Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje státní podporu a) pojištění vývozních úvěrových rizik, jimiž se rozumí 1. pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, 2. pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, 3. pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, 4. pojištění vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, 5. pojištění úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, 6. pojištění bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, 7. pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, nebo 8. zajišťovací činnost1) vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění poskytnutému podle bodů 1 až 3 v souvislosti s účastí vývozce na dodávkách zboží nebo poskytnutí služeb dovozci uskutečněných zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách, b) financování vývozu formou 1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících, včetně financování místních nákladů nezbytných pro uskutečnění vývozu v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen „zvýhodněné financování“), nebo 2. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen „úhrada úrokových rozdílů“). - 1) § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem1a) a uskutečňuje vývoz, b) výrobcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem1a) a která vyrábí nebo poskytuje služby nebo která zajišťuje výrobu zboží nebo poskytování služeb určených pro vývoz, c) bankou výrobce banka, která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro vývoz, d) bankou vývozce banka, která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem, e) vývozním úvěrem finanční prostředky poskytnuté fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) na základě smlouvy nebo vývozní dodavatelský úvěr, f) smlouvou o vývozu smlouva mezi vývozcem a dovozcem, g) investicí v zahraničí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená právnickou osobou, která je podnikatelem1a) se sídlem na území České republiky, za účelem založení nebo získání nebo rozšíření majetkové účasti na podnikání mimo území České republiky, a to na dobu nejméně tří let, h) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, i) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraniční osobou z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle, j) hostitelským státem území cizího státu, do kterého směřuje investice v zahraničí, která má být předmětem pojištění, respektive zvýhodněného financování, k) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka“) na základě povolení dle zvláštního zákona,1b) které souvisejí s vývozem, l) finančními zdroji finanční prostředky získané zejména prodejem dluhopisů a na základě smluv o úvěru, m) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy, n) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok, o) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací, p) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení kursových a úrokových rizik, r) mezibankovními platbami převod peněžních prostředků mezi bankami, s) vývozním dodavatelským úvěrem vývozcem smluvně poskytnutý časový odstup mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění, t) tržně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích, u) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, v) pozitivním ohodnocením přijatelnosti dosažení investičního stupně pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů, w) zahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční právnická osoba poskytující osobám vyvážejícím ze země svého sídla obdobné druhy pojištění jako Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), x) specializovanou institucí zahraniční osoba, která v souladu se svým oprávněním ohodnotí důvěryhodnost banky vývozce a banky výrobce, y) vývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky, z) dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky, aa)místními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobou buď pro uskutečnění vývozu, nebo pro dokončení projektu nebo díla v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, na kterých se vývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozu a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěr, přičemž jejich výše nesmí překročit výši hotovostní platby placené dovozcem vývozci v souladu se smlouvou o vývozu. 1a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

§ 3

Podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů

(1) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) a zvýhodněném financování podle § 1 písm. b) bodu 1 se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí; u úvěrů poskytovaných vývozci, výrobci, bance vývozce nebo bance výrobce se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti banky vývozce, banky výrobce a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu.

(2) Poskytnutí zvýhodněného financování a úhrada úrokových rozdílů jsou podmíněny pojištěním vývozních úvěrových rizik pojistitelných exportní pojišťovnou podle § 1 písm. a). Na rizika spojená se zvýhodněným financováním, na která se nevztahuje pojištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona, poskytuje vývozce, banka vývozce, výrobce a banka výrobce zajištění přímo exportní bance, s výjimkou uvedenou v § 8 odst. 5.

§ 4

Pojištění vývozních úvěrových rizik

(1) Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna. Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy.2a) Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a dozorčí radě exportní pojišťovny nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona.3) Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny.

(2) Exportní pojišťovna nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby, s výjimkou exportní banky, ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly s výjimkou dočasného nabývání podílů na jmění dlužníka s cílem zajištění vymáhatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi. Dočasné nabývání podílů podléhá souhlasu Ministerstva financí.

(3) Fondy5) pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními předpisy.5a) S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů.

(4) Při pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle tohoto zákona a všeobecných pojistných podmínek schválených Ministerstvem financí; přitom je povinna hospodárně využívat rozpočtové dotace a záruky.

(5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti.

(6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády.

(7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.

(8) Exportní pojišťovna podává pololetně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci pojišťovny, b) údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakož i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění. 2a) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 4) Část druhá hlava I díly I a V obchodního zákoníku. 5) § 14 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 5a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. Opatření České národní banky č. 193/1998 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných položek k těmto pohledávkám.

§ 5

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce nebo banka vývozce (dále jen „žadatel“) exportní pojišťovně.

(2) V žádosti podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést: a) své identifikační údaje,6) b) výši svého čistého obchodního jmění a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání, c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, předpokládaný rozsah vývozního úvěru, platební podmínky a časové rozložení čerpání a splácení poskytovaného úvěru, d) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní úvěr poskytován, zejména identifikační údaje6) a údaje o její ekonomické situaci a platební morálce.

(3) Na základě předložené žádosti exportní pojišťovna může se žadatelem uzavřít pojistnou smlouvu,7) a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění.8)

(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok. 6) § 28 odst. 1 písm. a) až e) obchodního zákoníku. 7) § 788 a násl. občanského zákoníku. 8) § 289 a násl. obchodního zákoníku.

§ 6

Zvýhodněné financování a úhrada úrokových rozdílů

(1) Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje exportní banka. Podmínkou k provozování zvýhodněného financování je, že akcie exportní banky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu a ve zbývající části ve vlastnictví exportní pojišťovny. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ústředních orgánů státní správy.2a) Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní banku ustanovení zvláštních zákonů,9) s výjimkou ustanovení o složení statutárního orgánu.9a) Stanovy exportní banky musí obsahovat mimo náležitosti uvedené ve zvláštním zákoně4) a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní banky, b) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky.

(2) Posláním exportní banky je provozování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona.10) Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen „refinanční úvěry“), poskytováním úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě (dále jen „přímé úvěry“), poskytováním úvěrů bance výrobce a poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, a to zejména ve formě úvěrů poskytovaných exportní bankou za účelem financování výroby pro vývoz a financování vývozu, a záruk za závazky vývozce, výrobce, banky vývozce a banky výrobce. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. Způsoby provozování zvýhodněného financování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem; při vydání právního předpisu Ministerstvo financí vychází z potřeb účelného vynakládání prostředků. Zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na finančních trzích.

(3) Exportní banka nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly, s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které exportní banka dočasně získá a drží maximálně do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5. K dočasnému získávání majetkových podílů je třeba souhlasu Ministerstva financí.

(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována Ministerstvem financí prostřednictvím exportní banky.

(5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky, která dále postupuje způsobem stanoveným podle odstavce 9.

(6) V žádosti je vývozce povinen uvést a) své identifikační údaje,6) b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání, c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice, e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce, f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu, g) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje,6) h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů, i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů.

(7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce a) pojistnou smlouvu podle § 5 odst. 3, b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz, c) prohlášení, že na příslušný vývoz nebylo poskytnuto zvýhodněné financování ani o něj zažádáno.

(8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 1 písm. b) bodu 2. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z celkové výše úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v příslušném kalendářním roce státním rozpočtem a podílu účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů. V případě poskytnutí úhrady úrokových rozdílů vývozci v jednom kalendářním roce bude úhrada ve stejné procentní výši poskytována po celou dobu trvání vývozního dodavatelského úvěru.

(9) Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.

(10) Na žádost Ministerstva financí nebo exportní banky je vývozce povinen doložit správnost údajů uvedených v žádosti o úhradu úrokových rozdílů podle § 6 odst. 5.

(11) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok.

(12) Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,5a) rozdíly mezi náklady a výnosy z operací s finančními deriváty, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získání finančních zdrojů. Žádost o dotování ztrát předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.

(13) Exportní banka nepřijímá vklady od fyzických osob s výjimkou vkladů od výrobců a vývozců.

(14) Pravidla obezřetného podnikání pro exportní banku stanoví Česká národní banka11) v dohodě s Ministerstvem financí.

(15) Při zvýhodněném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek, které musí minimálně obsahovat úpravu způsobilosti banky vývozce a banky výrobce obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů a úvěrů bance výrobce, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank vývozců a bank výrobců k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky.

(16) Všeobecné obchodní podmínky podle odstavce 15 schvaluje Ministerstvo financí v dohodě s Českou národní bankou.

(17) Exportní banka podává pololetně Poslanecké sněmovně informaci o zvýhodněném financování. Tato informace obsahuje zejména a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky, b) údaje o provozování zvýhodněného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po zvýhodněném financování a možnostmi exportní banky tuto poptávku uspokojit, jakož i údaje o předpokládaném vývoji zvýhodněného financování.

(18) Státní kontrolu nad zvýhodněným financováním provádí Ministerstvo financí podle zvláštního zákona.12) Výkon státní kontroly spočívá v kontrole dodržování ustanovení tohoto zákona v oblasti čerpání a používání prostředků ze státního rozpočtu při poskytování zvýhodněného financování. Orgán státní kontroly má právo zúčastnit se jednání orgánů exportní banky při rozhodování o čerpání prostředků ze státního rozpočtu a jejich využití. Při zjištění porušení povinností, jejichž dodržování je předmětem výkonu státní kontroly, informuje orgán státní kontroly o svých zjištěních dozorčí radu exportní banky. 2a) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. 9a) § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. 10) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 24 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

§ 7

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem může být banka vývozce nebo banka výrobce, zahraniční osoba, vývozce nebo výrobce. Žádost o zvýhodněné financování obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje6) o bance vývozce nebo o bance výrobce, nejsou-li tyto žadateli, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování. Se žádostí o zvýhodněné financování předkládá žadatel exportní pojišťovně žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 1) s výjimkou případů, kdy žadatelem o pojištění vývozních úvěrových rizik je exportní banka.

(2) Banka vývozce nebo banka výrobce, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování, jsou povinny poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení jejich schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého zvýhodněného financování.

(3) Na základě předložené žádosti o zvýhodněné financování exportní banka může s bankou vývozce nebo bankou výrobce, zahraniční osobou, výrobcem nebo vývozcem, uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru nebo o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem, a nebyla-li smlouva o vývozu sjednána, smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem.8)

(4) Na zvýhodněné financování není právní nárok. 8) § 289 a násl. obchodního zákoníku.

§ 8

nadpis vypuštěn

(1) Stát ručí za závazky a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a), b) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích.

(2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a)

(3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě.

(4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, který Ministerstvo financí uděluje v dohodě s Českou národní bankou, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak.

(5) K zajištění splácení poskytnutých přímých úvěrů vývozci a výrobci, refinančních úvěrů bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto osobám sjednává exportní banka zajištění. Exportní banka není povinna sjednávat zajištění splácení refinančních úvěrů poskytovaných bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto bankám, pokud banka vývozce nebo banka výrobce splňuje alespoň jedno z následujících kritérií pro hodnocení její přijatelnosti jako dlužníka: a) pozitivní ohodnocení přijatelnosti pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů od jedné ze specializovaných institucí, jejichž ohodnocení je uznáváno jako rozhodující na finančních trzích, b) způsobilost obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích podle všeobecných obchodních podmínek uvedených v § 6 odst. 15.

(6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění. 12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

zrušen

ČÁST DRUHÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 166/1993 SB., O NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADU, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 10

Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „a hospodaření Exportní garanční a pojišťovací společnosti, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, a České exportní banky, akciové společnosti, Praha, s prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu k provozování zvýhodněného financování podle zvláštního zákona, jakož i hospodaření těchto společností s prostředky, za něž převzal stát záruky.“.

ČÁST TŘETÍ

§ 11

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.