Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

        Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje nabídku převzetí určenou vlastníkům účastnických cenných papírů vydaných akciovou společností se sídlem v České republice, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice a některé otázky spojené s nabídkou převzetí se zahraničním prvkem a některé další otázky s tím spojené.

        (1) Nabídkou převzetí je veřejný návrh smlouvy na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů, kterým navrhovatel projevuje vůli nabýt účastnické cenné papíry v rozsahu, který umožňuje ovládnutí cílové společnosti nebo který následuje po ovládnutí cílové společnosti.

        (2) Cílovou společností je společnost, která vydala účastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí.

        (3) Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry vydané cílovou společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech cílové společnosti; a dále cenné papíry vydané cílovou společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry získat.

        (4) Povinnou nabídkou převzetí je nabídka převzetí činěná podle hlavy IV.

        (5) Podílem na hlasovacích právech se rozumí přímý podíl hlasů plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti na celkovém počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti. Akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se pro účely výpočtu podílu na hlasovacích právech považují za akcie bez hlasovacích práv i v případech, kdy jich podle zvláštního právního předpisu dočasně nabývají. Při výpočtu podílu na hlasovacích právech se nezohledňují hlasy z akcií v majetku cílové společnosti nebo jí ovládané osoby ani hlasy z akcií, které jsou drženy na účet cílové společnosti nebo jí ovládané osoby.

        (6) Rozhodným podílem na hlasovacích právech společnosti je podíl na hlasovacích právech cílové společnosti představující alespoň 30 % všech hlasů spojených s účastnickými cennými papíry vydanými cílovou společností.

        (7) Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

        (8) Regulovaným trhem je regulovaný trh v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

        (9) Spolupracující osobou je osoba, která ve vzájemném srozumění spolupracuje s navrhovatelem za účelem získání nebo prosazení společného vlivu na řízení nebo provozování podniku cílové společnosti, zejména společným a řízeným výkonem hlasovacích práv, nebo osoba, která na základě dohody spolupracuje s cílovou společností za účelem zmaření nabídky převzetí. Platí, že osoba ovládající a osoba ovládaná, stejně jako osoby, které uzavřely dohodu o hlasování při volbě členů orgánů cílové společnosti, nebo členové jednoho koncernu jsou spolupracujícími osobami.

        (10) Skupinu spolupracujících osob tvoří ty spolupracující osoby, které mají podíl na hlasovacích právech cílové společnosti, a spolupracující osoby, které jsou ve vztahu k prvně uvedeným osobami ovládajícími.

        (11) Osobou zájmově zúčastněnou na nabídce převzetí je osoba, která má zájem na výsledku nebo průběhu nabídky převzetí, zejména navrhovatel, osoby s ním spolupracující, cílová společnost, osoby tvořící s cílovou společností podnikatelské seskupení, akcionáři vlastnící nebo disponující alespoň 5 % účastnických cenných papírů cílové společnosti.

        Osoby, kterým tento zákon ukládá povinnosti při nabídce převzetí, postupují tak, aby byly dodrženy tyto zásady

                a) všem vlastníkům účastnických cenných papírů cílové společnosti, s nimiž jsou spojena stejná práva, musí být při nabídce převzetí poskytnuto rovné zacházení, ledaže zákon stanoví jinak,

                b) ovládne-li někdo cílovou společnost, musí být ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů poskytnuta ochrana,

                c) adresátům nabídky převzetí musí být poskytnut dostatečný čas a informace tak, aby mohli učinit rozhodnutí o tom, zda nabídku převzetí přijmou se znalostí věci,

                d) představenstvo a dozorčí rada cílové společnosti jednají v zájmu této společnosti jako celku; svým postupem však nesmí zmařit možnost vlastníků účastnických cenných papírů rozhodnout se, zda nabídku převzetí přijmou,

                e) v souvislosti s nabídkou převzetí nesmí docházet k deformacím trhu s cennými papíry cílové společnosti, navrhovatele nebo jiné společnosti tak, aby byl uměle ovlivňován jejich kurz a normální fungování trhu bylo narušeno,

                f) navrhovatel smí uveřejnit záměr učinit nabídku převzetí až poté, co zajistí, že bude schopen poskytnout peněžité plnění jejím adresátům v plném rozsahu; má-li být nabízeno jiné než peněžité plnění, smí uveřejnit záměr učinit nabídku převzetí až poté, co učiní taková opatření, na základě nichž bude zajištěno, aby zajistil poskytnutí takového plnění,

                g) cílová společnost nesmí být nabídkou převzetí nepřiměřeně omezována ve své podnikatelské činnosti.

        Platí, že jednání směřující k nabytí účastnických cenných papírů cílové společnosti, které vykazuje významné znaky nabídky převzetí, je nabídkou převzetí.

        (1) Má-li cílová společnost sídlo na území České republiky a její účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v jednom anebo v několika členských státech kromě České republiky, použijí se na nabídku převzetí pouze zásady uvedené v § 3 a ustanovení tohoto zákona upravující vnitřní poměry cílové společnosti, zejména rozhodný podíl, nabídkovou povinnost, výjimky z nabídkové povinnosti, zánik nabídkové povinnosti rozhodnutím České národní banky, povinnosti orgánů cílové společnosti, pravidlo průlomu a pozastavení hlasovacích práv při prodlení s plněním nabídkové povinnosti; ustanovení tohoto zákona upravující lhůtu pro učinění nabídky převzetí se nepoužijí.

        (2) Má-li cílová společnost sídlo na území jiného členského státu než České republiky, použijí se na nabídku převzetí ustanovení tohoto zákona v rozsahu určeném v odstavci 3, pokud

                a) účastnické cenné papíry této společnosti jsou přijaty k obchodování pouze na regulovaném trhu v České republice, nebo

                b) účastnické cenné papíry této společnosti jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích ve více než jednom členském státě včetně České republiky, ledaže jsou přijaty k obchodování též na regulovaném trhu ve státě sídla této společnosti, jestliže

                        1. účastnické cenné papíry této společnosti byly jako první přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, nebo

                        2. účastnické cenné papíry této společnosti byly přijaty současně k obchodování na regulovaných trzích ve více než jednom členském státě včetně České republiky a společnost určila Českou národní banku jako příslušný orgán dohledu nad nabídkou převzetí a tuto skutečnost oznámila nejpozději v první den obchodování orgánům dohledu nad nabídkou převzetí a organizátorům regulovaných trhů v těchto členských státech.

        (3) V případě nabídky převzetí týkající se cílové společnosti podle odstavce 2 se použijí zásady uvedené v § 3 a ustanovení tohoto zákona upravující obsah nabídkového dokumentu a postup navrhovatele při nabídce převzetí; zejména se použijí ustanovení o protiplnění při nabídce převzetí, oznámení záměru, náležitostech nabídky převzetí a jejím uveřejnění.

        (4) Česká národní banka uveřejní informaci o rozhodnutí cílové společnosti podle odstavce 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

        (5) Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad nabídkou převzetí a s dalšími orgány dohledu nad kapitálovým trhem členských států a poskytne jim, zejména v případech podle odstavců 1 a 3, informace nezbytné k aplikaci ustanovení tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vydaných k provedení směrnice o nabídkách převzetí1).

        (1) V případech, kdy se podle § 5 na postup při nabídce převzetí nepoužije tento zákon a zároveň byla nabídka převzetí v souladu s rozhodným právem schválena orgánem dohledu nad nabídkami převzetí v jiném členském státě, lze nabídku převzetí uveřejnit v České republice, pokud

                a) je uveřejňována spolu s úředním překladem do českého jazyka; originální znění nabídky převzetí může být v těchto případech uveřejněno pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud je spolu s úředním překladem nabídky převzetí uveřejněna informace o tom, kde je originální znění uveřejněno,

                b) obsahuje informace o režimu zdanění, kterému bude podléhat plnění ze smluv uzavřených na základě nabídky převzetí,

                c) obsahuje informace o postupech pro přijetí nabídky převzetí a výkon práv souvisejících s nabídkou převzetí, jsou-li v důsledku přeshraniční povahy nabídky odlišné od postupů popsaných v původním textu nabídky převzetí.

        (2) Nabídku převzetí podle odstavce 1 včetně jejího úředního překladu do českého jazyka navrhovatel před jejím uveřejněním předloží České národní bance.

        Nabídka převzetí činěná v souladu s právem cizího státu, který není členským státem, a na kterou se podle § 5 nepoužije tento zákon, může být v České republice uveřejněna, pokud neodporuje zásadám uvedeným v § 3. Takovou nabídku převzetí je navrhovatel povinen před jejím uveřejněním předložit České národní bance, která může její uveřejnění zakázat nebo stanovit další podmínky pro její uveřejnění; § 6 odst. 1, § 12 odst. 2 až 4 a § 13 odst. 1 se použijí obdobně.

        (1) Navrhovatel zajistí, aby nedocházelo k předčasnému a nerovnému šíření informací o tom, že zvažuje nebo že pojal záměr učinit nabídku převzetí; totéž platí ve vztahu ke krokům, které budou mít za následek vznik nabídkové povinnosti. Navrhovatel poučí všechny osoby, které pro něj vykonávají činnosti související s nabídkou převzetí, o jejich povinnosti mlčenlivosti a o zákazu využití vnitřních informací podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a přijme taková opatření, která zabrání šíření vnitřních informací a jejich využití.

        (2) Pokud dojde k značným výkyvům kurzu nebo pokud vzniknou dohady anebo spekulace týkající se nabídky převzetí a zároveň se dá rozumně předpokládat, že jejich původ souvisí s přípravou nebo s úvahami navrhovatele o nabídce převzetí nebo nabytí podílu na cílové společnosti, navrhovatel uveřejní svůj záměr učinit nabídku převzetí nebo jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost; tuto informaci zároveň oznámí České národní bance.

        (3) Navrhovatel vždy bez zbytečného prodlení uveřejní informaci o tom, že jeho orgány rozhodly, že učiní nabídku převzetí, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, že učinil konečné rozhodnutí o zahájení kroků bezprostředně směřujících k učinění nabídky převzetí, nebo že nastaly okolnosti, které měly za následek vznik nabídkové povinnosti.

        (4) Způsob uveřejnění informací podle odstavců 2 a 3 musí být zvolen tak, aby nedošlo k využití vnitřních informací nebo k deformaci trhu. Česká národní banka může s přihlédnutím k zájmům vlastníků účastnických cenných papírů cílové společnosti na návrh odložit vznik povinnosti podle odstavce 3, pokud tím může být zabráněno poškození navrhovatele nebo osob s ním spolupracujících a navrhovatel zamezí přístupu jiných osob k předmětným informacím.

        (1) Navrhovatel může informovat cílovou společnost o svém záměru učinit nabídku převzetí nebo o svém záměru jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost, ještě před tím, než byly tyto informace uveřejněny, a jednat s ní.

        (2) Cílová společnost zajistí ochranu vnitřních informací; § 8 odst. 1 platí pro cílovou společnost přiměřeně.

        (3) Pro osoby, s nimiž navrhovatel jednal ohledně nabytí podílu na cílové společnosti, nebo které se jinak dozvěděly od navrhovatele nebo od cílové společnosti dosud neuveřejněné informace, platí § 8 odst. 1 přiměřeně.

        (4) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti stanovené na ochranu před zneužíváním trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

        (1) Nabídka převzetí musí být učiněna pouze uveřejněním nabídkového dokumentu, který obsahuje alespoň

                a) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště navrhovatele, cílové společnosti a osob spolupracujících s navrhovatelem, případně též osob spolupracujících s cílovou společností,

                b) podíly navrhovatele a osob spolupracujících s navrhovatelem na základním kapitálu cílové společnosti a výši jejich podílu na hlasovacích právech cílové společnosti podle § 35 a 37, liší-li se, včetně jejich struktury, a popis vzájemných vztahů mezi spolupracujícími osobami, případně, bude-li mít navrhovatel takové informace k dispozici, též popis vzájemných vztahů mezi cílovou společností a osobami spolupracujícími s cílovou společností,

                c) podstatné náležitosti kupní nebo směnné smlouvy, především

                        1. označení účastnických cenných papírů, které jsou předmětem nabídky převzetí, včetně uvedení jejich druhu, formy, podoby, případně jmenovité hodnoty a identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN), bylo-li přiděleno,

                        2. údaje o protiplnění nabízeném za účastnický cenný papír, popřípadě dostatečně přesný způsob určení protiplnění; v případě, že se jako protiplnění nabízí cenné papíry, uvedou se o nich také údaje podle bodu 1,

                d) průměrnou cenu, a jde-li o povinnou nabídku převzetí, též prémiovou cenu účastnických cenných papírů, a odůvodnění výše nabízeného protiplnění,

                e) maximální množství účastnických cenných papírů, na které je nabídka převzetí omezena, nebo minimální množství účastnických cenných papírů, jejichž nabytím je podmíněna,

                f) dobu závaznosti nabídky převzetí,

                g) výši a podmínky a způsob výplaty odškodnění při průlomu podle § 33 a způsob jeho stanovení,

                h) způsob oznámení přijetí nabídky převzetí nebo označení regulovaného trhu, na kterém se smlouva uzavře,

                i) postup při převodu cenných papírů a podmínky a způsob placení ceny, popřípadě jiného protiplnění,

                j) pravidla pro odvolání přijetí nabídky převzetí, popřípadě pro odstoupení od smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí,

                k) záměry navrhovatele týkající se budoucí činnosti cílové společnosti, jejích zaměstnanců a členů jejích orgánů, včetně plánovaných změn podmínek zaměstnanosti nebo přesídlení, popřípadě přemístění provozoven cílové společnosti, a dále informace o záměrech navrhovatele týkajících se jeho budoucí činnosti v míře, v jaké bude nabídkou převzetí ovlivněna,

                l) údaje o zdrojích a způsobu financování či jiném zajištění protiplnění,

                m) rozhodné právo, kterým se řídí vnitřní poměry cílové společnosti, rozhodné právo, kterým se budou řídit smlouvy uzavřené na základě nabídky převzetí, a soudy příslušné pro řešení sporů z nabídky převzetí,

                n) údaje o orgánu dohledu, jehož dohledu nabídka převzetí podléhá, včetně údaje o schválení uveřejnění nabídky převzetí.

        (2) Nabídkový dokument při povinné nabídce převzetí obsahuje také důvody, proč je činěna a popis metod, které byly použity k určení formy a výše protiplnění, údaje o druhu a výši protiplnění poskytnutého nebo sjednaného za každé nabytí cenných papírů cílové společnosti navrhovatelem nebo s ním spolupracující osobou a počet cenných papírů nabývaných v jednotlivých obchodech, jestliže k sjednání došlo v posledních 12 měsících před vznikem nabídkové povinnosti, nebo prohlášení, že takový obchod sjednán nebyl.

        (1) Nabídkový dokument může být doplněn o prohlášení důvěryhodné osoby odlišné od navrhovatele, ve kterém tato osoba uvede, že obsah nabídky převzetí je podle jejího vědomí v souladu s právními předpisy.

        (2) Jsou-li jako protiplnění nabízeny cenné papíry, při jejichž veřejném nabízení by jinak bylo nutné vyhotovit prospekt cenného papíru podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, obsahuje nabídkový dokument také údaje požadované zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.

        (3) Součástí nabídkového dokumentu je i stanovisko orgánů cílové společnosti podle § 16, bylo-li navrhovateli předáno alespoň 2 dny před uveřejněním nabídky převzetí.

        (1) Navrhovatel předloží návrh nabídkového dokumentu České národní bance do 15 pracovních dnů od okamžiku vzniku oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 3. Česká národní banka může na žádost navrhovatele lhůtu podle tohoto odstavce prodloužit, nejvýše však o 30 pracovních dnů.

        (2) Navrhovatel, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, pověří svým zastupováním ve věcech týkajících se nabídky převzetí, zejména přijímáním korespondence, advokáta nebo osobu oprávněnou poskytovat na území České republiky investiční služby. To neplatí, jde-li o navrhovatele, který na území České republiky zřídil organizační složku svého podniku.

        (3) Česká národní banka může navrhovatele vyzvat, aby prokázal, že má dostatek zdrojů k financování nabídky převzetí a doložil jejich původ.

        (4) Pokud Česká národní banka zjistí, že nabídkový dokument neobsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem nebo že obsahuje zjevně nepravdivé nebo zkreslující informace, případně že nebyly splněny požadavky podle odstavce 2 nebo 3, zakáže jeho uveřejnění.

        (5) Je-li to účelné, může Česká národní banka uložit navrhovateli, aby spolu s nabídkovým dokumentem uveřejnil další informace nebo změnil obsah nabídkového dokumentu, pokud by jinak byla nabídka převzetí neurčitá nebo zavádějící, popřípadě je uveřejnění takových informací odůvodněno zásadami nabídky převzetí. Česká národní banka může navrhovateli uložit, aby jí před uveřejněním nabídky převzetí oznámil způsob splnění těchto požadavků. Nesplní-li navrhovatel podmínky stanovené Českou národní bankou podle tohoto odstavce, platí, že rozhodnutím podle věty první Česká národní banka uveřejnění nabídky převzetí zakázala.

        (1) Pokud Česká národní banka nevydá rozhodnutí, kterým uveřejnění nabídkového dokumentu zakáže, uveřejní navrhovatel nabídkový dokument nejdříve po uplynutí 15 pracovních dnů, nejpozději však do 30 pracovních dnů od doručení oznámení podle § 12 odst. 1 České národní bance. Česká národní banka může v odůvodněných případech lhůty podle věty první prodloužit, každou však nejdéle o dalších 15 pracovních dnů.

        (2) V případě, že zvláštní právní předpis vyžaduje k nabytí účastnických cenných papírů souhlas orgánu veřejné správy podle zvláštních právních předpisů nebo předpisů Evropských společenství, může být nabídkový dokument uveřejněn jen tehdy, pokud byl souhlas udělen, ledaže je stanoveno, že k učinění nabídky postačí podání žádosti o vydání souhlasu nebo splnění jiné podmínky; pokud byl souhlas vydán, tvoří přílohu nabídkového dokumentu. Pokud je udělení souhlasu podle tohoto odstavce podmínkou uveřejnění nabídkového dokumentu podle věty první, pak po dobu, po kterou je vedeno řízení o udělení souhlasu, lhůta pro uveřejnění nabídkového dokumentu podle odstavce 1 neběží.

        (3) Nabídkový dokument se uveřejňuje alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup; uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup se nevyžaduje, pokud je nabídkový dokument v písemné formě bezplatně poskytován veřejnosti v sídle cílové společnosti a v sídle navrhovatele a, pověřil-li navrhovatel zástupce podle § 12 odst. 2, též v sídle takového zástupce. Uveřejňuje-li se nabídkový dokument způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud má navrhovatel nebo cílová společnost své internetové stránky, uveřejňuje se na těchto stránkách.

        (4) Stanovy cílové společnosti mohou určit doplňkové způsoby uveřejnění nabídkového dokumentu, které však nesmí zatěžovat navrhovatele nad rozumnou míru nebo nesmí činit uveřejnění nemožným. V případě, že jsou předmětem nabídky převzetí účastnické cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu v jiném členském státu, uveřejňuje se nabídkový dokument též v tomto členském státě způsobem, jaký pro uveřejnění nabídkového dokumentu stanoví právní řád tohoto členského státu.

        (5) Ve lhůtě alespoň 10 pracovních dnů před uveřejněním nabídkového dokumentu navrhovatel doručí nabídkový dokument představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti.

        (1) Navrhovatel a představenstvo cílové společnosti bez zbytečného prodlení informují odborové organizace, radu zaměstnanců nebo jiné zástupce zaměstnanců (dále jen "zástupci zaměstnanců") a není-li jich, pak zaměstnance, o uveřejnění oznámení podle § 8 a 9 a o uveřejnění nabídky převzetí podle § 13.

        (2) Představenstvo cílové společnosti bez zbytečného prodlení předá zástupcům zaměstnanců, nebo, pokud zástupci zaměstnanců nejsou ustaveni, zaměstnancům samotným kopie dokumentů, které v souvislosti s chystanou nabídkou převzetí obdrželo, informuje je o jejich možnosti samostatně se k nabídce převzetí vyjádřit a sdělí lhůtu, ve které je nutné stanovisko zaměstnanců vypracovat, aby ho bylo možné uveřejnit zároveň se stanoviskem orgánů cílové společnosti podle § 16. Představenstvo cílové společnosti bez zbytečného prodlení po jeho vypracování předá zástupcům zaměstnanců, nebo, pokud zástupci zaměstnanců nejsou ustaveni, zaměstnancům samotným stanovisko orgánů cílové společnosti k nabídce převzetí podle § 16.

        (1) Od okamžiku, kdy se členové představenstva nebo dozorčí rady cílové společnosti dozví o skutečnostech, ze kterých lze důvodně předpokládat, že bude učiněna nabídka převzetí,

                a) nesmí přijímat opatření, která mohou způsobit, že adresáti nabídky převzetí nebudou mít příležitost se volně rozhodnout o nabídce převzetí se znalostí věci,

                b) zdrží se až do uveřejnění výsledků nabídky převzetí všeho, co by ji mohlo zmařit, ledaže takové konkrétní jednání schválí v době závaznosti nabídky převzetí valná hromada nebo společnost plní povinnosti stanovené právním předpisem anebo jde-li o běžný provoz podniku.

        (2) Představenstvo je oprávněno svolat k získání souhlasu podle odstavce 1 písm. b) valnou hromadu; zákonná lhůta pro svolání valné hromady se zkracuje na 14 dnů.

        (3) Členové představenstva nebo dozorčí rady cílové společnosti mohou i bez souhlasu valné hromady činit nezbytná opatření k vyhledání konkurenční nabídky převzetí; konkurenční nabídku převzetí mohou učinit i členové představenstva nebo dozorčí rady.

        (1) Členové představenstva a dozorčí rady cílové společnosti zpracují do 5 pracovních dnů ode dne doručení nabídkového dokumentu společné písemné stanovisko, v kterém se vyjádří k tomu, zda je nabídka převzetí v souladu se zájmy cílové společnosti, adresátů nabídky převzetí, zaměstnanců a věřitelů cílové společnosti; zejména se vyjádří i k druhu a výši nabízeného protiplnění.

        (2) Stanovisko kromě údajů uvedených v odstavci 1 obsahuje alespoň

                a) případné rozdílné názory člena představenstva nebo dozorčí rady,

                b) případné upozornění, že členové představenstva nebo dozorčí rady, popřípadě někteří z nich, byli do svých funkcí jmenováni vlivem navrhovatele, především, že pro jejich volbu hlasoval, nebo s navrhovatelem spolupracují,

                c) případné právní nebo faktické vady nabídky převzetí,

                d) údaje o případném střetu zájmů členů představenstva a dozorčí rady a zájmů cílové společnosti nebo adresátů nabídky převzetí,

                e) údaje o tom, zda členové představenstva a dozorčí rady sami hodlají nabídku převzetí akceptovat a v jakém rozsahu,

                f) údaje o pravděpodobném vlivu nabídky převzetí na zaměstnanost, strukturu a cíle cílové společnosti,

                g) údaje o pravděpodobném vlivu nabídky převzetí na strategické cíle navrhovatele ve vztahu k cílové společnosti a o vlivu navrhovatele na zaměstnanost a umístění výroby cílové společnosti.

        (3) Ve stanovisku nemusí být formulována doporučení, všechny údaje v něm obsažené se však věcně zdůvodní. V případě, že by uvedení některých údajů mohlo způsobit cílové společnosti značnou újmu, uvede se pouze jejich obecná charakteristika.

        (4) V případě, že je členům představenstva a dozorčí rady doručeno samostatné stanovisko zaměstnanců k nabídce převzetí, přiloží se ke stanovisku podle odstavce 1.

        (5) Stanovisko doručí členové představenstva a dozorčí rady navrhovateli do 2 pracovních dnů po jeho vypracování. Neuveřejní-li navrhovatel stanovisko spolu s nabídkou převzetí, uveřejní jej cílová společnost bez zbytečného prodlení alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud se stanovisko uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a pokud má cílová společnost své internetové stránky, uveřejňuje se i na těchto stránkách.

        (6) Stanovisko doručí členové představenstva a dozorčí rady do 2 pracovních dnů po jeho vypracování České národní bance.

        (7) Členové představenstva a dozorčí rady vypracují obdobné stanovisko také ke každé změně nabídky převzetí; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně.

        (1) Po dobu závaznosti nabídky převzetí nesmí navrhovatel ani osoby s ním spolupracující činit žádné právní úkony směřující ke smluvnímu nabytí účastnických cenných papírů cílové společnosti za jiných podmínek, než které obsahuje nabídka převzetí, ledaže

                a) získají účastnické cenné papíry uplatněním výměnného práva spojeného s cennými papíry, které nabyly před tím, než se navrhovatel rozhodl nabídku převzetí učinit,

                b) získají účastnické cenné papíry uplatněním přednostního práva nebo opce anebo práva ze smluv, jestliže tato práva nabyly v dobré víře před tím, než se navrhovatel rozhodl uskutečnit jednání vedoucí k vzniku nabídkové povinnosti, popřípadě před tím, než se navrhovatel rozhodl nabídku převzetí učinit,

                c) získají účastnické cenné papíry uplatněním práva jiné osoby, které bylo navrhovatelem nebo osobou s ním spolupracující zřízeno před tím, než se navrhovatel rozhodl uskutečnit jednání vedoucí k vzniku nabídkové povinnosti, popřípadě před tím, než se navrhovatel rozhodl nabídku převzetí učinit,

                d) získají účastnické cenné papíry plněním povinnosti vůči mimo stojícím akcionářům plynoucí ze smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu, nebo

                e) jsou tyto osoby obchodníkem s cennými papíry nebo bankou a tyto úkony činí v rámci běžného obchodního styku při poskytování investiční služby obhospodařování investičních nástrojů nebo při plnění jejich povinností vyplývajících z jejich postavení tvůrce trhu podle zvláštního právního předpisu nebo srovnatelné pozice na veřejném trhu cenných papírů.

        (2) Po dobu závaznosti nabídky převzetí nesmí navrhovatel ani osoby s ním spolupracující činit právní úkony směřující ke zcizení účastnických cenných papírů cílové společnosti, ledaže se jedná o případy zcizení za podmínek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo e).

        (3) Osoba, která učinila právní úkon podle odstavce 1 nebo 2, oznámí tuto skutečnost České národní bance do 5 pracovních dnů ode dne jeho učinění. Jakékoli právní úkony podle odstavců 1 a 2 navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující oznámí do 5 pracovních dnů České národní bance. V tomto oznámení uvede celkový počet cenných papírů, kterých se daný právní úkon týkal, vážený průměr kupních cen jednotlivých cenných papírů, nejvyšší a nejnižší dosaženou kupní cenu.

        (4) Česká národní banka na žádost navrhovatele nebo osoby spolupracující s navrhovatelem povolí výjimku ze zákazu podle odstavce 1 nebo 2, pokud je to v souladu se zásadami uvedenými v § 3.

        (1) V případě, že navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující poruší svým jednáním zákaz podle § 17, nejsou po dobu 3 let od porušení zákazu oprávněni vykonávat práva spojená s účastnickými cennými papíry, které v důsledku tohoto jednání nabyli.

        (2) V případě, že povinná osoba nebo osoba s ní spolupracující nabudou v době mezi uveřejněním nabídky převzetí a posledním dnem doby závaznosti nabídky převzetí účastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky, za výhodnějších podmínek, než jaké byly uvedeny v nabídce převzetí, je důsledkem těchto změn odpovídající úprava nabídky převzetí a smluv, které již byly na základě nabídky převzetí uzavřeny.

        Osoby zájmově zúčastněné na nabídce převzetí oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu po oznámení záměru učinit nabídku převzetí jakékoliv nabytí nebo zcizení účastnických cenných papírů cílové společnosti nebo opcí na tyto cenné papíry; to platí obdobně o cenných papírech, které navrhovatel nabízí jako protiplnění.

        (1) Cena nebo směnný poměr nabídnuté jako protiplnění při nabídce převzetí spočívají v penězích nebo v cenných papírech, případně v kombinaci obou, ledaže zákon stanoví jinak.

        (2) Protiplnění v nabídce převzetí je stejné pro všechny adresáty u téhož zastupitelného účastnického cenného papíru.

        Zajistí-li navrhovatel poměrné uspokojení osob, které nabídku převzetí přijaly nad stanovený počet účastnických cenných papírů, a to způsobem podle § 25 odst. 3, může být v nabídce převzetí určeno, že se vztahuje pouze na určitý počet účastnických cenných papírů (dále jen "částečná nabídka převzetí").

        Nabídka převzetí může být podmíněna jen podmínkou, jejíž splnění nezávisí na úvaze navrhovatele nebo osoby s ním spolupracující; pokud však mohou ovlivnit splnění podmínky, učiní vše, co po nich lze pro její splnění spravedlivě požadovat.

        (1) Výši protiplnění při nabídce převzetí může navrhovatel změnit jen tak, aby změněná výše protiplnění byla pro adresáty nabídky převzetí výhodnější. V ostatních případech lze nabídku převzetí změnit nebo odvolat, jen je-li to v ní výslovně uvedeno, není-li takový postup v rozporu se zásadami uvedenými v § 3, a jen ve věcně důvodných případech, které nezávisí výhradně na úvaze navrhovatele nebo osoby s ním spolupracující.

        (2) V případě, že došlo ke změně nabídky převzetí, která její dosavadní podmínky mění tak, že jsou pro její adresáty výhodnější, projeví se stejné změny také ve smlouvách, které již byly na základě nabídky převzetí uzavřeny.

        (3) Záměr změnit nebo odvolat nabídku převzetí oznámí navrhovatel České národní bance nejméně 5 pracovních dnů před uveřejněním změny nebo odvolání. K oznámení přiloží případný návrh změny nabídkového dokumentu. Pokud Česká národní banka shledá, že postup navrhovaný v oznámení je v rozporu s tímto zákonem, vydá ve lhůtě podle věty první rozhodnutí, kterým změnu nebo odvolání nabídky převzetí zakáže. Změnu nebo odvolání nabídky převzetí navrhovatel uveřejní stejným způsobem jako nabídku převzetí.

        (4) Doba závaznosti nabídky převzetí musí od uveřejnění změny nabídky převzetí trvat ještě alespoň 5 pracovních dnů. V případě, že v důsledku toho dojde k prodloužení doby závaznosti nabídky převzetí, může toto prodloužení překročit původní dobu závaznosti nabídky převzetí nejvýše o 2 týdny, ledaže Česká národní banka schválí delší prodloužení doby závaznosti.

        (5) V případě, že dojde ke změně nabídky převzetí v důsledku plnění zákonné povinnosti nebo povinnosti vyplývající z jiného právního předpisu, použijí se obdobně odstavce 2 až 4.

        (1) Nabídkový dokument obsahuje dobu závaznosti nabídky převzetí, která nesmí být kratší než 4 týdny ode dne jejího uveřejnění. Pokud je doba závaznosti nabídky převzetí delší než 10 týdnů, navrhovatel uveřejní stejným způsobem jako nabídku převzetí 2 týdny před uplynutím doby závaznosti upozornění, k jakému dni doba závaznosti končí.

        (2) Navrhovatel může

                a) prodloužit dobu závaznosti nabídky převzetí tehdy, byla-li uveřejněna konkurenční nabídka převzetí nebo změnil-li navrhovatel výši protiplnění; prodloužení, které omezuje cílovou společnost v její podnikatelské činnosti více, než je s ohledem na cíle nabídky převzetí rozumně nutné, je nepřípustné,

                b) prodloužit dobu závaznosti nabídky převzetí za podmínek podle § 23 odst. 1, nebo

                c) nejde-li o povinnou nabídku převzetí, zkrátit dobu závaznosti nabídky převzetí, je-li takový postup odůvodněn důležitým zájmem cílové společnosti; dobu závaznosti nabídky nelze zkrátit na méně než 2 týdny.

        (3) Postupuje-li navrhovatel podle odstavce 2, použije se § 23 odst. 3 až 5 obdobně.

        (4) Nepřípustné je prodloužení nebo zkrácení doby závaznosti nabídky převzetí, jestliže navrhovatel v nabídce převzetí výslovně uvedl, že dobu její závaznosti nezmění.

        (1) Smlouva uzavíraná na základě nabídky převzetí na regulovaném trhu se uzavírá podle pravidel organizátora trhu.

        (2) Smlouva uzavíraná na základě nabídky převzetí mimo regulovaný trh je uzavřena doručením oznámení o přijetí nabídky převzetí navrhovateli. Navrhovatel oznámí uzavření smlouvy všem osobám, které nabídku převzetí přijaly.

        (3) Byl-li u částečné nabídky převzetí překročen stanovený počet účastnických cenných papírů, pak se osoby, které nabídku převzetí přijaly, uspokojí poměrně s ohledem na celkový počet účastnických cenných papírů, které jsou předmětem přijatých nabídek převzetí. Navrhovatel těmto osobám poměrné uspokojení oznámí. Smlouva je uzavřena k okamžiku doručení oznámení o poměrném uspokojení.

        (4) Je-li nabídka převzetí podmíněna, oznámí navrhovatel osobám, které přijaly nabídku převzetí, zda byla nebo nebyla podmínka splněna. Smlouva podle odstavce 2 je v tomto případě uzavřena s odkládací podmínkou.

        (1) Splnění nebo nesplnění podmínky, uzavření smlouvy anebo poměrné uspokojení podle § 25 odst. 3 navrhovatel oznámí způsobem a ve lhůtě uvedené v nabídce převzetí, nejdéle však do 1 měsíce od uplynutí doby její závaznosti, jinak platí, že je podmínka splněna, uzavření smlouvy nebo poměrné uspokojení oznámeno.

        (2) V případě, že navrhovatel u částečné nabídky převzetí neoznámí osobám, které ji přijaly, poměrné uspokojení ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že smlouva byla uzavřena v plném rozsahu přijatých nabídek převzetí a k omezení počtu účastnických cenných papírů se nepřihlíží.

        (3) Navrhovatel nesmí oznámit uzavření smlouvy před uplynutím doby závaznosti nabídky převzetí.

        (1) Od smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí může ten, kdo ji přijal, odstoupit také po dobu závaznosti nabídky převzetí, a to bez uvedení důvodu, ledaže pravidla organizátora trhu, uzavírá-li se smlouva na regulovaném trhu, stanoví jinak.

        (2) Od smlouvy vzniklé přijetím částečné nabídky převzetí může ten, kdo ji přijal, odstoupit do 15 pracovních dnů od okamžiku doručení oznámení poměrného uspokojení podle § 25 odst. 3. Pokud oznámení podle věty první nebude doručeno do 1 měsíce od uplynutí doby závaznosti nabídky převzetí, počíná lhůta podle věty první běžet uplynutím 1 měsíce od konce doby závaznosti nabídky převzetí.

        Oznámení o přijetí nabídky převzetí, o uzavření smlouvy, o poměrném uspokojení, o splnění či nesplnění podmínky a odstoupení od smlouvy podle § 27 se činí v písemné formě, ledaže se smlouva uzavírá na regulovaném trhu a pravidla obchodování organizátora trhu stanoví jinak.

        (1) Po uplynutí doby závaznosti nabídky převzetí nesmí navrhovatel ani osoby s ním spolupracující po dobu 1 roku od uveřejnění výsledků učinit další nabídku převzetí směřující k nabytí účastnických cenných papírů téže cílové společnosti; to neplatí, vznikla-li navrhovateli nabídková povinnost nebo se jedná o konkurenční nabídku převzetí.

        (2) Navrhovatel, který veřejně oznámil záměr učinit nabídku převzetí, ji uveřejní v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 90 dnů ode dne oznámení. Neučiní-li navrhovatel nabídku převzetí ve stanovené lhůtě, použije se odstavec 1 přiměřeně. Lhůta podle věty první neběží po dobu, po kterou byla prodloužena lhůta podle § 13 odst. 1.

        (3) V případě, že navrhovatel neučinil nabídku převzetí, ačkoliv veřejně oznámil záměr jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost, nebo ačkoliv jeho jednání vzbudilo u investorské veřejnosti důvodný předpoklad, že hodlá učinit nabídku převzetí, a navrhovatel veřejně tyto domněnky nepopřel, použije se odstavec 2 obdobně; lhůta začne běžet 1 měsíc po veřejném oznámení navrhovatele, nebo od skutečnosti rozhodné pro vznik důvodného předpokladu u investorské veřejnosti.

        (4) V případě, že navrhovatel veřejně prohlásí, že nabídku převzetí neučiní, ani že nebude jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost, použije se odstavec 1 přiměřeně; lhůta začne běžet 30 dnů od prohlášení navrhovatele.

        (5) Veřejným prohlášením nebo oznámením se pro potřeby tohoto ustanovení rozumí jakékoliv prohlášení, z kterého jsou členové orgánů cílové společnosti nebo vlastníci jejích účastnických cenných papírů schopni zřetelně rozpoznat úmysl navrhovatele.

        (6) Česká národní banka může na žádost navrhovatele lhůtu 1 roku podle odstavce 1 zkrátit nebo prominout, pokud nabídka převzetí nebude v rozporu se zájmy cílové společnosti nebo jejích akcionářů.

        (7) Učiní-li navrhovatel nabídku převzetí v rozporu s odstavci 1 až 4, nemá taková skutečnost vliv na ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem, ani na platnost smluv uzavřených na základě takové nabídky převzetí.

        (1) Navrhovatel ani osoby s ním spolupracující nesmí po dobu 6 měsíců od konce doby závaznosti nabídky převzetí nabývat převodem účastnické cenné papíry cílové společnosti za vyšší protiplnění, než které obsahovala nabídka převzetí; to neplatí,

                a) jestliže se jedná o obchod uzavřený na regulovaném trhu, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly prostřednictvím automatizovaného obchodního systému2),

                b) jestliže hodnota protiplnění nepřevyšuje v době jeho poskytnutí nebo sjednání aktuální kurz účastnického cenného papíru na regulovaném trhu,

                c) jestliže k nabytí došlo z důvodu plnění povinnosti uložené zákonem nebo z důvodu uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů, nebo

                d) jde-li o případ uvedený v § 17 odst. 1.

        (2) Navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující nebo vlastník účastnického cenného papíru mohou požádat Českou národní banku o povolení výjimky ze zákazu podle odstavce 1. Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud to bude v souladu se zásadami uvedenými v § 3.

        (3) Jestliže navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující nabudou účastnické cenné papíry převodem se souhlasem České národní banky podle odstavce 2, dorovná navrhovatel osobám, které přijaly původní nabídku převzetí, rozdíl mezi výší protiplnění v nabídce převzetí a výší protiplnění plynoucí z uzavřených smluv podle tohoto ustanovení.

        Navrhovatel uveřejní výsledky nabídky převzetí bez zbytečného odkladu po uplynutí doby její závaznosti způsobem, jakým uveřejnil nabídku převzetí, a zároveň o tom písemně informuje představenstvo a dozorčí radu cílové společnosti. V oznámení podle věty první též uvede, jaké množství účastnických cenných papírů cílové společnosti nabyl na základě nabídky převzetí, jaký podíl představují tyto cenné papíry na dané emisi cenných papírů, na které se nabídka převzetí vztahovala, jaké množství účastnických cenných papírů cílové společnosti nabyl mimo nabídku převzetí po dobu závaznosti nabídky převzetí a zda byly splněny podmínky pro vznik dodatečné nabídkové povinnosti.

        (1) Valná hromada cílové společnosti může rozhodnout o tom, že se při nabídce převzetí týkající se jejích účastnických cenných papírů uplatní pravidla podle odstavců 2 až 5 nebo některá z nich. K tomuto rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny akcionářů vyžadovaný stanovami cílové společnosti pro rozhodování o změně stanov. Rozhodnutí podle první věty se zapíše do obchodního rejstříku, společnost o něm informuje orgány dohledu nad nabídkami převzetí všech členských států, v nichž jsou její účastnické cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podá představenstvo bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení valné hromady. Rozhodne-li se valná hromada své rozhodnutí podle věty první zrušit, platí věty druhá až čtvrtá obdobně.

        (2) V době závaznosti nabídky převzetí se omezení převoditelnosti účastnických cenných papírů cílové společnosti určené stanovami nebo dohodou mezi cílovou společností a akcionáři nebo akcionáři navzájem stávají pro převody v rámci nabídky převzetí vůči navrhovateli neúčinnými.

        (3) Na valné hromadě rozhodující o souhlasu podle § 15 odst. 2 jsou neúčinná jakákoli omezení hlasovacích práv určená stanovami nebo dohodou mezi cílovou společností a akcionáři nebo akcionáři navzájem.

        (4) V případě, že navrhovatel sám nebo společně s osobami s ním spolupracujícími nabude nebo zvýší v důsledku nabídky převzetí svůj podíl na základním kapitálu cílové společnosti tak, že s ním bude spojen alespoň tříčtvrtinový podíl na hlasovacích právech cílové společnosti, jsou od konce doby závaznosti nabídky převzetí neúčinná veškerá omezení uvedená v odstavci 2 a na hlasování na první valné hromadě svolané po době závaznosti nabídky převzetí se obdobně použije odstavec 3. Pokud se valná hromada nekoná do 2 týdnů od uveřejnění výsledků nabídky převzetí, představenstvo na podnět navrhovatele svolá bez zbytečného odkladu valnou hromadu; lhůta pro svolání valné hromady činí v tomto případě 14 dnů.

        (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí na prioritní akcie nebo účastnické cenné papíry obdobné povahy a na účastnické cenné papíry, s nimiž jsou spojena zvláštní práva členského státu.

        (1) Navrhovatel poskytne osobám, do jejichž práv přímo vyplývajících ze stanov cílové společnosti nebo z dohod uvedených v § 32 bylo při nabídce převzetí zasaženo v důsledku rozhodnutí valné hromady podle § 32 odst. 1, přiměřené odškodnění za újmu, kterou tyto osoby v důsledku rozhodnutí utrpěly; to se neuplatní, vznikla-li tato práva až poté, co bylo přijato usnesení valné hromady podle § 32 odst. 1.

        (2) Odškodnění se poskytuje v penězích. Výše odškodnění musí být doložena posudkem znalce, který navrhovatel na žádost poskytne osobám uvedeným v odstavci 1. Navrhovatel je povinen uhradit osobám uvedeným v odstavci 1 odškodnění ve lhůtě stanovené pro splatnost protiplnění podle smluv uzavřených na základě nabídky převzetí.

        (3) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 za to, že poskytnuté odškodnění je nepřiměřené, mohou se u soudu domáhat doplacení rozdílu mezi odškodněním uvedeným v nabídce převzetí a přiměřeným odškodněním. Na toto řízení se použije přiměřeně § 52.

        Valná hromada cílové společnosti může rozhodnout, že se účinky rozhodnutí podle § 32 odst. 1 neuplatní, pokud společnost, která je navrhovatelem nebo osobou jej ovládající, na sebe nevztáhla obdobné pravidlo průlomu podle § 32; § 32 odst. 1 se použije obdobně. Účinky tohoto rozhodnutí se vztahují pouze na nabídky převzetí, o nichž byly informace podle § 8 odst. 3 uveřejněny až po 18 měsících od přijetí tohoto rozhodnutí.

        (1) Ten, kdo získá rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti (dále jen "povinná osoba"), učiní do 30 dnů ode dne, který následuje po dni získání nebo překročení tohoto podílu, nabídku převzetí všem vlastníkům účastnických cenných papírů cílové společnosti přijatých k obchodování na regulovaném trhu (dále jen "nabídková povinnost").

        (2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je vedeno řízení před Českou národní bankou podle § 40, 41, 44 nebo 45.

        (3) Vznikla-li určité osobě povinnost podle odstavce 1, protože zdědila účastnické cenné papíry, začne běžet tam uvedená lhůta ode dne, který následuje po dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.

        (4) Vznikne-li někomu nabídková povinnost, splní svoji nabídkovou povinnost též tehdy, učiní-li za stejných podmínek nabídku převzetí jakákoli osoba, která je součástí stejného koncernu, nebo jiná osoba, které vznikla nabídková povinnost v důsledku stejné skutečnosti. Povinná osoba a osoba činící nabídku převzetí jsou z nabídky převzetí zavázány společně a nerozdílně.

        (1) Nabídková povinnost podle § 35 vzniká též v případech, kdy

                a) vznikne skupina spolupracujících osob, v důsledku čehož každý z jejích členů získá rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, nebo získá-li každý ze členů již existující skupiny spolupracujících osob rozhodný podíl na hlasovacích právech cílové společnosti na základě jiné skutečnosti, nebo

                b) zanikne skupina spolupracujících osob, v důsledku čehož některý její člen nebo jiná skupina spolupracujících osob budou i nadále držet rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti; to neplatí, pokud tyto osoby držely rozhodný podíl již před tím, než se staly členy zanikající skupiny spolupracujících osob, anebo

                c) ve skupině spolupracujících osob, jejíž všichni členové drží rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, dojde k takovým změnám, v jejichž důsledku získá určitý její člen nebo určitá jiná osoba nebo jiná skupina spolupracujících osob rozhodující vliv na výkon hlasovacích práv v cílové společnosti členy této skupiny spolupracujících osob.

        (2) Vznikne-li nabídková povinnost podle odstavce 1 skupině spolupracujících osob, mají tuto povinnost všechny spolupracující osoby; povinnost je splněna, učiní-li nabídku převzetí kterákoli z nich. Ze smluv vzniklých přijetím nabídky převzetí jsou tyto osoby zavázány společně a nerozdílně; § 39 až 41 se použije pro skupinu spolupracujících osob přiměřeně. Zanikne-li podle těchto ustanovení nabídková povinnost u jednoho člena skupiny, pak zaniká i nabídková povinnost ostatních členů.

        (3) Lhůta pro splnění nabídkové povinnosti podle § 35 odst. 1 počíná v případech uvedených v odstavci 1 běžet dnem následujícím po splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c).

        (4) Jsou-li splněny podmínky pro vznik nabídkové povinnosti jak podle § 35 odst. 1, tak podle odstavce 1, platí, že nabídková povinnost vznikla podle prvního odstavce.

        (1) Pro účely § 35 a 36 se při výpočtu podílu na hlasovacích právech v cílové společnosti přičítají každému hlasovací práva, jejichž výkon je schopen podle svého samostatného rozhodnutí přímo nebo nepřímo rozhodujícím způsobem ovlivňovat, především

                a) hlasovací práva vykonávaná třetí osobou na jeho účet,

                b) hlasovací práva, která může vykonávat, aniž by byl akcionářem cílové společnosti,

                c) hlasovací práva, která jsou spojena s účastnickými cennými papíry, které poskytl jako zajištění třetí osobě,

                d) hlasovací práva, která jsou spojena s cennými papíry, ke kterým má požívací nebo podobné právo, nebo

                e) hlasovací práva, která může kdykoli nabýt na základě jednostranného projevu vůle.

        (2) Pro účely § 35 se při výpočtu podílu na hlasovacích právech v cílové společnosti přičítají ovládající osobě hlasovací práva spojená s podílem na hlasovacích právech ovládané osoby.

        (3) Pro účely § 36 se při výpočtu podílu na hlasovacích právech v cílové společnosti každému členu skupiny spolupracujících osob přičítají podíly na hlasovacích právech v cílové společnosti ostatních členů skupiny spolupracujících osob.

        (1) Pro účely § 35 a 36 se při výpočtu podílu na hlasovacích právech cílové společnosti nezohledňují

                a) jedná-li se o obchodníka s cennými papíry, hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíry cílové společnosti, které

                        1. opatruje pro jinou osobu a je zavázán vykonávat hlasovací práva podle pokynů této osoby,

                        2. nabyl v důsledku plnění svých povinností coby tvůrce trhu na veřejném trhu s cennými papíry, pokud nejsou hlasovací práva s nimi spojená vykonávána a pokud je nejpozději do 1 roku od jejich nabytí zcizí, nebo

                        3. nabyl za účelem jejich prodeje jiné osobě, pokud nejsou hlasovací práva s nimi spojená vykonávána a pokud je nejpozději do 1 měsíce od jejich nabytí zcizí, anebo

                b) hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíry v majetku institucionálního investora nebo poskytovatele služeb na kapitálovém trhu podle zvláštního právního předpisu3), nejsou-li hlasovací práva s nimi spojená vykonávána a tato skutečnost byla uveřejněna a oznámena cílové společnosti nejpozději v den nabytí těchto práv.

        (2) V případě, že jsou vykonávána hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíry cílové společnosti umístěnými v podílovém fondu nebo v investičním fondu, který uzavřel smlouvu o obhospodařování majetku s investiční společností podle zákona o kolektivním investování, počítají se do podílu na hlasovacích právech obhospodařující investiční společnosti; ta učiní povinnou nabídku převzetí svým jménem a na svůj účet.

        (3) Nesplní-li obchodník s cennými papíry podmínky ve lhůtách podle odstavce 1 písm. a), platí, že nabyl předmětná hlasovací práva uplynutím této lhůty.

        (1) Nabídková povinnost se nevztahuje na

                a) dědice osoby, která nabídkovou povinnost splnila,

                b) případy, kdy k nabytí rozhodného podílu došlo v důsledku přeměny společnosti podle zvláštního právního předpisu, pokud všechny zúčastněné osoby byly členy jednoho koncernu nebo se jednalo o ovládající společnost a jí ovládané společnosti,

                c) řídící osobu, která ve smlouvě o převodu zisku nebo v ovládací smlouvě převzala povinnost vůči mimo stojícím akcionářům uzavřít na písemnou žádost smlouvu o úplatném převodu jejich účastnických cenných papírů bez časového omezení podle zvláštního právního předpisu,

                d) osobu, která rozhodný podíl nabyla v důsledku převodu účastnických cenných papírů mezi členy jednoho koncernu,

                e) osobu, která rozhodný podíl v celém rozsahu získala na základě nepodmíněné a neomezené nabídky převzetí,

                f) osobu, která rozhodný podíl na hlasovacích právech cílové společnosti nenabyla v důsledku vlastního jednání a při nabytí svého podílu na hlasovacích právech nemohla rozumně předpokládat, že nabude rozhodný podíl na cílové společnosti; dokud tato osoba drží rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, nejsou ona ani osoby s ní spolupracující oprávněny vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti, nebo

                g) člena skupiny spolupracujících osob, kterému vznikne povinnost podle § 35 odst. 1, aniž by byly splněny podmínky pro vznik nabídkové povinnosti podle § 36 odst. 1.

        (2) Nabídková povinnost se nevztahuje na toho, kdo sám ani společně se spolupracujícími osobami neovládá4) cílovou společnost. Nabídková povinnost v takovém případě vzniká až v okamžiku, kdy tato osoba sama nebo společně se spolupracujícími osobami cílovou společnost ovládne.

        (3) Česká národní banka může na žádost osoby podle odstavce 1 písm. f) rozhodnout, že tato osoba je oprávněna vykonávat hlasovací práva v omezeném rozsahu nebo v celém rozsahu. Zákaz výkonu hla- sovacích práv zaniká, pokud osoba podle odstavce 1 písm. f) učiní povinnou nabídku převzetí ve lhůtě podle § 35 odst. 1; rozhodne-li se tak, hledí se na ni, jako by jí nabídková povinnost vznikla.

        (1) Nabídková povinnost zaniká, rozhodne-li tak Česká národní banka na základě písemné žádosti povinné osoby, která již snížila nebo ve lhůtě podle § 35 odst. 1 sníží svůj podíl na hlasovacích právech pod rozsah, který nabídkovou povinnost založil, tím, že převedla nebo převede účastnické cenné papíry cílové společnosti na jinou osobu a přestane tak v cílové společnosti vykonávat sama nebo prostřednictvím jiných osob rozhodující vliv.

        (2) V žádosti povinná osoba uvede osoby, na které byly nebo budou účastnické cenné papíry cílové společnosti převedeny nebo jimž byla nebo bude umožněna dispozice s hlasovacími právy, a prohlásí, že uvedené osoby nejsou osoby podle odstavce 4.

        (3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti do 15 pracovních dnů od jejího doručení nebo žadatele vyzve k doplnění žádosti. V případě, že Česká národní banka vyzvala povinnou osobu k doplnění žádosti, vydá Česká národní banka rozhodnutí o žádosti do 15 pracovních dnů od doručení doplněné žádosti.

        (4) Česká národní banka žádost zamítne, jestliže zjistí, že byly nebo budou účastnické cenné papíry převedeny na osobu, kterou povinná osoba ovládá nebo která ovládá povinnou osobu, anebo na spolupracující osobu anebo na osobu, se kterou je jinak majetkově nebo osobně propojena; to platí obdobně, byla-li nebo bude-li této osobě přenechána dispozice s hlasovacími právy.

        (5) Za majetkové propojení se považuje vklad do základního kapitálu jiné osoby ve výši alespoň 10 % základního kapitálu této osoby nebo takový vklad jiné osoby do základního kapitálu povinné osoby anebo takový vklad jiné osoby do základního kapitálu osoby, která vlastní alespoň 10% podíl na základním kapitálu povinné osoby.

        (6) O osobní propojení se jedná tehdy, jestliže táž osoba anebo osoba jí blízká je členem statutárního orgánu jak povinné osoby, tak jiné osoby, nebo jestliže je povinná osoba nebo osoba jí blízká současně členem statutárního orgánu jiné osoby anebo jsou-li účastnické cenné papíry převedeny nebo je dispozice s hlasovacími právy přenechána osobě, která je současně členem statutárního orgánu nebo osobou této osobě blízké.

        (7) Jestliže Česká národní banka nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, považuje se žádost za schválenou.

        (1) Nabídková povinnost rovněž zaniká, jestliže Česká národní banka na žádost povinné osoby rozhodne, že není povinna učinit povinnou nabídku převzetí, protože podíl na hlasovacích právech bude získán

                a) v důsledku jednání odvracejícího úpadek cílové společnosti,

                b) za účelem splnění zákonné povinnosti udržovat kapitálovou přiměřenost, nebo

                c) jen za účelem splnění jiné zákonné povinnosti cílové společnosti.

        (2) Žádost podle odstavce 1 písmen a) a c) musí být podána před rozhodnutím příslušného orgánu cílové společnosti o jednání odvracejícím její úpadek nebo před převodem cenných papírů k zajištění.

        (3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 do 15 pracovních dnů od jejího doručení nebo žadatele vyzve k doplnění žádosti. V případě, že Česká národní banka vyzve povinnou osobu k doplnění žádosti, vydá rozhodnutí o žádosti do 15 pracovních dnů od doručení doplněné žádosti.

        (4) Jestliže Česká národní banka nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, považuje se žádost za schválenou.

        (1) Povinnou nabídku převzetí nelze učinit bez souhlasu České národní banky s uveřejněním nabídkového dokumentu. Česká národní banka v řízení o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu přezkoumává povinnou nabídku v rozsahu podle § 12 odst. 4 a dále, zda je výše protiplnění stanovena v souladu s tímto zákonem, případně zda je řádně odůvodněna hodnota plnění podle § 43 odst. 4 nebo 5; § 12 odst. 4 a § 13 odst. 1 se na postup při povinné nabídce převzetí neuplatní. S návrhem na udělení souhlasu podle věty první může navrhovatel spojit podnět k postupu podle § 44.

        (2) Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o zamítnutí návrhu, rozhodnutí o změně výše protiplnění podle § 44 nebo 45, nebo rozhodnutí o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu do 15 pracovních dnů od podání návrhu, platí, že udělila souhlas s uveřejněním nabídkového dokumentu podle návrhu navrhovatele.

        (3) Osoba, která plní nabídkovou povinnost, nesmí učinit částečnou ani podmíněnou nabídku převzetí.

        (4) Povinnou nabídku převzetí nelze odvolat a po jejím uveřejnění ji lze měnit pouze tak, že bude pro její adresáty výhodnější. Lhůta pro poskytnutí protiplnění nesmí být delší než 60 dnů od konce doby závaznosti nabídky převzetí.

        (1) Protiplnění v povinné nabídce převzetí může spočívat v penězích nebo v cenných papírech, případně v kombinaci obou.

        (2) V případě, že cenné papíry, které jsou protiplněním v povinné nabídce převzetí, nejsou likvidní cenné papíry obchodované na regulovaném trhu, nabídne se alternativně také peněžité plnění; to platí obdobně, pokud navrhovatel nebo osoby s ním spolupracující koupí v době od počátku 12. měsíce před vznikem nabídkové povinnosti do konce doby závaznosti nabídky převzetí účastnické cenné papíry cílové společnosti, s nimiž je spojen alespoň 5% podíl na hlasovacích právech cílové společnosti.

        (3) Výše protiplnění musí odpovídat alespoň nejvyšší ceně, za kterou povinná osoba nebo osoba s ní spolupracující nabyly v posledních 12 měsících před vznikem nabídkové povinnosti účastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí (dále jen "prémiová cena"). V případě, že prémiovou cenu nelze stanovit, musí výše protiplnění odpovídat alespoň váženému průměru z cen, za které byly uskutečněny obchody s těmito cennými papíry na regulovaném trhu v době 6 měsíců před vznikem nabídkové povinnosti (dále jen "průměrná cena").

        (4) Při stanovení výše prémiové ceny se přihlíží ke všem plněním ekonomicky souvisejícím s nabytím účastnických cenných papírů, které si smluvní strany poskytly, včetně všech výhod poskytnutých v této souvislosti navrhovateli nebo spolupracující osobě. Spočívá-li protiplnění představující prémiovou cenu byť i jen zčásti v nepeněžitém plnění, navrhovatel stanoví hodnotu plnění a způsob stanovení hodnoty řádně odůvodní.

        (5) Pokud ve lhůtě pro splnění nabídkové povinnosti nelze určit konečnou výši kupní ceny, například protože je vázána na odkládací podmínku, o níž se neví, zda nastane, platí, že výše kupní ceny odpovídá nejvyšší částce, kterou bude možné na kupní cenu obdržet, ledaže navrhovatel stanoví hodnotu práv prodávajícího k okamžiku uzavření smlouvy a způsob jejího stanovení řádně odůvodní; pak platí, že prémiovou cenou je částka stanovená navrhovatelem, nikoli však nižší, než výše plnění, která byla k okamžiku podání žádosti o udělení souhlasu s uveřejněním nabídky převzetí již sjednána.

        (6) Navrhovatel a spolupracující osoba jsou povinni informovat Českou národní banku o veškerých obchodech a ujednáních, ke kterým došlo v souvislosti s převodem účastnických cenných papírů spolu s žádostí o udělení souhlasu s uveřejněním povinné nabídky převzetí. Odůvodnění stanovení výše hodnot podle odstavců 4 a 5 jsou přílohou nabídkového dokumentu a navrhovatel je předloží České národní bance spolu s žádostí o udělení souhlasu s uveřejněním povinné nabídky převzetí.

        (1) Česká národní banka může změnit výši protiplnění navrženou navrhovatelem tak, aby byla přiměřená, pokud

                a) výše prémiové nebo průměrné ceny byla výrazně ovlivněna zkreslením kurzu, jinou poruchou trhu nebo jinými výjimečnými okolnostmi,

                b) výše průměrné ceny byla výrazně ovlivněna v důsledku mimořádně nízké likvidity cenného papíru,

                c) prémiová cena byla sjednána mimo regulovaný trh s ohledem na jiné hospodářské vztahy mezi smluvními stranami, nebo

                d) během posledních 12 měsíců došlo u cílové společnosti k významné změně její ekonomické situace.

        (2) Postupuje-li Česká národní banka podle odstavce 1, zohlední

                a) vliv skutečností uvedených v odstavci 1 na tvorbu prémiové nebo průměrné ceny,

                b) aktuální tržní kurz účastnických cenných papírů na regulovaném trhu,

                c) hodnotu účastnických cenných papírů, na něž se nabídka vztahuje.

        (3) Postupuje-li Česká národní banka podle odstavce 1, může, nedoručil-li navrhovatel znalecký posudek již na základě vlastního uvážení, vyzvat navrhovatele, aby doložil přiměřenost výše jím navrženého protiplnění znaleckým posudkem, a stanovit mu lhůtu pro jeho předložení, která nesmí být kratší než 30 dnů. Navrhovatel, s ním spolupracující osoby a cílová společnost jsou povinni poskytnout znalci veškerou součinnost, kterou po nich lze spravedlivě požadovat. Po dobu od vydání výzvy do doby, než bude předložen znalecký posudek podle věty první, se běh lhůty podle § 42 odst. 2 přerušuje.

        (4) Vzniknou-li důvodné pochybnosti o závěrech znaleckého posudku podle odstavce 3, požádá Česká národní banka znalce o vysvětlení, a pokud nebudou pochybnosti odstraněny, může svým usnesením ustanovit jiného znalce, aby zpracoval další znalecký posudek. Odměnu a náhrady nákladů znalce ustanoveného Českou národní bankou hradí navrhovatel. Lhůta pro zpracování tohoto znaleckého posudku nesmí být delší než 60 dnů. Po dobu od ustanovení znalce do odevzdání znaleckého posudku se běh lhůty podle § 42 odst. 2 přerušuje; odstavec 3 věta druhá platí obdobně. Česká národní banka bez zbytečného prodlení informuje navrhovatele o ustanovení jiného znalce.

        Nabyl-li navrhovatel podíl na hlasovacích právech, který mu založil nabídkovou povinnost, za účelem odvrácení úpadku cílové společnosti podle insolvenčního zákona, může Česká národní banka na žádost navrhovatele snížit výši protiplnění pod výši určenou podle § 43 nebo 44; § 44 odst. 3 a 4 platí obdobně.

        (1) Nabídka převzetí, kterou učiní jiný navrhovatel v době závaznosti původní nabídky převzetí, je konkurenční nabídka převzetí.

        (2) Cílová společnost zachází se všemi konkurujícími si navrhovateli stejně.

        (3) Stanovisko představenstva a dozorčí rady cílové společnosti ke konkurenční nabídce převzetí obsahuje také porovnání konkurenční nabídky převzetí s původní nabídkou převzetí; pro obsah stanoviska platí obdobně § 16 odst. 1.

        (1) Konkurenční nabídka převzetí se uveřejní alespoň 5 pracovních dnů před skončením doby závaznosti původní nabídky převzetí a trvá alespoň do konce doby závaznosti původní nabídky převzetí, nejméně však 10 pracovních dnů.

        (2) V případě, že by měla závaznost konkurenční nabídky převzetí skončit později než závaznost původní nabídky převzetí, prodlužuje se doba závaznosti původní nabídky převzetí tak, aby obě nabídky převzetí skončily ve stejný den.

        (3) Navrhovatel původní nabídky ani osoby s ním spolupracující převzetí nesmí zcizit získané účastnické cenné papíry cílové společnosti tím, že přijmou konkurenční nabídku převzetí.

        Osoby, které přijaly konkurenční nabídku převzetí, mohou od vzniklé smlouvy odstoupit do skončení závaznosti původní nabídky, a to bez uvedení důvodu. Toto právo nelze smluvně omezit, ani s jeho využitím spojit jakékoli následky, které by zhoršovaly postavení osob podle věty první.

        (1) Jestliže navrhovatel učinil neomezenou a nepodmíněnou nabídku převzetí a v jejím důsledku nabyl účastnické cenné papíry cílové společnosti představující alespoň 90% podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu cílové společnosti, učiní do 30 dnů od posledního dne doby závaznosti takové nabídky převzetí všem vlastníkům účastnických cenných papírů cílové společnosti přijatých k obchodování na regulovaném trhu dodatečnou nabídku převzetí (dále jen "dodatečná nabídka převzetí").

        (2) Doba závaznosti dodatečné nabídky převzetí činí 90 dnů.

        (3) Protiplnění při dodatečné nabídce převzetí musí odpovídat alespoň výši protiplnění stanovené v nabídce převzetí podle odstavce 1.

        (4) Na postup při dodatečné nabídce převzetí se přiměřeně použijí ustanovení o povinné nabídce převzetí s výjimkou § 35 až 40, § 43 odst. 3 až 6 a § 44.

        (1) Jestliže navrhovatel, kterému vznikla nabídková povinnost, neučinil nabídku převzetí v zákonné lhůtě, mohou se osoby, které byly vlastníky účastnických cenných papírů k poslednímu dni lhůty pro splnění nabídkové povinnosti, domáhat náhrady škody. V případě cenných papírů na majitele se má se za to, že osoba, která je jejich vlastníkem ke dni podání žaloby, splňuje podmínku podle věty první.

        (2) Žalobu podle odstavce 1 lze podat

                a) nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro splnění nabídkové povinnosti, nebo

                b) pokud navrhovatel nesplnil povinnost uveřejnit oznámení o vzniku nabídkové povinnosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se žalobce o vzniku nabídkové povinnosti dozvěděl.

        (3) Bylo-li zahájeno řízení o žalobě podle odstavce 1, soud vyvěsí na úřední desce soudu oznámení o zahájení řízení a informuje Českou národní banku. Další osoby, kterým vzniklo oprávnění podle odstavce 1, mohou v tomto případě podat žalobu podle odstavce 1 do 3 měsíců od vyvěšení oznámení dle věty prvé, a to i tehdy, pokud marně uplynuly lhůty podle odstavce 2.

        (4) Soudní rozhodnutí, které přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 1, je pro navrhovatele co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním osobám, které se domáhají náhrady škody způsobené porušením nabídkové povinnosti.

        (1) Obsahuje-li nabídka převzetí informaci, která je nepravdivá nebo neúplná, a tato informace je důležitá pro posouzení nabídky převzetí, může se každý, kdo byl v době závaznosti nabídky převzetí vlastníkem účastnického cenného papíru cílové společnosti, domáhat po navrhovateli a osobě, která učinila prohlášení podle § 11 odst. 1, jako společných a nerozdílných dlužnících náhrady škody, kterou utrpěl v důsledku nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí.

        (2) Odpovědnost podle odstavce 1 nevzniká tomu, kdo prokáže, že

                a) osoba přijímající nabídku převzetí tak neučinila na základě chybějících nebo nepravdivých informací obsažených v nabídce převzetí,

                b) osoba přijímající nabídku převzetí o nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí věděla nebo vědět měla a mohla,

                c) oprava nabídky převzetí byla uveřejněna před koncem doby závaznosti nabídky převzetí.

        (3) Odpovědnosti podle odstavce 1 se zprostí ten, kdo prokáže, že o nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí, vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům, vědět nemohl.

        (4) Oprávnění podle odstavce 1 lze uplatnit žalobou u soudu nejpozději do 1 roku od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí, nejdéle však do 3 let od uveřejnění nabídky převzetí.

        (5) Dohody omezující odpovědnost podle tohoto ustanovení jsou neúčinné.

        (6) Odstavce 1 až 5 se použijí přiměřeně na stanovisko orgánů cílové společnosti podle § 16; za nesprávné nebo neúplné informace ve stanovisku orgánů cílové společnosti odpovídají členové představenstva a dozorčí rady cílové společnosti společně a nerozdílně.

        Okolnost, že výše protiplnění při nabídce převzetí byla stanovena v rozporu s tímto zákonem, nezpůsobuje neplatnost smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí. Její příjemce je však oprávněn domáhat se u soudu doplacení rozdílu mezi protiplněním uvedeným v nabídce převzetí a protiplněním podle § 43; § 50 odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně. Soud není vázán rozhodnutím České národní banky o přiměřenosti výše protiplnění.

        (1) Po dobu, kdy je osoba, které vznikla nabídková povinnost, v prodlení s jejím plněním, nesmí ona ani osoby s ní spolupracující vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti.

        (2) Česká národní banka může rozhodnout, že osoba, jejíž hlasovací práva byla pozastavena podle odstavce 1, je přesto oprávněna vykonávat hlasovací práva, pokud je to v souladu se zájmy cílové společnosti a ostatních akcionářů. Ve svém rozhodnutí může Česká národní banka výkon hlasovacích práv jinak omezit nebo podmínit.

        (3) Pozastavení hlasovacích práv podle odstavce 1 zaniká dodatečným splněním nabídkové povinnosti nebo uplynutím 3 let od vzniku nabídkové povinnosti.

        (1) Rozklad proti rozhodnutí České národní banky vydanému podle tohoto zákona nemá odkladný účinek, s výjimkou rozhodnutí o správních deliktech podle § 61 a 62.

        (2) Účastníkem správního řízení o zákazu uveřejnit nabídku převzetí a o žádosti o povolení uveřejnit povinnou nabídku převzetí je pouze navrhovatel.

        (3) Česká národní banka bezodkladně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocné rozhodnutí o

                a) zákazu uveřejnit nabídku převzetí,

                b) žádosti o povolení uveřejnit nabídku převzetí,

                c) prodloužení lhůty podle § 13 odst. 1 a

                d) zákazu změny nebo odvolání nabídky převzetí podle § 23 odst. 3;

                přitom postupuje tak, aby bylo šetřeno obchodní, bankovní nebo jiné zákonem chráněné tajemství.

        (4) Účinky rozhodnutí uvedených v odstavci 3 nastávají jejich zveřejněním podle tohoto ustanovení.

        (1) V případě, že Česká národní banka postupuje podle § 12 odst. 4 nebo 5, § 13 odst. 1 anebo § 23 odst. 3, může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.

        (2) Shledá-li Česká národní banka, že nabídka převzetí obsahuje vady, může vyzvat navrhovatele k nápravě a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Součástí výzvy je poučení o tom, jaký význam může mít její nesplnění. Česká národní banka je oprávněna lhůtu stanovenou ve výzvě z důležitých důvodů prodloužit. Postupuje-li Česká národní banka podle věty první, lhůta podle § 13 odst. 1 se přerušuje, po dobu lhůty stanovené ve výzvě pak neběží.

        (1) Navrhovatel podá žádost o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne vzniku nabídkové povinnosti, popřípadě do 5 pracovních dnů od udělení souhlasu podle § 13 odst. 2, je-li vyžadován.

        (2) Žádost o udělení souhlasu s uveřejněním povinné nabídky převzetí obsahuje alespoň nabídkový dokument, souhlas podle § 13 odst. 2, je-li vyžadován, a řádné odůvodnění podle § 43 odst. 4 a 5, je-li vyžadováno.

        (3) Vydá-li Česká národní banka výzvu k odstranění nedostatků žádosti o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu, lhůta podle § 42 odst. 2 se přerušuje; po dobu lhůty stanovené k odstranění nedostatků lhůta podle § 42 odst. 2 neběží.

        (4) Rozhodne-li Česká národní banka o změně výše protiplnění, udělí stejným rozhodnutím též souhlas s uveřejněním nabídky převzetí ve znění výroku o změně výše protiplnění.

        Plnění povinností stanovených tímto zákonem podléhá dohledu, který vykonává Česká národní banka.

        Česká národní banka je při výkonu dohledu podle tohoto zákona oprávněna provést u cílové společnosti nebo povinné osoby kontrolu na místě podle zákona upravujícího státní kontrolu.

        Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě, lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Česká národní banka dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy naposledy došlo k porušení povinnosti nebo jeho bezprostřední hrozbě, za které se opatření k nápravě ukládají.

        Česká národní banka je, došlo-li k porušení tohoto zákona nebo hrozí-li bezprostředně porušení některé ze zásad uvedených v § 3, oprávněna podle povahy porušení a jeho závažnosti uložit tato opatření k nápravě

                a) uveřejnit oznámení o zjištěném porušení povinnosti,

                b) uložit navrhovateli uveřejnit spolu s nabídkou převzetí dodatečné informace, případně uložit dodatečné uveřejnění informací,

                c) zakázat uveřejnění informací týkajících se nabídky převzetí,

                d) zakázat učinění nabídky převzetí, nebo

                e) stanovit dodatečné podmínky nabídky převzetí.

        (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako

                a) navrhovatel v rozporu s § 8 odst. 2 nebo 3 neoznámí České národní bance nebo neuveřejní záměr učinit nabídku převzetí nebo vznik nabídkové povinnosti,

                b) navrhovatel učiní nabídku převzetí, aniž by předložil České národní bance nabídkový dokument podle § 12 odst. 1, nebo učiní nabídku převzetí v rozporu s § 29 odst. 1, nebo učiní povinnou nabídku převzetí bez souhlasu České národní banky podle § 42 odst. 1,

                c) navrhovatel uveřejní zahraniční nabídku převzetí v rozporu s § 6 nebo 7,

                d) navrhovatel uveřejní nabídku převzetí, která je nepravdivá nebo neúplná, anebo jejíž uveřejnění Česká národní banka zakázala podle § 12 odst. 4 ne-bo 5,

                e) navrhovatel neuveřejní výsledky nabídky převzetí podle § 31 nebo výsledky, které budou nepravdivé nebo neúplné,

                f) povinná osoba nesplní nabídkovou povinnost podle § 35, 36 nebo 49,

                g) povinná osoba poruší povinnost podle § 12 odst. 2,

                h) navrhovatel nebo jako člen orgánu cílové společnosti nesplní informační povinnost podle § 14 odst. 1 nebo 2,

                i) člen orgánu cílové společnosti nebo jako osoba odpovědná za vyhotovení samostatného stanoviska zaměstnanců schválí nebo hlasuje pro stanovisko k nabídce převzetí, které obsahuje nepravdivé nebo hrubě zavádějící údaje,

                j) člen orgánu cílové společnosti jedná v rozporu s § 15 odst. 1,

                k) člen orgánu cílové společnosti poruší povinnost podle § 16,

                l) navrhovatel poruší zákaz podle § 23 odst. 1 nebo § 26 odst. 1 nebo 3,

                m) navrhovatel poruší povinnost při změně nebo odvolání nabídky převzetí podle § 23 odst. 3 nebo 4,

                n) navrhovatel nebo osoba zájmově zúčastněná na nabídce převzetí poruší povinnosti podle § 17 odst. 1, 2 nebo 3, § 19 nebo § 30 odst. 1, nebo

                o) navrhovatel nebo spolupracující osoba poruší povinnost podle § 43 odst. 6.

        (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až o) pokutu do 5 000 000 Kč.

        (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako

                a) navrhovatel v rozporu s § 8 odst. 2 nebo 3 neoznámí České národní bance nebo neuveřejní záměr učinit nabídku převzetí nebo vznik nabídkové povinnosti,

                b) navrhovatel učiní nabídku převzetí, aniž by předložil České národní bance nabídkový dokument podle § 12 odst. 1, nebo učiní nabídku převzetí v rozporu s § 29 odst. 1, nebo učiní povinnou nabídku převzetí bez souhlasu České národní banky podle § 42 odst. 1,

                c) navrhovatel uveřejní zahraniční nabídku převzetí v rozporu s § 6 nebo 7,

                d) navrhovatel uveřejní nabídku převzetí, která je nepravdivá nebo neúplná, anebo jejíž uveřejnění Česká národní banka zakázala podle § 12 odst. 4 nebo 5,

                e) navrhovatel neuveřejní výsledky nabídky převzetí podle § 31, nebo výsledky, které uveřejní, budou nepravdivé nebo neúplné,

                f) povinná osoba nesplní nabídkovou povinnost podle § 35, 36 nebo 49,

                g) povinná osoba poruší povinnost podle § 12 odst. 2,

                h) navrhovatel poruší zákaz podle § 23 odst. 1 nebo § 26 odst. 1 nebo 3,

                i) navrhovatel poruší povinnost při změně nebo odvolání nabídky převzetí podle § 23 odst. 3 nebo 4,

                j) navrhovatel nebo osoba zájmově zúčastněná na nabídce převzetí poruší povinnosti podle § 17 odst. 1, 2 nebo 3 nebo § 30 odst. 1, nebo

                k) navrhovatel nebo spolupracující osoba poruší povinnost podle § 43 odst. 6.

        (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f) se uloží pokuta do 50 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. g) až k) pokuta až do 5 000 000 Kč.

        (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

        (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

        (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

        (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby5) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

        (5) Pokuty vybírá Česká národní banka a vymáhá celní úřad. Příjem pokut je příjmem státního rozpočtu.

        (1) Na postup při povinné nabídce převzetí v případech, kdy nabídková povinnost vznikla před účinností tohoto zákona, se použije dosavadní právní úprava. Dosavadní právní úpravou se řídí i odpovědnost za porušení zákona, včetně způsobů uplatnění práv vzniklých v této souvislosti.

        (2) Nabídková povinnost podle tohoto zákona vzniká pouze v případech, kdy skutečnosti vznik této povinnosti zakládající nastaly po účinnosti tohoto zákona.

        (3) Cílová společnost, jejíž účastnické cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve státě jejího sídla a jejíž účastnické cenné papíry byly přijaty současně k obchodování na regulovaných trzích ve více než jednom členském státě, které orgán dohledu členského státu do 20. června 2006 nesdělil, že je příslušným pro dohled nad nabídkami převzetí, sama určí, který z orgánů dohledu těchto členských států bude příslušný vykonávat dohled nad nabídkou převzetí. Své rozhodnutí oznámí orgánům dohledu nad nabídkou převzetí a organizátorům regulovaných trhů v těchto členských státech. Česká národní banka uveřejní informaci o rozhodnutí cílové společnosti podle tohoto odstavce způsobem umožňujícím dálkový přístup.

        (4) Ustanovení § 32 odst. 2 se nepoužije v případech dohod uzavřených před 21. dubnem 2004.

        Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:

                1. § 183a včetně nadpisu zní:

        (1) Hodlá-li někdo nabídnout širšímu okruhu osob odkoupení nebo směnu cenných papírů vydaných akciovou společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti, nebo cenných papírů vydaných touto společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papíry získat (dále jen "účastnické cenné papíry"), musí tak učinit formou veřejného návrhu smlouvy podle tohoto ustanovení (dále jen "veřejný návrh smlouvy"); tím nejsou dotčena pravidla pro nabídky převzetí podle zákona o nabídkách převzetí a pravidla pro veřejnou nabídku investičních cenných papírů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Stanoví-li tento zákon povinnost učinit veřejný návrh smlouvy, rozumí se tím veřejný návrh smlouvy podle tohoto ustanovení, ledaže tento zákon nebo jiný právní předpis stanoví jinak. Věta první se nepoužije, hodlá-li někdo nabídnout odkoupení nebo směnu účastnických cenných papírů méně než 100 osobám nebo má-li se taková nabídka týkat účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % objemu emise.

        (2) Navrhovatel uveřejní veřejný návrh smlouvy způsobem, kterým se podle tohoto zákona a stanov společnosti, jejíž účastnické cenné papíry hodlá nabýt, svolává valná hromada.

        (3) Veřejný návrh smlouvy obsahuje alespoň tyto údaje

                a) jméno nebo firmu a bydliště nebo sídlo navrhovatele,

                b) podstatné náležitosti kupní nebo směnné smlouvy, včetně údaje o výši protiplnění nabízeného za každý účastnický cenný papír, popřípadě dostatečně přesný způsob jeho určení,

                c) dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy,

                d) důvody, proč je veřejný návrh smlouvy činěn,

                e) další podmínky uzavření smlouvy na základě veřejného návrhu, včetně způsobu jeho přijetí, okamžiku uzavření smlouvy a možnosti odstoupení od takto uzavřené smlouvy.

        (4) Navrhovatel odešle znění veřejného návrhu smlouvy do sídla společnosti, jejíž účastnické cenné papíry hodlá nabýt (dále jen ,,cílová společnost"), ve lhůtě 10 pracovních dnů před jeho uveřejněním; to neplatí, je-li navrhovatelem cílová společnost. Představenstvo a dozorčí rada cílové společnosti odešlou do 5 pracovních dnů od doručení návrhu navrhovateli společné stanovisko k návrhu, pro jehož obsah platí obdobně ustanovení upravující obsah stanoviska orgánů cílové společnosti podle zákona o nabídkách převzetí; navrhovatel stanovisko uveřejní spolu s veřejným návrhem smlouvy. Pokud členové orgánů cílové společnosti poruší povinnost podle předchozí věty, ručí společně a nerozdílně za všechny pohledávky vůči navr-hovateli vzniklé podle odstavců 7 a 8. Poruší-li navrhovatel povinnost podle první a druhé věty, nemá tato skutečnost vliv na platnost smluv uzavřených na základě veřejného návrhu smlouvy. Ustanovení zákona o nabídkách převzetí upravující postup při uzavírání smlouvy, jejích změn a odstoupení od takto uzavřené smlouvy, včetně postupu při částečném či podmíněném veřejném návrhu smlouvy, se použijí obdobně.

        (5) Činí-li se veřejný návrh smlouvy proto, že tak ukládá zákon, musí být výše protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírů; navrhovatel doloží přiměřenost protiplnění posudkem znalce; pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4. Jsou-li cenné papíry, které jsou předmětem veřejného návrhu smlouvy, přijaty k obchodování na regulovaném trhu, předloží navrhovatel návrh veřejného návrhu smlouvy České národní bance a doloží přiměřenost výše protiplnění nabízeného za každý účastnický cenný papír, popřípadě dostatečně přesný způsob jeho určení podle odstavce 3; znalecký posudek podle věty první se v tomto případě nevyžaduje, pokud navrhovatel jinak řádně odůvodní přiměřenost protiplnění.

        (6) Česká národní banka může ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení veřejného návrhu smlouvy vydat rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy nebo vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu včetně nedostatečného odůvodnění přiměřenosti protiplnění; k tomu stanoví dostatečnou lhůtu. Účastníkem řízení před Českou národní bankou je pouze navrhovatel. V případě, že navrhovatel nepředloží veřejný návrh smlouvy nebo odůvodnění výše navrženého protiplnění ve stanovené lhůtě, nebo v případě, že veřejný návrh smlouvy nadále vykazuje vady, Česká národní banka vydá rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy. Rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy může Česká národní banka vydat ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne, který následuje po posledním dni lhůty určené ve výzvě podle věty první. Veřejný návrh smlouvy, jehož předmětem jsou účastnické cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, lze učinit až poté, co marně uplyne lhůta pro vydání rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy podle tohoto odstavce, nebo poté, co bylo rozhodnutí o zákazu zrušeno.

        (7) Neučiní-li povinná osoba veřejný návrh smlouvy podle odstavce 5, jsou osoby, kterým vzniklo právo na odkoupení účastnických cenných papírů, oprávněny se ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se povinná osoba dostala do prodlení s plněním této povinnosti, domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu škody. Vyjde-li najevo, že vlastníci účastnických cenných papírů, které byly předmětem veřejného návrhu smlouvy, neobdrželi nebo nemají obdržet přiměřené protiplnění podle odstavce 5, mohou se domáhat, aby jim navrhovatel protiplnění dorovnal. Na řízení podle tohoto odstavce se přiměřeně použijí ustanovení zákona o nabídkách převzetí upravující žalobu pro nesplnění nabídkové povinnosti a žalobu na dorovnání.

        (8) Stanovy společnosti mohou předem určit, že se na její účastnické cenné papíry odstavce 1 až 5 nepoužijí, pokud je nabídka na koupi nebo směnu v průběhu po sobě jdoucích 12 měsíců učiněna jen vůči akcionářům vlastnícím dohromady účastnické cenné papíry, jejichž jmenovitá hodnota nepřesahuje 5 % základního kapitálu; to neplatí pro případy, kdy povinnost učinit veřejný návrh smlouvy stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.".

                2. § 183b, 183c, 183e, 183f, 183g a 183h se včetně nadpisů zrušují.

                3. V § 183i odstavec 1 zní:

                        (1) Osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry,

                                a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, s nímž jsou spojena hlasovací práva, a

                                b) s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen "hlavní akcionář"),

                                je oprávněna požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na její osobu.".

                4. V § 183i odst. 2 se za slovo "mají" vkládá slovo "vždy".

                5. V § 183i se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "nebo jiné zdůvodnění výše protiplnění".

                6. V § 183i odst. 3 se slova " , údaje osvědčující, že tento akcionář je hlavním akcionářem," zrušují.

                7. V § 183i se odstavec 5 zrušuje.

                Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

                8. V § 183i odst. 5 se slova "valné hromadě" nahrazují slovy "společnosti".

                9. V § 183j odst. 2 se slova " , kteří jsou společnosti známi nebo by s ohledem na péči řádného hospodáře známi být měli" zrušují a slovo "spravedlivou" se nahrazuje slovem "přiměřenou".

                10. V § 183j odst. 3 se slova "§ 183i odst. 5" nahrazují slovy "§ 183n odst. 1, vyžaduje-li se,", slova "s kótovanými akciemi" se nahrazují slovy " , jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu," a slova "a závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován" se zrušují.

                11. V § 183j odstavec 4 zní:

                        "(4) Návrh usnesení valné hromady nesmí v určení výše protiplnění určovat částku nižší, než kolik určuje znalecký posudek nebo zdůvodnění výše protiplnění, není-li podle zákona znalecký posudek vyžadován.".

                12. V § 183j odst. 6 se za slova "znalecký posudek" vkládají slova " , vyžaduje-li se," a slova "§ 183i odst. 5" se nahrazují slovy "§ 183n odst. 1".

                13. V § 183m odst. 1 se za slova "znaleckým posudkem" vkládají slova " , vyžaduje-li se," a slova " , a jehož výši přezkoumá Česká národní banka" se zrušují.

                14. V § 183m se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "a úroku ve výši obvyklých úroků podle § 502 ode dne, kdy došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře".

                15. V § 183m odstavec 4 zní:

                        "(4) Obchodník s cennými papíry nebo banka poskytne protiplnění tomu, kdo byl vlastníkem účastnických cenných papírů společnosti k okamžiku přechodu vlastnického práva podle § 183l odst. 3 (dále jen "původní vlastník"); jestliže je však prokázán vznik zástavního práva k těmto cenným papírům, poskytne se; to neplatí, prokáže-li původní vlastník, že zástavní právo ještě před přechodem vlastnického práva podle § 183l odst. 3 zaniklo.".

                16. § 183n včetně nadpisu zní:

        (1) K přijetí usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti, jejíž účastnické papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, na osobu hlavního akcionáře se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky se zdůvodněním výše protiplnění. Česká národní banka posuzuje pouze, zda navrhovatel řádně zdůvodnil navrhovanou výši protiplnění. Česká národní banka vydá rozhodnutí do 15 pracovních dnů od doručení žádosti, tuto lhůtu může Česká národní banka prodloužit, nejvýše však o 15 pracovních dnů.

        (2) Jsou-li účastnické cenné papíry společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu, znalecký posudek podle § 183m odst. 1 se nevyžaduje.

        (3) Nabyl-li hlavní akcionář účastnické cenné papíry podle § 183i odst. 1 v důsledku povinné nabídky převzetí nebo dobrovolné nabídky převzetí podle zákona o nabídkách převzetí, na jejímž základě nabyl hlavní akcionář alespoň 90 % všech účastnických cenných papírů společnosti, na které se nabídka vztahovala, platí, že protiplnění podle takové povinné nebo dobrovolné nabídky převzetí je protiplněním přiměřeným. Právo hlavního akcionáře podle § 183i odst. 1 musí být uplatněno do 3 měsíců od konce doby závaznosti nabídky převzetí podle první věty, jinak se první věta neuplatní.

        (4) Ke dni přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům podle § 183l odst. 3 dochází k vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na regulovaném trhu; § 186b odst. 1 a 2 se nepoužijí. Společnost informuje bez zbytečného odkladu o rozhodnutí valné hromady podle § 183i v souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu organizátora regulovaného trhu, na kterém byly účastnické cenné papíry podle odstavce 1 přijaty k obchodování.".

                17. V § 186a odstavec 4 zní:

                        "(4) Společnost je povinna uhradit kupní cenu účastnických cenných papírů nabytých na základě veřejného návrhu smlouvy nejpozději do 1 měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí doby závaznosti veřejného návrhu smlouvy podle § 183a.".

                18. V § 186a se odstavce 5 a 6 zrušují.

                Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.

                19. V § 186c odstavec 1 zní:

                        "(1) Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno, vykonávat.".

                20. V § 186c odst. 2 se písmeno d) zrušuje.

                Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).

                21. V § 186c odst. 3 se slova "v odstavci 2 písm. b) až d)" nahrazují slovy "v odstavci 2 písm. b) a c)".

                22. V § 213b odstavec 5 zní:

                        "(5) Za vylosované akcie je společnost povinna zaplatit úplatu ve výši, která je přiměřená hodnotě akcií; přiměřenost úplaty musí být doložena posudkem znalce.".

                23. V § 213c odstavec 3 zní:

                        "(3) Pro veřejný návrh smlouvy podle odstavce 2 platí přiměřeně ustanovení § 183a odst. 1 věta první a druhá, odst. 2 až 4 a odst. 7.".

                24. V § 213c se odstavec 8 zrušuje.

                25. V § 220m odst. 4 se věta poslední zrušuje.

                26. V § 220m odst. 4 se slova "a to alespoň za cenu určenou obdobně podle § 186a odst. 4" zrušují.

                27. V § 220m se odstavec 6 zrušuje.

        1. Pokud hlavní akcionář uplatnil své právo podle § 183i odst. 1 nebo pokud valná hromada schválila smlouvu o fúzi za podmínek podle § 220m odst. 1 nebo 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na postup při výkupu účastnických cenných papírů dosavadní právní předpisy.

        2. Pokud vznikla povinnost učinit veřejný návrh smlouvy podle § 186a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se na postup při veřejném návrhu smlouvy dosavadní právní předpisy.

        3. Tomu, kdo ke dni účinnosti tohoto zákona splňuje podmínky podle § 183i odst. 1, vzniká právo požadovat svolání valné hromady podle § 183i odst. 1 podle nové právní úpravy.