiční nástroje jsou denně oceňovány reálnou hodnotou, jsou vysoce likvidní a důchodový fond a účastnický fond je má ve svém majetku nebo je svěří třetí osobě nezávislé na protistraně.

§ 35

Limity pro sjednávání repo obchodů

      (1)  Důchodový fond a účastnický fond smí sjednávat repo obchody, pouze pokud

a)

lze sjednání repo obchodu řádně doložit,

b)

je protistranou instituce uvedená v § 100 odst. 2 písm. g) bodu 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření a

c)

cenné papíry, které jsou předmětem reverzního repa, odpovídají způsobu investování a rizikovému profilu důchodového fondu a účastnického fondu.

      (2)  Důchodový fond a účastnický fond investuje peněžní prostředky získané z repa pouze do vysoce likvidních aktiv, která následně nepoužije pro další repo obchod, a to tak, že očekávaný výnos z investovaných peněžních prostředků přijatých v rámci repa je vyšší než náklad vynaložený na přijetí těchto peněžních prostředků.

      (3)  Důchodový fond a účastnický fond

a)

po dobu trvání reverzního repa cenné papíry, které jsou jeho předmětem,

      1.  neprodá nebo nepůjčí dříve, než protistrana využije svého práva na zpětnou koupi nebo vrácení cenných papírů, případně dříve, než uplyne termín pro zpětnou koupi nebo vrácení,

      2.  může svěřit pouze třetí osobě nezávislé na protistraně,

b)

zajistí, že cenné papíry, které jsou předmětem reverzního repa, jsou vysoce likvidní a

c)

zajistí, že hodnota poskytnutých peněžních prostředků v rámci reverzního repa není vyšší než reálná hodnota předmětných cenných papírů.

§ 36

      Důchodový fond a účastnický fond zahrnuje do limitů podle § 53 odst. 1 a 5 zákona o důchodovém spoření nebo podle § 103 odst. 1 a 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření i hodnotu investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu poskytnutých protistraně jako zajištění derivátu uvedeného v § 100 odst. 2 písm. g) zákona o doplňkovém penzijním spoření nebo v rámci repa. Zajištění může fond zahrnout do limitů v čisté hodnotě za předpokladu, že s touto protistranou má uzavřenu dohodu o závěrečném vyrovnání, která je právně účinná a vymahatelná ve všech příslušných právních řádech.


HLAVA III

OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A ZÁVAZKŮ DŮCHODOVÉHO FONDU A ÚČASTNICKÉHO FONDU

(K § 63 zákona o důchodovém spoření a § 115 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

§ 37

Reálná hodnota

      Při stanovení reálné hodnoty majetku a závazků postupuje důchodový fond a účastnický fond podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie⁴) s tím, že pro stanovení reálné hodnoty dluhopisu je možné použít průměrnou cenu mezi nejlepší závaznou nabídkou a poptávkou (středová cena).

§ 38

Stanovení reálné hodnoty ve zvláštních případech

      (1)  Reálná hodnota cenného papíru vydaného emitentem se rovná nule, pokud podle dostupných informací bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek emitenta a toto řízení dosud neskončilo nebo soud zamítl insolvenční návrh pro nedostatek jeho majetku⁵), anebo byla vydána obdobná rozhodnutí podle zahraničního práva.

      (2)  Základ pro stanovení reálné hodnoty pohledávek, které jsou po splatnosti

a)

ne déle než 90 dní, se sníží o 10 %,

b)

déle než 90 dní avšak ne déle než 180 dní, se sníží o 30 %,

c)

déle než 180 dní avšak ne déle než 360 dní, se sníží o 66 %,

d)

déle než 360 dní, se sníží o 100 %.

      (3)  Základ pro stanovení reálné hodnoty pohledávek za dlužníkem se sníží o 100 %, jestliže proti dluž-níkovi bylo zahájeno insolvenční řízení, které dosud neskončilo, nebo soud zamítl insolvenční návrh pro nedostatek jeho majetku, anebo byla vydána obdobná rozhodnutí podle zahraničního práva.

      (4)  Pokud lze důvodně předpokládat, že hodnota cenného papíru nebo pohledávky stanovená podle odstavců 1 až 3 neodpovídá ceně, za kterou lze předmětné aktivum s vynaložením odborné péče zpeněžit, stanoví účastnický fond nebo důchodový fond hodnotu takového aktiva způsobem, který ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie⁴) podává věrný a poctivý obraz o reálné hodnotě tohoto aktiva. Důvody a způsob stanovení reálné hodnoty podle věty první důchodový fond a účastnický fond písemně zaznamená.

      (5)  Ke způsobu stanovení reálné hodnoty podle odstavce 4 se vyžaduje souhlas depozitáře fondu. Odsouhlasený způsob stanovení reálné hodnoty lze změnit jen se souhlasem depozitáře fondu a za předpokladu, že nastaly nové skutečnosti, které věrohodnost odsouhlaseného způsobu stanovení reálné hodnoty změnily.

      (6)  Nesouhlasí-li depozitář fondu se způsobem stanovení reálné hodnoty podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně penzijní společnosti, která tento fond obhospodařuje. Důchodový fond a účastnický fond v takovémto případě postupuje při ocenění předmětného aktiva podle odstavců 1 až 3. Postupuje-li účastnický fond nebo důchodový fond v rozporu s oznámením depozitáře, informuje depozitář o této skutečnosti Českou národní banku.


ČÁST ČTVRTÁ

PRAVIDLA JEDNÁNÍ

(K § 79 a 82 zákona o důchodovém spoření a § 54, 130 a 133 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

§ 39

Komunikace s účastníky a zájemci

      (1)  Informace o fungování systému důchodového spoření a důsledcích spojených s účastí v tomto systému obsahuje zejména informace o

a)

podmínkách vzniku a zániku účasti na důchodovém spoření a o důsledcích pro účastníka týkajících se pojistného na základní důchodové pojištění a nároků ze základního důchodového pojištění,

b)

různých strategiích spoření a způsobech, jakým mohou být prostředky účastníka rozloženy v důchodových fondech,

c)

jednotlivých typech důchodových fondů, jejich investičním zaměření a předpokládané dlouhodobé i aktuální struktuře majetku v těchto fondech,

d)

možných rizicích, která mohou být spojena s důchodovým spořením v jednotlivých fondech i obecně,

e)

úplatě penzijní společnosti, poplatcích a pobídkách spojených s účastí účastníka nebo zájemce v systému důchodového spoření,

f)

sdělení klíčových informací pro účastníky a statutu konkrétního důchodového fondu,

g)

možnosti převést prostředky do důchodových fondů obhospodařovaných jinou penzijní společností a poplatku s tímto převodem spojeným,

h)

nárocích z důchodového spoření, včetně informací o vypořádání nároků, a nárocích v případě úmrtí účastníka ve spořící fázi a o možnosti využití naspořených prostředků účastníkem a

i)

nabídkách pojišťoven nabízejících pojištění důchodu.

      (2)  Pokud informace poskytovaná penzijní společností srovnává penzijní společnosti a jejich strategie spoření, investiční politiku důchodových fondů nebo způsob investování účastnických fondů, jakož i návrhy smluv o důchodovém spoření nebo o doplňkovém penzijním spoření penzijních společností, srovnání musí

a)

být účelné, přesné a vyvážené,

b)

obsahovat informaci o zdroji informací, které byly pro srovnání použity, a

c)

popsat nejdůležitější skutečnosti a předpoklady, z nichž srovnání vychází.

      (3)  Pokud informace poskytovaná penzijní společností zahrnuje údaje o výnosu důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření u penzijní společnosti dosaženém v minulosti,

a)

musí se jednat o výnos po odečtení úplaty penzijní společnosti,

b)

nesmí být takový údaj nejvýraznějším prvkem sdělení,

c)

musí tato informace zahrnovat vhodné údaje o výnosu nejméně za pět bezprostředně předcházejících let; není-li takových údajů, uvedou se údaje za celé období, kdy byl důchodový fond nebo účastnický fond nabízen,

d)

informace musí vycházet z údajů shromážděných za dvanáct bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců,

e)

v informaci musí být zřetelně uvedeno referenční období a zdroj informací a

f)

musí obsahovat výrazné upozornění, že se použité údaje týkají minulosti a že výnos dosažený v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů.

      (4)  Pokud se informace poskytovaná penzijní společností týká očekávaného budoucího výnosu,

a)

nesmí vycházet ze simulovaného výnosu v minulosti ani na něj odkazovat,

b)

musí vycházet z rozumných předpokladů podložených objektivními údaji,

c)

musí se jednat o výhled výnosu po odečtení úplaty penzijní společnosti a

d)

musí obsahovat výrazné upozornění, že se jedná o očekávaný výnos, který není zárukou skutečného budoucího výnosu.

§ 40

Informování účastníka

      (1)  Informace podle § 82 odst. 1 písm. a) až h) zákona o důchodovém spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi v dostatečném časovém předstihu před uzavřením smlouvy o důchodovém spoření.

      (2)  Informace podle § 133 odst. 1 písm. a) až j) zákona o doplňkovém penzijním spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi v dostatečném časovém předstihu před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

      (3)  Informace o každé podstatné změně skutečností uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) až h) zákona o důchodovém spoření a v § 133 odst. 1 písm. a) až j) zákona o doplňkovém penzijním spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi bez zbytečného odkladu po této podstatné změně.

      (4)  Informace podle § 82 odst. 1 písm. j) až l) zákona o důchodovém spoření a podle § 133 odst. 1 písm. l) až n) zákona o doplňkovém penzijním spoření poskytne penzijní společnost účastníkovi bez zbytečného odkladu po dni, ve kterém se tyto skutečnosti sama dozvěděla.
§ 41

Zpracování obchodů

      (1)  Penzijní společnost v souladu s § 54 odst. 1 písm. i) a j) zákona o doplňkovém penzijním spoření zavede, udržuje a uplatňuje pravidla pro zpracování obchodů, která stanoví postupy alespoň pro

a)

neprodlené a přesné zaznamenání provedení obchodů,

b)

zpracování srovnatelných obchodů podle časové priority přijetí investičního rozhodnutí k tomuto obchodu, vyjma případů, kdy to odůvodňuje povaha obchodu, aktuální podmínky na trhu nebo zájem důchodového fondu a účastnického fondu,

c)

řádné vypořádání provedeného obchodu, pokud jej penzijní společnost zajišťuje, a

d)

neprodlené a přesné rozdělování investičních nástrojů, získaných peněžních prostředků a vznik-lých nákladů.

      (2)  Penzijní společnost nevyužije informace týkající se neprovedených obchodů obhospodařovaného fondu tak, aby na základě uvedené informace před provedením obchodu takového fondu na svůj účet nabyla nebo zcizila investiční nástroj, jehož se neprovedený obchod týká, nebo jiný investiční nástroj, jehož hodnota se vztahuje k investičnímu nástroji, jehož se neprovedený obchod týká.

      (3)  Penzijní společnost učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránila využití informace týkající se neprovedených obchodů obhospodařovaného fondu ze strany osoby se zvláštním vztahem k penzijní společnosti.

      (4)  Pravidla podle odstavce 1 určí pro jednotlivé druhy investičních nástrojů osoby, jimž je možné zadávat pokyny k provedení obchodů.

ČÁST PÁTÁ

UVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

(K § 67 a 68 zákona o důchodovém spoření a § 59 a 118 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

§ 42

Výroční a pololetní zpráva

      (1)  Výroční zpráva penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.

      (2)  Pololetní zpráva penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu obsahuje údaje uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 43

Další informace

      (1)  Penzijní společnost uveřejňuje nejméně jednou týdně informace podle § 68 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém spoření a podle § 118 odst. 1 písm. c) zákona o doplňkovém penzijním spoření.

      (2)  Penzijní společnost uveřejňuje za každý kalendářní měsíc informace podle § 68 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém spoření a podle § 118 odst. 1 písm. d) zákona o doplňkovém penzijním spoření v rozsahu podle právního předpisu upravujícího účetnictví jednotek, které jsou bankami a jinými finančními institucemi⁶).

      (3)  Informace podle § 68 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém spoření a podle § 118 odst. 1 písm. e) zákona o doplňkovém penzijním spoření uveřejňuje penzijní společnost za každé kalendářní čtvrtletí ve struktuře a v rozsahu podle právního předpisu upravujícího účetnictví jednotek, které jsou bankami a jinými finančními institucemi⁶).

§ 44

Způsob a lhůty uveřejňování zpráv a informací

      (1)  Zprávy a informace podle § 42 a 43 uveřejňuje penzijní společnost bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období.

      (2)  Zprávy a informace, které penzijní společnost uveřejňuje podle zákona o doplňkovém penzijním spoření nebo podle zákona o důchodovém spoření na svých internetových stránkách, uveřejní penzijní společnost v úplném znění v českém jazyce; zajistí přitom zejména, aby

a)

tyto internetové stránky byly veřejnosti bez omezení bezplatně přístupné a aby je bylo možné snadno obvyklým způsobem vyhledat,

b)

uveřejňované zprávy a informace měly také podobu datového souboru vhodného ke stažení v běžně používaném formátu a

c)

uveřejňované informace byly způsobem uvedeným v písmenech a) a b) dostupné nepřetržitě po celou dobu existence penzijní společnosti a nebyly penzijní společností bezdůvodně měněny.

      (3)  Zprávy a informace uveřejňované podle odstavce 1 musí být také na požádání a bez zbytečného odkladu zaslány v dohodnuté podobě účastníkům.

      (4)  Penzijní společnost bez zbytečného odkladu sdělí České národní bance přesnou internetovou adresu, na které jsou zprávy a informace dostupné, a případnou aktualizaci této adresy.

ČÁST ŠESTÁ

PRAVIDLA PRO VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU

(K § 189 zákona o doplňkovém penzijním spoření)

§ 45

      Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu se rovná 8 % ze součtu hodnot rizikově vážených expozic.
§ 46

      (1)  Hodnota rizikově vážené expozice se rovná součinu hodnoty expozice a rizikové váhy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.

      (2)  Jde-li o majetek, hodnota expozice se rovná účetní hodnotě majetku.

      (3)  Jde-li o derivát, hodnota expozice se rovná součtu reálné hodnoty derivátu a hodnoty budoucí expozice z derivátu; pokud je reálná hodnota derivátu záporná, považuje se pro účely stanovení hodnoty expozice za nulovou.

      (4)  Hodnota budoucí expozice z derivátu se stanoví jakou součin jmenovité hodnoty derivátu a konverzního faktoru uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce.

      (5)  Hodnota expozice z prodaných opcí od oka-mžiku poslední splátky opční prémie je nulová.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 47

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení části třetí a § 39 a 40, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013.




Guvernér:


Ing. Singer, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 117/2012 Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

²)

§ 3 písm. l) zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. § 3 písm. f) zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.

³)

§ 82 odst. 4 zákona č. 426/2011 Sb. § 133 odst. 4 zákona č. 427/2011 Sb.

⁴)

Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.

⁵)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.