216

VYHLÁŠKA
ze dne 8. července 2016,
kterou se mění vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů






      Ministerstvo financí stanoví podle § 1 odst. 4, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 4 a § 7b odst. 7 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 293/2009 Sb. a zákona č. 230/2013 Sb.:

Čl. I

      Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., vyhlášky č. 355/2001 Sb., vyhlášky č. 29/2003 Sb., vyhlášky č. 407/2006 Sb., vyhlášky č. 62/2010 Sb. a vyhlášky č. 116/2015 Sb., se mění takto:

      1.  § 2 včetně nadpisu zní:

˙§ 2

Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny
(K § 4 odst. 5 zákona)

      Výpočet požadované pojistné kapacity exportní pojišťovna provede jako součet úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik

a)

krytých platnými pojistnými smlouvami snížených o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů,

b)

obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti,

c)

obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a

d)

navržených v rozpracovaných pojistných smlouvách, jejichž uzavření lze kvalifikovaně předpokládat v kalendářním roce, na který je státní rozpočet sestavován.˙.

      2.  V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou ˙Tento požadavek exportní pojišťovna zdůvodní rozborem

a)

stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj pojistné angažovanosti⁴) a

b)

hodnoty aktuální a předpokládané výše primárního kapitálu ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 a § 8 odst. 7 zákona a podle zákona upravujícího pojišťovnictví.˙.

      3.  V § 3 odst. 3 se ve větě první za slova ˙pojistných fondů˙ vkládají slova ˙podle odstavce 2 písm. a)˙, za slova ˙ze stavu technických rezerv˙ se vkládají slova ˙vypočítaných podle zákona upravujícího pojišťovnictví˙ a slova ˙změny stavu technických rezerv,˙ se zrušují.

      4.  V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta ˙Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů podle odstavce 2 písm. b) vychází exportní pojišťovna z aktuálních hodnot primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a z předpokladu hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí roku, na který je státní rozpočet sestavován, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti v tomto období.˙.

      5.  V § 3 odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2, ve které exportní pojišťovna uvede aktuální stav pojistné angažovanosti, stav technických rezerv vypočítaných podle zákona upravujícího pojišťovnictví a pojistných fondů a předpoklad vývoje hodnot těchto veličin na nadcházející období minimálně 90 dnů, při zohlednění předpokládaných peněžních toků z přijatého pojistného, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek v tomto období. Dále exportní pojišťovna uvede v žádosti aktuální hodnoty primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a předpoklad hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí běžného účetního období. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.˙.

      6.  V § 3 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  V případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 zákona nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku v průběhu roku nebo nařídí-li Česká národní banka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování, požádá bez zbytečného odkladu exportní pojišťovna v souladu s § 8 odst. 7 zákona ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2. V žádosti exportní pojišťovna uvede zdůvodnění nedostatečnosti jejího primárního kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku včetně předpokladu budoucího vývoje primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku na konci každého kalendářního roku v nejbližších třech letech, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanosti v tomto období, a návrh opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.˙.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

      7.  V § 3 odst. 8 se v úvodní části ustanovení číslo ˙6˙ nahrazuje číslem ˙7˙.

      8.  V § 3 odst. 8 písm. c) se slova ˙1 písm.b)˙ nahrazují číslem ˙2˙.

      9.  V § 3 odstavec 9 zní:

      ˙(9)  Po posouzení oprávněnosti požadavků podle odstavců 4, 5 a 8 písm. c) je požadovaná částka uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.˙.

      10.  § 7 včetně nadpisu zní:

˙§ 7

Způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob úhrady dotací
(K § 6 odst. 4 zákona)

      (1)  Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát vyplývajících exportní bance z provozování podpořeného financování ze státního rozpočtu (dále jen ˙dotace na úhradu ztrát˙) exportní banka předkládá

a)

při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok, a to k poslednímu dni měsíce února každého roku na základě kvalifikovaného odhadu výše dotace na úhradu ztrát,

b)

před poskytnutím dotace na úhradu ztrát v daném roce způsobem stanoveným v odstavci 2.

      (2)  Dotace na úhradu ztrát podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje v průběhu daného roku čtvrtletně formou zálohy na základě skutečnosti vykázané v účetnictví na konci každého čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce bezprostředně následujícího po skončení čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát za čtvrté čtvrtletí předkládá exportní banka ministerstvu podle předběžné skutečnosti vykázané v účetnictví exportní banky k 31. prosinci daného roku nejpozději do 10. ledna následujícího roku. Dotace na úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se poskytne do 30 dnů ode dne zahájení kontroly správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrát ministerstvem. Kontrolu správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrát ministerstvo zahájí následující pracovní den po doručení žádosti; o tomto zahájení ministerstvo exportní banku bez zbytečného odkladu informuje. V případě, že ministerstvo zjistí ve vyčíslení dotace na úhradu ztrát nesprávnosti, informuje o nich exportní banku do 3 pracovních dnů a stanoví lhůtu pro jejich odstranění. Lhůta pro úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se přerušuje do doby odstranění nesprávností exportní bankou. Exportní banka finančně vypořádá poskytnuté dotace na úhradu ztrát za daný kalendářní rok podle zásad a ve lhůtách stanovených vyhláškou ministerstva upravující finanční vypořádání se státním rozpočtem.

      (3)  Žádost o dotaci podle odstavce 1 písm. a) obsahuje předpokládanou výši dotace na úhradu ztrát na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá analýza předpokládané potřeby výše dotace na úhradu ztrát, přehled o stavu závazků, vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, přehled o předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojů v rozpočtovém roce splatných, předpokládanou potřebu získání nových finančních zdrojů ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci příslušného rozpočtového roku, podklady a dokumenty, na jejichž základě byla analýza zpracována.

      (4)  Žádost o dotaci podle odstavce 1 písm. b) obsahuje alespoň

a)

informaci o stavu státní záruky,

b)

informaci o sjednaných obchodních případech; číslo smlouvy nebo obchodního případu, kompletní identifikaci smluvních stran pro každý obchodní případ, kterou je název, sídlo a identifikační číslo společnosti, bylo-li přiděleno, a dále údaj, zda se jedná například o exportéra, výrobce, dovozce, garanta, ručitele, typ obchodu (například přímý úvěr, refinanční úvěr, záruka, operace s deriváty), výši uzavřeného obchodu vyjádřenou v měně, ve které byl obchod uzavřen, a v českých korunách, výši úvěrového rámce a příslibu, způsob čerpání smluvního plnění, způsob a hodnotu zajištění, výši pohledávky bez opravné položky a vytvořenou výši opravné položky k dané pohledávce; přehled obchodních případů je uspořádán podle typu obchodu, úvěrové obchody v členění podle pravidel pro posuzování aktiv, která vydává Česká národní banka na základě zákona o bankách, a

c)

informaci o činnostech v rámci programů pro vydávání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů v daném období.

      (5)  K žádosti podle odstavce 1 písm. b) se v elektronické podobě na elektronickém nosiči dat vždy přikládají

a)

hlavní účetní kniha v rozsahu dat/informací k podpořenému financování s nárokem na dotaci v podrobném členění uzavřená k poslednímu dni období, ke kterému se žádost vztahuje,

b)

všechna data a informace, na jejichž základě byl exportní bankou proveden výpočet dotace na úhradu ztrát z podpořeného financování s nárokem na dotaci, a to ve strukturované podobě.˙.

      11.  § 8 včetně nadpisu zní:

˙§ 8

Dorovnávání úrokových rozdílů
(K § 7b odst. 7 zákona)

      (1)  Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce:




      kde:
      ÚR
je úrokový rozdíl,
      JÚ
je jistina úvěru,
      Rfix
je sjednaná pevná úroková sazba v procentech ročně,
      Ds
je počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období,
      Rt
je pohyblivá úroková sazba v procentech ročně,
      Mb
je systémová marže banky vývozce.

      (2)  Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije šestiměsíční úroková sazba IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, uveřejněná agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání.

      (3)  Úrokovou sazbou IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěr, se rozumí:

a)

EURIBOR pro EUR,

b)

LIBOR pro ostatní měny, pro které je stanovován a uveřejňován,

c)

národní ˙ IBOR pro měny, pro které není LIBOR stanovován a uveřejňován.

      (4)  Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz české koruny k měně, ve které je poskytnut vývozní úvěr, vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje dolů na celé koruny.˙.


      12.  § 8a včetně nadpisu zní:

˙§ 8a

Výše systémové marže banky vývozce
(K § 1 odst. 4 zákona)

      Systémová marže banky vývozce se stanoví přirážkou ve výši 0,5 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě IBOR podle § 8 odst. 2.˙.

      13.  Příloha č. 2 se zrušuje.

      14.  Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje.

Čl. II

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2016.




Ministr:


Ing. Babiš v. r.