ZÁKON ze dne 10. června 2020, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 10. června 2020,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 366/2019 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty ˙Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Směrnice Rady 97/74/ES ze dne 15. prosince 1997, kterou se oblast působnosti směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství rozšiřuje na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Směrnice Rady 2006/109/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.˙ zrušují.
2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty ˙Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).
Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).
Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST).
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ /ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1794 ze dne 6. října 2015, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, 2009/38/ES a 2002/14/ES a směrnice Rady 98/59/ /ES a 2001/23/ES, pokud jde o námořníky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.˙.
3. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
4. § 51a zní:
(1) Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů do 15 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec o takovém přechodu informován v rozsahu § 339 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu.
(2) Nebyl-li zaměstnanec o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo o přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů informován v rozsahu § 339 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, může dát z tohoto důvodu výpověď s tím, že
- a)
- byla-li dána výpověď přede dnem
nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který
předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu,
- b)
- byla-li dána výpověď do 2 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní
doby, která činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena
zaměstnavateli.˙.
5. V § 73 odst. 2 se za slova ˙odvolání z˙ vkládá slovo ˙vedoucího˙ a za slova ˙pracovního místa˙ se vkládají slova ˙podle odstavce 3˙.
6. V § 73 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo ˙Vedoucími˙ vkládá slovo ˙pracovními˙ a za slovo ˙jsou˙ se vkládá slovo ˙pouze˙.
7. V § 73a odst. 1 se slova ˙následujícím po˙ zrušují.
8. Nadpis § 77 zní:
9. V § 78 odst. 1 písmeno e) zní:
- ˙e)
- vícesměnným pracovním režimem
režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3
nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,˙.
10. V § 79 odst. 2 písm. b) se slova ˙třísměnným a˙ nahrazují slovy ˙vícesměnným nebo˙.
11. V § 79 odstavec 3 zní:
˙(3) Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis a nesmí ho provést zaměstnavatel podle § 109 odst. 3. Takto zkrácená týdenní pracovní doba je stanovenou týdenní pracovní dobou.˙.
12. V § 85 odstavec 5 zní:
˙(5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní
- a)
- při pracovní cestě zaměstnance,
- b)
- v době čerpání dovolené,
- c)
- při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,
- d)
- brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,
- e)
- v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a 191a a
- f)
- v dalších případech určených zaměstnavatelem.˙.
13. § 93a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 23a a 23b zrušuje.
14. V § 96 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4.
15. V § 97 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
16. V § 97 odst. 2 se slova ˙zástupců zaměstnanců˙ nahrazují slovy ˙v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)˙.
17. V § 103 odst. 5 se slova ˙zřízení chráněných˙ nahrazují slovem ˙vyhrazování˙.
18. V § 104 odst. 1 větě druhé se slova ˙zvláštním právním předpisem34)˙ nahrazují slovy ˙přímo použitelným předpisem Evropské unie34)˙.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙34)
- Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních
ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS.˙.
19. V nadpisu § 122 se slova ˙a sjednání˙ zrušují.
20. V § 127 odst. 1 větě první se za slova ˙náhradního volna˙ vkládají slova ˙v rozsahu práce konané přesčas˙.
21. V § 127 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova ˙ , za kterou je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout˙.
22. V § 130 odst. 1 se slova ˙který pracuje ve směnách rozdělených˙ nahrazují slovy ˙kterému zaměstnavatel rozvrhl směny rozdělené˙.
23. V § 130 odst. 2 se slova ˙tohoto zákona˙ nahrazují slovy ˙odstavce 1˙.
24. V § 170 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova ˙ve výši základní sazby˙ zrušují.
25. V § 176 odst. 4 písm. b) se slova ˙12 až 18 hodin˙ nahrazují slovy ˙déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin˙.
26. V části sedmé hlavě III nadpis dílu 3 zní:
27. V § 177 odst. 1 se slovo ˙náhrady˙ nahrazuje slovem ˙náhrad˙.
28. V § 177 odst. 2 se slovo ˙Náhradu˙ nahrazuje slovem ˙Náhrady˙.
29. V § 179 odst. 4 písm. a) se slova ˙5 až 12 hodin˙ nahrazují slovy ˙12 hodin a méně˙.
30. V § 179 odst. 4 písm. b) se slova ˙12 až 18 hodin˙ nahrazují slovy ˙déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin˙.
31. § 191a zní:
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.˙.
32. V § 203 odst. 2 písm. h) se za slova ˙v táborech pro děti a mládež˙ vkládají slova ˙ , a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže˙ a na konci písmene se čárka nahrazuje tečkou a doplňují se slova ˙Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce,˙.
33. Za § 203 se vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní:
(1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,
- a)
- zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
- b)
- práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.
Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
(2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
(3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.˙.
34. V § 210 větě první se slova ˙pracovní doby˙ nahrazují slovem ˙směny˙.
35. V § 210 větě druhé se slova ˙nebo plat˙ a slova ˙nebo platu˙ zrušují.
36. V části deváté hlavy I a II včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 72 znějí:
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
(1) Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
(2) Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 činí 5 týdnů v kalendářním roce.
(3) Výměra dovolené pedagogických pracovníků47) a akademických pracovníků vysokých škol72) činí 8 týdnů v kalendářním roce.
(4) Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.
(5) Vláda může nařízením stanovit pro zaměstnance v drážní dopravě s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou podle § 100 odst. 1 písm. c) podmínky, za kterých může být poskytována dovolená v kalendářních dnech.
(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
(2) Konal-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
(3) Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok podle odstavce 1 nebo 2, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.
(4) Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
(5) Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.
––––––––––––––––––––
- 72)
- Zákon o vysokých školách.˙.
37. V § 215 odstavec 1 zní:
˙(1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby, a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.˙.
38. V § 215 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
˙(2) Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby; jde-li o právo na dodatkovou dovolenou za výkon práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, postupuje se podle odstavce 4 písm. f).
(3) Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.˙.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
39. V § 215 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
- ˙j)
- při čištění stok, kalových
prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a
přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování
čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými
odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní
pracovní doby.˙.
40. V § 215 odst. 6 se slova ˙1, 2 a 3˙ nahrazují slovy ˙1 až 4˙.
41. V § 215 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
˙(7) Při změně délky stanovené týdenní pracovní doby v průběhu příslušného kalendářního roku se pro účely stanovení práva na dodatkovou dovolenou použije § 212 odst. 4 obdobně.
(8) Pro účely dodatkové dovolené se v případech uvedených v odstavci 4 písm. a) až e) a g) až j) za výkon práce, s výjimkou čerpání dovolené, nepovažují doby uvedené v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1; právo na dodatkovou dovolenou v těchto případech vzniká jen na základě skutečného výkonu práce za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 4.˙.
42. V § 216 odstavce 2 až 4 znějí:
˙(2) Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu
- a)
- dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
- b)
- karantény nařízené podle jiného právního předpisu59),
- c)
- čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po
kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je
zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- d)
- jiných důležitých osobních překážek v práci podle §
199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle §
199 odst. 2.
(3) Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.
(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.˙.
43. V § 216 se doplňuje odstavec 5, který zní:
˙(5) Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.˙.
44. V § 218 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
˙(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.˙.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
45. V § 218 odst. 3 se za slova ˙odstavce 1˙ vkládají slova ˙nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2˙ a číslo ˙4˙ se nahrazuje číslem ˙5˙.
46. V § 218 se doplňuje odstavec 6, který zní:
˙(6) Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.˙.
47. V § 219 odst. 1 část věty první za středníkem zní: ˙k přerušení dovolené v době poskytování dlouhodobé péče, ošetřování nemocného člena rodiny, vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nedojde, požádá-li zaměstnanec o pokračování v čerpání dovolené během těchto překážek v práci˙.
48. V § 219 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova ˙ ; to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost˙.
49. V § 221 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
50. V § 222 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
51. V § 222 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
52. Za § 222 se vkládá nový § 222a, který včetně poznámky pod čarou č. 91 zní:
Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91) do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.
––––––––––––––––––––
- 91)
- Čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.˙.
53. § 223 zní:
(1) Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
(2) Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodu podle odstavce 1, který vznikl v tomto roce.
(3) Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.˙.
54. V § 249 odst. 2 se slova ˙ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké˙ nahrazují slovy ˙jinou fyzickou osobu˙.
55. V § 269 se doplňuje odstavec 5, který zní:
˙(5) Škodou podle tohoto zákona není případná ztráta na důchodu.˙.
56. V § 271b odst. 3 větě druhé se za slova ˙tato náhrada˙ vkládají slova ˙po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání˙ a na konci odstavce se doplňuje věta ˙Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.˙.
57. § 271f včetně nadpisu zní:
Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi51a), dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.˙.
58. V § 271g odstavce 2 a 3 znějí:
˙(2) Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo; výše této náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří dále výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.
(3) Výši průměrné mzdy zjištěné podle odstavce 2 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.˙.
59. § 271i včetně nadpisu zní:
(1) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých přísluší
- a)
- manželovi nebo partnerovi51a) zemřelého zaměstnance,
- b)
- dítěti zemřelého zaměstnance a
- c)
- rodiči zemřelého zaměstnance.
(2) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy přísluší každému pozůstalému podle odstavce 1 nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky. Výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(3) Jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
(4) Výši průměrné mzdy zjištěné podle odstavce 2 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.˙.
60. V § 271s se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
˙(2) Soud zohlední při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých podle § 271i přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance podle § 271f.˙.
61. V § 273 odst. 2 se slova ˙zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců˙ nahrazují slovy ˙člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru˙.
62. Poznámka pod čarou č. 78 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙78)
- Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.˙.
63. Poznámka pod čarou č. 79 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙79)
- Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.˙.
64. Poznámky pod čarou č. 80, 87 a 112 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
65. V § 286 odst. 1 se slova ˙podle tohoto zákona˙ zrušují.
66. Za § 309 se vkládá nový § 309a, který zní:
Uživatel je povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o tom, že tohoto zaměstnance vyšle k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91) na území jiného členského státu Evropské unie; informace musí obsahovat alespoň údaje o
- a)
- místu výkonu práce vyslaného zaměstnance v jiném členském státě Evropské unie,
- b)
- pracovních úkolech, které má vyslaný zaměstnanec vykonávat,
- c)
- datu zahájení výkonu práce vyslaného zaměstnance,
- d)
- předpokládané době vyslání zaměstnance a
- e)
- tom, zda vyslaný zaměstnanec nahrazuje jiného zaměstnance, jehož doba vyslání se mu přičítá podle § 319a odst. 3.˙.
67. V § 313 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙ , dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti˙ nahrazují slovy ˙nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu114) anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy116),˙.
Poznámky pod čarou č. 114 a 116 znějí:
––––––––––––––––––––
- ˙114)
- § 7a zákona o nemocenském pojištění.
- 116)
- § 299 občanského soudního řádu.˙.
68. V § 313 odst. 1 písm. e) se za slova ˙prováděny srážky,˙ vkládají slova ˙který orgán srážky nařídil,˙.
69. Za § 317 se vkládá nový § 317a, který včetně nadpisu zní:
(1) Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby; to však neplatí v případě zastupování zaměstnance podle odstavce 4.
(2) Dohody podle odstavce 1 musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby.
(3) Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení.
(4) Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal- -li k tomu zaměstnanec v dohodě podle odstavce 1 nebo pro konkrétní případ souhlas.
(5) Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
(6) Zanikne-li závazek z dohody podle odstavce 1 alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.˙.
70. V § 319 odst. 1 písmeno c) zní:
- ˙c)
- minimální mzdu, příslušnou
nejnižší úroveň zaručené mzdy, složky mzdy stanovené v § 114 až 118 nebo
složky platu stanovené v § 123 až 130 a § 132, 133 a 135,˙.
71. V § 319 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a vkládají se písmena h) a i), která znějí:
- ˙h)
- podmínky ubytování, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci,
- i)
- náhrady cestovních výdajů v souvislosti s výkonem
práce s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje obvyklé místo
výkonu práce na území České republiky.˙.
72. V § 319 se poznámka pod čarou č. 91 zrušuje.
73. Za § 319 se vkládá nový § 319a, který zní:
(1) Přesáhne-li vyslání zaměstnance podle § 319 odst. 1 dobu 12 měsíců, vztahuje se na něho vedle podmínek uvedených v § 319 odst. 1 větě první i další úprava výkonu práce v pracovním poměru podle tohoto zákona s výjimkou úpravy týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru. Ustanovení § 319 odst. 1 vět druhé a třetí platí obdobně.
(2) Doba uvedená v odstavci 1 se prodlužuje na 18 měsíců, pokud zaměstnavatel uvedený v § 319 odst. 1 postupem podle § 87 odst. 2 zákona o zaměstnanosti oznámí před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, že vyslání zaměstnance přesáhne tuto dobu a současně sdělí důvody jejího přesáhnutí.
(3) Vyšle-li zaměstnavatel k nahrazení zaměstnance uvedeného v § 319 odst. 1 jiného zaměstnance, všechny doby vyslání těchto zaměstnanců, pokud plnili nebo plní stejné pracovní úkoly na stejném místě, se pro účely posouzení doby uvedené v odstavci 1 nebo odstavci 2 sčítají. Plnění stejného úkolu na stejném místě se posuzuje s ohledem na povahu vykonávané práce, povahu poskytované služby a místo jejího výkonu.˙.
74. § 320a zní:
Stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na
- a)
- podporu vzájemných jednání na
celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů
pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a
sociálních podmínek,
- b)
- opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.˙.
75. Za § 331 se vkládá nový § 332, který zní:
Nastane-li překážka, pro kterou lhůta stanovená tímto zákonem neběží, nemá to vliv na její původní délku. Zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.˙.
76. V § 334 odstavec 2 zní:
˙(2) Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci
- a)
- kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
- b)
- prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
- c)
- prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
- d)
- prostřednictvím datové schránky.˙.
77. V § 334 se odstavec 5 zrušuje.
78. Poznámka pod čarou č. 94 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙94)
- Zákon č. 29/2000 Sb.,
o poštovních službách a o změně některých dalších zákonů (zákon o
poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.˙.
79. Za § 335 se vkládá nový § 335a, který včetně nadpisu zní:
Prostřednictvím datové schránky může zaměstnavatel písemnost doručit jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.˙.
80. V § 336 odst. 1 se slova ˙která je mu známa˙ nahrazují slovy ˙kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil˙.
81. V § 336 odst. 3 a 4 se slovo ˙uloženou˙ zrušuje a slova ˙10 pracovních˙ se nahrazují číslem ˙15˙.
82. V § 336 odst. 4 větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
83. V § 337 se na konci odstavce 3 doplňuje věta ˙Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.˙.
84. V § 337 se doplňuje odstavec 6, který zní:
˙(6) Jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky. Písemnost doručovaná prostřednictvím datové schránky je doručena dnem dodání písemnosti do datové schránky. Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužijí.˙.
85. § 338 včetně poznámky pod čarou č. 117 zní:
(1) K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem.
(2) Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části (dále jen ˙činnost zaměstnavatele˙), přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele; práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.
(3) Nejde-li o převod činnosti zaměstnavatele podle jiného zákona117), přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele při převodu činnosti zaměstnavatele pouze v případě, že
- a)
- činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,
- b)
- činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží,
- c)
- bezprostředně před převodem existuje skupina
zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem
výhradního nebo převážného vykonávání činnosti,
- d)
- činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a
- e)
- je převáděn majetek, popřípadě právo jeho užívání
nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro
její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které
dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato
činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku.
(4) Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
(5) Práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud jiný zákon nestanoví jinak21a).
––––––––––––––––––––
- 117)
- Například § 178 odst. 1 a § 2175 odst. 2 občanského zákoníku.˙.
86. V § 340 se slova ˙nebo převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části˙ zrušují.
87. V § 347 odst. 3 se číslo ˙2˙ nahrazuje číslem ˙4˙.
88. V § 349 odst. 1 se slovo ˙přípravky˙ nahrazuje slovem ˙směsmi˙.
89. Za § 350a se vkládá nový § 350b, který zní:
Pro účely tohoto zákona se jiným členským státem Evropské unie rozumí i stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.˙.
90. V § 357 odst. 1 se za slova ˙minimální mzda (§ 111)˙ vkládají slova ˙nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112)˙ a za slova ˙minimální mzdě˙ se vkládají slova ˙nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy˙.
91. § 363 zní:
Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2 a 3, § 30 odst. 2, § 37 odst. 1 až 4, § 39 odst. 2 až 6, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena c), d), f) a g), § 47 spočívající ve slovech ˙nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště˙, § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech ˙Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď˙ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech ˙to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou˙, § 54 písm. c) spočívající ve slovech ˙nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou˙, § 54 písm. d) spočívající ve slovech ˙o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou˙, § 62 až 64, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech ˙průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu˙, ve slovech ˙za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích˙ a ve větě ˙Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.˙, § 79 odst. 1, § 79a, 81, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech ˙průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)˙, § 86 odst. 3 a 4, § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, § 92 odst. 1, 3 a 4, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2, § 97 odst. 2 spočívající ve slovech ˙v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)˙, § 101, 102, 103, 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu˙, § 105 odst. 3 písm. a), odst. 4 a 7, § 106 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 110 odst. 1, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat˙, § 191a, 195, 196, § 197 odst. 3 věta první spočívající ve slovech ˙Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let˙ a ve slovech ˙rodičovská dovolená přísluší˙ a věty druhá a třetí, § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 213 odst. 1, § 217 odst. 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech ˙odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat˙, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 2, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 247, 265, 267 až 271j, § 273 odst. 2 spočívající ve slovech ˙člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru˙, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti˙, § 278 odst. 1 až 3 a odst. 4 věty druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 až 299, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 309a, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o˙ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech ˙to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený˙, § 319, 319a, § 338 odst. 2 až 4, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, § 339a, 340, 345a, § 346b odst. 4, § 349 odst. 1, § 350 odst. 2 a § 350b.˙.
92. § 363 zní:
Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2 a 3, § 30 odst. 2, § 37 odst. 1 až 4, § 39 odst. 2 až 6, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena c), d), f) a g), § 47 spočívající ve slovech ˙nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště˙, § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech ˙Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď˙ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech ˙to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou˙, § 54 písm. c) spočívající ve slovech ˙nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou˙, § 54 písm. d) spočívající ve slovech ˙o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou˙, § 62 až 64, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech ˙průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu˙, ve slovech ˙za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích˙ a ve větě ˙Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.˙, § 79 odst. 1, § 79a, 81, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech ˙průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)˙, § 86 odst. 3 a 4, § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, § 92 odst. 1, 3 a 4, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2, § 97 odst. 2 spočívající ve slovech ˙v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)˙, § 101, 102, 103, 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu˙, odst. 3 písm. a), odst. 4 a 7, § 106 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 110 odst. 1, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat˙, § 191a, 195, 196, § 197 odst. 3 věta první spočívající ve slovech ˙Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let˙ a ve slovech ˙rodičovská dovolená přísluší˙ a věty druhá a třetí, § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 212 odst. 1 a 4, § 213 odst. 1 a 2, § 215 odst. 1 spočívající ve slovech ˙a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.˙, § 215 odst. 2 a 7, § 217 odst. 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech ˙odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat˙, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 2, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 247, 265, 267 až 271e, 271g až 271j, § 273 odst. 2 spočívající ve slovech ˙člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru˙, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti˙, § 278 odst. 1 až 3 a odst. 4 věty druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 až 299, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 309a, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech ˙Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o˙ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech ˙to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený˙, § 319, 319a, § 338 odst. 2 až 4, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, § 339a, 340, 345a, § 346b odst. 4, § 349 odst. 1, § 350 odst. 2 a § 350b.˙.
1. Výpověď daná podle § 51a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. ledna 2021, a čerpání této dovolené, i když k němu dojde po 31. prosinci 2020, se řídí § 211 až 223 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021.
3. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na niž vzniklo právo podle § 271b odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 371 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 205/2015 Sb., přísluší ve výši stanovené podle § 271b odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Právo na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance podle § 271f zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší, vznikla-li tato újma nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 309a, § 319 odst. 1 písm. c), h) a i) a § 319a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce řidiče v silniční dopravě v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky vztahují ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým se zapracovává v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, předpis Evropské unie.
6. Pro účely posouzení doby vyslání podle § 319a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. se vyslání zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, které započalo přede dnem 30. července 2020, považuje za vyslání započaté dnem 30. července 2020.
7. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jehož účinnost nastala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
V § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 78 zní:
˙(6) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán78), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
––––––––––––––––––––
- 78)
- § 222a zákoníku práce.˙.
V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 145/2017 Sb., se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámky pod čarou č. 56 zní:
˙(13) Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán56), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
––––––––––––––––––––
- 56)
- § 222a zákoníku práce.˙.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:
1. V § 28 odst. 1 větě třetí se za slova ˙zájem služby se pro účely této hlavy˙ vkládají slova ˙a hlavy V˙.
2. § 32 až 35 včetně nadpisů znějí:
(1) Vojákovi, u kterého je předpoklad, že za nepřetržitého trvání služebního poměru bude konat v příslušném kalendářním roce službu po dobu 52 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby, náleží řádná dovolená v délce stanovené základní týdenní doby služby vynásobené výměrou dovolené, jejíž výměra činí 6 týdnů v kalendářním roce. Vojákovi, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby, náleží řádná dovolená, která odpovídá této kratší týdenní době služby.
(2) Vojákovi, kterému nevznikl nárok na řádnou dovolenou podle odstavce 1, avšak konal v příslušném kalendářním roce službu nepřetržitě alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby nebo kratší týdenní doby služby, náleží poměrná část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené činí za každou odslouženou základní týdenní dobu služby v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu řádné dovolené, na kterou má voják v příslušném kalendářním roce nárok.
(3) Dojde-li u vojáka v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní doby služby, náleží mu za tento rok řádná dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní doby služby.
(4) Pro účely řádné dovolené se za výkon služby nepovažuje doba zameškaná neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz a rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle jiného právního předpisu, a dalším služebním volnem pro důležité osobní překážky ve službě přesahující v souhrnu dvacetinásobek stanovené základní týdenní doby služby v kalendářním roce. To neplatí a za neodsloužené se tyto překážky ve službě považují v celém rozsahu, pokud mimo tyto překážky ve službě voják během kalendářního roku neodsloužil alespoň dvanáctinásobek stanovené základní týdenní doby služby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní doby služby.
(5) Pro účely řádné dovolené se za výkon služby v celém rozsahu považuje a do limitu podle odstavce 4 se nezapočítává
- a)
- doba čerpání mateřské dovolené,
- b)
- doba, po kterou voják čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je vojákyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
- c)
- doba dočasné neschopnosti k výkonu služby, která vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
- d)
- doba dalšího služebního volna uděleného z důvodu poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění.
(6) Byl-li vojákovi přerušen služební poměr z důvodu výkonu veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho voják funkci vykonává. Tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část řádné dovolené, kterou nevyčerpal před přerušením služebního poměru. Splnění podmínek pro vznik nároku na řádnou dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po přerušení služebního poměru.
(7) Řádná dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
(1) Čerpání řádné dovolené je nadřízený povinen vojákovi určit tak, aby voják řádnou dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, ledaže v tom nadřízenému brání překážky ve službě na straně vojáka nebo důležitý zájem služby. Čerpání řádné dovolené může být určeno vojákovi v několika částech, z nichž alespoň jedna musí činit nejméně 14 dnů vcelku. Den nástupu řádné dovolené musí nadřízený vojákovi určit nejméně 14 dnů předem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím voják souhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádost vojáka změnit.
(2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům vojáka lze na základě jeho písemné žádosti část řádné dovolené, na kterou mu vznikl nárok v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku.
(3) Nadřízený nemůže určit čerpání řádné dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může nadřízený určit vojákovi čerpání řádné dovolené jen na jeho žádost.
(4) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákovi původní určený nástup řádné dovolené nebo ho z řádné dovolené odvolat; voják má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vznikly. Voják je v tomto případě povinen upozornit nadřízeného na rozsah těchto nákladů.
(5) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené, a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.
(6) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2, je nadřízený povinen určit ji vojákovi tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 8 stanoveno jinak.
(7) Není-li čerpání řádné dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém vojákovi nárok na řádnou dovolenou vznikl, má právo určit čerpání řádné dovolené voják. Čerpání řádné dovolené je voják povinen písemně oznámit nadřízenému alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne s nadřízeným na jiné době oznámení. Pokud voják neurčil čerpání řádné dovolené do konce následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, nárok na tuto dovolenou mu zaniká. To neplatí v případech uvedených v odstavci 8.
(8) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že voják byl uznán dočasně služby neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je nadřízený povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě.
(9) Čerpání řádné dovolené může služební orgán vojákovi výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané řádné dovolené, která je kratší než polovina směny.
(1) Byl-li voják v době čerpání řádné dovolené uznán dočasně služby neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, řádná dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li nadřízený čerpání řádné dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost vojáka. Řádná dovolená se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené.
(2) Připadne-li v době řádné dovolené vojáka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do řádné dovolené; to neplatí v případě, kdy voják by byl jinak povinen v den svátku konat službu a čerpání řádné dovolené mu bylo určeno pouze na tento den. Určil-li nadřízený vojákovi náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nebo za službu ve svátek anebo volno tak, že by připadlo do doby řádné dovolené, je povinen určit mu náhradní volno nebo volno na jiný den.
(1) Nadřízený může řádnou dovolenou krátit za neomluveně zameškanou dobu služby, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí služby lze sčítat.
(2) Řádná dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.
(3) Při krácení řádné dovolené musí být vojákovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta řádná dovolená alespoň v délce 2 týdnů.˙.
3. V § 68j odstavec 7 zní:
˙(7) Vojákovi náleží při zániku služebního poměru služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou, na kterou mu vznikl nárok v kalendářním roce zániku služebního poměru, a za nevyčerpanou řádnou dovolenou převedenou podle § 33 odst. 2 a 8. Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši průměrného služebního platu zjištěného podle § 68r pro den zániku služebního poměru.˙.
Právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. ledna 2021, a čerpání této dovolené, i když k němu dojde po 31. prosinci 2020, se řídí § 32 až 35 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 161/2020 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty ˙Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.˙ zrušují.
2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta ˙Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.˙.
3. V § 3 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení a v § 5a se slova ˙1 a 2˙ nahrazují slovy ˙1 a 3˙.
4. V § 14 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova ˙ ; splněním této povinnosti nejsou dotčeny povinnosti těchto osob podle § 87 odst. 2 až 4˙.
5. V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
˙(5) Zaměstnanec, který byl dočasně přidělen svým zaměstnavatelem, jenž je oprávněn v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie zprostředkovávat zaměstnání, k výkonu práce u uživatele usazeného v tomto nebo jiném členském státě Evropské unie, a který byl dále vyslán v rámci nadnárodního poskytování služeb18) na území České republiky, se považuje za vyslaného na území České republiky svým zaměstnavatelem, s nímž uzavřel pracovněprávní vztah.˙.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
6. Poznámky pod čarou č. 17 a 18 znějí:
––––––––––––––––––––
- ˙17)
- Čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie.
- 18)
- Čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.˙.
7. V § 87 odst. 1 se slova ˙a j) až s)˙ nahrazují slovy ˙ , j) a l) až s)˙.
8. V § 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
˙(2) Nastoupí-li k výkonu práce na území České republiky zaměstnanec vyslaný v rámci nadnárodního poskytování služeb18) zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, je jeho zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, a to nejpozději v den nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce. Zaměstnavatel uvedený ve větě první může do uplynutí 12 měsíců od zahájení poskytování služby vyslaným zaměstnancem na území České republiky podat krajské pobočce Úřadu práce České republiky písemné oznámení s uvedením důvodů a identifikace právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byl zaměstnanec vyslán na území České republiky svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie v rámci nadnárodního poskytování služeb, a o tom, že doba poskytování služeb na území České republiky přesáhne 12 měsíců. Pro účely posouzení lhůty uvedené ve větě druhé se v případě nahrazení zaměstnance uvedeného ve větě první jiným zaměstnancem vyslaným k výkonu práce v rámci plnění stejného pracovního úkolu107) na stejném místě jednotlivé doby vyslání sčítají.˙.
Poznámka pod čarou č. 107 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙107)
- § 319a odst. 3 zákoníku práce.˙.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
9. V § 87 odst. 3 se za slovo ˙informace˙ vkládají slova ˙podle odstavce 1 a odstavce 2 věty první˙.
10. V § 87 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova ˙a odstavci 2 větě první; tuto povinnost zaměstnavatel nemá, skončilo-li zaměstnání nebo výkon práce na území České republiky těchto osob dnem původně zaměstnavatelem oznámeným˙.
11. V § 95 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ˙ , pokud tento zákon nestanoví jinak˙.
12. V § 98 písm. k) se za slova ˙v rámci˙ vkládá slovo ˙nadnárodního˙.
13. V § 102 odst. 3 se text ˙§ 87 odst. 1˙ nahrazuje slovy ˙§ 87 odst. 2 nebo § 95 odst. 1˙ a slovo ˙vést˙ se nahrazuje slovy ˙mít v místě pracoviště˙.
14. V § 102 odst. 4 se slova ˙na území České republiky tohoto cizince˙ nahrazují slovy ˙tohoto cizince na území České republiky˙.
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. i) a j) a v § 5 odst. 1 písm. l) se slova ˙ , správních deliktech˙ zrušují.
2. V § 4 odst. 1 se písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 9a zrušuje.
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).
3. V § 4 odst. 2 písm. f) se slova ˙vyplývají z § 308 a 309˙ nahrazují slovy ˙vyplývají z § 307b až 309˙.
4. V § 4 odst. 2 písm. i) větě první se za slovo ˙podmínkách˙ vkládají slova ˙podle § 319 odst. 1 až 3 a § 319a zákoníku práce˙.
5. V § 5 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena d) až m).
6. V § 5 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l).
7. V § 7 odst. 1 písm. f) bodě 2 se slova ˙práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,˙ zrušují.
8. V nadpisu části čtvrté se slova ˙A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB˙ zrušují.
9. V části čtvrté se za nadpis části čtvrté vkládá označení a nadpis hlavy I, které znějí:
10. Nadpis nad označením § 9a se zrušuje.
11. V § 16 odst. 1 a v § 29 odst. 1 se za slova ˙kalendářní rok˙ vkládají slova ˙nebo její poměrné části˙ a slova ˙k dovolené za odpracované dny,˙ a slova ˙nebo další dovolené˙ se zrušují.
12. V § 20a odst. 1 písm. c) a v § 33a odst. 1 písm. c) se za číslo ˙309˙ vkládají slova ˙nebo 309a˙.
13. V části čtvrté se za § 22 vkládá označení a nadpis hlavy II, které znějí:
14. Nadpis nad označením § 22a se zrušuje.
15. V § 22a odst. 1, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 32 odst. 1, § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 34 odst. 1 se za slovo ˙Právnická˙ vkládají slova ˙nebo podnikající fyzická˙ a slova ˙správního deliktu˙ se nahrazují slovem ˙přestupku˙.
16. V § 22a odst. 2, § 23 odst. 2, § 24 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 27 odst. 2, § 28 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 2, § 30 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 31 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 32 odst. 2, § 33 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 34 odst. 2 se slova ˙správní delikt˙ nahrazují slovem ˙přestupek˙.
17. V § 22a odst. 2, § 24a odst. 2 a v § 33a odst. 2 se slova ˙se uloží pokuta˙ nahrazují slovy ˙lze uložit pokutu˙.
18. V nadpisech § 23 a 24 a § 25 až 33 se slova ˙Správní delikty právnických˙ nahrazují slovy ˙Přestupky právnických a podnikajících fyzických˙.
19. V nadpisu § 34 se slova ˙Správní delikt˙ nahrazují slovem ˙Přestupek˙.
20. V části čtvrté se za § 34 vkládá označení a nadpis hlavy III, které znějí:
21. Nadpis nad označením § 35 se zrušuje.
22. § 35 zní:
Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni úřad.˙.
23. § 36 se zrušuje.
V § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se za text ˙§ 203 odst. 2˙ vkládají slova ˙a § 203a˙.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 32, 33, 36 až 53, 55, 57 až 60, 69, 72, 74, 87 a 92, čl. II bodů 2 a 4, čl. III až VI, čl. VIII bodu 11 a čl. IX, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.
