199

Předseda Poslanecké sněmovny

vyhlašuje

úplné znění zákona ze dne 24. listopadu 1992 č. 588 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 10. července 1993 č. 196 Sb., zákonem ze dne 2. prosince 1993 č. 321 Sb., zákonem ze dne 16. února 1994 č. 42 Sb., zákonem ze dne 3. června 1994 č. 136 Sb., zákonem ze dne 7. prosince 1994 č. 258 Sb., zákonem ze dne 22. června 1995 č. 133 Sb., zákonem ze dne 17. června 1997 č. 151 Sb. a zákonem ze dne 31. července 1997 č. 208 Sb.

Zákon

o dani z přidané hodnoty


Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


Část první

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň”), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku (dále jen „příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku”).


§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona je zdanitelným plněním

a) dodání zboží a převod nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření,

b) poskytování služeb

uskutečněné v tuzemsku při podnikání,1) a to i v případě, že se jedná o činnost vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zbožím věci movité, tepelná a elektrická energie, plyn a voda; za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) službami všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti, a převod nebo využití práv,

c) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daně podle § 25, snížené u plátce daně (dále jen „plátce”) popřípadě o daň nebo o daň z obratu,

d) daní na vstupu daň u plátce, kterou vůči němu uplatní jako součást ceny za jím přijatá zdanitelná plnění jiný plátce, nebo daň, která je vyměřena při dovozu zboží,

e) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen uplatnit jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,

f) odpočtem daně daň na vstupu upravená popřípadě podle § 20,

g) vlastní daňovou povinností převýšení daně na výstupu nad odpočtem daně za příslušné zdaňovací období,

h) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,

i) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet,

j) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu,

k) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu,

l) správcem daně příslušný územní finanční orgán2) (dále jen „finanční orgán”), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celní úřad, pokud zákon nestanoví jinak,

m) osobním automobilem silniční motorové vozidlo, které má v technickém průkazu zapsanou kategorii osobní automobil nebo M 1. Pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním předpisem,

n) ojetým osobním automobilem osobní automobil, při jehož prvním pořízení nemohl být uplatněn nárok na odpočet daně,

o) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním nebo pro osobní spotřebu plátce podle § 7 odst. 2, pokud tento zákon nestanoví jinak,

p) tuzemskem území České republiky, kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

q) daňovým dokladem běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2, opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2, doklad o použití podle § 12 odst. 5, splátkový kalendář podle § 12 odst. 8, zjednodušený daňový doklad podle § 12 odst. 9, daňový dobropis a daňový vrubopis podle § 13, písemné celní prohlášení podle § 43 odst. 4 a § 45 odst. 3, doklad o zaplacení podle § 12 odst. 7 a 11, doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě podle § 46 odst. 4 a § 47 odst. 7 a přepravní doklad podle § 47 odst. 6,

r) finančním pronájmem s následnou koupí najaté věci pronájem, který splňuje podmínky stanovené zvláštním předpisem2b)

s) základní sazbou sazba daně 22 %,

t) sníženou sazbou sazba daně 5 %,

u) zásilkovým prodejem prodej zboží, při kterém prodávající zašle zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní smlouvy podle obchodního zákoníku,

v) dovozem zboží vstup zboží do tuzemska,

w) vývozem zboží výstup zboží z tuzemska,

x) hlavní činností subjektů, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, činnosti, k nimž byly založeny nebo zřízeny.


§ 2a

Vymezení pojmu peníze

(1) Penězi se pro účely tohoto zákona rozumějí platné bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny. Za platné bankovky, státovky a mince se považují i takové, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky, státovky a mince vyměnit.

(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona také považují

a) bankovky a mince české měny v okamžiku jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich dovozu Českou národní bankou,

b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kursu vyhlašovaného Českou národní bankou,

c) materializované cenné papíry v okamžiku jejich dodání výrobcem emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem.


§ 3

Osoby, které jsou povinny platit daň

(1) Osobami, které jsou povinny platit daň, jsou v tuzemsku osoby, v jejichž prospěch je zdanitelné plnění uskutečňováno, a při dovozu zboží osoby, jimž má být propuštěno zboží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel.


Část druhá

Uplatňování daně u zdanitelného plnění v tuzemsku

Hlava I

Subjekty daně

§ 4

Osoby podléhající dani

Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které provádějí zdanitelná plnění.


§ 5

Plátci

(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše 3 předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.

(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o osoby, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v odstavci 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě přihlášku k registraci ve lhůtách uvedených v odstavci 1 a plátci se stávají od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Pokud osoba podléhající dani, která není plátcem, uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem, je povinna předložit přihlášku k registraci ke dni uzavření této smlouvy a tímto dnem se stává plátcem. Osoby podléhající dani, které společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy a nejsou plátci, jsou povinny předložit přihlášku k registraci k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci účastníka sdružení, který je zaregistrován jako plátce nejdříve, a od tohoto data se stávají plátci.

(3) Osoby podléhající daní, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce kdykoliv.

(4) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku 750 000 Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku 3 000 000 Kč. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.

(5) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z toho majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo který pořídil za ceny bez daně nebo daně z obratu, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu,3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c) k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období. Toto ustanovení se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností a na stavby, které jsou osvobozeny od daně podle § 30 odst. 1.

(6) Dojde-li ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen odvést daň podle odstavce 5. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního předpisu3e) pokračuje po zemřelém plátci v živnosti a současně je plátcem daně nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 20 dnů ode dne úmrtí plátce. Správce daně zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku.

(7) Pokud se osoba podléhající dani stane plátcem, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u majetku, a to ze zůstatkové ceny pořízeného hmotného a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu3b) a z ceny pořízených zásob zjištěné podle zvláštního předpisu3c) ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před dnem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu a vratných lahví, pokud se na ně vztahuje zákaz odpočtu podle § 19 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou daňové doklady, popřípadě doklady vystavené plátcem, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a výše daně se vypočte způsobem uvedeným v § 17 odst. 3. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na majetek včetně zásob pořízený vlastní činností.

(8) Plátci jsou také osoby podléhající dani, které nabývají majetek na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,3a) a to ode dne nabytí majetku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20 dnů ode dne nabytí majetku.

(9) Při přeměně společnosti nebo družstva, které byly plátcem, v jinou formu společnosti nebo družstvo nebo při sloučení nebo splynutí s jinou společností nebo družstvem, popřípadě při rozdělení společnosti nebo družstva se stávají plátci všechny osoby podléhající dani, na které přechází jmění ze zrušené společnosti nebo družstva bez likvidace podle zvláštního zákona,3d) a to ode dne zápisu nové společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci do 20 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku. Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení ve smyslu odstavce 5 s povinností odvést daň. Obdobně se postupuje v případě, kdy

a) fyzická osoba, která je plátcem, ukončí svou podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v této činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem,

b) dojde ke zrušení právnické osoby založené jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel.

(10) O zrušení registrace mohou plátci uvedení v odstavcích 6, 8 a 9 požádat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy se stali plátci podle odstavce 6, 8 nebo 9, pokud jejich obrat nepřesáhne za tyto 3 měsíce částku 750 000 Kč. Při zrušení registrace jsou plátci povinni odvést daň podle odstavce 5.


§ 6

Osoby mající zvláštní vztah k plátci

(1) Za osoby, které mají zvláštní vztah k plátci, se pro účely tohoto zákona považují

a) osoby, které jsou ekonomicky nebo personálně spojené s plátcem,

b) osoby, které jsou v pracovněprávním4) nebo v jiném obdobném vztahu k plátci,

c) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení3) nebo jiné obdobné smlouvy.

(2) Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.5) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem.


Hlava II

Předmět daně a místo plnění

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění v tuzemsku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují také

a) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud se jedná o fyzickou osobu,

b) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o vlastní plnění, která v případě podnikání podléhají dani,

c) poskytnutí zboží, služeb, staveb, převodu a využití práv pro účely nesouvisející s podnikáním, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo byla pořízena bez daně,

d) použití osobního automobilu a vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

e) použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4,

f) činnosti prováděné subjekty v rámci jejich hlavní činnosti, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání.

(3) Vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění pouze při vložení do právnické osoby, která není plátcem, pokud vkladatel při nabytí takového majetku uplatnil odpočet daně, případně odpočet daně z obratu nebo dovozní daně nebo pokud byl pořízen bez daně nebo bez daně z obratu.

(4) Vydání vypořádacího podílu5a) v nepeněžité podobě nebo podílu na likvidačním zůstatku5b) v nepeněžité podobě se považuje za zdanitelné plnění, pouze pokud u něho byl uplatněn odpočet daně nebo byly pořízeny bez daně nebo bez daně z obratu.

(5) Zdanitelným plněním není

a) převod pozemků,

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

c) bezúplatné poskytnutí reklamního a propagačního předmětu, jehož vstupní cena5c) bez daně nepřesahuje 200 Kč, kromě zboží, které je předmětem spotřební daně,

d) prodej a pronájem majetku, který není součástí obchodního majetku plátce,

e) prodej osobního automobilu, při jehož pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně,

f) prodej osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl osobní automobil pořízen,

g) prodej osobního automobilu pořízeného od osoby, pro niž jeho prodej nebyl zdanitelným plněním, a prodej osobního automobilu plátcem daně, který jej pořídil přede dnem registrace podle § 5, pokud prodejní cena nepřevyšuje vstupní cenu,

h) prodej vratných lahví, při jejichž koupi nebyl uplatněn nárok na odpočet podle § 19 odst. 4,

i) bezúplatné poskytnutí zdanitelných plnění, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 3,

j) bezúplatný převod vlastnického práva k movité věci, který je uskutečněn při poskytnutí úvěru bankou a k němuž dojde mezi subjektem, kterému banka poskytla úvěr, a touto bankou; stejně se posuzuje i bezúplatný zpětný převod vlastnického práva k téže movité věci mezi bankou a subjektem, kterému byl poskytnut úvěr, po splacení úvěru,

k) výpůjčka5d) movité věci, poskytne-li ji banka vypůjčiteli v souvislosti s převodem vlastnického práva podle písmene j),

l) převod obchodního podílu,5e) případně převod členství v družstvu,5f)

m) postoupení pohledávky, pokud zákon nestanoví jinak.


§ 8

Místo zdanitelného plnění

(1) Místem zdanitelného plnění je při dodání zboží

a) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava nebo odeslání zboží začíná uskutečňovat, je-li dodání zboží spojeno s přepravou nebo odesláním zboží; přitom nezáleží na tom, kdo přepravu nebo odeslání zboží uskutečňuje,

b) místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, je-li dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží,

c) místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, je-li dodání zboží uskutečňováno bez přepravy nebo odeslání.

(2) Místem zdanitelného plnění při převodu nemovitosti nebo dodání stavebního objektu je místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází.

(3) Místem zdanitelného plnění při poskytování služeb a při převodu a využití práv je

a) místo, kde má osoba poskytující službu nebo uskutečňující převod a využití práv své sídlo nebo kde má stálou provozovnu, ve které služby poskytuje; pokud nemá sídlo nebo stálé zařízení, místo, kde má bydliště, případně místo, kde se obvykle zdržuje, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) místo, kde se nemovitost nebo stavební objekt nachází, při poskytování služeb vztahujících se k těmto věcem, včetně služeb realitních kanceláří, odhadců a služeb architektů a stavebního dozoru,

c) místo, kde se přeprava začíná uskutečňovat, při poskytování přepravních služeb, pokud tento zákon nestanoví jinak,

d) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány, při poskytování služeb souvisejících s kulturními, uměleckými, sportovními, vědeckými, výchovnými, zábavními a podobnými činnostmi včetně zprostředkování a organizování těchto činností a vedlejších souvisejících služeb,

e) místo, kde jsou tyto služby skutečně poskytovány bez ohledu na ustanovení písmene a), pokud se jedná o služby cestovního ruchu, ubytovací služby, služby veřejného stravování, poradenské služby, finanční služby, pojišťovnictví, obchodní a zprostředkovatelské služby, advokátní, informační a překladatelské služby a vzdělávací činnosti.


Hlava III

Uskutečnění zdanitelného plnění, vznik daňové povinnosti a vystavování daňových dokladů

§ 9

Uskutečnění zdanitelného plnění

(1) Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné

a) při prodeji zboží podle kupní smlouvy dnem dodání,6) v ostatních případech dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, dnem zaplacení předplatného, a pokud je předplatné placeno zálohově, dnem vyúčtování záloh,

c) při zásilkovém prodeji zboží dnem přijetí platby prodávajícím,

d) při převodu nemovitosti dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do katastru nemovitostí,

e) při poskytování služeb dnem jejich poskytnutí nebo zaplacení nebo vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve, v případě kompletace služeb cestovního ruchu dnem poskytnutí poslední služby nebo jejím zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

f) při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo nebo jeho dílčí části zaplacením nebo převzetím a předáním díla, a to tím dnem, který nastane dříve,

g) při dodání tepelné a elektrické energie, plynu a vody a v případě telekomunikačních služeb dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem skutečného zjištění spotřeby, pokud je stanoven příslušnými technickými a provozními předpisy dodavatele uvedených médií,

h) při přeúčtování služeb, elektrické energie, tepla, plynu nebo vody podle § 14 odst. 12 dnem zjištění výše přeúčtovávané částky nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dříve,

i) při převodu nebo využití práv dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu nebo využití práv,

j) při zdanitelném plnění uskutečněném bez úplaty dnem uvedeným ve smlouvě nebo převzetím, případně poskytnutím, a to tím dnem, který nastane dříve,

k) při zdanitelném plnění uskutečněném pro osobní spotřebu plátce, který je fyzickou osobou, a pro účely nesouvisející s podnikáním, dnem převzetí zboží nebo poskytnutím služby nebo převodem a využitím práv,

l) při použití osobního automobilu vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do hmotného investičního majetku, popřípadě dnem, kdy měl být tento převod proveden,

m) při použití vratných lahví vlastní výroby v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem převodu do evidence zásob,

n) při použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, dnem schválení technické způsobilosti dopravním inspektorátem Policie České republiky,

o) v ostatních případech dnem zaplacení.

(2) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze a v případech, kdy se úhrada za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu.

(3) V případě dílčích plnění se každé dílčí plnění považuje za samostatné zdanitelné plnění. Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle nájemní smlouvy,7) smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,7a) smlouvy o dílo8) nebo jiné obdobné smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je sjednána platná smlouva. V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. I v případě dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo může plátce zdanitelné plnění považovat za uskutečněné dnem uvedeným v odstavci 1 písm. f). V případě nájemních smluv se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

(4) V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelného plnění ve sjednaných lhůtách, přičemž se v rámci této smlouvy jedná o plnění shodným zbožím, službou nebo převodem a využitím práv.

(5) Zaplacení zálohy se nepovažuje za uskutečnění zdanitelného plnění.


§ 10

Vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu

(1) Povinnost uplatnit daň na výstupu vzniká dnem uskutečnění zdanitelného plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že plátce uskutečnil zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25, 46 a 47 nebo podléhající snížené sazbě a vystavil na toto zdanitelné plnění daňový doklad s nesprávně vyšší sazbou daně, vzniká povinnost uplatnit daň na výstupu, a to ve výši rozdílu mezi daní uvedenou na daňovém dokladu a daní na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění, dnem vystavení tohoto daňového dokladu.

(3) Daň na výstupu je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.


§ 11

Vedení záznamů pro daňové účely

(1) Plátce je povinen vést zejména záznamy o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních a evidovat zvlášť přijaté a vystavené daňové doklady, zjednodušené daňové doklady a daňové dobropisy a vrubopisy a vystavené doklady o použití. V případě přijatých zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění z dovozu a z tuzemska podle jednotlivých sazeb daně. V případě uskutečněných zdanitelných plnění je povinen vést záznamy v členění na plnění osvobozená od daně podle § 25, plnění na vývoz a plnění do tuzemska členěná podle jednotlivých sazeb daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními. Finanční orgán může uložit vedení záznamů rozhodných pro stanovení daně podle zvláštních předpisů.8a)

(2) Plátce je povinen vést evidenci všech tržeb za uskutečněná zdanitelná plnění v členění podle jednotlivých sazeb daně a za uskutečněná plnění osvobozená od daně za jednotlivá zdaňovací období.

(3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci podle odstavců 1 a 2 za celé sdružení odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení.


§ 12

Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění pro jiného plátce běžný daňový doklad, v případě uskutečnění zdanitelného plnění podle § 7 odst. 2 doklad o použití, a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne, pokud tento zákon nestanoví jinak. Doklad vystavený před uskutečněním zdanitelného plnění není daňovým dokladem, s výjimkou splátkového kalendáře podle odstavce 8. Plátce není povinen vystavit daňový doklad za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(2) Běžný daňový doklad musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo9) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění,

e) pořadové číslo dokladu,

f) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

g) datum vystavení dokladu,

h) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

i) výši ceny bez daně celkem,

j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

k) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na běžném daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění uvedeného na daňovém dokladu plnění s různými sazbami daně, popř. osvobozené od daně, musí být na tomto dokladu uvedeny výše ceny bez daně celkem a výše daně celkem odděleně podle stanovených sazeb, popř. osvobození od daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Plátci a osoby, které byly plátci a jejichž registrace byla zrušena, jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

(5) Doklad o použití musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c) účel použití,

d) pořadové číslo dokladu,

e) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

f) datum vystavení dokladu,

g) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

h) výši ceny bez daně celkem,

i) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47,

j) výši daně celkem zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Za správnost údajů uvedených na dokladu o použití odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

(6) Osoba podléhající dani, která není plátcem, nesmí vystavit doklad, který má náležitosti daňového dokladu. Vystaví-li jej, bude uložena pokuta podle zvláštního předpisu.9a)

(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 19 plní u zdanitelných plnění při hromadné přepravě osob funkci daňového dokladu doklad o zaplacení vystavený plátcem. Na tomto dokladu o zaplacení musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést minimálně své obchodní jméno a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně z tohoto dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje. Daň se v tomto případě vypočte podle § 17 odst. 3.

(8) V případě nájemních smluv a smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci může plnit funkci daňového dokladu i splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, pokud obsahuje náležitosti podle § 12 odst. 2. Splátkový kalendář musí plátce uvádět v soupisu daňových dokladů v každém zdaňovacím období, kterého se týká. Za správnost údajů uvedených na splátkovém kalendáři odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.

(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušený daňový doklad.

(10) Plátce, který nakupuje a prodává služby určené pro kompletaci služeb cestovního ruchu, není povinen vystavovat daňový doklad v případě plnění pro jiného plátce, který nechce uplatňovat nárok na odpočet daně. V tomto případě vystavuje doklad, na kterém uvede údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), h), j) a dále obchodní jméno plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, cenu včetně daně a sdělení, že uváděná cena obsahuje daň. Tento doklad je plátce povinen vystavit nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Pokud však plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, požaduje vystavení daňového dokladu, je plátce, který tato plnění poskytuje, povinen daňový doklad vystavit.

(11) Při dražbě zboží nebo nemovitosti na základě exekučního řízení prováděného státním orgánem, jehož majitelem je plátce, plní funkci daňového dokladu pro účely odpočtu podle § 19 doklad o zaplacení vystavený státním orgánem. Na dokladu o zaplacení uvede údaje podle odstavce 2 a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení.


§ 13

Daňový dobropis a vrubopis

(1) Dojde-li k opravě základu daně podle § 15, plátce uskutečňující zdanitelné plnění vyhotoví pro plátce, v jehož prospěch se zdanitelné plnění uskutečňuje, daňový dobropis nebo vrubopis, a to nejpozději do 15 dnů po provedení opravy. Daňový dobropis nebo vrubopis nelze použít k opravě sazby daně a výše daně podle § 15a.

(2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při snížení ceny za zdanitelné plnění.

(3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při zvýšení ceny za zdanitelné plnění.

(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), j) a dále,

a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích,

b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.


Hlava IV

Základ daně

§ 14

Základ daně a jeho výpočet

(1) Základem pro výpočet daně je cena10) za zdanitelné plnění, která neobsahuje daň, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Základem pro výpočet daně může být i cena včetně daně, a to zejména v případě uskutečňování zdanitelných plnění plátcům za hotové, uskutečňování zdanitelných plnění osobám, které nejsou plátci, a v případě zdanitelných plnění podle § 12 odst. 7.

(3) V případě osobní spotřeby plátce nebo není-li cena za zdanitelné plnění určena, je základem daně cena zjištěná podle zvláštního předpisu10a) bez daně. V případě, že úhrada za zdanitelné plnění není považována za cenu podle zvláštních předpisů, je základem daně úhrada za zdanitelné plnění v úrovni včetně daně a daň se vypočte podle § 17 odst. 3.

(4) Podléhá-li zdanitelné plnění spotřební dani,11) základ daně zahrnuje i tuto daň.

(5) Poskytne-li plátce slevu z ceny za zdanitelné plnění, základ daně se sníží o částku této slevy.

(6) Je-li zdanitelné plnění uskutečněno osobě mající zvláštní vztah k plátci bez úplaty nebo je-li poskytnuta sleva z ceny, základem daně je cena zjištěná podle zvláštního předpisu10a) bez daně.

(7) Základem daně v případě snížení nebo zvýšení ceny je rozdíl mezi původní cenou a cenou po opravě.

(8) Základem daně při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražená cena snížená o daň. V případě, že v rámci vydražené ceny jsou zahrnuta zdanitelná plnění s různými sazbami daně nebo osvobozená zdanitelná plnění nebo plnění, která nejsou zdanitelnými plněními, základ daně z vydražené ceny se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru základu zdanitelných plnění s jednotlivými sazbami daně, zdanitelných plnění osvobozených od daně a plnění, která nejsou zdanitelnými plněními stanovenými ve vyvolávací ceně. Obdobný postup se při stanovení základ daně uplatní i v případě prodeje podniku nebo jeho části osobě, která není plátcem, nebo při prodeji stavby nebo nedokončené stavby včetně pozemku.

(9) Základem daně při prodeji světově obchodovatelných slitků zlata, zlatých mincí, včetně platných zlatých mincí s uvedenou nominální hodnotou, které je prodáváno Českou národní bankou za cenu vyšší, než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno, a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základ daně je nula.

(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle kursu vyhlašovaného Českou národní bankou, základ daně je nula.

(11) Základem daně při prodeji platných českých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší, než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základ daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň.

(12) Plátce, který nakoupil služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu od jiného plátce, uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob, je povinen za tato zdanitelná plnění uplatnit daň minimálně z pořizovací ceny bez daně, případně ve výši stanovené cenovými předpisy, pokud se jedná o cenu za zdanitelné plnění podléhající cenové regulaci, a ve výši platné sazby daně. Plátce, který neuplatnil nárok na odpočet daně, není povinen uplatnit daň v případě, že požaduje za tyto služby, elektrickou energii, teplo, plyn nebo vodu úhradu od jiných osob maximálně ve výši pořizovací ceny. V případě, že plátce nakoupí služby osvobozené od daně podle § 25 a požaduje za tyto služby úhradu od jiných osob, považují se tato plnění za osvobozená podle § 25 pouze tehdy, jestliže plátce použije maximálně pořizovací cenu.

(13) Do základu daně se nezahrnují dotace k cenám za zdanitelné plnění.

(14) Základem daně při dodání použitého zboží nakoupeného od osob, které nejsou plátci, za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je přirážka k pořizovací ceně zjištěná jako rozdíl mezi prodejní cenou včetně daně a pořizovací cenou, za kterou bylo nakoupeno od osoby, která není plátcem. Oprava a technické zhodnocení není přitom považována za změnu stavu. Daň se vypočte podle § 17 odst. 3. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Tento postup se uplatní také

a) při dodání ojetých osobních automobilů pořízených od plátců za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu,

b) v případech, kdy plátce prodá osobní automobil, při jehož koupi neuplatnil nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, za cenu, která převýší vstupní cenu,5c)

c) při prodeji osobního automobilu pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud prodejní cena převyšuje vstupní cenu včetně daně u vlastníka, od kterého byl pořízen, a při prodeji osobního automobilu pořízeného od osoby, která není plátcem, pokud prodejní cena převyšuje vstupní cenu.

(15) Plátce, který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro službu. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny obvyklé. Instalací se přitom rozumí zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako součásti stavby.

(16) Základem daně u zprostředkování služeb zařazených podle zvláštního předpisu13) do třídy SKP 63. 30. 11 - služby spojené s organizací turistických zájezdů, je přirážka za zprostředkování stanovená v den vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu. Jestliže se základ daně změnil, postupuje se podle § 15.

(17) V případě použití motorového vozidla, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně nebo které bylo oprávněně nakoupeno za cenu bez daně z obratu, pro technické zhodnocení, jehož výsledkem je osobní automobil, u něhož není nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, je základem daně zůstatková cena bez daně zjištěná podle zvláštního předpisu3b) po technickém zhodnocení.

(18) Plátce, který dodává zboží uvedené v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona, společně s jeho zabudováním jako součást stavby, je povinen rozdělit základ daně zvlášť pro zboží uvedené v příloze č. 3 a zvlášť pro ostatní zdanitelná plnění. Přitom je plátce povinen stanovit základ daně u zboží minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zvláštního předpisu.10a)

(19) Plátce, který dodává osobní automobily formou smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, je povinen rozdělit základ daně na vstupní cenu bez daně a přirážku nad úroveň vstupní ceny automobilu bez daně.

(20) V případě zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci před uplynutím sjednané lhůty a uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci u vráceného osobního automobilu je základem daně původní vstupní cena osobního automobilu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci a přirážka nad úroveň vstupní ceny bez daně.


§ 15

Oprava základu daně

(1) Plátce může opravit základ daně a výši daně

a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

b) při snížení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

c) při změna poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za následek snížení daňové povinnosti.

(2) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně

a) při zvýšení ceny na základě změny kvalitativních, dodacích a jiných podmínek sjednaných u zdanitelného plnění,

b) při změně poměru cen za jednotlivá poskytnutá plnění v rámci sjednané ceny za zdanitelné plnění uskutečněné v rámci kompletace služeb cestovního ruchu, přičemž tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti.

(3) Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které podléhá dani ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně podle odstavců 1 a 2 provedena.

(4) Opravu základu daně a výše daně podle odstavců 1 až 3 provede plátce tak, že vystaví daňový dobropis nebo vrubopis podle § 13 nebo v případě opravy podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. b) doklad, který má náležitosti dokladu o použití podle § 12 odst. 5 s výjimkou písmen c) a g), a který obsahuje důvod opravy.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahuje pouze na plátce, který byl plátcem v době vzniku daňové povinnosti u původního plnění.


§ 15a

Oprava sazby daně a výše daně

(1) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a) sníženou sazbu a měla být uplatněna základní sazba,

b) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna snížená sazba,

c) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna základní sazba,

d) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

e) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

a snížil tím svou daňovou povinnost, je povinen předložit samostatné dodatečné daňové přiznání.

(2) Opravu podle odstavce 1 může plátce provést tak, že vystaví opravný daňový doklad, který bude obsahovat údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a dále:

a) pořadové číslo původně vystaveného daňového dokladu, na kterém plátce použil nesprávnou sazbu daně, popřípadě neoprávněně uplatnil osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

b) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu se záporným znaménkem, původně použitou sazbu daně a výši daně se záporným znaménkem,

c) základ daně z původně vystaveného daňového dokladu, správnou sazbu daně a výši daně zaokrouhlenou na desetihaléře nahoru, popřípadě uvedenou i v haléřích.

Opravný daňový doklad nelze vystavit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(3) Do dodatečného daňového přiznání uvede plátce původní základ daně se záporným znaménkem, a pokud se nejedná o opravu zdanitelného plnění osvobozeného podle § 25, uvede i výši daně na výstupu s nesprávnou sníženou sazbou se záporným znaménkem. Dále uvede základ daně s kladným znaménkem, a pokud se nejedná o zdanitelné plnění osvobozené podle § 25, uvede s kladným znaménkem i výši daně na výstupu se správnou základní nebo sníženou sazbou.

(4) Pokud plátce po vyměření daně zjistí, že uskutečnil zdanitelné plnění, přičemž u tohoto zdanitelného plnění nesprávně uplatnil

a) základní sazbu a měla být uplatněna snížená sazba,

b) základní sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

c) sníženou sazbu a mělo být uplatněno osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47,

d) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna základní sazba,

e) osvobození od daně podle § 25, 46 nebo § 47 a měla být uplatněna snížená sazba,

a zvýšil tím svou daňovou povinnost, nelze opravu provést.


Hlava V

Sazby a výpočet daně

§ 16

Sazby daně

(1) U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona, a u tepelné energie, která se zařazuje do podpoložek celního sazebníku podle nosičů, se uplatňuje snížená sazba.

(2) Pro správné zatřídění zboží do číselného kódu podle přílohy č. 1 a přílohy č. 3 k tomuto zákonu je rozhodná informace celních orgánů o sazebním zařazení zboží.

(3) U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. a) a u tabákových nálepek13a) se uplatňuje snížená sazba. U peněz uvedených v § 2a odst. 2 písm. b) se uplatňuje základní sazba.

(4) U služeb se uplatňuje snížená sazba. U služeb a prací výrobní povahy13) uvedených v příloze č. 2, která je nedílnou součástí tohoto zákona, se uplatňuje základní sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pokud plátce poskytuje v rámci zdanitelného plnění jak práce výrobní povahy uvedené v příloze č. 2, tak i práce výrobní povahy v této příloze neuvedené, uplatní se u poskytovaného zdanitelného plnění základní sazba. U služeb poskytovaných podle smlouvy mandátní14) se uplatní sazba daně platná pro zdanitelné plnění, které je na základě mandátní smlouvy uskutečňováno. U služeb poskytovaných podle smlouvy komisionářské,14a) smlouvy o zprostředkování14b) a smlouvy o obchodním zastoupení14c) se uplatňuje základní sazba.

(5) U nedokončených staveb a staveb včetně stavebních objektů a stavebních prací zařazených podle zvláštního předpisu13) do oddílů 45 a 46 (klasifikace stavebních děl) se uplatňuje snížená sazba, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) U pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajímateli, se uplatňuje základní sazba. Při pronájmu a půjčování osobních automobilů, u nichž není uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatňuje snížená sazba.

(7) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci se uplatní stejná sazba jako u zboží nebo nemovitostí, které jsou předmětem této smlouvy.

(8) U přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů s následnou koupí najaté věci se uplatní snížená sazba.

(9) U pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor, pokud se nejedná o pronájem osvobozený od daně podle § 30, se uplatní snížená sazba. Snížená sazba se uplatní u krátkodobého pronájmu nemovitostí včetně částí staveb, bytů a nebytových prostor. Krátkodobým pronájmem se pro účely tohoto zákona rozumí pronájem včetně vnitřního vybavení nejdéle na 48 hodin nepřetržitě. Snížená sazba se uplatní i u pronájmu elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů, měřičů tepla a ostatních obdobných trvale zabudovaných měřicích zařízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.


§ 17

Výpočet daně

(1) Plátce je povinen si sám daň vypočítat.

(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, pokud je základem daně cena, která neobsahuje daň. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet ceny bez daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

(3) Daň se vypočítá jako součin ceny včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby, pokud je základem daně cena včetně daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře nahoru nebo se uvede v haléřích. Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

(4) Je-li předmětem zdanitelného plnění zboží jako soubor předmětů, přičemž pro jednotlivé předměty, které jej tvoří, platí různé sazby, použije se sazba stanovená pro předmět, který dává zboží podstatný charakter. Souborem předmětů se rozumí výrobky z různých smíšených materiálů nebo spojené z různých částí, jakož i soubory výrobků pro drobný prodej.

(5) Při prodeji zboží nebo nemovitosti ve veřejné dražbě se daň vypočte podle odstavce 3.

(6) Při výpočtu daně u služeb nakoupených a poskytovaných v souvislosti s kompletací služeb cestovního ruchu může plátce postupovat takto:

a) služby pořízené od plátců za ceny včetně daně a služby pořízené ze zahraničí při prodeji již nezdaňuje, nemá však nárok na odpočet daně podle § 19,

b) u služeb, které plátce sám poskytuje, a u služeb nakoupených od osob, které nejsou plátci, uplatňuje daň ve výši platné sazby.


§ 18

Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu

Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušný finanční orgán o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 11 a zvláštního předpisu8a) a individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Finanční orgán zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.


Hlava VI

Odpočet daně

§ 19

Nárok na odpočet daně

(1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud jím přijatá zdanitelná plnění uskutečněná jiným plátcem použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem zaúčtovaným podle zvláštního předpisu,16a) případně evidovaným podle § 11 u plátců, kteří nejsou účetní jednotkou, který má všechny tímto zákonem předepsané náležitosti a který byl vystaven plátcem daně. V případě, že doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje plátce nárok podle zvláštního předpisu.16d) Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud zákon nestanoví jinak.

(3) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního předpisu16b) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věcí ze vstupní ceny, při technickém zhodnocení16c) osobního automobilu a při nákupu vratných lahví. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(5) Plátce má nárok na odpočet daně z přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně u smluv o finančním pronájmu osobního automobilu s následnou koupí najaté věci.

(6) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem. Odstavec 4 se nevztahuje rovněž na nákup osobních automobilů a vratných lahví určených na vývoz, pokud je uskutečňován plátcem. Pokud je osobní automobil nakoupený za účelem dalšího prodeje, a to i formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, použit v případech, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně podle odstavce 4, nárok na odpočet daně zaniká.

(7) Při použití služebního osobního automobilu pro osobní potřebu nemá plátce nárok na odpočet daně u pohonných hmot určených pro osobní potřebu. Pokud již u těchto pohonných hmot nárok na odpočet uplatnil, je povinen vystavit doklad o použití a uplatnit daň na výstupu.

(8) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k dosažení příjmů nebo výnosů z pronájmu nemovitosti nebo její části včetně bytu, která není součástí obchodního majetku plátce, jakož i u všech přijatých zdanitelných plnění, která se nevztahují k podnikání a k obchodnímu majetku. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 20.

(9) V případě, že plátce používá pro dosažení obratu za svá zdanitelná plnění majetek, který mu slouží zároveň i pro osobní potřebu, má nárok na odpočet daně v poměrné části, a to pouze do poměru, v jakém uplatňuje odpisy pro účely daně z příjmu.

(10) Při použití soukromého motorového vozidla pro služební účely nelze uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení pohonných hmot.


§ 20

Způsob uplatnění odpočtu

(1) Má-li plátce příjmy nebo výnosy nejen za svá uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, ale i za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, u nichž nárok na odpočet daně nemá, je povinen zkracovat nárok na odpočet daně, pokud zákon nestanoví jinak. Poměrná část odpočtu daně se určí jako součin celkové daně na vstupu za příslušné zdaňovací období a koeficientu. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechny uskutečněná zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně a za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25 zákona s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Jestliže součet cen za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle § 25, s výjimkou osvobozených zdanitelných plnění uvedených v odstavci 2, je kladný a celkový součet cen bez daně za všechny zdanitelná plnění s nárokem na odpočet daně je nulový nebo záporný, potom je koeficient nula.

(2) Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítává cena bez daně při převodu cenných papírů, který je osvobozen od daně podle § 28 odst. 2 písm. b), cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části, který je osvobozen od daně podle § 35, cena bez daně za převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor, který je osvobozen od daně podle § 30, a cena bez daně při prodeji platných poštovních cenin a kolkových známek, který je osvobozen od daně podle § 26 písm. e). Do součtu jmenovatele koeficientu se nezapočítávají příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná.

(3) U plátců, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se do součtu ve jmenovateli koeficientu započítávají i dotace, příspěvky včetně členských příspěvků, popřípadě jiné prostředky ze státního nebo místních rozpočtů.

(4) Plátce nemůže uplatnit nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 nižší než 0, 05 včetně.

(5) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechny přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavců 1 až 3 vyšší než 0, 95 včetně.

(6) Po skončení kalendářního roku provede plátce způsobem stanoveným v odstavcích 1 až 5 vypořádání nároku na odpočet, které uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet z údajů za celý rok a součtem uplatněných nároků na odpočet za jednotlivá zdaňovací období roku. Vypočtený nárok na odpočet je součtem daně na vstupu za celý rok vynásobený ročním koeficientem, který je vypočten z údajů uskutečněných zdanitelných plnění za celý rok. Stejným způsobem provede plátce vypořádání i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna roku předcházejícího do data uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace plátce. Vypořádání se neprovádí v případech, kdy plátce nebo právní nástupce není povinen odvést daň podle § 5 odst. 6 a 9.

(7) Opravu vypořádání provede plátce při opravě uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období 3 předcházejících kalendářních roků. Při propočtu opravy vypořádání použije vždy nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému roku a tuto opravu vypořádání provede k opravovanému zdaňovacímu období. U jiných roků použije poslední vypočtený koeficient roku, kterého se oprava týká.

(8) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část,17) má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž do uskutečnění prodeje ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4.


§ 21

Oprava daně pro účely odpočtu daně

(1) Opraví-li se základ daně podle § 15, opraví se současně i daň pro účely odpočtu. Oprava daně se provede v tom zdaňovacím období, ve kterém obdržel plátce daňový dobropis nebo vrubopis související s opravou základu daně.

(2) Plátce má nárok na odpočet daně v tom zdaňovacím období, ve kterém obdržel opravný daňový doklad podle § 15a odst. 2.

(3) Plátce nemá nárok na opravu daně pro účely odpočtu, pokud jej nemůže doložit daňovým dobropisem, popřípadě daňovým vrubopisem.

(4) Odpočet daně stanovený podle odstavců 1 a 2 podléhá dále § 20.


§ 22

zrušen


§ 23

zrušen


§ 24

zrušen


Hlava VII

Osvobození od daně

§ 25

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za podmínek stanovených v § 26 až 35:

a) poštovní služby (§ 26),

b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),

c) finanční činnosti (§ 28),

d) pojišťovnictví (§ 29),

e) převod staveb a pronájem pozemků a staveb (§ 30),

f) výchova a vzdělávání (§ 31),

g) zdravotnické služby a zboží (§ 32),

h) sociální pomoc (§ 33),

i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j) prodej podniku (§ 35).

(2) Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti (§ 35a).

(3) Má-li plátce příjmy a výnosy za zdanitelná plnění osvobozená od daně podle tohoto paragrafu, nemá za tato plnění nárok na odpočet daně na vstupu, pokud tento zákon nestanoví jinak.


§ 26

Poštovní služby

Od daně jsou osvobozeny tyto poštovní služby:

a) doprava poštovních zásilek,18)

b) vybírání rozhlasových a televizních poplatků,19)

c) obstaravatelské činnosti pošty spočívající v dodávání důchodů a vybírání opakujících se plateb obyvatelstva,

d) ostatní obstaravatelské činnosti pošty,

e) vydávání a prodej platných českých poštovních cenin a kolkových známek za nominální hodnotu.


§ 27

Rozhlasové a televizní vysílání

Od daně je osvobozeno rozhlasové a televizní vysílání prováděné provozovateli ze zákona,21) s výjimkou vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, případně jejich částí.


§ 28

Finanční činnosti

(1) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a) zprostředkování obchodu s cennými papíry nebo devizovými prostředky (finanční makléřství),

b) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet,

c) směnárenská činnost,

d) operace týkající se peněz,

e) dodání zlata22) České národní bance

bez ohledu na to, kdo je poskytuje.

(2) Od daně jsou osvobozeny tyto finanční činnosti:

a) poskytování úvěrů,

b) převod cenných papírů s výjimkou převodu uskutečněného obchodníkem s cennými papíry podle zvláštního předpisu,22a)

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e) poskytování bankovních záruk podle zvláštního předpisu,23)

f) otvírání akreditivu podle zvláštního předpisu,24)

g) obstarávání inkasa,25)

h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta:

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

3. s převoditelnými cennými papíry, s výjimkou převodu cenných papírů podle písmene b),

i) prodej pohledávek nakoupených od jiných subjektů,

j) zprostředkování spoření,

k) správa investičních fondů investiční společností podle zvláštního předpisu,25c)

uskutečňované finančními institucemi.

(3) Finanční činnosti uvedené v odstavci 2 uskutečňované subjekty, které nejsou finančními institucemi, nejsou považovány za zdanitelné plnění.

(4) Finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumí

a) banky,

b) pojišťovny,

c) investiční společnosti a investiční fondy,

d) obchodníci s cennými papíry,

e) penzijní fondy podle zvláštního předpisu,26)

f) Fond pojištění vkladů.

(5) Za finanční instituce se v běžném kalendářním roce považují i subjekty, jejichž výnosy, popřípadě příjmy za finanční činnosti překročí 20 % z jejich celkových výnosů, popřípadě příjmů v běžném kalendářním roce s výjimkou výnosů, popřípadě příjmů z prodeje odpisovaného hmotného i nehmotného majetku. Tito plátci jsou povinni vypořádat nárok na odpočet podle § 20 odst. 6.


§ 29

Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi25a) se pro účely tohoto zákona rozumí

a) činnost pojišťoven při

1. pojištění včetně jeho sjednávání,

2. správě pojištění,25b)

3. poskytování plnění z pojistných událostí,

4. zprostředkování pojištění,

5. zajišťování, tj. dělení rizik vzniklých v souvislosti s provozováním pojištění,

6. činnosti sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

7. činnosti zaměřené na předcházení škodám (zábrana škod),

b) činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,

c) penzijní připojištění se státním příspěvkem,

d) zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem.


§ 30

Převod a pronájem pozemků a staveb

(1) Převod staveb a částí staveb, bytů a nebytových prostor s výjimkou nedokončených staveb a převodu uskutečněného do 2 let po kolaudaci nebo po nabytí stavby je osvobozen od daně.

(2) Převod staveb, částí staveb, bytů a nebytových prostor na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je osvobozen od daně s výjimkou uzavření smlouvy do 2 let po nabytí nebo kolaudaci stavby.

(3) Pronájem pozemků, staveb a částí staveb, včetně pronájmu bytů a nebytových prostor, pronájem bezpečnostních schránek a pronájem trvale instalovaných měřicích zařízení podle § 16 odst. 9 pronajímaných vlastníkem bytů nebo nebytových prostor jako součást zařízení bytů nebo nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý pronájem podle § 16 odst. 9.

(4) Plátce se může rozhodnout, že pronájem bude dani podléhat, pokud se jedná o pronájem pozemků, staveb, částí staveb, bytů nebo nebytových prostor jiným plátcům pro účely podnikání. Zdaňování pronájmu je povinen oznámit příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření nájemní smlouvy.


§ 31

Výchova a vzdělávání

(1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výchovná a vzdělávací činnost zařazená podle zvláštního předpisu13) do oddílu SKP 80 (školské výkony a služby) poskytovaná v základních školách, základních uměleckých školách, učilištích, středních odborných učilištích a střediscích a pracovištích praktického vyučování, gymnáziích, středních odborných školách a speciálních školách,28) vysokých školách29) a předškolních zařízeních a školských zařízeních,30)

b) činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.31)

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1.


§ 32

Zdravotnické služby a zboží

(1) Od daně jsou osvobozeny služby zdravotnické péče zařazené podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85. 1 (zdravotní péče), poskytované oprávněnými subjekty33) a vymezené zvláštními předpisy.34)

(2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými subjekty v rámci zdravotních výkonů podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek k přímému klinickému využití, lidských orgánů a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží, zařazených podle zvláštního předpisu13) do třídy SKP 33. 10. 92 (opravy a údržba lékařského a chirurgického zařízení).

(3) Od daně je osvobozen výdej léčiv34a) a prostředků zdravotnické techniky na lékařský předpis i bez lékařského předpisu oprávněnými subjekty.

(4) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zvláštních předpisů.35)


§ 33

Sociální pomoc

Od daně jsou osvobozeny služby sociální péče zařazené podle zvláštního předpisu13) do pododdílu SKP 85. 3 (sociální péče), poskytované podle zvláštního předpisu37) bez ohledu na to, kdo je poskytuje.


§ 34

Loterie a jiné podobné hry

Od daně je osvobozeno provozování loterií a jiných podobných her,38) s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami.


§ 35

Prodej podniku

Od daně je osvobozen prodej podniku nebo jeho části39) plátci, a to i na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.


§ 35a

Zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání

Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná v rámci hlavní činnosti subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Od daně není osvobozen u Státního fondu tržní regulace v zemědělství39a) prodej zemědělských a potravinářských výrobků a u Správy státních hmotných rezerv39b) prodej státních hmotných rezerv.


Část třetí

Zdaňovací období a správa daně v tuzemsku

§ 36

Zdaňovací období

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč.

(2) Pokud obrat plátce za předchozí kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 2 000 000 Kč, si může zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc a tuto změnu oznámí finančnímu orgánu, v případě registrace uvede změnu do přihlášky k registraci.

(3) Není-li znám obrat za předcházející kalendářní rok, vychází se pro stanovení zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce.

(4) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž nabyde účinnosti registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.

(5) Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní anebo ze čtvrtletního na měsíční je možné provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku. Plátce je povinen oznámit finančnímu orgánu změnu zdaňovacího období nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku.


§ 37

Daňové přiznání a splatnost daně

Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání,40) a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně u dovezeného zboží podle § 43, u kterého je splatnost daně stanovena zvláštním předpisem,40b) a daně u příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku splatné ve lhůtě stanovené v § 48.


§ 37a

Vracení nadměrného odpočtu

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.


§ 38

zrušen


§ 38a

Dodatečné daňové přiznání

(1) V dodatečném daňovém přiznání uvádí plátce pouze rozdíly oproti poslední známé daňové povinnosti příslušného zdaňovacího období.

(2) Dodatečné daňové přiznání je plátce povinen předložit v případě, že souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost.

(3) V případě, že plátce snižuje souhrnem oprav daňovou povinnost, může předložit dodatečné daňové přiznání ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem.40c)

(4) Plátce, který postupuje podle § 20, v případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění provede opravu odpočtu daně s nově propočteným koeficientem za zdaňovací období s promítnutím všech oprav vztahujících se k opravovanému zdaňovacímu období. V případě opravy uskutečněných zdanitelných plnění za zdaňovací období roku již vypořádaného se pro opravu odpočtu použije nově vypočtený roční koeficient s promítnutím všech oprav za příslušný rok. Současně s předkládanou opravou je plátce povinen provést opravu vypořádání nároku na odpočet daně podle § 20 odst. 7 a předložit v jednom dodatečném daňovém přiznání. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří.


§ 39

Zrušení registrace

(1) Žádá-li plátce o zrušení registrace, je povinen prokázat, že důvody pro zrušení registrace uvedené v § 5 existují.

(2) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, pokud tento plátce neuskutečnil bez udání důvodu po dobu 12 po sobě následujících měsíců zdanitelné plnění nebo pokud neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

(3) V případě osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, může správce daně zrušit registraci plátce, pokud v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhne částku 750 000 Kč.

(4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.


§ 40

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daň na výstupu nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, nebo zahrnul daň na vstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikl nárok na odpočet daně, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce uplatnil nárok na odpočet daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém mohl tento nárok uplatnit podle § 19, nebo pokud plátce zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla tato povinnost podle § 10, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále ve výši 0, 1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně nebo později uplatněné dani na výstupu za každý den, po který nebyla splněna jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.


§ 41

zrušen


Část čtvrtá

Uplatnění daně při dovozu a vývozu

§ 42

Uplatnění celních předpisů

Pro uplatnění daně při dovozu zboží platí ustanovení celních předpisů, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.


§ 43

Dovoz zboží

(1) Dani podléhá dovezené zboží a české zboží,44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska. Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, jako by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vzniku celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.

(3) Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud dovážené zboží použije k dosažení obratu za svá zdanitelná plnění, případně k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží uplatňuje plátce nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, má-li daňový doklad. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce, je-li režim dočasného použití ukončen a má daňový doklad. Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů uplatňuje plátce podle § 19 a 20 tohoto zákona s výjimkou dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí, kdy plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně.

(4) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu41) nebo ukončení režimu dočasného použití42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.42) Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

(5) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.45)

(6) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

(7) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 6 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu41) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.42)

(8) Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,47d) použije se základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.

(9) Pokud dojde k vrácení nebo doměření a vybrání daně z důvodu nových skutkových okolností, než které vedly k jejímu vyměření nebo vybrání,47e) bude daň vrácena nebo doměřena a vybrána celním úřadem. Vrácení nebo doměření a vybrání daně bude vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.


§ 44

Základ a výpočet daně u dovezeného zboží

(1) Základem daně u dovezeného zboží podle § 43 odst. 1 je součet

a) základu pro vyměření cla,

b) cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,

c) příslušné spotřební daně.

(2) Základem daně u českého zboží, které je po umístění ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, kde zboží prošlo zpracovatelskými operacemi,47b) vráceno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, jako by se jednalo o propuštění zušlechtěného zboží do volného oběhu.

(3) U zboží propuštěného do režimu volného oběhu se daň vypočítá jako součin základu daně podle odstavce 1 a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je výše sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem cla.47c)

(4) U zboží propuštěného do režimu dočasného použití činí částka daně za každý, byť jen započatý kalendářní měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu. Takto určená daň nesmí být vyšší než ta, která by byla vyměřena v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití.

(5) U zboží propuštěného z režimu dočasného použití do režimu volného oběhu se daň vypočte způsobem shodným s výpočtem daně při propuštění zboží do režimu volného oběhu.

(6) U dováženého zboží se uplatňují sazby daně podle § 16.

(7) Dovoz osobního automobilu provozovaného v zahraničí před jeho dovozem do České republiky je považován pro účely tohoto zákona za dovoz nového osobního automobilu.


§ 45

Vývoz zboží

(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od povinnosti uplatnit daň na výstupu.

(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do režimu vývozu,48a) do režimu pasivního zušlechťovacího styku,42) vystoupilo do zahraničí a na daňovém dokladu je potvrzen celním úřadem jeho výstup z tuzemska nebo umístění zboží do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma.

(3) Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení42) nebo rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení s celně schváleným určením umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

(4) Při vývozu zboží uskutečňovaném prostřednictvím nepřímého zástupce47a) má nárok na osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu u vyváženého zboží zastoupená osoba, která je prodávajícím ve vztahu k zahraničí nebo odesilatelem, není-li zboží do zahraničí prodáváno. Nepřímý zástupce má povinnost předat daňový doklad zastoupené osobě, která musí být na daňovém dokladu uvedena. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení. Pokud je vývoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu vydané na tiskopise písemného celního prohlášení a vystavené nepřímým zástupcem samostatně na každou zastoupenou osobu.

(5) Plátce nemá nárok na vrácení daně v případě zpět vyváženého zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.


Vracení daně

§ 45a

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí osobou požívající výsad a imunit48) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, (dále jen „osoba požívající výsad a imunit”)

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v České republice,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Osobě požívající výsad a imunit se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň”). Zaplacená daň se vrací maximálně do výše

a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) 3 000 000 Kč,

b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) 500 000 Kč,

c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d) až f) 100 000 Kč.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje daňovým dokladem podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo dokladem o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem. Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b) své daňové identifikační číslo,

c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e) sazbu daně,

f) výši daně.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává příslušnému finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osob požívajících výsad a imunit stanoví takto:

a) diplomatické a zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla orgánů uvedených v písmenu a),

c) mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla v České republice,

d) úředníci mezinárodní organizace uvedení v odstavci 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e) diplomatické a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy orgánů uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, které podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v předloženém daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e).


§ 45b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně v prodejnách Duty/tax free fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraného zboží za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej zboží za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo žadatele,

c) osvědčení o registraci k dani z přidané hodnoty,

d) označení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu zboží do zahraničí,

f) souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g) souhlas správy letišť s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí může udělit povolení za podmínky, že

a) žadatel je registrován jako plátce daně,

b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech,

c) je vydán souhlas správy letišť s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej zboží za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách Duty/tax free na silničních celních přechodech prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu, v prodejnách Duty/tax free v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá zboží za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy zboží prodávaného za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí udělené povolení odejme

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky uvedené v povolení.

(7) Na zboží umístěné v prodejnách Duty/tax free se pohlíží jako na zboží vyvezené.48a) Zboží nakoupené v prodejně Duty/tax free, které je cestujícím dováženo zpět do tuzemska, podléhá dani při dovozu, pokud se na něj nevztahuje osvobození od cla.48c)


§ 45c

(1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, kterou je Česká republika vázána, ustanovení, že zahraniční pomoc bude osvobozena od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně”).

(2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, uplatní nárok podáním žádosti, která musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo, popř. jméno, příjmení a bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele,

c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o nákupu zboží nebo služeb, který byl vystaven plátcem,

d) doklad o zaplacení daně,

e) potvrzení vydané Ministerstvem financí, případně subjektem, který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční pomoci a o původu finančních prostředků.

V žádosti, kterou podává zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo ani bydliště, (dále jen „zahraniční osoba”), nemusí být uvedeno daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.

(3) Na dokladu o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést

a) své obchodní jméno, sídlo, popř. bydliště nebo místo podnikání,

b) své daňové identifikační číslo,

c) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

d) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

e) sazbu daně,

f) výši daně.

(4) Osoba, která má nárok na vrácení daně, podává žádost místně příslušnému finančnímu úřadu s výjimkou zahraniční osoby,48d) která předloží žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(5) Osoba, která žádá o vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(6) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 12 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 12 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká.

(7) Vznikne-li v důsledku vyměření daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě podle odstavce 1 bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření.

(8) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání.

(9) Prodá-li osoba, která není plátcem, zboží, u kterého uplatnila nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, je povinna odvést daň příslušnému finančnímu orgánu ve výši vrácené daně, a to do 25 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém zboží prodala.


§ 45d

(1) Právnická osoba se sídlem v zahraničí, která není oprávněna podnikat na území České republiky,48e) (dále jen „zahraniční právnická osoba”) může uplatnit nárok na vrácení daně za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice, jestliže tak stanoví dvoustranná mezistátní smlouva, kterou je Česká republika vázána, v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou.

(2) Vybranými druhy zboží a služeb podle odstavce 1 se rozumí:

a) maziva a další náplně pro provoz motorových vozidel s výjimkou pohonných hmot,

b) motorová nafta a bionafta,48f)

c) opravy dopravních prostředků, jejich náhradní díly a příslušenství,

d) odtažení dopravních prostředků,

e) služby související s pořádáním výstav, veletrhů a kongresů, včetně pronájmu vystavovací plochy,

f) záruční opravy.

(3) Zahraniční právnická osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení daně může zahraniční právnická osoba uplatnit podáním žádosti o vrácení daně, která se podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na předepsaném tiskopisu. Žádost zahraniční právnické osoby o vrácení daně předkládá Finančnímu úřadu pro Prahu 1 pouze právnická osoba, která má sídlo na území České republiky, nebo fyzická osoba, která má bydliště na území České republiky, které jsou zahraniční právnickou osobou zmocněny k jejímu zastupování. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně zahraniční právnickou osobou. Žádost o vrácení daně musí být doložena originálními daňovými doklady podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklady o nákupu zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, a plnou mocí k zastupování zahraniční právnické osoby. Na doklad o nákupu zboží nebo služeb je plátce poskytující zdanitelné plnění povinen uvést:

a) své obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo,

b) rozsah a předmět zdanitelného plnění,

c) datum uskutečnění zdanitelného plnění,

d) sazbu daně,

e) výši daně.

(5) Žádat o vrácení daně lze za období kalendářního čtvrtletí nebo kalendářního roku. Nárok na vrácení daně vzniká podáním žádosti o její vrácení. Žádost o vrácení lze podat po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které má být daň vrácena, jestliže částka daně je vyšší než 20 000 Kč. Jestliže částka daně, která má být vrácena, je vyšší než 10 000 Kč, ale nepřevyšuje 20 000 Kč, lze žádost o vrácení daně podat nejdříve po uplynutí kalendářního roku. Žádost o vrácení daně lze podat nejpozději do 30. června následujícího roku, jinak nárok zaniká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

(6) Částka daně k vrácení je pro účely tohoto paragrafu považována za vratitelný přeplatek,48g) který se vrátí zahraniční právnické osobě bez žádosti do 6 měsíců ode dne následujícího po podání žádosti o vrácení daně.

(7) Žádost o vrácení daně se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.


§ 46

Poskytování služeb do zahraničí

(1) Poskytování služeb do zahraničí je osvobozeno od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Poskytováním služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou určeny pro využití, spotřebu nebo použití v tuzemsku s výjimkou telekomunikačních služeb. V případě telekomunikačních služeb se za služby poskytované do zahraničí považují telekomunikační služby poskytované osobám se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, které jsou oprávněny poskytovat telekomunikační služby. Poskytování služeb zařazených do pododdílů SKP 74. 1 (služby právní, účetnické, vedení účtů, kontroly účtů, daňové poradenství, průzkum trhu a veřejného mínění), 74. 4 (reklamní služby), 74. 5 (zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související) a skupiny 74. 84 (ostatní obchodní služby jinde neuvedené) osobám, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, je vždy považováno za poskytování služeb do zahraničí.

(2) Pro účely odstavce 1 se poskytování služeb do zahraničí osvobozených v tuzemsku od daně nepovažuje za zdanitelné plnění osvobozené od daně podle § 25.

(3) Plátce poskytující služby a převod a využití práv do zahraničí podle odstavců 1 a 2 má nárok na odpočet daně na vstupu. Při uplatňování nároku na odpočet postupuje plátce podle § 19, 20 a 21.

(4) Za daňový doklad při poskytování služeb do zahraničí se pro účely tohoto zákona považuje doklad o zaplacení nebo písemná smlouva o úhradě poskytnutých služeb potvrzená zahraniční osobou, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění.


§ 47

Mezinárodní přeprava

(1) Mezinárodní přeprava zboží, peněz a mezinárodní pravidelná přeprava osob, kterou se rozumí přeprava dopravním prostředkem

a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí přes tuzemsko,

b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást mezinárodní letecké a vodní dopravy,

je od povinnosti uplatňovat daň na výstupu osvobozena. Za mezinárodní přepravu se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými celními sklady nebo svobodnými celními pásmy; tato přeprava se považuje za přepravní službu s místem zdanitelného plnění v tuzemsku.

(2) Pravidelnou přepravou osob se rozumí přeprava osob v určeném dopravním spojení podle předem stanovených jízdních řádů a tarifních a přepravních podmínek, kdy cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách nebo místech.

(3) Služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu zboží a peněz zprostředkovávají, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou zboží a peněz nelze považovat zejména ubytovací služby, stravovací služby a opravy dopravních prostředků.

(4) Služby související s mezinárodní přepravou osob poskytované plátci, kteří mezinárodní přepravu osob uskutečňují, nebo plátci, kteří mezinárodní přepravu osob zprostředkovávají, u stravovacích a ubytovacích služeb v mezinárodní přepravě osob i plátci, kteří tyto služby poskytují, jsou osvobozeny od povinnosti uplatnit daň na výstupu. Za služby související s mezinárodní přepravou osob nelze považovat zejména opravy dopravních prostředků a ubytovací a stravovací služby s výjimkou stravovacích a ubytovacích služeb mezinárodní železniční a vodní přepravy osob a stravovacích služeb mezinárodní letecké přepravy osob.

(5) Plátce daně uskutečňující mezinárodní přepravu podle odstavce 1 a plátce poskytující služby související s mezinárodní přepravou podle odstavců 3 a 4 má nárok na odpočet daně na vstupu. Plátce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 19 až 21 tohoto zákona.

(6) Mezinárodní nepravidelná přeprava osob podléhá dani, a to jak za výkony uskutečněné v tuzemsku, tak za výkony uskutečněné v zahraničí. Plátce mimo základ daně samostatně uvádí úhrady mající charakter poplatků a daní v zahraničí, tj. silniční daň, daň z přidané hodnoty za nepravidelnou přepravu osob v zahraničí, poplatky za použití dálnic, tunelů a také úhradu za parkování a hlídání dopravních prostředků; tyto úhrady v tuzemsku dani nepodléhají.

(7) Daňovým dokladem při uskutečňování mezinárodní přepravy podle odstavce 1 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je mezinárodní přeprava uskutečňována.

(8) Daňovým dokladem při poskytování služeb souvisejících s mezinárodní přepravou podle odstavců 1, 3 a 4 je doklad o zaplacení, případně běžný daňový doklad podle § 12 odst. 2. Osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu je plátce podle odstavců 3 a 4 povinen doložit správci daně písemnou smlouvou s osobou, v jejíž prospěch je mezinárodní přeprava uskutečňována. Plátce, který mezinárodní přepravu uskutečňuje, může osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu doložit i přepravním dokladem podle odstavce 7.


§ 48

Příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku

(1) Daňové povinnosti podléhá příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku.

(2) Daňová povinnost vzniká dnem překročení státní hranice České republiky do tuzemska.

(3) Základem daně je součin počtu přepravovaných osob a počtu ujetých kilometrů v tuzemsku. Do počtu přepravovaných osob se nezapočítává jeden řidič a jeden průvodce nebo vedoucí zájezdu.

(4) Sazba daně je 0, 05 Kč za osobu a ujetý kilometr v tuzemsku.

(5) Daň se vypočítá jako součin základu a sazby daně.

(6) Daň je splatná zálohově při překročení státní hranice České republiky do tuzemska podle předpokládaného počtu ujetých kilometrů a vyúčtování daně se provede před opuštěním území České republiky. Je-li zaplacená záloha nižší než skutečná daň, je provozovatel povinen rozdíl doplatit; je-li zaplacená záloha vyšší než skutečná daň, správce daně rozdíl ihned vrátí.

(7) Daň se nevyměřuje ani nevrací do hodnoty 100 Kč.


Část pátá

Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

§ 49

Uplatňování daně

(1) Daň podle tohoto zákona se uplatňuje pro všechna zdanitelná plnění uskutečněná počínaje dnem účinnosti tohoto zákona, pokud není stanoveno tímto zákonem jinak.

(2) Daň se neuplatňuje u osobního automobilu, pokud byl před datem účinnosti tohoto zákona oprávněně nakoupen za cenu včetně daně z obratu nebo včetně dovozní daně a u něhož nebyl uplatněn odpočet podle § 51 odst. 1.


§ 50

Registrace plátců daně při přechodu na nový systém daně

(1) Osoba, jejíž obrat v roce 1991 nebo od 1. ledna 1992 do 30. září 1992 přesáhl 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. prosince 1992, pokud do 31. prosince 1992 neukončí podnikání.

(2) Osoba, jejíž celkový obrat za rok 1992 přesáhne 6 000 000 Kčs, je povinna předložit žádost o registraci nejpozději do 20. ledna 1993.

(3) Osoby, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2 a které se chtějí stát plátcem od 1. ledna 1993, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu nejpozději do 20. prosince 1992.

(4) Osoby, které budou k 31. prosinci 1992 plátci daně z obratu a nepředloží do 20. prosince 1992 žádost o registraci plátce daně z přidané hodnoty, jsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně sníženou o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle účetního stavu k 31. prosinci 1992. Daň z obratu uvedou do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Při nesplnění této povinnosti ve správné výši a ve stanovených lhůtách platí pro zvýšení daně, pokuty a penále předpisy o dani z obratu platné do 31. prosince 1992.

(5) Rozpočtové a příspěvkové organizace, účelové fondy federace a státní fondy republik a obce, pokud jsou osobami podléhajícími dani, jejichž obrat v roce 1991 a 1992 nepřesáhl limit stanovený v odstavcích 1 a 2, mohou předložit žádost o registraci u příslušného finančního orgánu do 20. prosince 1992. Pokud tyto subjekty nepředloží žádost o registraci k tomuto datu, nejsou povinny odvést daň z obratu u majetku pořízeného za ceny bez daně.

(6) V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost o registraci, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.48b) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5. V tomto případě je plátce povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.


§ 51

Uplatňování daně u majetku kromě zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li osoba, která se nejpozději do 20. ledna 1993 zaregistruje jako plátce daně z přidané hodnoty k 1. lednu 1993 majetek kromě zásob materiálu a zboží, pořízený oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně snížený o částku daně odpovídající poměrné části oprávek podle zvláštních předpisů.49) Nárok na odpočet nevzniká, jde-li o daň zaplacenou nebo zaúčtovanou při nákupu osobního automobilu s výjimkou nákupů podle § 19 odst. 5. Nárok na odpočet podle ustanovení tohoto zákona vzniká plátci za předpokladu, že

a) pořídil majetek kromě zásob materiálu a zboží po 1. lednu 1992,

b) má k dispozici doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je zřejmá výše daně z obratu zaplacené nebo zaúčtované, nebo doklady vystavené plátci daně z obratu, ze kterých je možné výši daně z obratu určit, a doklady o zaplacení dovozní daně, a to daně z obratu a dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované nejpozději do doby uplatnění nároku na její odpočet maximálně do výše sazeb daně z obratu platných k 31. prosinci 1992,

c) provedl celkovou inventarizaci hmotného a nehmotného majetku, kromě zásob materiálu a zboží k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.50)

(2) Odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání, podaném za první zdaňovací období po 1. lednu 1993.


§ 52

Uplatňování daně u zásob materiálu a zboží při přechodu na nový systém daně

(1) Má-li plátce k 1. lednu 1993 zásoby materiálu a zboží pořízené oprávněně za ceny včetně daně z obratu nebo dovozní daně, s výjimkou výrobků podléhajících spotřební dani, má nárok na odpočet této daně z obratu nebo dovozní daně za předpokladu, že

a) má k dispozici doklady, ze kterých je zřejmá výše zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně,

b) provedl celkovou inventarizaci těchto zásob k 31. prosinci 1992 podle zvláštního předpisu.

(2) U zboží podléhajícího spotřební dani může plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 23 % ze zaplacené daně z obratu nebo dovozní daně zaplacené nebo zaúčtované do doby uplatnění nároku na odpočet.

(3) Postup při uplatnění nároku na odpočet zaplacené daně z obratu a dovozní daně upraví vyhláškou Ministerstvo financí.


§ 53

Uplatňování daně u plnění podle smluv uzavřených před účinností zákona

(1) U smluv uzavřených před účinností tohoto zákona, jestliže se zdanitelné plnění uskuteční po dni, kdy nabude účinnosti, se vztahují ustanovení tohoto zákona na první zdanitelné plnění, které se uskuteční po dni účinnosti tohoto zákona. Přitom se platné podmínky smlouvy považují za změněné ve smyslu tohoto odstavce a cena zdanitelného plnění uvedená ve smlouvě se zvýší nebo sníží o daň, pokud již smlouva tuto změnu podmínek neobsahuje.

(2) U smluv o koupi najaté věci uzavřených před účinností tohoto zákona se jeho ustanovení vztahují na splátky nájemného zaplacené po 1. lednu 1993. Pro účely § 9 odst. 3 a § 14 odst. 6 se v tomto případě bude vycházet ze vstupní ceny předmětu bez daně snížené o nájemné zaplacené do 31. prosince 1992 a snížené o částku připadající na finanční činnosti.


§ 53a

Platnost mezinárodních smluv

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.


§ 54

Platnost dosavadních předpisů

(1) Podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta se použijí dosavadní předpisy upravující daň z obratu a dovozní daň. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 platí ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb. ČR.

(2) Uskuteční-li se plnění podléhající dani z obratu do 31. prosince 1992 včetně a faktura nebo jiný doklad o prodeji nebo o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., bude vystaven po 1. lednu 1993, plátce daně z obratu uvede údaje o tomto plnění do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad vystaven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992 nebo se jedná o opravu zdanitelného obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., vyhotoví dodatečné hlášení o dani z obratu.


§ 55

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb.

2. Zákon č. 530/1991 Sb., o dovozní dani.

3. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 560/1990 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu.

4. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 575/1991 Sb., o náležitostech hlášení o dovozní dani.


§ 56

Účinnost zákona

(1) Ustanovení § 50 odst. 1 až 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 196/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. srpna 1993, zákon č. 321/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994, zákon č. 42/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 24. března 1994, zákon č. 136/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. července 1994, zákon č. 258/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995, zákon č. 133/1995 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, s výjimkou bodů 68 a 78, které nabyly účinnosti dne 1. srpna 1995, zákon č. 151/1997 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998, zákon č. 208/1998 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.

Čl. III zákona č. 196/1993 Sb. ČR zní:


Čl. III

1. Byla-li smlouva o sdružení ve smyslu § 5 odst. 2 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, uzavřena již před účinností tohoto zákona, stává se osoba podléhající dani, která není plátcem, plátcem od 1. září 1993. Tyto osoby jsou povinny předložit přihlášku k registraci nejpozději do 20. srpna 1993, pokud do této doby nezrušily smlouvu o sdružení.

2. Nároky na vrácení nadměrného odpočtu podle § 23 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. vzniklé do data účinnosti tohoto zákona uvede plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím do daňového přiznání za měsíc červenec. Finančním orgánem mu tento nadměrný odpočet bude vrácen nejpozději do 25. září 1993. Plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím bude vrácen nadměrný odpočet vzniklý ve druhém čtvrtletí nejpozději do 25. října 1993 a nadměrný odpočet vzniklý ve třetím čtvrtletí nejpozději do 24. listopadu 1993.

3. Povinnosti stanovené v dosavadním § 18 odst. 4 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. vypořádá plátce, kterého se týkají, v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před datem účinnosti tohoto zákona.

4. V průběhu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona může požádat osoba, která předložila žádost nebo přihlášku k registraci podle § 50 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb. dobrovolně, o zrušení registrace, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem.40) V těchto případech neplatí ustanovení § 5 odst. 5 a plátce je povinen odvést daň z obratu u majetku, který oprávněně do 31. prosince 1992 nakoupil za ceny bez daně z obratu, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Dále je plátce povinen odvést i daň z obratu, která mu byla vrácena podle § 51 a 52 zákona, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace.

5. U zboží propuštěného do režimu dočasného použití podle celního zákona, které bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku před účinností tohoto zákona, činí částka daně z přidané hodnoty za každý, byť jen započatý měsíc v období po 1. lednu 1993, 3 % z daně, která by měla být vyměřena za uvedené zboží, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.

6. Podle dosavadních předpisů o dani z přidané hodnoty se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet před účinností tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, které se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění daně od 1. ledna 1993 do 31. července 1993 platí ustanovení zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

7. Uplatní-li plátce daně nárok na odpočet daně z obratu podle § 11 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., v případě reklamací, je povinen vrátit daň z obratu, která mu byla vrácena podle ustanovení § 51 a 52 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb..

8. Od daně z příjmů jsou podle § 4 a 19 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, osvobozeny úrokové výnosy ze státních dluhopisů emitovaných po nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Zrušují se:

a) zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,

b) zákon č. 596/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.


Čl. II zákona č. 321/1993 Sb. ČR zní:

Čl. II

1. Obrat pro registraci podle § 5 odst. 1 a 3 se nejdříve zjistí za období počínaje 1. dubnem 1994. Pro zrušení registrace plátce k 1. lednu 1994 platí již podmínky uvedené v § 5 odst. 5 tohoto zákona.

2. V období od 1. ledna 1994 do 30. června 1994 může plátce předložit finančnímu orgánu dodatečně daňové přiznání za jednotlivá zdaňovací období roku 1993 s udáním zdaňovacího období, kterého se týká, nejpozději do 12 měsíců ode dne splatnosti daně.

3. Plátce, který do 31. července 1993 oznámil finančnímu orgánu, ve smyslu § 30 ods. 3, že pronájem pozemků, staveb, bytů nebo nebytových prostor bude osvobozen od daňové povinnosti podle § 30 odst. 2, může toto své rozhodnutí změnit a oznámit finančnímu úřadu, aniž by byla dodržena lhůta stanovená v § 30 odst. 3.


Čl. II zákona č. 258/1994 Sb. ČR zní:

Čl. II

1. Pro smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci uzavřené před datem účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení § 14 odst. 7 a 17 a § 28 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 31. prosince 1994. Do součtu jmenovatele koeficientu, kterým se podle § 20 zkracuje nárok na odpočet daně, se u těchto smluv nezapočítává částka za finanční pronájem osvobozený podle § 28 písm. c) zákona č. 588/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994.

2. Pokud budou zjištěny případy podle § 40 po účinnosti tohoto zákona i za zdaňovací období roku 1993 a 1994, postupuje se podle tohoto ustanovení a daň se nedoměří.

3. Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roku 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle předpisů platných do 31. prosince 1994.

4. U daňových dobropisů a vrubopisů, kterými se opravuje základ daně za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. prosince 1994, se uplatní sazby daně platné do 31. prosince 1994.


Čl. II zákona č. 133/1995 Sb. ČR zní:

Čl. II

1. Dojde-li ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci uzavřené do 31. prosince 1994, považuje se tato smlouva od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá movitá věc vrací pronajímateli. To neplatí, pokud byl předmět pronájmu prokazatelně odcizen nebo zničen nebo pokud bude vrácený předmět bezprostředně prodán nebo se bezprostředně stane předmětem nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě uzavření další smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci je základem daně původní vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci. V případě prodeje je základem daně sjednaná cena, nejméně však původní vstupní cena předmětu bez daně snížená o podíl z ceny zaplacené podle původní smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci.

2. Podle § 20 odst. 6 se postupuje i při vypořádání zdaňovacích období roku 1995.

Čl. II zákona č. 208/1997 Sb. ČR zní:


Čl. II

1. Pro uplatnění daně za období před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy.

2. Nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 2 nelze po 1. lednu 1998 v běžném ani dodatečném daňovém přiznání uplatnit u zdanitelných plnění, která se uskutečnila do 31. prosince 1995.

3. Plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím, kteří byli zaregistrováni před účinností tohoto zákona, se stávají od 1. ledna 1998 plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, pokud jejich obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 2 000 000 Kč. Při této změně zdaňovacího období postupuje plátce podle § 36 odst. 5.

4. Plátci, kteří dodávají plyn a elektrickou energii, provedou mimořádný odečet z měřicích zařízení k 31. prosinci 1997, případně provedou propočet spotřeby plynu a elektrické energie v roce 1997, pokud bude odečet proveden po 1. lednu 1998. V obou případech použijí pro stanovení spotřeby plynu a elektrické energie v roce 1997 sníženou sazbu bez ohledu na ustanovení § 9 odst. 1 písm. g).


Klaus v. r.




Příloha č. 1 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě


1. Číselný kód
2. Název zboží

1. 01
2. Živá zvířata

1. 02
2. Maso a poživatelné droby

1. 03
2. Ryby a korýši a ostatní vodní bezobratlovci mimo:
030 110 - Akvarijní ryby
030 265 - Žraloci
03 027 000 - Játra, jikry a mlíčí
0 306 - Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, mražení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, mražení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; mouky, moučky a pelety z korýšů vhodné k lidskému požívání

0 307 - Měkkýši, též odděleni od svých lastur nebo ulit, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, nasolení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlovci jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, nasolení, ve slaném nálevu; mouky, moučky a pelety z korýšů vhodné k lidskému požívání

1. 04
2. Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

1. 05 100 010
2. Žlázy a jiné orgány k organoterapeutickým účelům

1. 05 111 000
2. Býčí sperma

1. 05 119 950
2. Embrya hovězího dobytka

1. 06 021 010
2. Nekořenovité řízky a rouby vinné révy

1. 060 220
2. Stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, těch druhů, které rodí jedlé ovoce a ořechy

1. 06 022 010
2. Vinné keře roubované nebo kořenovité

1. 06 029 941
2. Sazenice a semenáčky lesních dřevin

1. 07
2. Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy

1. 08
2. Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů

1. 10
2. Obilí

1. 11
2. Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulín; pšeničný lepek

1. 12
2. Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; sláma a pícniny

1. 1 302
2. Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené

1. 15
2. Živočišné a rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené pokrmové tuky; živočišné nebo rostlinné tuky

1. 16
2. Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlovců mimo:
160 430 - Kaviár a kaviárové náhražky
1 605 - Korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlovci, upravení nebo v konzervách

1. 1 701
2. Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu

1. 1 702
2. Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy (levulózy), v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad, aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karmelizované cukry a melasa

1. 1 703
2. Melasy získané extrahováním nebo rafinací cukru

1. 19
2. Přípravky z obilí, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo

1. 20
2. Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin

1. 21
2. Různé potravinové přípravky mimo:
210 110 - Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na podkladě těchto výtažků, esencí (trestí) a koncentrátů nebo na podkladě kávy

1. 2 201
2. Voda, včetně minerálních vod přírodních nebo umělých a sodovek, bez přísady cukru nebo jiných sladidel nearomatizované; led a sníh

1. 2 202
2. Voda, včetně minerálních vod a sodovek s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované a jiné nealkoholické nápoje vyjma ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2 009

1. 2 209
2. Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové

1. 23
2. Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo mimo:
230 700 - Vinný kal; surový vinný kámen
23 089 011 - Výtlačky z hroznů (matoliny), mající celkový měrný alkoholometrický titr nepřesahující 4, 3 % mas a obsah sušiny ne menší než 40 % hmotnosti
23 089 019 - Výtlačky z hroznů (matoliny), ostatní
230 910 - Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej

1. 261 210
2. Uranové rudy a jejich koncentráty

1. 28 444 000
2. Radioaktivní prvky a izotopy a sloučeniny jiné než položek 284 410, 284 420 nebo 284 430; slitiny, disperze (včetně cermetů), keramické výrobky a směsi obsahující tyto prvky, izotopy nebo sloučeniny; radioaktivní odpady

1. 290 544
2. pouze sorbit pro diabetiky

1. 292 429
2. Ostatní - sloučeniny s karboxyaminovou funkcí - aspartame

1. 29 251 100
2. Sacharin a jeho soli

1. 293 960
2. Alkaloidy žitného námelu a jejich deriváty; jejich soli

1. 2 941
2. Antibiotika

1. 30
2. Farmaceutické výrobky

1. 3 209
2. Nátěrové barvy a laky (včetně emailů a jemných laků) založené na syntetických polymerech nebo chemicky upravených přírodních polymerech, rozptýlené nebo rozpuštěné ve vodném prostředí

1. 340 700
2. Modelovací pasty (mimo modelovacích past upravených pro zábavu dětí), přípravky známé jako zubolékařský vosk nebo zubní otiskovací směsi, v sadách, v balení pro drobný prodej nebo v tabulkách, ve tvaru podkov, tyčinek nebo v podobných tvarech; jiné přípravky používané v zubním lékařství na bázi sádry (pálené sádry nebo síranu vápenatého)

1. 350 210
2. Vaječný albumin

1. 350 790
2. Biologické přípravky k čištění odpadních vod na bázi bioenzymů

1. 382 200
2. pouze reagenční papírky pro glukometry

1. 38 239 098
2. Metylesterřepkové oleje (bionafta)

1. 38 239 098
2. Ostatní - pouze bioplyn

1. 3 917 ex
2. Vytápěcí plastové trubky pro podlahové topení - ohebné, do max. vnějšího průměru 20 mm a tloušťky stěn do 2 mm (nízkotlaké do 1, 6 atm) bez příslušenství i s příslušenstvím

1. 39 209 990
2. Ostatní - pouze foliový materiál z polyvinylalkoholu

1. 40 141 000
2. Prezervativy

1. 40 151 100
2. Rukavice chirurgické

1. 440 130
2. Dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech

1. 4 706, 4 801 až 4 803, 4 805 až 4 807, 4 808 až 4 810, 4 811, 4 814, 4 815, 4 817 až 4 823
2. Vlákniny, papíry, kartony, lepenky a výrobky z nich, na které bylo pověřeným subjektem vydáno osvědčení, že byly vyrobeny z více než 70 % z recyklovaného papíru nebo z jiných recyklovaných vláknitých surovin

1. 480 252
2. Papíry o plošné hmotnosti 40 g/m2 nebo vyšší, ne však vyšší než 150 gramů na metr čtvereční - pouze Braille papír

1. 480 253
2. Papíry o plošné hmotnosti vyšší než 150 g/m2 - pouze Braille papír

1. 480 260
2. Papíry ostatní - pouze Braille papír

1. 48 056 090
2. Ostatní - pouze Braille papír

1. 48 057 090
2. Ostatní - pouze Braille papír

1. 48 058 090
2. Ostatní - pouze Braille papír

1. 481 840
2. Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky

1. 48 189 010
2. Výrobky pro chirurgické, lékařské nebo hygienické účely, neupravené pro maloobchodní prodej

1. 48 194 000
2. pouze sáčky pro sterilizaci

1. 48 195 000
2. pouze obaly pro sterilizaci v rolích

1. 48 235 990
2. Ostatní - pouze Braille papír

1. 482 390
2. Ostatní - celulozová tepelná izolace ze sběrového papíru

1. 4 901
2. Knihy, brožury, letáky a podobné tiskařské výrobky, též v jednotlivých listech (arších)

1. 4 902
2. Noviny, časopisy a periodika, též ilustrované, případně obsahující inzerci nebo reklamy

1. 4 903
2. Obrázková alba nebo obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti

1. 4 904
2. Hudebniny (noty), ručně psané nebo tištěné, též vázané nebo ilustrované

1. 4 905
2. Kartografické výrobky všech druhů, včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a glóbusů, tištěné

1. 560 110
2. Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a přebaly a podobné hygienické výrobky z vaty

1. 611 120
2. pouze kojenecké pleny z bavlny

1. 61 159 310
2. Punčochy na křečové žíly

1. 620 920
2. pouze kojenecké pleny z bavlny

1. 640 399
2. pouze zdravotní obuv („dia obuv”)

1. 6 602
2. Hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a podobné výrobky - pouze bílé hole pro nevidomé a částečně vidoucí osoby

1. 84 101 100
2. Vodní turbíny o výkonu nepřesahujícím 100 kW

1. 84 186 991
2. Tepelná čerpadla

1. 84 191 900
2. Solární zařízení

1. 84 192 000
2. Sterilizační přístroje pro lékařské, chirurgické nebo laboratorní účely

1. 84 211 991
2. pouze odstředivky pro zpracování krve a krevních derivátů

1. 84 212 190
2. Ostatní - pouze domácí přístroje na úpravu vody a malé čističky odpadních vod pro rodinné domky

1. 84 213 930
2. Stroje a přístroje pro filtrování a čištění vzduchu

1. 84 213 971
2. Katalyzátory pro motorová vozidla

1. 84 219 900
2. Části a součásti k domácím přístrojům na úpravu vody a k malým čističkám odpadních vod pro rodinné domky
392 690 - Náplně do malých čističek odpadních vod pro rodinné domky z umělých hmot kompletní 3 917 ex - Náplně do malých čističek odpadních vod pro rodinné domky v podobě nařezaných trubiček z plastů (do příslušné podpoložky se zařadí podle použitého materiálu)
39 140 000 - Náplně do domácích přístrojů na úpravu vody (ionexové filtry ANEX, KATEX)

1. 842 310
2. Osobní váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé

1. 8 469
2. Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) - pouze upravené k používání nevidomými a částečně vidoucími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou

1. 84 693 100
2. Pichtův braillský psací stroj pro nevidomé

1. 84 693 900
2. Ostatní - pouze psací a zobrazovací zařízení pro osoby s poruchami řeči

1. 847 010
2. Elektronické kalkulátory s hlasovým výstupem pro nevidomé bez vnějšího zdroje energie

1. 847 021
2. Elektronické kalkulátory s hlasovým výstupem pro nevidomé s vnějším zdrojem energie vybavené tiskárnou

1. 847 029
2. Elektronické kalkulátory s hlasovým výstupem pro nevidomé s vnějším zdrojem energie nevybavené tiskárnou

1. 847 120
2. pouze počítače speciálně upravené pro nevidomé

1. 84 719 220
2. Tiskárny - Braillská tiskárna pro nevidomé

1. 84 719 980
2. Ostatní - pouze zařízení speciálně určená pro osoby se zdravotním postižením

1. 847 321
2. Přídavná zařízení k počítačům s Braillovým nebo hlasovým výstupem pro nevidomé, přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou a amputovanými končetinami

1. 847 330
2. Přídavná zařízení k počítačům s Braillovým nebo hlasovým výstupem pro nevidomé, přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou a amputovanými končetinami

1. 84 818 031
2. Termostatické ventily

1. 85 023 099
2. Větrné turbíny s výkonem nepřesahujícím 75 kVA

1. 85 061 939
2. Ostatní - galvanické články a baterie zinkovzdušné - pouze v provedení pro sluchadla pro sluchově postižené

1. 85 178 290
2. Psací telefony pro neslyšící

1. 85 184 099
2. Ostatní - elektrické nízkofrekvenční zesilovače - pouze individuální zesilovače pro nedoslýchavé, zesilovače pro indukční smyčky pro nedoslýchavé, indukční smyčky pro nedoslýchavé, skupinové zesilovače pro výuku sluchově postižených dětí

1. 85 318 090
2. Ostatní - elektrické akustické nebo vizuální signalizační přístroje - pouze speciální signalizační přístroje pro neslyšící a nevidomé

1. 853 931
2. Zářivky

1. 853 939
2. Výbojky

1. 853 990, 850 410, 854 380
2. Části a součásti výbojek

1. 8 703 ex
2. Vozy rychlé lékařské pomoci vybavené podle vyhlášky č. 49/1993 Sb. ČR, a to i v případě, že jejich výbava neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné přístroje. Týká se podpoložek 87 032 110, 87 032 190, 87 032 219, 87 032 290, 87 032 319, 87 032 390, 87 032 410, 87 032 490, 87 033 110, 87 033 190, 87 033 219, 87 033 290, 87 033 319, 87 033 390, 87 039 090

1. 87 039 010
2. S elektrickými motory - osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná hlavně pro přepravu osob (vyjma uvedených v čísle 8 702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů

1. 87 089 998
2. Ostatní - části a součásti a příslušenství motorových vozidel - pouze ruční ovládání nožních pedálů, ručních pák včetně řadicí páky pro tělesně postižené

1. 8 713
2. Vozíky pro invalidy, též s motorem nebo jiným mechanickým pohonným zařízením

1. 87 142 000
2. Části, součásti a příslušenství pojízdných křesel nebo podobných vozíků pro invalidy

1. 900 130
2. Kontaktní čočky

1. 900 140
2. Brýlové čočky ze skla

1. 900 150
2. Brýlové čočky z jiných materiálů

1. 9 003
2. Obruby na brýle nebo podobné výrobky a jejich části a součásti

1. 9 018
2. Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje, jakož i přístroje pro zkoušení zraku

1. 9 019
2. Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozónem, kyslíkem, aerosolem, dýchací přístroje oživovací a jiné léčebné dýchací přístroje

1. 9 021
2. Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, léčebných a chirurgických pásů a bandáží; dlahy a jiné potřeby a přístroje pro léčení zlomenin; protézní pomůcky a přístroje; přístroje pro nedoslýchavé a jiné přístroje nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti

1. 9 022
2. Rentgenové přístroje a přístroje používající záření alfa, beta nebo gama, též pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolékařské účely, včetně radiografických nebo radioterapeutických přístrojů, rentgenek a jiných zařízení k výrobě rentgenových paprsků, generátorů vysokého napětí, ovládacích stolů, prosvětlovacích štítů, stolů, křesel a podobných výrobků pro vyšetřování nebo léčení

1. 90 251 191
2. pouze lékařské teploměry

1. 90 251 991
2. Elektronické - teploměry a pyrometry nekombinované s jinými nástroji

1. 90 261 051
2. Průtokoměry - elektronické

1. 90 261 091
2. Průtokoměry - ostatní

1. 90 268 091
2. Elektronické - pouze měřiče množství spotřebovaného tepla v domácnostech

1. 90 268 099
2. Ostatní - pouze měřiče množství spotřebovaného tepla v domácnostech

1. 9 027
2. Přístroje a nástroje pro fyzikální nebo chemické rozbory (např. polarimetry, refraktometry, spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře), nástroje k určování viskozity, pórovitosti, roztažnosti, povrchového napětí a podobné nebo ke kalometrickým, akustickým nebo fotometrickým měřením (včetně expozimetrů), mikrotomy

1. 90 278 019
2. pouze glukometry elektronické měřící množství glukózy v krvi

1. 90 278 099
2. pouze glukometry měřící množství glukózy v krvi

1. 90 282 000
2. Měřiče kapalin - pouze vodoměry na teplou a studenou vodu pro spotřebu vody

1. 90 301 090
2. Přístroje na měření a monitorování radonu

1. 91 029 900
2. Ostatní - náramkové hodinky, kapesní hodinky a podobné hodinky (včetně stopek) - pouze hodinky pro nevidomé s Braillovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů

1. 91 039 000
2. Ostatní - hodinky a malé kyvadlové hodiny s hodinovým strojkem - pouze vibrační a světelné budíky pro neslyšící

1. 9 402
2. Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek (např. operační stoly, vyšetřovací stoly, lůžka s mechanickým zařízením k ošetřování nemocných a zubolékařská křesla a podobná křesla s mechanickým, sklápěcím, otáčecím a zdvihacím zařízením); části a součásti těchto výrobků, mimo křesla pro holičství a kadeřnictví

Číselný kód obsahuje dvojciferný kód kapitoly harmonizovaného systému51) nebo čtyřciferný kód čísla harmonizovaného systému nebo šesticiferný kód položky harmonizovaného systému nebo osmiciferný kód podpoložky kombinované nomenklatury.52)




Příloha č. 2 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Seznam služeb podléhajících základní sazbě


1. Číselný kód SKP
2. Název služby

1. 50. 10. 3
2. Zprostředkování prodeje dvoustopých motorových vozidel

1. 50. 30. 3
2. Zprostředkování prodeje dílů a příslušenství pro dvoustopá motorová vozidla

1. 50. 40. 3
2. Zprostředkování prodeje jednostopých motorových vozidel včetně jejich dílů a příslušenství

1. 51. 1
2. Zprostředkování velkoobchodu

1. 52
2. Maloobchod, opravy spotřebního zboží (kromě motorových vozidel) - pouze zprostředkování maloobchodu

1. 55. 1
2. Služby poskytované v zařízeních hotelového typu mimo:
- služby poskytované v rámci dětské rekreace
- neveřejné ubytování
- ubytovací služby při rekondičních pobytech zdravotně postižených osob včetně diabetiků

1. 55. 2
2. Ubytovací služby poskytované v kempech a jiných zařízeních mimo:
- ubytovací služby v rámci dětské rekreace
- neveřejné ubytování
- 55. 23. 14 Služby poskytované v lůžkových nebo lehátkových vozech a jiných dopravních prostředcích
- ubytovací služby při rekondičních pobytech zdravotně postižených osob včetně diabetiků

1. 55. 3
2. Služby spojené s podáváním jídel včetně nápojů mimo:
- v rámci dětské rekreace
- v rámci rekondičních pobytů zdravotně postižených osob včetně diabetiků

1. 55. 4
2. Služby spojené převážně s podáváním nápojů (výčepy, pivnice, bary apod.)

1. 60. 24
2. Doprava silniční nákladní

1. 63
2. Vedlejší a pomocné služby v dopravě; služby cestovních kanceláří mimo:
- 63. 1 Manipulace se zbožím, skladování zboží a služby s tím spojené
- 63. 2 Pomocné služby v dopravě

1. 72. 5
2. Služby související s údržbou a opravami kancelářských počítacích strojů, včetně elektronických zařízení na zpracování dat

1. 74. 13. 1
2. Služby průzkumu trhu a průzkumu veřejného mínění

1. 74. 4
2. Reklamní služby

1. 74. 5
2. Zprostředkovací služby v oblasti zaměstnanosti a služby s tím související

1. 74. 84
2. Ostatní obchodní služby jinde neuvedené mimo:
- 74. 84. 13 Služby specializovaných návrhářů
- 74. 84. 14 pouze služby znalců a odhadců
- pouze zprostředkovatelské služby související s provozováním loterií a jiných podobných her

Práce výrobní povahy zahrnuté v oddílech SKP:

1. 16
2. Tabákové výrobky; související práce výrobní povahy

1. 17
2. Textilní výrobky; práce výrobní povahy v textilním průmyslu

1. 18
2. Konfekční výrobky vč. kožešinových; práce výrobní povahy v konfekčním průmyslu

1. 19
2. Usně, galanterní a sedlářské výrobky, obuv; práce výrobní povahy v kožedělném průmyslu

1. 20
2. Dřevo upravené a výrobky ze dřeva; práce výrobní povahy v dřevozpracujícím průmyslu

1. 21
2. Vláknina, papír a výrobky z papíru; práce výrobní povahy v průmyslu papíru a celulozy

1. 26
2. Ostatní nekovové minerální výrobky; práce výrobní povahy v průmyslu skla, keramiky, porcelánu, v osinkovém průmyslu a v průmyslu stavebních hmot

1. 30
2. Kancelářské stroje a počítače; práce výrobní povahy v elektrotechnickém průmyslu

1. 36
2. Nábytek a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu jinde neuvedené; související práce výrobní povahy a opravy hudebních nástrojů

Opravy a údržba zahrnuté v oddílech 17, 18, 19, 20, 25, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 36, 50, 52 a 72 mimo:
- 33. 10. 92 Opravy a údržba lékařských a chirurgických zařízení
- 33. 20. 92 - pouze opravy výrobků klasifikovaných v čísle 33. 20. 41
- 52. 71 Opravy obuvi
- 52. 74. 13 - pouze opravy brýlí a invalidních vozíků




Příloha č. 3 k zákonu č. 588/1992 Sb.

Seznam zboží, u něhož musí být základ daně rozdělen při zabudování do stavby


1. Číselný kód
2. Název zboží

1. 6 303
2. Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké záclonové nebo postelové draperie

1. 7 321
2. Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též s pomocnými kotlíky k ústřednímu topení), rožně, koksové koše, plynové vařiče, ohřívače talířů a podobné neelektrické výrobky používané v domácnostech a jejich části a součásti ze železa nebo oceli

1. 8 516
2. Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody a ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění místností, půdy a podobné účely; elektrotepelné přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů, vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci) a vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné přístroje používané v domácnostech; elektrické topné odpory jiné než čísla 8 545

1. 852 910
2. Antény a parabolické antény všech druhů; části a součásti vhodné k použití s nimi

1. 940 510
2. Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla vyjma venkovní svítidla pro veřejné osvětlení




1) § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

2) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

2b) § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 29 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

3c) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

3e) § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3a) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

3d) § 69, 255 a 256 obchodního zákoníku.

4) § 27 a násl. zákoníku práce.

5) § 116 občanského zákoníku.

5a) § 61 a 233 obchodního zákoníku.

5b) § 61 a 259 obchodního zákoníku.

5c) § 29 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5d) § 659 občanského zákoníku.

5e) § 114 a násl. obchodního zákoníku.

5f) § 227 a násl. obchodního zákoníku.

6) § 412 až 416 obchodního zákoníku.

7) § 663 občanského zákoníku.

7a) § 489 obchodního zákoníku.

8) § 536 obchodního zákoníku.

8a) § 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9a) § 37 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

10a) Zákon č. 151/1997 Sb. ČR, o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

11) Zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění č. 198/1998 Sb. ČR).

13) Opatření Českého statistického úřadu ze dne 1. 11. 1993 k zavedení Standardní klasifikace produkce č. j. 1 174/93 - 3 010, částka 69/1993 Sb.

13a) § 40a a násl. zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) § 566 až 576 obchodního zákoníku.

14a) § 577 až 590 obchodního zákoníku.

14b) § 642 až 651 obchodního zákoníku.

14c) § 652 až 672 obchodního zákoníku.

16a) § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb.

16d) § 31 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16b) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16c) § 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 476 až 488 obchodního zákoníku.

18) § 1 vládního nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.

19) Zákon č. 252/1994 Sb. ČR, o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb. ČR

21) § 3 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 2 písm. b) zákona č. 528/1990 Sb. (zrušen zákonem č. 219/1995 Sb. ČR).

22a) § 45 a násl. zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 313 obchodního zákoníku.

24) § 682 obchodního zákoníku.

25) § 692 obchodního zákoníku.

25c) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 42/1994 Sb. ČR, o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

25a) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

25b) § 8 zákona č. 185/1991 Sb.

28) § 2, 57a a 57b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

29) § 1 zákona č. 171/1990 Sb., o vysokých školách.

30) § 1 odst. 2 zákona č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních.

§ 12 odst. 5 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.

31) § 8 vyhlášky č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.

33) Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňu je zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. ČR

34) Nařízení vlády č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. (Zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb. ČR).

34a) Vyhláška č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu, ve znění pozdějších předpisů. (Zrušena vyhláškou č. 1/1998 Sb. ČR, kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchování a dávkování léčiv (Český lékopis 1997)).

35) Zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. (Zrušen zákonem č. 48/1997 Sb. ČR, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů).

37) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. ČR

39) § 476 obchodního zákoníku.

39a) Zákon č. 472/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39b) Zákon č. 97/1993 Sb. ČR, o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. ČR

40) § 40 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40b) Zákon č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.

40a) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40e) § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40c) § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44a) § 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb. ČR

41) § 128 až 132 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

42a) § 187 až 196 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

42) § 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

45) Vyhláška č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

47a) § 107 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

47f) Příloha č. 7 vyhlášky č. 92/1993 Sb. ČR, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

47d) § 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb. ČR, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb. ČR

47e) § 285 až 288 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

47b) § 164 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

47c) § 203 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR

48a) § 214 až 216 zákona č. 13/1993 Sb. ČR

48) Např. vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č, 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním. Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucích Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

48c) § 50 až 52 vyhlášky č. 93/1993 Sb. ČR, o osvobození zboží od dovozního cla, ve znění pozdějších předpisů.

48d) § 4 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48e) § 21 obchodního zákoníku.

48f) § 19 odst. 3 zákona č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48g) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

48b) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

49) Vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 345/1991 Sb. a zákona č. 286/1992 Sb. (Zrušena zákonem č. 586/1992 Sb.).

50) § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb.

51) Vyhláška č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu k ní.

52) Zákon č. 44/1974 Sb.