41

ZÁKON
ze dne 10. února 2015,
kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí
České republiky, ve znění pozdějších předpisů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

Čl. I

      Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 odst. 2 se slova ˙louky, pastviny (dále jen ˙zemědělská půda˙)˙ nahrazují slovy ˙trvalé travní porosty˙ a slova ˙(dále jen ˙půda dočasně neobdělávaná˙)˙ se nahrazují slovy ˙(dále jen ˙zemědělská půda˙)˙.

      2.  V § 1 odst. 3 se slova ˙ochranné terasy proti erozi˙ nahrazují slovy ˙technická protierozní opatření˙.

      3.  Nadpis části II zní: ˙ZMĚNA VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY˙.

      4.  § 2 a 3 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 18 a 28 znějí:

˙§ 2

Změna využití zemědělské půdy

      Zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí¹⁸) jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uděleným na základě posouzení fyzikálních nebo biologických vlastností zemědělské půdy, rizik ohrožení zemědělské půdy erozí, včetně polohy údolnic a provedených opatření ke snížení těchto rizik, jako jsou například svahové průlehy.

§ 3

Zásady ochrany zemědělské půdy

      (1)  Je zakázáno

a)

znečišťovat zemědělskou půdu vnášením látek, přípravků nebo organismů do zemědělské půdy nebo na ni, jejichž množství překračuje preventivní hodnoty, které představují horní hranice obsahů rizikových látek a rizikových prvků stanovené prováděcím právním předpisem; za znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků na zemědělské půdě v souladu se zvláštním právním předpisem²⁸),

b)

způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy,

c)

užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba, a

d)

poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.

      (2)  Do zemědělské půdy nebo na ni je zakázáno vnášet jiné látky nebo přípravky, než umožňují zvláštní právní předpisy²⁸).

      (3)  Na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty, je zakázáno používání upravených kalů a sedimentů. Na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení indikační hodnoty, je zakázáno používání hnojiv nebo přípravků, které obsahují rizikovou látku nebo rizikový prvek, u nichž k překročení indikačních hodnot došlo; indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem.

      (4)  Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni ji užívat nebo udržovat v souladu s charakteristikou druhu pozemku¹⁸), pokud nejde o

a)

její užívání v souladu se souhlasem s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu,

b)

hospodaření uživatele půdního bloku zařazeného do evidence půdy podle zákona o zemědělství a v souladu s touto evidencí, nebo

c)

hospodaření na pozemku, který je po pozemkových úpravách užíván původním způsobem, pokud ještě nedošlo k realizaci společného zařízení podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

      (5)  Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen ˙třídy ochrany˙) vymezených prováděcím právním předpisem. Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze využívat jako plantáž dřevin¹⁸).

      (6)  Zemědělskou půdu lze jako plantáž dřevin¹⁸) využívat nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let. Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin¹⁸) odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Po ukončení posledního pěstebního cyklu musí být tato zemědělská půda využívána jiným způsobem nejméně po dobu 3 let.

      (7)  Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit výsadbu dřevin nebo počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin¹⁸) orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15 vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin¹⁸). Tato povinnost se nevztahuje na osoby, které tyto skutečnosti nahlásí nebo nahlásily Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu při podání žádosti o dotace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky.

––––––––––––––––––––

¹⁸)

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

²⁸)

Například zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kód R10 přílohy č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.˙.

Poznámky pod čarou č. 1 až 4a se zrušují.

      5.  Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 29 a 30 znějí:

˙§ 3a

Používání sedimentů na zemědělské půdě

      (1)  Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu¹⁸) nebo trvalý travní porost¹⁸) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem²⁹) a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy.

      (2)  Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat

a)

identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které má na nich být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územím a parcelním číslem pozemku,

b)

souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele,

c)

údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem²⁹), ne starší 3 let,

d)

údaj o původu sedimentů,

e)

informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,

f)

údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem²⁹),

g)

potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment,

h)

umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a

i)

předpokládané datum zahájení použití sedimentů.

      (3)  Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených zvláštním právním předpisem²⁹) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí zvláštní právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle zvláštního právního předpisu²⁹). Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit.

      (4)  Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Obsahem evidence jsou

a)

den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem,

b)

množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar,

c)

údaje o kvalitě sedimentu,

d)

údaje o původu sedimentu,

e)

údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie,

f)

údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a

g)

datum zahájení použití sedimentů.

      (5)  Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.

§ 3b

Pořizování a evidence informací o kvalitě zemědělské půdy a evidence odnětí zemědělské půdy

      (1)  Informace o kvalitě zemědělské půdy obsahují údaje o

a)

obsahu rizikových prvků a rizikových látek v zemědělské půdě,

b)

fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech zemědělské půdy a

c)

míře erozního ohrožení zemědělské půdy.

      (2)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace podle odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu mají přístup do částí evidence půdy podle zákona o zemědělství potřebných pro činnost prováděnou podle tohoto zákona.

      (3)  Informace obsažené v evidenci informací o kvalitě zemědělské půdy se využívají k hodnocení kvality zemědělské půdy a jejího vývoje, prováděného orgány ochrany zemědělského půdního fondu, zejména nepříznivých změn; za nepříznivé změny zemědělské půdy se považuje překročení preventivních hodnot v zemědělských půdách nebo stav, kdy v časovém intervalu dvou zjišťování došlo ke zhoršení sledovaných vlastností zemědělské půdy uvedených v odstavci 1.

      (4)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu zasílají údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, včetně údajů o odvodech za odnětí, do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož podkladem je souhlas s odnětím, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu s odnětím a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodech do evidence odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vedené Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném Ministerstvem životního prostředí.

§ 3c

Postupy při znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a opatření k nápravě

      (1)  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností uvedených v § 3 s výjimkou odst. 1 písm. b) a opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu přecházejí na jeho právního nástupce.

      (2)  Jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění zemědělské půdy uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek, popřípadě změnu druhu pozemku. Způsob nápravy při erozním ohrožení volí původce závadného stavu podle prováděcího právního předpisu.

      (3)  Zjištěné překročení indikačních hodnot ve vztahu k požadavku na zdravotní nezávadnost potravin orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí Státní zemědělské a potravinářské inspekci a ve vztahu k požadavku na zdravotní nezávadnost krmiv Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.

      (4)  Překročení indikačních hodnot ve vztahu k veřejnému zdraví orgán ochrany zemědělského půdního fondu oznámí vlastníkovi pozemku a krajské hygienické stanici a překročení indikačních hodnot ve vztahu k ohrožení zdraví zvířat oznámí vlastníkovi pozemku a Státní veterinární správě.

      (5)  Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě³⁰). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.

      (6)  Vlastníci a jiné osoby, které jsou oprávněny užívat zemědělskou půdu, k níž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup na své pozemky a strpět v nezbytném rozsahu omezení obvyklého užívání svých pozemků.

––––––––––––––––––––

²⁹)

Zákon č. 159/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě.

³⁰)

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      6.  V nadpisu části III se za slovo ˙ZÁSADY˙ vkládá slovo ˙PLOŠNÉ˙.

      7.  § 4 zní:

˙§ 4

      (1)  Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li v nezbytném případě dojít k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je nutno především

a)

odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách,

b)

odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,

c)

co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,

d)

odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,

e)

při umísťování směrových a liniových staveb co nejméně zatěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu a

f)

po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace.

      (2)  Za nezbytný případ se považuje zejména neexistence ploch uvedených v odstavci 1 na území obce, na kterém má být záměr, který se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen ˙záměr˙), realizován, popřípadě na území dvou nebo více obcí, jedná-li se o záměr, který přesahuje území obce, nebo veřejně prospěšnou stavbu anebo veřejně prospěšné opatření.

      (3)  Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

      (4)  Odstavec 3 se nepoužije při posuzování těch ploch, které jsou obsaženy v platné územně plánovací dokumentaci, pokud při nové územně plánovací činnosti nemá dojít ke změně jejich určení.˙.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

      8.  V § 5 odst. 3 se slova ˙nebo územní souhlas˙ zrušují a za slova ˙půdního fondu˙ se vkládají slova ˙vydaného podle § 9˙.

      9.  V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ˙Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona³¹), grafické znázornění hranic ložiska, popřípadě bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu, lze-li je znázornit, a návrh studie rekultivace.˙.

Poznámka pod čarou č. 31 zní: