Zákon České národní rady o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
32
Předseda Poslanecké sněmovny
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 č. 593 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 19. května 1993 č. 157 Sb., zákonem ze dne 3. prosince 1993 č. 323 Sb., zákonem ze dne 8. prosince 1994 č. 244 Sb., zákonem ze dne 21. června 1995 č. 132 Sb. a zákonem ze dne 31. července 1997 č. 211 Sb.
Zákon
České národní rady
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů.
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.
§ 3
Způsob tvorby rezerv a opravných položek za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.3)
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet
a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše 1 % u sledovaných pohledávek, 5 % u nestandardních pohledávek, 10 % u pochybných pohledávek, 20 % u ztrátových pohledávek,
c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů
a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkursním nebo vyrovnacím řízení.
Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.
(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).
(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.
(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.
(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7),8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,9) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba
a) rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,
b) rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem8) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří
a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13)
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a) který je určen k likvidaci,
b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.
(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.
(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládaného zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.
(6) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.
(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného
a) ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období
b) ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
c) ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období
d) v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období
po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané13b) změny termínu předpokládaného zahájení opravy.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení.
(2) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)
(3) V případě, že jde o pohledávky za zahraniční dlužníky mající sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. lednu 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 6 měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky”),
b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.
(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.
(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých
a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
c) mezi osobami blízkými,13a)
d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.
(4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy se poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1)
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 157/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. června 1993, zákon č. 323/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, zákon č. 244/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1994, zákon č. 132/1995 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995 a zákon č. 211/1997 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Čl. II zákona č. 244/1994 Sb. ČR zní:
Čl. II
1. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995.
2. Ustanovení o rezervách v pojišťovnictví podle § 6 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období 1994.
3. U rezervy na opravy hmotného majetku, jejíž tvorba započala před 1. lednem 1995, se způsob tvorby rezervy podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, uplatní až při tvorbě zbývající části této rezervy po dni účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 132/1995 Sb. ČR zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Rezervy vytvořené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 5 ve výši 10 % na pohledávky z úvěrů, které jsou po sjednané lhůtě splatnosti, a ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok je možno používat na úhradu ztrát z odpisu nebo postoupení klasifikovaných pohledávek, nebo je k tomuto dni převést do stavu opravných položek ke konkrétním klasifikovaným pohledávkám, popřípadě ke skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika. Pokud se banka rozhodne, může rezervy vytvořené k tomuto dni ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok převést do rezerv na standardní pohledávky z úvěrů.
2. Rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení.
3. Ustanovení tohoto zákona se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 1995.
Čl. II zákona č. 211/1997 Sb. ČR zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení
Pro tvorbu rezerv a opravných položek, která byla zahájena před 1. lednem 1998, a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997.
Zeman v. r.
Příloha
Výkony uznané jako výdaj (náklad) pro tvorbu rezervy na pěstební činnost
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1. Obnova lesa výsevem osiva
a) první výsev osiva
b) opakovaný výsev osiva.
2. Obnova lesa sadbou
a) první sadba
b) opakovaná sadba.
3. Příprava půdy pro obnovu lesa
a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a) proti buření
b) proti hlodavcům
c) proti klikorohu borovému
d) výsek plevelných dřevin.
8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.
9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.
10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11. Hnojení lesních porostů.
12. Vyvětvování lesních porostů.
13. Odstraňování klestu.
14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.
1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
2) § 29 odst. 1 a 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3) § 25 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
3a) § 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
5) § 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
6) § 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
7) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR
8) Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.
9) § 2 vyhlášky č. 52/1994 Sb. ČR
10) § 14 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR
11) § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR
12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13b) § 31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
13c) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
13d) § 50 zákona č. 328/1991 Sb.
13e) § 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.
13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb. ČR, o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
13g) § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13a) § 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
15) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Předseda Poslanecké sněmovny
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 č. 593 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 19. května 1993 č. 157 Sb., zákonem ze dne 3. prosince 1993 č. 323 Sb., zákonem ze dne 8. prosince 1994 č. 244 Sb., zákonem ze dne 21. června 1995 č. 132 Sb. a zákonem ze dne 31. července 1997 č. 211 Sb.
Zákon
České národní rady
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů.
§ 2
(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.
§ 3
Způsob tvorby rezerv a opravných položek za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci2) se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv a opravných položek.
§ 4
(1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
(2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.3)
(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů.
(4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci zdaňovacího období se převádí do následujícího zdaňovacího období.
(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.
§ 5
Bankovní rezervy a opravné položky
(1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet
a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období,
b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše 1 % u sledovaných pohledávek, 5 % u nestandardních pohledávek, 10 % u pochybných pohledávek, 20 % u ztrátových pohledávek,
c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů
a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky,
b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta,
c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné,
d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné,
e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkursním nebo vyrovnacím řízení.
Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů.
(3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b).
(4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši.
(5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela.
(6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.
§ 6
Rezervy v pojišťovnictví
Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7),8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,9) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba
a) rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,
b) rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem8) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.
§ 7
Rezerva na opravy hmotného majetku
(1) Rezervu na opravy hmotného majetku,12) která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří
a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo právo hospodaření, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b),
b) jsou nájemci hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku jsou smluvně zavázáni.
(2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona.13)
(3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku,
a) který je určen k likvidaci,
b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.
(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.
(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládaného zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.
(6) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.
(7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.
(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného
a) ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období
b) ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období
c) ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období
d) v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období
po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané13b) změny termínu předpokládaného zahájení opravy.
§ 8
Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení
(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení.
(2) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)
(3) V případě, že jde o pohledávky za zahraniční dlužníky mající sídlo ve státě, ve kterém neexistuje právní norma odpovídající zákonu o konkursu a vyrovnání, a jde o pohledávky vzniklé po 1. lednu 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.
§ 8a
Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994
(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 6 měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky”),
b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.
(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,
b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,
c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,
d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.
(3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých
a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,
b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části,
c) mezi osobami blízkými,13a)
d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.
(4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.
§ 9
Rezerva na pěstební činnost
(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.
(2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů.
(3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy se poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.
§ 10
Ostatní rezervy
Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod15) a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.1)
§ 11
(1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993.
(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Zákon č. 157/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. června 1993, zákon č. 323/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, zákon č. 244/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1994, zákon č. 132/1995 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995 a zákon č. 211/1997 Sb. ČR nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998.
Čl. II zákona č. 244/1994 Sb. ČR zní:
Čl. II
1. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995.
2. Ustanovení o rezervách v pojišťovnictví podle § 6 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období 1994.
3. U rezervy na opravy hmotného majetku, jejíž tvorba započala před 1. lednem 1995, se způsob tvorby rezervy podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, uplatní až při tvorbě zbývající části této rezervy po dni účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 132/1995 Sb. ČR zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Rezervy vytvořené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 5 ve výši 10 % na pohledávky z úvěrů, které jsou po sjednané lhůtě splatnosti, a ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok je možno používat na úhradu ztrát z odpisu nebo postoupení klasifikovaných pohledávek, nebo je k tomuto dni převést do stavu opravných položek ke konkrétním klasifikovaným pohledávkám, popřípadě ke skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika. Pokud se banka rozhodne, může rezervy vytvořené k tomuto dni ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok převést do rezerv na standardní pohledávky z úvěrů.
2. Rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení.
3. Ustanovení tohoto zákona se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 1995.
Čl. II zákona č. 211/1997 Sb. ČR zní:
Čl. II
Přechodná ustanovení
Pro tvorbu rezerv a opravných položek, která byla zahájena před 1. lednem 1998, a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997.
Zeman v. r.
Příloha
Výkony uznané jako výdaj (náklad) pro tvorbu rezervy na pěstební činnost
Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují:
1. Obnova lesa výsevem osiva
a) první výsev osiva
b) opakovaný výsev osiva.
2. Obnova lesa sadbou
a) první sadba
b) opakovaná sadba.
3. Příprava půdy pro obnovu lesa
a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa
b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva
c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou.
4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů.
5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři.
6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů.
7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní
a) proti buření
b) proti hlodavcům
c) proti klikorohu borovému
d) výsek plevelných dřevin.
8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie.
9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek.
10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům.
11. Hnojení lesních porostů.
12. Vyvětvování lesních porostů.
13. Odstraňování klestu.
14. Probírky do 40 let věku lesních porostů.
15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.
1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
2) § 29 odst. 1 a 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3) § 25 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
3a) § 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.
5) § 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
6) § 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.
7) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR
8) Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.
9) § 2 vyhlášky č. 52/1994 Sb. ČR
10) § 14 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR
11) § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. ČR
12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13b) § 31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
13c) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
13d) § 50 zákona č. 328/1991 Sb.
13e) § 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.
13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb. ČR, o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
13g) § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
13a) § 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
15) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
