ZÁKON ze dne 16. června 2020 o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 16. června 2020
o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními
při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
(1) Tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ˙pojistné˙), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ˙zákon o pojistném˙) povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3.
(2) Podmínky prominutí pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 1 větě první.
(1) Nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc má zaměstnavatel, jestliže
- a)
- počet jeho zaměstnanců v pracovním
poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v
posledním dni kalendářního měsí- ce 50,
- b)
- počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří
jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního
měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni
března 2020,
- c)
- úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním
poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů
zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
- d)
- odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho
zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9
zákona o pojist-ném, a
- e)
- za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou
úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného
programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení
zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou
České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19
způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 na
zaměstnanost v České republice.
(2) Nárok na prominutí pojistného nemá
- a)
- zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce,
- b)
- poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní
služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního
pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle
zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a
výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie
onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS
CoV-2 v roce 2020,
- c)
- zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem
1. České republiky, nebo
2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.
(1) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc uvedený v § 1 odst. 1 větě první se nezahrnují vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce. Pokud vyměřovací základ zaměstnance uvedeného ve větě první převyšuje 1,5násobek průměrné mzdy, nezahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnavatele podle věty první jen ta část vyměřovacího základu zaměstnance, která nepřevyšuje 1,5násobek průměrné mzdy; průměrná mzda se stanoví podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném a 1,5násobek průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud se jedná o vyměřovací základ zaměstnance, jemuž byla dána zaměstnavatelem výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
(1) Zaměstnavatel, který stanoví vyměřovací základ podle § 3, uvádí na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném vyměřovací základ zaměstnavatele stanovený podle § 5a zákona o pojistném a vyměřovací základ zaměstnavatele snížený podle § 3.
(2) Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 se uplatňuje na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném; toto snížení nelze uplatnit
zpětně.
(1) Úřad práce České republiky sděluje na žádost okresní správy sociálního zabezpečení údaje potřebné pro účely kontroly splnění podmínky podle § 2 odst. 1 písm. e). Správce daně sděluje na žádost okresní správy sociálního zabezpečení údaje potřebné pro účely ověření skutečností uvedených v § 2 odst. 2 písm. c). Žádosti se podávají a údaje se sdělují v elektronické podobě způsobem umož-ňujícím dálkový přístup, nedojde-li mezi příslušnými orgány k jiné dohodě.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se podle zákona o pojistném.
˙
V § 94 odst. 1 větách první a druhé zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 164/2019 Sb. a zákona č. 255/2020 Sb., se slova ˙nejpozději v pracovní den následující po dni˙ nahrazují slovy ˙do 8 kalendářních dnů ode dne˙.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2020.