Zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
238
Zákon
ze dne 19. října 1999,
kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Změna trestního zákona
Čl. I
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb. ČR, zákona č. 38/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu č. 91/1994 Sb. ČR, zákona č. 152/1995 Sb. ČR, zákona č. 19/1997 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu č. 103/1997 Sb. ČR, zákona č. 253/1997 Sb. ČR, zákona č. 92/1998 Sb. ČR, zákona č. 112/1998 Sb. ČR, zákona č. 148/1998 Sb. ČR, zákona č. 167/1998 Sb. ČR, zákona č. 96/1999 Sb. ČR, zákona č. 191/1999 Sb. ČR, zákona č. 210/1999 Sb. ČR a zákona č. 223/1999 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 89 odst. 9 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů1) je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží.”.
2. Poznámka pod čarou č.1) zní:
„1) Zákon č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.”.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 2), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
Část druhá
Změna zákona o myslivosti
Čl. II
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. ČR a zákona č. 166/1999 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 16 odst. 4 písm. e) se na konci doplňují tato slova: „nebo opakovaně nepředloží návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 3”.
2. V § 20 odstavec 2 zní:
„(2) Zajištění ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha navrhnout okresnímu úřadu ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se okresnímu úřadu předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, je-li uživatelem honitby její vlastník, nebo do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o schválení smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn okresním úřadem o zrušení ustanovení myslivecké stráže.”.
3. V § 20 se doplňují odstavce 3 až 12, které znějí:
„(3) Mysliveckou stráž ustanovuje na návrh uživatele honitby nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož územní působnosti se nachází honitba, jejíž uživatel podal návrh podle odstavce 2. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Bez tohoto souhlasu nelze podaný návrh považovat za splnění povinnosti stanovené uživateli honitby podle odstavce 2.
(4) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) je bezúhonná,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.”,
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz.
(5) Okresní úřad před ustanovením fyzické osoby mysliveckou stráží prověří její znalosti podle odstavce 4 písm. f). Ustanovení mysliveckou stráží okresní úřad provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Doba platnosti průkazu myslivecké stráže je nejdéle 5 let, přičemž jeho platnost skončí vždy, skončil-li užívací vztah k honitbě uživateli, na jehož návrh byla osoba mysliveckou stráží ustanovena. Obvod působnosti myslivecké stráže nemůže být větší než honitba v užívání navrhovatele.
(6) Okresní úřad vede evidenci mysliveckých stráží a vydaných a odevzdaných služebních odznaků a průkazů myslivecké stráže.
(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 4.
(8) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla ustanovena,
b) zánikem užívacích vztahů k honitbě u osoby, která návrh na ustanovení podala,
c) smrtí myslivecké stráže, nebo
d) zrušením ustanovení okresním úřadem.
(9) Okresní úřad ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 4 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení myslivecké stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele honitby, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena mysliveckou stráží.
(10) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 8 písm. a), b) nebo d), je povinna neprodleně odevzdat okresnímu úřadu, který ji do funkce ustanovil, služební odznak a průkaz myslivecké stráže. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 8 písm. c), je povinen neprodleně odevzdat okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže pozůstalý po osobě, která byla ustanovena mysliveckou stráží, popřípadě jiná fyzická osoba, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.
(11) Na řízení o ustanovování myslivecké stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O ustanovení myslivecké stráže nebo o jejím zrušení je okresní úřad povinen písemně vyrozumět bez odkladu uživatele honitby.
(12) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.”.
4. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č.6a),6b) a6c) zní:
㤠20a
(1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
b) kdo byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti,6a)
c) komu byla pravomocně uložena pokuta za jiný správní delikt na úseku myslivosti podle § 38a.
(2) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.6b)
(3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušný okresní úřad o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.6c)
6a) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
6b) § 69, 70 a 87 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 363 až 365 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
6c) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. ČR, o Rejstříku trestů.”.
5. V § 21 odst. 1 se na začátku věty a v písmenu a) zrušují slova „zejména”.
6. V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „V takových případech je oprávněna” vkládají tato slova: „požadovat od přistižených osob předložení loveckého lístku a povolenky k lovu, zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v ní6d) dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a požadovat předložení dokladu o jejím oprávněném nabytí,”.
7. Poznámka pod čarou č.6d) zní:
„6d) § 7 zákona č. 13/1997 Sb. ČR, o pozemních komunikacích.”.
8. V § 21 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 6e) znějí:
„e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.6e)
6e) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.”.
9. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.”.
10. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
㤠21a
(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti (§ 20),
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení.
§ 21b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který mysliveckou stráž ustanovil.”.
11. V § 38a odst. 1 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí:
„g) uživateli honitby, který nepředloží okresnímu úřadu návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 2,
h) osobě, která neodevzdá okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže podle § 20 odst. 10,
i) osobě, která ztratí, zcizí, poškodí nebo umožní zneužití průkazu myslivecké stráže nebo služebního odznaku.”.
Část třetí
Změna zákona o rybářství
Čl. III
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odstavec 4 zní:
„(4) Pro každý rybářský revír je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho zástupce, které schvaluje okresní úřad podle místa jejich trvalého pobytu. Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být ustanoven státní občan České republiky, který má odpovídající odborné znalosti chovu a lovu ryb a vlastní platný rybářský lístek.”.
2. § 18 zní:
㤠18
(1) Zajištění řádné ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech je povinností jejich uživatelů a vlastníků. V rámci této povinnosti jsou uživatelé nebo vlastníci též povinni navrhnout okresnímu úřadu pro soustavu rybníků a pro každý rybářský revír ustanovení rybářské stráže.
(2) Rybářskou stráž ustanovuje na návrh uživatele nebo vlastníka soustavy rybníků nebo rybářského revíru nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož obvodu má navrhovaná osoba trvalý pobyt. V průkazu rybářské stráže současně stanoví obvod její působnosti.
(3) Rybářskou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností rybářské stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako rybářská stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející rybářské stráži.”.
(4) Rybářské stráži vydá okresní úřad služební odznak se státním znakem a průkaz rybářské stráže. Okresní úřad vede evidenci rybářských stráží.
(5) Rybářská stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Okresní úřad ustanovení rybářské stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení rybářské stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka soustavy rybníků a rybářských revírů, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena rybářskou stráží. Osoba, u níž okresní úřad zrušil ustanovení rybářskou stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz rybářské stráže.
(7) Na řízení o ustanovování rybářské stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(8) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu rybářské stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce rybářské stráže a o jejich ověřování.”.
3. V § 19 odst. 1 písmeno a) včetně uvozovací věty zní:
„(1) Rybářská stráž je oprávněna
a) kontrolovat, zda osoby, které loví ryby a jiné vodní živočichy v rybnících nebo rybářských revírech, jsou k tomu oprávněny (§ 11), zadržovat osoby přistižené při neoprávněném lovení ryb nebo jiných vodních živočichů a zjišťovat jejich totožnost. V takových případech je oprávněna zastavit a prohlížet v bezprostřední blízkosti rybníků a rybářských revírů dopravní prostředky a obsah přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabyté ryby nebo jiné vodní živočichy, odebrat přistiženým osobám rybářské nářadí a úlovky a vykázat je z rybářských revírů nebo od rybníků, a nelze-li zjistit jejich totožnost, předvést je orgánům Policie České republiky. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané rybářské nářadí odevzdá rybářská stráž neprodleně orgánům Policie České republiky,”.
4. V § 19 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí:
„e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.1)
1) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.”.
5. V § 19 odstavec 2 zní:
„(2) Zjistí-li rybářská stráž závady, oznámí je podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli rybníků nebo rybářských revírů, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.”.
6. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech nejsou neoprávněně nabyté ryby nebo jiní vodní živočichové.”.
7. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které znějí:
㤠19a
Rybářská stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem rybářské stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou rybářství v rybnících a rybářských revírech,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli rybníků nebo rybářských revírů, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 19b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc rybářské stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou rybářské stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou rybářské stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou rybářskou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který rybářskou stráž ustanovil.”.
Část čtvrtá
Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství
Čl. IV
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 23 odst. 1 ve větě první se za první slova „vodohospodářských děl” vkládají slova „nebo z vlastního podnětu” a současně se zrušuje věta třetí.
2. V § 23 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:
„(2) Vodní stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností vodní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před vodohospodářským orgánem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako vodní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany vod, vodních toků a ochrany vodohospodářských děl, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející vodní stráži.”.
(3) Vodní stráži vydá vodohospodářský orgán služební odznak se státním znakem a průkaz vodní stráže. V průkazu vodní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Vodohospodářský orgán vede evidenci vodních stráží.
(4) Vodní stráž je povinna oznámit vodohospodářskému orgánu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 2.
(5) Vodohospodářský orgán ustanovení vodní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat řádně, splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Vodohospodářský orgán může ustanovení vodní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka vod, vodních toků nebo vodohospodářských děl, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena vodní stráží. Osoba, u níž vodohospodářský orgán zrušil ustanovení vodní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz vodní stráže.
(6) Na řízení o ustanovování vodní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.”.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 7 až 9.
3. V § 23 odst. 7 se za větu první vkládají tyto věty: „Vodní stráž je oprávněna zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihla při porušování ustanovení vodního zákona a souvisejících právních předpisů, a odevzdat ji neprodleně orgánu Policie České republiky. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout.”.
4. V § 23 odst. 9 se slova „obecně závazným právním předpisem” nahrazují slovem „vyhláškou” a na konci se doplňuje tato věta: „Ministerstvo stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu vodní stráže.”.
5. Za § 23 se vkládají nové § 23a a 23b, které znějí:
㤠23a
Vodní stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem vodní stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností uložených vodním zákonem a souvisejícími právními předpisy,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 23b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vodní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou vodní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou vodní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou vodní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který vodní stráž ustanovil.”.
Část pátá
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. V
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb. ČR, zákona č. 16/1997 Sb. ČR, zákona č. 123/1998 Sb. ČR a zákona č. 161/1999 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 81 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před okresním úřadem nebo správou slib tohoto znění: „Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.”.
(4) Stráži přírody vydají okresní úřad a správa služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Okresní úřad a správy vedou evidenci stráží přírody.
(5) Stráž přírody je povinna oznámit okresnímu úřadu nebo správě do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Okresní úřad nebo správa ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad nebo správa může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž okresní úřad nebo správa zrušily ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7) Na řízení o ustanovování stráže přírody se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.”.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 8 až 10.
2. V § 81 odst. 8 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.”.
3. V § 81 odst. 10 se slova „obecně závazným právním předpisem” nahrazují slovem „vyhláškou” a doplňuje se tato věta: „Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.”.
4. Za § 81 se vkládají nové § 81a a 81b, které znějí:
㤠81a
Stráž přírody je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 81b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.”.
Část šestá
Změna lesního zákona
Čl. VI
Zákon č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:
1. V § 38 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.”.
2. V § 38 se na konci odstavce 7 doplňuje tato věta: „Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování.”.
3. V § 39 odst. 1 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.”.
4. V § 39 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.”.
5. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní:
㤠39a
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje.”.
Část sedmá
Přechodná ustanovení
Čl. VII
1. Myslivecká, rybářská, lesní a vodní stráž a stráž přírody vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za stráže ustanovené podle tohoto zákona.
2. Členové myslivecké, rybářské, lesní a vodní stráže a stráže přírody ustanovení podle dosavadních právních předpisů, příslušné orgány státní správy a územní samosprávy jsou povinny splnit povinnosti a požadavky stanovené tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; jinak ustanovení těchto stráží tímto dnem zaniká. Ustanovení těchto stráží zaniká dnem účinnosti tohoto zákona též v případě, že jejich členové nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona podmínky věku, státního občanství České republiky, bezúhonnosti, způsobilosti k právním úkonům nebo zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem.
3. Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Část osmá
Účinnost
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Zákon
ze dne 19. října 1999,
kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Změna trestního zákona
Čl. I
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 4. září 1992, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb. ČR, zákona č. 38/1994 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu č. 91/1994 Sb. ČR, zákona č. 152/1995 Sb. ČR, zákona č. 19/1997 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu č. 103/1997 Sb. ČR, zákona č. 253/1997 Sb. ČR, zákona č. 92/1998 Sb. ČR, zákona č. 112/1998 Sb. ČR, zákona č. 148/1998 Sb. ČR, zákona č. 167/1998 Sb. ČR, zákona č. 96/1999 Sb. ČR, zákona č. 191/1999 Sb. ČR, zákona č. 210/1999 Sb. ČR a zákona č. 223/1999 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 89 odst. 9 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů1) je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží.”.
2. Poznámka pod čarou č.1) zní:
„1) Zákon č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.”.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 2), a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
Část druhá
Změna zákona o myslivosti
Čl. II
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. ČR a zákona č. 166/1999 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 16 odst. 4 písm. e) se na konci doplňují tato slova: „nebo opakovaně nepředloží návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 3”.
2. V § 20 odstavec 2 zní:
„(2) Zajištění ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha navrhnout okresnímu úřadu ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se okresnímu úřadu předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, je-li uživatelem honitby její vlastník, nebo do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o schválení smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn okresním úřadem o zrušení ustanovení myslivecké stráže.”.
3. V § 20 se doplňují odstavce 3 až 12, které znějí:
„(3) Mysliveckou stráž ustanovuje na návrh uživatele honitby nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož územní působnosti se nachází honitba, jejíž uživatel podal návrh podle odstavce 2. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Bez tohoto souhlasu nelze podaný návrh považovat za splnění povinnosti stanovené uživateli honitby podle odstavce 2.
(4) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) je bezúhonná,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.”,
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz.
(5) Okresní úřad před ustanovením fyzické osoby mysliveckou stráží prověří její znalosti podle odstavce 4 písm. f). Ustanovení mysliveckou stráží okresní úřad provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Doba platnosti průkazu myslivecké stráže je nejdéle 5 let, přičemž jeho platnost skončí vždy, skončil-li užívací vztah k honitbě uživateli, na jehož návrh byla osoba mysliveckou stráží ustanovena. Obvod působnosti myslivecké stráže nemůže být větší než honitba v užívání navrhovatele.
(6) Okresní úřad vede evidenci mysliveckých stráží a vydaných a odevzdaných služebních odznaků a průkazů myslivecké stráže.
(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 4.
(8) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla ustanovena,
b) zánikem užívacích vztahů k honitbě u osoby, která návrh na ustanovení podala,
c) smrtí myslivecké stráže, nebo
d) zrušením ustanovení okresním úřadem.
(9) Okresní úřad ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 4 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení myslivecké stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele honitby, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena mysliveckou stráží.
(10) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 8 písm. a), b) nebo d), je povinna neprodleně odevzdat okresnímu úřadu, který ji do funkce ustanovil, služební odznak a průkaz myslivecké stráže. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 8 písm. c), je povinen neprodleně odevzdat okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže pozůstalý po osobě, která byla ustanovena mysliveckou stráží, popřípadě jiná fyzická osoba, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.
(11) Na řízení o ustanovování myslivecké stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O ustanovení myslivecké stráže nebo o jejím zrušení je okresní úřad povinen písemně vyrozumět bez odkladu uživatele honitby.
(12) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.”.
4. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č.6a),6b) a6c) zní:
㤠20a
(1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten,
a) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
b) kdo byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti,6a)
c) komu byla pravomocně uložena pokuta za jiný správní delikt na úseku myslivosti podle § 38a.
(2) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.6b)
(3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušný okresní úřad o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.6c)
6a) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
6b) § 69, 70 a 87 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 363 až 365 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
6c) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. ČR, o Rejstříku trestů.”.
5. V § 21 odst. 1 se na začátku věty a v písmenu a) zrušují slova „zejména”.
6. V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „V takových případech je oprávněna” vkládají tato slova: „požadovat od přistižených osob předložení loveckého lístku a povolenky k lovu, zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v ní6d) dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a požadovat předložení dokladu o jejím oprávněném nabytí,”.
7. Poznámka pod čarou č.6d) zní:
„6d) § 7 zákona č. 13/1997 Sb. ČR, o pozemních komunikacích.”.
8. V § 21 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 6e) znějí:
„e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.6e)
6e) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.”.
9. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.”.
10. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
㤠21a
(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti (§ 20),
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení.
§ 21b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který mysliveckou stráž ustanovil.”.
11. V § 38a odst. 1 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí:
„g) uživateli honitby, který nepředloží okresnímu úřadu návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 2,
h) osobě, která neodevzdá okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže podle § 20 odst. 10,
i) osobě, která ztratí, zcizí, poškodí nebo umožní zneužití průkazu myslivecké stráže nebo služebního odznaku.”.
Část třetí
Změna zákona o rybářství
Čl. III
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odstavec 4 zní:
„(4) Pro každý rybářský revír je jeho uživatel povinen ustanovit rybářského hospodáře a jeho zástupce, které schvaluje okresní úřad podle místa jejich trvalého pobytu. Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být ustanoven státní občan České republiky, který má odpovídající odborné znalosti chovu a lovu ryb a vlastní platný rybářský lístek.”.
2. § 18 zní:
㤠18
(1) Zajištění řádné ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech je povinností jejich uživatelů a vlastníků. V rámci této povinnosti jsou uživatelé nebo vlastníci též povinni navrhnout okresnímu úřadu pro soustavu rybníků a pro každý rybářský revír ustanovení rybářské stráže.
(2) Rybářskou stráž ustanovuje na návrh uživatele nebo vlastníka soustavy rybníků nebo rybářského revíru nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož obvodu má navrhovaná osoba trvalý pobyt. V průkazu rybářské stráže současně stanoví obvod její působnosti.
(3) Rybářskou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností rybářské stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako rybářská stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany rybářství v rybnících a rybářských revírech, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející rybářské stráži.”.
(4) Rybářské stráži vydá okresní úřad služební odznak se státním znakem a průkaz rybářské stráže. Okresní úřad vede evidenci rybářských stráží.
(5) Rybářská stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Okresní úřad ustanovení rybářské stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení rybářské stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka soustavy rybníků a rybářských revírů, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena rybářskou stráží. Osoba, u níž okresní úřad zrušil ustanovení rybářskou stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz rybářské stráže.
(7) Na řízení o ustanovování rybářské stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(8) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu rybářské stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce rybářské stráže a o jejich ověřování.”.
3. V § 19 odst. 1 písmeno a) včetně uvozovací věty zní:
„(1) Rybářská stráž je oprávněna
a) kontrolovat, zda osoby, které loví ryby a jiné vodní živočichy v rybnících nebo rybářských revírech, jsou k tomu oprávněny (§ 11), zadržovat osoby přistižené při neoprávněném lovení ryb nebo jiných vodních živočichů a zjišťovat jejich totožnost. V takových případech je oprávněna zastavit a prohlížet v bezprostřední blízkosti rybníků a rybářských revírů dopravní prostředky a obsah přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabyté ryby nebo jiné vodní živočichy, odebrat přistiženým osobám rybářské nářadí a úlovky a vykázat je z rybářských revírů nebo od rybníků, a nelze-li zjistit jejich totožnost, předvést je orgánům Policie České republiky. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané rybářské nářadí odevzdá rybářská stráž neprodleně orgánům Policie České republiky,”.
4. V § 19 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí:
„e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.1)
1) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.”.
5. V § 19 odstavec 2 zní:
„(2) Zjistí-li rybářská stráž závady, oznámí je podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli rybníků nebo rybářských revírů, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.”.
6. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech nejsou neoprávněně nabyté ryby nebo jiní vodní živočichové.”.
7. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které znějí:
㤠19a
Rybářská stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem rybářské stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou rybářství v rybnících a rybářských revírech,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli rybníků nebo rybářských revírů, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 19b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc rybářské stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou rybářské stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou rybářské stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou rybářskou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který rybářskou stráž ustanovil.”.
Část čtvrtá
Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství
Čl. IV
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb. a zákona č. 114/1995 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 23 odst. 1 ve větě první se za první slova „vodohospodářských děl” vkládají slova „nebo z vlastního podnětu” a současně se zrušuje věta třetí.
2. V § 23 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:
„(2) Vodní stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností vodní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před vodohospodářským orgánem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako vodní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany vod, vodních toků a ochrany vodohospodářských děl, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející vodní stráži.”.
(3) Vodní stráži vydá vodohospodářský orgán služební odznak se státním znakem a průkaz vodní stráže. V průkazu vodní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Vodohospodářský orgán vede evidenci vodních stráží.
(4) Vodní stráž je povinna oznámit vodohospodářskému orgánu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 2.
(5) Vodohospodářský orgán ustanovení vodní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat řádně, splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Vodohospodářský orgán může ustanovení vodní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele nebo vlastníka vod, vodních toků nebo vodohospodářských děl, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena vodní stráží. Osoba, u níž vodohospodářský orgán zrušil ustanovení vodní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz vodní stráže.
(6) Na řízení o ustanovování vodní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.”.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 7 až 9.
3. V § 23 odst. 7 se za větu první vkládají tyto věty: „Vodní stráž je oprávněna zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihla při porušování ustanovení vodního zákona a souvisejících právních předpisů, a odevzdat ji neprodleně orgánu Policie České republiky. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout.”.
4. V § 23 odst. 9 se slova „obecně závazným právním předpisem” nahrazují slovem „vyhláškou” a na konci se doplňuje tato věta: „Ministerstvo stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu vodní stráže.”.
5. Za § 23 se vkládají nové § 23a a 23b, které znějí:
㤠23a
Vodní stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem vodní stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností uložených vodním zákonem a souvisejícími právními předpisy,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 23b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc vodní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou vodní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou vodní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou vodní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který vodní stráž ustanovil.”.
Část pátá
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. V
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. ČR, nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb. ČR, zákona č. 16/1997 Sb. ČR, zákona č. 123/1998 Sb. ČR a zákona č. 161/1999 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 81 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila před okresním úřadem nebo správou slib tohoto znění: „Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.”.
(4) Stráži přírody vydají okresní úřad a správa služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Okresní úřad a správy vedou evidenci stráží přírody.
(5) Stráž přírody je povinna oznámit okresnímu úřadu nebo správě do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Okresní úřad nebo správa ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad nebo správa může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž okresní úřad nebo správa zrušily ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7) Na řízení o ustanovování stráže přírody se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.”.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 8 až 10.
2. V § 81 odst. 8 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout,
e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.”.
3. V § 81 odst. 10 se slova „obecně závazným právním předpisem” nahrazují slovem „vyhláškou” a doplňuje se tato věta: „Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.”.
4. Za § 81 se vkládají nové § 81a a 81b, které znějí:
㤠81a
Stráž přírody je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
§ 81b
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.”.
Část šestá
Změna lesního zákona
Čl. VI
Zákon č. 289/1995 Sb. ČR, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:
1. V § 38 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.”.
2. V § 38 se na konci odstavce 7 doplňuje tato věta: „Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování.”.
3. V § 39 odst. 1 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.”.
4. V § 39 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.”.
5. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní:
㤠39a
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený”). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje.”.
Část sedmá
Přechodná ustanovení
Čl. VII
1. Myslivecká, rybářská, lesní a vodní stráž a stráž přírody vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za stráže ustanovené podle tohoto zákona.
2. Členové myslivecké, rybářské, lesní a vodní stráže a stráže přírody ustanovení podle dosavadních právních předpisů, příslušné orgány státní správy a územní samosprávy jsou povinny splnit povinnosti a požadavky stanovené tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; jinak ustanovení těchto stráží tímto dnem zaniká. Ustanovení těchto stráží zaniká dnem účinnosti tohoto zákona též v případě, že jejich členové nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona podmínky věku, státního občanství České republiky, bezúhonnosti, způsobilosti k právním úkonům nebo zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem.
3. Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Část osmá
Účinnost
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
