80

ZÁKON
ze dne 12. března 2019,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

      Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb. a zákona č. 306/2018 Sb., se mění takto:

      1.  Na konci poznámky pod čarou č. 137 se na samostatný řádek doplňuje věta ˙Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/ /952/EU.˙.

      2.  V § 6 odst. 4 písm. b) se částka ˙2 500 Kč˙ nahrazuje slovy ˙rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění˙.

      3.  V § 7 odst. 7 písm. a) se částka ˙800 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙1 600 000 Kč˙.

      4.  V § 7 odst. 7 písm. b) se částka ˙600 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙1 200 000 Kč˙.

      5.  V § 7 odst. 7 písm. c) se částka ˙300 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙600 000 Kč˙.

      6.  V § 7 odst. 7 písm. d) se částka ˙400 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙800 000 Kč˙.

      7.  V § 8 odst. 4 se za slova ˙a) až d)˙ vkládají slova ˙a i)˙.

      8.  V § 9 odst. 4 větě první se částka ˙300 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙600 000 Kč˙.

      9.  V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 3 doplňují slova ˙a ze zisku rodinné fundace˙.

     10.  V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní:

     ˙7.  příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),˙.

     11.  V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 13 doplňují slova ˙a z rodinné fundace˙.

     12.  V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

˙j)

příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.˙.

      13.  V § 23 odst. 9 písm. a) se slova ˙ , kmenových listů˙ zrušují.

      14.  V § 23 se doplňuje odstavec 19, který zní:

      ˙(19)  Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen.˙.

      15.  V § 23 se doplňuje odstavec 20, který včetně poznámky pod čarou č. 140 zní:

      ˙(20)  V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů¹⁴⁰), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018.

––––––––––––––––––––

¹⁴⁰)

Nařízení Komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16.˙.

      16.  V § 23d se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

      17.  V § 23d odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závodu přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporací nebo při rozdělení obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací, nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací, nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporací při rozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro převod obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace existují řádné ekonomické důvody.˙.

      18.  V § 23d se na konci odstavců 3 a 4 doplňuje věta ˙To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.˙.

      19.  Za § 23d se vkládají nové § 23e až 23h, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 23e

Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů

      (1)  Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek

a)

30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo

b)

80 000 000 Kč.

      (2)  Nadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmů rozumí výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

      (3)  Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmů rozumí

a)

finanční výdaj,

b)

výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne,

c)

pomyslný úrok v rámci derivátu,

d)

výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c),

e)

výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d),

f)

úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,

g)

úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví,

h)

výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g).

      (4)  Výpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmů rozumí příjem ve formě úroku z úvěrového finančního nástroje a obdobný příjem z titulu podle odstavce 3.

      (5)  Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se po-dává daňové přiznání,

a)

výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji upraveného podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů,

b)

základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,

c)

samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst. 4,

d)

odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,

e)

kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu nebo kladného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a

f)

nadměrných výpůjčních výdajů.

      (6)  Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omeze- ní uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce.
§ 23f

Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů

      Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu me-zi příjmy a výdaji v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je

a)

bankou,

b)

spořitelním a úvěrovým družstvem,

c)

obchodníkem s cennými papíry,

d)

pojišťovnou,

e)

zajišťovnou,

f)

institucí penzijního pojištění,

g)

fondem penzijní společnosti,

h)

investičním fondem nebo podfondem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo obdobným zahraničním fondem,

i)

investiční společností obhospodařující investiční fond,

j)

ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,

k)

centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů nebo

l)

poplatníkem, který nemá

      1.  přidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti,

      2.  stálou provozovnu a

      3.  povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví.

§ 23g

Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví

      (1)  Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem.

      (2)  Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů rozumí přeřazení majetku

a)

poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí,

b)

poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice,

c)

spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice.

      (3)  Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České republiky, a jedná se o přemístění majetku

a)

související s financováním cenných papírů,

b)

poskytovaného jako finanční kolaterál nebo

c)

pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity.

      (4)  Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku zpět do Čes-ké republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato podmínka splněna.

      (5)  Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; přitom u

a)

hmotného a nehmotného majetku se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce 2 s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny se použije cena, která by byla sjednána mezi nespojený-mi osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtená kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení,

b)

majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

§ 23h

Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace

      (1)  Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snižuje základ daně přidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmu do základu daně těchto přidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osobou, o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že

a)

státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen ˙stát zdroje˙), není Česká republika, nebo

b)

státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.

      (2)  Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj z důvodu platby mezi přidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmu plynoucího z této platby do základu daně přidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, u které

a)

došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmu do základu daně v případě, že státem zdroje je Česká republika,

b)

nedošlo k zahrnutí příjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému příjmu v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém tato platba snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.

      (3)  Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjem hledí jako na zahrnutý do základu daně, pokud

a)

došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj vznikl, nebo

b)

lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobami.

      (4)  Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji přidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ daně jiné přidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci 1 nebo 2.

      (5)  Přidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace rozumí přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osob zachází, jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží.˙.

      20.  V § 34a odst. 1 písm. a) a b) se slova ˙reali-zaci projektu výzkumu a vývoje˙ nahrazují slovy ˙výzkum a vývoj˙.

      21.  V § 34b odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo ˙vynaložil˙ vkládají slova ˙ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje˙.

      22.  Za § 34b se vkládá nový § 34ba, který včetně nadpisu zní:

˙§ 34ba

Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje

      (1)  Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje.

      (2)  V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést

a)

název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a

b)

základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou

      1.  obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob,

      2.  jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, a

      3.  daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.

      (3)  Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě, že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.˙.

      23.  Nadpis § 34c zní:

˙Projektová dokumentace˙.

      24.  V § 34c odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
˙K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová dokumentace obsahuje˙.

      25.  V § 34c odst. 1 písmeno d) zní:

˙d)

předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku, ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu,˙.

      26.  V § 34c odst. 1 písm. e) se slova ˙budou odborně zajišťovat˙ nahrazují slovy ˙ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat˙.

      27.  V § 34c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova ˙prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje˙.

      28.  V § 34c odst. 1 písm. g) se slova ˙a místo˙ zrušují a slovo ˙projektu˙ se nahrazuje slovy ˙projektové dokumentace˙.

      29.  V § 34c odst. 1 písm. h) se slova ˙odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje˙ nahrazují slovy ˙osoby schvalující projektovou dokumentaci˙.

      30.  V § 34c odstavce 2 a 3 znějí:

      ˙(2)  Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu níz-kého základu daně nebo daňové ztráty.

      (3)  Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmů

a)

fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka,

b)

právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.˙.

      31.  V § 34c se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.˙.

      32.  V § 34e odst. 1 se za slovo ˙poplatníka˙ vkládají slova ˙ , který podal oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje,˙.

      33.  V § 34e odst. 3 písm. a) se slovo ˙projekt˙ nahrazuje slovy ˙název a cíle projektu˙.

      34.  V § 34e odst. 3 písm. b), c) a e) se slovo ˙projektů˙ nahrazuje slovem ˙projektu˙.

      35.  V § 34e se odstavec 4 zrušuje.

      36.  V § 38d odst. 3 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

      37.  Za § 38d se vkládá nový § 38da, který včetně nadpisu zní:

˙§ 38da

Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí

      (1)  Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.

      (2)  Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1 ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána, nebo by byla sražena nebo vybrána, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen nebo by podléhal zdanění v České republice.

      (3)  Oznámení podle odstavce 1 lze podat jen

a)

na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

b)

na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo

c)

datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně

      1.  podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

      2.  s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo

      3.  dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

      (4)  Má-li plátce daně nebo jeho zástupce datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 pouze způsobem podle odstavce 3 písm. c).

      (5)  V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí podání uvést

a)

své identifikační údaje,

b)

identifikační údaje příjemce příjmu podle odstavce 1,

c)

údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.

      (6)  Plátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o

a)

příjmu, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že ne-podléhá zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucích danému daňovému nerezidentovi nepřesahuje v daném kalendářním měsíci 100 000 Kč,

b)

příjmu podle § 6 odst. 4.

      (7)  Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.˙.

      38.  Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně nadpisu zní:

˙§ 38fa

Zdanění ovládané zahraniční společnosti

      (1)  Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud

a)

ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a

b)

daň obdobná dani z příjmů právnických osob

      1.  ovládané zahraniční společnosti, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo

      2.  ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, po- kud by činnost stálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky.

      (2)  Ovládající společností se pro účely daní z příjmů rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a

a)

který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané zahraniční společnos- ti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobami splňuje jednu z podmínek podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2, nebo

b)

jehož stálá provozovna je ovládanou zahraniční společností.

      (3)  Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmů rozumí

a)

poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, sám nebo společně s přidruženými osobami

      1.  se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %, nebo

      2.  má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku,

b)

stálá provozovna poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, která je součástí právního řádu a podle které se dvojí zdanění jejích příjmů vylučuje metodou vynětí.

      (4)  Přidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25 % podílu na zisku druhé osoby.

      (5)  Zahrnovanými příjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí příjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období v zahraničí

a)

ve formě výpůjčních příjmů,

b)

ve formě licenčních poplatků,

c)

z podílu na zisku,

d)

z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmů právnických osob,

e)

z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,

f)

z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností,

g)

z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osob a přidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou,

h)

z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osobě, jejíž činnost spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osob a následném prodeji tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobám bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou.

      (6)  Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti.

      (7)  Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ovládající společnosti se upraví v souladu s odstavcem 1. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížen, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě odstavce 1 zvyšuje.

      (8)  Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které se použije odstavec 1,

a)

ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem,

b)

ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností,

c)

poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem.

      (9)  Při snížení daně podle odstavce 8 se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f.

      (10)  Předmětem daně není příjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1.˙.

      39.  Za § 38zf se vkládá nový § 38zg, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 141
zní:
˙§ 38zg

Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví

      (1)  Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který uzavřel s Českou republikou nebo Evropskou unií dohodu o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie¹⁴¹) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek.

      (2)  Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob.

      (3)  V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze

a)

dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a

b)

poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena.

      (4)  Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy

a)

poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo

b)

byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1.

      (5)  Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z pří-jmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky.

––––––––––––––––––––

¹⁴¹)

Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření.˙.

Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      2.  Ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a kalendářní měsíce předcházející se použije ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      3.  Ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

      4.  Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      5.  Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      6.  Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 a § 22 odst. 1 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020.

      7.  Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona.

      8.  Ustanovení § 23 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      9.  Ustanovení § 23 odst. 19 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

     10.  Ustanovení § 23 odst. 20 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2019 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

     11.  Úroky, které jsou podle právních předpisů upravujících účetnictví součástí ocenění majetku uvedeného do užívání před 17. červnem 2016, a úroky obsažené v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem strany tohoto závazku na následný úplatný převod tohoto majetku ze smluv uzavřených před 17. červnem 2016 se nepovažují za výpůjční výdaje.

     12.  Ustanovení § 23g a § 38zg zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na přemístění majetku bez změny vlastnictví uskutečněné ve zdaňovacích obdobích započatých před 1. lednem 2020.

      13.  Ustanovení § 23h zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020.

      14.  Ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, lze použít ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, tato ustanovení se použijí ve všech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je projekt výzkumu a vývoje řešen.

      15.  Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjmy, ze kterých byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      16.  Rozhodnutí o zproštění oznamovací povinnosti vydaná na základě § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účinná pro příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, které nejsou od daně osvobozeny a o kterých mezinárodní smlouva nestanoví, že nepodléhají zdanění v České republice. Tato rozhodnutí pozbývají účinnosti 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dani z hazardních her

Čl. III

      Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher˙ nahrazují slovy ˙vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů˙.

      2.  V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo ˙součin˙ nahrazuje slovem ˙rozdíl˙.

      3.  V § 3 odst. 2 písmena a) a b) znějí:

˙a)

součinu

      1.  částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a

      2.  poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkla- dů a

b)

úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.˙.

      4.  V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.˙.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      5.  V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.˙.

      6.  V § 8 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

      1.  Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      2.  V případě vkladu přijatého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se při jeho vrácení použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou vkladu přijatého v době od 1. ledna 2017 do dne bezprostředně předcházejícího nabytí účinnosti tohoto zákona a vráceného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, při jehož vrácení se použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      3.  V případě turnaje živé hry, do něhož byly přijaty všechny vklady nebo z něhož byla vyplacena alespoň jedna výhra přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 3 odst. 3 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.


ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. V

      Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 283/2018 Sb., se mění takto:

      1.  Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty:

˙Směrnice Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy.
Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku.˙.

      2.  V § 2 odst. 1 písm. a) a b) se slova ˙v rámci uskutečňování ekonomické činnosti˙ nahrazují slo- vy ˙ , která jedná jako taková,˙.

      3. V § 2 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slovo ˙uskutečněné˙ nahrazuje slovy ˙s místem plnění˙ a slova ˙v rámci uskutečňování ekonomické činnosti˙ se nahrazují slovy ˙ , která jedná jako taková,˙.

      4.  V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:

˙a)

úplatou

      1.  částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním,

      2.  dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,˙.

      5.  V § 4 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.

Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písme- na k) až m).

      6.  V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

˙n)

uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.˙.

      7.  V § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 se za slovo ˙ujednáno˙ vkládají slova ˙a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé˙ a za slovo ˙bude˙ se vkládají slova ˙za obvyklých okolností˙.

      8.  V § 4 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova ˙ ; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu˙.

        9.  V § 4a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙ , včetně dotace k ceně˙ a slova ˙ , kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby,˙ zrušují.

      10.  V § 4a odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.˙.

      11.  V § 5 odst. 1 větě první se slova ˙fyzická nebo právnická˙ zrušují a slova ˙pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak˙ se nahrazují slovy ˙nebo skupina˙.

      12.  V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Osobou povinnou k dani není

a)

člen skupiny,

b)

zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.˙.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstav-ce 3 až 6.

      13.  V § 5 odstavec 3 zní:

      ˙(3)  Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti.˙.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

      14.  V § 5 odst. 4 větě první se slovo ˙úplatu˙ nahrazuje slovy ˙poplatky nebo jiné úhrady˙ a věty druhá a třetí se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 7b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

      15.  V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Osoba podle odstavce 4 se považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti,

a)

které jsou uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b)

při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže tím, že osoba podle odstavce 4 nebyla považována nebo není považována za osobu povinnou k dani; tyto činnosti stanoví vláda nařízením.˙.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstav-ce 6 a 7.

      16.  V § 5 se odstavec 7 zrušuje.

      17.  V § 5a odst. 1 se věta třetí zrušuje.

      18.  V § 6b odst. 2 se slova ˙obchodní kor- porace do obchodního rejstříku˙ nahrazují slovy ˙právnické osoby do veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva příslušného státu˙ a slova ˙obchodní korporace˙ se nahrazují slovy ˙právnické osoby˙.

      19.  V § 6k se slova ˙podle § 2b˙ zrušují.

      20.  V § 9 odst. 1 větě první se za slova ˙osobě povinné k dani˙ vkládají slova ˙ , která jedná jako taková,˙.

      21.  V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo ˙dani˙ vkládají slova ˙ , která jedná jako taková,˙.

      22.  V § 10i se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

      ˙(3)  Odstavec 1 se nepoužije na poskytnutí služby osobou, která má sídlo v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě, pokud

a)

místo příjemce služby je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a

b)

celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně před-cházejícím kalendářním roce 10 000 EUR ne- bo ekvivalent této částky v národní měně při použití směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou pro den 5. prosince 2017.

      (4)  Na poskytnutí služby, kterým byla překročena hodnota podle odstavce 3, se použije odstavec 1.

      (5)  Osoba poskytující službu podle odstavce 3 se může rozhodnout, že místo plnění se určí podle odstavce 1. V takovém případě je povinna tak postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla.˙.

      23.  V § 11 odst. 2 větě první se slova ˙pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží˙ nahrazují slovy ˙u tohoto pořízení, které bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, splnil v tomto členském státě povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění˙.

      24.  V § 11 odst. 3 větě první se slova ˙bylo předmětem daně v tuzemsku˙ nahrazují slovy ˙byla z tohoto pořízení v tuzemsku přiznána daň nebo přiznáno plnění˙, slova ˙odvedena daň˙ se nahrazují slovy ˙zaplacena daň, nebo o hodnotu přiznaného plnění˙ a na konci textu věty první se doplňují slova ˙ ; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění˙.

      25.  V § 11 odst. 4 se slova ˙přiznala a zaplatila daň˙ nahrazují slovy ˙je osobou, která je povinna přiznat daň˙.

      26.  V § 13 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

      27.  V § 13 odst. 3 písm. c) se za slovo ˙ujednáno˙ vkládají slova ˙a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé˙ a za slovo ˙bude˙ se vkládají slova ˙za obvyklých okolností˙.

      28.  V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

˙f)

předání dovezeného zboží, které bylo pro- puštěno do celního režimu volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku dodání tohoto zboží podle odstavce 1.˙.

      29.  V § 13 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova ˙do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží˙.

      30.  V § 13 odst. 7 písm. e) se slovo ˙plátcem˙ zrušuje.

      31.  V § 14 odst. 1 písmeno c) zní:

˙c)

zřízení, trvání a zánik věcného břemene,˙.

      32.  Za § 14 se vkládají nové § 15 až 15b, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 15

Poukaz

      (1)  Poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí listina,

a)

se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a

b)

na níž nebo v jejíž související dokumentaci jsou uvedeny tyto údaje:

      1.  zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo

      2.  osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.

      (2)  Jednoúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz, u kterého jsou v okamžiku jeho vydání o dodání zboží ne- bo poskytnutí služby, na které se vztahuje, známy alespoň tyto údaje:

a)

sazba daně v případě zdanitelného plnění nebo skutečnost, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a

b)

místo plnění.

      (3)  Víceúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz jiný než jedno-účelový poukaz.

      (4)  Poukaz je vydán okamžikem, kdy se převede na prvého nabyvatele.

§ 15a

Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě jednoúčelového poukazu

      (1)  Převod jednoúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden.

      (2)  Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz vlastním jménem

a)

vydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, nebo

b)

nevydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, touto osobou osobě, která poukaz vlastním jménem vydala.

      (3)  Přijme-li osoba povinná k dani jednoúčelový poukaz jako část úplaty za skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě tohoto poukazu, platí odstavec 2 pro skutečné pře-dání zboží nebo skutečné poskytnutí služby v části odpovídající této části úplaty.

§ 15b

Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě víceúčelového poukazu

      (1)  Převod víceúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

      (2)  Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

      (3)  Je-li v přímé souvislosti s převodem víceúčelového poukazu osobou povinnou k dani jinou než osobou, která má povinnost tento poukaz přijmout jako úplatu nebo část úplaty, poskytnuta samostatná služba, odstavec 1 se na poskytnutí této služby nepoužije.˙.

      33.  V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙ , která není˙ nahrazují slovy ˙nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, které nejsou˙.

      34.  V § 16 odst. 5 písm. d) se slova ˙jiného členského˙ nahrazují slovem ˙jiného˙, slovo ˙Organizace˙ se zrušuje a za slovo ˙smlouvy,˙ se vkládají slova ˙nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír,˙.

      35.  V § 19 odstavec 6 zní:

      ˙(6)  Osoba, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení nebo ve lhůtě pro podání daňového přiznání, jde-li o identifikovanou osobu; tyto lhůty nelze prodloužit. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena.˙.

      36.  V § 19 odst. 7 se slovo ˙motorových˙ zrušuje, slova ˙motorového vozidla˙ se nahrazují slovy ˙dopravního prostředku˙ a slova ˙ , kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání˙ se zrušují.

      37.  V § 21 odst. 1 písm. c) a v § 21 odst. 2 se text ˙d)˙ nahrazuje textem ˙c)˙.

      38.  V § 21 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova ˙V ostatních případech se zdanitelné plnění˙ nahrazují slovy ˙Zdanitelné plnění se˙.

      39.  V § 21 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

˙c)

dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata, pokud se nejedná o službu podle písmene b),˙.

Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písme-na d) až i).

      40.  V § 21 odst. 4 se na konci písmene h) slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      41.  V § 21 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno j), které zní:

˙j)

dnem převodu jednoúčelového poukazu.˙.

      42.  V § 21 odst. 6 větě první se text ˙f)˙ nahrazuje textem ˙e)˙.

      43.  V § 21 odstavec 8 zní:

      ˙(8)  Je-li poskytováno zdanitelné plnění s mís-tem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato; to neplatí

a)

pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň,

b)

v případech podle odstavce 4 písm. b), nebo

c)

v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      44.  V § 25 odst. 2 se za slovo ˙plátci˙ vkládají slova ˙nebo identifikované osobě˙.

      45.  V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa.˙.

      46.  V § 28 odst. 1 se na konci písmene d) slovo ˙ , nebo˙ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

      47.  V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Plátce je povinen v případě uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) vystavit doklad o použití.˙.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstav-ce 3 až 7.

      48.  V § 28 se doplňuje odstavec 8, který zní:

      ˙(8)  Plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.˙.

      49.  V § 29 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

˙b)

rozsah plnění, není-li v případě přijetí úplaty znám,˙.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písme- na c) a d).

      50.  V § 31b odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Souhrnný daňový doklad lze vystavit za

a)

více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo

b)

jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.˙.

      51.  V § 31b odst. 2 písm. b) se slova ˙ , pokud vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty˙ zrušují.

      52.  V § 31b odst. 3 se slovo ˙plnění˙ nahrazuje slovy ˙zdanitelná plnění nebo úplaty˙.

      53.  V § 31b odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Souhrnný daňový doklad musí vždy obsahovat tyto údaje, a to samostatně pro

a)

každé samostatné zdanitelné plnění

      1.  rozsah a předmět plnění,

      2.  den uskutečnění plnění,

      3.  jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,

      4.  základ daně,

      5.  sazbu daně a

      6.  výši daně,

b)

každou úplatu

      1.  rozsah a předmět plnění; rozsah plnění se uvede pouze v případě, je-li znám,

      2.  den přijetí úplaty,

      3.  základ daně,

      4.  sazbu daně a

      5.  výši daně.˙.

      54.  V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Doklad o použití neobsahuje tyto údaje:

a)

označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

b)

daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.˙.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

      55.  V části první hlavě II nadpisu dílu 6 se slo-va ˙ , opravný daňový doklad˙ zrušují.

      56.  V části první hlavě II dílu 6 se nad § 36 vkládá označení oddílu 1, které včetně nadpisu zní:

˙Oddíl 1

Základ daně a výpočet daně˙.

      57.  V § 36 odst. 1 se za slova ˙třetí osoby,˙ vkládají slova ˙a to˙.

      58.  V § 36 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písme-na b) až d).

      59.  V § 36 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou ˙Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.˙.

      60.  V § 36 odst. 6 písm. a) se za slova ˙až d)˙ vkládají slova ˙a f)˙.

      61.  V § 36 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

˙c)

dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí,

d)

dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí.˙.

      62.  V § 36 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:

      ˙(7)  Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového pouka-zu je vše, co jako úplatu za víceúčelový poukaz uhradila nebo má uhradit osoba, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo třetí osoba, a to bez daně za toto zdanitelné plnění. Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci snížená o daň.

      (8)  Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úplaty za uskutečněné zdanitelné plnění, stanoví se základ daně za toto plnění jako součet částky stanovené podle odstavce 7 pro část úplaty odpovídající víceúčelovému poukazu a částky stanovené podle odstavce 1 pro zbývající část úplaty.˙.

Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstav-ce 9 až 13.

      63.  V § 36 se doplňuje odstavec 14, který zní:

      ˙(14)  Obvyklou cenou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala; pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou

a)

v případě zboží částka, která

      1.  není nižší než kupní cena daného nebo po-dobného zboží, nebo

      2.  odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1,

b)

v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.˙.

      64.  V § 36a odst. 1 a 2 se slova ˙cena obvyklá˙ nahrazují slovy ˙obvyklá cena˙.

      65.  V § 36a odst. 3 písm. d) se slova ˙ , jsou-li plátci˙ zrušují.

      66.  § 37 včetně nadpisu zní:

˙§ 37

Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby

      Daň se vypočte jako

a)

součin základu daně a sazby daně, nebo

b)

rozdíl mezi

      1.  částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a

      2.  částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.˙.

      67.  V § 37a odst. 2 písm. a) se slovo ˙platná˙ nahrazuje slovy ˙a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platné˙.

      68.  V § 37a odst. 2 písm. b) se slova ˙ , která byla uplatněna˙ nahrazují slovy ˙a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu, které byly uplatněny˙.

      69.  V § 37a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova ˙ ; obdobně se postupuje, byly-li uplatněny různé kurzy pro přepočet cizí měny na českou měnu˙.

      70.  V § 38 odst. 3 větě první se slova ˙jako součin základu daně a sazby daně˙ nahrazují slovy ˙podle § 37 písm. a)˙ a věta druhá se zrušuje.

      71.  V § 39 odst. 2 a v § 40 odst. 3 se text ˙odstavce 1˙ nahrazuje textem ˙písm. a)˙.

      72.  V části první hlavě II dílu 6 se nad § 42 vkládá označení oddílu 2, které včetně nadpisu zní:

˙Oddíl 2

Oprava základu daně a oprava výše daně˙.

      73.  V nadpisu § 42 se slova ˙a oprava výše daně˙ zrušují.

      74.  V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙a výši daně˙ nahrazují slovy ˙ , nastanou-li tyto skutečnosti:˙.

      75.  V § 42 odst. 1 písm. a) se slovo ˙při˙ zrušuje.

      76.  V § 42 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písme- na b) až e).

      77.  V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo ˙při˙ zrušuje.

      78.  V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo ˙pokud˙ zrušuje a text ˙písm. d)˙ se nahrazuje textem ˙písm. c)˙.

      79.  V § 42 odst. 1 písm. d) se slovo ˙při˙ a slovo ˙nebo˙ zrušují.

      80.  V § 42 odst. 1 písm. e) se slova ˙pokud byla úplata˙ nahrazují slovy ˙použití úplaty˙ a slovo ˙použita˙ se zrušuje.

      81.  V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno f), které zní:

˙f)

další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a po dni uskutečnění zdanitelného plnění.˙.

      82.  V § 42 odstavce 2 a 3 znějí:

      ˙(2)  Opravu základu daně podle odstavce 1 písm. f) v případě reorganizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu.

      (3)  Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné

a)

dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně,

b)

dnem schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu,

c)

dnem zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení, nebo

d)

dnem přeměny reorganizace v konkurs v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě této přeměny.˙.

      83.  V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

      ˙(4)  Při opravě základu daně plátce

a)

vystaví opravný daňový doklad, nebo

b)

provede opravu základu daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce

      1.  neměl povinnost vystavit daňový doklad nebo

      2.  vystavil daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu mu není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.

      (5)  Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů ode dne uvedeného v odstavci 3.

      (6)  Oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Pokud je snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění; to neplatí pro samostatné zdanitelné plnění uskutečněné podle odstavce 3 písm. b) až d).˙.

Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstav-ce 7 až 13.

      84.  V § 42 odst. 7 větě první se slova ˙a výše daně se uplatní sazba daně platná˙ nahrazují slovy ˙plátce opraví výši daně, pro kterou použije sazbu daně platnou˙, na konci textu věty první se doplňu- jí slova ˙ , z níž vznikla povinnost přiznat daň˙ a ve větě poslední se slova ˙a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b)˙ nahrazují slovy ˙podle odstavce 1 písm. f)˙.

      85.  V § 42 odst. 8 se slova ˙a výše daně nelze provést˙ nahrazují slovy ˙nelze provést, pokud den uvedený v odstavci 3 nastane˙ a doplňují se věty druhá a třetí ˙Lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně; v případě insolvenčního řízení lhůta pro opravu základu daně neběží v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne schválení reorganizačního plánu. V případě přenechání zboží k užití na základě smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. c) lze opravu základu daně provést po celou dobu tohoto přenechání zboží.˙.

      86.  V § 42 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova ˙a výše daně˙ zrušují.

      87.  V § 42 odst. 9 písm. b) a c) se text ˙písm. d)˙ nahrazuje textem ˙písm. c)˙.

      88.  V § 42 odst. 10 se slova ˙a výše daně˙ zrušují, text ˙písm. d)˙ se nahrazuje textem ˙písm. c)˙ a text ˙odst. 1˙ se nahrazuje textem ˙písm. a)˙.

      89.  V § 42 odst. 11 se slova ˙se oprava základu daně provede˙ nahrazují slovy ˙provede plátce nebo identifikovaná osoba opravu základu daně˙ a čís- lo ˙6˙ se nahrazuje číslem ˙9˙.

      90.  V § 42 odst. 13 větě první se slova ˙se postupuje˙ nahrazují slovy ˙postupuje plátce nebo identifikovaná osoba˙, slova ˙ , 2, 4 a 5˙ se nahrazují slovy ˙a 4 až 8˙ a ve větě druhé se slova ˙a výše daně˙ zrušují.

      91.  V nadpisu § 43 se slova ˙v jiných případech˙ zrušují.

      92.  V § 43 odst. 1 větě druhé se slova ˙ , podle odstavce 2˙ zrušují.

      93.  V § 43 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  V případě opravy výše daně podle odstav-ce 1 plátce nebo identifikovaná osoba

a)

vystaví opravný daňový doklad, nebo

b)

provedou opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce nebo identifikovaná osoba

      1.  neměli povinnost vystavit daňový doklad nebo

      2.  vystavili daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu jim není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.˙.

      94.  V § 43 se doplňuje odstavec 7, který zní:

      ˙(7)  Při poskytnutí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, platí odstavce 1 až 4 obdobně.˙.

      95.  § 44 se včetně nadpisu zrušuje.

      96.  V § 45 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙a výše daně˙ a slova ˙v jiných případech˙ zrušují.

      97.  V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

˙k)

den uvedený v § 42 odst. 3.˙.

      98.  V § 45 odst. 2 se za slova ˙zjednodušený daňový doklad˙ vkládají slova ˙a osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, není plátci dostatečně známa˙.

        99.  V § 45 odst. 4 větě první se slova ˙a oprava výše daně˙ a slova ˙v jiných případech˙ zrušují.

      100.  V § 45 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Opravný daňový doklad lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu.˙.

      101.  V části první hlavě II dílu 6 se nad § 46 vkládá označení oddílu 3, které včetně nadpisu zní:

˙Oddíl 3

Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky˙.

      102.  § 46 včetně nadpisu zní:

˙§ 46

Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky

      (1)  Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud

a)

pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu,

b)

pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,

c)

se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud

      1.  rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,

      2.  schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

      3.  zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

d)

došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůs- talosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,

e)

bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

      (2)  Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nastanou skutečnosti podle odstavce 1 písm. a) až d) zakládající provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, které mají za následek

a)

zvýšení opraveného základu daně, je věřitel povinen provést další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky; podmínky pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou splněny i v případě, že podle zprávy pro oddlužení nebo podle výsledků skončeného řízení o pozůstalosti bude pohledávka ze zdanitelného plnění plně uspokojena,

b)

snížení opraveného základu daně, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky.

      (3)  Opravu základu daně podle odstavce 1 nelze provést, pokud

a)

věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli

      1.  kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskuteč- něného zdanitelného plnění představova- la alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, nebo

      2.  osobami blízkými,

b)

věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy,

c)

dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespo-lehlivou osobou,

d)

oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu uvedeného v odstavci 1, a to v rozsahu, v jakém byla tato oprava a opravy s ní související provedeny,

e)

dlužník není věřiteli dostatečně znám,

f)

věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře,

g)

věřitel neopravil základ daně podle § 42 v případě přeměny reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně podle § 42, nebo

h)

dlužník přestal být plátcem.

      (4)  Opravu základu daně podle odstavců 1 a 2 nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém

a)

se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo

b)

došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění.

      (5)  Lhůta pro opravu základu daně podle odstavce 4 neběží

a)

po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele,

b)

po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

c)

po dobu řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

d)

po dobu správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil v řízeních podle odstavce 1 písm. a) až d) svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, nebo

e)

od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka.

      (6)  Věřitelem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce,

a)

který uskutečnil zdanitelné plnění vůči jinému plátci, z něhož mu vznikla povinnost přiznat daň,

b)

který daň z tohoto plnění přiznal,

c)

který neobdržel úplatu nebo její část za toto plnění a

d)

jehož právo na plnění z pohledávky nezaniklo.

      (7)  Dlužníkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce, který přijal od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část.˙.

      103.  Za § 46 se vkládají nové § 46a až 46g, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 46a

Výše opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

      (1)  Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky se provede ve výši základu daně stanoveného z

a)

neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, která nebyla vymožena v exekučním řízení,

b)

neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo při přeměně reorganizace v konkurs,

c)

předpokládané neobdržené úplaty podle zprávy pro oddlužení v případě schválení oddlužení,

d)

neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě zastavení insolvenčního řízení,

e)

neobdržené úplaty za zdanitelné plnění na základě výsledku skončeného řízení o pozůstalosti; opravu základu daně nelze provést do výše, v jaké povinnost k úhradě dluhů věřitele přešla na dědice, nebo

f)

neobdržené úplaty za zdanitelné plnění určené kvalifikovaným odhadem na základě dosavadního výsledku a průběhu příslušného řízení, jde-li o opravu základu daně podle § 46 odst. 1 písm. e).

      (2)  Při stanovení výše základu daně podle odstavce 1 se neobdržená úplata sníží o částku v pe-něžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.

      (3)  Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky došlo ke skuteč-nostem zakládajícím provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, věřitel při stanovení výše této další opravy zohlední všechny změny základu daně provedené předešlou opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky a opravami nebo změnami s ní souvisejícími.

      (4)  Pokud nebyla pohledávka v insolvenčním řízení v rámci přezkoumání přihlášených pohledávek zjištěna v hodnotě, kterou měla v době svého vzniku, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky zjištěné na přezkumném jednání nebo při přezkumu provedeném insolvenčním správcem v oddlužení.

      (5)  Pokud byla pohledávka přezkoumávána v rámci likvidace pozůstalosti, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky, v jaké je pohledávka v řízení o pozůstalosti považována za zjištěnou.

      (6)  Pokud je úplata za zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny určené ke dni jeho uskutečnění, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z této obvyklé ceny.

      (7)  Byl-li u původního zdanitelného plnění stanoven základ daně v nesprávné výši, může věřitel provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše odpovídající správně stanovenému základu daně.

      (8)  Dojde-li před provedením opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky k opravě základu daně, opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo opravě výše daně, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z opraveného základu daně nebo opravené výše daně.

§ 46b

Změna výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem

      (1)  Věřitel je povinen změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud

a)

nastaly skutečnosti zakládající oprávnění k provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) a

b)

z těchto skutečností vyplývá, že skutečná výše základu daně stanoveného z neobdržené úplaty neodpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem.

      (2)  Změnit výši opravy základu daně podle odstavce 1 nelze, pokud je absolutní hodnota roz- dílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a vý- ší opravy určené kvalifikovaným odhadem nižší než 1 000 Kč.

      (3)  Je-li hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určenou kvalifikovaným odhadem

a)

kladná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,

b)

záporná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.

§ 46c

Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky

      (1)  Věřitel je povinen provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b sníží poslední známá neobdržená úplata.

      (2)  První dodatečnou opravu podle odstavce 1 v případě oddlužení je věřitel povinen provést poté, co skutečná výše uspokojení přesáhla výši před- pokládanou schválenou zprávou pro oddlužení po schválení oddlužení.

      (3)  Do snížení poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1 nebo 2 se započte rovněž částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky nebo v souvislosti s po-jištěním nebo zajištěním pohledávky.

      (4)  Věřitel je oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b zvýší poslední známá neobdržená úplata.

      (5)  Je-li hodnota rozdílu mezi základem daně stanoveným z poslední známé neobdržené úplaty a základem daně stanoveným z neobdržené úplaty po změně poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1, 2 nebo 4

a)

kladná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,

b)

záporná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.

      (6)  Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 5 obdobně.

§ 46d

Zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

      (1)  Věřitel je povinen provést zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužníka a insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu

a)

zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dluž-níkův úpadek,

b)

zjištění, že není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, nebo

c)

souhlasu všech věřitelů a insolvenčního správce s návrhem dlužníka na zrušení konkursu.

      (2)  Zrušení opravy základu daně podle odstavce 1 provede věřitel ve výši poslední známé neobdržené úplaty.

§ 46e

Opravné daňové doklady v případě nedobytné pohledávky

      (1)  Rozhodne-li se věřitel opravit základ daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen vystavit základní opravný daňový doklad do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých se rozhodl tuto opravu provést.

      (2)  Věřitel je povinen vystavit opravný daňový doklad

a)

v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,

b)

v případě dodatečné opravy základu daně do 30 dnů ode dne snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, nebo

c)

při zrušení opravy základu daně do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost provést zrušení opravy základu daně.

      (3)  Základní opravný daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:

a)

označení věřitele,

b)

daňové identifikační číslo věřitele,

c)

označení dlužníka,

d)

daňové identifikační číslo dlužníka,

e)

odkaz na příslušné ustanovení § 46 odst. 1, podle kterého je oprava základu daně prováděna,

f)

informaci o tom, že se jedná o další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se jedná o opravu základu daně podle § 46 odst. 2,

g)

spisovou značku insolvenčního řízení, je-li oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení,

h)

evidenční číslo základního opravného daňového dokladu,

i)

den vystavení základního opravného daňového dokladu,

j)

den uskutečnění opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně,

k)

informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to

      1.  evidenční číslo daňového dokladu,

      2.  den uskutečnění původního zdanitelného plnění,

      3.  výši úplaty,

      4.  základ daně,

      5.  sazbu daně a

      6.  výši daně,

l)

informace vztahující se k předchozí opravě základu daně, změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravě základu daně a zrušení opravy základu daně, pokud byly provedeny, a to

      1.  evidenční číslo základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů,

      2.  den vystavení základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů,

      3.  den uskutečnění zdanitelného plnění,

      4.  výši předchozí opravy základu daně, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně a zrušení opravy základu daně,

      5.  výši opravy poslední známé daně,

m)

informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to

      1.  neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění,

      2.  výši opravy základu daně,

      3.  daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění.

      (4)  Opravný daňový doklad v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem obsahuje tyto údaje:

a)

označení věřitele,

b)

daňové identifikační číslo věřitele,

c)

označení dlužníka,

d)

daňové identifikační číslo dlužníka,

e)

informaci o tom, že jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,

f)

spisovou značku insolvenčního řízení, pokud je oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení,

g)

evidenční číslo

      1.  daňového dokladu,

      2.  základního opravného daňového dokladu,

      3.  opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,

h)

den

      1.  uskutečnění původního zdanitelného plnění,

      2.  uskutečnění opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky,

      3.  vystavení opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,

      4.  uskutečnění změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud touto změnou došlo ke snížení výše opravy základu daně,

i)

informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to

      1.  výši úplaty,

      2.  základ daně,

      3.  sazbu daně a

      4.  výši daně,

j)

informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to

      1.  neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění určenou kvalifikovaným odhadem,

      2.  výši opravy základu daně,

      3.  daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění,

k)

informace vztahující se ke změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, a to

      1.  neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění podle § 46a odst. 1 písm. a) až e),

      2.  rozdíl mezi výší neobdržené úplaty podle bodu 1 a výší neobdržené úplaty, která odpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,

      3.  sazbu daně,

      4.  základ daně stanovený z rozdílu podle bo- du 2,

      5.  daň vypočtenou z rozdílu podle bodu 2.

      (5)  Opravný daňový doklad v případě dodatečné opravy základu daně obsahuje tyto údaje:

a)

označení věřitele,

b)

daňové identifikační číslo věřitele,

c)

označení dlužníka,

d)

daňové identifikační číslo dlužníka,

e)

informaci o tom, že jde o dodatečnou opravu základu daně,

f)

evidenční číslo

      1.  daňového dokladu,

      2.  základního opravného daňového dokladu,

      3.  opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena,

      4.  opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně,

g)

den

      1.  uskutečnění původního zdanitelného plnění,

      2.  uskutečnění opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky,

      3.  uskutečnění změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena,

      4.  vystavení opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně,

      5.  uskutečnění dodatečné opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně,

h)

snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, které je důvodem pro dodatečnou opravu základu daně,

i)

výši poslední známé neobdržené úplaty,

j)

výši neobdržené úplaty po jejím snížení nebo zvýšení podle § 46c,

k)

rozdíl mezi

      1.  výší poslední známé neobdržené úplaty a

      2.  výší neobdržené úplaty po jejím snížení podle § 46c,

l)

sazbu daně,

m)

základ daně stanovený z rozdílu podle písme- ne k),

n)

daň vypočtenou z rozdílu podle písmene k).

      (6)  Opravný daňový doklad při zrušení opravy základu daně obsahuje tyto údaje:

a)

označení věřitele,

b)

daňové identifikační číslo věřitele,

c)

označení dlužníka,

d)

daňové identifikační číslo dlužníka,

e)

informaci o tom, že jde o zrušení opravy základu daně,

f)

evidenční číslo

      1.  daňového dokladu,

      2.  základního opravného daňového dokladu,

      3.  opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena,

      4.  opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně, pokud byla tato oprava provedena,

      5.  opravného daňového dokladu při zrušení opravy základu daně,

g)

den

      1.  vystavení opravného daňového dokladu při zrušení opravy základu daně,

      2.  den uskutečnění zrušení opravy základu daně,

      3.  den provedení opravy podle § 46 odst. 1,

h)

základ daně a daň u původního zdanitelného plnění,

i)

výši poslední známé neobdržené úplaty,

j)

sazbu daně,

k)

základ daně a daň ve výši, v jaké je provedeno zrušení opravy základu daně.

§ 46f

Opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jako samostatné zdanitelné plnění

      (1)  Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné

a)

dnem doručení základního opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek snížení základu daně,

b)

dnem doručení opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečnou opravu základu daně, které mají za následek snížení opraveného základu daně,

c)

dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek zvýšení opraveného základu daně, nebo

d)

dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečnou opravu základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného základu daně.

      (2)  Věřitel, který provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání

a)

kopie všech vystavených daňových dokladů, na kterých jsou uvedena zdanitelná plnění, u kterých provedl tuto opravu, nebo

b)

seznam těchto dokladů s uvedením všech náležitostí uvedených na těchto daňových dokladech.

§ 46g

Společné ustanovení pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky

      V případě opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky plátce opraví výši poslední známé daně, pro kterou použije sazbu daně platnou ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění.˙.

      104.  V § 47 odst. 3 se ve větě druhé zrušují slova ˙ , tepla a chladu˙ a ve větě třetí se za slova ˙v příloze č. 3a˙ vkládají slova ˙ , tepla a chladu˙.

      105.  V § 47 odst. 8 se číslo ˙10˙ nahrazuje číslem ˙12˙.

      106.  V § 48 odst. 4 se za slovo ˙rozumí˙ vkládají slova ˙byt nebo jiný˙, slovo ˙který˙ se nahrazuje slovem ˙které˙, slovo ˙odpovídá˙ se nahrazuje slovem ˙odpovídají˙ a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova ˙a jsou k tomuto účelu určeny˙.

      107.  V § 51 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

˙b)

rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),˙.

Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písme- na c) až m).

      108.  § 53 včetně nadpisu zní:

˙§ 53

Rozhlasové a televizní vysílání

      Rozhlasovým nebo televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí poskytování rozhlasového nebo televizního vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání, s výjimkou vysílání obchodního sdělení, nebo poskytování obdobného vysílání z jiného členského státu nebo ze třetí země.˙.

      109.  V § 56 odstavec 3 zní:

      ˙(3)  Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let

a)

od vydání

      1.  prvního kolaudačního souhlasu nebo první-ho kolaudačního rozhodnutí, nebo

      2.  kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci, nebo

b)

v případě, že se pro vybranou nemovitou věc nevydává kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, ode dne, kdy bylo započato

      1.  první užívání vybrané nemovité věci, nebo

      2.  užívání dokončené vybrané nemovité věci po podstatné změně; pokud byl k provedené podstatné změně této vybrané nemovité věci vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, postupuje se podle písmene a).˙.

      110.  V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty podle odstavce 3 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.˙.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstav-ce 5 a 6.

      111.  V § 56a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

˙b)

poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55 ve znění platném k 1. lednu 2008,˙.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písme-na c) až e).

      112.  V § 56a odstavec 3 zní:

      ˙(3)  Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatňuje daň; to neplatí pro nájem

a)

stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,

b)

obytného prostoru,

c)

jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d)

stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem,

e)

pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán,

f)

práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.˙.

      113.  V § 57 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova ˙v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů˙ nahrazují slovy ˙podle zákona o vysokých školách˙.

      114.  V § 57 odst. 1 písm. c) se bod 3 včetně poznámky pod čarou č. 44b zrušuje.

Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.

      115.  V § 57 odst. 1 písmena d) a e) znějí:

˙d)

činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e), poskytovaná osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti nebo která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program,

e)

výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků v zahraničních školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky,˙.

Poznámky pod čarou č. 44d a 44g se zrušují.

      116.  V § 58 odst. 2 písmeno a) zní:

˙a)

lidské krve, lidských orgánů a mateřského mléka, pokud není ke dni jejich dodání zřejmé, že budou použity pro průmyslové využití, nebo˙.

      117.  V § 61 písmeno a) zní:

˙a)

poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a jejichž povaha je politická, odborová, náboženská, vlastenecká, filozofická, dobročinná nebo občanská, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,˙.

      118.  V § 61 písmeno g) zní:

˙g)

poskytování služeb nezávislým seskupením osob, které je osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, se sídlem v tuzemsku, svým členům, kteří uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle písmen a) až f), § 52 odst. 1, § 53 nebo § 57 až 59 nebo činnosti, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, pokud

      1.  jsou tyto služby přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli uskutečňovat uvedená plnění nebo činnosti,

      2.  úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě a

      3.  toto poskytování služeb nenarušuje tím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, hospodářskou soutěž.˙.

      119.  V § 66 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo ˙plátcem˙ zrušuje.

      120.  V § 66 odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat

a)

rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, nebo

b)

jinými důkazními prostředky v případě

      1.  ústního celního prohlášení pro vývoz zboží, nebo

      2.  úkonu považovaného za celní prohlášení pro vývoz zboží.˙.

      121.  V § 68 odst. 3 písm. a) se slova ˙přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi˙ nahrazují slovy ˙mezinárodní leteckou dopravu za úplatu˙.

      122.  V § 68 odst. 6 větě druhé se slova ˙službu, která bezprostředně souvisí s letadly˙ nahrazují slovy ˙takové poskytnutí služby˙, za slovo ˙nepovažuje˙ se vkládá slovo ˙zejména˙ a slova ˙ , odbavení cestujících, odbavení nákladu a pošty˙ se nahrazují slovy ˙nebo odbavení cestujících˙.

      123.  V § 68 odst. 7 písmeno a) zní:

˙a)

orgány Evropské unie,˙.

      124.  V § 68 odst. 8 větě první se slovo ˙zastupitelství˙ nahrazuje slovy ˙mezinárodní organizaci, zastoupení˙, za slovo ˙sídla˙ se vkládají slova ˙nebo zastoupení˙ a slova ˙nebo zastupitelství sídlo˙ se nahrazují slovy ˙ , organizace nebo zastoupení sídlo nebo umístění˙.

      125.  V § 68 odst. 8 větě třetí se za slovo ˙sídlo˙ vkládají slova ˙nebo umístění˙, za slovo ˙organizací˙ se vkládá slovo ˙ , zastoupení˙ a věta poslední se zrušuje.

      126.  V § 68 odst. 9 se slovo ˙zastupitelství˙ nahrazuje slovy ˙mezinárodní organizace, zastoupení˙, za slovo ˙sídlem˙ se vkládají slova ˙nebo umístěním˙, za slovo ˙sídla˙ se vkládají slova ˙nebo zastoupení˙ a na konci odstavce 9 se doplňuje věta ˙Obdobně se postupuje v případě dodání dopravního prostředku z jiného členského státu osobě požívající výsad a imunit.˙.

      127.  V § 68 odst. 10 písm. a) se slova ˙ , kte- ré jsou určeny˙ nahrazují slovem ˙určené˙, slova ˙ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo států zúčastněných˙ se nahrazují slovy ˙státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného˙ a na konci textu písmene a) se doplňují slova ˙ ; toto osvobození se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky˙.

      128.  V § 68 odst. 10 písm. b) se slova ˙jaké- hokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír a který není státem určení, které jsou určeny˙ nahrazují slovy ˙státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, pokud nejsou státem určení, určené˙.

      129.  V § 68 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí:

      ˙(11)  Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný členský stát, se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně

a)

Ministerstvo obrany podle odstavce 10 písm. a), nebo

b)

příslušný orgán členského státu určení podle odstavce 10 písm. b).

      (12)  Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 se v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný než členský stát, prokazuje čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal.˙.

Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 13 až 17.

      130.  V § 68 odst. 13 se slova ˙Státy zúčastněné˙ nahrazují slovy ˙Ozbrojené síly státu zúčastněného˙.

      131.  V § 68 odst. 16 se číslo ˙15˙ nahrazuje číslem ˙17˙.

      132.  V nadpisu § 69 se slova ˙přepravy a˙ a slovo ˙přímo˙ zrušují.

      133.  V § 69 odstavce 1 a 2 znějí:

      ˙(1)  Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží.

      (2)  Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby

a)

vztahující se k dovozu zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo

b)

přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b).˙.

      134.  V § 71 odst. 4 písm. c) se za slovo ˙sídla˙ vkládají slova ˙ ; toto ustanovení se pro zastoupení mezinárodní organizace použije obdobně˙.

      135.  V § 71 odst. 4 písm. d) se slova ˙států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, jiných než České republiky˙ nahrazují slovy ˙státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír˙ a na konci textu písmene d) se doplňují slova ˙ ; toto osvobození se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky˙.

      136.  V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Ozbrojené síly státu zúčastněného v Part-nerství pro mír mají nárok na osvobození od daně při dovozu zboží pouze v rozsahu stanoveném příslušnou mezinárodní smlouvou.˙.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstav-ce 6 a 7.

      137.  V § 71c odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo ˙výrobků˙ vkládají slova ˙podle zákona upravujícího spotřební daně˙.

      138.  V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      139.  V § 71c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno e), které zní:

˙e)

množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují 100 g tabáku.˙.

      140.  V § 72 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

      141.  § 74 včetně nadpisu zní:
˙§ 74

Oprava odpočtu daně

      (1)  Pokud se plátce, pro něhož se uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstav-ce 2 nebo 3. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.

      (2)  Uplatnil-li plátce odpočet daně z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, je povinen provést opravu odpočtu daně.

      (3)  Uplatnil-li plátce odpočet daně ze zdanitelného plnění spočívajícího v převodu jednoúčelového poukazu a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně.

      (4)  Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

      (5)  V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, je plátce původně uplatněný odpočet daně povinen snížit za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

      (6)  Zjistil-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšení uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné.

      (7)  Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 45 odst. 5, je oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně.˙.

      142.  Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 74a

Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky

      (1)  Dlužník je povinen snížit uplatněný odpočet daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobyt-né pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, které mají za následek snížení uplatněného odpočtu daně, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

      (2)  Opravu odpočtu daně podle odstavce 1 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem.

      (3)  Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad.

      (4)  Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi.

      (5)  Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést do 3 let ode dne, kdy se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná.

      (6)  Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem.˙.

      143.  V § 75 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

      144.  V § 75 odst. 1 se slova ˙v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími˙ nahrazují slovy ˙pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely˙, slova ˙své ekonomické činnosti˙ se nahrazují slovy ˙účely svých uskutečněných plnění˙ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta ˙Tím není dotčeno ustanovení § 76.˙.

      145.  V § 75 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).˙.

      146.  V § 75 odst. 3 větě první se slova ˙činnosti plátce, které jsou předmětem daně, a podílu použití pro ekonomické činnosti plátce˙ nahrazují slovy ˙účely svých uskutečněných plnění˙.

      147.  V § 75 odst. 4 větě druhé se slova ˙a tento nárok uplatnil˙ nahrazují slovy ˙ , tento nárok uplatnil a přijaté zdanitelné plnění použil˙, slova ˙své činnosti, které jsou předmětem daně a pro své ekonomické činnosti v příslušném˙ se nahrazují slovy ˙účely uskutečněných plnění v daném˙ a věty čtvrtá a pátá se zrušují.

      148.  V § 75 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

      ˙(5)  V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky opravy podle odstavce 4 rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z rozdílu mezi hodnotami poměrných koeficientů za příslušné roky, pokud se tyto hodnoty odchylují o více než 10 procentních bodů. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.

      (6)  Je-li vypočtená částka opravy podle odstavce 4 nebo 5 kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.˙.

      149.  V § 76 odst. 4 písm. a) se slovo ˙prodej˙ nahrazuje slovy ˙dodání nebo poskytnutí˙ a slova ˙své ekonomické činnosti˙ se nahrazují slovy ˙svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce˙.

      150.  V § 76 odst. 6 větě první se slovo ˙běžného˙ nahrazuje slovem ˙aktuálního˙.

      151.  V § 76 se na konci odstavce 6 doplňuje věta ˙Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.˙.

      152.  V § 76 odst. 7 větě první se slovo ˙běžného˙ nahrazuje slovem ˙aktuálního˙.

      153.  V § 78 odst. 1 větě druhé se slova ˙ekonomických činností˙ nahrazují slovy ˙ekonomické činnosti˙.

      154.  V § 78d odst. 4 se slovo ˙ , převede˙ zrušuje, slova ˙dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností˙ se nahrazují slovy ˙uskutečněné plnění˙ a slova ˙účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi, nebo pro činnosti, které nejsou předmětem daně˙ se nahrazují slovy ˙osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců˙.

      155.  Za § 78d se vkládá nový § 78da, který zní:

˙§ 78da

      (1)  Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.

      (2)  Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.

      (3)  Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.

      (4)  Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví⁷ⁱ), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plně- ní vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.˙.

      156.  V § 79 odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění

a)

pořídila v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a

b)

je ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.˙.

      157.  V § 79 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

      ˙(2)  Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud

a)

toto plnění pořídila v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,

b)

toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v období 12 po sobě jdoucích měsí-ců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání a

c)

tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.

      (3)  Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.

      (4)  Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud

a)

toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem,

b)

toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a

c)

měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně podle § 82a nebo 83, který nemohla uplatnit, neboť pro podání žádosti o vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně.˙.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstav- ce 5 a 6.

      158.  V § 79 odst. 5 větě první se slova ˙odstavce 1˙ nahrazují slovy ˙odstavců 1 až 4˙.

      159.  V § 79 odst. 6 se slova ˙a 2˙ nahrazují slovy ˙až 4˙.

      160.  V § 79 se doplňuje odstavec 7, který zní:

      ˙(7)  Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 4, pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na vrácení daně.˙.

      161.  V § 79a odst. 2 větě první se za slovo ˙neuskutečnila,˙ vkládají slova ˙u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden,˙.

      162.  V § 79a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Částka snížení nároku na odpočet daně u majetku, který není uveden v odstavci 2 a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného nároku na odpočet daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.˙.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstav-ce 4 a 5.

      163.  V § 79a odst. 5 se číslo ˙3˙ nahrazuje čís-lem ˙4˙.

      164.  Za § 79c se vkládá nový § 79d, který zní:

˙§ 79d

      (1)  Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani (dále jen ˙osoba, která má nárok na vrácení částky˙) snížila při zrušení registrace podle § 106 odst. 4 nebo § 106b odst. 2 písm. a) jako plátce uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku, vzniká jí nárok na vrácení částky odpovídající tomuto snížení v rozsahu, v jakém tento majetek použila pro uskutečňování plnění, z nichž by plátci vznikl nárok na odpočet daně, za období 1 roku po dni zrušení registrace.

      (2)  Pokud se osoba, která má nárok na vrácení částky, stane v průběhu období podle odstavce 1 plátcem, má nárok na vrácení částky podle odstavce 1 za období, které končí dnem předcházejícím dni, kdy se stala plátcem.

      (3)  Nárok na vrácení částky podle odstavce 1 lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byla osobě, která má nárok na vrácení částky, registrace zrušena, do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení částky podle odstavce 1 uplatněn, zaniká.

      (4)  Dodatečné daňové přiznání nelze podat před skončením období stanoveného v odstavci 1 nebo 2.

      (5)  Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení částky podle odstavce 1 vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.

      (6)  Osoba, která má nárok na vrácení částky, je daňovým subjektem.˙.

      165.  V části první hlavě II se v nadpisu dílu 11 slova ˙a prodej zboží za ceny bez daně˙ zrušují.

      166.  V § 80 odst. 1 písmeno c) zní:

˙c)

mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěné v tuzemsku,˙.

      167.  V § 80 odst. 1 písm. e) se slova ˙zastupitelství mezinárodní organizace˙ nahrazují slovy ˙mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku˙.

      168.  V § 80 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova ˙daňovém dokladu˙ nahrazují slovy ˙dokladu podle odstavce 6˙ a slova ˙s výjimkou˙ se nahrazují slovy ˙pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak nebo pokud z použití principu vzájemnosti nevyplývá něco jiného; tato částka se nevztahuje na˙.

      169.  V § 80 odst. 5 větě druhé se slova ˙této osobě zaniká uplynutím˙ nahrazují slovy ˙osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) až f) zaniká, pokud není uplatněn do˙.

      170.  V § 80 odst. 5 se za větu druhou vkládá věta ˙Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.˙.

      171.  V § 80 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova ˙kopií technického průkazu při pořízení osobního automobilu a˙ zrušují.

      172.  V § 80 odst. 6 písm. h) se slova ˙uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1˙ zrušují.

      173.  V § 80 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

      ˙(7)  Při pořízení osobního automobilu se nárok na vrácení daně prokazuje dokladem podle odstavce 6 a kopií technického průkazu.˙.

Dosavadní odstavce 7 až 14 se označují jako odstav-ce 8 až 15.

      174.  V § 80 se odstavec 9 zrušuje.

Dosavadní odstavce 10 až 15 se označují jako odstavce 9 až 14.

      175.  V § 80 odst. 9 větě první se slova ˙a g)˙ zrušují, ve větě druhé se slova ˙nebo žádost o vrácení daně se podávají˙ nahrazují slovy ˙se podává˙ a slova ˙podávají daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně˙ se nahrazují slovy ˙daňové přiznání podává˙.

      176.  V § 80 se na konci odstavce 9 doplňuje věta ˙Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.˙.

      177.  V § 80 odst. 10 písm. d) se slova ˙zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává˙ nahrazují slovy ˙mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace podávají˙ a slova ˙jejího sídla˙ se nahrazují slovy ˙jejich sídla nebo umístění˙.

      178.  V § 80 odst. 10 písm. e) se slovo ˙zastupitelství˙ nahrazuje slovy ˙mezinárodní organizace nebo zastoupení˙ a slova ˙uvedený v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podává˙ se nahrazují slovy ˙nebo člen jeho rodiny podávají˙.

      179.  V § 80 se odstavec 11 zrušuje.

Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 11 až 13.

      180.  V § 80 odst. 13 písm. e) bodu 1 se slova ˙neoprávněně vyplacenou částku správci daně˙ nahrazují slovy ˙vyplacenou částku nebo její poměrnou část správci daně do 30 dnů ode dne zjištění porušení těchto podmínek˙.

      181.  V § 80 odst. 13 písm. f) a h) se slovo ˙neoprávněně˙ zrušuje.

      182.  V § 80a odst. 1 se slovo ˙zastupitelství˙ nahrazuje slovem ˙zastoupení˙.

      183.  V § 80a se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.

      184.  V § 80a se odstavce 6 a 7 zrušují.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6.

      185.  V § 81 odst. 5 písm. h) se slova ˙uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1˙ zrušují.

      186.  V § 81 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

      ˙(6)  Pokud je žadatel osoba, které vznikla z nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby povinnost přiznat daň, doloží žádost o vrácení daně dokladem o nákupu zboží nebo služby vystavené dodavatelem nebo poskytovatelem nebo daňovým dokladem při dovozu a prokáže, že splnil povinnost přiznat daň z tohoto plnění.˙.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

      187.  V § 81 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.

      188.  V § 81 se odstavec 9 zrušuje.

Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavce 9.

      189.  V § 81 odst. 9 se slova ˙až 9˙ nahrazují slovy ˙až 8˙.

      190.  V § 82 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

      191.  V § 82a odst. 1 se na konci písmene a) slovo ˙a˙ zrušuje a vkládá se nové písmeno b), které zní:

˙b)

nebyla plátcem a˙.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

      192.  V § 82a odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Osoba registrovaná k dani uplatní nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Je-li zdanitelné plnění přijato provozovnou, uplatní oso-ba registrovaná k dani nárok na vrácení daně v členském státě, kde je umístěna tato provozovna. Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.˙.

      193.  V § 82a odst. 5 písm. g) se text ˙písm. b)˙ nahrazuje textem ˙písm. c)˙.

      194.  V § 82a odstavec 7 zní:

      ˙(7)  Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.˙.

      195.  V § 82a odst. 10 se věta druhá zrušuje.

      196.  V § 82b se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10.

      197.  V § 82b odst. 4 se text ˙písm. b)˙ zrušuje.

      198.  V § 82b odst. 5 větě druhé se slova ˙odstavce 5˙ nahrazují slovy ˙odstavce 4˙.

      199.  V § 82b odst. 7 větě první se číslo ˙6˙ nahrazuje číslem ˙5˙.

      200.  V § 82b odst. 8 větě první se slova ˙odstavce 8˙ nahrazují slovy ˙odstavce 7˙ a ve větě poslední se text ˙písm. b)˙ zrušuje.

      201.  V § 82b odst. 9 se na konci textu věty první doplňují slova ˙ ; povinnost uhradit úrok nevzniká, pokud osoba, které byla daň vrácena, v období, za které jí byla daň vrácena, se stala nebo byla plátcem, pokud splnila podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně˙.

      202.  V § 82b odst. 10 se slova ˙odstavce 10˙ nahrazují slovy ˙odstavce 9˙ a slova ˙tohoto zákona˙ se nahrazují slovy ˙daňového řádu˙.

      203.  V § 83 odst. 2 se slova ˙10 a 11˙ nahrazují slovy ˙9 a 10˙.

      204.  V § 83 odst. 5 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písme-na a) až c).

      205.  V § 83 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

˙b)

doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení,˙.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písme- na c) a d).

      206.  V § 83 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10.

      207.  V § 83 odstavec 7 zní:

      ˙(7)  Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána.˙.

      208.  V § 83 odst. 8 se věty první a druhá zrušují.

      209.  V § 83 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:

      ˙(11)  V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je zahraniční osoba povinna vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z prodlení za každý den od vyplacení do skutečného vrácení.

      (12)  O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok z prodlení vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, nebo ho změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne oznámení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.˙.

      210.  V § 84 odst. 3 písm. g) se slova ˙uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1˙ zrušují.

      211.  V § 84 odst. 7 se věta poslední zrušuje.

      212.  V § 85 odst. 3 se věta první nahrazuje větou ˙Daň se vrací za jedno motorové vozidlo dodané jedné nebo více osobám se zdravotním postižením v období 5 let do souhrnné výše 100 000 Kč.˙.

      213.  V § 85 odst. 8 se věty druhá a třetí zrušují.

      214.  V § 85 odst. 10 písm. h) se slova ˙uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1˙ zrušují.

      215.  V § 85 se na konci odstavce 11 doplňuje věta ˙Ve stejné lhůtě osoba se zdravotním postižením správci daně oznámí, že tuto částku nebo její poměrnou část vrací.˙.

      216.  V § 86 odst. 1 písm. a) se slovo ˙stranou˙ nahrazuje slovem ˙členem˙ a slova ˙zúčastněným státem˙ se nahrazují slovy ˙státem zúčastněným˙.

      217.  V § 86 odst. 5 větě první se slova ˙ , u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu˙ zrušují a ve větě třetí se slova ˙finanční úřad˙ nahrazují slovy ˙správce daně˙.

      218.  V § 86 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.

      219.  V § 86 odst. 7 písm. h) se slova ˙uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1˙ zrušují.

      220.  V § 86 odstavec 8 zní:

      ˙(8)  Správce daně vrátí vratitelný přeplatek na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.˙.

      221.  V § 86 odst. 9 se slova ˙na účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu˙ nahrazují slovy ˙správci daně prostřednictvím Ministerstva obrany˙.

      222.  V § 86 se doplňuje odstavec 10, který zní:

      ˙(10)  Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.˙.

      223.  Za § 86 se vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 86a

Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně

      (1)  Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem.

      (2)  Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.˙.

      224.  V části první hlavě II dílu 11 se nad § 87 vkládá označení dílu 12, které včetně nadpisu zní:

˙Díl 12

Prodej zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty˙.

      225.  V § 90 odst. 3 písm. a) se slova ˙dotace k ceně˙ zrušují a číslo ˙11˙ se nahrazuje číslem ˙13˙.

      226.  V § 92a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

      ˙(2)  Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.

      (3)  Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.˙.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

      227.  V § 92a se doplňuje odstavec 7, který zní:

      ˙(7)  Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.˙.

      228.  V § 92e odst. 1 se slova ˙podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce záko-nů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008˙ nahrazují slovy ˙odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2015˙.

      229.  V § 92e se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

      230.  V § 92f se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

      231.  V § 93a odst. 2 se slovo ˙ani˙ nahrazuje slovy ˙podle daňového řádu nebo místo pobytu podle daňového řádu anebo˙.

      232.  V § 97a odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Osoba podle § 6k nebo § 6l může podat přihlášku k registraci.˙.

      233.  V § 98 písm. c) se slovo ˙a˙ nahrazuje čárkou.

      234.  V § 98 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem ˙a˙ a doplňuje se písmeno e), které zní:

˙e)

skutečnost, že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.˙.

      235.  V § 100a se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

      236.  V § 101 odst. 1 písm. d) se text ˙1 písm. k)˙ nahrazuje textem ˙4 písm. g)˙.

      237.  V § 101 odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně. Nevznikla-li tomuto plátci ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně.˙.

      238.  V § 101a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙je povinen˙ nahrazují slovy ˙nebo identifikovaná osoba jsou povinni˙.

      239.  V § 101a odst. 1 se vkládá nové písme- no a), které zní:

˙a)

přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů,˙.

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písme-na b) až d).

      240.  V § 101a odst. 1 písm. c) se za slova ˙kontrolní hlášení˙ vkládají slova ˙ , souhrnné hlášení˙.

      241.  V § 101a se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstav-ce 2 a 3.

      242.  V § 101a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova ˙odstavcích 1 a 2˙ nahrazují slovy ˙odstav-ci 1˙.

      243.  V § 101a odst. 3 se slova ˙nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které˙ nahrazují slovem ˙ , které˙.

      244.  V § 101b odst. 5 se za slova ˙dodatečné daňové přiznání˙ vkládají slova ˙ , které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období,˙.

      245.  V § 101c písm. a) se slova ˙přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění˙ nahrazují slovy ˙přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň˙.

      246.  V § 101c písmeno b) zní:

˙b)

ze zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, které přijal, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění takového plnění poskytl,

      1.  vznikla tomuto plátci povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo

      2.  uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce,˙.

      247.  V § 101h odst. 3 se slova ˙kromě pokuty podle odstavce 1 nebo 2 tomu, kdo˙ nahrazují slovy ˙plátci, který˙ a slovo ˙daní˙ se nahrazuje slovy ˙daně z přidané hodnoty˙.

      248.  V § 101h odst. 6 větě první se slovo ˙daní˙ nahrazuje slovy ˙daně z přidané
hodnoty˙.

      249.  V § 101i se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.˙.

      250.  V § 102 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ˙ , nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě˙.

      251.  V § 102 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila

a)

poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo

b)

dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.˙.

      252.  V § 102 se na konci odstavce 4 doplňuje věta ˙Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.˙.

      253.  V § 102 odst. 5 se slova ˙současně s daňovým přiznáním˙ zrušují.

      254.  V § 104 odstavce 1 a 2 znějí:

      ˙(1)  Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří.

      (2)  Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.˙.

      255.  V § 104 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí:

      ˙(3)  Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří.

      (4)  Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 3, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

      (5)  Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.

      (6)  Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 5, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

      (7)  Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náležely, a současně uplatnil

a)

plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 ne-bo 6, nebo

b)

nárok na odpočet daně v částečné výši z tohoto plnění nebo z této úplaty, vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6 z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty.˙.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstav-ce 8 a 9.

      256.  V § 104 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova ˙nebo 2˙ nahrazují slovy ˙až 7˙.

      257.  V § 104 odst. 9 se slova ˙2 a 3˙ nahrazují slovy ˙3 až 6 a 8˙.

      258.  V § 106b odst. 2 písm. a) se číslo ˙12˙ nahrazuje číslem ˙6˙ a za slovo ˙daně,˙ se vkládají slova ˙s výjimkou uskutečněného zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem,˙.

      259.  V § 108 odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, je povinen z tohoto plnění přiznat daň.˙.

      260.  V § 108 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

      ˙(2)  Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kteří toto zboží pořizují.

      (3)  Pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a to

a)

plátce nebo identifikovaná osoba, pokud se jedná o

      1.  poskytnutí služby podle § 9 až 10d,

      2.  dodání zboží s instalací nebo montáží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce, nebo

      3.  dodání zboží soustavami nebo sítěmi,

b)

plátce, kterému je dodáno zboží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce; toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.

      (4)  Přiznat daň jsou povinni

a)

plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti,

b)

kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu,

c)

plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzni- ká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 4,

d)

uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa,

e)

osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6,

f)

osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň,

g)

osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže

      1.  zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a

      2.  plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.˙.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstav-ce 5 až 7.

      261.  V § 108a odst. 2 se slova ˙ceně obvyklé˙ nahrazují slovy ˙obvyklé ceně˙.

      262.  V § 110g odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem ˙a˙ a písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

      263.  V nadpisu § 110t se slova ˙a výše daně˙ zrušují.

      264.  V § 110t se slova ˙a výše daně˙ zrušují.

      265.  V příloze č. 2 se slova ˙od 1. ledna˙ nahrazují slovy ˙k 1. lednu˙.

      266.  V příloze č. 2 se slova ˙celním sazebníku v platném znění˙ nahrazují slovy ˙celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018˙.

      267.  V příloze č. 3 a v příloze č. 3a se slova ˙v platném znění˙ nahrazují slovy ˙ve znění platném k 1. lednu 2018˙.

      268.  V příloze č. 5 se v položce 5103 00 00 za slova ˙vlny nebo˙ vkládá slovo ˙z˙, označení položky ˙5505 00 00˙ se nahrazuje číslem ˙5505˙ a slova ˙v platném znění˙ se nahrazují slovy ˙ve znění platném k 1. lednu 2018˙.

      269.  V poznámce pod čarou č. 72 se slo- va ˙ , v platném znění˙ zrušují.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

      1.  Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      2.  U smluv o přenechání zboží k užití, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele, které byly uzavřeny a u kterých bylo zboží přenecháno k užití přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      3.  Při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby lze po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle ustanovení § 37 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      4.  Pro poukazy podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bo-dů 32 a 62, vydané

a)

před 1. lednem 2019 se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019,

b)

od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62, lze použít zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62.

      5.  Řízení zakládající stavení běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      6.  Byla-li významná oprava podle § 78da zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dokončena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může plátce postupovat podle § 78da zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      7.  V insolvenčních řízeních, ve kterých soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      8.  Podle ustanovení § 46 až 46g a ustanovení § 74a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje rovněž v případě, že původní zdanitelné plnění se uskutečnilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud veškeré skutečnosti rozhodné pro provedené opravy podle § 46 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nastaly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      9.  Správní, soudní nebo rozhodčí řízení zakládající stavení běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 46 odst. 5 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; správní, soudní nebo rozhodčí řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

     10.  Správce daně zveřejní do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaj podle § 98 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o plátci, který byl veden v registru plátců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

     11.  Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodů 112 a 238 až 243, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodů 112 a 238 až 243.

      12.  Ustanovení § 101i odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na povinnost platit pokutu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      13.  Správce daně zruší registraci plátce, který nemá sídlo v tuzemsku a který se stal plátcem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento plátce podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o zrušení registrace a pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uskutečňuje pouze zdanitelné plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem.

      14.  U provozovatele vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání se při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. prosince 2021 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      15.  Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 237, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 237.

      16.  Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé

a)

před 1. lednem 2019, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použijí § 10i, 27 a § 110g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019,

b)

od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. V bodů 22, 45 a 262, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související lze použít § 10i, 27 a § 110g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 22, 45 a 262.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. VII

      Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 odst. 1 písm. a) se slova ˙zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen ˙vybrané výrobky˙)˙ nahrazují slovy ˙zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků˙.

      2.  V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a)

minerální oleje,

b)

líh,

c)

pivo,

d)

víno a meziprodukty,

e)

tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.˙.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstav-ce 3 a 4.

      3.  V § 1 odst. 3 písm. e) se slovo ˙a˙ nahrazuje čárkou.

      4.  V § 1 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

˙f)

daň ze zahřívaných tabákových výrobků a˙.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

      5.  V § 3 se písmeno n) zrušuje.

Dosavadní písmena o) až t) se označují jako písme-na n) až s).

      6.  Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 3a

Kombinovaná nomenklatura

      (1)  Kódem nomenklatury se pro účely

a)

daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku⁸), ve znění platném k 1. lednu 2002,

b)

daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku⁸), ve znění platném k 1. lednu 2018.

      (2)  Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.˙.

      7.  V § 15 odst. 1 písm. c) a f) a v § 15 odst. 12 písm. c) a e) se slovo ˙zastupitelství˙ nahrazuje slovem ˙zastoupení˙.

      8.  V nadpisu § 15a se slova ˙členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky˙ nahrazují slovy ˙cizích států˙.

      9.  V § 15a odst. 1 se slova ˙případně Organizace Severoatlantické smlouvy˙ nahrazují slovy ˙který je členem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír,˙ a na konci textu se doplňují slova ˙ ; toto vracení daně se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky˙.

     10.  V § 15a odst. 2 větě druhé se za slova ˙a j)˙ vkládá slovo ˙nakoupené˙.

      11.  V § 15a odst. 4 se za slovo ˙silám˙ vkládají slova ˙vysílajícího státu˙ a slova ˙ozbrojené síly vysílajícího státu˙ se nahrazují slovy ˙tyto ozbrojené síly˙.

      12.  V § 15a odst. 8 větě druhé se slovo ˙šesté-ho˙ nahrazuje slovem ˙dvanáctého˙.

      13.  V § 15a odst. 10 se slova ˙Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3˙ nahrazují slovy ˙Ozbrojené síly vysílajícího státu˙.

      14.  V § 45 odst. 1 písm. a) se slova ˙2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen ˙ostatní benzin˙)˙ nahrazují slovy ˙2710 12 41 až 2710 12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90,˙ a text ˙2710 11 31 a 2710 11 70˙ se nahrazuje textem ˙2710 12 31 a 2710 12 70˙.

      15.  V § 45 odst. 1 písm. b) se text ˙27 10 19 11 až 27 10 19 49˙ nahrazuje textem ˙2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a mine- rální oleje uvedené pod kódem nomenklatu- ry 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát˙.

      16.  V § 45 odst. 1 písm. c) se text ˙27 10 19 51 až 27 10 19 69˙ nahrazuje textem ˙2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39˙.

      17.  V § 45 odst. 2 písm. j) se slova ˙uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99˙ zrušují.

      18.  V § 45 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova ˙a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b)˙.

      19.  V § 45 odst. 3 písm. j) se slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      20.  V § 45 odst. 3 písmeno k) zní:

˙k)

3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou anti- korozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,˙.

      21.  V § 45 se na konci odstavce 3 doplňují písmena l) a m), která znějí:

˙l)

3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antiko- rozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

m)

3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.˙.

      22.  V § 48 odst. 10 písm. b) se slova ˙uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99˙ zrušují.

      23.  V § 49 odst. 6 se text ˙2710 11 31 nebo 2710 11 70˙ nahrazuje textem ˙2710 12 31 nebo 2710 12 70˙.

      24.  V § 49 odst. 10 se text ˙písm. q)˙ nahrazuje textem ˙písm. p)˙.

      25.  V § 49 odst. 13 a 15 se text ˙písm. r)˙ nahrazuje textem ˙písm. p)˙.

      26.  V § 56 odst. 1 se text ˙2710 19 41 až 2710 19 49˙ nahrazuje textem ˙2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19˙.

      27.  V § 59 odst. 1 písmeno c) zní:

˙c)

2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,˙.

      28.  V § 59 odst. 1 písmeno i) zní:

˙i)

3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antiko- rozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,˙.

      29.  V § 59 se na konci odstavce 1 doplňují písmena j) a k), která znějí:

˙j)

3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antiko- rozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

k)

3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.˙.

      30.  V § 86 odstavec 5 zní:

      ˙(5)  Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory⁵³), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.˙.

      31.  V § 101 odst. 2 se slova ˙tohoto zákona˙ nahrazují slovy ˙daně z tabákových výrobků˙.

      32.  V § 114 odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.˙.

      33.  Za § 114 se vkládá nový § 114a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 114a

Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem

      (1)  Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou,

a)

jí není značen, nebo

b)

je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem není čitelná.

      (2)  Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen

a)

tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní předpis,

b)

tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem neodpovídá jednotkovému balení,

c)

tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo

d)

poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem jsou čitelné.

      (3)  Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje doutník, cigarillos nebo tabák ke kouření, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a které byly v době jejich uvedení do volného daňového oběhu značeny v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.˙.

      34.  V § 115 odst. 3 se za slovo ˙výrobky˙ vkládají slova ˙nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem˙ a slovo ˙neznačených˙ se nahrazuje slovem ˙těchto˙.

      35.  V § 115 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Zjistí-li orgán příslušný k prověřování povinností při značení tabákových výrobků, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.˙.

      36.  V § 116 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

      37.  V § 116 odst. 3 se slova ˙a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození˙ zrušují.

      38.  V § 118 odst. 6 větě první se slova ˙za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně˙ zrušují.

      39.  V § 118 odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova ˙nejpozději při jejich odběru˙.

      40.  V § 118 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:

      ˙(12)  Tabákové nálepky objednané podle odstavce 11 písm. b) lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.˙.

Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.

      41.  V nadpisu § 118c se slovo ˙Prodej˙ nahrazuje slovy ˙Skladování a prodej˙.

      42.  V § 118c odst. 1 se za slova ˙sazby daně˙ vkládají slova ˙skladovat ani˙.

      43.  V § 118c odst. 2 se za slovo ˙nelze˙ vkládají slova ˙skladovat ani˙.

      44.  V § 118c odst. 3 se za číslo ˙2˙ vkládají slova ˙skladovat ani˙ a slova ˙neznačený tabákový výrobek˙ se nahrazují slovy ˙tabákový výrobek značený nesprávným způsobem˙.

      45.  V § 122 odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky, pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková nálep- ka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.˙.

      46.  V § 122 odst. 2 se slova ˙nebo znečištěné˙, slova ˙za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně˙ a slova ˙nebo znečištěných˙ zrušují.

      47.  V § 122 odst. 3 větě třetí se slova ˙za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně˙ zrušují.

      48.  V § 122 odst. 4 se slova ˙Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou˙ zrušují a slova ˙nabytí účinnosti vyhlášky˙ se nahrazují slovy ˙ , kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu˙.

      49.  V § 122 se na konci odstavce 4 doplňuje věta ˙Poškozené tabákové nálepky starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.˙.

      50.  V § 122 odstavec 5 zní:

      ˙(5)  Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného přeplatku.˙.

      51.  V § 122 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí:

      ˙(6)  Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrá-cených. Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně, vzniká od- běrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek. Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně.

      (7)  Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena.

      (8)  Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.˙.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 9 až 11.

      52.  V § 122 odst. 9 větě první se slova ˙nebo znečištěných˙ zrušují.

      53.  V § 122 se odstavec 11 zrušuje.

      54.  V § 122a odst. 2 se slova ˙neznačený tabákový výrobek˙ nahrazují slovy ˙tabákový výrobek značený nesprávným
způsobem˙.

      55.  § 129 zní:

˙§ 129

      Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a)

rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob jejich umístění na jednotkovém balení,

b)

podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář objednávky tabákových nálepek,

c)

podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,

d)

způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její vedení,

e)

způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář tohoto oznámení,

f)

způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,

g)

postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen.˙.

      56.  V části třetí se za § 129 vkládá nová hla- va VI, která včetně nadpisu zní:

˙HLAVA VI

DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 130

Zahřívaný tabákový výrobek

      (1)  Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných tabákových výrobků rozumí tabákový výrobek, který

a)

obsahuje tabák,

b)

je určen k užívání, které nezahrnuje

      1.  postupné spalování tabáku,

      2.  užívání nosem,

      3.  žvýkání, a

c)

není předmětem daně z tabákových výrobků.

      (2)  Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

      (3)  Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný
výrobek.
§ 130a

Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků

      Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je tabák obsažený v zahřívaném tabákovém výrobku.

§ 130b

Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků

      (1)  Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

      (2)  Pro stanovení množství tabáku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130c

Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků

      (1)  Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 2,236 Kč/g.

      (2)  Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

§ 130d

Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků

      (1)  Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

      (2)  Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být uveden údaj o množství

a)

zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a

b)

tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné
místo.

§ 130e

Doprava zahřívaných tabákových výrobků

      Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130f

Zvláštní ustanovení o tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem

      Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž zahřívaný tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době jeho uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 130g

Množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu

      Za množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují tabák v množství nepřesahujícím 250 g.˙.

Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII.

      57.  § 131 se zrušuje.

      58.  V § 134b odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát.˙.

      59.  V § 134m odst. 1 písm. a) se čís- lo ˙2707 10 10˙ nahrazuje slovy ˙2707 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2˙.

      60.  V § 134m odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se text ˙ , 2710 19 55, 2710 19 61, 2710 19 63, 2710 19 65 a 2710 19 69˙ nahrazuje textem ˙až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39˙.

      61.  V § 134m odst. 1 písm. e) úvodní části ustanovení se text ˙a 2710 19 99˙ nahrazuje textem ˙ , 2710 19 99 a tyto oleje ve směsi s bionaftou uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90˙.

      62.  V § 134m odst. 1 písm. f) se text ˙2901 10 10, 2901 29 20 a 2901 29 80˙ nahrazuje textem ˙2901 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, a kódem nomenklatury 2901 29˙.

      63.  V § 134w odst. 1 úvodní části ustanovení se za číslo ˙2710 19 99˙ vkládají slova ˙a tento olej ve směsi s bionaftou uvedený pod kódem nomenklatury 2710 20 90˙.

      64.  V části deváté se na konci nadpisu hlavy IV doplňují slova ˙A DANĚ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ˙.

      65.  V § 135m odst. 1 písm. a) se slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      66.  V § 135m se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno c), které zní:

˙c)

jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, na kterém nejsou uvedeny zákonem stanovené údaje.˙.

      67.  V § 135m se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ˙s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli˙.

      68.  V § 135p odst. 1 se slova ˙tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou˙ nahrazují slovy ˙neznačenými tabákovými výrobky˙.

      69.  V § 135p odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky umožní skladování nebo prodej

a)

neznačených tabákových výrobků, nebo

b)

tabákových výrobků značených nesprávným způsobem.˙.

      70.  V § 135p odst. 3 se za slovo ˙lze˙ vkládají slova ˙fyzické osobě˙.

      71.  V § 135p odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu

a)

do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), nebo

b)

od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).˙.

      72.  § 135q včetně nadpisu zní:

˙§ 135q

Přestupky proti značení tabákovými nálepkami

      (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že tabákové výrobky značí tabákovými nálepkami na daňovém území České republiky mimo daňový sklad.

      (2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede tabákové výrobky, které musí být značeny,

a)

neznačené,

b)

značené nesprávným způsobem,

c)

značené tabákovou nálepkou starého vzoru poté, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru do volného daňového oběhu uvedeny naposledy.

      (3)  Za přestupek lze uložit pokutu

a)

do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),

b)

do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b), nebo

c)

od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).˙.

      73.  § 135r se včetně nadpisu zrušuje.

      74.  V části deváté se na konci nadpisu hlavy IX doplňují slova ˙A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM˙.

      75.  Na konci nadpisu § 135zf se doplňují slova ˙a tabákových výrobků značených nesprávným způsobem˙.

      76.  V § 135zf se za slovo ˙výrobkem˙ vkládají slova ˙nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem˙.

      77.  Na konci nadpisu § 135zg se doplňují slova ˙a tabákových výrobků značených nesprávným způsobem˙.

      78.  V § 135zg se za slovo ˙výrobkem˙ vkládají slova ˙nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem˙.

      79.  V § 135zh odst. 1 větě první se za slovo ˙výrobky˙ vkládají slova ˙nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem˙.

      80.  V § 135zh odst. 2 se za slovo ˙výrobků˙ vkládají slova ˙nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem˙ a za slovo ˙výrobky˙ se vkládají slova ˙nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem˙.

      81.  V § 135zh odst. 3 se za slovo ˙výrobků˙ vkládají slova ˙nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem˙.

      82.  V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo ˙výrobků˙ vkládají slova ˙a daně ze zahřívaných tabákových výrobků˙.

      83.  V § 135zi odst. 2 písm. a) se bod 4 zrušuje.

      84.  V § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo ˙výrobků˙ vkládají slova ˙a daně ze zahřívaných tabákových výrobků˙.

      85.  V § 135zi odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

      86.  V § 135zi odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky.˙.

      87.  V § 139 odst. 1 se číslo ˙131˙ nahrazuje číslem ˙129˙.

Čl. VIII

      Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl. IX

Přechodná ustanovení

      1.  Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      2.  Značit doutníky a cigarillos tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.

      3.  Značit tabák ke kouření tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.

      4.  Značit jednotkové balení cigaret tabákovou nálepkou starého vzoru a tato jednotková balení uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 4 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.

      5.  Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      6.  Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 6 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení těchto zahřívaných tabákových výrobků bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tyto výrobky považují za zdaněné.

      7.  Se zahřívanými tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 5 a 6 lze nakládat po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto zahřívané tabákové výrobky nepovažují za neznačené.

      8.  Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyrobila zahřívaný tabákový výrobek na daňovém území České republiky nebo dopravila zahřívaný tabákový výrobek na daňové území České republiky z jiného členského státu, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      9.  Pokud osoba podle bodu 8 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků nebo žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků, považuje se tato osoba za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení.


ČÁST PÁTÁ

Změna celního zákona

Čl. X

      Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 odst. 2 písmeno f) zní:

˙f)

schválení osoby k používání přepravy na podkladě karnetu TIR nebo vyloučení osoby z tohoto používání.˙.

      2.  V § 23 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

      ˙(1)  Pro účely určení, zda došlo ke stanovení cla ve lhůtě pro stanovení cla, se za stanovení cla považuje oznámení rozhodnutí o jeho stanovení.˙.

Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.

      3.  V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se nezajišťuje daň z přidané hodnoty, která je spravovaná společně se clem, v případě dočasného uskladnění zboží a zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu tranzit. To neplatí v případě osob, které jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.˙.

      4.  V § 38 odst. 3 písm. a) se slovo ˙zastupitelstvím˙ nahrazuje slovem ˙zastoupením˙.

      5.  V § 38 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

      ˙(5)  Ministerstvo obrany vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹), na jehož základě je pozastaveno dovozní clo v případě vojenského materiálu určeného pro výhradní potřeby Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky.

      (6)  Ministerstvo obrany plní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹) ve vztahu k osvědčením a k dovozům vojenského materiálu podle odstavce 5. Generální ředitelství cel poskytuje Ministerstvu obrany informace o dovozech vojenského materiálu podle odstavce 5, a to v rozsahu nezbytném pro plnění informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹). Poskytnutí těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.˙.

      6.  Pod nadpis části desáté se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 61a

Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí

      Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť.˙.

      7.  V § 64 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ˙V odvolacím řízení může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.˙.

Čl. XI

Přechodná ustanovení

      1.  Povolení uživatele nebo ručitele souborné jistoty a povolení zproštění povinnosti poskytnout jistotu vydaná přede dnem 1. května 2004, která nepozbyla platnosti přede dnem 1. května 2019, pozbývají platnosti dnem 1. května 2019.

      2.  Ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije také v případě lhůty pro stanovení cla, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k oznámení rozhodnutí o stanovení cla došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST ŠESTÁ

Změna daňového řádu

Čl. XII

      Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:

      1.  V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.˙.

      2.  V § 92 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

˙f)

skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.˙.

      3.  V § 116 odst. 3 se slova ˙s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu˙ nahrazují slovy ˙správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního
stupně˙.
ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní

Čl. XIII

      Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb. a zákona č. 305/2017 Sb., se mění takto:

      1.  V § 13h odst. 4 písm. c) se slova ˙místa trvalého nebo jiného pobytu˙ nahrazují slovem ˙bydliš-tě˙ a slovo ˙a˙ se nahrazuje čárkou.

      2.  V § 13h odst. 4 písm. d) se slova ˙ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu.˙ nahrazují slovy ˙v zúčastněném státě, jehož je rezidentem, a˙.

      3.  V § 13h odst. 4 se doplňuje písmeno e), které zní:

˙e)

kód státu nebo jurisdikce, jichž je majitel účtu rezidentem.˙.

      4.  V § 13zd se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Pokud právní řád státu nebo jurisdikce, ze kterých je nejvyšší mateřská entita skupiny podniků, stanoví podmínky, za kterých tato skupina není nadnárodní skupinou podniků a které jsou založené na porovnání celkových konsolidovaných výnosů uvedených v konsolidované účetní závěrce této skupiny s částkou 750 000 000 EUR nebo s částkou v místní měně odpovídající 750 000 000 EUR k lednu 2015, použijí se namísto odstavce 2 tyto podmínky.˙.

      5.  V § 13zl odst. 2 písm. a) bod 2 zní:

      ˙2. smluvní stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, není pro dané vykazované období stá-tem vyměňujícím zprávy podle zemí, nebo˙.

      6.  V § 13zn odst. 2 se slova ˙prvního vykazovaného účetního období˙ nahrazují slovy ˙vykazovaného účetního období, ve kterém se účetní jednotka stala českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků˙.

      7.  V § 13zn se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Česká členská entita skupiny podniků, která přestala být nadnárodní skupinou podniků, je povinna ohlásit tuto skutečnost správci daně do konce vykazovaného účetního období, ve kterém tato skutečnost nastala.˙.

        8.  V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Držitel informace podle odstavce 2 je povinen ji na vyžádání kontaktního místa poskytnout kontaktnímu místu pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní; to neplatí, jde-li o informaci, na kterou se vztahuje zákonem uložená nebo zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti a kterou držitel získal v souvislosti s poskytnutím právní pomoci v řízení před soudem, jiným státním orgánem či orgánem veřejné správy.˙.

        9.  V příloze č. 1 čl. E bodě 8 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

      10.  V příloze č. 2 oddílu I čl. B se na konci textu věty první doplňují slova ˙ ; to neplatí, pokud má oznamující česká finanční instituce podle jiného právního předpisu povinnost si DIČ nebo datum narození opatřit˙.

      11.  V příloze č. 2 oddílu III čl. B se doplňuje bod 7, který zní:

˙7.  Jestliže u účtu s nižší hodnotou, u kterého byl použit postup podle bodu 1, dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy prokazující aktuální adresu bydliště jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později, získá čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je aktuální adresa bydliště, a listinné důkazy prokazující tuto skutečnost. Pokud oznamující česká finanční instituce nezíská čestné prohlášení a listinné důkazy do konce lhůty, je povinna uplatnit postup pro vyhledávání v elektronických záznamech podle bodů 2 až 6.˙.

      12.  V příloze č. 2 oddílu IV čl. C se za slovo ˙získá˙ vkládají slova ˙do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,˙ a na konci článku se doplňují věty ˙Oznamující česká finanční instituce může namísto získání nového čestného prohlášení ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci. Pokud oznamující česká finanční instituce ve stejné lhůtě nezíská ani platné čestné prohlášení, ani uspokojivé vysvětlení, má se za to, že je majitel účtu rezidentem jak státu nebo jurisdikce uvedených v původním čestném prohlášení, tak státu nebo jurisdikce vyplývajících ze změněných okolností.˙.

      13.  V příloze č. 2 oddílu V čl. D se doplňuje bod 3, který zní:

˙3.  V případě, kdy se vyžaduje získat čestné prohlášení týkající se ovládající osoby pasivní ne- finanční entity, ale oznamující česká finanční instituce toto čestné prohlášení nezískala, vyjde oznamující česká finanční instituce při určení toho, zda je tato ovládající osoba oznamovanou osobou, z indicií uvedených v oddíle III čl. B bodě 2, pokud jimi disponuje.˙.

      14.  V příloze č. 2 oddílu V čl. E bodě 3 se za slovo ˙musí˙ vkládají slova ˙ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,˙ a na konci bodu se doplňují věty ˙Oznamující česká finanční instituce může namísto postupů uvedených v článku D ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení nebo původních listinných důkazů. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci.˙.

      15.  V příloze č. 2 oddílu VI se na začátek věty druhé vkládá označení článku ˙A˙ a na konci oddílu se doplňuje článek B, který zní:

˙B. Jestliže u nového účtu entity dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení nebo jiná dokumentace týkající se tohoto účtu jsou nesprávné nebo nespoleh-livé, uplatní oznamující česká finanční instituce u tohoto účtu postup podle oddílu V čl. E bodu
3.˙.
ČÁST OSMÁ

Změna zákona o Finanční správě České republiky

Čl. XIV

      Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 odst. 2 se za slova ˙ředitele a˙ vkládá slovo ˙určení˙.

      2.  V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova ˙a jeho zástupcem˙ zrušují a za slovo ˙jmenován˙ se vkládají slova ˙a jeho zástupcem může být určen˙.

      3.  V § 3 odstavec 5 zní:

      ˙(5)  Generální ředitel kromě služebních předpisů, k jejichž vydání je příslušný podle zákona o státní službě, vydává

a)

organizační řád Finanční správy České republiky a

b)

služební předpisy, které zavazují státní zaměstnance v orgánech finanční správy, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající v orgánech finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v orgánech finanční správy, je-li pro více orgánů finanční správy nezbytná jednotná úprava organizačních věcí státní služby.˙.

      4.  V § 6 odst. 2 se za slova ˙ředitele a˙ vkládá slovo ˙určení˙.

      5.  V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.˙.

      6.  V § 9 odst. 2 se za slova ˙ředitele a˙ vkládá slovo ˙určení˙.

      7.  V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.˙.

      8.  V § 11 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

˙h)

poplatník daně z hazardních her, a to pro účely správy daně z hazardních her,˙.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).

      9.  Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 14a

Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřadu

      (1)  Generální ředitel, ředitel Odvolacího finančního ředitelství a ředitel finančního úřadu mohou pověřit svého zástupce také výkonem pravomoci rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.

      (2)  V době nepřítomnosti generálního ředitele, ředitele Odvolacího finančního ředitelství nebo ředitele finančního úřadu vykonává jejich zástupce také pravomoc rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.˙.

      10.  § 16 včetně nadpisu zní:

˙§ 16

Služební průkaz

      (1)  Generální finanční ředitelství vydá služební průkaz

a)

podle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správy,

b)

zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě.

      (2)  Vzory služebního průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (3)  Služebním průkazem prokazuje státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 1 své oprávnění bezprostředně se podílet na výkonu pravomoci orgánu finanční správy.˙.

      11.  V § 16a se za slovo ˙správy˙ vkládají slova ˙nebo zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finan-ční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě,˙, za slovo ˙služebních˙ se vkládají slova ˙nebo pracovních˙ a za slova ˙státnímu zaměstnanci˙ se vkládají slova ˙nebo zaměstnanci˙.

      12.  Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 18a

Daňová analytická evidence

      (1)  Daňová analytická evidence je centrální evidence, ve které se pro analytické účely souhrnně zpracovávají údaje získané orgány finanční správy

a)

od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb,

b)

od plátce daně z přidané hodnoty prostřednictvím kontrolního hlášení,

c)

jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování údajů podle písmen a) a b).

      (2)  Údaje z daňové analytické evidence se poskytnou v rozsahu a za podmínek, za nichž se podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu poskytují údaje, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, pouze

a)

orgánu Finanční správy České republiky,

b)

orgánu Celní správy České republiky,

c)

Ministerstvu financí,

d)

Finančnímu analytickému úřadu,

e)

orgánu činnému v trestním řízení,

f)

zpravodajské službě České republiky,

g)

soudu, jde-li o

      1.  řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,

      2.  uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo

      3.  projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

h)

Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalšímu kontrolnímu orgánu, a

i)

úřední osobě plnící povinnosti ve věcech archivnictví.

      (3)  Pro účely plnění oznamovací nebo jiné obdobné povinnosti Generálního finančního ředitelství se k údajům v daňové analytické evidenci přihlíží pouze v případě, že by tyto údaje bylo možné poskytnout podle odstavce 2.˙.

Čl. XV

Přechodné ustanovení

      Služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 31. prosince 2021.


ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o Celní správě České republiky

Čl. XVI

      V § 38 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Krycí doklady je celník oprávněn používat také při výkonu působnosti orgánů celní správy podle zákona upravujícího hazardní hry a zákona upravujícího evidenci tržeb, pokud by bez jejich použití došlo ke zmaření tohoto výkonu nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku celníka nebo jiné osoby.˙.


ČÁST DESÁTÁ

Změna insolvenčního zákona

Čl. XVII

      Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:

      1.  V § 168 odst. 2 písm. e) se slova ˙pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,˙ zrušují.

      2.  V § 169 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova ˙a pohledávky státu ˙ správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty˙.

Čl. XVIII

Přechodné ustanovení

      Insolvenční řízení pravomocně neskončená pře-de dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST JEDENÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XIX

      Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou

a)

ustanovení čl. V bodů 22, 32, 45, 62 a 262, čl. VI bodů 4 a 16, čl. VII bodů 5 a 6, 14 až 29, 37 a 58 až 63 a čl. VIII, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení,

b)

ustanovení čl. III, čl. IV a čl. V bodu 237, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení,

c)

ustanovení čl. I bodu 11, čl. V bodů 27 a 104 a čl. VII bodu 40, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020,

d)

ustanovení čl. V bodů 112, 238 až 243, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Vondráček v. r.


Zeman v. r.


Babiš v. r.