152

ZÁKON
ze dne 17. června 1997
na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Pojmy

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

dumpingovým výrobkem výrobek, jehož vývozní cena, za kterou je vyvážen do České republiky, je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu,

b)

výrobkem movitá věc, která je vyvážena do České republiky,

c)

obdobným výrobkem výrobek srovnatelný ve všech znacích s výrobkem, o nějž jde; není-li takového výrobku, pak jiný výrobek, který má blízce podobné charakteristické vlastnosti jako dotčený výrobek,

d)

vývozcem fyzická nebo právnická osoba, která ze zahraničí vyváží zboží na území České republiky,

e)

běžným obchodem situace, kdy

      1.  se obchod uskutečňuje mezi na sobě nezávislými subjekty, které nejsou v spojení ani mezi nimi neexistuje dohoda narušující hospodářskou soutěž,
      2.  množství prodávaných výrobků umožňuje řádné porovnání a
      3.  výrobek je prodáván za cenu odpovídající ekonomicky oprávněným nákladům a přiměřenému zisku,

f)

spojením subjektů situace, kdy

      1.  jeden z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhého,
      2.  oba jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány třetí osobou, nebo
      3.  společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu,
      jen za předpokladu důvodného podezření, že účinek spojení způsobuje odlišné chování ve srovnání se subjekty, které ve spojení nejsou,

g)

výrobním odvětvím výrobci obdobných výrobků v České republice jako celek nebo alespoň taková část z nich, jejichž celkový objem výroby obdobných výrobků představuje podíl stanovený v § 8 odst. 2 písm. d) a v § 9 odst. 4 písm. b). Jsou-li výrobci ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo jsou sami dovozci dumpingových výrobků, rozumí se výrobním odvětvím zbývající výrobci.

§ 2

Vývozní cena

      (1)  Za vývozní cenu se považuje cena výrobku dovezeného ze země vývozu do České republiky, která je skutečně placena nebo která má být zaplacena.

      (2)  V případech, kdy vývozní cenu nelze zjistit nebo kdy je zřejmé, že je cena nevěrohodná, protože existuje spojení podle § 1 písm. f) anebo dohoda mezi vývozcem a dovozcem anebo třetí stranou narušující hospodářskou soutěž, stanoví se vývozní cena na základě ceny, za kterou jsou dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému subjektu.

      (3)  V případě, kdy dovezené výrobky nejsou znovu prodány subjektu, který není ve spojení, nebo nejsou prodány ve stavu, v němž byly dovezeny, stanoví se vývozní cena výpočtem. Při tomto výpočtu se přihlédne k veškerým nákladům vzniklým mezi dovozem a opětovným prodejem a k zisku, popřípadě ke stavu, v němž byly dovezeny.

§ 3

Normální hodnota

      (1)  Za normální hodnotu se považuje částka určená na základě cen, které jsou placeny nebo které mají být zaplaceny za obdobný výrobek určený ke spotřebě v zemi vývozu při běžném obchodu.

      (2)  Neexistují-li prodeje obdobného výrobku při běžném obchodu na trhu země vývozu nebo takový výrobek není v zemi vývozu vyráběn nebo prodeje nedovolují řádné porovnání, základem pro stanovení normální hodnoty je

a)

srovnatelná cena obdobného výrobku vyváženého do vhodné třetí země za předpokladu, že tato cena je reprezentativní, nebo

b)

cena určená součtem ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku v zemi původu.

      (3)  Prodeje nedovolují řádné porovnání, jestliže

a)

objem prodejů obdobného výrobku v zemi vývozu je nižší než 5 % objemu prodejů údajně dumpingového výrobku do České republiky, ledaže se prokáže, že prodeje v České republice jsou přesto dostatečně veliké, aby umožnily řádné porovnání,

b)

objem prodejů za cenu nižší než výrobní náklady představuje 20 % a více procent objemu prodejů údajně dumpingových výrobků na trhu země vývozu nebo ve třetí zemi a

c)

prodeje obdobného výrobku na trhu země vývozu se uskutečnily v období kratším než šest měsíců před zahájením řízení.

§ 4

Porovnání

      (1)  Pro účely zjištění, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, se porovná vývozní cena a normální hodnota obdobného výrobku za srovnatelných dodacích podmínek a pokud možno ve stejném časovém období. Při tomto porovnání může být použito váženého aritmetického průměru normálních hodnot a váženého aritmetického průměru všech vývozních cen obdobných výrobků dovážených do České republiky.

      (2)  Při porovnání se vývozní cena a normální hodnota upraví o finančně vyjádřené skutečnosti prokazatelně ovlivňující cenové porovnání, a to o

a)

množství a fyzické vlastnosti výrobků,

b)

daně a poplatky, které jsou ukládány na obdobný výrobek určený ke spotřebě v zemi vývozu nebo původu, které však nejsou vybírány nebo jsou vraceny v případě jeho vývozu,

c)

rozdíly v podmínkách prodeje a v úrovni obchodu,

d)

jiné rozdíly, které ovlivňují cenové porovnání.

§ 5
Dumpingové rozpětí

      (1)  Dumpingovým rozpětím je rozdíl zjištěný podle § 4, o který je vývozní cena nižší než normální hodnota.

      (2)  Pokud se dumpingová rozpětí u stejného výrobku téhož výrobce v časovém období mění nebo jsou různá, použije se k určení dumpingového rozpětí jejich vážený aritmetický průměr.

Podstatná újma

§ 6

      (1)  Pro účely tohoto zákona se podstatnou újmou (dále jen ,,újma") rozumí významné poškození výrobního odvětví nebo podstatné zpoždění vybudování výroby obdobných výrobků v České republice, které je v příčinné souvislosti s dovozem dumpingových výrobků.

      (2)  Za hrozbu újmy se považuje stav bezprostředně směřující ke vzniku újmy.

§ 7

      (1)  Při zjišťování újmy se přezkoumává

a)

objem dovozů dumpingových výrobků a jejich vliv na ceny obdobných výrobků na trhu v České republice, zejména s ohledem na zvýšení dovozů dumpingových výrobků,

b)

následný účinek dovozů dumpingových výrobků na výši ceny obdobného výrobku v České republice a z toho vyplývající účinek těchto dovozů na dotčené výrobní odvětví vyhodnocením všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví. Přezkoumají se zejména skutečný a možný pokles prodejů, zisk, výroba, podíl na trhu, produktivita, návratnost investic nebo využití kapacit, činitelé ovlivňující ceny na domácím trhu, výše dumpingového rozpětí, skutečné a možné negativní účinky na pohyb hotovosti, na zásoby, zaměstnanost, mzdy a schopnost opatřit si prostředky na investice.

      (2)  Při zjišťování újmy se přezkoumají i jiné skutečnosti poškozující dotčené výrobní odvětví; jejich účinky však nelze přisoudit dumpingovým dovozům. Těmito skutečnostmi jsou zejména objem a ceny dovozů výrobků neprodaných za dumpingové ceny, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby, omezující obchodní postupy a hospodářskou soutěž mezi zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie, vývozní výkonnost a produktivita výrobního odvětví.


ČÁST DRUHÁ

HLAVA I

ŠETŘENÍ PODNĚTU O DOVOZU

DUMPINGOVîCH VîROBK®

§ 8

      (1)  Fyzická osoba nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky může podat Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen ,,ministerstvo") písemný podnět k šetření, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků.

      (2)  Podnět obsahuje tyto žadateli rozumně dostupné informace:

a)

u právnické osoby obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo, u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu,

b)

označení výrobce, seznam všech známých vývozců, jakož i dovozců výrobků označovaných za dumpingové a uvedení země vývozu či původu,

c)

seznam všech známých výrobců v České republice vyrábějících obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby,

d)

doklad o podpoře podnětu od výrobců obdobného výrobku v České republice, kteří představují více než 25 % celkové výroby obdobného výrobku,

e)

popis výrobku označovaného za dumpingový (podpoložka celního sazebníku),

f)

údaje o vývozní ceně výrobku označovaného za dumpingový a ceně stejného nebo obdobného výrobku na trhu v zemi vývozu nebo v zemi původu,

g)

údaje svědčící o újmě způsobené dovozem výrobku označovaného za dumpingový, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu a dostupných činitelů a ukazatelů uvedených v § 7 odst. 1 písm. b),

h)

dovezený nebo k dovozu předpokládaný objem výrobků označovaných za dumpingové,

i)

údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků označovaných za dumpingové a újmou z toho plynoucí,

j)

odůvodnění podnětu.

      (3)  Na postup podle této hlavy se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

      (4)  S podnětem k šetření, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, je osoba podávající podnět povinna složit kauci, která bude vrácena, jestliže ministerstvo vydá rozhodnutí o uložení konečného antidumpingového cla (dále jen ,,konečné clo") nebo rozhodnutí o přijetí závazku.

      (5)  Kauce podle odstavce 4 činí 100 000 Kč.

§ 9

      (1)  Ministerstvo ve lhůtě do jednoho měsíce po obdržení podnětu vyzve ostatní výrobce obdobného výrobku v České republice k písemnému vyjádření se ve prospěch nebo proti podnětu a poskytne jim přiměřenou lhůtu, která nepřesáhne jeden měsíc.

      (2)  Ministerstvo si k podnětu vyžádá písemné stanovisko Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, popřípadě jiného dotčeného ministerstva a poskytne jim k tomu lhůtu, která nepřesáhne jeden měsíc.

      (3)  Na základě vyjádření podle odstavce 1 ministerstvo přešetří podíl souhrnné výroby výrobců, kteří podnět podpořili, na celkové výrobě obdobného výrobku všech výrobců, kteří výslovně projevili svůj názor, a to ve prospěch či proti podnětu, a o podnětu informuje příslušný orgán země vývozu nebo původu.

      (4)  Ministerstvo věc odloží, jestliže zjistí, že

a)

podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti podle § 8 odst. 2 a osoba, která podala podnět, nedostatky neodstraní ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě, nebo

b)

souhrnná výroba obdobného výrobku těch výrobců, kteří se k podnětu vyjádřili a podpořili jej, tvoří méně než 50 % celkové výroby obdobného výrobku vyrobeného tou částí výrobců, kteří se vyjádřili ve prospěch nebo proti podnětu.

HLAVA II

ŘÍZENÍ O DOVOZU

DUMPINGOVîCH VîROBK®

Díl 1

Zahájení a průběh řízení

§ 10

Zahájení řízení

      (1)  Ministerstvo zahájí řízení, pokud má poznatky nasvědčující existenci dovozu dumpingových výrobků. Řízení je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení v Obchodním věstníku.

      (2)  Oznámení o zahájení řízení musí obsahovat

a)

označení výrobce, vývozce a dovozce výrobku označovaného za dumpingový,

b)

označení výrobku, který je předmětem řízení,

c)

zemi vývozu a zemi původu,

d)

údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu dumpingových výrobků,

e)

souhrn činitelů, na nichž je založeno tvrzení o újmě,

f)

adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků řízení,

g)

lhůtu, jež nesmí být kratší než jeden měsíc ode dne zahájení řízení, v níž se mohou přihlásit výrobci obdobného výrobku v České republice; zmeškání lhůty nelze prominout,

h)

uvedení dalších důvodů pro zahájení řízení.

      (3)  Oznámení o zahájení řízení se současně zasílá

a)

výrobci, vývozci a dovozci výrobku označovaného za dumpingový,

b)

příslušným orgánům země vývozu nebo země původu,

c)

subjektu, který podal podnět k šetření.

§ 11

      Účastníky řízení jsou:

a)

výrobce, vývozce a dovozce výrobku označovaného za dumpingový,

b)

ti, kteří se ve stanovené lhůtě přihlásili podle § 10 odst. 2 písm. g), a

c)

subjekt, který podal podnět k šetření.

Zjišťování důkazů

§ 12

      (1)  Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků, v jehož důsledku byla způsobena újma, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od účastníků řízení, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů, dotčených podle povahy věci. Ti jsou povinni takové informace poskytnout.


      (2)  Na základě žádosti ministerstva předloží v průběhu řízení své stanovisko Ministerstvo financí zejména v otázkách cenových a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zejména v otázkách újmy a ochrany hospodářské soutěže.

      (3)  K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož vyplnění a vrácení stanoví lhůtu jeden měsíc. Na odůvodněnou žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena.

      (4)  Pokud nebudou požadované informace předloženy, může ministerstvo provést řízení na základě těch údajů, které má k dispozici.

§ 13

      K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných státech, nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných států. Vyžádání nebo šetření ministerstvo provede, pokud obdrží souhlas dotčeného subjektu a příslušný orgán tohoto státu proti tomu nevznese námitky.

§ 14

Důvěrné informace

      (1)  Je-li informace označena jejím poskytovatelem za důvěrnou, nesmí být bez souhlasu jejího poskytovatele zveřejněna nebo dána k dispozici jiným účastníkům řízení. Tímto nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující obchodní,¹) hospodářské, služební a státní tajemství.²)

      (2)  Ministerstvo požádá poskytovatele důvěrné informace, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výtahu není možné, musí to náležitě zdůvodnit.

      (3)  Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje poskytovatele.

      (4)  Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost a nezneužívat jejich znalostí.

§ 15

Ústní jednání

      (1)  Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to kterýkoli účastník řízení nebo zástupce příslušného orgánu státu vývozu nebo původu. Pokud se účastník řízení ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmu jeho práv.

      (2)  Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník řízení, který je poskytl, nepodá ministerstvu v ministerstvem stanovené lhůtě i v písemné formě.

      (3)  Termín ústního jednání podle odstavce 1 uveřejní ministerstvo v Obchodním věstníku a současně písemně informuje účastníky řízení.

§ 16

      (1)  V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro rozhodnutí, nemajícími důvěrný charakter a předloženými některým z účastníků. K těmto písemnostem se účastníci řízení mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, která nepřekročí jeden měsíc.

      (2)  Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny účastníky řízení o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro rozhodnutí, a poskytne jim lhůtu jeden měsíc k uplatnění jejich stanovisek.

      (3)  V případě, že kterýkoli účastník řízení neposkytne potřebné informace v příslušné lhůtě nebo jednání zdržuje, mohou být předběžná i konečná rozhodnutí vydána na podkladě údajů, které jsou k dispozici.

§ 17

      Ministerstvo ukončí řízení rozhodnutím ve lhůtě nejdéle 12 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 18 měsíců ode dne zahájení řízení.

Díl 2

Rozhodování v řízení

§ 18

Zastavení řízení

      (1)  Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže

a)

objem dovozů dumpingových výrobků je zanedbatelný nebo

b)

dumpingové rozpětí je nižší než 2 % z vývozní ceny.

      (2)  Objem dovozů dumpingových výrobků se považuje za zanedbatelný, pokud

a)

objem dovozu z jedné země představuje méně než 3 % dovozů obdobného výrobku do České republiky nebo

b)

objemy dovozů ze zemí, které jednotlivě představují méně než 3 % dovozů obdobného výrobku do České republiky, souhrnně nepředstavují více než 7 % dovozů obdobného výrobku.

      (3)  Rozhodnutí o zastavení řízení oznamuje ministerstvo uveřejněním v Obchodním věstníku. Den uveřejnění se považuje za den oznámení rozhodnutí účastníkům řízení, které také ministerstvo informuje písemně.

§ 19

Prozatímní antidumpingové clo

      (1)  Pokud ministerstvo v průběhu řízení zjistí, že dovozem dumpingových výrobků vzniká újma, kterou by bylo těžké napravit, může vydat rozhodnutí o uložení prozatímního antidumpingového cla (dále jen ,,prozatímní clo"), aby se zabránilo vzniku další újmy.

      (2)  Sazba prozatímního cla nesmí být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

      (3)  V rozhodnutí o uložení prozatímního cla ministerstvo uvede zejména:

a)

obchodně obvyklé označení výrobku,

b)

podpoložku celního sazebníku,

c)

zemi vývozu a původu výrobku,

d)

označení subjektu, který podal podnět k šetření,

e)

označení výrobce nebo vývozce,

f)

dumpingové rozpětí,

g)

vyčíslení újmy způsobené výrobnímu odvětví,

h)

sazbu prozatímního cla a dobu jeho uplatňování.

      (4)  Celní dluh vzniklý podle odstavce 1 se zajišťuje formou složení hotovosti nebo poskytnutí záruky.³)

      (5)  Prozatímní clo se uloží nejdříve po uplynutí 60 dnů od zahájení řízení. Ukládá se až na dobu čtyř měsíců, za výjimečných okolností až na dobu šesti měsíců. Požádá-li dotčený účastník, ukládá se prozatímní clo až na dobu šesti měsíců, za výjimečných okolností až na dobu devíti měsíců.

      (6)  Za výjimečnou okolnost se považuje situace, kdy průběh dosavadního řízení nasvědčuje tomu, že by konečné clo, nižší než dumpingové rozpětí, postačovalo k odstranění újmy.

      (7)  Rozhodnutí o uložení prozatímního cla pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o přijetí závazku, rozhodnutí o uložení konečného cla nebo rozhodnutí o zastavení řízení nabyla právní moci, pokud doba jeho uplatňování neskončila dříve.

      (8)  Rozklad proti rozhodnutí o uložení prozatímního cla nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí o uložení prozatímního cla není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Rozhodnutí o uložení prozatímního cla je rozhodnutím, jež je přezkoumatelné soudem na základě žaloby.⁴)

§ 20

Přijetí závazku

      (1)  Ministerstvo může v průběhu řízení přijmout závazek vývozce, že s okamžitou platností upravuje ceny dumpingových výrobků nebo přestane dumpingové výrobky do České republiky vyvážet (dále jen ,,závazek"), pokud dosavadní průběh řízení prokáže existenci dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmy a zároveň cenové zvýšení nabídnuté vývozcem v tomto závazku, které může být nižší než dumpingové rozpětí, ale zároveň jej nesmí přesáhnout, je dostatečné k odstranění újmy.

      (2)  Pokud závazek nabídnutý vývozcem je nedostatečný k odstranění poškozujících účinků dovozu dumpingových výrobků nebo počet skutečných nebo možných vývozců dumpingových výrobků je vysoký, ministerstvo sdělí vývozci výhrady k nabídnutému závazku a poskytne mu lhůtu pro vyjádření, která nebude kratší než jeden týden.

      (3)  Závazek se přijímá na dobu určitou, která nepřesáhne pět let, nestanoví-li tento zákon jinak. V rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo uložit vývozci předkládat písemné zprávy o plnění závazku ve stanovených lhůtách. Pokud bylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku, prozatímní clo nelze následně uložit. Rozhodnutí o uložení prozatímního cla vydané před rozhodnutím o přijetí závazku se zruší.

      (4)  V rozhodnutí o přijetí závazku se řízení zastaví, pokud vývozce nepožádá o pokračování v řízení nebo pokud ministerstvo nepokládá za nutné v řízení pokračovat.

§ 21

Řízení po přijetí závazku

      (1)  Pokud ministerstvo v rozhodnutí o přijetí závazku řízení nezastaví a v průběhu dalšího řízení zjistí, že došlo k dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmě a přijatý závazek je postačující, řízení zastaví.

      (2)  Zjistí-li ministerstvo v průběhu dalšího řízení poté, co vydalo rozhodnutí o přijetí závazku, že došlo k dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmě a přijatý závazek neodpovídá zjištěným skutečnostem, zruší rozhodnutí o přijetí závazku. Vývozce může bez zbytečného odkladu navrhnout ministerstvu nový odpovídající závazek.

      (3)  Zjistí-li ministerstvo v průběhu dalšího řízení poté, co vydalo rozhodnutí o přijetí závazku, že nedošlo k dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmě, zruší rozhodnutí o přijetí závazku.


§ 22

Porušení závazku

      (1)  Zjistí-li ministerstvo po vydání rozhodnutí o přijetí závazku, že závazek byl porušen, může po vyžádání stanoviska vývozce zrušit rozhodnutí o přijetí závazku. Za porušení závazku se považuje také nepředložení zprávy podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

      (2)  Pokud bylo řízení již zastaveno, ministerstvo může zahájit nové řízení v téže věci z vlastního podnětu.

      (3)  Pokud bylo po zrušení rozhodnutí o přijetí závazku uloženo prozatímní clo, lhůta 60 dnů stanovená v § 19 odst. 5 se nepoužije.


§ 23

      (1)  Ministerstvo požádá o vyjádření k návrhům na rozhodnutí uvedená v § 20 až 22 Ministerstvo financí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí, popřípadě další dotčená ministerstva. Pokud do 15 dnů neobdrží jejich vyjádření, má se za to, že s návrhem souhlasí.

      (2)  Rozhodnutí uvedená v § 20 až 22 uveřejní ministerstvo v Obchodním věstníku. Den uveřejnění se považuje za den oznámení rozhodnutí účastníkům řízení, které také ministerstvo jednotlivě informuje písemně.


§ 24

      (1)  Rozklad proti rozhodnutím uvedeným v § 20 až 22 nemá odkladný účinek. Proti těmto rozhodnutím není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.

      (2)  Rozhodnutí o přijetí závazku je správním rozhodnutím, jež nemá povahu předběžného opatření a je přezkoumatelné soudem na základě žaloby.⁴)

§ 25

Konečné clo

      (1)  Prokáže-li se v řízení, že došlo k dovozu dumpingových výrobků, který způsobuje újmu, a nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozce přijatý závazek porušil, vydá ministerstvo rozhodnutí o uložení konečného cla.

      (2)  V rozhodnutí o uložení konečného cla ministerstvo uvede zejména:

a)

obchodně obvyklé označení výrobku,

b)

podpoložku celního sazebníku,

c)

zemi vývozu a původu výrobku,

d)

označení subjektu, který podal podnět k šetření,

e)

označení výrobce nebo vývozce,

f)

dumpingové rozpětí,

g)

vyčíslení újmy způsobené výrobnímu odvětví,

h)

sazbu konečného cla a dobu jeho uplatňování.

      (3)  Konečné clo nesmí být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí a uplatňuje se nejvýše na dobu pěti let, nestanoví-li tento zákon jinak. Konečné clo může být i nižší než zjištěné dumpingové rozpětí, jestliže je postačující k odstranění újmy.

      (4)  Nejpozději dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o uložení konečného cla pozbývá účinnosti rozhodnutí o uložení prozatímního cla, nebylo-li již zrušeno rozhodnutím o přijetí závazku.

      (5)  Rozklad proti rozhodnutí o uložení konečného cla nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí o uložení konečného cla není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.


Díl 3

Společná ustanovení pro prozatímní a konečné clo

§ 26

      (1)  Ministerstvo požádá o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení prozatímního cla a rozhodnutí o uložení konečného cla Ministerstvo financí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí, popřípadě další dotčená ministerstva. Pokud do 15 dnů neobdrží jejich vyjádření, má se za to, že s návrhem souhlasí.

      (2)  Rozhodnutí o uložení prozatímního cla a rozhodnutí o uložení konečného cla uveřejní ministerstvo v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení rozhodnutí účastníkům řízení, které také ministerstvo jednotlivě informuje písemně. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí Ministerstvu financí, které je bezodkladně postoupí celním úřadům.

§ 27

      (1)  Prozatímní cla a konečná cla se ukládají na výrobky propuštěné do celního režimu volného oběhu. Vybírání těchto cel provádějí celní úřady podle zvláštního zákona.⁵)

      (2)  Konečné clo může být uplatněno na výrobky téhož výrobce nebo vývozce propuštěné do celního režimu volného oběhu ne více než 90 dnů přede dnem uplatnění prozatímních cel, jestliže ministerstvo zjistí, že

a)

dovoz těchto dumpingových výrobků způsobujících újmu byl v minulosti zjištěn nebo dovozce věděl nebo musel vědět, že výrobce nebo vývozce provádí vývozy dumpingových výrobků, které způsobují újmu, a

b)

tyto vývozy do České republiky, které svojí hromadnou povahou z hlediska doby jejich uskutečnění, objemu a jiných okolností, vážně ohrožují nápravný účinek konečného cla. V tomto případě poskytne ministerstvo dovozci možnost pro vyjádření.

      (3)  Prozatímní clo a konečné clo nesmí být vybíráno zpětně na výrobky propuštěné do celního režimu volného oběhu před zahájením řízení.

      (4)  Prozatímní clo a konečné clo se neuloží v případě, že je řízení zastaveno podle § 18.


§ 28

Vrácení cla

      (1)  Pokud je sazba prozatímního cla vyšší než sazba konečného cla, přeplatek cla vrátí orgán vybírající clo⁵) na základě žádosti osoby, která clo zaplatila. Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného cla a přeplatek cla musí být vrácen do 90 dnů od obdržení žádosti.

      (2)  Pokud je sazba prozatímního cla nižší než sazba konečného cla, jejich rozdíl se nevybere.

      (3)  Pokud ministerstvo řízení zastaví podle § 18, zaplacené prozatímní clo bude orgánem vybírajícím clo vráceno na základě žádosti osoby, která clo zaplatila. Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení a clo musí být vráceno nejpozději do 90 dnů od obdržení žádosti.

HLAVA III

ZMĚNA A ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ

§ 29

      (1)  Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo tato rozhodnutí změnit nebo zrušit na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo z vlastního podnětu.

      (2)  Řízení podle této hlavy musí být ukončeno do 12 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne ministerstvo nejdéle do 18 měsíců ode dne zahájení řízení.

§ 30

Snížení konečného cla nebo závazku

      (1)  Ministerstvo může vydat rozhodnutí o snížení konečného cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo ke změně důvodů pro vybírání konečného cla v původní výši nebo pro existenci závazku v původním rozsahu.

      (2)  Závazek může být upraven pouze tehdy, jestliže vývozce nabídne jeho odpovídající změnu.

§ 31

Zrušení konečného cla nebo závazku

      Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení konečného cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že pominuly důvody pro vybírání konečného cla nebo pro další existenci závazku.

§ 32

Prodloužení konečného cla nebo závazku

      (1)  Pokud ministerstvo při přezkoumání zjistí, že ukončení uplatňování konečného cla nebo ukončení platnosti závazku by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu dumpingových výrobků a jím způsobené újmy, vydá rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného cla nebo o prodloužení platnosti závazku. Podnět k přezkoumání musí být podán nejpozději 12 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného cla nebo platnosti závazku.

      (2)  Pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozce nenavrhne odpovídající závazek, vydá ministerstvo rozhodnutí o uložení konečného cla.

      (3)  Při prodloužení konečného cla nebo závazku podle odstavce 1 může uplatňování konečného cla nebo délka platnosti závazku přesáhnout pět let.

§ 33

      (1)  Při řízeních podle této hlavy použije ministerstvo obdobně jednotlivá ustanovení tohoto zákona.

      (2)  Rozklad proti rozhodnutím uvedeným v této hlavě nemá odkladný účinek. Proti těmto rozhodnutím není možná obnova řízení ani přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.

      (3)  Rozhodnutí vydaná podle této hlavy uveřejní ministerstvo v Obchodním věstníku. Den uveřejnění rozhodnutí v Obchodním věstníku je dnem oznámení rozhodnutí účastníkům řízení, které také ministerstvo jednotlivě informuje písemně.


ČÁST TŘETÍ

ZMĚNY A DOPLNĚNÍ NĚKTERîCH ZÁKON®

§ 34

      Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 147/1970 Sb., zákona České národní rady č. 125/1973 Sb., zákona České národní rady č. 25/1976 Sb., zákona České národní rady č. 118/1983 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/ /1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/ /1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/ /1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se doplňuje takto:

      V § 13 odst. 3 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

,,e)

posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.".

ČÁST ČTVRTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 35

Vztah ke správnímu řádu

      Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na postup podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.⁶)

§ 36

Řízení o vývozu dumpingových výrobků
vedená ve třetích státech

      Žádosti o informace, které je nutno poskytnout v souvislosti s řízením o dovozu dumpingových výrobků, vedeným ve třetích státech, posuzuje a vyřizuje ministerstvo, pokud byly předloženy orgánem příslušným podle práva třetího státu a žádost je řádně odůvodněna.

§ 37

Vztah zákona k mezinárodním smlouvám

      Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.⁷)

§ 38

      Písemnosti určené podle tohoto zákona orgánu země vývozu nebo původu se mohou zasílat prostřednictvím jejich zastupitelského úřadu.

§ 39

Účinnost

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

³)

§ 254 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

⁴)

Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

⁷)

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).