282

VYHLÁŠKA
ze dne 5. listopadu 2007,
kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí,
ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení
a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti
a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů






      Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3, § 6 odst. 6 písm. a) a § 8a odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb.:


ČÁST PRVNÍ

ZMĚNA VYHLÁŠKY O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A BEZPEČNOSTI PROVOZU PŘI HORNICKÜ ČINNOSTI A PŘI DOBîVÁNÍ NEVYHRAZENîCH NEROST® V PODZEMÍ

Čl. I

      Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb., vyhlášky č. 109/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 se na konci odstavce doplňuje věta: ,,Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48 ES.".

      2.  V § 2 odst. 1 se písmena a), b) a g) zrušují.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d) a dosavadní písmena h) až z) se označují jako písmena e) až w).

      3.  V § 2 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Pro účely této vyhlášky se dále považuje za

a)

břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 4000 kg,

b)

břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,

c)

břemeno neskladné předmět vyžadující pro jeho bezpečné naložení a přepravu na dopravním prostředku z hlediska stability speciální zajištění udržující ho ve stabilizované poloze,

d)

břemeno zvláštní břemeno nadměrné hmotnosti, břemeno nadměrných rozměrů nebo břemeno neskladné,

e)

dopravu po pozemní dráze doprava břemene transportní plošinou nebo transportním podvozkem s vlastním pohonem po dopravní trati umístěné a ukotvené na počvě důlního díla se zabezpečením proti vykolejení nebo převrácení dopravních prostředků,

f)

dopravu smykem doprava břemene po horninovém podkladu po počvě buď na dopravní plošině nebo bez ní nebo na dopravní plošině po zvláštním vedení umístěném a ukotveném na počvě důlního díla za použití vrátku nebo jiného strojního zařízení,

g)

hlavní zemnicí vedení zemnicí vedení od strojeného zemniče k důlní rozvodně a transformačním stanicím,

h)

kabelový závěs zařízení pro poddajné uchycení kabelů na výztuži nebo stěnách důlních děl,

i)

klopný moment součet momentů tečné složky tíhy vozidla a tečné složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,

j)

nezápalný elektrický obvod elektrický obvod, který za normálního provozního stavu nevytváří jiskry ani tepelné účinky, jež by byly schopny způsobit vznícení výbušné plynné atmosféry,

k)

proudovou ochranu nadproudová ochrana časově nezávislá (zkratová) dvoustupňová, nadproudová ochrana časově závislá nebo inversní (proti přetížení) a zemní ochrana směrová,

l)

speciální dopravu doprava a manipulace s břemenem zvláštním za použití dopravy kolejové, závěsné nebo po pozemní dráze a doprava jakéhokoliv břemene smykem při použití zařízení s tažnou silou větší než 45 kN,

m)

stabilizovanou polohu poloha předmětu, při které je stabilizující moment větší než klopný moment,

n)

stabilizující moment součet momentů normálové složky tíhy vozidla a momentů normálové složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,

o)

uzemňovací soustavu soubor spojů a prvků, které jsou nutné pro samostatné nebo společné uzemnění elektrických zařízení,

p)

výkonový stykač nad 1 kV elektrické zařízení s jednou klidovou polohou, které není ovládáno ručně a je schopno zapínat, přenášet a vypínat proudy za normálních podmínek, včetně provozních přetížení,

q)

výkonový vypínač nad 1 kV elektrické zařízení určené k připojování a odpojování elektrických obvodů, vedení nebo zařízení, a to i pod napětím při plném zatížení a také v poruchových stavech.".

      4.  V § 5 odst. 1 se slova ,,návod k používání⁷⁷) a návod k obsluze⁷⁸)" nahrazují slovy ,,návod k použití⁷⁷)".

Poznámka pod čarou č. 77 zní:

––––––––––––––––––––

,,⁷⁷)

Bod 1.7.4 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.".

Poznámka pod čarou č. 78 se zrušuje.

      5.  V § 6 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

      ,,(8)  Při prohlídce podle odstavce 7 se zjišťuje také, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady poklepem. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie (např. kapilární metodou), zda svary nevykazují trhliny.

      (9)  Krycí plechy plošin musí mít minimální tloušťku 5 mm, pokud projekt nestanovuje hodnotu vyšší. Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný.".

      6.  V § 7 odstavec 4 zní:

      ,,(4)  Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také přechovávání a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má- -li se provádět trhací práce, také její příprava, případně provedení.".

      7.  V § 8 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větami: ,,Předběžné prohlídky provádí dvojice pracovníků určené závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem. Zároveň s tím musí být pro každou dvojici určena pracoviště ke kontrole, přístupy k nim a lhůty a místa hlášení inspekční službě.".

      8.  V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 80a zní: ,,Pokud v těchto důlních dílech koncentrace metanu měřená kontinuálními analyzátory umístěnými podle právního předpisu upravujícího separátní větrání v plynujících dolech^80a) nepřekročila po dobu neobsazení důlního díla hodnotu 0,8 %, postačí, budou-li tato důlní díla předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 2 směny.

––––––––––––––––––––

^80a)

§ 12 vyhlášky č. 165/2002 Sb.".

      9.  Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10a a 10b zní:

,,§ 19a

Kumulace funkcí

      V plynujících dolech nelze kumulovat funkce závodního dolu, vedoucího větrání a pracovníka pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení ani pro více dolů, ani s jinými funkcemi; v dolech s nebezpečím důlních otřesů^10a) nesmí být kumulována také funkce geomechanika^10b) s jinými funkcemi.

––––––––––––––––––––

^10a)

§ 2 písm. a) vyhlášky č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů.

^10b)

§ 3 odst. 2 vyhlášky č. 659/2004 Sb.".

      10.  § 21 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní:

,,§ 21

Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů

      (1)  Závodní dolu zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

      (2)   Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:

a)

smrtelný úraz,

b)

úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,

c)

hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.

      (3)  Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

a)

zapálení a výbuch metanu nebo uhelného prachu,

b)

důlní otřes a takový otřesový jev¹³), při kterém došlo k pracovnímu úrazu,

c)

důlní exogenní požár a povrchový požár v okruhu 60 m od průniku jámy s povrchem,

d)

výskyt kysličníku uhelnatého v koncentraci vyšší než 0,013 %, pokud výsledky měření nejsou ovlivněny procesy nemajícími souvislost se samovzněcujícím procesem nebo neohrožujícími bezpečnost práce a provozu, například trhací práce,

e)

zaplynování důlního díla trvající déle než 8 hodin,

f)

zával v důlním díle, jehož zmáhání se předpokládá po dobu delší 24 hodin,

g)

průval vod a bahnin (zvodněných hornin),

k)

průtrž hornin, uhlí nebo plynů,

l)

propadnutí osoby, stroje nebo zařízení do důlního díla nebo jiného podzemního prostoru,

m)

únik radioaktivních a jiných průmyslových odpadů uložených v podzemních prostorech, ztrátu radioaktivního zářiče nebo prokazatelnou netěsnost uzavřeného zářiče,

n)

hledání pohřešované osoby,

o)

úraz při dopravě osob na pásovém dopravníku,

p)

úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace.

      (4)   Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

a)

nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladu, odcizení či nalezení výbušnin,

b)

používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem,

c)

provozu těžních zařízení, včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení.

––––––––––––––––––––

¹³)

§ 2 písm. b) vyhlášky č. 659/2004 Sb.".

      11.  § 22 včetně nadpisu zní:

,,§ 22

Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie)

      (1)  Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

      (2)  O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie atd.".

      12.  § 74 a 75 se včetně nadpisu zrušují.

      13.  § 82 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24a, 24b a 24c zní:

,,§ 82

Vztahy k sousedním dolům

      (1)  V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro izolaci větrních systémů postaveny hrázové objekty^24a). V případě, že hrázové objekty jsou vybaveny hrázovými dveřmi, musí být postaveny v takovém počtu a vzdálenosti od sebe, aby alespoň jeden byl vždy zavřen. Na neplynujících dolech postačí k izolaci větrní objekty^24b).

      (2)  Spojit větrní systémy dolů bez izolace je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu za podmínek jím stanovených na návrh závodních dolů doložený potřebnými opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ke zneškodňování uhelného prachu, zřízení protivýbuchových uzávěr, omezení koncentrace metanu, zajištění stability větrání a možnosti rychlého uzavření předmětného větrního propojení.

      (3)  Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému jsou závodní dolů nebo jimi určení pracovníci povinni bezodkladně projednat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení důlního ovzduší, a na zdolávání havárií ohrožujících sousední důl nebo vyžadujících součinnost spojených dolů. Plánované změny musí být projednány v dostatečném předstihu. O těchto projednáních musí být učiněn záznam.

      (4)  Vytvoření nového větrního spojení dolů nebo změna jeho zapojení ve větrním systému dolů se považuje za podstatnou změnu větrání.

      (5)  Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému bez izolace určí organizace odborně způsobilou osobu^24c) zodpovědnou za koordinaci činnosti vedoucích větrání jednotlivých spojených dolů.

––––––––––––––––––––

^24a)

§ 2 písm. d) vyhlášky č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, ve znění pozdějších předpisů.

^24b)

§ 2 písm. a) vyhlášky č. 4/1994 Sb.

^24c)

§ 4 písm. i) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů.".

      14.  V § 86 se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která zní: ,,Provozní charakteristika musí být také ověřena nejméně jednou za 7 let.".

      15.  § 89 včetně nadpisu se zrušuje.

      16.  V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ,,(2)  Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považuje za podstatnou změnu větrání.".

      17.  V § 93 odst. 3 se slova ,,hrázové dveře nebo výbuchuvzdorné uzavírací hráze" nahrazují slovy ,,hrázové objekty".

      18.  V § 94 odst. 1 se slovo ,,hrázemi" nahrazuje slovy ,,hrázovými objekty" a slova ,,větrní dveře" nahrazují slovy ,,větrní objekty".

      19.  V § 94 odst. 3 se slova ,,výbuchuvzdorné hráze nebo hrázové dveře" nahrazují slovy ,,hrázové objekty" a slova ,,větrní dveře" nahrazují slovy ,,větrní objekty".

      20.  V § 94 se odstavec 5 zrušuje.

      21.  V § 96 odstavec 3 zní:

      ,,(3)  Hrázový objekt s průchodem pro dopravník se může používat jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu. Při vydání souhlasu určí závodní dolu opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při údržbě tohoto objektu a k likvidaci uhelného prachu v jeho okolí a způsob jeho kontroly.".

      22.  V § 99 se odstavec 6 zrušuje.

      23.  V § 103 odst. 1 se za slovo ,,maziv" vkládají slova ,, , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,".

      24.  V § 103 odst. 2 se číslo ,,10" nahrazuje čís- lem ,,15".

      25.  V § 103 odst. 4 se za slovo ,,maziv" vkládají slova ,, , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,".

      26.  V § 103 odst. 6 se za slovo ,,maziv" vkládají slova ,, , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,".

      27.  V § 103 odst. 7 se za slovo ,,maziv" vkládají slova ,, , včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv,".

      28.  V § 106 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 20a zní:

      ,,(3)  Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí se odebírají vzorky důlního ovzduší z prostoru za hrází, provádí jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý a měří tlak ovzduší za hrází nejméně jednou za 3 měsíce, za větrními uzávěrami^20a) nejméně jednou za měsíc. Na ostatních dolech určí četnost odběru vzorků ovzduší a měření tlaku ovzduší za hrázemi a větrními uzávěrami závodní dolu.

––––––––––––––––––––

^20a)

§ 2 písm. b) vyhlášky č. 4/1994 Sb.".

      29.  V § 106 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

      ,,(4)  Ustanovení odstavce 3 se nepoužije pro hráze, za nimiž je prokazatelně vyplněn uzavřený prostor, a hráze uzavírající porubní chodby při komorovém dobývání. Skutečnost, že uzavřený prostor za hrází je vyplněn, se zaznamená v knize hrází (§ 188).

      (5)  Stav a těsnost hrází a větrních uzávěr se kontroluje nejméně jednou za 14 dní. Součástí kontrol je také měření koncentrací kyslíku, metanu a kysličníků uhličitého a uhelnatého před nimi.

      (6)  Výsledky kontrol hrází a větrních uzávěr a výsledky rozborů ovzduší a měření tlaku ovzduší za nimi se zapisují do knihy hrází.".

      30.  V § 109a odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

      31.  V § 109a odst. 1 písm. f) se text ,,(SNM 0)" nahrazuje textem ,,(BNM)" a text ,,(SNM 2)" se nahrazuje textem ,,(SNM)".

      32.  V § 109a odst. 6 se slova ,,30 dnů" nahrazují slovy ,,1 roku".

      33.  V § 110 odstavec 9 zní:

      ,,(9)  Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN 83 0050. K překonání podtlaku při odběru vzorků u větrních uzávěr a hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor nebo sací čerpadlo; před vlastním odběrem je nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně v pětinásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.".

      34.  V § 114 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

      35.  § 126 včetně nadpisu se zrušuje.

      36.  V § 127 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ,,(2)  Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považují za podstatnou změnu větrání.".

      37.  V § 139 odst. 6 se číslo ,,10" nahrazuje čís- lem ,,15".

      38.  V § 150 odst. 1 se věta druhá zrušuje. Současně se ruší číslování odstavce.

      39.  V § 155 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

,,d)  v místech uvedených v písmenech a) až c), pro která je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, jeden vzorek za 14 dní.".

      40.  V § 159 odst. 1 se slova ,,po předběžném souhlasu obvodního báňského úřadu" zrušují.

      41.  V § 182 odst. 3 se za slovo ,,provozovny" vkládají slova ,, , sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostních skladů hořlavých kapalin a tuhých maziv".

      42.  Za § 184a se vkládá nový § 184b, který včetně nadpisu zní:

,,§ 184b

Pohotovostní sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv

      (1)  Pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv se zřizuje jen podle projektu schváleného závodním dolu. Užívání pohotovostního skladu povoluje závodní dolu.

      (2)  V samostatném větrním oddělení může být zřízen pouze jeden pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv. Vstup do pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv může být jen z průchodního větrního proudu. Za pohotovostním skladem hořlavých kapalin a tuhých maziv v neovlivněném výdušném větrním proudu musí být prováděna stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálním analyzátorem.

      (3)  Požární ochrana pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se zajišťuje nejméně dvěma vzduchopěnovými nebo obdobnými ručními hasicími přístroji a nejméně 50 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně s lopatou. Hasicí prostředky se umisťují u vstupu do skladu. V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být rovněž nejméně 20 kg absorpční látky určené k sanaci úniků skladovaných hmot.

      (4)  V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí přechovávat nejvýše 800 litrů hořlavé kapaliny a 175 kg tuhého maziva.

      (5)  Pro skladování hořlavé kapaliny se použije uzavíratelná mobilní nádrž zajistitelná proti zneužití. Za mobilní nádrž se považuje kontejner s dvojitým pláštěm, popřípadě sud vložený do plechové nádoby nebo ke skladování upraveného důlního vozu; volný objem plechové nádoby a důlního vozu musí být alespoň o 15 % větší než objem skladované hořlavé kapaliny.

      (6)  V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a do vzdálenosti 10 m od něho nesmí být umístěno elektrické zařízení a spojovány kabely, s výjimkou telekomunikačních kabelů, sdělovacích zařízení a osvětlovacích těles a jejich ovládačů.

      (7)  Pro kontinuální analyzátor podle odstavce 2 platí také požadavky § 109a odst. 4, 5 a 6. Pro skladování hořlavé kapaliny v pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv platí také požadavky § 184a odst. 2, 5 a 7; pro manipulaci s hořlavými kapalinami a tuhými mazivy platí také ustanovení § 184 odst. 2 až 8 a § 184a odst. 9.".

      43.  § 186 včetně nadpisu se zrušuje.

      44.  § 187 včetně nadpisu zní:

,,§ 187

Samovznícení

      (1)  Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání musí být ověřena náchylnost k samovznícení dané sloje. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie.

      (2)  Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro inertizaci důlního ovzduší dusíkem.

      (3)  Organizace zajistí jednotný postup a řízení prevence samovznícení na dolech vydáním pokynů (pracovních pravidel), které stanoví zejména zásady pro vypracování projektu prevence samovznícení pro vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení, způsob určení míry nebezpečí samovznícení uhlí ve sloji a potřebná opatření.

      (4)  Projekt prevence samovznícení uhlí a jeho změny schvaluje závodní dolu. Opatření v něm stanovená jsou součástí technologického postupu pro vedení důlních děl.

      (5)  Při vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení musí být

a)

zabráněno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly neprodleným utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu a v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl,

b)

neprodleně uzavírány vydobyté prostory ukončených porubů a důlní díla do nich ústící,

c)

určena a realizována opatření ke snížení větrních spádů, a to na základě analýzy tlakového snímku větrní oblasti,

d)

určen nejmenší denní postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu,

e)

vytvořeny podmínky pro omezení akumulace tepla,

f)

neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech,

g)

předcházeno vzniku endogenních požárů vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, proplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací,

h)

zvolena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. V mapové dokumentaci provozovaného porubu musí být vyznačena místa a mocnost vrstvy uhelné hmoty ponechané v závale.

      (6)  Pro včasné zjištění procesu samovznícení organizace na vhodných místech zjišťuje a vyhodnocuje vývin kysličníku uhelnatého.

      (7)  Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. Na styku vyrubaného prostoru s vtažným a výdušným důlním dílem se zřizují základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.".

      45.  V § 188 odst. 1 se slova ,,a ostatní hráze a hrázové dveře" nahrazují slovy ,,hráze, hrázové objekty a větrní uzávěry".

      46.  V § 190 odst. 2 se slovo ,,revírní" nahrazuje slovem ,,hlavní".

      47.  V § 216 se slova ,,Návod pro obsluhu a údržbu" nahrazují slovy ,,Návod k použití".

      48.  V § 222 odst. 3 se tečka na konci písmene c) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

,,d)  u potrubí rozvádějícího dusík zelené (zeleň májová).".

      49.  V § 231 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ,,(5)  Veškerá vedení a ochranné vodiče, s výjimkou hlavního zemnícího vedení (§ 231b odst. 2), musí být měděná. Ochranné vodiče, které nejsou mechanicky chráněny, není-li dále stanoveno jinak, musí mít průřez nejméně 6 mm².".

      50.  V § 231a odstavce 2 a 3 znějí:

      ,,(2)  Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem větším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 O/V je zajištěna signalizace tohoto stavu a v plynujících dolech je kromě toho zajištěno samočinné vypnutí této sítě.

      (3)  Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem menším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem menším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že

a)

je provozována jako síť podle odstavce 2,

b)

pro kabelové rozvody je použito kabelů s pancířem, kovovým stíněním nebo polovodivým stíněním a jištění proti zkratu je provedeno tak, aby došlo k odpojení elektrického obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v elektrickém obvodu, nebo

c)

síť odpovídá požadavkům na nezápalný elektrický obvod.".

      51.  V § 231a se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4)  Elektrická síť podle odstavce 1 písm. b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být provozována tak, aby

a)

zemní proud při jednopólovém zemním spojení nepřesáhl 7 A,

b)

hodnota dovoleného dotykového napětí nepře- sáhla 50 V a

c)

pokles izolačního odporu sítě byl signalizován do místa se stálou obsluhou.

Kontrola izolačního odporu sítě se řídí provozním řádem. Naměřené hodnoty izolačního odporu se zaznamenávají.".

      52.  V § 231b odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Hlavní zemnicí vedení musí být tvořeno měděným vodičem nebo měděným stíněním kabelu o průřezu nejméně 50 mm² nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm²; pokud je jako ocelový pozinkovaný vodič použit pásek, musí být jeho tloušťka alespoň 3 mm. Hlavní zemnicí vedení musí být připojeno nejméně na dva strojené zemniče. Průřez hlavního zemnicího vedení nesmí být zeslaben.".

      53.  V § 231b se před tečku na konci odstavce 3 vkládá text ,, ; ochranný vodič elektrického zařízení nad 1 kV musí mít průřez alespoň 16 mm², s výjimkou zařízení připojeného vlečným kabelem, které se připojuje zemním vodičem vlečného kabelu.".

      54.  V § 231b odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami, které znějí: ,,Provedení hlavního zemnicího vedení i místa napojení strojených zemničů musí umožnit jejich prohlídky. Odpor uzemňovací soustavy vyjádřený v O nesmí být větší než podíl 50 k součtu délek všech kabelů pro napětí nad 1 kV, vyjádřených v km, které jsou připojeny na stejný napájecí zdroj, a současně nesmí přesáhnout 15 O. Hlavní zemnicí vedení je na povrchu připojeno na zemnicí vedení rozvodny, z níž je napájen důl. Hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem vztahujících se k tomuto ustanovení.".

      55.  V § 231b se doplňují nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 56d znějí:

      ,,(5)  Odpor uzemňovací soustavy v místě připojení na neživé části nesmí být větší než 15 O v sítích nízkého napětí.

      (6)  Kontrola stavu hlavního zemnicího vedení se provádí nejméně jedenkrát za rok a vždy po důlním otřesu v důlních dílech postižených otřesem; to neplatí pro hlavní zemnicí vedení ve společném obložení.

      (7)  Spoje na hlavním zemnicím vedení musí být chráněny proti korozi. Spoje mezi ocelovým pozinkovaným lanem nebo ocelovým pozinkovaným páskem a měděným vodičem musí být chráněny tak, aby mezi nimi nevznikl galvanický článek, nebo chráněny ochranným nátěrem zabraňujícím přístupu vlhkosti ke spoji.

      (8)  Neživé části elektrických zařízení do 1 kV musí být připojeny na hlavní zemnicí vedení měděným ochranným vodičem, který je součástí přívodního kabelu. U kabelových vedení se nesmí ochranný vodič použít jako napájecí vodič.

      (9)  Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem^56d) vztahujících se k tomuto ustanovení.

      (10)  U sdělovacích zařízení, u nichž je nutno neživé části chránit před nebezpečným dotykovým napětím, se provádí ochrana zemněním buď přímo na ochrannou uzemňovací soustavu měděným ochranným vodičem o průřezu alespoň 4 mm² nebo prostřednictvím jednoho páru vodičů v kabelu. Za ochranný vodič je možno použít i plášť a pancéř kabelu. Sdělovací a telekomunikační zařízení bez přímého vodivého spojení se silovými obvody lze chránit samostatným uzemněním, jehož odpor nepřesáhne 75 O.

––––––––––––––––––––

^56d)

Například ČSN 33 3201 Elektrická instalace nad AC 1 kV.".

      56.  Za § 231b se vkládají nové § 231c a 231d, které včetně nadpisů znějí:

,,§ 231c

Umístění elektrického zařízení nad 1 kV

      (1)  Elektrické zařízení musí být instalováno tak, aby byl umožněn dostatečný odvod tepla z něho a bezpečný přístup k němu a aby se zamezilo jeho mechanickému poškození nad míru vytvářející nebezpečí. Elektrické zařízení nad 1 kV, s výjimkou kabelů včetně armatur a elektrického zařízení určeného ke spotřebě elektrické energie a elektrického zařízení zavěšeného na závěsné dráze nebo výztuži důlního díla nebo pevně upevněného k jinému technologickému zařízení, se umístí v komoře, výklenku nebo v rozšířeném profilu důlního díla.

      (2)  Elektrické zařízení nad 1 kV nad pásovým nebo hřeblovým dopravníkem se umístí tak, aby mezi dopravovaným těživem a elektrickým zařízením byl volný prostor alespoň 0,4 m. Na toto elektrické zařízení se nevztahuje § 301 odst. 1 písm. b).

      (3)  Volný prostor pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení nad 1 kV se určí podle § 224 odst. 2. Jestliže do tohoto volného prostoru zasahuje průjezdní profil dopravního zařízení, nesmí být současně s důlní dopravou prováděna obsluha a údržba elektrického zařízení. Při určení průjezdního profilu závěsné dráhy se zohlední i obvyklý výkyv vozidla (§ 292 odst. 6). Po ukončení přepravy nesmějí vozidla ani přepravovaný náklad zasahovat do volného prostoru pro obsluhu a údržbu přemístitelného elektrického zařízení.

      (4)  Elektrické zařízení nad 1 kV v prostorech ražeb a porubů se umístí tak, aby jeho vzdálenost od čelby nebo místa styku porubu nebo dobývky s vtažným nebo výdušným důlním dílem ve směru postupu porubní fronty nebo dobývání byla alespoň 20 m.

§ 231d

Spínací zařízení nad 1 kV v prostorech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí důlních otřesů

      (1)  Výkonový vypínač nad 1 kV, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení v prostorech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí důlních otřesů, lze použít jen za předpokladu, že je u něj možno ověřit stav izolace vedení a připojených elektrických strojů.

      (2)  Provozovat lze jen výkonový vypínač s ovládacím obvodem, který lze ovládat z míst určených závodním dolu.

      (3)  Výkonový vypínač nad 1 kV musí být vybaven ochranami, které zajistí jeho samočinné vypnutí při překročení nastavených hodnot poruchových ve-ličin. Jištění proti zkratovým proudům musí zajistit samočinné odpojení vedení při mezifázovém zkratu. Ochrany musí umožňovat nastavení a kontrolu vypínacích charakteristik tak, aby byla zajištěna selektivita jištění.".

      57.  § 232 včetně nadpisu zní:

,,§ 232

Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu

      (1)  Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na

a)

prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (dále jen ,,prostory BNM"),

b)

prostory s nebezpečím výbuchu metanu (dále jen ,,prostory SNM").

      (2)  Jako prostory BNM se zařazují podzemní prostory větrané vtažnými větry, které dosud nebyly použity v místech, kde se razí nebo dobývá, a které bezprostředně nesouvisí s vyrubanými prostory nebo nevětranými a neuzavřenými důlními díly, ve kterých je při jejich zařazování a dále při jejich provozu organizací určen takový objemový průtok důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % a při poruše větrání nebo při jeho zastavení na dobu určenou havarijním plánem je v nich vyloučeno nahromadění výbušné směsi metanu se vzduchem.

      (3)  Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou pros-tory SNM.

      (4)  Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu plynů, zejména prostor nad ohlubní výdušné jámy a prostor v okolí difusoru hlavního ventilátoru do vzdálenosti 30 m.".

      58.  § 233 včetně nadpisu zní:

,,§ 233

Zařazování prostorů uhelných dolů z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu

      (1)  Podzemní prostory uhelných dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na

a)

prostory bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu (dále jen ,,prostory BNP"),

b)

prostory s nebezpečím výbuchu uhelného prachu (dále jen ,,prostory SNP").

      (2)  Jako prostory BNP se zařazují podzemní prostory, ve kterých se nevyskytuje uhelná drť, nevytváří souvislá vrstva uhelného prachu a uhelný prach je pravidelně odstraňován.

      (3)  Prostory neuvedené v odstavci 2 jsou prosto- ry SNP.

      (4)  Podle odstavců 2 a 3 se zařadí i povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu uhelného prachu.".

      59.  § 235 včetně nadpisu zní:

,,§ 235

Kabely a kabelová vedení

      (1)  Kabely používané v podzemí musí mít vnější obal z materiálů, které nepodporují šíření požáru.

      (2)  Pro kabelové rozvody nad 1 kV mohou být v ražených důlních dílech a porubech použity pouze kabely s kovovým stíněním nebo kabely s kovovým stíněním žil, v ostatních důlních dílech mohou být použity kabely s kovovým pancéřem. Kovový pancéř a kovové stínění kabelu se spojuje s uzemňovací soustavou na obou koncích kabelu a v místech stanovených provozní dokumentací měděným ochranným vodičem, jehož průřez je alespoň 6 mm² při průřezu krajního vodiče do 50 mm², 10 mm² při průřezu krajního vodiče do 95 mm² a 16 mm² při průřezu krajního vodiče nad 95 mm². Kovové stínění žil se spojuje s uzemňovací soustavou podle § 240b odst. 2.

      (3)  V prostorech SNM a prostorech SNP mohou být v síti s hlídači izolačního stavu použity jen kabely s kovovým pancéřem, kovovým stíněním, kovovým stíněním žil nebo polovodivým stíněním.

      (4)  Kabely, s výjimkou kabelů uložených v kabelových kanálech, kabelů pevně uchycených, kabelů na cívkách a kabelů pro pohyblivá zařízení nebo stroje, musí být poddajně zavěšeny v horní polovině důlního díla na kabelových závěsech s roztečí závěsů nejvýše 3 m. Organizace určí způsob uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení v provozní dokumentaci.

      (5)  Uložení, uchycení a zavěšení kabelového vedení musí dále vyhovovat těmto podmínkám:

a)

sdělovací kabely se musí v důlních dílech zavěšovat odděleně od kabelů silových; křižování těchto kabelů je dovoleno jen v nejnutnějším případě. Kabely silové a sdělovací se nesmí vzájemně dotýkat,

b)

kabely se musí ukládat, spojovat a připojovat tak, aby se napětí vyvolané hmotností kabelu a armatur nepřenášelo na vodiče; armatury musí být samostatně zavěšeny,

c)

nepoddajné upevnění kabelového vedení je dovoleno jen v důlních dílech s nepoddajnou výztuží a v důlních dílech ražených v pevných horninách, které nevyžadují výztuž,

d)

kabelové vedení musí být umístěno tak, aby bylo přístupné prohlídkám; toto neplatí pro vedení ve vrtech a průchodech pro kabel.

      (6)  Ve svislých důlních dílech (§ 294 odst. 1), s výjimkou vrtů a komínů, musí být kabelová vedení pevně uchycena na kabelové konzoly zabudované nezávisle na výstroji důlního díla. Vzdálenost konzol smí být nejvíce 6 m. V části mezi kabelovými úchyty smí být vedení zatíženo jen vlastní hmotností. Sevření kabelů úchytem musí být takové, aby se kabel nepoškodil.

      (7)  Požadavky na upevňování kabelů podle odstavců 5 a 6 se netýkají kabelů odlehčených od tahu zavěšením na nosné lano a samonosných kabelů. Tyto kabely musí být upevněny alespoň každých 6 m tak, aby se jejich hmotnost nepřenášela na vodiče ani na koncovky kabelů.

      (8)  Ve vrtu musí být kabel, s výjimkou kabelů samonosných, zavěšen na nosné lano alespoň každých 6 m tak, aby se jeho hmotnost nepřenášela na koncovku ani na vodiče kabelu. Mezi dvěma úchyty smí být kabel zatížen pouze vlastní hmotností. Nosné lano včetně jeho ukotvení musí mít čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k tahu vyvozovanému hmotností zavěšeného kabelu a nesmí být ukotveno na výztuž vrtu. Kabel ve vrtu nesmí být spojován.

      (9)  Vrt určený pro kabel musí být zapažen. Konstrukce ústí vrtu a kabelové úchyty nesmí poškodit kabel při jeho ukládání a při jeho trvalém provozu.

      (10)  Kabelové vedení musí splňovat tyto podmínky:

a)

vlečný kabel pro napájení razicího a dobývacího stroje nad 1 kV musí být uložen v ukladači kabelu; přechod kabelu do porubu a uložení kabelu v porubu musí být řešeny v provozní dokumentaci,

b)

kabel pro napájení elektrického stroje v čelbě raženého důlního díla musí mít dostatečnou rezervu, aby nehrozilo přenesení napětí v tahu na vodiče kabelu při přemisťování stroje,

c)

rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení, obě spojovací části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a znečištění,

d)

vedení musí být provedeno podle technických norem stanovujících požadavky na dimenzování a jištění elektrických rozvodů,

e)

nejmenší dovolený průřez žil je u kabelových silových vedení 1,5 mm², u sdělovacích, telekomunikačních a řídicích kabelů je nejmenší dovolený průměr jádra 0,8 mm; to se nevztahuje na nezápalné obvody,

f)

pohyblivé přívody, pokud nejsou navíjeny na buben, lze zatěžovat jen dle podmínek stanovených výrobcem,

g)

nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.".

      60.  V § 236 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Pro vedení nad 1 kV k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel s kovovým nebo polovodivým stíněním žil a společným kovovým stíněním.".

      61.  V § 239 se slova ,,SNM-0 a SNP-0" nahrazují slovy ,,BNM a BNP".

      62.  § 240b včetně nadpisu zní:

,,§ 240b

Používání kabelů se stínící vrstvou

      (1)  Pro napájení pohyblivého zařízení nebo stroje vlečným kabelem lze v prostorách SNM použít u nízkého napětí jen kabel s polovodivým stíněním nebo kabel s kovovým stíněním žil a u napětí nad 1 kV jen kabel s kovovým stíněním nebo kovovým stíněním žil, vyjma kabelů nezápalných obvodů. Přemístitelné elektrické zařízení nebo stroj musí být takto vybaveny, mají-li být přemisťovány pod napětím.

      (2)  Polovodivá vrstva kabelu a kovové stínění žil musí být spojeny s ochranným relé nebo na obou koncích kabelu vodivě spojeny se zemnícím vedením. Vnější kovové stínění musí být spojeno se zemnícím vedením.".

      63.  V § 240c se slovo ,,SNM-2" nahrazuje slovem ,,SNM".

      64.  § 242 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 52a zní:

,,§ 242

Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení

      (1)  Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru BNM 0,25 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení uvedená v odstavci 2 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.

      (2)  V prostorech SNM mohou být používána pouze zařízení kategorie M1 a M2^52a). V prosto- ru SNM, pro který je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, mohou být používána pouze zařízení kategorie M1.

      (3)  Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru SNM 1,5 %, mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení katego- rie M1 a ta zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru musí být vypnuta.

      (4)  V prostorech SNP se mohou používat pouze ta zařízení kategorie M2 nebo M1, jejichž povrchová teplota nepřekročí 150 °C. V zásobníku uhlí a v prostoru s ním bezprostředně souvisejícím do vzdálenosti 30 m se může používat pouze zařízení kategorie M1.

      (5)  V případech podle odstavců 1 a 3 musí být neprodleně provedena opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Tato opatření musí být součástí havarijního plánu. Vedoucí likvidace havárie určí podmínky k dočasnému provozu elektrických zařízení, která podle odstavců 1 a 3 měla být vypnuta, a případně i postup jejich zapínání.

      (6)  V prostorech SNM a SNP musí být silové elektrické obvody na pracovištích, která nebudou obsazena déle než 3 hodiny, vypnuty a zajištěny proti nežádoucímu zapnutí, kromě napájení zařízení, která jsou nezbytná k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

      (7)  Po vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin musí být před opětným zapnutím zjištěn důvod vypnutí a případná závada odstraněna.

      (8)  Po skončení práce pohyblivého zařízení musí být v případech určených provozní dokumentací přívodní kabelové vedení odpojeno od napětí nebo musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna jinak.

––––––––––––––––––––

^52a)

Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. ČSN EN 1127-2 Výbušné prostředí -- prevence a ochrana proti výbuchu -- Část 2: Základní koncepce a metodika pro doly.".

      65.  V § 243 odst. 3 se slova ,,v prostorech SNM 1 a SNM 2" nahrazují slovy ,,v prostoru SNM".

      66.  V § 243 odst. 3 písm. b) se slova ,,v prosto- ru SNM 1 nesmí překročit 0,5 % a v prostoru SNM 2 překročit 1 %" nahrazují slovy ,,v prostoru SNM nesmí překročit 1 %".

      67.  V § 243 odst. 3 písm. c) se slova ,,SNP 2" nahrazují slovem ,,SNP".

      68.  V § 243 odst. 4 se slovo ,,SNM-0" nahrazuje slovem ,,BNM".

      69.  V § 244 se doplňuje odstavec 10, který zní:

      ,,(10)  U elektrického spínacího zařízení nad 1 kV provozní dokumentace podle odstavce 2 určí způsob a lhůty prohlídek alespoň v tomto rozsahu:

a)

vizuální prohlídku nejméně jednou za směnu v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za týden u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV,

b)

ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového vypínače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech před každým zapnutím výkonového vypínače a po každém vypnutí proudových ochran zkratem nebo zemním spojením a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových vypínačů nad 1 kV,

c)

ověření stavu izolace vestavěným testovacím zařízením u výkonového stykače nad 1 kV v ražených důlních dílech a porubech po každém vypnutí působením proudové ochrany zkratem a po každém působení relé blokujícího zapnutí vývodního kabelu se sníženým izolačním stavem a nejméně jednou za dva měsíce u ostatních výkonových stykačů nad 1 kV,

d)

funkční zkoušky proudových ochran u spínacího zařízení nad 1 kV, a to zkušebními tlačítky nebo softwarovým povelem jednou ročně v ražených důlních dílech a porubech, ověření blokování zpětného zapnutí po vybavení nadproudové ochrany nebo ověření blokovacího obvodu, který zamezuje zapnutí vývodu se sníženým izolačním stavem nejméně jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV,

e)

otevření spínacího zařízení nad 1 kV a prohlídku po každém vypnutí proudové ochrany zkratem, dále jednou ročně u zařízení v ražených důlních dílech a porubech a nejméně jednou za tři roky u ostatních spínacích zařízení nad 1 kV.".

      70.  V § 245 se na konci textu odstavce 5 tečka nahrazuje středníkem a doplňují slova ,,to neplatí pro sítě s příkonem do 1 kVA, u lignitových dolů do 3 kVA.".

      71.  V § 245 odst. 8 se slova ,,SNM 1, SNM 2 nebo SNP 2" nahrazují slovy ,,SNM nebo SNP".

      72.  V § 250 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Důlní osobní svítidla určená pro báňské záchranáře musí být zvlášť označena a odděleně uložena.".

      73.  V § 250 se odstavec 3 zrušuje.

      74.  V § 275 odst. 6 písmeno a) zní:

,,a)  dopravní pás musí mít šířku nejméně 0,8 m pro rychlost přepravy do 2,1 m.s^-1 a nejméně 1,2 m pro rychlost přepravy větší; rychlost přepravy nesmí překročit 2,5 m.s^-1,".

      75.  V § 308 odst. 1 písm. k) se slova ,,nadměrné hmotnosti nebo rozměrů" nahrazují slovem ,,zvláštních".

      76.  V § 308 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí:

      ,,(3)  Dopravní řád pro speciální dopravu musí dále určit

a)

způsob manipulace s břemeny a způsob zajištění břemen zvláštních ve stabilní poloze, a to i při přepravě,

b)

umístění břemene zvláštního na dopravním prostředku tak, aby jeho těžiště bylo co nejníže a co nejblíže ke středu dopravního prostředku,

c)

s ohledem na stav a podmínky dopravní cesty nejvýše přípustný počet vozidel v soupravě, při speciální dopravě po závěsné dráze nejvýše přípustnou hmotnost dopravní soupravy a počet a typ brzdných vozíků v závislosti na tažné síle trakčního prostředku, největším úklonu závěsné dráhy a dovoleném přitížení výztuže důlního díla,

d)

vázací, popřípadě úchytné body a způsob bezpečného uložení a uvázání břemen zvláštních na dopravní prostředek s určením těžiště přepravovaných částí nebo součástí,

e)

počet osob při dopravě a ohrožená místa (§ 17 odst. 2),

f)

vázací prostředky a místo a způsob uložení, popřípadě zavěšení břemenových nosníků a vázacích prostředků po dobu, kdy nejsou používané, podmínky pro jejich odložení (§ 266 odst. 2) a podmínky zakazující jejich používání.

      (4)  Dopravní řád pro speciální dopravu po pozemní dráze musí dále určit

a)

způsob položení a ukotvení pozemní dráhy a jejího provedení, zejména s ohledem na změny směru nebo úklonu důlního díla,

b)

nejvýše přípustné měrné zatížení pozemní dráhy a jejích jednotlivých částí nebo součástí s ohledem na únosnost počvy,

c)

způsob zajištění dopravních prvků proti nežádoucímu rozpojení.

      (5)  Dopravní řád pro speciální dopravu smykem musí dále určit

a)

způsob připojení tažných lan k dopravní plošině, popřípadě k dopravovaným břemenům zvláštním a druh a provedení úvazků,

b)

opatření pro případy přepravy přes náhlé změny směru ve svislé rovině dopravní cesty a při dopravě v obloucích.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.

      77.  § 314 zní:

,,§ 314

Speciální doprava

      (1)  Organizace vydá pro manipulaci s břemenem zvláštním také pracovní pokyny. Tato provozní dokumentace musí obsahovat srozumitelné a přehledné nákresy znázorňující způsob uložení, popřípadě zavěšení a zajištění přepravovaného břemene zvláštního ve stabilní poloze.

      (2)  Speciální dopravu smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí v důlní dopravě.

      (3)  Dopravní řád a pracovní pokyny musí vycházet ze závěrů z posouzení zařízení pro dopravu břemene zvláštního a prvků dopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti závěsu závěsné dráhy, popřípadě únosnosti podkladu dopravní cesty použité k dopravě, statické síly přitížení podle § 314a odst. 5, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na jeho polohu a polohu jeho těžiště při přepravě a posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu, sklopení nebo převrácení břemene.

      (4)  V úseku dopravní cesty, kde je prováděna speciální doprava, a v bezprostředním okolí místa manipulace s břemenem zvláštním nesmí být vykonávána žádná jiná činnost, ani se zde nesmí zdržovat žádná osoba nezúčastněná na speciální dopravě.

      (5)  Speciální doprava se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím.".

      78.  Za § 314 se vkládají nové § 314a a 314b, které včetně nadpisů znějí:
,,§ 314a

Požadavky na speciální dopravu

      (1)  Před zahájením speciální dopravy prohlédne určený pracovník zařízení určené ke speciální dopravě, zda není poškozeno nebo viditelně opotřebeno nad dovolenou mez a zda odpovídá průvodní dokumentaci výrobce, dopravnímu řádu a pracovním pokynům, a provede kontrolu průjezdnosti dopravní cesty a vzhledem ke druhu speciální dopravy také kontrolu:

a)

kolejové tratě, zejména spojů a horizontálních a vertikálních oblouků se zaměřením na stanovenou příčnou rovinnost, a výhybek,

b)

závěsné dráhy a výztuže důlního díla z hlediska jejich stavu a stability,

c)

kvality a únosnosti počvy dopravní cesty s ohledem na hmotnost přepravovaných břemen a způsob jejich přepravy a přitom ověří stav pozemní dráhy, zejména spojení jednotlivých sekcí, stabilitu, ukotvení a rovinnost dráhy a podle potřeby určí opatření k eliminaci nebezpečí vyplývajícího z náhlé změny směru ve svislé i vodorovné rovině,

d)

kvality a únosnosti počvy dopravní cesty s ohledem na hmotnost přepravovaných břemen a způsob jejich přepravy smykem a ověří stav dopravní cesty v důlním díle.

      (2)  Přepravu a manipulaci při speciální dopravě, při stejných a opakovaných případech jen první přepravu a manipulaci, bude sledovat určený pracovník podle § 307 odst. 2, který také vyhodnotí účinnost bezpečnostních a technicko-provozních opatření při všech úkonech speciální dopravy a podle výsledku zpřísní opatření stanovená dopravním řádem a pracovními pokyny. O přijatých opatřeních uvědomí pracovníka určeného podle § 307 odst. 1.

      (3)  Při speciální dopravě mohou být používány jen určené, popřípadě podle odstavce 2 upřesněné dopravní a vázací prostředky.

      (4)  Při speciální dopravě po kolejové trati se musí při osovém zatížení nad 60 kN používat tratě I. kategorie⁷¹).

      (5)  Při přepravě břemen nadměrných hmotností po závěsné dráze musí být použito dvou nebo více nosných vozíků nebo musí být použit břemenový nosník, aby statická síla přenášená závěsem závěsné dráhy na výztuž důlního díla nepřesáhla 40 kN, neurčuje-li provozní dokumentace hodnotu nižší.

      (6)  Břemenové nosníky a vázací prostředky používané při přepravě musí mít vyznačenu nosnost. Jejich používání musí být sledováno a evidováno. V evidenčních záznamech se také zaznamenají výsledky jejich revizí a zkoušek funkce provedených ve lhůtách stanovených výrobcem, a nejsou-li stanoveny, pak ve lhůtách určených závodním dolu.

      (7)  Při speciální dopravě po pozemní dráze lokomotivy a tahače:

a)

musí být vybaveny zajišťovacím zařízením proti nežádoucímu ujetí soupravy nezávislým na chodu motoru nebo jinak zabezpečeny proti nežádoucímu ujetí soupravy,

b)

musí být vybaveny zajišťovacím, popřípadě jiným zabezpečovacím zařízením trvale vykazujícím alespoň dvojnásobnou bezpečnost ve vztahu k příslušné tíhové složce soupravy,

      (8)  Při speciální dopravě smykem je nutné

a)

pro dopravu na dopravní plošině po zvláštním vedení vypracovat projekt, který zohlední vhodnost geologických podmínek a vhodnost počvy, a to jak pro stavbu, tak i údržbu zvláštního vedení, aby byla omezena možnost výskytu náhlých změn směru vedení ve svislé rovině, které by mohly způsobit ztrátu vedení dopravní plošiny,

b)

používat vrátky s plynulým rozběhem.

§ 314b

Požadavky na úvazky, vázací prostředky a aretační prvky při speciální dopravě

      (1)  Při speciální dopravě musí být tažné lano uchyceno k úvazku tak, aby byla vyloučena jeho excentricita, ramena úvazku byla stejně dlouhá a aby byla zajištěna bezpečnost každého ramene úvazku alespoň podle § 266 odst. 1.

      (2)  Dopravní plošina při dopravě smykem musí umožňovat použití vázacích prostředků. Dopravní plošina při dopravě smykem po zvláštním vedení musí být opatřena účinným vedením po celé dopravní trati tak, aby byla stabilní a bylo zabráněno jejímu nežádoucímu natočení nebo převrácení nebo ztrátě vedení.

      (3)  Řetězový úvazek musí být zhotoven tak, aby namáhání jednotlivých řetězových článků odpovídalo nanejvýše jejich konstrukčnímu dimenzování, aby poměr délky vázacího řetězu k rozteči uchycení řetězu ke zvláštnímu břemenu byl v poměru 1,2 : 1 nebo větším a aby řetězové články nebyly přitom namáhány jiným zatížením, než které bylo stanoveno jejich výrobcem. Po každém použití řetězového úvazku při dopravě břemene zvláštního musí být provedena vizuální kontrola jednotlivých článků řetězu; v případě zjištění jejich nadměrného opotřebení nebo poškození musí být příslušná část řetězu vyloučena z dalšího používání.".

      79.  V § 322 se na konci odstavce 6 doplňují slova ,,a dopravní pás nesmí být kluzký".

      80.  Za § 328 se vkládá nový § 328a, který včetně nadpisu zní:
,,§ 328a

Doložka vzájemného uznávání

      Pokud tato vyhláška stanoví požadavky nad rámec požadavků stanovených příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo Turecku nebo mající původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá

a)

technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,

b)

technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru,

c)

mezinárodním technickým normám oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo

d)

tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,

pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice.".

Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Kumulace funkcí závodního dolu, vedoucího větrání nebo pracovníka pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení pro více dolů nebo s jinými funkcemi v plynujících dolech a také funkce geomechanika v dolech s nebezpečím důlních otřesů musí být dány do souladu s touto vyhláškou do šesti měsíců od nabytí její účinnosti.

      2.  Prostory plynujících dolů zařazené z hlediska nebezpečí výbuchu metanu do nabytí účinnosti této vyhlášky jako prostory SNM 0 se považují za prosto- ry BNM.

      3.  Prostory plynujících dolů zařazené z hlediska nebezpečí výbuchu metanu do nabytí účinnosti této vyhlášky jako prostory SNM 1, SNM 2 nebo SNM 3 se považují za prostory SNM.

      4.  Prostory uhelných dolů zařazené z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu do nabytí účinnosti této vyhlášky jako prostory SNP 0 se považují za prostory BNP.

      5.  Prostory uhelných dolů zařazené z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu do nabytí účinnosti této vyhlášky jako prostory SNP 1 nebo SNP 2 se považují za prostory SNP.

      6.  Požadavky § 231a odst. 4 musí být plněny nejpozději od 1. ledna 2012. To se nevztahuje na doly s vyhlášeným útlumovým programem a na doly s předpokládaným ukončením těžební činnosti do 31. prosince 2013; předpoklad ukončení těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního báňského úřadu.

      7.  Požadavky § 231d musí být realizovány nejpozději do 31. prosince 2010. To se nevztahuje na doly s vyhlášeným útlumovým programem a na doly s předpokládaným ukončením těžební činnosti do 31. prosince 2012; předpoklad ukončení těžební činnosti musí být doložen stanoviskem obvodního báňského úřadu.


ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA VYHLÁŠKY O BEZPEČNOSTI PROVOZU TECHNICKîCH ZAŘÍZENÍ A O POŽADAVCÍCH NA VYHRAZENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ TLAKOVÁ, ZDVIHACÍ A PLYNOVÁ PŘI HORNICKÜ ČINNOSTI A ČINNOSTI PROVÁDĚNÜ HORNICKîM ZP®SOBEM

Čl. III

      Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, se mění takto:

      1.  V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:

,,c)  pro obsluhu vyhrazených technických zařízení tlakových, vyhrazených technických zařízení zdvihacích a vyhrazených technických zařízení plynových,".

      2.  § 16 včetně nadpisu se zrušuje.

      3.  V příloze č. 7 části II. bodu 2 se ruší písme- na c), ca), cb) a cc).
ČÁST TŘETÍ

ZMĚNA VYHLÁŠKY O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A BEZPEČNOSTI PROVOZU V DOLECH S NEBEZPEČÍM D®LNÍCH OTŘES®

Čl. IV

      Ve vyhlášce č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, v § 15 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí:

      ,,(2)  Kabelové rozvody¹⁶) nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být na konci paprsku kabelového rozvodu vybaveny zařízením zajišťujícím jejich vypnutí při zemním spojení v čase nejvýše 0,2 s.

      (3)  Kabelové rozvody nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být vybaveny zařízením pro samočinné vypnutí elektrické energie iniciované otřesem. Způsob a místa samočinného vypnutí určí havarijní plán. Na příkaz závodního dolu může být zařízení pro samočinné vypnutí vyřazeno z činnosti na nezbytně nutnou dobu při trhacích pracích velkého rozsahu prováděných v důlním díle.

––––––––––––––––––––

¹⁶)

§ 235 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb.".

Přechodné ustanovení

Čl. V

      Požadavky stanovené v § 15 odst. 2 a 3 je nutno naplnit do 31. prosince 2009.


ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. VI

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.




Předseda:


prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.