342

VYHLÁŠKA
ze dne 8. října 2012
o zdraví zvířat a jeho ochraně,
o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti
k výkonu některých odborných veterinárních činností







      Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 5 odst. 4 písm. a) a e), § 6 odst. 8 písm. a) a b), § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 17a odst. 10 písm. a) a b), § 27b odst. 9 písm. d), § 42 odst. 6, § 50 odst. 10, § 53 odst. 6 písm. d), § 59 odst. 6, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5 a § 70 odst. 3 písm. a) zákona a v souladu s právem Evropské unie¹):

§ 1

Předmět úpravy

      Touto vyhláškou se stanoví

a)

veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh,

b)

podmínky vydávání veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k přemístění zvířete a jejich obsahové náležitosti,

c)

veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v izolaci, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umístěním a držením zvířat v izolaci,

d)

způsob a postupy čištění a dezinfekce dopravních prostředků použitých k přepravě zvířat, požadavky na prostory určené k čištění a dezinfekci těchto dopravních prostředků, jakož i další požadavky na předcházení nákazám a jejich šíření při přepravě zvířat,

e)

uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska, veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska, náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska a údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska,

f)

veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat, náležitosti žádosti o schválení obchodníka, způsob ověřování základních znalostí uvedených v § 9b odst. 1 písm. d) zákona,

g)

podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně odpovědných do sítě sledování, podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství,

h)

organizace, obsah a podmínky odborných kurzů pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky,

i)

náležitosti žádosti o vydání povolení podle § 50 odst. 1 zákona a žádosti o vydání povolení podle § 51 odst. 1 zákona,

j)

vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta,

k)

studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, a studijní obory, ze kterých musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, uvedené v § 59 odst. 1 zákona, diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) zákona, formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení,

l)

náležitosti žádosti o registraci podle § 64 odst. 1 zákona, podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky,

m)

podrobnější postup při uplatňování náhrady podle § 67 zákona a náležitosti žádosti o její poskytnutí,

n)

obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu proškolených osob,

o)

limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě,

p)

obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly, a

q)

obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.

Veterinární požadavky na chov zvířat

(K § 5 odst. 4 zákona)

§ 2

      (1)  Chovatelé v souladu s § 4 zákona vytvářejí příznivé podmínky pro zvířata, jejich zdraví a pohodu z hlediska prostředí, v němž zvířata žijí, jejich ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářského a jiného využívání zejména tím, že

a)

chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, jejichž uspořádání, vybavení a kapacita odpovídají veterinárním požadavkům na chov zvířat příslušného druhu a kategorie, a udržují v nich vhodné hygienické a mikroklimatické podmínky²), zejména odpovídající větrání, teplotu, vlhkost vzduchu, úroveň hluku a osvětlení,

b)

chovají zvířata ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž zvířata přicházejí do styku pouze s materiály, které nemohou poškodit jejich zdraví, popřípadě nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost jejich produktů a které je možno v případě potřeby řádně vyčistit a dezinfikovat. Elektrická instalace a zařízení musí být udržovány v takovém stavu, aby zvířata nebyla vystavena účinkům bloudivého napětí,

c)

ošetřují a využívají zvířata způsobem, který odpovídá jejich druhu, kategorii a zdravotnímu stavu a při kterém nedochází k poraněním zvířat a zvířata nejsou vystavována zbytečnému fyzickému nebo psychickému utrpení,

d)

provádějí nejméně jednou denně kontrolu zdravotního stavu zvířat a v případě zjištění poranění nebo poruch zdravotního stavu poskytují zvířatům neprodleně odpovídající ošetření, a je-li to nutné, zajišťují jim oddělené ustájení a veterinární ošetření,

e)

poskytují zvířatům dostatečné množství vody a krmiv odpovídajících jejich fyziologickým potřebám a umožňují jim přiměřený pohyb,

f)

chrání zvířata před nákazami, nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, jinými onemocněními a škodlivými vlivy a činí opatření k ochraně chovu před zavlečením nákaz zvířaty, lidmi, předměty a materiály, které mohou být nositeli původců nákaz, a

g)

činí opatření k ochraně napájecí vody a krmiv před znečištěním a kontaminací nežádoucími mikroorganizmy a látkami, které mohou vodu a krmiva znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí.

      (2)  Jde-li o pastevní chov, musí chovatel v případě potřeby zajistit shromáždění zvířat na vhodně vybaveném místě k provedení zdravotních zkoušek anebo odborných veterinárních úkonů k předcházení a zdolávání nákaz (např. ochranné očkování, klinické vyšetření zvířat, odběr krve, utracení zvířat).

§ 3

      (1)  Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají hos-podářská zvířata pro účely podnikání v souladu s § 5 zákona

a)

chrání chovy před nebezpečnými nákazami zvířat

1.  umístěním vhodných zařízení, která zabraňují průniku volně žijících zvířat (např. zasíťováním otvorů, umístěním sítí, plašičů),

2.  skladováním statkových hnojiv v souladu s jiným právním předpisem³),

3.  vytvářením vhodných podmínek pro nakládání zvířat k přepravě a k jejich vykládání a pro zabezpečení skladů krmiv před zvířaty,

4.  při výstavbě staveb, určených k chovu zvířat, zřízením oplocení a dobře přístupného hnojného a kejdového hospodářství v souladu s jiným právním předpisem⁴),

5.  při změnách staveb, určených k chovu zvířat, pokud při nich dochází též ke změnám hnojného a kejdového hospodářství, zřízením oplocení a dobře přístupného kejdového a hnojného hospodářství; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o podmínkách povolování staveb,

6.  při výskytu nebezpečné nákazy anebo při podezření z jejího výskytu vstupními a vjezdovými dezinfekčními prostředky,

7.  podáváním vody a krmiva drůbeži a ptákům chovaným v zajetí uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky a

8.  odděleným chovem vodní drůbeže od ostatní drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a

b)

dbají o to, aby o zvířata pečovaly osoby, které k tomu mají potřebné znalosti a zkušenosti.

      (2)  Chovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, jsou povinni hlásit příslušné krajské veterinární správě

a)

pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 %,

b)

pokles v produkci vajec o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo

c)

úmrtnost vyšší než 3 % týdně.

      (3)  Pro provozovatele chovných a dodavatelských zařízení⁵), pro chovatele, kteří chovají podnikatelským způsobem zvířata pro prodej do zájmových chovů, a pro provozovatele zoologických zahrad a cirkusů platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně se zřetelem na druh zvířat, na účel a způsob jejich chovu a na nákazovou situaci.

Veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení

§ 4

(K § 6 odst. 8 zákona)

      (1)  Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí alespoň

a)

2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení. Jejich rozsah určí Státní veterinární správa v souladu se stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony [§ 44 odst. 1 písm. d) zákona] k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, prováděných v příslušném kalendářním roce (dále jen ˙povinné preventivní a diagnostické úkony˙), nebo

b)

14 dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech.

      (2)  Zdravotní potvrzení obsahuje údaje, které se týkají označení (totožnosti) zvířete, jeho zdravotního stavu a nákazové situace v místě původu. Jestliže byly zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky, obsahuje zdravotní potvrzení též údaje rozhodné pro posuzování ochranných lhůt.

      (3)  Veterinární osvědčení k přemístění zvířete, jehož součástí je zdravotní potvrzení, osvědčuje navíc údaje o nákazové situaci v kraji, v němž je místo původu zvířete.

      (4)  Vztahuje-li se na osvědčované zvíře povinnost označování a evidence podle jiného právního předpisu, uvede se ve veterinárním osvědčení, popřípadě ve zdravotním potvrzení identifikační číslo zvířete a registrační číslo hospodářství místa původu nebo odeslání a místa určení shodné s ústřední evidencí, popřípadě veterinární schvalovací číslo místa původu nebo odeslání a místa určení. Jde-li o přemístění více zvířat, která se označují přidělenými identifikačními prostředky, je seznam jejich identifikačních čísel součástí veterinárního osvědčení nebo se k němu připojí.

      (5)  Chovatel, popřípadě jiná osoba, která přemísťuje zvíře, předá veterinární osvědčení vystavené k přemístění zvířete novému chovateli, k němuž je zvíře přemísťováno.

      (6)  Vzor veterinárního osvědčení k přemístění zvířete, s výjimkou včel, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí veterinárního osvědčení, popřípadě zdravotního potvrzení k přemístění koně jsou základní údaje o koni a jeho slovní a grafický popis odpovídající požadavkům jiného právního předpisu⁶). Vzor veterinárního osvědčení k přemístění včel mimo území kraje je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 5

      (1)  Veterinární lékaři vystavující veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení musí mít dostatečné znalosti platných veterinárních právních předpisů týkajících se osvědčování zvířat. Musí být obecně informováni o pravidlech, která mají být dodržována při vystavování veterinárních osvědčení, popřípadě zdravotních potvrzení, a pokud je to součástí požadavků na veterinární osvědčení, také o druhu a rozsahu šetření, zdravotních zkoušek a vyšetření, jež by měly být provedeny před vystavením veterinárního osvědčení, popřípadě zdravotního potvrzení.

      (2)  Veterinární lékaři vystavující veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení nesmí podepisovat nevyplněné nebo neúplně vyplněné formuláře těchto dokladů a nesmí vystavit veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení týkající se zvířat, která neprohlédli.

      (3)  Veterinární lékař, který vystavuje veterinární osvědčení, popřípadě zdravotní potvrzení, může osvědčit údaje, které byly

a)

ověřeny jinou osobou k tomu zmocněnou příslušnou krajskou veterinární správou, nebo

b)

získány v rámci výkonu státního veterinárního dozoru nebo prostřednictvím epizootologického sledování.

§ 6

Veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat

(K § 8 odst. 5 zákona)

      (1)  K nakládání, překládání a vykládání zvířat lze používat jen taková zařízení, při jejichž použití nedochází k poškození zdraví zvířat a není jim způsobována bolest či utrpení.

      (2)  Při přepravě zvířat je třeba brát zřetel na požadavky plynoucí zejména ze způsobu přepravy a druhu dopravního prostředku, z velikosti, uspořádání a vybavení přepravního prostoru, jakož i z druhu a kategorie přepravovaných zvířat, jejich vlastností, počtu, hmotnosti a aktuálního zdravotního stavu.

      (3)  K přepravě zvířat mohou být použity dopravní prostředky,

a)

které jsou dobře čistitelné, dezinfikovatelné a větratelné,

b)

které mají nekluzkou podlahu a vnitřní stěny konstruovány z vhodného, zdravotně nezávadného a odolného materiálu a které jsou uspořádány a vybaveny tak, aby nedocházelo k poranění zvířat a aby zvířata různých druhů a kategorií mohla být v případě přepravy jedním dopravním prostředkem držena odděleně, a

c)

ve kterých mají zvířata dostatečný prostor, aby mohla být přepravována ve své přirozené poloze, a ve kterých mohou být podle potřeby vhodně fixována anebo jinak chráněna před otřesy a nárazy způsobenými pohybem dopravního prostředku.

      (4)  Dopravní prostředky se zvířaty se označují symbolem upozorňujícím na přítomnost zvířat v nich a nesmí být vystavovány nepřiměřeným otřesům a nárazům.

      (5)  V přepravním prostoru, v němž se přepravují zvířata, nelze ukládat a přepravovat zboží, které by mohlo poškodit zdraví zvířat nebo nepříznivě ovlivňovat zdravotní nezávadnost jejich produktů.

Izolace zvířat

[K § 6 odst. 8 písm. b) zákona]

§ 7

      (1)  Do izolace se v případech uvedených v zákoně umísťují zvířata, která jsou

a)

předmětem obchodování s členskými státy Evropské unie (dále jen ˙členský stát˙),

b)

dovážena ze zemí, které nejsou členskými státy (dále jen ˙třetí země˙),

c)

přemísťována ze svodu zvířat, nebo

d)

přemísťována do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním stádě.

      (2)  Zvířata jsou držena v izolaci nejméně po dobu nezbytně nutnou k provedení zdravotních zkoušek v souladu se stanovenými povinnými preventivními a diagnostickými úkony.

§ 8

      (1)  Zvířata, která jsou předmětem obchodování s členskými státy, a zvířata, která jsou dovážena z třetích zemí, mohou být v hospodářstvích držena v izolaci ve stájích spolu se zvířaty v těchto stájích již chovanými. V takovém případě se za izolaci považuje celé hospodářství.

      (2)  V ostatních případech jsou zvířata držena v izolaci odděleně za podmínek stanovených krajskou veterinární správou ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, které jsou

a)

dostatečně vzdálené a provozně oddělené od jiných staveb a zařízení sloužících chovu zvířat, jež jsou vnímavá na stejné nákazy jako zvířata v izolaci,

b)

technicky způsobilé pro chov zvířat a technologicky vybavené pro ustájení zvířat příslušného druhu a kategorie,

c)

vybavené účinnými prostředky pro dezinfekci dopravních prostředků a osob, jakož i vhodným zařízením pro ukládání vedlejších živočišných produktů,

d)

chráněné před vniknutím jiných zvířat a zabezpečené před vstupem nepovolaných osob a

e)

vybavené k provádění zdravotních zkoušek a k odběru vzorků pro diagnostické účely.

      (3)  Izolace začíná umístěním posledního ze zvířat, která mají být držena v izolaci; umísťování celé skupiny zvířat do izolace se provádí ve lhůtě nepřesahující 5  dnů.

      (4)  V průběhu izolace

a)

nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna izolovaná zvířata, umísťována další zvířata,

b)

se provádějí podle pokynů krajské veterinární správy vyšetření zvířat, odběry vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotní zkoušky, ochranná očkování a veterinární léčebné, popřípadě i jiné veterinární odborné úkony.

      (5)  Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v izolaci, vede deník izolace zvířat (dále jen ˙deník izolace˙), který obsahuje

a)

údaje

1.  o zahájení a ukončení umísťování zvířat v izolaci a o zahájení izolace,

2.  o prováděných veterinárních odborných úkonech, týkajících se zvířat v izolaci, a o jejich výsledcích,

3.  o přemísťování zvířat ze stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou držena v izolaci, na jatky, popřípadě o neškodném odstraňování jejich kadáverů,

4.  o provedených veterinárních kontrolách v průběhu izolace a o jejich výsledcích,

5.  o ukončení izolace a přemístění zvířat z izolace do chovu a

6.  o čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu izolace,

b)

soupis zvířat v izolaci podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle jiného právního předpisu⁶), a

c)

jméno, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení deníku izolace.

      (6) Přílohou deníku izolace jsou veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v izolaci.

§ 9

      O ukončení izolace zvířat rozhodne krajská veterinární správa na základě výsledků vyšetření, zdravotních zkoušek a laboratorních vyšetření u všech společně ustájených zvířat.

§ 10

Veterinární požadavky na shromažďovací středisko

(K § 9a odst. 5 zákona)

      (1) Shromažďovací středisko musí být

a)

provozně odděleno od jiných staveb a zařízení sloužících chovu zvířat,

b)

vybaveno

1.  v rozsahu odpovídajícím stanovené kapacitě zvířat pro nakládání, vykládání a vhodné ustájení, napájení, krmení a nezbytné ošetření zvířat. Toto vybavení musí být snadno čistitelné a dezinfikovatelné,

2.  zařízením pro izolaci zvířat a vhodným prostorem pro skladování krmiva a steliva,

3.  odpovídajícími prostředky pro čištění a dezinfekci místností a jejich prostorů, jakož i dopravních prostředků,

4.  přiměřeným systémem pro odvádění odpadních vod a prostorem na ukládání hnoje,

5.  vhodně vybavenou místností pro výkon státního veterinárního dozoru a

6.  vhodně vybavenými prostory pro vyšetřování zvířat,

c)

zabezpečeno před vniknutím jiných zvířat a vstupem nepovolaných osob a

d)

pravidelně kontrolováno z hlediska dodržování stanovených veterinárních požadavků.

      (2)  Zvířata ve shromažďovacím středisku musí

a)

být zdravá, přepravovaná způsobem a za podmínek odpovídajících jejich zdraví a pohodě. V době mezi opuštěním hospodářství původu a příchodem do shromažďovacího střediska nesmí tato zvířata přijít do styku s jinými zvířaty, pokud tato zvířata nemají stejný zdravotní status, a

b)

pocházet z oblastí, v nichž není z veterinárních důvodů omezeno přemísťování (přeprava) zvířat příslušného druhu.

      (3)  Žádost o schválení shromažďovacího střediska obsahuje

a)

adresu shromažďovacího střediska,

b)

údaje o majiteli nebo provozovateli shromažďovacího střediska (dále jen ˙provozovatel˙) (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu),

c)

stanovení maximální kapacity pro jednotlivé druhy zvířat, pro něž bude shromažďovací středisko užíváno, a

d)

zařízení, budovy a prostředky používané k činnosti a doklad o jejich způsobilosti k této činnosti.

      (4)  Provozovatel shromažďovacího střediska zaznamenává následující údaje:

a)

údaje o chovateli (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum příchodu zvířat, jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o zvířata individuálně označovaná podle jiného právního předpisu⁶), anebo registrační číslo hospodářství⁶) původu, a registrační číslo dopravce a registrační značku vozidla přivážejícího zvířata do shromažďovacího střediska,

b)

údaje o kupujícím (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum odchodu zvířat, jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o zvířata individuálně označovaná podle jiného právního předpisu⁶), anebo registrační číslo hospodářství⁶) původu, místo určení zvířat a registrační číslo dopravce a registrační značku vozidla odvážejícího zvířata ze shromažďovacího střediska,

c)

průběh pobytu zvířat ve shromažďovacím středisku (vyšetření, ošetření, úhyn, úraz),

d)

opisy plánů cesty, veterinárních osvědčení a záznamů o kontrolách a

e)

datum provedení dezinfekce po odchodu zvířat ze shromažďovacího střediska.

      (5)  Krajská veterinární správa vyhotoví zápis o výsledcích kontroly na místě, týkající se splnění požadavků na schválení shromažďovacího střediska.

§ 11

Veterinární požadavky na osoby obchodující se skotem nebo prasaty

(K § 9b odst. 3 zákona)

      (1)  Osoba, která obchoduje se skotem nebo prasaty (dále jen ˙obchodník˙), musí v souladu s § 9b zákona používat pro tato zvířata stáje, jiné prostory a zařízení, jež

a)

se nacházejí v oblasti, která nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením,

b)

mají

1.  stanovenou maximální kapacitu pro jednotlivé druhy zvířat, pro něž budou budovy užívány,

2.  vhodná zařízení pro nakládání a vykládání zvířat, a je-li to třeba, pro ustájení, napájení, krmení a nezbytné ošetření zvířat. Tato zařízení musí být dobře čistitelná a dezinfikovatelná,

3.  vhodný prostor pro skladování krmiva a steliva,

4.  odpovídající prostředky pro čištění a dezinfekci,

5.  zařízení pro izolaci zvířat dostatečné kapacity, aby v případě výskytu nákazy, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění mohla být všechna zvířata izolována,

6.  přiměřený systém pro odvádění odpadních vod a prostor na ukládání hnoje a

7.  vhodně vybavené prostory pro vyšetřování zvířat,

c)

jsou před použitím vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů úředního veterinárního lékaře a

d)

jsou pravidelně kontrolovány krajskou veterinární správou z hlediska dodržování stanovených veterinárních požadavků [§ 49 odst. 1 písm. g) zákona].

      (2)  Žádost o schválení obchodníka obsahuje

a)

údaje o obchodníkovi (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost, a

b)

výčet, popis a umístění stájí, jiných prostorů a zařízení, jakož i prostředků používaných k činnosti a doklad o jejich způsobilosti k této činnosti.

      (3)  Obchodník zaznamenává následující údaje:

a)

údaje o chovateli (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum nákupu zvířat, jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o skot, anebo registrační číslo hospodářství původu, jde- -li o prasata, registrační číslo dopravce nebo registrační značku vozidla přivážejícího zvířata,

b)

údaje o kupujícím (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), datum prodeje zvířat, jejich počet a kategorii, označení zvířat, jde-li o skot, anebo registrační číslo hospodářství původu, jde- -li o prasata, místo určení zvířat, registrační číslo dopravce nebo registrační značku vozidla odvážejícího zvířata,

c)

průběh obchodního případu (vyšetření, ošetření, úhyn, úraz),

d)

opisy plánů cesty, veterinárních osvědčení a záznamů o kontrolách a

e)

datum provedení dezinfekce budov, datum provedení dezinfekce vozidla po poslední přepravě zvířat, provedené kontroly orgánů vykonávajících státní veterinární dozor.

      (4)  Krajská veterinární správa ověřuje základní znalosti osob zaměstnávaných obchodníkem o péči o zvířata [§ 9b odst. 1 písm. d) zákona] z dokladů o jejich odbornosti a dosavadní praxi.

      (5)  Pro žádost podle odstavce 2 a její schvalování platí obdobně § 10 odst. 5.

§ 12

Veterinární požadavky na osoby obchodující s ovcemi nebo kozami

(K § 9b odst. 3 zákona)

      (1)  Žádost o schválení osoby obchodující s ovcemi nebo kozami, které splňují požadavky stanovené jiným právním předpisem⁸), obsahuje

a)

údaje o osobě obchodující s ovcemi nebo kozami (jméno, popřípadě jména, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu⁷), jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu), identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost, a

b)

výčet, popis a umístění stájí, jiných prostorů a zařízení, jakož i prostředků používaných k činnosti a doklad o jejich způsobilosti k této činnosti.

      (2)  Krajská veterinární správa ověřuje základní znalosti osob zaměstnávaných osobou obchodující s ovcemi nebo kozami o péči o zvířata [§ 9b odst. 1 písm. d) zákona] z dokladů o jejich odbornosti a dosavadní praxi.

§ 13

Síť epizootologického sledování

(K § 17a odst. 10 zákona)

      (1)  Je-li zavedena síť epizootologického sledování skotu nebo prasat (dále jen ˙síť sledování˙) na celém území České republiky, zařazují se do ní všechna hospodářství se zvířaty příslušného druhu. Je-li zavedena síť sledování jen na části území České republiky, představované jedním nebo více sousedními regiony (§ 3 odst. 4 zákona), zařazují se do ní všechna hospodářství se zvířaty příslušného druhu v tomto regionu, popřípadě v těchto regionech; přichází-li zvíře do regionu, v němž je zavedena síť sledování, z regionu, v němž tato síť zavedena není, musí splňovat požadavky kladené na zvířata v hospodářstvích zařazených do sítě sledování.

      (2)  Účastníci sítě sledování musí důsledným dodržováním stanovených podmínek a požadavků napomáhat správnému fungování této sítě. Zjistí-li krajská veterinární správa, že některým z účastníků sítě nejsou tyto podmínky a požadavky dodržovány, učiní odpovídající opatření jak z hlediska účelu a dalšího fungování sítě sledování, tak i se zřetelem na zajištění zdraví zvířat a zdravotní nezávadnosti jejich produktů.

§ 14

Žádost o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát

(K § 70 odst. 3 zákona)

      (1) Žádost o poskytnutí náhrady nákladů a ztrát, vzniklých v souvislosti s nebezpečnou nákazou, se po-dává u Ministerstva zemědělství.

      (2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje údaje o žadateli (jméno, popřípadě jména, příjmení, trvalý pobyt, pobyt⁷) nebo bydliště, datum narození a číslo účtu, jde- -li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, daňové číslo a číslo účtu, jde-li o právnickou osobu), registrační číslo hospodářství, nebo jde-li o chovatele včel, registrační číslo chovatele včel.

      (3)  Žadatel přiloží k žádosti zejména

a)

potvrzení krajské veterinární správy o tom, že náklady a ztráty vznikly, popřípadě že zvířata byla utracena nebo nutně poražena za okolností, které zakládají nárok na náhradu nákladů a ztrát, a že náklady byly účelně vynaloženy, a

b)

doklady o výši účelně vynaložených nákladů a o výši způsobených ztrát, jakož i o tom, co mu bylo poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete utraceného, nutně poraženého nebo nutně poraženého k diagnostickým účelům.

      (4)  Jde-li o žádost o náhradu ušlého výdělku nebo ušlého zisku, anebo o náhradu zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování, přiloží žadatel doklady o výši ztráty na výdělku nebo zisku, anebo o výši vynaložených nákladů na ubytování a stravování.

Oprávnění a odborná způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností

(K § 51 odst. 3 zákona)

§ 15

      (1)  Žádost o vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti anebo k provozování podniku, jehož předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen ˙asanační podnik˙), obsahuje

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště a datum narození žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky a identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, jakož i jména, příjmení, trvalý pobyt, pobyt⁷) nebo bydliště a data narození osob, které jsou jejím statutárním orgánem a odborným zástupcem,

b)

požadovaný druh a rozsah činnosti,

c)

místo výkonu činnosti včetně jeho prostorového uspořádání, technického a hygienického vybavení a

d)

jde-li o provozování asanačního podniku, také územní obvod (svozovou oblast) a místo, kde budou vedlejší živočišné produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány.

      (2)  Pro žádost o vydání povolení k výkonu veterinární asanační činnosti, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku, platí obdobně ustanovení odstavce 1.

§ 16

      (1) Fyzická osoba přiloží k žádosti podle § 15 odst. 1 výpis z evidence Rejstříku trestů⁹), který nesmí být starší 6 měsíců, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí být starší 6 měsíců, a doklady o své odborné způsobilosti.

      (2)  Právnická osoba přiloží k žádosti podle § 15 odst. 1 výpisy z evidence Rejstříku trestů⁹) osob, které jsou jejím statutárním orgánem a odborným zástupcem, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je statutární orgán nebo odborný zástupce občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí být starší 3 měsíců, doklady o odborné způsobilosti odborného zástupce a vyjádření příslušné krajské veterinární správy. Výpisy z evidence Rejstříku trestů⁹) nesmí být starší 6 měsíců.

      (3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro žádost podle § 15 odst. 2 přiměřeně.

§ 17

      (1)  Žádost o registraci soukromého veterinárního technika obsahuje

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, pobytu⁷) nebo bydliště a datum narození žadatele a

b)

druh, rozsah a předpokládané místo výkonu činnosti.

      (2)  Žadatel přiloží k žádosti

a)

doklady o své odborné způsobilosti,

b)

výpis z evidence Rejstříku trestů⁹), který nesmí být starší 6 měsíců, nebo odpovídající doklady vydané státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech, které nesmí být starší 6 měsíců, a

c)

základní údaje o tom, kde a v jakých podmínkách bude svou činnost vykonávat.

§ 18

Odborné veterinární úkony vykonávané soukromými veterinárními techniky

      Soukromý veterinární technik je oprávněn provádět

a)

kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a mladších 8 týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,

b)

krácení ocasů u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,

c)

odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací přístrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,

d)

ošetření a úpravu zdravých kopyt a paznehtů zvířat,

e)

odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku u pižmových kachen do 21 dní věku,

f)

úpravu zubů savých selat,

g)

kauterizaci zobáků hrabavé drůbeže mladší 10 dnů, která je určena k produkci konzumních vajec,

h)

jednoduché chirurgické zákroky nevyžadující celkové znecitlivění zvířete,

i)

označování zvířat,

j)

přípravu, vedení a pomoc při porodech zvířat s normálním průběhem,

k)

aplikaci koupelí a postřiků, které nejsou vázány na předpis veterinárního lékaře anebo byly pro takto ošetřovaná zvířata veterinárním lékařem předepsány,

l)

podávání veterinárních léčivých přípravků zvířatům, pokud tyto přípravky nejsou vázány na předpis veterinárního lékaře anebo byly pro tato zvířata veterinárním lékařem předepsány,

m)

seřizování a obsluhu veterinárních přístrojů a

n)

fyzioterapii zvířat.

Atestační studium a specializovaná odborná průprava veterinárních asistentů

(K § 59 odst. 6 zákona)

Atestační studium

§ 19

      (1)  Státní veterinární správa organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů (dále jen ˙atestační studium˙) ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně.

      (2)  Na základě žádosti lze zařadit

a)

do základní části atestačního studia (atesta- ce I. stupně) veterinárního lékaře, který pracuje nebo hodlá pracovat jako úřední veterinární lékař a má nejméně 1 rok praxe v oboru, a

b)

do specializační části atestačního studia (atesta- ce II. stupně) veterinárního lékaře, který získal atestaci I. stupně a má nejméně 3 roky praxe v oboru.

§ 20

      (1) Základní část atestačního studia je společná pro všechny účastníky tohoto studia a je organizována formou týdenních soustředění ke 3 odborným blokům: veřejné veterinářství a ekologie, hygiena potravin a laboratorní diagnostika v hygieně potravin, epizootologie
a laboratorní diagnostika v epizootologii.

      (2) Specializační část atestačního studia se uskutečňuje ve 4 specializovaných oborech: hygiena potravin, epizootologie, pohoda zvířat a laboratorní diagnostika. Zahrnuje výuku v rozsahu týdenního soustředění a vypracování atestační práce. Atestační práce má charakter odborné kvalifikační práce, kterou účastník specializační části atestačního studia prokazuje svou odbornou úroveň ve zvoleném oboru.

      (3) Na závěr každé části atestačního studia se jeho účastníci podrobí závěrečné atestační zkoušce (dále jen ˙atestační zkouška˙) před zkušební komisí. Předseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni ústředním ředitelem Státní veterinární správy (dále jen ˙ústřední ředitel˙) z odborníků Státní veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Předseda zkušební komise organizuje její práci a průběh atestační zkoušky a dbá na její úroveň. Součástí atestační zkoušky k získání atestace II. stupně je obhajoba atestační práce.

      (4) Ústřední ředitel může vypracování atestační práce a její obhajobu prominout účastníkovi specializační části atestačního studia, který prokáže, že absolvoval studium v doktorském studijním programu nebo obdobné studium a že mu byl udělen akademický titul ˙doktor˙ (ve zkratce ˙Ph.D.˙ uváděné za jménem) anebo titul obdobný.

§ 21

      (1) Ústřední ředitel určuje termín a místo konání atestační zkoušky.

      (2)  Výsledek atestační zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí: zkouška složena nebo zkouška nesložena.

      (3)  Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu atestační zkoušky protokol, který podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede:

a)

datum a místo konání atestační zkoušky,

b)

jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise a

c)

výsledek atestační zkoušky.

      (4)  Na základě úspěšně složené atestační zkoušky k získání atestace I. stupně je základní část atestačního studia ukončena a Státní veterinární správa vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání atestace I. stupně, na základě úspěšně složené atestační zkoušky
k získání atestace II. stupně je specializační část atestačního studia ukončena a Státní veterinární správa vydá účastníkovi tohoto studia osvědčení o získání atestace II. stupně.

      (5)  Účastník atestačního studia, který atestační zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování atestační zkoušky lze povolit pouze jednou.

      (6)  Účastník atestačního studia, který atestační zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník atestačního studia, který nesložil ani opakovanou atestační zkoušku, absolvuje před další atestační zkouškou znovu atestační studium.

Specializovaná odborná průprava veterinárních asistentů

§ 22

      (1)  Státní veterinární správa organizuje specializovanou odbornou průpravu veterinárních asistentů (dále jen ˙specializovaná průprava˙) ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně.

      (2)  Na základě žádosti se zařadí do specializované odborné průpravy osoba s úplným středním vzděláním, která hodlá vykonávat činnost veterinárního
asistenta.
§ 23

      (1)  Specializovaná průprava se uskutečňuje v následujících oborech:

a)

veterinární kontrola hygieny chovu hospodářských zvířat, zacházení s nimi a veterinární prevence,

b)

veterinární kontrola dodržování hygienických podmínek výroby a zpracovávání živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu a

c)

pohraniční veterinární kontrola.

      (2)  Specializovaná průprava se organizuje v rozsahu nejméně 400 hodin teoretické výuky a nejméně 200 hodin praktické výuky pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Teoretická výuka včetně výuky v laboratořích probíhá v zařízeních určených Státní veterinární správou, praktická výuka zejména v hospodářstvích, na jatkách a bourárnách (porcovnách), v podnicích vyrábějících a zpracovávajících živočišné produkty, chladírnách, mrazírnách a na dalších místech výkonu státního veterinárního dozoru a zahrnuje i předávání praktických zkušeností z oblasti veterinárního dozoru.

      (3)  Ústřední ředitel může účastníkovi specializované průpravy, který získal úplné střední vzdělání studiem na střední odborné škole veterinárního oboru nebo je absolventem pomaturitního studia veterinárního oboru, prominout odpovídající počet hodin výuky, kterou tento účastník absolvoval v předchozím studiu.

§ 24

      (1)  Ve specializované průpravě v oboru

a)

veterinární kontrola hygieny chovu hospodářských zvířat, zacházení s nimi a veterinární prevence získá účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, znalosti metod a postupů hygienické kontroly chovů hospodářských zvířat, jmenovitě jejich ošetřování, výživy, prostředí, v němž tato zvířata žijí a produkují, a jejich přepravy, provádění některých veterinárních preventivních úkonů a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření a základy laboratorní diagnostiky,

b)

veterinární kontrola dodržování hygienických podmínek výroby a zpracovávání živočišných produktů a jejich uvádění do oběhu získá účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, znalosti metod a postupů zacházení s jatečnými zvířaty, jejich porážení, prohlídky před poražením, prohlídky po poražení, posuzování poražených jatečných zvířat a jejich částí včetně určování a popisu těch, které jsou změněné, určení druhu zvířete prostřednictvím vyšetření typické části jeho těla, hygienické kontroly dodržování podmínek schválení podniků a jiných zařízení a podmínek jejich provozu, jakož i požadavků na balení živočišných produktů, označování jejich zdravotní nezávadnosti a jejich skladování, hygienické kontroly stavu dopravních prostředků a jejich nákladů a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,

c)

pohraniční veterinární kontrola získá účastník specializované průpravy zejména základní znalosti anatomie, fyziologie, patologie a patologické anatomie hospodářských zvířat, základní znalosti požadavků na ošetřování, výživu, označování a evidenci, ochranu zdraví a pohody hospodářských zvířat, včetně příznaků nákaz a jiných onemocnění těchto zvířat, zásady podávání veterinárních léčivých přípravků a zjišťování jejich reziduí, hygieny a technologie výroby a zpracovávání živočišných produktů, jakož i požadavků na balení živočišných produktů, označování jejich zdravotní nezávadnosti a jejich skladování, znalosti dovozních a tranzitních podmínek, provádění kontroly dokladů a totožnosti dovážených, popřípadě provážených zvířat a živočišných produktů, provádění fyzické kontroly dovážených, popřípadě provážených zvířat a živočišných produktů, hygienické kontroly dopravních prostředků a jejich nákladů, opatření v případech nesplnění dovozních nebo tranzitních podmínek a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření.

      (2)  Účastníci specializované průpravy ve všech oborech získají také potřebné znalosti hygieny práce, právních předpisů a administrativních úkonů, které se vztahují k činnosti veterinárních asistentů.

§ 25

      (1)  Na závěr specializované průpravy se její účastníci podrobí závěrečné zkoušce, která má teoretickou a praktickou část. Zkouška probíhá před zkušební komisí; předseda a další členové zkušební komise jsou jmenováni ústředním ředitelem z odborníků Státní veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Předseda zkušební komise organizuje její práci a průběh zkoušky a dbá na její odbornou úroveň.

      (2)  Ústřední ředitel určuje termín a místo konání zkoušky.

      (3)  Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí: zkouška složena nebo zkouška nesložena.

      (4)  Předseda zkušební komise vyhotoví o průběhu zkoušky protokol, který podepisují všichni členové komise a ve kterém uvede:

a)

datum a místo konání zkoušky,

b)

jména a příjmení předsedy a ostatních členů komise,

c)

výsledek zkoušky a

d)

důležité okolnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.

      (5)  Na základě úspěšně složené zkoušky vydá Státní veterinární správa účastníkovi specializované průpravy osvědčení o získání odborné způsobilosti veterinárního asistenta.

      (6)  Účastník specializované průpravy, který zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil. Opakování zkoušky lze povolit pouze jednou.

      (7)  Účastník specializované průpravy, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, a účastník specializované průpravy, který nesložil ani opakovanou zkoušku, absolvuje před další zkouškou znovu specializovanou průpravu.

§ 26

      (1)  Výčet diplomů, vysvědčení (osvědčení) a jiných dokladů o požadovaném vzdělání občanů členských států, kteří se podle zákona považují za veterinární lékaře, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

      (2)  Studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, a studijní obory, ze kterých musí být získány přiměřené znalosti a dovednosti, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Odborné kurzy pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu

(K § 42 odst. 6 zákona)

§ 27

      Odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky a 5 hodin praktického cvičení. Účastník odborného kurzu získá základní znalosti anatomie a fyziologie psů a koček, etologie zvířat, onemocnění psů a koček, zejména se zřetelem na onemocnění přenosná ze zvířat na člověka, znalosti techniky odchytu psů a koček, používaných metod a pomůcek, zdravotních rizik a bezpečnosti práce při odchytu psů a koček, regulace populace psů a koček, zásad zřizování, provozu a kontrol útulků pro odchycená a opuštěná zvířata, jakož i právních předpisů, které se vztahují k odchytu toulavých zvířat a zacházení s nimi.

§ 28

      Odborný kurz pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se organizuje v rozsahu 30 hodin teoretické výuky. Účastník odborného kurzu získá základní znalosti používaných metod a pomůcek nezbytných pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, dále znalosti zdravotních rizik a bezpečnosti práce při sběru a neškodném odstraňování kadáverů zvířat, jakož i právních předpisů, které se vztahují ke sběru a neškodnému odstraňování kadáverů zvířat.

§ 29

      (1)  Na závěr odborného kurzu podle § 27 se jeho účastníci podrobí teoretické a praktické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel krajské veterinární správy z odborníků krajské veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

      (2)  Zkouška podle odstavce 1 zahrnuje zkušební test, ústní pohovor a praktickou část.

      (3)  Na závěr odborného kurzu podle § 28 se jeho účastníci podrobí teoretické zkoušce před zkušební komisí krajské veterinární správy, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel krajské veterinární správy v dohodě s ústředním ředitelem z odborníků krajské veterinární správy a Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

      (4)  Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného zkušebního testu. V případě nesplnění písemného zkušebního testu se uchazeč podrobí ústnímu pohovoru před zkušební komisí.

      (5)  Výsledek zkoušky podle odstavců 1 a 3, o němž rozhoduje zkušební komise hlasováním, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena.

      (6)  O výsledku zkoušky podle odstavců 1 a 3 vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Na základě úspěšně složené zkoušky podle odstavců 1 a 3 získá účastník odborného kurzu osvědčení.

      (7)  Účastník odborného kurzu podle § 27 ne- bo 28, který zkoušku nesložil, může požádat o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících.

      (8)  Účastník odborného kurzu podle § 27 ne- bo 28, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu odborný kurz.

Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře

[K § 27b odst. 9 písm. d) zákona]

§ 30

      (1)  Specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu¹⁰) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou organizuje vysoká škola s veterinárním studijním programem (dále jen ˙organizátor˙) v rozsahu 17 hodin teoretické výuky.

      (2)  Pro absolventy vysoké školy, kteří dosáhli vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství¹¹), organizuje organizátor specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu¹²) vztahující se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou v rozsahu 5 hodin teoretické výuky.

§ 31

      (1)  Na závěr specializovaného školení podle § 30, nejpozději však do 3 týdnů od skončení specializovaného školení, se jeho účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců Státní veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

      (2)  Zkouška podle odstavce 1 probíhá formou písemného testu. Test je sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle § 30. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení podle

a)

§ 30 odst. 1 obsahuje celkem 60 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 60 minut,

b)

§ 30 odst. 2 obsahuje celkem 40 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 40 minut.

      (3)  Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.

      (4)  Na základě složené zkoušky získá účastník specializovaného školení osvědčení o způsobilosti k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře a je oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

      (5)  Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

      (6)  Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu specializované školení.


§ 32

      (1)  Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných specializovaným školením podle § 30 odst. 1 organizuje další školení v rozsahu 8 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu¹⁰) vztahujících se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

      (2)  Organizátor k ověření znalostí proškolené osoby získaných specializovaným školením podle § 30 odst. 2 organizuje další školení v rozsahu 4 hodin teoretické výuky v oblasti zvláštních hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu¹²) vztahujících se k vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře proškolenou osobou, které proškolená osoba absolvuje vždy ve lhůtě do 5 let od předchozí zkoušky. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky.

      (3)  Na závěr školení podle odstavců 1 a 2, nejpozději však do 3 týdnů od skončení školení, se účastník podrobí teoretické zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců orgánů veterinární správy, organizátora a mysliveckých sdružení.

      (4)  Zkouška podle odstavce 3 probíhá formou písemného testu. Test je sestavován náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializovaného školení podle odstavců 1 a 2. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Výsledek zkoušky, o němž rozhoduje zkušební komise na základě dosažených bodů z písemného testu, se hodnotí stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. K hodnocení stupněm zkouška složena je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. O výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise protokol. Test ze specializovaného školení podle

a)

odstavce 1 obsahuje celkem 45 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 45 minut,

b)

odstavce 2 obsahuje celkem 30 otázek a na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut.

      (5)  Účastníku specializovaného školení je po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí předáno písemné sdělení o výsledku zkoušky.

      (6)  Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil. Zkoušku lze opakovat pouze jednou.

      (7)  Účastník specializovaného školení, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, není oprávněn provádět vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře jako proškolená osoba a před další zkouškou absolvuje znovu specializované školení podle § 30.

§ 33

      (1)  Organizátor vede seznam proškolených osob v elektronické podobě.

      (2)  Seznam tvoří údaje o

a)

jménu, popřípadě jménech, a příjmení proškolené osoby, datu a místu narození a adrese bydliště proškolené osoby,

b)

datu a výsledku zkoušky podle § 31 a

c)

datu a výsledku zkoušky podle § 32.

      (3)  Zápis do seznamu provede organizátor bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 31 nebo 32, nejpozději však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.

      (4)  Systém vedení seznamu zabezpečuje uchování všech údajů uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v seznamu rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu.

Obsah, rozsah a organizace specializované odborné průpravy se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a organizace ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly

(K § 50 odst. 10 zákona)

§ 34

      (1)  Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) organizuje organizátor v rozsahu 4 hodin teoretické výuky a 4 hodin praktického cvičení.

      (2)  Obsahem školení jsou

a)

teoretická výuka zaměřená na získání znalostí v oblasti

1.  biologie původců trichinelózy,

2.  současného výskytu původců trichinelózy u domácích a volně žijících zvířat,

3.  humánní trichinelózy, jejího klinického průběhu a diagnostiky,

4.  aktuálních epidemií humánní trichinelózy, na přehled metod detekce larev svalovce (trichinel) v mase,

5.  současných programů zaměřených na detekci svalovce (trichinel),

6.  právní problematiky související s výskytem původců trichinelózy a

7.  významu vyšetřování zvěřiny na veřejné zdraví, obchod a ekonomiku a

b)

praktická výuka metod detekce larev svalovce (trichinel) v mase zaměřená na popis principů jednotlivých metod, na morfologickou identifikaci larev svalovce (trichinel), na popis kritických bodů kompresní a trávicí metody a na způsoby zpracování případného pozitivního nálezu.

§ 35

      (1)  Na závěr specializované odborné průpravy podle § 34 se její účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců Státní veterinární správy a organizátora. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky. Zkouška probíhá formou písemného testu a praktické části.

      (2)  Písemný test je sestavován náhodným výběrem 20 zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializované odborné průpravy podle § 34. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 20 minut. Pro úspěšné složení písemného testu je třeba dosažení nejméně 75 % správných odpovědí. Nedosáhl-li účastník potřebného hodnocení pro úspěšné složení písemného testu, praktickou část zkoušky již nevykonává.

      (3)  Obsahem praktické části je detekce larev svalovce (trichinel) v mase. Pro úspěšné složení praktické části je třeba bezchybné provedení detekce larev svalovce (trichinel) v mase.

      (4)  Výsledek zkoušky hodnotí zkušební komise stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. Zkouška je složena, pokud účastník složil úspěšně písemný test a vyhověl při praktické části. O výsledku zkoušky podle odstavce 1 vyhotoví předseda zkušební komise protokol, ve kterém uvede jméno a příjmení členů zkušební komise, datum a místo konání zkoušky, identifikační údaje účastníků specializované odborné průpravy a výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise. Protokol je evidován a uchováván organizátorem po dobu nejméně 5 let.

      (5)  Na základě úspěšně složené zkoušky podle odstavce 1 získá účastník specializované odborné průpravy osvědčení o způsobilosti k vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel). Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

      (6)  Účastník specializované odborné průpravy podle § 34, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil.

      (7)  Účastník specializované odborné průpravy podle § 34, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu specializovanou odbornou průpravu.
§ 36

      (1)  Organizátor vede seznam účastníků specializované odborné průpravy v elektronické podobě.

      (2)  Seznam účastníků tvoří údaje o

a)

jménu, popřípadě jménech, a příjmení účastníka specializované odborné průpravy, datu a místu narození a adrese bydliště účastníka specializované odborné průpravy a

b)

datu a výsledku zkoušky podle § 35.

      (2)  Zápis do seznamu účastníků provede organizátor bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 35, nejpozději však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.

      (3)  Systém vedení seznamu účastníků zabezpečuje uchování všech údajů uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu účastníků zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v seznamu účastníků rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu účastníků.

Obsah, rozsah a organizace specializované odborné průpravy se zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a organizace ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly

(K § 64a odst. 5 zákona)

§ 37

      (1)  Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru organizuje organizátor v rozsahu 4 hodin teoretické výuky a 1 hodiny praktického cvičení.

      (2)  Obsahem školení jsou výuka používaných metod nezbytných pro provádění označování označovaných zvířat výžehem a injekční aplikací elektronického identifikátoru, přehled pomůcek nezbytných pro tuto činnost, znalosti zdravotních rizik a bezpečnosti práce při této činnosti a právních předpisů, které se vztahují k této činnosti.

§ 38

      (1)  Na závěr specializované odborné průpravy podle § 37 se její účastníci podrobí zkoušce před zkušební komisí, která je tříčlenná. Předsedu a další členy zkušební komise jmenuje a odvolává organizátor ze zástupců Státní veterinární správy, Ministerstva zemědělství a organizátora. Organizátor určuje termín a místo konání zkoušky. Zkouška probíhá formou písemného testu a praktické části.

      (2)  Písemný test je sestavován náhodným výběrem 20 zkušebních otázek vypracovaných organizátorem z oblasti specializované odborné průpravy podle § 37. Ke každé otázce jsou přiřazeny 3 možné odpovědi, z nichž více odpovědí může být správných. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Na vypracování písemného testu se stanoví doba 20 minut. Pro úspěšné složení písemného testu je třeba dosažení nejméně 75 % správných odpovědí. Nedosáhl-li účastník potřebného hodnocení pro úspěšné složení písemného testu, praktickou část zkoušky již nevykonává.

      (3)  Obsahem praktické části je ověření praktických dovedností účastníka. Ověření se provádí praktickou zkouškou, při které účastník řeší praktický úkol. Téma úkolu losuje účastník před zkušební komisí ze souboru 10 připravených témat. Na vykonání praktické části se stanoví doba 20 minut. O výsledku praktické části rozhoduje zkušební komise hlasováním. Rozhodnutí je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů. Každý člen zkušební komise má jeden hlas.

      (4)  Výsledek zkoušky hodnotí zkušební komise stupni: zkouška složena, zkouška nesložena. Zkouška je složena, pokud účastník složil úspěšně písemný test a vyhověl při praktické části. O výsledku zkoušky podle odstavce 1 vyhotoví předseda zkušební komise protokol, ve kterém uvede jméno a příjmení členů zkušební komise, datum a místo konání zkoušky, identifikační údaje účastníků specializované odborné průpravy a výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise. Protokol je evidován a uchováván organizátorem po dobu nejméně 5 let.

      (5)  Na základě složené zkoušky podle odstavce 1 získá účastník specializované odborné průpravy osvědčení o způsobilosti k označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

      (6)  Účastník specializované odborné průpravy podle § 37, který zkoušku nesložil, může písemně požádat organizátora o její opakování, a to nejdříve po 3 měsících následujících po dni, kdy mu bylo oznámeno, že zkoušku nesložil.

      (7)  Účastník specializované odborné průpravy podle § 37, který zkoušku nesložil a nepožádal o její opakování nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že tuto zkoušku nesložil, absolvuje před další zkouškou znovu specializovanou odbornou průpravu.
§ 39

      (1)  Organizátor vede seznam účastníků v elektronické podobě.

      (2)  Seznam účastníků tvoří údaje o

a)

jménu, popřípadě jménech, a příjmení účastníka specializované odborné průpravy, datu a místu narození a adrese bydliště účastníka specializované odborné průpravy a

b)

datu a výsledku zkoušky podle § 38.

      (3)  Zápis do seznamu účastníků provede organizátor bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební komisí podle § 38, nejpozději však do 5 dnů ode dne vyhodnocení zkoušky zkušební komisí.

      (4)  Systém vedení seznamu účastníků zabezpečuje uchování všech údajů uvedených v odstavci 2. Organizátor při vedení seznamu účastníků zajistí pravidelné zálohování dat, ze kterých je možné údaje vedené v seznamu účastníků rekonstruovat. Zálohování dat se provádí bez zbytečného odkladu po zápisu údajů uvedených v odstavci 2 do seznamu účastníků.

§ 40

Služební průkaz veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta

[K § 53 odst. 6 písm. b) zákona]

      (1)  Vzor služebního průkazu veterinárního inspektora je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

      (2)  Vzor služebního průkazu úředního veterinárního asistenta je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 41

Přechodné ustanovení

      Služební průkazy veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta podle vzorů stanovených podle dosavadní právní úpravy mohou být používány nejdéle do 31. prosince 2012.

Závěrečná ustanovení

§ 42

      Zrušuje se:

1.  Vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností.

2.  Část druhá vyhlášky č. 610/2004 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech a o změně vyhlášky č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností.

3.  Vyhláška č. 330/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění vyhlášky č. 610/2004 Sb.

4.  Vyhláška č. 8/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.

5.  Vyhláška č. 134/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.

6.  Vyhláška č. 21/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.

7.  Vyhláška č. 168/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů.

§ 43

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2012.




Ministr:


Ing. Bendl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 342/2012 Sb.

Vzor služebního průkazu veterinárního inspektora


Vzor služebního průkazu veterinárního asistenta

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství. Směrnice Rady 2003/50/ES ze dne 11. června 2003, kterou se mění směrnice 91/68/EHS, pokud jde o zpřísnění kontrolních opatření pro pohyb ovcí a koz. Směrnice Rady 98/46/ES ze dne 24. června 1998, kterou se mění a aktualizují přílohy A, D (Kapitola I) a F směrnice 64/432/ /EHS o veterinárních otázkách ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění.

²)

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

³)

Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

⁵)

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění vyhlášky č. 39/2009 Sb.

⁶)

Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.

¹¹)

§ 59 odst. 1 a 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹²)

Příloha III oddíl IV kapitola I bod 4 písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.