2

ZÁKON
ze dne 11. listopadu 1999
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu)






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

AZYL

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Zákon upravuje

a)

podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen ,,území"), a pobyt azylanta na území,

b)

řízení o udělení azylu či odnětí azylu,

c)

práva a povinnosti účastníků řízení o udělení azylu nebo o odnětí azylu a azylantů,

d)

působnost Ministerstva vnitra (dále jen ,,ministerstvo"), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen ,,policie") v této oblasti státní správy,

e)

státní integrační program,

f)

azylová zařízení.

§ 2

Základní pojmy

      (1)  Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

a)

v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,

b)

který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,

c)

který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,

d)

který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

      (2)  Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,¹) aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud

a)

na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91, nebo

b)

cizinec jeho územím pouze projížděl.

      (3)  Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

      (4)  Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.

      (5)  Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

      (6)  Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).

HLAVA II

PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL

§ 3

      (1)  Za prohlášení o úmyslu požádat o azyl (dále jen ,,prohlášení o azylu") se považuje písemný či jiný projev vůle cizince, ze kterého je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

      (2)  Cizinec, který vstupuje na území s úmyslem požádat o azyl, je oprávněn učinit prohlášení o azylu na hraničním přechodu²) policii.

      (3)  Po prohlášení o azylu učiněném na hraničním přechodu policie povolí vstup na území udělením víza za účelem vstupu (dále jen ,,vstupní vízum") do cestovního dokladu nebo do hraniční průvodky³) opravňujícího k pobytu na území po dobu 24 hodin od hodiny a dne udělení za účelem dostavení se do přijímacího střediska určeného policií. Vstupní vízum lze udělit pouze cizinci, který prokáže svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčí čestným prohlášením.

      (4)  Při udělení vstupního víza policie informuje cizince o nutnosti dostavit se ve lhůtě podle předchozího odstavce do přijímacího střediska.

      (5)  O udělení vstupního víza policie neprodleně informuje určené přijímací středisko.

      (6)  Policie dopraví cizince do přijímacího středis-ka, zejména vyžaduje-li to zdravotní stav nebo věk cizince; nemusí tak učinit, má-li důvodně za to, že se cizinec do přijímacího střediska ve stanovené lhůtě dostaví a není-li tím ohrožen zájem veřejné bezpečnosti.

      (7)  Náklady spojené s dopravou cizince z hraničního přechodu do přijímacího střediska hradí ministerstvo.

      (8)  V přijímacím středisku je oprávněn učinit prohlášení o azylu cizinec,

a)

který vstoupil nebo pobývá na území, aniž splnil podmínky vstupu nebo pobytu podle zvláštního právního předpisu,⁴)

b)

který na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (9)  Cizinec, který je na území hospitalizován, zajištěn za účelem správního vyhoštění⁴) nebo je zde ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, je oprávněn učinit prohlášení o azylu formou písemného sdělení zaslaného ministerstvu; učiní-li tak, pohlíží se na něj jako na účastníka řízení o udělení azylu. Ministerstvo cizinci bez zbytečného odkladu písemně potvrdí doručení prohlášení.

§ 4

      (1)  Doba pobytu podle § 3 odst. 3 se v případě důvodů na vůli cizince nezávislých, které brání dostavení se do přijímacího střediska, považuje za prodlouženou do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen neprodleně důvody podle první věty oznámit policii nebo ministerstvu.

      (2)  Policie po příjezdu cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, do přijímacího střediska prodlouží v případě potřeby dobu pobytu na vstupní vízum do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení (§ 5).

      (3)  Policie udělí cizinci, který učiní prohlášení o azylu v přijímacím středisku, vstupní vízum opravňující k pobytu do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu (§ 5). To neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)


HLAVA III

ŘÍZENÍ O AZYLU

§ 5

      (1)  Ministerstvo vyzve bez zbytečného odkladu cizince, který učinil prohlášení o azylu, k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu a ve výzvě mu k tomu stanoví lhůtu.

      (2)  Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo cizince poučí v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, nebo způsobem pro něj srozumitelným o právech a povinnostech účastníka řízení o udělení azylu podle tohoto zákona.

      (3)  Návrh na zahájení řízení o udělení azylu lze podat pouze v přijímacím středisku.

      (4)  Cizinec je povinen při podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu odevzdat svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (5)  Ministerstvo lhůtu podle odstavce 1 v případě jejího zmeškání z důvodů na vůli cizince nezávislých prodlouží do doby, kdy tyto důvody pominou.

      (6)  Pokud cizinec návrh na zahájení řízení o udělení azylu nepodá, přestože mu nebránily důvody na jeho vůli nezávislé, ministerstvo ukončí jeho pobyt v přijímacím středisku a vrátí mu cestovní doklad, byl-li odevzdán.

      (7)  Cizinci, který nepodal návrh na zahájení řízení o udělení azylu, udělí policie výjezdní vízum
po-dle zvláštního právního předpisu;⁵) to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 6

      Narodí-li se dítě účastníkovi řízení o udělení azylu nebo azylantovi, má právo do tří měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že toto dítě se narodilo a pobývá na území.

§ 7

      Cizinec je povinen do 24 hodin po odpadnutí překážek uvedených v § 3 odst. 9 dostavit se do přijímacího střediska; pokud mu v tom brání důvody na jeho vůli nezávislé, je povinen je neprodleně oznámit policii nebo ministerstvu a do přijímacího střediska se dostavit, jakmile tyto důvody pominou.

Řízení o udělení a odnětí azylu

§ 8

      K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo.

§ 9

      V řízení se postupuje podle správního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 10

      (1)  Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu.

      (2)  Návrhem na zahájení řízení o udělení azylu je podání vyplněného tiskopisu, který je uveden v příloze č. 1.

§ 11

      Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva nebo na návrh azylanta.

Důvody udělení azylu

§ 12

      Azyl ministerstvo cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec

a)

je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo

b)

má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

§ 13

Zvláštní důvody udělení azylu

      (1)  Manželu azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12. Udělení azylu manželu azylanta je podmíněno trváním manželství ve státě, který azylant opustil z důvodů podle § 12.

      (2)  Rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost azyl, i když v řízení o udělení azylu u nich nebudou zjištěny důvody podle § 12.

      (3)  Cizinci uvedení v předchozích odstavcích se musí po celou dobu řízení o udělení azylu zdržovat na území.

§ 14

Azyl z humanitárních důvodů

      Ministerstvo může udělit azyl z humanitárních důvodů, i když v řízení o azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12.

Důvody vylučující udělení azylu

§ 15

      Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal návrh na zahájení řízení o udělení azylu

a)

se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b)

se dopustil před podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo

c)

je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.

§ 16

      (1)  Návrh na zahájení řízení o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodný, jestliže účastník řízení o udělení azylu

a)

uvádí pouze ekonomické důvody,

b)

úmyslně uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství a trvá na nich jako na pravých nebo tyto údaje odmítá uvést,

c)

žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,

d)

v opakovaně podaném návrhu uvede obdobné důvody jako v návrhu předchozím,

e)

přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě nelze tento stát za takovou zemi považovat, anebo

f)

má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, neprokáže-li cizinec, že z důvodů podle § 12 nemohl této ochrany využít.

      (2)  Návrh na zahájení řízení o udělení azylu nelze zamítnout jako zjevně nedůvodný, pokud se týká cizince, který není způsobilý k právním úkonům (§ 92).

Důvody odnětí azylu a zánik azylu

§ 17

      (1)  Azyl ministerstvo odejme, jestliže

a)

před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci,

b)

azylantovi byl udělen azyl nebo povolení k trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě,

c)

azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,

d)

azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,

e)

azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,

f)

azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,

g)

azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly,

h)

azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly.

      (2)  Jestliže azyl udělený z důvodů uvedených v § 12 odejme ministerstvo podle odstavce 1 písm. a) až f), odejme zároveň i azyl udělený podle § 13.

      (3)  Azyl udělený podle § 14 ministerstvo odejme, zjistí-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. a) až e).

§ 18

      Azyl zaniká

a)

smrtí azylanta či prohlášením azylanta za mrtvé-ho,

b)

udělením státního občanství České republiky⁶) azylantovi,

c)

písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu, nebo

d)

odnětím podle § 17.

Společná ustanovení o řízení

§ 19

      (1)  Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro rozhodnutí o poskytnutí azylu.

      (2)  Ministerstvo je povinno při řízení dbát na ochranu osobních údajů účastníka řízení, kterého s touto skutečností seznámí.

§ 20

Účastník řízení

      (1)  Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

a)

cizinec, který žádá o udělení azylu v České republice, nebo

b)

cizinec, jemuž byl azyl udělen a bylo zahájeno řízení o jeho odnětí.

      (2)  Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci s ověřeným podpisem tohoto účastníka.

§ 21

      (1)  Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, přispěje na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci ministerstvo na základě smlouvy podle § 86 odst. 3.

      (2)  Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

§ 22

      (1)  Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo se svým souhlasem v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

      (2)  Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

      (1)  Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor s účastníkem řízení. O provedeném pohovoru sepíše protokol.

      (2)  Účastník řízení je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo; nedostaví-li se k pohovoru opakovaně bez váž-ných důvodů, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho obsah umožní.

      (3)  Z důvodů hodných zvláštního zřetele zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnos-tech i tlumočení osobou stejného pohlaví.

§ 24

Doručování rozhodnutí a jiných písemností

      (1)  Všechny písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou v místě, ve kterém je evidován jeho pobyt.

      (2)  Ministerstvo zajistí předání rozhodnutí účastníkovi řízení v přijímacím nebo pobytovém středisku.

      (3)  Pokud se účastník řízení v místě doručení písemností nezdržuje a jeho pobyt není znám, uloží se písemnost určená do vlastních rukou účastníka řízení u pověřeného zaměstnance ministerstva v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde má účastník evidován pobyt, nebo v přijímacím či pobytovém středisku, které je nejblíže místu evidovaného pobytu mimo zmíněná střediska, po dobu 15 dní a oznámení o jejím uložení se vyvěsí na místě obvyklém. Poslední den lhůty se považuje za den doručení písemnosti a doručení rozhodnutí, k jehož převzetí byl účastník řízení písemně vyzván, i když se o jejich uložení nedozvěděl.

      (4)  Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí účastníku řízení doručeno.

      (5)  Doručování veřejnou vyhláškou se neprovádí.

§ 25

Zastavení řízení

      (1)  Řízení se zastaví, jestliže

a)

účastník řízení vzal návrh na jeho zahájení zpět,

b)

odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,

c)

účastník řízení v průběhu řízení zemřel; řízení se však nezastaví, pokud zemřelý účastník řízení žádal o azyl i jménem osob mladších 18 let,

d)

účastník řízení se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,

e)

účastník řízení neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vady návrhu na zahájení řízení o udělení azylu nebo jiných podání učiněných v řízení, nebo

f)

uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu.

      (2)  Ministerstvo zastaví řízení o rozkladu, došlo- -li k podání zpětvzetí rozkladu před vydáním rozhodnutí.

      (3)  Nastanou-li podmínky pro zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a) v době, kdy již ministerstvo rozhodlo ve věci a nebylo ukončeno řízení o rozkladu, zastaví řízení ten, kdo provádí řízení o rozkladu, a současně zruší rozhodnutí vydané ministerstvem v prvním stupni.

§ 26

Přerušení řízení

      Řízení lze přerušit, jestliže

a)

účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo

b)

účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.

§ 27

Rozhodnutí

      Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

§ 28

      Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).

Rozklad

§ 29

      (1)  Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

      (2)  Proti rozhodnutí, jímž se návrh na zahájení řízení o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodný, lze podat rozklad do 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
§ 30

      Ministr vnitra rozhoduje o rozkladu na návrh zvláštní komise jím zřízené podle správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3 : 4, kteří jsou státními občany České republiky.

§ 31

      K novým skutečnostem nebo důkazům uvedeným v rozkladu ministerstvo přihlédne, jen pokud by mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení před správním orgánem prvního stupně uplatněny bez zavinění účastníka řízení.

HLAVA IV

Žaloba

§ 32

      Žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu⁷) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni.

§ 33

      Podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

HLAVA V

Náklady a odměna tlumočníka

§ 34

      Náklady spojené s řízením a náklady s tímto řízením bezprostředně související nese ministerstvo.

§ 35

      Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.⁸)

HLAVA VI

ŘAD VYSOKÜHO KOMISAŘE

ORGANIZACE SPOJENîCH NÁROD®

PRO UPRCHLÍKY

§ 36

      Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen ,,Úřad Vysokého komisaře") o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.

§ 37

      (1)  Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů

a)

kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,

b)

nahlížet do spisu účastníka řízení,

c)

být přítomen při pohovoru a ústním jednání.

      (2)  Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání.

      (3)  Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v azylové oblasti.

§ 38

      Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a s právnickými osobami, které se zabývají ochranou jeho zájmů.

§ 39

      Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře

a)

kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona,

b)

statistické informace o řízení podle tohoto zákona.

§ 40

      Při získávání informací o osobách, které učinily prohlášení o azylu (§ 3), postupuje Úřad Vysokého komisaře přiměřeně podle ustanovení této hlavy.

HLAVA VII

PRÁVA A POVINNOSTI

Díl 1

Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu

§ 41

      Od okamžiku udělení vstupního víza do doby, kdy bude ministerstvem vyzván k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu, se na cizince hledí jako na účastníka řízení; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 42

      (1)  Účastníku řízení o udělení azylu pobývajícímu v přijímacím nebo pobytovém středisku se bezplatně poskytne ubytování, strava, popřípadě jiné služby a kapesné za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat úhradu těchto služeb.

      (2)  Dovolují-li to majetkové a finanční poměry účastníka řízení, je povinen služby uvedené v odstavci 1 hradit zcela nebo zčásti.

      (3)  Namísto stravovacích služeb lze s ohledem na možnosti přijímacího nebo pobytového střediska účastníku řízení o udělení azylu poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima podle zvláštního právního předpisu.⁹)

§ 43

      (1)  Účastník řízení o udělení azylu hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče (§ 88).

      (2)  Účastníku řízení o udělení azylu hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima;⁹) to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (3)  Finanční příspěvek se poskytuje na žádost účastníka řízení o udělení azylu podanou místně příslušnému okresnímu úřadu.

      (4)  Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 2 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční nebo majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

      (5)  Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem účastníka řízení o udělení azylu hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala postupem stanoveným zvláštním právním předpisem.⁴)

      (6)  Finanční příspěvek zahrnuje:

a)

příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,

b)

příspěvek na dietní stravování,

c)

příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

      (7)  Finanční příspěvek je vyplácen ministerstvem prostřednictvím místně příslušného okresního úřadu.

§ 44

      Pokud to možnosti azylového zařízení dovolují, má účastník řízení o udělení azylu právo být ubytován společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s osobou blízkou, pokud jsou rovněž účastníky řízení o udělení azylu. Za osoby blízké se považují zletilé osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah a souhlasí se společným ubytováním.

Povinnosti účastníka řízení o udělení azylu

§ 45

      (1)  Je-li důvodné podezření, že účastník řízení o udělení azylu skrývá něco, co je podmínkou pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, například cestovní či jiný doklad nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku, je tento účastník povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí.

      (2)  Prohlídku provede policie na žádost ministerstva při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo kdykoliv v průběhu pobytu v azylovém zařízení při zjištění důvodů podle odstavce 1. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam, který uchová po dobu šesti měsíců.

      (3)  Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví.

§ 46

      (1)  Účastník řízení o udělení azylu je povinen strpět ubytování v přijímacím středisku do

a)

provedení identifikačních úkonů podle § 47,

b)

provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda účastník řízení netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob,

c)

doby udělení víza k pobytu za účelem řízení o udělení azylu a vydání průkazu účastníka řízení o udělení azylu (§ 57),

d)

ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v přijímacím středisku.

      (2)  Účastník řízení nesmí přijímací středisko opus-tit do doby ukončení úkonů stanovených v odstavci 1.

      (3)  Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a), b) a c) bez zbytečného odkladu.

      (4)  Povinnost strpět ubytování neplatí pro cizince, který pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 47

      Účastník řízení o udělení azylu je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků a pořízení obrazového záznamu zajišťuje policie.

§ 48

      Účastník řízení o udělení azylu je povinen dodržovat ubytovací řád pro přijímací a pobytová stře-diska (§ 83).

§ 49

      Účastník řízení o udělení azylu je povinen

a)

prokazovat průkazem účastníka řízení o udělení azylu (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu,

b)

chránit průkaz účastníka řízení o udělení azylu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policii,

c)

odevzdat průkaz účastníka řízení o udělení azylu, který je neplatný (§ 58),

d)

po skončení řízení odevzdat průkaz účastníka řízení o udělení azylu ministerstvu.

Díl 2

Práva a povinnosti azylantů

§ 50

      Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena.

Povinnosti azylanta

§ 51

      Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky.

§ 52

      Azylant je povinen

a)

chránit průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinen neprodleně je hlásit policii,

b)

průkazem povolení k pobytu azylanta prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,

c)

požádat policii neprodleně o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li dosavadní průkaz svou platnost,

d)

požádat před uplynutím platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta policii o prodloužení doby platnosti tohoto průkazu,

e)

odevzdat průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu. V případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,

f)

odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona policii,

g)

oznámit policii pobyt mimo území delší než 365 dnů.

§ 53

      Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu.

Díl 3

Povinnost cizince vycestovat z území a povinnosti jiných osob

§ 54

      (1)  Cizinec je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení o udělení azylu, pokud nepodá

a)

žalobu podle § 32,

b)

žádost o udělení víza za účelem strpění pobytu.⁴)

      (2)  Cizinec je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, pokud nepodá žalobu podle § 32.

      (3)  Cizinec je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po doručení rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2.

      (4)  Povinnost ukončit pobyt neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

Povinnosti jiných osob

§ 55

      Právnické nebo fyzické osoby, které účastníka řízení o udělení azylu pozvaly postupem stanoveným zvláštním právním předpisem⁴) na území, jsou povinny hradit náklady spojené s pobytem tohoto účastníka, pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, s výjimkou nákladů uvedených v § 88.

§ 56

      Každý, kdo nalezne průkaz účastníka řízení o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat ministerstvu nebo kterékoli služebně policie.

HLAVA VIII

PR®KAZ ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ

O UDĚLENÍ AZYLU,

PR®KAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA,

CESTOVNÍ DOKLADY

Díl 1

Průkaz účastníka řízení o udělení azylu

§ 57

      (1)  Průkaz účastníka řízení o udělení azylu vydá ministerstvo neprodleně po podání návrhu na zahájení řízení

a)

účastníkovi řízení o udělení azylu staršímu 15 let,

b)

účastníkovi řízení o udělení azylu mladšímu 15 let, pokud přicestoval do České republiky bez doprovodu zákonného zástupce.

      (2)  Do průkazu účastníka řízení o udělení azylu se zapíší údaje o totožnosti účastníka řízení, o jeho státním občanství, místě ubytování, o uděleném vízu (§ 72) a o jeho dětech mladších 15 let, pokud jsou rovněž účastníky řízení o udělení azylu.

      (3)  Průkaz účastníka řízení o azylu se vydává s dobou platnosti na dobu řízení.

      (4)  Vzor průkazu účastníka řízení o azylu je uveden v příloze č. 2.

§ 58

      Průkaz účastníka řízení o udělení azylu ztrácí platnost

a)

byl-li ztracen nebo odcizen,

b)

byl-li poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c)

jestliže je vážně porušena jeho celistvost,

d)

jestliže obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e)

pokud držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo

f)

pokud fotografie neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.

Díl 2

Průkaz povolení k pobytu azylanta

§ 59

      (1)  Průkaz povolení k pobytu azylanta je veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo hlášeného trvalého pobytu na území.

      (2)  Do průkazu povolení k pobytu azylanta policie na žádost azylanta zapíše údaje o jeho dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu na území.

      (3)  Doba platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta je dva roky. Dobu platnosti tohoto průkazu lze opakovaně prodloužit o dva roky.

      (4)  Průkaz povolení k pobytu azylanta vydá, zápisy v něm provádí a jeho platnost prodlužuje odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného trvalého pobytu azylanta.

§ 60

      Průkaz povolení k pobytu azylanta ztrácí platnost z důvodů uvedených v § 58 a dále

a)

uplynutím doby platnosti,

b)

dnem právní moci rozhodnutí o odnětí azylu z důvodu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. e) nebo f), nebo

c)

zamítnutím žaloby proti rozhodnutí o odnětí azylu.

Díl 3

Cestovní doklady

Cestovní doklad

§ 61

      (1)  Azylantovi vydá policie na žádost cestovní doklad.

      (2)  Doba platnosti cestovního dokladu je 2 roky a lze ji opakovaně prodloužit; celková doba platnosti nesmí přesáhnout 10 let. Územní platnost cestovního dokladu zahrnuje všechny státy světa s výjimkou státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště.

      (3)  Dobu platnosti cestovního dokladu policie při vydání zkrátí, pokud by překročila dobu platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta.

      (4)  Cestovní doklad je veřejná listina.

      (5)  Cestovní doklad obsahuje fotografii azylanta, údaje o jeho jménu a příjmení, datu a místu narození a státním občanství.

      (6)  Policie na žádost azylanta zapíše do cestovního dokladu údaje o jeho dětech mladších 15 let.

      (7)  Cestovní doklad se vydá v českém jazyce a ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
§ 62

      (1)  Cestovní doklad vydává a jeho dobu platnosti prodlužuje odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného trvalého pobytu azylanta.

      (2)  O vydání cestovního dokladu a o změně doby jeho platnosti odbor cizinecké a pohraniční policie neprodleně informuje ministerstvo.

      (3)  První vydání cestovního dokladu nepodléhá správnímu poplatku. Při dalším vydání a při prodloužení platnosti tohoto cestovního dokladu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁰)

§ 63

      (1)  V žádosti o vydání cestovního dokladu je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí 2 fotografie.

      (2)  Při provádění změn údajů v cestovním dokladu nebo při prodlužování doby jeho platnosti se postupuje obdobně jako při jeho vydání, fotografie se nevyžadují.

§ 64

Ztráta platnosti cestovního dokladu

      Cestovní doklad ztrácí platnost z důvodů uvedených v § 58 a dále

a)

uplynutím doby platnosti,

b)

dnem právní moci rozhodnutí o odnětí azylu z důvodu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. e) nebo f), nebo

c)

vzdáním se azylu [§ 18 písm. c)].

§ 65

Cestovní průkaz totožnosti

      (1)  Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylanta, který pozbude v zahraničí cestovní doklad, diplomatická mise nebo konzulární úřad (dále jen ,,zastupitelský úřad") za účelem návratu azylanta do České republiky.

      (2)  Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů; v odůvodněných případech může být zastupitelským úřadem prodloužena o dalších 30 dnů.

      (3)  Cestovní průkaz totožnosti vydá odbor cizinecké a pohraniční policie cizinci, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu (§ 73), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu. Tento cestovní průkaz totožnosti se vydá s dobou platnosti na 365 dnů. Dobu platnosti lze opakovaně prodloužit.

      (4)  V žádosti o vydání cestovního průkazu totož-nosti azylant uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo trvalého pobytu na území a k žádosti připojí 2 fotografie.

      (5)  Cestovní průkaz totožnosti

a)

vydaný podle odstavce 1 ztrácí platnost

      1.  vstupem na území,
      2.  uplynutím doby platnosti, nebo
      3.  z důvodů podle § 58,

b)

vydaný podle odstavce 3 ztrácí platnost

      1.  uplynutím doby platnosti,
      2.  z důvodů podle § 58, nebo
      3.  doručením rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby proti správnímu rozhodnutí v řízení o udělení azylu.

      (6)  Vydání cestovního průkazu totožnosti a změnu doby platnosti oznámí ten, kdo cestovní průkaz totožnosti vydal, neprodleně ministerstvu.

Díl 4

Zadržení dokladu vydaného podle tohoto zákona

§ 66

      (1)  Policie zadrží při kontrole¹¹) doklad vydaný podle tohoto zákona, který

a)

nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a tento cizinec se s tímto dokladem prokazuje jako dokladem vlastním, nebo

b)

je neplatný.

      (2)  O zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně informuje ministerstvo.

      (3)  Při zadržení dokladu podle odstavce 1 písm. b) policie neprodleně vydá potvrzení s uvedením důvodu zadržení.

§ 67

      Policie zadržený doklad neprodleně odevzdá tomu, kdo tento doklad vydal.

HLAVA IX

Státní integrační program

§ 68

      Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka.

§ 69

      Státní integrační program v oblasti zajištění trvalého bydlení se realizuje formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi ministerstvem.

§ 70

      (1)  Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu.

      (2)  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne udělení azylu.

HLAVA X

EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU

§ 71

Evidence

      (1)  Ministerstvo vede

a)

evidenci cizinců, kterým bylo uděleno vstupní vízum,

b)

evidenci místa pobytu hlášeného účastníkem řízení o udělení azylu a azylantem,

c)

evidenci cizinců, kteří po výzvě ministerstva nepodali návrh na zahájení řízení o udělení azylu.

      (2)  Policie a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů¹²) vstupovat do evidencí podle odstavce 1 a využívat údaje v nich uchovávané včetně údajů osobních.

      (3)  Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle tohoto zákona. Údaje z evidencí lze poskytnout, pokud je o ně žádáno v souladu se zvláštním právním předpisem.

      (4)  Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 1 ministerstvo zničí po uplynutí 80 let od roku jejich získání.

      (5)  Policie vede evidenci víz udělených účastníkům řízení podle tohoto zákona, evidenci udělených víz za účelem strpění pobytu a evidenci místa pobytu účastníků řízení o udělení azylu a azylantů.

      (6)  Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 5 policie zničí po uplynutí 5 let od roku ukončení pobytu cizince na území.

§ 72

Pobyt na vízum za účelem řízení o udělení azylu

      (1)  Cizinci, který podal návrh na zahájení řízení o udělení azylu, udělí policie vízum za účelem řízení o udělení azylu; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (2)  Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu po dobu 60 dnů, pokud tento zákon nestanoví jinak; dobu pobytu policie na žádost cizince prodlouží vždy o 60 dnů. Žádost o prodloužení doby pobytu je cizinec povinen podat v době platnosti tohoto víza. Platnost víza za účelem řízení o udělení azylu zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ve věci azylu.

      (3)  Pobývá-li cizinec mimo azylové zařízení, prodlužuje dobu pobytu podle odstavce 2 odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince a o tomto prodloužení neprodleně informuje ministerstvo.

      (4)  Vízum podle odstavce 1 policie udělí na žádost cizince, kterému v době řízení o udělení azylu zaniklo oprávnění pobývat na území podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 73

Pobyt na vízum za účelem strpění pobytu

      (1)  Vízum za účelem strpění pobytu udělí jako orgán policie odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Vízum se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení o udělení azylu; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (2)  Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.

      (3)  K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení jeho doby platnosti je cizinec povinen předložit

a)

cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b)

doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,

c)

3 fotografie; fotografie nepředkládá při žádosti o prodloužení doby platnosti, pokud nedošlo k podstatné změně podoby.

      (4)  O udělení víza za účelem strpění pobytu a prodloužení doby jeho platnosti odbor cizinecké a pohraniční policie neprodleně informuje ministerstvo.

§ 74

      Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle § 73, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.

§ 75

      (1)  Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

      (2)  Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima.⁹)

      (3)  Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní nebo majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

      (4)  Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem cizince, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala.

      (5)  O žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo; finanční příspěvek vyplácí místně příslušný okresní úřad.

      (6)  Finanční příspěvek zahrnuje

a)

příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,

b)

příspěvek na dietní stravování,

c)

příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

§ 76

Pobyt azylanta

      Azylant je oprávněn k trvalému pobytu na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

Hlášení pobytu

§ 77

      (1)  Účastník řízení o udělení azylu je hlášen k pobytu v azylovém zařízení.

      (2)  Účastník řízení o udělení azylu může být přihlášen k pobytu mimo pobytové středisko. Místo pobytu je povinen oznámit ministerstvu.

§ 78

      (1)  Účastník řízení o udělení azylu ubytovaný mimo azylové zařízení a cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, je povinen se přihlásit u odboru cizinecké a pohraniční policie příslušného podle místa, kde je hlášen k pobytu, do 3 dnů od zahájení řízení nebo udělení víza; ve stejné lhůtě je povinen odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle nového místa, kde je hlášen k pobytu, oznámit změnu pobytu.

      (2)  Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u odboru cizinecké a pohraniční policie příslušného podle místa, kde je hlášen k pobytu do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o azylu; do 3 pracovních dnů je povinen odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle nového místa hlášeného pobytu oznámit změnu pobytu.

      (3)  Každé ohlášení pobytu účastníka řízení o udělení azylu oznámí odbor cizinecké a pohraniční policie ministerstvu; pobyt azylanta oznámí tento orgán ministerstvu na jeho žádost.

      (4)  Při hlášení pobytu a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴)

HLAVA XI

AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ

§ 79

      (1)  Přijímací středisko slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby provedení úkonů uvedených v § 46.

      (2)  Pobytové středisko slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.

      (3)  Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl.

§ 80

      (1)  Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.

      (2)  Přijímací střediska provozuje ministerstvo.

      (3)  Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.

      (4)  Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci dětí účastníků řízení o udělení azylu, které v České republice plní povinnou školní docházku, do výchovně vzdělávacího procesu v příslušné základní škole.

§ 81

      Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo

a)

na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,

b)

na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně,

c)

na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,

d)

přijímat návštěvy,

e)

přijímat balíčky a peníze,

f)

přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení,

g)

na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku,

h)

za podmínek stanovených v § 82 opustit pobytové středisko.

§ 82

      Účastník řízení o udělení azylu je povinen písemně oznámit vedoucímu příslušného pobytového střediska opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení účastník řízení uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko.

§ 83

      (1)  Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení.

      (2)  Ubytovací řád stanoví zejména

a)

časový rozvrh výplaty kapesného,

b)

časový rozvrh poskytování stravy,

c)

časový rozvrh poskytování zdravotní péče, a

d)

režim návštěv.

      (3)  V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem.

      (4)  Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě.

§ 84

Příspěvek obci

      Stát prostřednictvím ministerstva poskytuje obci příspěvek k částečné úhradě nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením v jejím území.

HLAVA XII

SPOLEČNÁ, ZMOC¶OVACÍ

A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 85

      Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,⁴) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 86

      (1)  Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byl udělen azyl, do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

      (2)  Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona a počtu azylantů.

      (3)  Ministerstvo uzavře s právnickou nebo fyzickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům smlouvu o příspěvku k úhradě nákladů spojených s poskytováním právní pomoci týkající se řízení o azylu.

§ 87

      (1)  Policie poskytne ministerstvu na jeho žádost informace potřebné ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie poskytnutí informace odmítne, pokud by tímto poskytnutím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.

      (2)  Policie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu.

      (3)  Policie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska.

§ 88

Zdravotní péče

      (1)  Cizinci se po dobu od prohlášení o azylu učiněném na hraničním přechodu nebo v přijímacím středisku do skončení řízení o udělení azylu a po dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu podle § 73 poskytuje na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo onemocněním, narozením dítěte, nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (2)  Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 hradí stát; úhradu nákladů vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

      (3)  Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 89

      (1)  Je-li účastník řízení mladší 18 let a na území se zdržuje bez svého zákonného zástupce, je mu soudem k ochraně jeho práv a právem chráněných zájmů spojených s pobytem na území ustanoven opatrovník podle zvláštního právního předpisu.¹³) S ohledem na ochranu nezletilce stanoví soud na podnět ministerstva opatrovníka bezodkladně předběžným opatřením.

      (2)  Funkci opatrovníka vykonává příbuzný nezletilého zdržující se na území; není-li takové osoby nebo nelze-li funkcí opatrovníka takovou osobu pověřit, vykonává funkci opatrovníka jiná vhodná fyzická nebo právnická osoba anebo okresní úřad podle místa, kde je nezletilý hlášen k pobytu.

§ 90

      Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků.

§ 91

Překážky vycestování

      (1)  Povinnost ukončit pobyt neplatí,

a)

pokud by byl cizinec nucen vycestovat

      1.  do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, nebo
      2.  do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo kde je jeho život ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo
      3.  do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

b)

jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

      (2)  Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

a)

může vycestovat do jiného státu, nebo

b)

ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodních závazků; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu podle zvláštního právního předpisu.⁴)

§ 92

Způsobilost k právním úkonům

      Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec ode dne, kdy dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník.

§ 93

      (1)  Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 7, § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 47, 49, § 51 až 53, § 56, § 77 odst. 2, § 78 odst. 1 a 2 nebo § 82.

      (2)  Za přestupek lze uložit pokutu do výše 2 000 Kč.

      (3)  Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.¹⁴)

      (4)  Přestupek projednává ministerstvo.

      (5)  Pokutu v blokovém řízení za přestupek ukládá a vybírá ministerstvo.

      (6)  Pokutu vymáhá finanční úřad.¹⁵)

      (7)  V blokovém řízení lze uložit pokutu ve výši do poloviny částky podle odstavce 2.

§ 94

Přechodná ustanovení

      (1)  Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.

      (2)  Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

§ 95

      Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto:

      V § 2 odst. 2 se ve větě druhé zrušují slova ,,a uprchlíků".

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 96

      Zrušuje se zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., a čl. III zákona č. 150/1996 Sb.

§ 97

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.




Klaus v. r.


Havel v. r.


Zeman v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.

²)

§ 3 odst. 2 zákona č. /1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

³)

§ 14 zákona č. /1999 Sb.

⁴)

Zákon č. /1999 Sb.

⁵)

§ 20 odst. 1 písm. b) zákona č. /1999 Sb.

⁶)

Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

§ 244 až 250s zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

§ 167 písm. d) zákona č. /1999 Sb.

¹²)

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

¹³)

Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴)

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵)

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.