198

Předseda Poslanecké sněmovny

vyhlašuje

úplné znění zákona ze dne 20. listopadu 1992 č. 587 Sb., o spotřebních daních, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 10. července 1993 č. 199 Sb., zákonem ze dne 3. prosince 1993 č. 325 Sb., zákonem ze dne 3. června 1994 č. 136 Sb., zákonem ze dne 7. prosince 1994 č. 260 Sb., zákonem ze dne 29. června 1995 č. 148 Sb., zákonem ze dne 13. března 1996 č. 95 Sb., zákonem ze dne 6. března 1997 č. 61 Sb. a zákonem ze dne 13. listopadu 1997 č. 303 Sb.

Zákon

o spotřebních daních


Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:


Část první

Společná ustanovení

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky”) spotřebními daněmi (dále jen „daň”) a způsob značení některých tabákových výrobků.

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.


§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

b) zahraničím to území, které není tuzemskem,

c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu1) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,1a)

d) dovozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu2) nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,2a)

e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě,

f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen „finanční orgán”);3) při dovozu vybraných výrobků a u cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c celní orgán,4)

g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle § 12,

h) vyskladněním

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,5) smlouvy o skladování,5a) smlouvy zasílatelské5b) a smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o přepravě nákladu,5c)

2. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,

3. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,7) jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,

4. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,

5. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,8)

i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen „výstav”) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,

j) ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné.


§ 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen „plátci” jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) Plátci daně jsou také právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky, s výjimkou lihu a lihovin, cigaret, vína vyskladněného osobami uvedenými v § 34 odst. 1 a vína, u něhož se ve smyslu § 10 odst. 8 daňový doklad nevystavuje, pokud neprokáží, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.

(4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.


§ 4

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.

(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 5 a § 24 písm. d).


§ 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

a) při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, dnem vzniku celního dluhu,9)

c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1, dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,

e) při tuzemské výrobě a dovozu cigaret dnem odebrání tabákových nálepek od Celního úřadu Kutná Hora, s výjimkou cigaret určených pro vývoz, které podle § 40c odst. 6 nesmějí být značeny; u cigaret určených pro vývoz, které nesmějí být značeny, vzniká daňová povinnost podle písmene a),

f) u cigaret, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,9)

g) dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí9b) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;9c) daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),

h) dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, který nastal dříve,

i) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku,9a) nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do mank a škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.


§ 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10, vyjádřené v měrných jednotkách.

(2) Měrné jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.


§ 7

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.

(2) Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.


Osvobození od daně

§ 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,10) s výjimkou

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,10c)

2. českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,10e)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,11)

4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,12)

b) určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,14) pro hygienický dozor,15) pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,15) pro mimořádná opatření při epidemii15) a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.

(3) Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm. e).


§ 9

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení16) v případě jejich dovozu. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí15a) k nákupu, odběru nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.


§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků vystavit daňový doklad, který musí obsahovat

a) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo17) plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,

b) obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,17a)

d) částku daně,

e) datum vyskladnění,

f) datum vystavení daňového dokladu,

g) pořadové číslo daňového dokladu.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.17b)

(3) V případě podle § 5 odst. 1 písm. e) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo „škoda” a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydaného na tiskopisu písemného celního prohlášení.16a) Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.17c)

(8) Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst. 1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.


§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.


§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem

a) vydání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti,8)

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků; při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3 je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci nebo vrácených komisionářem,8a)

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,

e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,

f) vzniku skutečnosti podle § 42a,

g) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret jsou uvedena v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle § 13 nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.


§ 12a

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,18) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit”) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků (dále jen „zaplacená daň”). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,

d) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice,

e) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku 15 let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

a) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,

b) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,

c) osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,

b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

c) množství vybraných výrobků v měrných jednotkách,

d) výši ceny,

e) datum uskutečnění nákupu.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:

a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,

b) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),

c) mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejího sídla v České republice,

d) úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,

e) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,

f) státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Pokud vznikne v důsledku vyměření nároku na vrácení zaplacené daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vyměření.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v daňovém přiznání před jeho předložením finančnímu orgánu. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c a d).


§ 12b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky, v tranzitním prostoru českých celních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat:

a) název a sídlo, popřípadě jméno a bydliště žadatele,

b) daňové identifikační číslo,

c) osvědčení o registraci ke spotřební dani,

d) uvedení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,

f) souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,

g) souhlas provozovatele letiště s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže

a) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,

b) je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně se uskutečňuje pouze osobám při přestupu státní hranice do zahraničí. V prodejnách DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech prodávající prodá vybrané výrobky za ceny bez daně po předložení platného cestovního dokladu; v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru českých mezinárodních letišť prodávající prodá vybrané výrobky za ceny bez daně po předložení platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků prodávaných za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí povolení odejme,

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

b) pokud právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky uvedené v povolení.

(7) Na vybrané výrobky umístěné v prodejnách DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na vybrané výrobky vyvezené. Vybrané výrobky nakoupené v prodejnách DUTY/TAX FREE, které jsou cestujícím dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně podle § 8 odst. 1 písm. a).


§ 12c

(1) Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných), získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy (dále jen „topné oleje”), za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.

(2) Na dokladu o nákupu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo17) prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,

b) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,

c) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,

d) hustota topných olejů při teplotě 20o C, pokud je údaj podle písmene c) uveden v objemových jednotkách,

e) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,

f) výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,

g) výše spotřební daně celkem,

h) datum vystavení dokladu o nákupu,

i) číslo dokladu o nákupu,

j) podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti:

a) obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,

b) množství topných olejů ve hmotnostních nebo objemových jednotkách,

c) hustota topných olejů při teplotě 20o C, pokud je údaj podle písmene b) uveden v objemových jednotkách,

d) sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bodu 3,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení interního dokladu,

g) číslo interního dokladu,

h) podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu3) na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává nejpozději do 10 dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká.

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.


§ 12d

Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12c odst. 1 až 3 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a podrobnosti o vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů.


§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá.

(3) Při dovozu, s výjimkou dovozu cigaret, plní funkci daňového přiznání písemné celní prohlášení.16)

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinnen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.


§ 14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo

b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 5 000 000 Kč, nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 5 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.19)

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně jako při vypořádání daňového přeplatku.19a)

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do prvního dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.


§ 15

Registrace a oznamovací povinnost

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, § 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.17)

(2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.


§ 16

Příslušenství daně

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.19b) U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis19b) jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.20)

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e) ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, se stanoví v § 40b.


§ 16a

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daňovou povinnost nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu skutečně vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce nebo poplatník uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než mohl tento nárok uplatnit podle § 12 a 12c, nebo pokud plátce zahrnul daň do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,20b) a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.


§ 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zákon o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.


Část druhá

Zvláštní ustanovení

Hlava I

Daň z uhlovodíkových paliv a maziv

§ 18

Plátci

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.20a)

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které

a) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, zkapalněné plyny nebo stlačené plyny bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je jako pohonnou hmotu nebo je prodají s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, popřípadě je prodají i bez takového označení prokazatelně jako pohonnou hmotu,

b) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, a použijí je pro topné účely nebo je prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,

c) získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo je pro tento účel prodají,

d) získají bionaftu podle § 19 odst. 3 za cenu obsahující daň a prodají ji s označením motorová nafta nebo petrolej nebo ji použijí pro topné účely nebo ji prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký.

(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.


§ 19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen „paliva a maziva”), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty, bionafta, topné oleje lehké a velmi lehké, směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů), ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu. Předmětem daně jsou také

a) směsi paliv a maziv,

b) ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny,

c) upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy

používané pro topné účely nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90 % za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L - 33 - A - 93, přičemž podíl metylesteru kyselin obsažených v různých tucích a olejích musí činit více než 30 % všech látek v bionaftě obsažených.

(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají odlišnou sazbu daně.


§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také

a) dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,

b) dnem použití

1. nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm. a) jako pohonné hmoty nebo dnem jejich prodeje s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, případně dnem jejich prodeje i bez takového označení prokazatelně jako pohonné hmoty,

2. nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 2 písm. b) pro topné účely nebo dnem jejich prodeje s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,

3. nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm. c) pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,

4. bionafty, v jejíž ceně je obsažena daň, pro topné účely nebo dnem jejího prodeje s označením motorová nafta, petrolej nebo topný olej lehký nebo velmi lehký,

c) dnem použití nebo prodeje nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů.


§ 21

Základ daně

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. To neplatí pro stlačené plyny používané jako pohonné hmoty, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m3 při normálním tlaku a teplotě.


§ 22

Sazby daně

1 Číselný kód nomenklatury celního sazebníku
2 Text
3 Sazba daně

1 2 710
2 automobilové benziny a letecké pohonné hmoty (s výjimkou leteckých petrolejů)
3 12 950 Kč/t

1
2 technické benziny
3 0 Kč/t

1
2 směsi benzinů podle § 19 odst. 4 a směsi benzinů s jinými palivy a mazivy (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů)
3 12 950 Kč/t

1
2 motorové nafty (s výjimkou bionafty podle § 19 odst. 3) a petroleje
3 8 700 Kč/t

1
2 topné oleje lehké a velmi lehké
3 8 700 Kč/t

1
2 směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 (s výjimkou směsí benzinů podle § 19 odst. 4 a směsí benzinů s jinými palivy a mazivy)
3 8 700 Kč/t

1
2 ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3
3 8 700 Kč/t

1
2 upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3
3 8 700 Kč/t

1
2 automobilové a letecké motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva
3 0 Kč/t

1
2 směsi paliv a maziv používané pro topné účely
3 8 700 Kč/t

1
2 ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané pro topné účely
3 8 700 Kč/t

1
2 upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných) získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy používané pro topné účely
3 8 700 Kč/t

1
2 bionafta podle § 19 odst. 3
3 0 Kč/t

1 2 711
2 zkapalněné plyny používané jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu)
3 2 850 Kč/t

1
2 zkapalněné plyny používané jinak než jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu)
3 0 Kč/t

1
2 stlačené plyny používané jako pohonná hmota
3 0 Kč/m3

1
2 stlačené plyny používané jinak než jako pohonná hmota
3 0 Kč/m3

1 3 403
2 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3
3 8 700 Kč/t

1
2 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané pro topné účely
3 8 700 Kč/t

1
2 bionafta podle § 19 odst. 3
3 0 Kč/t

1 3 824
2 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané jako pohonná hmota nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3
3 8 700 Kč/t

1
2 směsi paliv a maziv obsahující méně než 70 % minerálních olejů používané pro topné účely
3 8 700 Kč/t

1
2 bionafta podle § 19 odst. 3
3 0 Kč/t.


§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.

(2) Od daně je osvobozena také motorová nafta používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.

(3) Mezinárodní leteckou a vodní přepravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava

a) z místa v zahraničí do místa v zahraničí,

b) z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,

c) z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,

d) mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást přepravy podle písmen a) až c).

(4) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.20a)


Hlava II

Daň z lihu a lihovin

§ 24

Plátci

Plátci jsou také

a) právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b),

b) právnické a fyzické osoby, překročí-li při výrobě a oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu,21)

c) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 29 odst. 1 písm. a), d) a e),

d) právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh a lihoviny s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh a lihoviny zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí nezdaněného lihu a lihovin. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6. Průkazem o zdanění lihovin je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto lihoviny již zdaněné. Průkazem o způsobu nabytí nezdaněného lihu a lihovin je povolení Ministerstva financí vydané podle zvláštních předpisů15a) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6. U nezdaněných lihovin vyrobených plátcem se prokazuje pouze způsob nabytí lihu použitého při výrobě.


§ 25

Předmět daně

(1) Předmětem daně je líh21i) obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.

(2) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl ve směsích s jinými látkami, nejde-li o nápoje, činí nejvíce 15 % absolutního alkoholu v objemu všech látek ve směsi obsažených.

(3) Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl v nápojích, s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35, činí nejvíce 0, 5 % objemových alkoholu.

(4) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

(5) Na líh, u kterého byl uplatněn nárok na osvobození od daně podle § 9 a který byl použit k jinému než povolenému účelu, se osvobození od daně nevztahuje.


§ 26

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem

a) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)

b) zjištění neoprávněně odejmutého lihu a lihovin z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,

c) zjištění neoprávněné regenerace lihu,

d) vyskladnění lihu plátci uvedenými v § 24 písm. a) pro jiné subjekty,

e) nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu a lihovin právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 24 písm. d) nebo lihu, který právnické a fyzické osoby vyrobily bez povolení,21b) a to tím dnem, který nastal dříve.


§ 27

Základ daně

Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měřicích jednotkách,21c)


§ 28

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

1 Číselný kód nomenklatury celního sazebníku
2 Text
3 Sazba daně

1 2 207
2 líh
3 234 Kč/1 l. a.

1 2 208
2 destiláty ovocné z pěstitelského pálení22)
3 95 Kč/1 l. a.

1
2 lihoviny, destiláty
3 234 Kč/1 l. a.


§ 29

Osvobození od daně

(1) Od daně je také osvobozen

a) líh určený k úpravě21j) nebo určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti8) do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin,

b) líh vyskladněný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv20a) a líh vyskladněný zpět výrobci v rámci obměny státních hmotných rezerv,

c) líh obecně denaturovaný, líh syntetický technický, přiboudlina a líh ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud jsou tyto směsi vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního předpisu21a) nebo z lihu syntetického technického,

d) líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele,21k)

e) líh zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný k použití pro stanovený účel,21a)

f) líh obsažený ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud tyto směsi nejsou uvedeny pod položkami 2 207 nebo 2 208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku a jsou výrobkem potravinářským, kosmetickým, mydlářským, léčivem nebo farmaceutickou lučebninou.

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

a) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,21)

b) vzorky odebrané správcem daně k výpočtu výroby či zásob lihu.


§ 30

Zrušen


Hlava III

Daň z piva

§ 31

Předmět daně

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí slabě alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0, 5 % objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a odpovídající číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2 203.

(2) Mladina je roztok cukrů a ostatních látek, získaný z různých druhů sladu, cukru nebo nesladovaných obilovin, povařený s chmelem nebo jinými chmelovými výrobky.

(3) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentový obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého Ballingova vzorce takto:

p (%) = (2, 066 A + E s) x 100/100 + 1, 066 5 A

nebo upraveného vzorce

p (%) = 2 A + E s + K,

kde
p - extrakt původní mladiny před zakvašením,
E s - hmotnostní procento nezkvašeného (skutečného) extraktu piva, které se stanoví sacharometricky nebo pyknometricky po oddestilování alkoholu a doplnění destilovanou vodou na původní hmotnost vzorku,
A - hmotnostní procento alkoholu stanovené v destilátu pyknometricky,
K - korekční činitel, který je stanoven tabelárně.

(4) Pro určení koncentrace piva se jako rozhodčí metoda použije destilační metoda. Při sériových analýzách je možno extrakt původní mladiny stanovit refraktometricky nebo pomocí automatických analyzátorů.


§ 31a

Malým nezávislým pivovarem je osoba, která formou podnikání22d) vyrábí pivo a splňuje tyto podmínky:

a) účast jiných subjektů, které podnikají ve výrobě piva a sladu, je možná v případě, že jejich celkový podíl na čistém obchodním jmění22e) nebo hlasovacích právech není vyšší než 20 %,

b) výroba známkového piva v licenci22f) nepřekročí 49 % jeho výstavu v kalendářním roce,

c) provozní prostory podzemní i nadzemní nejsou technologicky ani jinak propojeny s provozními prostorami jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, která vyrábí pivo. Jestliže jedna právnická nebo fyzická osoba vlastní více pivovarů a jejich společný výstav v kalendářním roce nepřevýší 200 tisíc hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar,

d) mladinu (§ 31) a mladé pivo může nakoupit v objemu nejvýše do 10 % svého výstavu piva za kalendářní rok.


§ 32

Základ daně

Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.


§ 33

Sazby daně

(1) Základní sazba daně z piva pro ostatní právnické a fyzické osoby a snížené sazby pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) za 1 hektolitr a každé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením jsou stanoveny takto:

1 číselný kód nomenklatury celního sazebníku
2 základní sazba daně v Kč/hl za každé celé % extraktu původní mladiny
2 1 pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i)
2 2 velikostní skupina podle výstavu v hl
2 2 1 do 10 000 včetně
2 2 2 nad 10 000 do 50 000 včetně
2 2 3 nad 50 000 do 100 000 včetně
2 2 4 nad 100 000 do 150 000 včetně
2 2 5 nad 150 000 do 200 000 včetně
2 3 pro ostatní právnické a fyzické osoby

1 2 203
2
2 1
2 2
2 2 1 12, 00 Kč
2 2 2 14, 40
2 2 3 16, 80 Kč
2 2 4 19, 20 Kč
2 2 5 21, 60 Kč
2 3 24, 00 Kč.

Ke zlomkům procent (desetinným místům) se nepřihlíží.

(2) Výše daně u vyskladněného piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech se vypočítá jako součin množství vyskladněného piva v hektolitrech, konkrétní výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.


§ 33a

(1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.

(2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce daně správci daně ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu, a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přiznání podaného podle tohoto odstavce se penále nepředepisuje.


Hlava IV

Daň z vína

§ 34

Plátci

(1) Plátcem daně z vína vyskladněného v tuzemsku není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost21d) nevyskladní celkem více než 500 litrů vína za kalendářní rok.

(2) Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. h) bodu 1 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.

(3) Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně.


§ 34a

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst. 2.

(2) Daňová povinnost vzniká fyzickým osobám, které se zaregistrují podle § 37a, dnem registrace podle § 37a a týká se množství vína vyskladněného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo k registraci, do dne registrace.


§ 35

Předmět daně

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína, která obsahují více než 0, 5 % objemových alkoholu, a to:

a) révová vína, tj. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením révového moštu, a to buď úplným, nebo částečným, které mohou být i obohacené lihem,

b) vína dosycovaná CO 2, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak větší než 0, 1 MPa,

c) šumivá vína, t. j. nápoje vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20o C přetlak nejméně 0, 3 MPa,

d) desertní a desertní kořeněná vína, t. j. nápoje vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,

e) ostatní nápoje vyrobené alkoholovým kvašením (ovocná vína, medovina, sladové víno aj.) a směsi ostatních nápojů s víny.

(2) Pro účely tohoto zákona se za révová vína považují i nápoje vyrobené alkoholovým kvašením ze zředěného révového moštu, výluhů matolin, případně zředěných kvasničních kalů.


§ 36

Základ daně

Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v litrech.


§ 37

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

1 Číselný kód nomenklatury celního sazebníku
2 Text
3 Sazba daně

1 2 204
2 révová vína podle § 35 odst. 1 písm. a) a odst. 2
3 2, 50 Kč/litr

1
2 vína dosycovaná CO 2 podle § 35 odst. 1 písm. b)
3 16, 40 Kč/litr

1
2 šumivá vína podle § 35 odst. 1 písm. c)
3 23, 40 Kč/litr

1 2 205
2 desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d)
3 16, 40 Kč/litr

1 2 206
2 ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e)
3 5, 10 Kč/litr

1
2 ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) dosycované CO 2, které při uzavřeném obsahu a teplotě 20o C dosahují přetlak větší než 0, 1 MPa
3 16, 40 Kč/litr

1
2 ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) šumivé
3 23, 40 Kč/litr

1
2 ostatní nápoje podle § 35 odst. 1 písm. e) upravené jako desertní a desertní kořeněná vína podle § 35 odst. 1 písm. d)
3 16, 40 Kč/litr.


§ 37a

Registrace

Pokud fyzická osoba, která dosud podle § 34 odst. 1 nebyla plátcem daně, v průběhu kalendářního roku vyskladní více než 500 litrů vína, je povinna se zaregistrovat jako plátce spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne vyskladnění 501. litru vína v tomto kalendářním roce.


Hlava V

Daň z tabákových výrobků

§ 38

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí: cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové. dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky.


§ 39

Základ daně

Základem daně je množství tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).


§ 40

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

1 Číselný kód nomenklatury celního sazebníku
2 Text
3 Sazba daně

1 2 402
2 cigarety filtrové délky nad 70 mm
3 0, 74 Kč/kus

1
2 cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně
3 0, 64 Kč/kus

1
2 doutníky
3 0, 74 Kč/kus

1 2 403
2 cigaretový tabák nařezaný pro ruční výrobu cigaret
3 803, - Kč/kg

1
2 tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret
3 0, 74 Kč/kus

1
2 žvýkací tabáky
3 40, - Kč/kg.


§ 40a

Odvod a splatnost daně

(1) Daň je splatná nejpozději do 60 dnů ode dne vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(2) Pokud je vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, stává se peněžní ústav, u kterého je veden účet tuzemského výrobce nebo dovozce cigaret (dále jen „ručitel”), daňovým dlužníkem22b) v případě, že plátce nesplnil povinnost podle odstavce 1 a je povinen odvést daň místo plátce. Celní úřad Kutná Hora (dále jen „úřad”) je povinen první pracovní den po dni splatnosti daně uvědomit ručitele o skutečnosti, že se stal daňovým dlužníkem a že je povinen uhradit za plátce daňovou povinnost.


§ 40b

Příslušenství daně

(1) Pokud plátce, u kterého nebylo vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, neodvede daň do lhůty stanovené v § 40a odst. 1, je povinen kromě dlužné částky daně zaplatit penále ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení.

(2) Pokud povinnost zaplatit daň přejde podle § 40a odst. 2 na ručitele, je ručitel povinen zaplatit dlužnou daň včetně penále ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně podle § 40a odst. 1.


Část třetí

Značení některých tabákových výrobků

§ 40c

Značení cigaret

(1) Cigarety v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené (dále jen „cigarety”) musí být značeny tabákovou nálepkou.22a) Tato povinnost se nevztahuje na cigarety prodávané na palubách letadel zahraničních linek, v prodejnách typu DUTY//TAX FREE a v prodejnách, které jsou na základě písemného souhlasu Ministerstva financí oprávněny k prodeji za ceny bez daně osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.18)

(2) V prostorách, kde se prodávají cigarety, na které se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost značení, se smějí prodávat pouze cigarety neznačené.

(3) V období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 1994 mohou být cigarety v tvrdém balení vyrobené v tuzemsku a cigarety v tvrdém balení vyrobené na území Slovenské republiky do tuzemska dovezené značeny namísto tabákové nálepky vytištěným nápisem v českém jazyce „URČENO PRO PRODEJ V ČR”.

(4) Značení cigaret podle předchozích odstavců musí být viditelně umístěno na jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu (dále jen „krabička”) a pod celofánový přebal, pokud se tento používá.

(5) Na cigarety značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jinak, než je stanoveno, se pohlíží jako na neznačené; tabákové nálepky zeslabené naseknutím22a) se nepovažují za poškozené.

(6) Cigarety určené pro vývoz1) nesmějí být značeny podle odstavců 1 až 4.


§ 40d

Objednávání, prodej a distribuce tabákových nálepek

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k úřadu a jejich prodej tuzemským výrobcům (dále jen „výrobce”) nebo dovozcům cigaret zajišťuje úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce cigaret. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovat podle zvláštního předpisu.22c) Náklady na skladování tabákových nálepek u úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům cigaret a na kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce nese stát.

(2) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen objednávat tabákové nálepky výhradně u úřadu.

(3) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně úřadu.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen k objednávce tabákových nálepek (dále jen „objednávka”), kterou předkládá poprvé, přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu cigaret.23) Toto ustanovení neplatí pro dovoz cigaret vyrobených na území Slovenské republiky dovezených do České republiky na základě smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.23a)

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen předložit doklad uvedený v odstavci 4 vždy při první objednávce v každém kalendářním roce. V případě změny údajů podle odstavce 4 je výrobce nebo dovozce cigaret povinen předložit doklad o změně údajů k první objednávce podané po této změně.

(6) Orgány, které jsou oprávněny vydávat a rušit povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, jsou povinny neprodleně informovat úřad o tom, že výrobci nebo dovozci cigaret vydaly nebo odejmuly povolení k výrobě nebo dovozu cigaret a že toto vydání nebo odejmutí nabylo právní moci.

(7) Úřad je povinen po doručení první objednávky na tabákové nálepky od výrobce nebo dovozce cigaret po dni účinnosti tohoto zákona stanovit, zda bude od výrobce nebo dovozce cigaret požadovat písemnou záruku ručitele. Písemná záruka musí obsahovat závazek, že ručitel zajistí po dobu platnosti záruky zaplacení daně nezaplacené výrobcem nebo dovozcem cigaret ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 1 včetně jejího příslušenství. Rozhodnutí o povinnosti předložit písemnou záruku je úřad povinen oznámit výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději do 30 dnů po dni převzetí objednávky. V případě, že úřad nebude požadovat písemnou záruku, je povinen též toto své rozhodnutí oznámit výrobci nebo dovozci.

(8) Pokud úřad stanoví povinnost poskytnutí záruky podle odstavce 7, musí tato záruka obsahovat údaj o dni počátku a o dni ukončení její platnosti. Ručitel může zrušit platnost záruky přede dnem ukončení její řádné platnosti. Předčasné ukončení platnosti záruky ze strany ručitele nemůže mít zpětnou účinnost a ručitel je povinen úřadu oznámit předčasné ukončení platnosti záruky nejpozději v den tohoto ukončení. Při předložení první objednávky po dni ukončení platnosti záruky se postupuje podle odstavce 7.

(9) Úřad písemně odmítne prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, který

a) nesplní podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5,

b) nepředloží stejnopis nebo ověřený opis záruky podle odstavce 7 nebo kterému platnost této záruky ručitel zruší před uplynutím její řádné platnosti,

c) nemá povolení k výrobě nebo dovozu cigaret nebo kterému bylo toto povolení odejmuto,

d) je v likvidací nebo je v konkursním nebo vyrovnacím řízení podle zvláštního předpisu,24)

e) nevyrovnal svou daňovou povinnost podle § 40a odst. 1 nebo § 40b odst. 1 nebo za kterého nevyrovnal daňovou povinnost ručitel podle § 40a odst. 2 nebo § 40b odst. 2,

f) neuhradil úřadu cenu tabákových nálepek podle odstavce 11, které od úřadu již odebral.

(10) Výrobce nebo dovozce cigaret nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce cigaret předá tabákové nálepky zahraničním výrobcům cigaret za účelem označení cigaret podle § 40c odst. 1 a 4. Dovozce cigaret je povinen nechat si přechod tabákových nálepek do zahraničí potvrdit pohraničním celním orgánem.

(11) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od úřadu k výrobci nebo dovozci cigaret a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce cigaret zajišťuje tento výrobce nebo dovozce cigaret na své vlastní náklady.

(12) Úřad je povinen vydat objednané tabákové nálepky včetně platebního výměru výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději první pracovní den po dni doručení objednávky, s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne a pokud se jedná o tabákové nálepky pro krabičky o obsahu 20 kusů cigaret. Objednané tabákové nálepky pro krabičky, které obsahují jiný počet kusů cigaret, je úřad povinen vydat včetně platebního výměru do 25 dnů ode dne doručení objednávky, s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne. Písemné odmítnutí vydání tabákových nálepek je úřad povinen výrobci nebo dovozci cigaret odeslat nejpozději první pracovní den po dni převzetí objednávky. U objednávek podle odstavce 7 se lhůta pro vydání tabákových nálepek nebo pro jeho odmítnutí prodlužuje o lhůtu stanovenou v odstavci 7. Úřad nemůže odmítnout vydat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, pokud jsou tyto nálepky zaplaceny včetně daně v hotovosti nejpozději při předání objednávky. V tomto případě se nepoužijí ustanovení odstavců 7 a 8 a odstavce 9 písm. b).

(13) Pokud úřad nevydá výrobci nebo dovozci cigaret tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v odstavci 12 a zároveň v této lhůtě jejich vydání písemně neodmítne, je povinen nahradit výrobci nebo dovozci cigaret nezbytné náklady, které vznikly v souvislosti s nedodržením stanovené lhůty. Pokud k nedodržení stanovené lhůty dojde v důsledku překážek na straně výrobce nebo dovozce cigaret, ztrácí objednávka platnost.


§ 40e

Evidence a kontrola tabákových nálepek

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Úřad provede nejméně jednou za kalendářní rok inventuru tabákových nálepek u každého výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence tabákových nálepek a namátkovou inventuru tabákových nálepek podle potřeby.


§ 40f

Vracení tabákových nálepek

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. U znečištěných tabákových nálepek, pokud nejsou poškozeny, musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s právními předpisy. U znečištěných tabákových nálepek, které jsou také poškozeny, musí být splněny obě podmínky. Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nepoškozené. Je-li poškozená nebo znečištěná tabáková nálepka složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Úřad vrácené poškozené a znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(2) Pokud Ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru tabákové nálepky, aniž by se měnila sazba daně, je výrobce nebo dovozce cigaret povinen vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru. Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nového vzoru nejpozději první pracovní den po dni doručení vrácených doručených tabákových nálepek, pokud se s výrobcem nebo dovozcem cigaret nedohodne jinak. Úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(3) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen neprodleně vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret může požádat úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na krabičkách. Úředním dozorem se rozumí účast pověřeného pracovníka úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí výrobce nebo dovozce cigaret. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na území České republiky. Úřad je povinen této žádosti vyhovět. Výrobci nebo dovozci vzniká nárok na vrácení daně do výše daně odvedené dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dohledem. Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla splněna podmínka podle § 40a.

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Pokud u takto vrácených tabákových nálepek ještě nebyla zaplacena daň, nevztahuje se na výrobce nebo dovozce cigaret ustanovení § 40a a 40b. Jestliže u takto vrácených tabákových nálepek byla již daň odvedena, vzniká výrobci nebo dovozci cigaret nárok na vrácení daně do výše daně odvedené dnem doručení tabákových nálepek, vrácených podle tohoto ustanovení, úřadu.

(6) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40 %, pokud nejde o tabákové nálepky zničené podle odstavce 4, se náhrada neposkytuje.


§ 40g

Sankce za porušení povinností při označování cigaret

(1) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší zákaz stanovený v § 40d odst. 10, a výrobci tabákových nálepek, který poruší povinnost stanovenou v § 40d odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč, nejméně však 200 000 Kč.

(2) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40e odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

(3) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40f odst. 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč, nejméně však 25 000 Kč.

(4) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad, který je uložil. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

(5) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 mohou být vybírány a vymáhány nejdéle do 3 let po jejich uložení.


§ 40h

Zmocnění pro Ministerstvo financí

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na krabičku cigaret,

b) způsob objednávání, prodeje a distribuce tabákových nálepek,

c) způsob placení tabákových nálepek,

d) způsob přepravy a uchovávání tabákových nálepek,

e) způsob evidence tabákových nálepek,

f) způsob inventarizace tabákových nálepek,

g) způsob evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,

h) vzor oprávnění pracovníka úřadu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret,

i) vzor oprávnění pracovníka Ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40f odst. 1 a 2.


Část čtvrtá

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 41

Přechodná ustanovení

(1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107//1990 Sb., po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31. prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31. prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31. prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), § 23, § 29 písm. a) a b), a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula,

a) provést fyzickou inventuru zásob k 31. prosinci 1992,

b) přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.

(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1. lednu 1993.

(4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100 000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9.

(5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31. prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1. lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.


§ 42

Platnost dosavadních předpisů

Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona.


§ 42a

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení daně, mohou požádat o vrácení daně správce daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.


§ 43

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 199/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. srpna 1993, zákon č. 325/1993 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 34 až 37, které nabyly účinnosti dne 1. července 1994, a ustanovení čl. I bodu 38 § 40b odst. 5 a 7, které nabyly účinnosti dne 1. ledna 1995, zákon č. 136/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. července 1994, zákon č. 260/1994 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995, s výjimkou sazeb daně pro malé nezávislé pivovary podle § 33, které nabyly účinnosti dne 1. července 1995, zákon č. 148/1995 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 16, 36, 37, 38, 40 a 43, která nabyla účinnosti dne 1. srpna 1995, zákon č. 95/1996 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 26. dubna 1996, zákon č. 61/1997 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. července 1997, zákon č. 303/1997 Sb. ČR nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.


Čl. II zákona č. 260/1994 Sb. ČR, ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č. 265/1995 Sb. ČR, zní:

Čl. II

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roků 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle dřívějších předpisů platných do 31. prosince 1994.

2. V roce 1995 oznámí malý nezávislý pivovar příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny (§ 33a odst. 1) do 30. června 1995.

3. V roce 1995 se u malých nezávislých pivovarů považuje za zařazení do velikostní skupiny skutečný výstav v roce 1994 (§ 33a odst. 1 a 2). V roce 1995 se ustanovení § 33a odst. 3 nepoužije.

4. Pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) platí do 30. 6. 1995 sazba daně uvedená v § 33 v položce „pro ostatní právnické osoby a fyzické osoby”.

5. Zrušen nálezem Ústavního soudu České republiky č. 265/1995 Sb. ČR.

6. Ministerstvo financí může právním předpisem upravit podrobnosti vyplývající z § 33a odst. 4.


Čl. II zákona č. 148/1995 Sb. ČR, ve znění zákona č. 95/1996 Sb. ČR, zní:

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou do 31. března 1996 značit cigarety tabákovými nálepkami neobsahujícími daň nakoupenými do 31. prosince 1995.

2. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň vyskladnit nebo dovézt nejpozději do 31. března 1996.

3. Při postupu podle bodu 2 se pro vznik daňové povinnosti, vystavování daňových dokladů, vracení daně, daňové přiznání, zdaňovací období, odvod a splatnost daně, registraci, příslušenství daně a značení některých tabákových výrobků použijí ustanovení zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění platném do 31. prosince 1995.

4. Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň za účelem dalšího prodeje, mohou tyto cigarety prodávat nejpozději dne 30. září 1996. Toto ustanovení se vztahuje i na cigarety značené podle § 40c odst. 3. Po uplynutí této doby budou všechny cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň považovány za cigarety neoznačené.

5. Výrobci a dovozci cigaret jsou povinni vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky neobsahující daň nejpozději do 15. dubna 1996. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena. Za tabákové nálepky nevrácené výrobcem nebo dovozcem cigaret, pokud jejich počet překročí 0, 8 % tabákových nálepek přijatých za období mezi dvěma inventurami, uloží úřad výrobci cigaret pokutu ve výši 12, 50 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku a dovozci cigaret pokutu ve výši 30 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku. Po dobu platnosti smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se dovozci, jemuž chybí tabákové nálepky, které podle potvrzení pohraniční celnice podle § 40d odst. 10 přešly do zahraničí s určením pro výrobce cigaret na území Slovenské republiky, snižuje pokuta na 12, 50 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku.


Čl. VI zákona č. 95/1996 Sb. ČR zní:

Čl. VI

Přechodná ustanovení k čl. III

1. Úkony učiněné na základě § 12 odst. 10 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 148/1995 Sb. ČR, do dne účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

2. Nárok na vrácení spotřební daně podle čl. III tohoto zákona mohou uplatnit osoby uvedené v čl. III bodu 12 i za období od 1. ledna 1996 do dne účinnosti tohoto zákona.


Čl. III zákona č. 303/1997 Sb. ČR zní:

Čl. III

Povolení k zásobování a k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně vydaná Ministerstvem financí podle dosavadních předpisů se považují za povolení vydaná podle tohoto zákona.


Klaus v. r.




1) § 214 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon.

1a) § 197 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR

2) § 128 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR

2a) § 163 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR

3) § 1 a 2 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.

4) § 3 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 516 až 526 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 747 až 753 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5a) § 527 až 535 zákona č. 513/1991 Sb.

5b) § 601 až 609 zákona č. 513/1991 Sb.

5c) § 610 až 629 zákona č. 513/1991 Sb.

§ 765 až 773 zákona č. 40/1964 Sb.

7) § 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.

8) § 2 zákona č. 513/1991 Sb.

9) § 238 až 253 zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

9b) § 35 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9c) § 33 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 55, 191 a 237 zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

10c) § 80 až 84 vyhlášky č. 93/1993 Sb. ČR, ve znění pozdějších předpisů.

10e) § 234 a násl. zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

11) Vyhláška č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

12) Vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 105 zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

15a) § 12 zákona č. 61/1997 Sb. ČR, o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

17) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17a) § 40 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17b) Vyhláška č. 92/1993 Sb. ČR, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

16a) § 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

17c) Vyhláška č. 11/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

18) Např. vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

18a) § 41 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19) § 270 zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

19a) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19b) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona č. 113/1997 Sb. ČR

20b) § 63 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20a) § 4 zákona č. 97/1993 Sb. ČR, o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

21) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb. ČR

21i) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1997 Sb. ČR

21a) § 10 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb. ČR

21b) § 3 zákona č. 61/1997 Sb. ČR

21c) § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 61/1997 Sb. ČR

22) § 4 zákona č. 61/1997 Sb. ČR

21j) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1997 Sb. ČR

21k) § 9 zákona č. 61/1997 Sb. ČR

22d) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.

22e) § 6 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.

22f) § 14 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

21d) § 115 zákona č. 40/1964 Sb.

22b) § 57 zákona č. 337/1992 Sb.

22a) Vyhláška č. 11/1994 Sb. ČR, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

22c) § 15 a 16 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23) Vyhláška č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.

23a) Sdělení č. 237/1993 Sb. ČR, o sjednání Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

24) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu o vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.