ZÁKON ze dne 11. listopadu 2015 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 2015
o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů
(zákon o hasičském záchranném sboru)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen ˙hasičský záchranný sbor˙) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi1) a krizovými situacemi2).
(2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky3) plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy4).
Hasičský záchranný sbor organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí přijímání humanitární pomoci poskytované České republice ze zahraničí.
(1) Hasičský záchranný sbor plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud
- a)
- toto plnění nenáleží jinému orgánu
veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není
za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá,
- b)
- je k plnění takového úkolu způsobilý,
- c)
- takovým plněním není ohrožena jeho činnost a
- d)
- hrozí nebezpečí z prodlení.
(2) Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.
(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní
- a)
- příslušník hasičského záchranného
sboru ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů (dále jen ˙příslušník˙),
- b)
- zaměstnanec České republiky zařazený v hasičském
záchranném sboru v pracovním poměru podle zákoníku práce (dále jen
˙zaměstnanec˙).
(2) Zaměstnanec zařazený v generálním ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen ˙generální ředitelství˙) se při výkonu práce řídí předpisy Ministerstva vnitra (dále jen ˙ministerstvo˙).
(3) Systemizací se pro účely tohoto zákona rozumí systemizace hasičského záchranného sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a stanovení počtu pracovních míst zaměstnanců.
(4) Hasičský záchranný sbor může po projednání vládou a v souladu se zákonem o požární ochraně mimořádně překročit systemizovaný počet služebních a pracovních míst schválených vládou na příslušný kalendářní rok za předpokladu, že výdaje na služební příjem příslušníka a plat zaměstnance zařazeného na místě zřízeném mimořádně budou hrazeny z mimorozpočtových zdrojů nebo z příjmů přijatých nad rámec závazných ukazatelů výdajů státního rozpočtu. Služební nebo pracovní místo zřízené mimořádně nelze zahrnout do systemizace podle odstavce 3.
Hasičský záchranný sbor tvoří
- a)
- generální ředitelství,
- b)
- hasičské záchranné sbory krajů,
- c)
- záchranný útvar,
- d)
- škola.
(1) Generální ředitelství je součástí ministerstva.
(2) V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen ˙generální ředitel˙).
(3) Úkoly ministerstva na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generální ředitelství.
(4) Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar nebo škola.
(5) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a školu.
(6) Ministerstvo zřizuje operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis; toto operační a informační středisko je organizační částí hasičského záchranného sboru.
(7) Ministerstvo zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který je organizační částí hasičského záchranného sboru a koordinuje činnosti hasičského záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu.
(8) Ministerstvo může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru.
(1) Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje sídlo. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3) V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje
- a)
- je správním úřadem s působností v
územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro
výkon státní správy ve věcech
-
- 1. požární ochrany,
-
- 2. ochrany obyvatelstva,
-
- 3. civilního nouzového plánování,
-
- 4. integrovaného záchranného systému a
-
- 5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a
- b)
- plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů.
(5) Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis. Operační a informační středisko je pracovištěm pro příjem volání na jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní číslo tísňového volání stanovené v číslovacím plánu podle zákona o elektronických komunikacích.
(6) Hasičský záchranný sbor kraje může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru kraje.
(1) Záchranný útvar je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Název a sídlo záchranného útvaru jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3) V čele záchranného útvaru stojí velitel útvaru.
(4) Záchranný útvar
- a)
- plní úkoly jednotky požární ochrany při řešení mimořádné události nebo krizové situace,
- b)
- plní úkoly při obnově území postiženého mimořádnou událostí nebo krizovou situací, rozhodne-li tak generální ředitelství,
- c)
- plní úlohu vzdělávacího zařízení,
- d)
- provádí odbornou přípravu podle zákona o požární
ochraně a výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění pro potřeby
složek integrovaného záchranného systému a ke zdokonalování odborné
způsobilosti řidičů, kteří plní úkoly v rámci integrovaného záchranného
systému.
(1) Škola je organizační složkou státu a účetní jednotkou; její příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(2) Název a sídlo školy jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(3) V čele školy stojí ředitel.
(4) Škola poskytuje vzdělání v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení za podmínek stanovených školským zákonem a provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně.
(1) Generální ředitelství, hasičský záchranný sbor kraje a záchranný útvar mohou k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zřizovat a organizačně, materiálně a personálně připravovat odřady civilní obrany z jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo jejich částí.
(2) Odřady civilní obrany plní úkoly hasičského záchranného sboru jako součást jeho organizace.
(3) Pro plnění úkolů podle odstavce 2 může hasičský záchranný sbor vytvářet zásoby vybrané techniky a věcných prostředků.
(4) O počtu fyzických osob zařazených do odřadu civilní obrany, jeho organizační struktuře a vybavení rozhoduje vláda na návrh ministra vnitra. Hasičský záchranný sbor zajišťuje výuku a výcvik osob zařazených do odřadu civilní obrany.
(5) Fyzická osoba zařazená do odřadu civilní obrany se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu považuje za zaměstnance.
Příslušník a zaměstnanec jsou při plnění úkolu hasičského záchranného sboru povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a chovat se tak, aby nepoškozovali dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
Příslušník a zaměstnanec jsou povinni při plnění úkolu hasičského záchranného sboru dbát, aby jiné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný dopad do jejích práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu sledovaného plněným úkolem.
(1) Příslušník je v době mimo službu povinen provést opatření vedoucí k bezprostřední záchraně života nebo zdraví člověka anebo majetku.
(2) Povinnost podle odstavce 1 příslušník nemá, jestliže
- a)
- jsou jeho schopnosti sníženy v
důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léku anebo jiné látky tak,
že řádné provedení nebo dokončení opatření by bylo ohroženo,
- b)
- není k provedení opatření odborně vyškolen ani
vycvičen nebo vybaven odpovídajícím technickým anebo ochranným
prostředkem, přičemž povaha opatření takové odborné vyškolení, vycvičení
nebo vybavení technickým anebo ochranným prostředkem vyžaduje, nebo
- c)
- je zřejmé, že nemůže opatření úspěšně dokončit.
(1) Příslušník vykonává službu v závislosti na povaze plněného úkolu ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu. Vyžaduje-li to povaha úkolu, vykonává příslušník službu v zásahovém oděvu a s použitím příslušných ochranných prostředků.
(2) Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru může nosit jen příslušník.
(1) Příslušník, jehož služební poměr skončil, (dále jen ˙bývalý příslušník˙) má nárok na vydání průkazu bývalého příslušníka osvědčujícího oprávnění nosit při vhodných příležitostech služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením, pokud podle závěru posledního služebního hodnocení dosahoval ve výkonu služby alespoň dobrých výsledků, o nošení služebního stejnokroje s odlišujícím označením písemně požádal podle svého posledního služebního zařazení generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy a
- a)
- jeho služební poměr skončil dnem
31. prosince kalendářního roku, v němž dovršil věku 65 let, a službu v
hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu 15 let,
- b)
- byl propuštěn ze služebního poměru na vlastní
žádost a službu v hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu
15 let, nebo
- c)
- byl propuštěn ze služebního poměru z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu služby.
(2) Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, se vydá průkaz bývalého příslušníka i bez podání žádosti.
(3) Generální ředitel může v případech hodných zvláštního zřetele vydat průkaz bývalého příslušníka bývalému příslušníkovi, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1 nebo jehož služební poměr skončil podle právní úpravy předcházející zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pokud o to tento bývalý příslušník požádá.
(4) Průkaz bývalého příslušníka se vydá do 60 dnů ode dne podání žádosti. Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, je průkaz bývalého příslušníka vydán do 60 dnů ode dne skončení služebního poměru.
(5) V průkazu bývalého příslušníka se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost bývalého příslušníka.
(6) Držitel průkazu bývalého příslušníka je oprávněn nosit služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením způsobem, který nepoškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(1) Příslušník prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním stejnokrojem s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo služebním průkazem. V případě zásahu pod jednotným velením prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze velitel zásahu nebo velitel jednotky.
(2) Zaměstnanec prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru průkazem zaměstnance.
(3) Pokud okolnosti úkolu nedovolují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže se příslušník ústním prohlášením ˙hasičský záchranný sbor˙. Způsobem podle odstavce 1 se prokáže neprodleně, jakmile to okolnosti úkolu dovolí.
Průkaz sloužící k prokázání pověření ke kontrole vydává hasičský záchranný sbor. Tento průkaz příslušník při kontrole předkládá společně se služebním průkazem.
Ministerstvo stanoví vyhláškou
- a)
- druhy a vzory služebních
stejnokrojů hasičského záchranného sboru včetně způsobu označení
příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a odlišujícího označení a
- b)
- vzor služebního průkazu, vzor průkazu zaměstnance a způsob prokázání příslušnosti služebním průkazem.
(1) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány územní samosprávy a s osobami.
(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v dohodě uzavřené mezi hasičským záchranným sborem, hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvarem a úřadem, orgánem nebo osobou uvedenými v odstavci 1.
Hasičský záchranný sbor pro zabezpečení ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události nebo krizové situace vyhodnocuje ohrožení vyplývající z výskytu nebo šíření chemické látky, směsi nebo přípravku a koordinuje správní úřady při vyhodnocování údajů o výskytu a šíření těchto látek. Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky proti vnějšímu napadení nebo za válečného stavu provádí tuto činnost v součinnosti s Armádou České republiky.
Příslušník je v rozsahu potřebném pro splnění úkolu oprávněn požadovat od úřadu, orgánu nebo osoby uvedených v § 19 odst. 1 informace, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc. Úřad, orgán nebo osoba jsou povinni požadovanou informaci, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.
(1) Hasičský záchranný sbor při plnění úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi, orgány cizího státu nebo zahraničními osobami.
(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v prováděcích dokumentech v rámci uzavřených mezinárodních smluv. Spolupráci lze vymezit také v písemných ujednáních, která nejsou mezinárodními smlouvami.
(1) Hasičský záchranný sbor může pro potřeby plnění úkolu, výuky, výcviku, zkoušek nebo expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; nebezpečnými látkami a věcmi se pro tyto účely rozumí výbušniny, pyro- technické výrobky, chemické látky, radioaktivní látky, biologické agens a toxiny, neregistrované léčivé přípravky nebo jiné obdobně nebezpečné látky a věci.
(2) Příslušník je oprávněn při plnění úkolu používat výbušniny a pyrotechnické výrobky,
- a)
- byl-li k tomu u hasičského záchranného sboru odborně připraven a jde-li o trhací práce malého rozsahu, nebo
- b)
- pokud má odpovídající odbornou způsobilost podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
(3) Hasičský záchranný sbor
- a)
- přijme opatření k zamezení
neoprávněného nebo nahodilého přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo
k jejich neoprávněnému použití, zničení nebo ztrátě a
- b)
- zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí.
(1) Příslušník je oprávněn zajistit, popřípadě odstranit věc, je-li důvodné podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení života nebo zdraví člověka, životního prostředí, zvířat nebo majetku, a toto ohrožení nelze odstranit jinak.
(2) Hasičský záchranný sbor předá zajištěnou věc bez zbytečného odkladu orgánu veřejné správy, do jehož působnosti tato věc náleží, pokud tuto věc nelze na místě předat jejímu vlastníkovi, správci nebo oprávněnému uživateli.
(3) Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je příslušník oprávněn věc zničit.
Při přepravě a dalším nakládání s nebezpečnou látkou použitou anebo vzniklou při zásahu nebo s věcí zajištěnou nebo určenou ke zničení podle § 24 dbá hasičský záchranný sbor zvýšené opatrnosti a přiměřeně přihlédne k úpravě podmínek pro nakládání s touto látkou nebo věcí podle jiného právního předpisu.
Příslušník je oprávněn vyzvat každého, aby
- a)
- po nezbytnou dobu nevstupoval na
příslušníkem určené místo nebo se po nezbytnou dobu na takovém místě
nezdržoval, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu,
- b)
- po nezbytnou dobu setrval na příslušníkem určeném
místě nebo strpěl nezbytná opatření pro ochranu života nebo zdraví
odpovídající druhu nebezpečí, hrozí-li mu závažné ohrožení života nebo
zdraví, nebo
- c)
- se podrobil jiným nezbytným omezením vyplývajícím ze zásahu, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu.
Každý je povinen bez zbytečného odkladu uposlechnout výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněných v souvislosti s plněním úkolu.
(1) Příslušník je oprávněn vstoupit do obydlí, má-li důvodné podezření, že je ohrožen život nebo je vážně ohroženo zdraví člověka nebo hrozí škoda na majetku, která by mohla přesáhnout část-ku 50 000 Kč.
(2) Příslušník je oprávněn vstoupit do objektu, který neslouží jako obydlí, nebo na pozemek na dobu nezbytnou k řádnému provedení úkolu, nelze-li účelu sledovaného vstupem dosáhnout jinak.
(3) Příslušník je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 nebo 2 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup.
(4) Nebrání-li tomu okolnosti, zajistí příslušník při vstupu do obydlí přítomnost nezúčastněné osoby. Příslušník vyrozumí o vstupu do obydlí bez zbytečného odkladu Policii České republiky.
Příslušník je oprávněn vypnout nebo odstavit v nezbytném rozsahu přívod elektřiny, plynu, tepla, vody nebo jiné zařízení za účelem provedení zásahu, pokud nelze nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak a způsobený následek nebude zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který by hrozil.
(1) Hasičský záchranný sbor může pořizovat zvukový, obrazový nebo jiný záznam
- a)
- osob a věcí, které se nacházejí na místech veřejně přístupných, pro účely plnění konkrétního úkolu,
- b)
- zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních
údajů, které se přenášejí prostřednictvím sítí a služeb elektronických
komunikací na operačním a informačním středisku, nebo
- c)
- jiného konkrétního úkolu.
(2) Je-li k pořizování záznamu podle odstavce 1 zřízen stálý automatický systém, hasičský záchranný sbor informace o zřízení takového systému vhodným způsobem uveřejní.
(1) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informace z evidence provozované na základě jiného právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informaci bezplatně a bez zbytečného odkladu.
(2) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačního systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, a to způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z informačních systémů uvedených v odstavci 2 na technických nosičích dat. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne údaje bezplatně a bez zbytečného odkladu, pokud je to technicky možné.
(4) Hasičský záchranný sbor žádá o poskytnutí informací způsobem, který umožní uchovávat identifikační údaje o organizační části hasičského záchranného sboru a identifikační údaje příslušníka, který o poskytnutí informací žádal, a údaje o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informace žádáno. Hasičský záchranný sbor identifikační údaje uchovává po dobu nejméně 5 let.
(5) Hasičský záchranný sbor může v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu žádat údaje o veřejné infrastruktuře, zejména o vodovodech včetně vnějších požárních hydrantů, plynovodech, kanalizacích, kabelových sítích, produktovodech a vnějších elektrických rozvodech včetně vypínacích jednotek nízkého napětí, vysokého napětí a velmi vysokého napětí.
Záznam volání na číslo tísňového volání může hasičský záchranný sbor předat složce integrovaného záchranného systému, je-li potřebný k plnění konkrétního úkolu. Záznam tohoto volání lze předat i orgánu veřejné moci na jeho písemnou žádost v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.
(1) Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, adresy místa trvalého pobytu, adresy místa hlášeného pobytu na území České republiky nebo adresy bydliště v zahraničí, jde-li o cizince, a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.
(2) Příslušník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu, která
- a)
- neuposlechla jeho výzvy nebo se nepodrobila omezením vyplývajícím ze zásahu,
- b)
- je podezřelá, že porušila předpisy na úseku požární
ochrany, integrovaného záchranného sy-stému, krizového řízení nebo
ochrany obyvatelstva,
- c)
- se zdržuje v blízkosti místa, kde došlo k zásahu,
- d)
- je evakuována nebo v jejíž prospěch jsou organizována opatření ochrany obyvatelstva, zejména nouzové přežití, nebo
- e)
- byla dekontaminována.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti, příslušník je oprávněn požádat příslušníka Policie České republiky o provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti podle zákona o Policii České republiky.
Hasičský záchranný sbor může v návaznosti na řešení mimořádné události nebo krizové situace žádat informace související s příčinami, průběhem a následky mimořádné události nebo krizové situace.
Hasičský záchranný sbor může při řešení mimořádné události nebo krizové situace zpracovávat citlivé údaje bez souhlasu osoby, jsou-li potřebné pro plnění konkrétního úkolu hasičského záchranného sboru. Zpracovávat bez souhlasu osoby lze i citlivé údaje, které jsou součástí záznamu podle § 30 odst. 1 písm. b).
Osobní údaje lze předat nebo zpřístupnit orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném pro výkon působnosti tohoto orgánu.
Hasičský záchranný sbor může přiměřeným způsobem zveřejňovat osobní údaje evakuovaných osob a osob umístěných v zařízeních pro nouzové přežití obyvatelstva v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince.
(1) Hasičský záchranný sbor vede seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňového volání nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy (dále jen ˙seznam osob˙).
(2) O zařazení do seznamu osob může požádat osoba se zdravotním postižením nebo její zákonný zástupce. Součástí žádosti je souhlas se zpracováváním osobních údajů osoby se zdravotním postižením v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, popřípadě též adresa místa, kde se dlouhodobě zdržuje, a druh zdravotního postižení. Součástí žádosti je i telefonní číslo žadatele. Platnost souhlasu skončí vyřazením osoby ze seznamu osob.
(3) Hasičský záchranný sbor zařadí osobu se zdravotním postižením do seznamu osob na základě žádosti podle odstavce 2. Hasičský záchranný sbor osobu se zdravotním postižením ze seznamu osob na její žádost nebo žádost jejího zákonného zástupce bez zbytečného odkladu vyřadí.
(4) Žádost o zařazení a žádost o vyřazení ze seznamu osob lze podat písemně nebo osobně hasičskému záchrannému sboru kraje příslušnému podle místa trvalého pobytu osoby se zdravotním postižením.
(5) Hasičský záchranný sbor a další základní složky integrovaného záchranného systému mohou využít údaje obsažené v seznamu osob při příjmu tísňového volání, při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva.
Hasičský záchranný sbor osobní údaje nezlikviduje, jsou-li dále využívány při plnění úkolu nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu.
(1) Hasičský záchranný sbor užívá symboly hasičského záchranného sboru, kterými se rozumí velký znak, malý znak a prapor hasičského záchranného sboru. Použití symbolu hasičského záchranného sboru osobou je možné, pokud tím neohrozí dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory velkého a malého znaku a základní znaky charakterizující prapor hasičského záchranného sboru.
Slova ˙hasičský záchranný sbor˙ a tato slova v jiném gramatickém tvaru nebo zkratka ˙HZS ČR˙ nesmí být obsažena v obchodní firmě, v názvu právnické osoby, v názvu orgánu nebo organizačního článku právnické osoby, v označení podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku nebo v názvu jiného subjektu; obdobně to platí i pro použití těchto slov nebo zkratky jiným způsobem nebo pro jiné seskupení těchto slov, pokud by to ohrozilo dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(1) O naložení s movitou věcí ve vlastnictví České republiky mezi organizačními složkami státu, které jsou organizačními částmi hasičského záchranného sboru, nebo mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout generální ředitel opatřením5).
(2) Podle odstavce 1 lze rozhodnout
- a)
- jestliže majetek ve vlastnictví
České republiky, s nímž je organizační složka státu příslušná
hospodařit, není dostatečný k plnění jejího úkolu v souvislosti s
přípravou na mimořádnou událost nebo krizovou situaci nebo jejich
řešením, nebo
- b)
- v souvislosti s dodávkou nebo poskytováním služeb v
rámci humanitární pomoci podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci
a humanitární pomoci poskytované do zahraničí.
(1) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru, může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést v rozsahu nezbytném pro toto řešení movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné osoby.
(2) Organizační složka státu, která je organizační částí hasičského záchranného sboru, může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu.
(3) Při nakládání s majetkem podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích5) upravující rozhodování o nepotřebnosti, přednostní nakládání s majetkem České republiky ve prospěch organizačních složek státu a státních organizací a podmínky týkající se bezúplatných převodů vlastnictví na jiné osoby a bezúplatného užívání majetku České republiky jinými osobami nepoužijí.
(1) Hasičskému záchrannému sboru kraje, záchrannému útvaru a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, se uhradí náklady vzniklé
- a)
- úmyslným protiprávním jednáním
osoby, s výjimkou jednání osoby, která není plně svéprávná, nebo osoby,
která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a
posoudit jeho následky, nebo
- b)
- při jeho zásahu u dopravní nehody.
(2) Náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu paušální částkou.
(3) Pro účely úhrady nákladů podle odstavce 1 příslušný orgán, který ve věci rozhodl, poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaru pravomocné rozhodnutí, nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1; to neplatí, pokud jeho poskytnutí může ohrozit účel trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b). Tyto údaje se poskytují bezplatně.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar po obdržení rozhodnutí podle odstavce 3 písemně vyzve osobu, která se dopustila jednání podle odstavce 1 písm. a), aby ve stanovené lhůtě uhradila náklady vzniklé jejím úmyslným protiprávním jednáním ve stanovené výši a na stanovený účet. Nejsou-li tyto náklady ve stanovené lhůtě uhrazeny, uloží hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar osobě povinnost tyto náklady uhradit.
(5) V případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje hasičský záchranný sbor náhradu nákladů přímo proti
- a)
- příslušné pojišťovně, která
uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla
způsobena újma,
- b)
- České kanceláři pojistitelů, pokud byla provozem
vozidla způsobena újma, kterou je tato kancelář povinna nahradit z
garančního fondu, nebo
- c)
- Ministerstvu financí, pokud byla újma způsobena
provozem tuzemského vozidla, které nemá podle zákona o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu.
(6) Pokud vznikl spor o tom, kdo má uhradit náklady zásahu u dopravní nehody, uhradí je Česká kancelář pojistitelů. Vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojišťovnou, popřípadě Ministerstvem financí, jsou pojišťovna, popřípadě Ministerstvo financí, povinny České kanceláři pojistitelů poskytnutou úhradu nákladů nahradit. Úhrada nákladů podle odstavce 1 písm. b) se zasílá na účet příslušného hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce; bližší údaje k těmto účtům se sdělují České kanceláři pojistitelů, Ministerstvu financí a příslušným pojišťovnám.
(7) Hasičský záchranný sbor kraje uplatňuje úhradu nákladů podle odstavce 1 i za zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce.
(8) Vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu u dopravní nehody.
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
- a)
- úmyslně neoprávněně nosí služební
stejnokroj příslušníka s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému
sboru nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným
stejnokrojem zaměnitelné,
- b)
- v rozporu s § 27 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu,
- c)
- použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s § 40 odst. 1, nebo
- d)
- poruší povinnost mlčenlivosti podle § 48 odst. 1.
(2) Bývalý příslušník se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném neoprávněně nosí služební stejnokroj s odlišujícím označením nebo jej nosí způsobem, který poškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč a v blokovém řízení pokutu do 5 000 Kč.
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
- a)
- v rozporu s § 27 neuposlechne bez zbytečného odkladu výzvy nebo pokynu příslušníka uplatněné v souvislosti s plněním úkolu,
- b)
- použije symbol hasičského záchranného sboru v rozporu s § 40 odst. 1, nebo
- c)
- použije slova ˙hasičský záchranný sbor˙, tato slova
v jiném gramatickém tvaru, jiné seskupení těchto slov nebo zkratku ˙HZS
ČR˙ v rozporu s § 41.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 Kč.
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje, který je příslušný také k projednání správních deliktů v blokovém řízení.
(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(7) Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(1) Každý, kdo byl hasičským záchranným sborem požádán o pomoc, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(2) O zproštění mlčenlivosti podle odstavce 1 a jeho rozsahu rozhoduje generální ředitel nebo jím pověřená osoba.
Porušením povinnosti mlčenlivosti uložené příslušníkovi nebo zaměstnanci jiným právním předpisem není poskytnutí údajů policejnímu orgánu, státnímu zástupci, soudu, jinému bezpečnostnímu sboru včetně bezpečnostního sboru jiného členského státu Evropské unie nebo správnímu orgánu, jde-li o údaje potřebné k plnění jejich působnosti na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy.
(1) Medaili, čestnou medaili nebo dar lze udělit za
- a)
- poskytnutí pomoci při likvidaci požáru, řešení jiné mimořádné události nebo krizové situace nebo odstraňování jejich následků,
- b)
- dlouhodobou činnost při předcházení požárům, živelním pohromám, mimořádným událostem nebo krizovým situacím, nebo
- c)
- podporu a spolupráci při plnění úkolů hasičského záchranného sboru.
(2) Darem může být movitá věc nebo peněžní částka.
(3) Medaili nebo čestnou medaili uděluje mi- nistr vnitra nebo generální ředitel.
(4) Dar uděluje ministr vnitra, generální ředitel, ředitel hasičského záchranného sboru kraje, velitel záchranného útvaru nebo ředitel školy.
(1) Hasičský záchranný sbor České republiky zřízený podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za hasičský záchranný sbor podle tohoto zákona.
(2) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za generální ředitelství podle tohoto zákona.
(3) Hasičské záchranné sbory krajů zřízené podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považují za hasičské záchranné sbory krajů podle tohoto zákona.
(4) Záchranný útvar zřízený podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za záchranný útvar podle tohoto zákona.
(5) Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku- -Místku zřízená podle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, se považuje za školu podle tohoto zákona.
(6) Do doby přijetí nařízení podle § 44 odst. 8 se pro určení výše úhrady nákladů zásahu použije paušální částka ve výši, která byla k 31. prosinci 2015 stanovena právní úpravou paušální výše úhrady nákladů zásahu.
Ten, kdo nesplňuje omezení podle § 41, je povinen uvést svou obchodní firmu a název a název svých orgánů a organizačních článků do souladu s § 41 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; pro označení podnikatele to platí obdobně.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova ˙předkládá Ministerstvu financí˙ nahrazují slovem ˙zpracovává˙.
2. V § 24 odst. 1 písm. c) se slova ˙předkládá Ministerstvu financí návrh˙ nahrazují slovem ˙poskytuje˙.
3. V § 24 odst. 1 písm. d) se slova ˙ve spolupráci s Ministerstvem financí˙ zrušují, za slovo ˙techniky˙ se vkládají slova ˙a staveb sloužících pro výkon služby jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí˙ a na konci textu písmene se doplňují slova ˙ , nebo se podílí na úkolech obce, které plní v přenesené působnosti státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů˙.
4. Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu zní:
(1) Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.
(2) Spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.
(3) Ustanovení § 44 až 47 se nepoužijí na spalinovou cestu, která není součástí stavby, nebo na spalinovou cestu, která je součástí volně stojícího komínu o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větším nebo komínu o stavební výšce 60 metrů a větší, anebo na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW.
(1) Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen ˙oprávněná osoba˙).
(2) Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty podle tohoto zákona u spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce.
(3) Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cesty a způsob kontroly spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Revizi spalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen ˙revizní technik spalinových cest˙).
(2) Důvody pro provádění revize spalinové cesty a způsob tohoto provádění stanoví prováděcí právní předpis.
Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru.
(1) Oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní o tom písemný záznam.
(2) Revizní technik spalinových cest předá objednateli neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové cesty.
(3) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a písemné zprávy o revizi spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis.˙.
5. V § 65 odst. 1 písm. a) se slovo ˙kraje˙ nahrazuje slovy ˙zřízená jako jednotka hasičského záchranného sboru kraje, jednotka generálního ředitelství nebo jednotka záchranného útvaru hasičského záchranného sboru˙ a na konci textu písmene se slovo ˙kraje˙ zrušuje.
6. § 69a zní:
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, nebo obce mohou namísto vlastní jednotky požární ochrany zajistit plnění úkolů této jednotky na základě smlouvy mezi sebou nebo se státem, který zastupuje hasičský záchranný sbor kraje, nebo zřízením společné jednotky požární ochrany.
(2) Za společnou jednotku požární ochrany se považuje také jednotka požární ochrany podle § 65 odst. 1, na jejíž činnost a vybavení na základě smlouvy podle odstavce 1 finančně přispívá právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo obec, které jsou jinak povinny jednotku požární ochrany zřídit.
(3) Postup podle odstavce 1 je podmíněn předchozím souhlasem hasičského záchranného sboru kraje. Hasičský záchranný sbor kraje může udělit souhlas za podmínky, že budou dodrženy mimo jiné požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona a smlouvou určená jednotka bude akceschopná. Hasičský záchranný sbor kraje současně stanoví druh společné jednotky v souladu s § 65 odst. 1. V případě, že smlouvu podle odstavce 1 uzavírá hasičský záchranný sbor kraje, souhlas uděluje generální ředitelství.
(4) Na základě smlouvy podle odstavce 1 musí být hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obci poskytovány finanční prostředky ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o zmenšeném početním stavu. V případě, kdy je smlouva uzavírána mezi hasičským záchranným sborem kraje a obcí v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje, musí být tyto prostředky ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona, pokud není ve smlouvě podle odstavce 1 stanoveno jinak. V případě, kdy je smlouva uzavřena mezi hasičským záchranným sborem kraje a zřizovatelem jednotky hasičského záchranného sboru podniku, bude zaměstnanec podniku zařazený v této jednotce upřednostněn v řízení ve věcech služebního poměru vedeném v návaznosti na mimořádné zřízení služebního místa.
(5) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1 nebo postupem uvedeným v odstavci 1, jsou povinny přispívat na společnou jednotku podle odstavce 2 hasičskému záchrannému sboru kraje nebo obci, jejíž jednotka požární ochrany je předurčena požárním poplachovým plánem kraje pro uvedenou obec jako první za dodržení podmínek uvedených v § 65 odst. 6.
(6) Obec, na jejímž území je dislokována stanice hasičského záchranného sboru kraje, může uzavřít s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje smlouvu, v níž upraví užívání majetku ve vlastnictví této obce, poskytování prostředků, případně další vztahy ve vazbě na činnosti hasičského záchranného sboru kraje.˙.
7. Za § 76 se vkládají nové § 76a až 76c, které znějí:
(1) Oprávněné osobě, která
- a)
- neprovede čištění nebo kontrolu spalinové cesty stanoveným způsobem, nebo
- b)
- v rozporu s § 47 odst. 1 nepředá písemnou zprávu o
provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo ji předá po
stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(2) Oprávněné osobě nebo reviznímu technikovi spalinových cest, který v rozporu s § 46 neoznámí zjištěné nedostatky příslušnému stavebnímu úřadu nebo orgánu státního požárního dozoru nebo je oznámí opožděně, se uloží pokuta do 50 000 Kč.
(3) Reviznímu technikovi spalinových cest, který
- a)
- neprovede revizi spalinové cesty stanoveným způsobem, nebo
- b)
- v rozporu s § 47 odst. 2 nepředá písemnou zprávu o revizi spalinové cesty nebo ji předá po stanovené lhůtě,
se uloží pokuta do 50 000 Kč.
Vlastníkovi nebo provozovateli objektu, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou a který provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem, se uloží pokuta do 100 000 Kč.
Pokutu podle § 76a a 76b ukládá hasičský záchranný sbor kraje. Při stanovení výše pokuty přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání.˙.
8. V § 77 odstavec 2 zní:
˙(2) Pokutu podle § 76 vybírá hasičský záchranný sbor kraje.˙.
9. V § 78 odst. 1 se tečka na konci písmene z) nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písme- no aa), které zní:
˙aa) kdo provozuje spalinovou cestu v rozporu s tímto zákonem.˙.
10. V § 78 odst. 2 se za slova ˙až d)˙ vkládají slova ˙a aa)˙.
11. V § 79 odstavec 2 zní:
˙(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá a vybírá hasičský záchranný sbor kraje.˙.
12. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní:
Hasičský záchranný sbor a jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí mohou při plnění svých úkolů používat zásahovou požární techniku s celkovou hmotností převyšující 3 500 kg, která je schopna dlouhodobého provozu
- a)
- bez pomocných činidel do systému pro kontrolu oxidů dusíku,
- b)
- při použití nestandardního paliva.˙.
13. V § 97 se slovo ˙Jednotky˙ nahrazuje slovy ˙Hasičský záchranný sbor a jednotky˙.
14. V § 101 se za slova ˙§ 31a,˙ vkládají slova ˙§ 44 odst. 3, § 45 odst. 2, § 47 odst. 3,˙.
V § 1 odst. 3 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 184/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova ˙pro výkon služby1g)˙ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 1g se zrušuje.
V § 45 odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 501/2012 Sb., se slova ˙č. 238/2000 Sb.˙ nahrazují slovy ˙o Hasičském záchranném sboru České republiky˙.
V § 20 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 503/2012 Sb., odstavec 2 zní:
˙(2) Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.˙.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ˙Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c) a l).˙.
2. V § 10 odst. 3 se slova ˙Ministerstvo vnitra˙ nahrazují slovy ˙Ministr vnitra˙.
3. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:
˙(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.˙.
V § 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb., se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ˙ , pokud jiný právní předpis nestanoví jinak˙.
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 17 odst. 2 písm. a) se za slova ˙státních podniků,˙ vkládají slova ˙prvků kritické infrastruktury,˙.
2. V § 25 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ˙ ; obdobně to platí i pro zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v bezpečnostním sboru˙.
Zrušuje se:
1. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
2. Část druhá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
3. Část druhá zákona č. 586/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
4. Část čtyřicátá třetí zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
5. Část čtyřicátá první zákona č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
6. Část sedmnáctá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
7. Zákon č. 260/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8. Část druhá zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozi-dla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
9. Část třicátá osmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.
10. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.
11. Nařízení vlády č. 263/2013 Sb., o paušální výši úhrady nákladů zásahu.
12. Vyhláška č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky).
13. Vyhláška č. 349/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky).
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
Příloha k zákonu č. 320/2015 Sb.
––––––––––––––––––––
- 1)
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 2)
- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 3)
- Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
- 4)
- Například zákon č. 239/2000 Sb., zákon č. 240/2000 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
- 5)
- Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
