98

VYHLÁŠKA
ze dne 30. března 2011
o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu
silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování
a hodnocení stavu povrchových vod






      Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a záko- na č. 150/2010 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

      Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje:

a)

způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,

b)

způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod,

c)

náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a)

chemickým stavem povrchové vody ˙ stav určený na základě hodnocení prioritních látek²), aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p´-DDT, DDT cel-kem [zahrnuje součet izomerů: 1,1,1-trichlor-2,2- -bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 50-29-3), 1,1,1- -trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan (čís-lo CAS 789-02-6), 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethylen (číslo CAS 72-55-9) a 1,1-dichlor- -2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 72-54-8)], tetrachlorethylenu, trichlorethylenu podle norem environmentální kvality³) a v souladu s postupy uvedenými v § 5,

b)

ekologickým potenciálem ˙ stav silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod stanovený na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,

c)

kvantitativní charakteristikou povrchové vody ˙ vyjádření množství povrchové vody stanovené na základě hodnocení vodní bilance⁴) jako vodní zásoba v povodí nebo v útvaru povrchových vod za daný časový interval nebo kvantitativní stav povrchové vody za daný časový interval či bilanční stav určený též s ohledem na stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle § 36 vodního zákona,

d)

dobrým ekologickým stavem ˙ stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,

e)

dobrým ekologickým potenciálem ˙ stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,

f)

chráněnou oblastí ˙ vody nebo území stanovené podle § 31, 32, 33, 34 a 35 vodního zákona a evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené podle zákona o ochraně přírody a krajiny⁵), kde udržení nebo zlepšení stavu vod je podmiňujícím faktorem jejich ochrany,

g)

jakostí povrchových vod -- vyhodnocení chemických, mikrobiologických a radiologických ukazatelů daného útvaru povrchových vod na základě vyhodnocení sledovaní monitorovacích míst po-dle vybraných programů monitoringu v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. b) a c),

h)

monitorovacími místy ˙ místa, kde se provádí zjiš-ťování stavu vod, zejména vodoměrné stanice, místa odběru vzorků nebo profily sledování jakosti povrchových vod v určeném úseku toku,

i)

vodoměrnou stanicí ˙ měrný profil na vodním toku nebo na útvaru povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku podle čl. 181 ČSN 73 6530,

j)

měrným profilem ˙ profil vodního toku podle čl. 147 ČSN 73 6530 a ČSN 75 0120 nebo útvaru povrchových vod, ve kterém se provádějí hydrometrické práce,

k)

místem odběru vzorků ˙ celkový rozsah území nebo vymezeného prostoru v rámci vodního toku, vodní nádrže a zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod, kde jsou odebírány vzorky v souladu s částí 2 ČSN ISO 6107-2,

l)

profilem sledování jakosti povrchové vody ˙ místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty stanovené příčně k ose vodního toku podle ČSN 75 0120, vodní ná-drže, zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod,

m)

lokalitou ˙ část útvaru povrchových vod prostorově zahrnující místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky a současně zjišťovány další charakteristiky ekologického stavu, ekologického potenciálu nebo charakteristik kvantitativního stavu,

n)

sítí zjišťování stavu vod ˙ seznam monitorovacích míst a míst, kde je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů⁶) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky,

o)

referenčními podmínkami ˙ podmínky, u kterých hodnoty ukazatelů stavu vod odpovídají velmi dobrému ekologickému stavu v souladu s přílohami č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,

p)

matricí ˙ složka vodního ekosystému odebíraná pro provedení analýz; jedná se zejména o vodu, sedimenty, plaveniny a tkáně vodních organismů,

q)

mezí detekce ˙ hodnota, nad níž lze se stanove-nou úrovní spolehlivosti potvrdit, že je odlišná od výsledku slepého stanovení podle části 14 ČSN ISO 5667-14,

r)

mezí stanovitelnosti ˙ stanovený násobek mezní hodnoty detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti,

s)

kombinovanou rozšířenou nejistotou měření ˙ nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené hodnotě na základě použitých informací,

t)

mísicí zónou ˙ část útvaru povrchových vod, kde není požadováno splnění norem environmentální kvality³) podle § 5 odst. 1, přitom však není ovlivněno dodržení norem environmentální kvality ve zbývající části daného útvaru povrchových vod,

u)

typově specifickými referenčními podmínkami ˙ hodnoty stanovené postupem uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky pro hydromorfologické, fyzikálně-chemické a biologické ukazatele kvality uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky,

v)

rozdělovacím koeficientem -- konstanta charakterizující rovnovážný poměr koncentrací určité látky mezi oktanolem a vodou,

w)

bio-koncentračním faktorem ˙ poměr koncentrace určité látky v biotě a daném vodním prostředí za rovnovážného stavu.

§ 3

Hodnocení jakosti povrchových vod

      (1)  Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá srovnáním zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů s normami environmentální kvality a požadavky na užívání vod⁴) způsobem uvedeným v § 11 odst. 1, 2 a 3 a v příloze č. 12 této vyhlášky.

      (2)  Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá každoročně.

§ 4

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod

      (1)  Hodnocení stavu útvarů povrchových vod se provede hodnocením chemického a ekologického stavu nebo ekologického potenciálu v případě silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka nebo jezero⁷).

      (2)  Tam, kde je to při určování chemického stavu, ekologického stavu nebo ekologického potenciálu nezbytné, zohlední se kvantitativní charakteristiky útvaru povrchových vod. V těchto případech se použije přiměřeně postup podle přílohy č. 12 této vyhlášky.

      (3)  Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s využitím údajů z hodnocení jakosti povrchových vod a hodnocení biologických a hydromorfologických ukazatelů ekologického stavu útvarů povrchových vod za uplynulé tři roky.

§ 5

Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod

      (1)  Pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se použijí normy environmentální kvality³) prioritních látek²) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p´-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu.

      (2)  Při posuzování výsledků zjišťování chemického stavu útvarů povrchových vod se v odůvodněných případech mohou vzít v úvahu:

a)

přirozené koncentrace pozadí u niklu, olova, kadmia a rtuti a jejich sloučenin, brání-li souladu s hodnotami norem environmentální kvality³),

b)

tvrdost, pH nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost těchto kovů.

      (3)  V úsecích toků určených jako mísicí zóny se z hodnocení chemického stavu vyjmou ty látky, pro které byly tyto zóny v souladu s § 6 vymezeny.

      (4)  Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální kvality³) a postupy podle § 11 odst. 1, 2 a 3.

      (5)  Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického stavu útvarů povrchových vod jako ˙dobrý stav˙ nebo ˙nedosažení dobrého stavu˙. Dobrý stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů nepřesáhne hodnoty norem environmentální kvality³).

      (6)  Znázornění výsledků hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 6

Mísicí zóna

      (1)  Jako mísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek²) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, iso-drinu, p, p´-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality³), pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.

      (2)  Rozsah mísicí zóny musí být

a)

omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění,

b)

přiměřený s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění,

c)

v souladu s podmínkami týkajícími se emisí znečiš-ťujících látek podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik⁸) a podle právních předpisů Evropské unie¹) a

d)

v souladu s použitím nejlepších dostupných technik.

§ 7

Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod

      (1)  U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického stavu provede v souladu s přílohami č. 4, 5, 6, 13 a 14 této vyhlášky pro jednotlivé kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.

      (2)  Výchozím podkladem pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod jsou typově specifické referenční podmínky pro jednotlivé typy útvarů povrchových vod.

      (3)  Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavu jako ˙velmi dobrý˙, ˙dobrý˙, ˙střed-ní˙, ˙poškozený˙ nebo ˙zničený˙.

      (4)  Při znázornění výsledků hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se postupuje v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 8

Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod

      (1)  U útvarů povrchových vod, které byly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického potenciálu provede v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky pro využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.

      (2)  Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického potenciálu jako ˙dobrý a lepší˙, ˙střední˙, ˙poškozený˙ nebo ˙zničený˙.

      (3)  Znázornění výsledků hodnocení ekologického potenciálu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 9

Zajištění systému kvality

      (1)  Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vod musí mít zavedený systém kvality v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025.

      (2)  Zjišťování stavu povrchových vod provádějí laboratoře, které:

a)

se účastní programů mezilaboratorních porov- návacích zkoušek organizovaných v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17043 k tomu akreditovanými organizacemi pokrývajícími celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a

b)

národnímu akreditačnímu orgánu určenému zvláštním jiným právním předpisem⁹) doloží způsobilost provádět analýzy dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.

§ 10

Minimální pracovní kritéria metod analýz

      (1)  Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody musí mít na úrovni příslušných norem environmentální kvality kombinovanou rozšířenou nejistotu měření 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší než 30 % odpovídající normy environmentální kvality.

      (2)  Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma environmentální kvality nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, bude sledování takového ukazatele prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující neúměrné náklady.

§ 11

Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů

      (1)  Pokud se hodnoty fyzikálně-chemických nebo chemických ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, stanoví se výsledky měření pro výpočet průměrných hodnot na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.

      (2)  Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 1 nachází pod mezí stanovitelnosti, stanoví se uvedená hodnota jako menší než mez stanovitelnosti.

      (3)  Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny chemických nebo fyzikálně-chemických ukazatelů včetně jejich rozpadových a reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se pro výsledek pod mezí stanovitelnosti pro jednotlivé látky použije hodnota nula.

      (4)  Součástí zpracování výsledků chemických ukazatelů je analýza dlouhodobých trendů koncentrací vybraných prioritních látek [anthracen, bromovaný difenylether, kadmium a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10-13, di(2-ethylhexyl)ftalát, fluoranthen, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, hexachlorcyklohexan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a její sloučeniny, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky, sloučeniny tributylcínu] v sedimentu a biotě, sledovaných v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných oblastí České republiky (dále jen ˙Rámcový program monitoringu˙).

§ 12

Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

      (1)  Podle územního rozsahu sledovaných povodí, vymezených útvarů povrchových vod, rozsahu a míry podrobnosti sledování se programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod člení na:

a)

Rámcový program monitoringu,

b)

Program monitoringu povrchových vod, který zahrnuje Program situačního monitoringu povrchových vod a Programy provozního monitoringu povrchových vod,

c)

Program monitoringu kvantitativních charakteris-tik povrchových vod,

d)

Programy průzkumného monitoringu.

      (2)  Údaje získané z programů monitoringu vod jsou využity pro hodnocení jakosti vod a stavu útvarů povrchových vod podle § 3 a 4.

      (3)  V chráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech⁶) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

§ 13

Rámcový program monitoringu

      (1)  Rámcový program monitoringu závazně určuje v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky:

a)

zásady, věcný obsah, rozsah, metodické postupy a formální náležitosti jednotlivých programů monitoringu,

b)

časový plán postupu nutného pro sestavování, projednávání, schvalování a realizaci jednotlivých programů monitoringu,

c)

kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programů monitoringu, včetně doporučených metod jejich zjišťování pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod,

d)

způsob stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů monitoringu a závazná pravidla pro nezbytné doplnění těchto sítí a jejich následné zahrnutí do příslušných programů monitoringu,

e)

požadavky na zjišťování a hodnocení stavu vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,

f)

technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledků programů monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodí¹⁰), orgánů Evropské unie a mezinárodních organizací,

g)

vymezení institucionálního zabezpečení zpracování návrhů a realizace jednotlivých programů monitoringu nebo jejich částí,

h)

vymezení institucionálního zabezpečení zpracování hodnocení stavu povrchových vod podle § 4 pro jednotlivé programy monitoringu.

      (2)  Rámcový program monitoringu se aktualizuje nejpozději do šesti let ode dne jeho schválení, a to vždy k 30. červnu daného kalendářního roku.

§ 14

Program monitoringu povrchových vod

      (1)  Program monitoringu povrchových vod se zpracovává v rámci správy povodí podle § 54 vodního zákona v členění na dílčí povodí¹¹).

      (2)  Program monitoringu povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.

§ 15

Program situačního monitoringu povrchových vod

      (1)  Program situačního monitoringu povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 1 a 5 této vyhlášky.

      (2)  Program situačního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:

a)

vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,

b)

seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.

§ 16

Programy provozního monitoringu povrchových vod

      (1)  Programy provozního monitoringu povrchových vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a jsou zpracovány v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 2 a 5 této vyhlášky.

      (2)  Programy provozního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:

a)

vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,

b)

seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.

      (3)  Programy provozního monitoringu dále obsahují požadavky pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod v chráněných oblastech v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

§ 17

Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod

      (1)  Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 3 a 5 této vyhlášky.

      (2)  Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod stanoví zejména:

a)

vymezení, seznam a počet monitorovacích míst pro sledování vodních stavů a průtoků na vodních tocích,

b)

četnosti sledování pro každé monitorovací místo.

      (3)  Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se zpracuje pro celé území České republiky v členění podle dílčích povodí podle § 24 odst. 5 až 7 vodního zákona.

      (4)  Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.

§ 18

Programy průzkumného monitoringu

      (1)  Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:

a)

důvody pro zavedení průzkumného monitoringu,

b)

cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,

c)

vymezení monitorovacích míst a

d)

seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo.

      (2)  Programy průzkumného monitoringu se zpracují vždy ve vazbě na útvary povrchových vod nebo jejich seskupení podle přílohy č. 9 bodů 4 a 5 této vy-hlášky.

§ 19

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení.




Ministr životního prostředí:


Mgr. Chalupa v. r.





Ministr zemědělství:


Ing. Fuksa v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 98/2011
Sb.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Směrnice Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb. Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami. Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků. Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě ros- toucích rostlin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/ /280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES. Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ /ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.

²)

Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.

³)

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.

⁴)

Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

§ 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.

⁶)

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.

⁸)

Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

⁹)

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

§ 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. § 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.