310

ZÁKON
ze dne 13. června 2002,
kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků
v družstvech, ve znění pozdějších předpisů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o utajovaných skutečnostech

      Čl.  I

      Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 322/2001 Sb., se mění takto:

      1. Mezi úvodní větu a část první se vkládá nový § 1, který zní:

,,§ 1

   Tento zákon upravuje

a)

ochranu utajovaných skutečností a

b)

bezpečnostní způsobilost fyzických osob.".

Dosavadní § 1 se označuje jako § 1a.

      2. V § 1a se slova ,,Tento zákon vymezuje" nahrazují slovy ,,V části první zákona se vymezují" a slova ,,tímto zákonem" se nahrazují slovy ,,v čás-ti první zákona".

      3. V § 36 se doplňuje odstavec 8, který zní:

      ,,(8) V oznámení podle odstavců 3 a 7 Úřad uvede důvody nevydání nebo odnětí osvědčení, zejména uvede, z jakých podkladů vycházel a jak tyto podklady hodnotil. Jsou-li některé z důvodů nevydání nebo odnětí osvědčení utajovanými skutečnostmi, uvede se v oznámení pouze odkaz na podklady, ze kterých Úřad vycházel. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody nevydání nebo odnětí osvědčení se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.".

      4. § 42 odst. 1 včetně poznámky pod čarou č. 12) zní:

      ,,(1) U poslanců a senátorů s výjimkou členů kontrolních orgánů podle zvláštních zákonů¹²) se bezpečnostní prověrka neprovádí.

––––––––––––––––––––

¹²)

§ 18 zákona č. 154/1994 Sb. § 23a zákona č. 67/1992 Sb.".

      5. V § 62 odstavci 2 se věta druhá zrušuje.

      6. V § 62 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

      ,,(7) V oznámení podle odstavců 2 a 6 Úřad uvede důvody nevydání nebo odnětí potvrzení, zejména uvede, z jakých podkladů vycházel a jak tyto podklady hodnotil. Jsou-li některé z důvodů nevydání nebo odnětí potvrzení utajovanými skutečnostmi, uvede se v oznámení pouze odkaz na podklady, ze kterých Úřad vycházel. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody nevydání nebo odnětí potvrzení se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.".

      7. Za § 77 se vkládají nové § 77a až 77k, které včetně poznámky pod čarou č. 16a) znějí:

,,§ 77a

      (1) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (§ 75 odst. 5, § 76 odst. 5) může navrhovaná osoba, organizace nebo fyzická osoba podat opravný prostředek.


      (2) O opravném prostředku rozhoduje Kolegium, zřízené podle zvláštního zákona.^16a)

§ 77b

      (1) Účastníkem řízení před Kolegiem je ten, kdo podal opravný prostředek.

      (2) Opravný prostředek se podává u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o stížnosti účastníků řízení.

      (3) Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek.

      (4) Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení opravného prostředku, postoupí opravný prostředek spolu se svým vyjádřením a s veškerým spisovým materiálem Kolegiu.

§ 77c

      (1) Účastník řízení má právo seznámit se s obsahem spisu, s výjimkou písemností, které obsahují utajované skutečnosti.

      (2) Účastník řízení má právo se k věci vyjádřit a uvádět důkazy na podporu svých tvrzení. Je-li v řízení o opravném prostředku prováděno dokazování, má účastník řízení za podmínek stanovených podle § 77f odst. 3 právo účastnit se dokazování a vyjadřovat se k provedeným důkazům.

§ 77d

      (1) Účastník řízení se může dát v řízení o opravném prostředku zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, na základě písemně udělené plné moci.

      (2) Účastník řízení může mít v řízení pouze jednoho zástupce. Zástupce je oprávněn ke všem úkolům, které může v řízení učinit účastník řízení.

      (3) Odvolání plné moci účastníkem řízení nebo její výpověď zástupcem jsou vůči Kolegiu účinné, jakmile mu byly oznámeny. Zvolí-li si účastník řízení jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

§ 77e

      (1) Člen Kolegia je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

      (2) Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen také člen Kolegia, který byl ve věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce člena Kolegia.

      (3) Důvodem vyloučení člena Kolegia nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení nebo v účasti na rozhodování v jiných věcech.

      (4) Pokud jsou členu Kolegia známy skutečnosti, které zakládají důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, je povinen tyto skutečnosti uvést.

      (5) Účastník řízení může v opravném prostředku namítnout, že považuje některého ze členů Kolegia za podjatého. K později uvedeným námitkám účastníka řízení se nepřihlédne, není-li namítána skutečnost, o níž účastník řízení prokazatelně nemohl v době podání opravného prostředku vědět.

      (6) O vyloučení člena Kolegia rozhoduje Kolegium; člen Kolegia, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

§ 77f

      (1) Jednání Kolegia je neveřejné.

      (2) Kolegium může jednat a usnášet se, je-li přítomna většina jeho členů.

      (3) Kolegium přizve účastníka řízení k jednání, pokud o to účastník řízení v opravném prostředku požádá. K pozdější žádosti účastníka řízení se nepřihlíží. Mají-li být projednávány utajované skutečnosti, je účastník řízení z účasti na této části jednání Kolegia vyloučen, vyloučení lze provést pouze v rozsahu nezbytném k dosažení jeho účelu.

      (4) Je-li to třeba k dalšímu objasnění věci, může Kolegium žádat orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o podání vysvětlení.

§ 77g

      (1) Kolegium řízení o opravném prostředku přeruší, pokud o to účastník řízení z vážného důvodu požádá.

      (2) Řízení lze přerušit pouze na dobu nezbytně nutnou. Po dobu přerušení řízení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

      (3) Vzal-li před vydáním rozhodnutí Kolegia ve věci samé účastník řízení návrh zpět nebo jestliže účastník řízení ztratil způsobilost k právním úkonům, zemřel či byl prohlášen za mrtvého, případně zanikl, Kolegium řízení o opravném prostředku zastaví.

§ 77h

      (1) Kolegium vychází při svém rozhodování ze spisového materiálu postoupeného orgánem, který vydal napadené rozhodnutí, a z důkazů provedených na návrh účastníka řízení.

      (2) Kolegium rozhodne, které z důkazů navržených účastníkem řízení provede.

      (3) Dokazování se provádí na jednání Kolegia; při splnění podmínek podle § 77f odst. 3 se provádí v přítomnosti účastníka řízení.

      (4) Kolegium hodnotí podklady pro rozhodnutí podle své úvahy, a to každý z nich jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti. Kolegium může podle své úvahy přehodnotit volné uvážení orgánu, který vydal napadené rozhodnutí.

§ 77i

      (1) Kolegium napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o opravném prostředku nejpozději do 90 dnů ode dne doručení opravného prostředku. Nelze-li vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji Kolegium přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 60 dnů. O prodloužení lhůty musí být účastník řízení s uvedením důvodu vyrozuměn.

      (2) Kolegium rozhoduje po poradě členů Kolegia. Každý člen Kolegia je na poradě oprávněn podat před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

      (3) Každý člen Kolegia je na poradě povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

      (4) Porady a hlasování Kolegia se mohou zúčastnit pouze členové Kolegia, kteří se účastnili celého jednání Kolegia o opravném prostředku. Rozhodnutí je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných členů Kolegia.

      (5) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasuje se o dvou návrzích, které získaly největší počet hlasů. Získalo-li více návrhů podle předchozí věty stejný počet hlasů, hlasuje se o těch dvou z nich, které jsou pro účastníka řízení nejpříznivější. Návrh na rozhodnutí, který získá více hlasů, je přijat.

§ 77j

      (1) Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjiš- těného skutkového stavu, zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, k dalšímu řízení. Orgán, který bude ve věci znovu rozhodovat, je právním názorem Kolegia vázán.

      (2) Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, opravný prostředek zamítne.

      (3) Opravný prostředek podaný neoprávněnou osobou, podaný po lhůtě podle § 77b odst. 2 nebo podaný ve věci, ve které není Kolegium příslušné rozhodovat, Kolegium odmítne.

§ 77k

      (1) Písemné vyhotovení rozhodnutí Kolegia ve věci samé musí obsahovat označení Kolegia, jména a příjmení členů Kolegia, kteří ve věci rozhodovali, přesné označení účastníka řízení, případně jeho zástupce, označení projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení podle odstavce 4 a datum vydání rozhodnutí.

      (2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto.

      (3) V odůvodnění se uvede, z jakých podkladů při rozhodování Kolegium vycházelo a jak tyto podklady hodnotilo. Jsou-li některé z důvodů rozhodnutí Kolegia utajovanými skutečnostmi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro rozhodnutí, úvahy, kterými se Kolegium řídilo při jejich hodnocení, a důvody rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém ne-jsou utajovanými skutečnostmi.

      (4) Proti rozhodnutí Kolegia není přípustný opravný prostředek.

      (5) Rozhodnutí a jiné písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou; má-li v řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Doručením nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné.

      (6) Rozhodnutí Kolegia v řízení o opravném prostředku ani jiná rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodnutí o pokutách, nepodléhají soudnímu přezkumu.

––––––––––––––––––––

^16a)

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.".

      8. Dosavadní část druhá a část třetí se označují jako část třetí a část čtvrtá. Za § 81 se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20) a 21) zní:

,,ČÁST DRUHÁ

BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST FYZICKÝCH OSOB

§ 81a

      V části druhé zákona se vymezuje bezpečnostní způsobilost fyzických osob, působnost a pravomoc orgánů státu při ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob a šetření spolehlivosti, práva a povinnosti fyzických a právnických osob a odpovědnost za porušení povinností stanovených v části druhé zákona.

§ 81b

Citlivá činnost

      (1) Činnosti, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu nebo jiného důležitého zájmu státu (dále jen ,,citlivé činnosti"), může vykonávat pouze fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá.

      (2) Citlivou činností je činnost, o které to stanoví tento zákon (§ 81c odst. 2) nebo která je uvedena v seznamu citlivých činností.


      (3) Seznam citlivých činností (dále jen ,,seznam") stanoví vláda nařízením.

      (4) Bezpečnostně způsobilou je fyzická osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen ,,doklad").

      (5) Za bezpečnostně způsobilou se považuje i fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení podle části první tohoto zákona pro stupeň utajení ,,Důvěrné", ,,Tajné" nebo ,,Přísně tajné".

§ 81c

Výkon citlivé činnosti pro potřeby zpravodajských služeb

      (1) V případě fyzických osob, které vykonávají nebo mají vykonávat citlivou činnost pro potřeby zpravodajské služby, se bezpečnostní způsobilost postupem podle této části zákona neověřuje a doklad se nevydává. Zpravodajská služba je v tomto případě sama oprávněna provést šetření spolehlivosti fyzické osoby podle § 81m.

      (2) Citlivou činností podle odstavce 1 je činnost, která je vykonávána pro zpravodajské služby na základě veřejné zakázky, v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného právního důvodu.

§ 81d

Podmínky pro vydání dokladu

      (1) Podmínky pro vydání dokladu splňuje fyzická osoba, která

a)

je způsobilá k právním úkonům,

b)

dosáhla věku 18 let,

c)

je bezúhonná,

d)

je osobnostně způsobilá,

e)

je spolehlivá.

      (2) Za bezúhonnou se pro účely bezpečnostní způsobilosti nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně uznána vinnou pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin ohrožení utajované skutečnosti podle § 107, maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti podle § 159, neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 178, obecné ohrožení podle § 180, ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 181b, poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle § 184, šíření nakažlivé choroby z nedbalosti podle § 190, branná pohotovost státu podle § 200 nebo ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazeným trestným činům. Při ověřování se bezúhonnost zjišťuje z opisu Rejstříku trestů.

      (3) Za osobnostně způsobilou není považována fyzická osoba, u níž existují takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které vzbuzují obavy z toho, že může vykonávané citlivé činnosti zneužít. Osobnostní způsobilost se posuzuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti; pokud to je vzhledem k charakteru vykonávané citlivé činnosti stanoveno v seznamu citlivých činností nebo zjistí-li se při ověřování bezpečnostní způsobilosti skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba není osobnostně způsobilá, posoudí Úřad její osobnostní způsobilost na základě posudku o osobnostní způsobilosti, k jehož předložení jí vyzve. Úřad stanoví vyhláškou vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti, způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.

      (4) Za spolehlivou není považována fyzická osoba, která

a)

vyvíjela či vyvíjí činnost proti zájmu České republiky nebo proti zájmu, k jehož ochraně se Česká republika zavázala, nebo činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně takovou činnost jakkoliv podporuje, nebo

b)

se stýkala či stýká s osobou, která vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmu České republiky, anebo se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjely nebo vyvíjejí,

c)

vykazovala nebo vykazuje takové chování nebo způsob života, který může mít vliv na její ovlivnitelnost a důvěryhodnost.

      (5) Ke skutečnostem uvedeným v odstavci 4 písm. b) se nepřihlíží, pokud tak fyzická osoba jednala či jedná v zájmu České republiky při plnění služebního nebo pracovního úkolu.

§ 81e

      (1) Úřad

a)

je ústředním správním úřadem pro oblast bezpečnostní způsobilosti fyzických osob,

b)

zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob (dále jen ,,ověřování"),

c)

vydává doklad,

d)

vykonává státní dozor a metodickou činnost,

e)

vede evidenci fyzických osob, jimž byl vydán doklad,

f)

poskytuje na žádost zpravodajských služeb informace o vydání nebo nevydání dokladu fyzickým osobám nebo o zániku platnosti tohoto dokladu.

      (2) Při ověřování bezpečnostní způsobilosti je Úřad oprávněn

a)

v nezbytném rozsahu požadovat a využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

b)

žádat zpravodajské služby a Policii České republiky o provedení šetření podle § 81h odst. 2,

c)

žádat zpravodajské služby o provedení šetření podle § 81h odst. 6,

d)

v nezbytném rozsahu požadovat a využívat informace u dalších orgánů a organizací státu a veřejné správy,

e)

sdružovat údaje z evidencí,

f)

vést spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby,

g)

vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů.⁶)

      (3) Zpravodajské služby se podílejí v rámci své působnosti podle zvláštního zákona²⁰) na plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b), přičemž jsou oprávněny

a)

používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,⁷)

b)

využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

c)

uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci ověřování,

d)

získávat u Úřadu informace o vydání nebo nevydání dokladů fyzickým osobám a o zániku platnosti těchto dokladů,

e)

získávat potřebné informace u dalších orgánů státu, fyzických osob a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle části druhé zákona.

      (4) Při plnění úkolů podle odstavce 3 zpravodajské služby vzájemně spolupracují a poskytují si nezbytnou součinnost.

      (5) Policie České republiky se podílí na plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b), přičemž je oprávněna

a)

využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

b)

uchovávat v informačních systémech údaje získané při ověřování bezpečnostní způsobilosti.

      (6) Zpravodajské služby a Policie České republiky provádějící šetření podle § 81h odst. 2 jsou povinny vydat stanovisko o výsledku šetření do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o provedení šetření.

      (7) Zpravodajské služby provádějící šetření podle § 81h odst. 6 jsou povinny vydat stanovisko o výsledku šetření do 60 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o provedení šetření. Úřad tuto lhůtu na žádost zpravodajské služby prodlouží, nejdéle však o 60 dnů.

      (8) Orgány státu nebo organizace jsou povinny poskytovat informace podle odstavce 2 písm. d), odstavce 3 písm. e) do 30 dnů ode dne jejich dožádání.

§ 81f

      (1) Ověřování se provádí na základě žádosti o vydání dokladu (dále jen ,,žádost").

      (2) Žádost vyplní fyzická osoba a předá ji statutárnímu orgánu, není-li jej, Úřadu. V žádosti uvádí

a)

jméno a příjmení, tituly,

b)

datum a místo narození, rodné číslo,

c)

adresu místa, kde je přihlášena k trvalému pobytu, adresu jiného místa, kde se zdržuje, adresu místa, kde byla přihlášena k trvalému pobytu v posledních 5 letech, a jiných míst, kde se v tomto období zdržovala,

d)

rodinný stav,

e)

státní občanství včetně předchozích,

f)

číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání,

g)

současné povolání,

h)

přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních 5 letech,

i)

je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,

j)

je-li nebo byla-li ve služebním poměru, v jakém, ke komu a dosaženou hodnost,

k)

všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě a pravomocná odsouzení,

l)

členství v orgánech organizací v posledních 5 letech,

m)

podnikatelskou činnost v posledních 5 letech,

n)

nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let a pobyty kratší, jejichž celková délka přesáhla 120 dní v kalendářním roce v posledních 5 letech,

o)

kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialis-tické republiky,

p)

členství v Lidových milicích,

r)

zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky, zda je nebo byla závislá na jiné návykové látce,

s)

zda je nebo byla z nějaké závislosti léčena,

t)

kontakty na osoby žijící v zahraničí,

u)

adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,

v)

souhlas s ověřováním,

w)

podrobný životopis.

      (3) Přílohou žádosti je prohlášení fyzické osoby k osobnostní způsobilosti.

      (4) Žádost podává statutární orgán, není-li jej, fyzická osoba (dále jen ,,žadatel"). Žadatel v žádosti uvede přepokládanou dobu výkonu citlivé činnosti.

      (5) Úřad stanoví vyhláškou formy žádosti, její vzor a způsob jejího vyplňování.

§ 81g

Povinnosti statutárního orgánu a fyzické osoby

      (1) Statutární orgán je povinen

a)

zajistit vykonávání citlivé činnosti pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli platného dokladu,

b)

zajišťovat vedení evidence fyzických osob, kterým byl vydán doklad, a fyzických osob, kterým skončila platnost dokladu,

c)

seznámit fyzickou osobu, která má vykonávat citlivou činnost, s podmínkami a způsobem ověřování, informovat ji o jejích právech a povinnostech a vyžádat si její písemný souhlas s ověřováním,

d)

oznamovat písemně Úřadu všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na vydání dokladu,

e)

oznamovat bez zbytečného odkladu písemně Úřadu ukončení výkonu povolání fyzické osoby, u které požádal o vydání dokladu,

f)

oznamovat bez zbytečného odkladu písemně Úřadu ukončení výkonu citlivé činnosti fyzickou osobou,

g)

přijímat opatření při zjištění porušení povinností stanovených v části druhé zákona, která vedou k odstranění následků takového porušení.

      (2) Fyzická osoba je povinna

a)

pravdivě vyplnit všechny údaje požadované v žádosti,

b)

oznamovat Úřadu prostřednictvím statutárního orgánu, není-li jej, sama veškeré změny uvedené v žádosti,

c)

nemá-li statutární orgán, neprodleně písemně oznámit Úřadu ukončení výkonu citlivé činnosti,

d)

ukončit vykonávání citlivé činnosti dnem doručení oznámení Úřadu podle § 81i odst. 4.

§ 81h

Ověřování

      (1) Ověřováním se zjišťuje, zda fyzická osoba splňuje podmínky pro vydání dokladu.

      (2) Ověřování tvoří

a)

posouzení údajů obsažených v žádosti,

b)

posouzení opisu z evidence Rejstříku trestů,⁶)

c)

šetření Úřadu podle § 81e odst. 2 písm. a) a d),

d)

šetření zpravodajských služeb podle § 81e odst. 3 písm. b) a Policie České republiky podle § 81e odst. 5 písm. a) provedená na základě žádosti Úřadu.

      (3) Ověřování Úřad zastaví, pokud

a)

fyzická osoba svůj souhlas s ověřováním odvolá,

b)

fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou,

c)

o to požádá statutární orgán, neboť odpadl důvod ověřování.

      (4) Ověřování se ukončí do 3 měsíců ode dne doručení žádosti Úřadu. Nemůže-li Úřad ukončit ověřování ve stanovené lhůtě, oznámí to žadateli s uvedením důvodu prodloužení. Doba prodloužení nesmí být delší, než je doba stanovená pro ověřování.

      (5) Ověřování lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické osoby. Tento souhlas může fyzická osoba kdykoliv v průběhu ověřování odvolat. V takovém případě se ověřování ihned zastaví a žádost se vydá fyzické osobě. Údaje získané v rámci ověřování je orgán státu, který je získal, povinen neprodleně zničit.

      (6) Pokud se během ověřování vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními uvedenými v odstavci 2 a které by mohly být považovány za překážku pro vydání dokladu, požádá Úřad příslušnou zpravodajskou službu o provedení šetření k fyzické osobě v prostředí, ve kterém se tato osoba pohybuje, k jejich ověření, a o zaujetí stanoviska, zda se u fyzické osoby nevyskytují skutečnosti uvedené v § 81d odst. 4. V žádosti Úřad uvede údaje uváděné fyzickou osobou v žádosti a veškeré zjištěné skutečnosti.

      (7) Zpravodajská služba vydá o výsledku svého šetření podle odstavce 2 písm. d) a odstavce 6 stanovis-ko. V případě, že byly šetřením zjištěny skutečnosti uvedené v § 81d odst. 4, zpravodajská služba ve stanovisku o zjištěných skutečnostech podrobně informuje; to neplatí, jestliže by poskytnutí informace ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

      (8) Při provádění ověřování musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech dotčených osob.

§ 81i

Doklad

      (1) V případě, že Úřad ověří, že fyzická osoba splňuje podmínky uvedené v § 81d odst. 1, vydá doklad, který této osobě doručí.

      (2) V případě, že Úřad ověří, že fyzická osoba nesplňuje některou z podmínek uvedenou v § 81d odst. 1, doklad nevydá a toto fyzické osobě oznámí. V oznámení Úřad uvede důvody nevydání dokladu; to neplatí, pokud by důvody nevydání obsahovaly utajované skutečnosti nebo by mohly vést k ohrožení života či zdraví třetích osob.

      (3) Výsledek ověřování sdělí Úřad statutárnímu orgánu bez zbytečného odkladu.

      (4) Zjistí-li Úřad, že fyzická osoba, které byl vydán doklad, přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 81d odst. 1, oznámí jí tuto skutečnost. Byl-li žadatelem statutární orgán, oznámí tuto skutečnost i jemu. V oznámení fyzické osobě Úřad uvede důvody, pro které přestala splňovat některou z podmínek; to neplatí, pokud by důvody obsahovaly utajované skutečnosti nebo by mohly vést k ohrožení života či zdraví třetích osob.

      (5) Úřad stanoví vyhláškou náležitosti dokladu.

§ 81j

Platnost dokladu a zánik platnosti

      (1) Dobu platnosti dokladu stanoví Úřad. Doba platnosti dokladu nesmí být stanovena na dobu delší, než je doba předpokládaného trvání výkonu citlivé činnosti; nejdéle však na dobu 2 let ode dne vydání dokladu.

      (2) Platnost dokladu zaniká

a)

uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo

b)

doručením oznámení statutárnímu orgánu podle § 81i odst. 4.

      (3) Zanikla-li platnost dokladu podle odstavce 2, je fyzická osoba, které byl doklad vydán, povinna jej odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne zániku platnosti dokladu Úřadu.

§ 81k

Stížnost

      (1) Proti nevydání dokladu může fyzická osoba podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle § 81i odst. 2.

      (2) Proti zániku platnosti dokladu podle § 81j odst. 2 písm. b) může fyzická osoba, které byl doklad vydán, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle § 81i odst. 4.

      (3) Stížnost se podává řediteli Úřadu.

      (4) Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

      (5) Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne. Oznámení o vyhovění nebo zamítnutí stížnosti doručí fyzické osobě.

      (6) Pokud ředitel Úřadu stížnosti podle odstavce 1 vyhoví, vydá Úřad fyzické osobě doklad. V případě vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost dokladu obnoví a Úřad fyzické osobě vydaný doklad neprodleně vrátí.

      (7) Úřad výsledek přezkoumání stížnosti sdělí statutárnímu orgánu fyzické osoby.

      (8) Do lhůty pro podání stížnosti se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty pro podání stížnosti na den pracovního klidu nebo pracovního volna, je posledním dnem této lhůty nejbližší pracovní den.

§ 81l

Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby

      (1) Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby obsahuje žádost, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, případně další údaje vztahující se k žádosti a ověřování.

      (2) Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby zakládá Úřad při doručení žádosti a po jeho založení jej vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje.

      (3) Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby je nutno chránit před neoprávněným nakládáním; údaje v něm uvedené lze využívat pouze pro plnění úkolů podle části druhé zákona.

      (4) Spis o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby se zničí v roce následujícím po uplynutí 10 let od uplynutí platnosti posledně vydaného dokladu či od data doručení posledního oznámení podle § 81i odst. 2 nebo 4.

§ 81m

Šetření spolehlivosti fyzické osoby zpravodajskou službou

      (1) Zpravodajská služba je oprávněna provádět šetření spolehlivosti fyzických osob, které vykonávají nebo mají vykonávat citlivou činnost pro potřeby zpravodajské služby (§ 81c odst. 2).

      (2) Šetření spolehlivosti fyzické osoby zpravodajskou službou podle odstavce 1 lze provést pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické osoby. Před udělením souhlasu musí být fyzická osoba písemně poučena o oprávněních zpravodajské služby při šetření spolehlivosti uvedených v odstavci 3.

      (3) Zpravodajská služba je při šetření spolehlivosti fyzické osoby podle odstavce 1 oprávněna

a)

v nezbytném rozsahu požadovat a využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

b)

používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,⁷)

c)

využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

d)

uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci šetření spolehlivosti fyzické osoby,

e)

získávat v nezbytném rozsahu informace u orgánů státu, fyzických osob a organizací.

Výkon státního dozoru, pokuty a řízení

§ 81n

Státní dozor

      (1) Státním dozorem v oblasti bezpečnostní způsobilosti je dozor nad tím, jak orgány státu, organizace a fyzické osoby dodržují ustanovení části druhé zákona.

      (2) Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona,¹⁵) nestanoví-li tento zákon jinak.

      (3) Státnímu dozoru podle odstavce 1 nepodléhají zpravodajské služby.

§ 81o

Opatření k nápravě

      Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených v části druhé zákona, může při výkonu státního dozoru

a)

učinit neodkladná opatření k zajištění podmínek stanovených v části druhé zákona,

b)

požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky, a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Úřadu.

Pokuty

§ 81p

      (1) Úřad uloží pokutu za porušení povinností stanovených v části druhé zákona

a)

statutárnímu orgánu až do výše 250 000 Kč,

b)

osobě, které byl vydán doklad, až do výše 100 000 Kč,

c)

jiné osobě až do výše 50 000 Kč.

      (2) Za opakované porušení povinností stanovených v části druhé zákona je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.

      (3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

§ 81r

      (1) Pokutu podle § 81p lze uložit do 1 roku ode dne, kdy Úřad porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

      (2) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

      (3) Pokuty uložené podle § 81p vybírá Úřad a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.¹⁶)

§ 81s

Řízení

      Na rozhodování podle části druhé zákona se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 81p a 81r. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 a 3 a části páté zákona č. 71/1967 Sb.

§ 81t

Doručování

      (1) Písemnost doručuje Úřad sám nebo prostřednictvím poštovní služby držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.²¹)

      (2) Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou.

      (3) Odepře-li adresát písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a písemnost se vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo přijetí adresátem odepřeno.

      (4) Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, poznamená se to na písemnosti a ta se uloží u Úřadu nebo držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

      (5) Místem doručení fyzické osoby je adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti [§ 81f odst. 2 písm. u)]. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa pobytu v zahraničí.

      (6) Adresátu, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, se doručuje písemnost prostřednictvím správního úřadu pověřeného doručováním písemností do zahraničí. Do doby, než se písemnost doručí, neběží lhůty podle tohoto zákona.

      (7) Fyzické osobě lze písemnost doručit kdekoli bude zastižena. V případě odepření přijetí se písemnost považuje za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí adresátem odepřeno.


      (8) Organizaci se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za organizaci je oprávněn písemnost převzít statutární orgán nebo zaměstnanec organizace, který se prokáže doručovateli písemnosti písemným pověřením uděleným statutárním orgánem.

––––––––––––––––––––

²⁰)

§ 5 zákona č. 153/1994 Sb.

²¹)

Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).".

Čl. II

Přechodná ustanovení

      (1) Tento zákon se vztahuje i na stížnosti, které nebyly rozhodnuty do dne účinnosti tohoto zákona.

      (2) Osvědčení vydaná podle dosavadní právní úpravy zůstávají v platnosti do doby v nich uvedené a jsou považována za osvědčení vydaná podle tohoto zákona.

      (3) Citlivé činnosti může vykonávat i fyzická osoba, která není držitelem platného dokladu, a to nejdéle po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona nebo do tří měsíců od zahájení výkonu citlivé činnosti bude podána žádost podle § 81f.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

      Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 322/2001 Sb.



ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně osobních údajů

Čl. IV

      V § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb., se za slova ,,bezpečnostních prověrek" vkládají slova ,,a ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob".


ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

Čl.  V

      Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., se mění takto:

      1. V § 17 odst. 1 písmeno i) včetně poznámek pod čarou č. 9) a 9a) zní:

,,i) zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a zdravotně a psychicky způsobilými a u osob vykonávajících citlivé činnosti dle zvláštního právního předpisu^9a) ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu,⁹)

––––––––––––––––––––

⁹)

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^9a)

§ 81b odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb., ve znění zákona č. 310/2002 Sb.".

      2. V § 18 odst. 1 písmeno l) zní:

,,l) ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu⁹) u osob vykonávajících citlivé činnosti dle zvláštního právního předpisu^9a) a ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem I. a II. kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů, vstupujících bez doprovodu do vnitřního prostoru jaderných zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly, řídily a kontrolovaly uvedené činnosti a vstupovaly do vnitřního a chráněného prostoru jaderného zařízení,".

      3. V § 39 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Kontrolními pracovníky Úřadu jsou inspektoři jaderné bezpečnosti a inspektoři radiační ochrany (dále jen ,,inspektor"). Inspektorem může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 a bezpečnostně způsobilý podle zvláštního právního předpisu⁹) v případě vykonávání citlivých činností dle zvláštního právního předpisu.^9a) Inspektory jmenuje předseda Úřadu.".



ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem

Čl.  VI

      Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/ /1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

      1. V § 7 odst. 1 písm. b) bod 5 včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:

      ,,5.  splňují podmínky stanovené zvláštními zákony.²)

––––––––––––––––––––

²)

§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky. § 81d zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      2.  V § 7 odst. 1 písm. b) se čárka za bodem 5 nahrazuje tečkou a bod 6 se zrušuje.

      3.  § 8 se zrušuje.

      4.  V § 9 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:

,,c) doklady o státním občanství, trvalém pobytu, výpisy z evidence Rejstříku trestů ne staršími tří měsíců a osvědčeními a doklady vydanými podle zvláštních zákonů³) u členů statutárního orgánu právnické osoby a prokuristů,

––––––––––––––––––––

³)

§ 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb. § 81i odst. 1 zákona č. 148/1998 Sb.".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl.  VII

      Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., se mění takto:

      1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

,,d) vykonává další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.".

      2. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:

,,§ 7a

      (1) Při Nejvyšším státním zastupitelství se zřizuje Kolegium na úseku ochrany utajovaných skutečností (dále jen ,,Kolegium"). Kolegium plní úkoly stanovené zvláštním zákonem.^1a)

      (2) Kolegium je složeno z 5 členů, státních zástupců vykonávajících funkci u Nejvyššího státního zastupitelství. Členy Kolegia navrhuje a po schválení vládou jmenuje ministr spravedlnosti. Členem Kolegia lze jmenovat pouze státního zástupce, kterému bylo vydáno osvědčení pro stupeň utajení ,,Přísně tajné". Členové Kolegia jsou jmenováni na dobu dvou let. Úkoly statutárního orgánu podle zvláštního zákona^1a) plní vůči členům Kolegia předseda vlády.

      (3) V čele Kolegia stojí předseda, kterého z členů Kolegia jmenuje ministr spravedlnosti se souhlasem vlády. Předseda Kolegia organizuje práci Kolegia a svolává a řídí jeho jednání. Předsedu Kolegia zastupují v jeho nepřítomnosti členové Kolegia v rozsahu a pořadí stanoveném Kolegiem.

      (4) Členové Kolegia jsou při výkonu funkce člena Kolegia nezávislí. Nepodléhají řídící pravomoci a dohledu Nejvyššího státního zástupce, jsou vázáni pouze ústavními zákony, zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

      (5) Výkon funkce člena Kolegia se považuje za výkon funkce státního zástupce. Na činnost Kolegia se nevztahují ustanovení tohoto zákona o právních prostředcích zajišťujících činnost státního zastupitelství. Úkony provedené Kolegiem ani úkony provedené státním zástupcem při výkonu funkce člena Kolegia se nepovažují za úkony Nejvyššího státního zastupitelství.

      (6) Po dobu výkonu nelze člena Kolegia přeložit k výkonu funkce u jiného státního zastupitelství nebo jej dočasně přidělit k výkonu funkce u jiného státního zastupitelství, k jinému orgánu nebo organizaci, k ministerstvu nebo k Justiční akademii.

      (7) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce státního zástupce se státnímu zástupci výkon funkce člena Kolegia pozastavuje. Po tuto dobu se člen Kolegia činnosti Kolegia neúčastní.

      (8) Člena Kolegia nelze z funkce v Kolegiu odvolat. Funkce člena Kolegia zaniká dnem skončení pracovního poměru státního zástupce, který vykonával funkci v Kolegiu, uplynutím doby, na kterou byl člen Kolegia jmenován, nebo dnem doručení rozhodnutí ministra spravedlnosti o uvolnění státního zástupce z funkce člena Kolegia. Ministr spravedlnosti státního zástupce uvolní z funkce člena Kolegia, pouze pokud o to státní zástupce písemně požádá.

––––––––––––––––––––

^1a)

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      3. V § 13e se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Nejvyšší státní zástupce zajišťuje činnost Kolegia (§ 7a) po stránce materiální, členům Kolegia vytváří podmínky pro řádný výkon funkce.".

      4. V § 33 odst. 2 se za slova ,,Nejvyššího soudu" vkládají slova ,,anebo Nejvyššího správního soudu".


ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech

Čl.  VIII

      V § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákona č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 144/1999 Sb. a zákona č. 3/2000 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Právo na vypořádání majetkového podílu se promlčí za deset let ode dne uplynutí sedmileté lhůty od schválení transformačního projektu.".


ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

Čl.  IX

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou čl. VII bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.

      Zákon č. 148/1998 Sb., o utajovaných skutečnostech, pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.




Klaus v. r.


Havel v. r.


v z. Rychetský v. r.