ZÁKON ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů

Sbírka: 261/2007 | Částka: 85/2007

16.10.2007

Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE

261

ZÁKON
ze dne 19. září 2007
o stabilizaci veřejných rozpočtů

      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

      Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/ /2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/ /2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb. a zákona č. 159/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která včetně poznámky pod čarou č. 1e znějí:

,,f)
příjmy získané

      1.  darováním nemovitostí nebo ostatního majetku,

      2.  převodem nemovitostí nebo ostatního majetku, mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele^1e),

g)
příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů^1d), příjmy z vypořádání společného jmění manželů^4g),

h)
částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny,

––––––––––––––––––––

^1e)
Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb.".

      2.  V § 4 odst. 1 písmeno h) zní:

,,h)
příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění⁴²), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění⁴³), státní sociální podpory⁴⁴), peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona^44a), sociálního zabezpečení⁴⁵), plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti⁴⁶) a všeobecného zdravotního pojištění⁴⁷), a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů^2c),".

      3.  V § 4 odst. 1 písm. i) se za slovo ,,podpory" vkládají slova ,, , příspěvky z veřejných rozpočtů".

      4.  V § 4 odst. 1 písmeno p) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

,,p)
příjem získaný ve formě dávek z úrazového pojištění podle zvláštních právních předpisů upravujících úrazové pojištění⁴),

––––––––––––––––––––

⁴)
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.".

      5.  V § 4 odst. 1 písmeno r) zní:

,,r)
příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³), z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem w), přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³) nebo účasti na obchodní společnosti se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů v době do 5 let od nabytí, a z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,".

      6.  V § 4 odst. 1 písm. t) se slovo ,,podpor" nahrazuje slovem ,, , podpory".

      7.  V § 4 odst. 1 písm. u) větě druhé se slova ,,bytových potřeb^4e)" nahrazují slovy ,,bytové potřeby".

Poznámka pod čarou č. 4e se zrušuje.

      8.  V § 4 odst. 1 písmeno w) zní:

,,w)
příjmy z prodeje investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování podle zvláštního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový podíl, přímý i nepřímý, na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou- -li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c. Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu^13d),".

      9.  V § 4 odst. 1 se písmeno y) zrušuje.

Dosavadní písmena z) až zo) se označují jako písmena y) až zn).

      10.  V § 4 odst. 1 písm. y) se slovo ,,správy" zrušuje.

      11.  V § 4 odst. 1 se písmeno zg) zrušuje.

Dosavadní písmena zh) až zn) se označují jako písmena zg) až zm).

      12.  V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní:

,,zn)
příjem podle § 7 plynoucí úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu^19a), a ve dvou zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace.".

      13.  V § 5 odst. 5 se věta poslední zrušuje.

      14.  V § 5 odst. 10 se slova ,,ze závazkových vztahů" zrušují.

      15.  V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova ,,a příjmy za práci likvidátorů".

      16.  V § 6 odst. 4 se věta první nahrazuje větou ,,Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč.".

      17.  V § 6 odst. 7 písm. a) se slova ,,(dále jen ,,do výše stanovené zvláštním předpisem")" zrušují.

      18.  V § 6 odst. 9 písmeno a) zní:

,,a)
částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem,".

      19.  V § 6 odst. 9 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až v) se označují jako písmena e) až u).

      20.  V § 6 odst. 9 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až u) se označují jako písmena f) až t).

      21.  V § 6 odst. 9 se na konci písmene i) doplňují slova ,,a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,".

      22.  V § 6 odst. 9 písmeno m) včetně poznámky pod čarou č. 6e zní:

,,m)
zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů^6e) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

––––––––––––––––––––

^6e)
Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.".

      23.  V § 6 odst. 9 písmeno p) včetně poznámky pod čarou č. 123 zní:

,,p)
příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu^9a), částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen ,,soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu⁸⁹), nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního právního předpisu o pojistné smlouvě¹²³), kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

––––––––––––––––––––

¹²³)
§ 51 zákona č. 37/2004 Sb.".

      24.  V § 6 odst. 9 písmeno s) včetně poznámek pod čarou č. 47a a 47b zní:

,,s)
příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^47a), do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy^47b),

––––––––––––––––––––

^47a)
Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

^47b)
§ 192 odst. 2 zákoníku práce.".

      25.  V § 6 odstavec 13 zní:

      ,,(13)  Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů²¹) povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.".

      26.  V § 6 se doplňuje odstavec 14, který zní:

      ,,(14)  Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vykonávána ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v předchozím zdaňovacím období.".

      27.  V § 7 odst. 3 větě první se číslo ,,8" nahrazuje číslem ,,6".

      28.  V § 7 se odstavce 6 a 7 zrušují.

Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 6 až 13.

      29.  V § 7 odst. 6 se číslo ,,3 000" nahrazuje číslem ,,7 000".

      30.  V § 7 odst. 8 se věta první nahrazuje větou ,,Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.".

      31.  V § 7 odst. 8 se věta druhá zrušuje.

      32.  V § 7 odst. 8 větě poslední, § 7 odst. 12 větách páté a šesté, § 7 odst. 13, § 7a odst. 3 větě první, § 10 odst. 4 větách čtvrté a páté a § 24 odst. 12 úvodní části ustanovení se číslo ,,9" nahrazuje číslem ,,7".

      33.  V § 7 odst. 12 větě páté se číslo ,,10" nahrazuje číslem ,,8" a slova ,, , 13 a 14" se nahrazují slovy ,,a 13".

      34.  V § 7 odst. 12 větě šesté se číslo ,,10" nahrazuje číslem ,,8" a slova ,, , 13 nebo § 14" se nahrazují slovy ,,nebo 13".

      35.  V § 7a odst. 4 větě první, § 35a odst. 1 písm. b), § 35b odst. 2 písm. b), § 35d odst. 6 větě první, § 35d odst. 7 větě první, § 38e odst. 3 písm. a) a v § 38ch odst. 5 větě první se slova ,,odst. 1" zrušují.

      36.  V § 7a odst. 7 větě druhé se za slova ,,§ 15," vkládají slova ,,výši slevy na dani podle § 35ba nebo slevy na dani podle § 35c,".

      37.  § 7c se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 90 a 91 zrušuje.

      38.  V § 8 odst. 4 větě první se slova ,, , pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2" zrušují.

      39.  V § 8 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

      40.  V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo ,,protihodnota" nahrazuje slovem ,,protiplnění".

      41.  V § 10 odst. 2 větě poslední se slova ,,odst. 1 písm. a), b), c), r) a w)" zrušují.

      42.  V § 10 odst. 8 se věty pátá a šestá zrušují.

      43.  V § 13 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

      44.  § 13a a 14 se včetně nadpisů zrušují.

      45.  V § 15 odst. 1 větě první a § 20 odst. 8 větě první se slova ,,dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů¹¹³)" nahrazují slovy ,,závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu^4j)".

Poznámka pod čarou č. 113 se zrušuje.

      46.  V § 15 odst. 4 větě druhé se slova ,,nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí⁶³)" nahrazují slovy ,,splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb⁶³)".

Poznámka pod čarou č. 63 zní:

––––––––––––––––––––

,,⁶³)
§ 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. § 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).".

      47.  V § 15 odst. 6 větě první se za slovo ,,předpisu⁸⁹)" vkládají slova ,, , nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru".

      48.  V § 15 se doplňuje odstavec 9, který zní:

      ,,(9) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 3 a 4 sníží za zdaňovací období, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.".

      49.  § 16 včetně nadpisu zní:

,,§ 16

Sazba daně

      Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.".

      50.  § 16 včetně nadpisu zní:

,,§ 16

Sazba daně

      Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 12,5 %.".

      51.  V § 18 odst. 3 se slova ,,s výjimkou ustanovení § 19 odst. 1 písm. zd)" zrušují.

      52.  V § 18 odst. 4 písm. b) se slova ,,z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a dále příjmy krajů a podpory z Vinařského fondu" nahrazují slovy ,,státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu¹²⁴), z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů".

Poznámka pod čarou č. 124 zní:

––––––––––––––––––––

,,¹²⁴)
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.".

      53.  V § 19 odst. 1 písm. g) se slovo ,,z" nahrazuje slovy ,,ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných".

      54.  V § 19 odst. 1 písmeno l) včetně poznámek pod čarou č. 125 a 125a zní:

,,l)
příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech podle zvláštního právního předpisu¹²⁵) a příjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu, a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát podle zvláštního právního předpisu^125a),

––––––––––––––––––––

¹²⁵)
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů.

^125a)
Zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů.".

      55.  V § 19 odst. 1 písmeno u) zní:

,,u)
příjmy regionální rady regionu soudržnosti stanovené zvláštním právním předpisem¹²⁴),".

      56.  V § 19 odst. 1 se na konci písmene za) doplňují slova ,,a příjmy z podpory od Vinařského fondu,".

      57.  V § 19 odst. 1 písmena zc) až ze) znějí:

,,zc)
příjmy plynoucí z příspěvků výrobců podle zvláštního právního předpisu¹²¹) provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni podle zvláštního právního předpisu¹²¹),

zd)
ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a),

ze)
příjmy z

      1.  dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, mateřské společnosti,

      2.  převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, umístěné na území České republiky.

      Toto se nevztahuje na dividendy a jiné podíly na zisku vyplácené dceřinou společností a příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 nebo stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci,".

      58.  V § 19 odst. 1 se za písmenem zo) čárka nahrazuje tečkou a písmena zp) a zq) se zrušují.

      59.  V § 19 odst. 4 se za slova ,,odstavce 1 písm. ze) až zi)" vkládají slova ,,a podle odstavce 9".

      60.  V § 19 odst. 6 se za slovo ,,Příjemce" vkládají slova ,,dividend a jiných podílů na zisku, příjmu z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti,".

      61.  V § 19 se doplňuje odstavec 9, který zní:

      ,,(9)  Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a stálé provozovně společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, umístěné na území České republiky, z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených společností a z převodu podílu ve společnosti, pokud tato společnost

1.  je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a

2.  má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo podle zvláštního právního předpisu⁷⁰), a

3.  je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu ve společnosti plynou, jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti za podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4, a

4.  podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12 %, a to alespoň ve zdaňovacím období, v němž poplatník uvedený v § 17 odst. 3 o příjmu z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu ve společnosti účtuje jako o pohledávce v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰), a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období; přitom došlo-li u společnosti k zániku bez provedení likvidace, posuzuje se splnění této podmínky u právního předchůdce. Za společnost podléhající takové dani se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně.

Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle tohoto odstavce lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z dividend a jiných podílů na zisku nebo z převodu podílu je jejich skutečný vlastník. Výdajem vynaloženým na příjem uvedený v odstavci 1 písm. ze) bodu 2 je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle tohoto zákona. Pro stanovení výdajů (nákladů) vynaložených na příjmy (výnosy) osvobozené podle tohoto odstavce se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) použije přiměřeně. Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) bodu 2 a podle tohoto odstavce nelze uplatnit u podílů ve společnosti, které byly nabyty v rámci koupě podniku nebo části podniku (§ 23 odst. 15).".

      62.  Poznámka pod čarou č. 93 zní:

––––––––––––––––––––

,,⁹³)
Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2005/19/ES a směrnice Rady 2006/98/ES. Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ /ES a směrnice Rady 2006/98/ES.".

      63.  V § 20b odst. 1 se za větu první vkládá věta ,,Do samostatného základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně.".

      64.  V § 21 odst. 1 se číslo ,,24" nahrazuje číslem ,,21".

      65.  V § 21 odst. 1 se číslo ,,21" nahrazuje číslem ,,20".

      66.  V § 21 odst. 1 se číslo ,,20" nahrazuje číslem ,,19".

      67.  V § 21 odst. 6 se slovo ,,poslednímu" nahrazuje slovem ,,prvnímu".

      68.  V § 23 odst. 2 písm. a) se věta druhá nahrazuje větou ,,Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství¹²⁶), pro účely tohoto zákona použije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis²⁰ⁱ).".

Poznámka pod čarou č. 126 zní:

––––––––––––––––––––

,,¹²⁶)
Nařízení ES č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002 o používání Mezinárodních účetních standardů.".

      69.  V § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 včetně poznámky pod čarou č. 127 zní:

      ,,12.  částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu⁸⁸), pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu²⁰) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10. Toto se nevztahuje na závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu^41c)^,¹²⁷) a u ostatních poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů⁷¹), plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a dále na závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za závazky se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰). Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví,

––––––––––––––––––––

¹²⁷)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

      70.  V § 23 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje bod 13, který zní:

      ,,13.   částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 34 odst. 9 a 10 v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud poplatník pohledávku vzniklou z titulu postoupení majetkového podílu dále postoupil,".

      71.  V § 23 odst. 3 se na konci písmene b) doplňují body 4 a 5, které znějí:

      ,,4.  částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu²⁰) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo obchodního podílu v rámci přeměny podle zvláštního předpisu⁷⁰), pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),

      5.  částky zaúčtované podle zvláštního právního předpisu²⁰) ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu podle zvláštního předpisu⁷⁰), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud v této souvislosti nedojde ke zvýšení nabývací ceny (§ 24 odst. 7),".

      72.  V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 6, který zní:

      ,,6.  hodnotu splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen základ daně podle písmene a) bodu 12. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví.".

      73.  V § 23 odst. 4 písm. b) se slova ,,§ 16 odst. 2 a" zrušují.

      74.  V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova ,,ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),".

      75.  V § 23 odst. 4 písmeno l) zní:

,,l)
změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u podílu, který se v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰) oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9.".

      76.  V § 23 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou ,,V případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky^20d) a úvěru mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nezávislými osobami, a věřitelem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4 nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, ustanovení věty první se nepoužije.".

      77.  V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení větě druhé, § 25 odst. 1 písm. zd) a § 31 odst. 7 větě poslední se slova ,,odst. 9" nahrazují slovy ,,odst. 7".

      78.  V § 23 odstavec 9 zní:

      ,,(9)  U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu²⁰)

a)
cenného papíru s výjimkou směnek a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. l),

b)
derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem,

c)
závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět,

d)
finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu⁸⁹).".

      79.  V § 23 odst. 14 větě druhé se za slova ,,ukončí- -li vedení účetnictví" vkládají slova ,,anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7" a za slova ,,ukončeno vedení účetnictví" se vkládají slova ,,anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 před změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 7 odst. 7".

      80.  V § 23 odst. 15 větě sedmé se za slova ,,při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰)" vkládají slova ,, , kdy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo zaniká,".

      81.  V § 23 odst. 15 se za větu sedmou vkládají věty ,,Při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, kdy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo zaniká a nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku do základu daně, může nástupnická obchodní společnost nebo družstvo tento oceňovací rozdíl zahrnovat do základu daně pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria. Při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva, kdy rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo nezaniká, je kladný nebo záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku zahrnován do základu daně rozdělované obchodní společnosti nebo družstva a do základu daně nástupnické obchodní společnosti nebo družstva pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.".

      82.  V § 23 se odstavec 17 zrušuje.

      83.  V § 23a odst. 4, § 23c odst. 7, § 24 odst. 5 písm. a), § 26 odst. 7 písm. b), § 29 odst. 1 písm. e), § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě druhé a § 30 odst. 2 se číslo ,,12" nahrazuje číslem ,,10".

      84.  V § 23a odst. 5 písm. c) se slova ,,v souladu s § 34 odst. 3 až 5," nahrazují slovy ,,podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10".

      85.  V § 23a odst. 6 písm. a) až c) a § 23b odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo ,,omezeným" vkládají slova ,,anebo evropské družstevní společnosti^35g)".

      86.  V § 23c odst. 1 písm. a) se za slova ,,zanikající společnosti" vkládá slovo ,,zpravidla".

      87.  V § 23c odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Rozdělením společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém

a)
veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na 2 nebo více existujících nebo nově vzniklých společností (dále jen ,,nástupnické společnosti při rozdělení"), přičemž společníci zanikající společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání, nebo

b)
vyčleněná část jmění společnosti, která nezaniká (dále jen ,,rozdělovaná společnost") přechází na jednu nebo více nástupnických společností při rozdělení, přičemž společníci rozdělované společnosti zpravidla nabudou podíl v nástupnické společnosti při rozdělení nebo nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.".

      88.  V § 23c odstavec 5 zní:

      ,,(5)  Příjmy (výnosy) společníka zanikající nebo rozdělované společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce se použije, pokud zanikající nebo rozdělovaná společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo evropské družstevní společnosti^35g), nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající nebo rozdělované společnosti

a)
je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo

b)
není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale drží podíl v rozdělované společnosti nebo držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.".

      89.  V § 23c odst. 6 větě první se za slovo ,,zanikající" doplňují slova ,,nebo rozdělované".

      90.  V § 23c odst. 6 se za větu první vkládá věta ,,Nabývací cena podílu u společníka zanikající společnosti při rozdělení nebo rozdělované společnosti se rozdělí na nabývací cenu podílu na rozdělované společnosti a na nabývací cenu podílu na nástupnické společnosti při rozdělení nebo na nabývací ceny podílů na nástupnických společnostech při rozdělení na základě ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.".

      91.  V § 23c odst. 7 a § 23c odst. 8 písm. a) se za slovo ,,zanikající" vkládají slova ,,nebo rozdělovanou".

      92.  V § 23c odst. 8 písm. b) se za slovo ,,zanikající" vkládají slova ,,nebo rozdělované".

      93.  V § 23c odst. 8 písm. b) se za větu první vkládá věta ,,Od zanikající nebo rozdělované společnosti lze převzít pouze část její daňové ztráty v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria; ustanovení § 38na tím není dotčeno.".

      94.  V § 23c odst. 8 písmeno c) zní:

,,c)
převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované společnosti podle § 34 odst. 4, 6, 9 a 10 a které dosud nebyly uplatněny zanikající nebo rozdělovanou společností za podmínek, které by platily pro zanikající nebo rozdělovanou společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily. Od zanikající nebo rozdělované společnosti lze převzít pouze položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající nebo rozdělované společnosti a které nebyly dosud zanikající nebo rozdělovanou společností uplatněny, a to pouze v rozsahu zjištěném podle ekonomicky zdůvodnitelného kritéria.".

      95.  V § 23c odst. 9 písm. a) se za slova ,,zanikající společnost" vkládají slova ,, , rozdělovaná společnost" a za slovo ,,omezeným" se vkládají slova ,,anebo evropské družstevní společnosti^35g)".

      96.  V § 23c odst. 9 písm. b) se za slova ,,zanikající společnost" vkládají slova ,,nebo rozdělovaná společnost", za slovo ,,omezeným" se vkládají slova ,,anebo evropské družstevní společnosti^35g)" a za slova ,,ze zanikající společnosti" se vkládají slova ,,nebo rozdělované společnosti".

      97.  V § 23c odst. 9 písm. c) se za slova ,,zanikající společnost" vkládají slova ,,nebo rozdělovaná společnost", za slovo ,,omezeným" se vkládají slova ,,anebo evropské družstevní společnosti^35g)" a za slova ,,ze zanikající společnosti" se vkládají slova ,,nebo rozdělované společnosti".

      98.  V § 23d odst. 2 se slova ,,§ 23a odst. 5 písm. b) a c)" nahrazují slovy ,,§ 23a odst. 2 a 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5".

      99.  V § 23d odst. 3 větě první se za slova ,,zanikající společností nebo" vkládají slova ,,rozdělovanou společností,".

      100.  V § 23d odst. 3 se věta druhá zrušuje.

      101.  V § 23d se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

      ,,(4)  Převede-li převádějící společnost podíl v přijímající společnosti, který získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, nebo část podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu do základního kapitálu přijímající společnosti, kterou získala za převedený podnik nebo jeho samostatnou část, v době kratší než 1 rok po převodu podniku nebo jeho samostatné části, ustanovení § 23a odst. 2 se nepoužije.

      (5)  Převede-li nabývající společnost podíl v nabyté společnosti, který získala při výměně podílů, v době kratší než 1 rok po výměně podílů, ustanovení § 23b odst. 5 se nepoužije.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.

      102.  V § 24 odst. 2 se v písmenu b) věta poslední zrušuje.

      103.  V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova ,, , a dále pojistné hrazené zaměstnavatelem pojišťovně⁸⁹) za pojištění rizika placení náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížení odměny) za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštního právního předpisu^47a)".

      104.  V § 24 odst. 2 písmeno f) zní:

,,f)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů²¹). Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,".

      105.  V § 24 odst. 2 písm. h) v bodě 2 se za slovo ,,odpisovat," vkládají slova ,,ve výši".

      106.  V § 24 odst. 2 písm. ch) a § 35 odst. 5 se slova ,,§ 16 odst. 2 nebo" zrušují.

      107.  V § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zní:

      ,,3.  provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace,".

      108.  V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 2 se za slovo ,,dnu," vkládají slova ,,zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách" a slova ,,stravného vymezeného" se nahrazují slovy ,,náhrad vymezených".

      109.  V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 větě první se za slova ,,základní náhrady" vkládají slova ,, , a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a),".

      110.  V § 24 odst. 2 písm. k) se na konci bodu 3 doplňují slova ,,a to maximálně do výše sazby základní náhrady vymezené pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a),".

      111.  V § 24 odst. 2 písm. r) se slova ,,zvýšená o výdaje (náklady) související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů" zrušují a za slova ,,písmenech w) a ze)" se doplňují slova ,,a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9".

      112.  V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 1 a § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 větě třetí se za slovo ,,zanikající" vkládají slova ,,nebo rozdělované".

      113.  V § 24 odst. 2 se na konci písmene zc) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova ,,ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)], a dále se nepoužije u výdajů (nákladů), které nejsou uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 25 odst. 1 písm. w),".

      114.  V § 24 odst. 2 písmeno zg) včetně poznámky pod čarou č. 128 zní:

,,zg)
výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu¹²⁸). K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace,".

––––––––––––––––––––

¹²⁸)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      115.  V § 24 odst. 2 písmeno zj) zní:

,,zj)
vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu¹⁰⁶), pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33,".

      116.  V § 24 odst. 2 písm. zn) se za slovo ,,majetku²⁰)" vkládají slova ,,nebo jeho technického zhodnocení".

      117.  V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní:

,,zo)
výdaje (náklady) vynaložené poplatníkem s příjmy podle § 7 na uhrazení úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání^82a), které souvisí s podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností poplatníka, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč,".

      118.  V § 24 odst. 2 se za písmenem zs) čárka nahrazuje tečkou a písmena zt) až zv) se zrušují.

      119.  V § 24 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo ,,odpisovat," vkládají slova ,,snížené o částku uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zm),".

      120.  V § 24 odst. 4 písm. a) větě první se slova ,,pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky" nahrazují slovy ,,hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1".

      121.  V § 24 odst. 4 písm. a) větě druhé se slovo ,,osm" nahrazuje číslem ,,30".

      122.  V § 24 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

      123.  V § 24 odst. 7 závěrečné části ustanovení se věta první nahrazuje větou ,,Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva⁷⁰).".

      124.  V § 24 odst. 7 větě poslední se slova ,,písm. a) bodu 9" zrušují.

      125.  V § 24 odst. 9 se za slova ,,účtů zanikající" vkládají slova ,,nebo rozdělované" a za slova ,,položky zanikající" slova ,,nebo rozdělovaná".

      126.  V § 24 odst. 11 se věta první nahrazuje větami ,,Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu²⁰) a byl nabyt vkladem, při přeměně⁷⁰), při převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou²⁰). Hodnotu majetku evidovanou v účetnictví u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva lze zvýšit o případné opravné položky vytvořené k uvedenému majetku, jejichž tvorba nebyla u vkladatele, u zanikající, u rozdělované nebo u převádějící společnosti nebo u družstva pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak.".

      127.  Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí:

,,§ 24a

Závazné posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům

      (1)   Poplatník, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení³⁹ⁱ), zda za příslušné zdaňovací období způsob jeho rozdělení jím vynaložených výdajů (nákladů) odpovídá § 23 odst. 5 a § 24 odst. 3.

      (2)  V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede

a)
jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)
výši celkově vynaložených výdajů (nákladů) a výši celkově dosažených příjmů (výnosů), v případě poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 i výši příjmů (výnosů) dosažených v jednotlivých druzích činností v rámci činností vyplývajících z jejich poslání,

c)
výši jednotlivých dotací, příspěvků a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů s uvedením jejich účelu a poskytovatele,

d)
výši a stručný popis jednotlivých vynaložených výdajů (nákladů) souvisejících jednak se zdanitelnými příjmy a jednak s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, a výši těchto jednotlivých druhů příjmů, které mají být předmětem posouzení,

e)
údaje o majetku používaném na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a u majetku, ke kterému má vlastnické právo, i rozsah jeho využívání v souvislosti s těmito příjmy,

f)
zdůvodnění navrhovaného způsobu rozdělení výdajů (nákladů) souvisejících s jednotlivými druhy příjmů,

g)
zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,

h)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení způsobu rozdělení výdajů (nákladů) podle odstavce 1.

§ 24b

Závazné posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů

      (1)   Poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, který používá nemovitost zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení³⁹ⁱ), zda způsob uplatnění výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů, odpovídá § 24 odst. 3.

      (2)  V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 poplatník uvede

a)
jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)
adresu, na které se nemovitost používaná zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům nachází,

c)
plochu a objem jednotlivých obytných i neobytných prostor nemovitosti s rozdělením na prostory využívané a nevyužívané k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, včetně údajů o jejich vytápění, klimatizaci apod.

d)
popis, jak jsou jednotlivé prostory nemovitosti využívány k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu ve zdaňovacím období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1 týkat,

e)
popis a dokumentaci způsobu, jakým byly výdaje (náklady) spojené s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, do výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uplatněny,

f)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) podle odstavce 1.".

      128.  V § 25 odst. 1 písmena g) a h) znějí:

,,g)  pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, poplatníkem majícím příjmy z pronájmu a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při dočasné pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny^21a), s výjimkou uvedenou v § 24,

h)
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

      1.  příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce,

      2.  možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3, nebo

      3.  poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle § 6 odst. 9 písm. d),".

      129.  V § 25 odst. 1 písm. k) se slova ,,a zu)" nahrazují slovy ,,body 1 až 3 a s výjimkou výdajů (nákladů) na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště" a za slovo ,,zařízení" se vkládají slova ,,k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob,".

      130.  V § 25 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 129 zní:

,,w)  finanční výdaje (náklady), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje (náklady) včetně výdajů (nákladů) na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, pokud

      1.  přesáhnou v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, částku zjištěnou jako násobek jednotné úrokové míry zvýšené o čtyři procentní body a průměrného stavu úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání. Jednotná úroková míra se stanoví jako průměr z referenční hodnoty úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit pro splatnost 12 měsíců¹²⁹) relevantním pro měnu, v níž je vyjádřen úvěr nebo půjčka, k poslednímu dni každého měsíce zdaňovacího období nebo období, za něž se po-dává daňové přiznání; přitom úroky z úvěrů a půjček vyjádřených v různých měnách se posuzují samostatně za jednotlivé měny,

      2.  plynou z úvěrů a půjček, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka,

      3.  plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční výdaje (náklady) stanou splatnými, jsou zcela nebo zčásti odvozovány od výsledku hospodaření (zisku) poplatníka,

      4.  úhrn úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu,

      5.  úhrn úvěrů a půjček, u nichž je věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená (§ 23 odst. 7) ve vztahu k dlužníkovi, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje trojnásobek výše vlastního kapitálu dlužníka, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo dvojnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček.

      Za výdaj (náklad) na dosažení zajištění a udržení příjmů nelze pro účely tohoto zákona uznat poměrnou část finančních výdajů (nákladů) vztahujících se k úvěrům a půjčkám nebo jejich části, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v bodech 1 až 5; přitom každá z podmínek se posuzuje samostatně. Do úvěrů a půjček se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž jsou finanční výdaje (náklady) součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2, v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů^28a) a na finanční výdaje (náklady) zaúčtované na vrub nákladů, které v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 000 000 Kč, není-li věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená ve vztahu k dlužníkovi,

––––––––––––––––––––

¹²⁹)
Například Úřední sdělení České národní banky ze dne 18. dubna 2006 o vydání třetí verze Pravidel pro referenční banky a výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR).".

      131.  V § 25 odst. 1 písm. w) bodě 4 se slovo ,,šestinásobek" nahrazuje slovem ,,čtyřnásobek".

      132.  V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zl) až zn), která znějí:

,,zl)
výdaje (náklady) související s příjmy nad rámec všech vsazených částek, ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu,

zm)
finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí 1 % z úhrnu nájemného. Toto ustanovení se nevztahuje na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, které v úhrnu za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nepřevýší 1 000 000 Kč,

zn)
hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.".

      133.  V § 25 se odstavec 3 zrušuje.

      134.  V § 27 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ch), které zní:

,,ch)
hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno.".

      135.  V § 27 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

      136.  V § 28 odstavec 1 zní:

      ,,(1)  Hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo, organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu^30b), státní podnik, národní podnik a státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu (dále jen ,,vlastník"), s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 5. Pro účely tohoto zákona se za vlastníka hmotného majetku považuje také nástupnická společnost nebo družstvo zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva při přeměnách podle zvláštního zákona⁷⁰); to platí pro hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované společnosti nebo družstva k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva a převáděný na nástupnickou společnost nebo družstvo, a hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou společností nebo družstvem od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.".
      137.  V § 29 odst. 1 písm. a) větě první se slova ,,s výjimkou uvedenou v odstavci 10" zrušují.

      138.  V § 29 odst. 1 písm. e) se za slovo ,,pokud" a za slova ,,rozumí se" vkládají slova ,,u poplatníků uvedených v § 2".

      139.  V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě třetí se za slova ,,státních fondů," vkládají slova ,,o podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti¹²⁴),".

      140.  V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Součástí vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c) jsou i výdaje (náklady) na vyvolanou investici, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí výdaje (náklady) vynaložené na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiného subjektu a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvedeného v § 26 odst. 2 písm. b) a c).".

      141.  V § 29 odst. 3 se slova ,,§ 30 odst. 8" nahrazují slovy ,,§ 30 odst. 6".

      142.  V § 29 odst. 4 se slova ,,(§ 27 odst. 2)" zrušují.

      143.  V § 29 odst. 9 písm. a) se za slovo ,,zanikající" vkládají slova ,,nebo rozdělované".

      144.  V § 29 se odstavec 10 zrušuje.

      145.  V § 30 odst. 1 se pod nadpisem ,,Odpisová skupina" slova ,,1a" a pod nadpisem ,,Doba odpisování" slova ,,4 roky" zrušují.

      146.  V § 30 se odstavce 4 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 4 až 10.
      147.  V § 30 odst. 7 větě první se slova ,,4, 6 až 8" nahrazují slovy ,,4 až 6" a na konci textu věty se doplňují slova ,, ; přitom odpisování nelze přerušit".

      148.  V § 30 odst. 7 se věta poslední zrušuje.

      149.  V § 30 odst. 8 se slova ,,4, 6 až 8" nahrazují slovy ,,4 až 6" a číslo ,,9" se nahrazuje číslem ,,7".

      150.  V § 30 odst. 9 se slova ,,4, 6 až 8" nahrazují slovy ,,4 až 6".

      151.  V § 31 odst. 1 písm. a) se pod nadpisem ,,Odpisová skupina" slova ,,1a", pod nadpisem ,,v prvním roce odpisování" číslo ,,14,2", pod nadpisem ,,v dalších letech odpisování" číslo ,,28,6" a pod nadpisem ,,pro zvýšenou vstupní cenu" číslo ,,25" zrušují.

      152.  V § 31 odst. 1 písm. d) se pod nadpisem ,,Odpisová skupina" slova ,,1a", pod nadpisem ,,v prvním roce odpisování" číslo ,,24,1", pod nadpisem ,,v dalších letech odpisování" číslo ,,25,3" a pod nadpisem ,,pro zvýšenou vstupní cenu" číslo ,,25" zrušují.

      153.  V § 32 odst. 1 se pod nadpisem ,,Odpisová skupina" slova ,,1a", pod nadpisem ,,v prvním roce odpisování" číslo ,,4", pod nadpisem ,,v dalších letech odpisování" číslo ,,5" a pod nadpisem ,,pro zvýšenou zůstatkovou cenu" číslo ,,4" zrušují.

      154.  V § 32a odst. 4 větě třetí se slova ,,nebo zanikající" nahrazují slovy ,, , zanikající nebo rozdělovanou".

      155.  V § 32a odst. 6 se za větu první vkládá věta ,,Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24.".

      156.  V § 32a odst. 6 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

,,c)
nehmotný majetek, je-li právo užívání sjednáno na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou,".

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

      157.  V § 32a odst. 6 závěrečné části ustanovení větě první se slova ,,a) až c)" nahrazují slovy ,,a), b) a d)".

      158.  Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní:

,,§ 33a

Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením

      (1)   Poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení³⁹ⁱ), zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33.

      (2)  V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplatník uvede

a)
jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)
název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen ,,posuzovaný majetek"), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,

c)
u posuzovaného majetku, který tvoří soubor movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,

d)
popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,

e)
výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,

f)
popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,

g)
předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),

h)
zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 týkat,

i)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1.

      (3)  Poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 je povinen předložit

a)
doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,

b)
dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33, v případě zásahu do nemovitosti stavební dokumentaci zachycující změny v nemovitosti.".

      159.  V § 34 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti, s výjimkou obecně prospěšných společností, které jsou vysokou školou nebo provozují zdravotnické zařízení.".

      160.  V § 34 odst. 5 se slova ,,nebo jeho členem" nahrazují slovy ,,anebo osoba, která je členem statutárního orgánu poplatníka".

      161.  V § 34 odstavcích 7 a 8 se číslo ,,3" nahrazuje číslem ,,4".

      162.  V § 34 odstavce 9 a 10 znějí:

      ,,(9) Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, (dále jen ,,majetkový podíl"), nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání majetkového podílu. Odpočet lze uplatnit v jednom zdaňovacím období nebo postupně ve více zdaňovacích obdobích, nejpozději však do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2009.

      (10)  Poplatník může dále od základu daně odečíst 50 % částky, kterou ve zdaňovacím období vypořádá v peněžní nebo v nepeněžní formě oprávněným osobám jejich majetkový podíl nebo kterou poplatník v průběhu zdaňovacího období uhradí jako postupník oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky vzniklé z titulu vypořádání tohoto majetkového podílu. To se nevztahuje na postupníka, který pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu dále postoupil. Takto lze postupovat naposledy za zdaňovací období, které započalo v roce 2009.".

      163.  V § 34 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:

      ,,(11)  Pro stanovení výše odpočtu od základu daně podle odstavců 9 a 10 se plnění v nepeněžní formě ocení takto:

a)
hmotný majetek cenou podle oceňovacího předpisu platného v době, kdy se toto plnění uskutečnilo,

b)
zásoby či služby pořizovací cenou nebo vlastními náklady,

c)
cenné papíry nominální hodnotou.

Pokud je v dohodě o vypořádání majetkového podílu nebo v dohodě o úhradě za postoupenou pohledávku vzniklou z titulu majetkového podílu stanovena cena konkrétního plnění, anebo je tato cena uvedena na dokladu vystaveném či navazujícím na výše uvedenou dohodu, lze pro účely odpočtu použít tuto cenu.

      (12)  Ustanovení odstavců 9 až 11 se uplatní i při vypořádání majetkového podílu člena družstva nebo společníka společnosti anebo jeho části, pokud je evidován u povinné osoby jako závazek vůči tomuto členovi nebo společníkovi.".

      164.  Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:
,,§ 34a

Závazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje

      (1)   Poplatník může požádat příslušného správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ) skutečnosti, zda se u výdajů (nákladů), u nichž má pochybnost, jedná o výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období při realizaci projektu výzkumu a vývoje^73a), které lze odečíst od základu daně podle § 34 odst. 4 a 6.

      (2)  V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů (nákladů) podle odstav-ce 1 poplatník uvede

a)
údaje podle ustanovení § 34 odst. 5,

b)
výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a), spolu s odůvodněním, proč poplatník tyto činnosti považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a),

c)
výčet výdajů (nákladů) na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje^73a),

d)
výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje (náklady) na tyto činnosti vynaložené lze odečíst od základu daně podle § 34 odst. 4 a 6, spolu s uvedením těchto pochybností,

e)
způsob zjištění částky jednotlivého výdaje (nákladu) v rámci určitého nákladového titulu, použitá kritéria rozdělení,

f)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů (nákladů) podle odstavce 1.

      (3)  Je-li rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu^41d) nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6, 7 a 8 v dodatečném daňovém přiznání.".

      165.  V § 35 odst. 1 písm. c) se slova ,,u poplatníků uvedených" nahrazují slovy ,,vypočítané ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky uvedenými".

      166.  V § 35 odst. 2 větě druhé se slova ,,pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky" nahrazují slovy ,,dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu^47a) nebo nemocenské z".

      167.  V § 35b odst. 1 písm. b) větě první se slova ,,uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány;" zrušují.

      168.  V § 35ba odst. 1 písm. a) se číslo ,,7 200" nahrazuje číslem ,,24 840".

      169.  V § 35ba odst. 1 písm. a) se číslo ,,24 840" nahrazuje číslem ,,16 560".

      170.  V § 35ba odst. 1 písm. b) se číslo ,,4 200" nahrazuje číslem ,,24 840".

      171.  V § 35ba odst. 1 písm. b) se číslo ,,24 840" nahrazuje číslem ,,16 560".

      172.  V § 35ba odst. 1 písm. c) se číslo ,,1 500" nahrazuje číslem ,,2 520".

      173.  V § 35ba odst. 1 písm. d) se číslo ,,3 000" nahrazuje číslem ,,5 040".

      174.  V § 35ba odst. 1 písm. e) se číslo ,,9 600" nahrazuje číslem ,,16 140".

      175.  V § 35ba odst. 1 písm. f) se číslo ,,2 400" nahrazuje číslem ,,4 020".

      176.  V § 35ba se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

      177.  V § 35ba odst. 2 se věta první zrušuje.

      178.  V § 35ba odst. 2 se slova ,,písm. b)" nahrazují slovy ,,písm. a)".

      179.  V § 35c odst. 1 se číslo ,,6 000" nahrazuje číslem ,,10 680".

      180.  V § 35c odst. 1 se číslo ,,10 680" nahrazuje číslem ,,10 200".

      181.  V § 35c odst. 3 se číslo ,,30 000" nahrazuje číslem ,,52 200".

      182.  V § 35c odst. 4 větě poslední se slova ,,nebo příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2" zrušují.

      183.  V § 35d odst. 1 se slova ,,snížení daně" nahrazují slovy ,,slevu na dani".

      184.  V § 35d odst. 4 se číslo ,,2 500" nahrazuje číslem ,,4 350".

      185.  V § 36 odst. 1 písm. a) se číslo ,,25" nahrazuje číslem ,,15".

      186.  V § 36 odst. 1 písm. a) se číslo ,,15" nahrazuje číslem ,,12,5".

      187.  V § 36 odst. 1 písm. b) v závěrečné části ustanovení se slova ,,dividendové příjmy nebo" zrušují.

      188.  V § 36 odst. 1 písm. c) se číslo ,,1" nahrazuje číslem ,,5".

      189.  V § 36 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí 15 %, a to

a)
z účasti v akciové společnosti a z podílu na zisku z podílového listu (dále jen ,,dividendový příjem"), u poplatníků podle § 2 z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání, z úrokového příjmu z dluhopisu^35a), ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému^35b), s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,

b)
z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

c)
z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

d)
z podílu na zisku tichého společníka,

e)
z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

f)
z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

g)
z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

h)
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu^34c), sníženého o pořizovací cenu²⁰) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

i)
z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu⁷⁰), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle zvláštního právního předpisu⁷⁰) ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

j)
ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

k)
z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu¹²) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

l)
z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

m)
z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu^35c), z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],

n)
z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7,

o)
z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu¹³), a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,

p)
z příjmů uvedených v § 6 odst. 4,

r)
z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu podle § 10 odst. 1 písm. k),

s)
z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8,

t)
z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize podle § 7 odst. 6.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle zvláštního právního předpisu⁷⁰), byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.".

      190.  V § 36 odst. 2 větě první se slova ,,15 %" nahrazují slovy ,,12,5 %".

      191.  V § 36 odst. 7 větě první se slovo ,,pořízených" nahrazuje slovy ,, , které tento poplatník pořídil".

      192.  V § 36 odst. 7 se věta poslední zrušuje.

      193.  V § 38a odst. 1 větě poslední se slova ,,§ 8 odst. 4 a" zrušují.

      194.  V § 38a odst. 10 větě první se slova ,,společnosti nebo družstva, které mají zaniknout na zákla- dě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu o jejich přeměně⁷⁰)," nahrazují slovy ,,zanikající ne- bo rozdělovaná společnost nebo družstvo".

      195.  V § 38a odst. 10 větě čtvrté se za slovo ,,zanikající" vkládají slova ,,nebo rozdělovanou".

      196.  V § 38a odst. 10 větě páté se za slovo ,,zanikajícími," vkládá slovo ,,rozdělovanými".

      197.  V § 38b větě první se za slova ,,zvýšení daně" vkládají slova ,,nebo penále".

      198.  V § 38b větě druhé se slova ,,anebo manželé uplatnili společné zdanění podle § 13a" zrušují.

      199.  V § 38d odst. 2 větě třetí se slova ,,písm. a) bodu 9" zrušují.

      200.  V § 38d odst. 2 větě čtvrté se slova ,,písm. a) bodech 7 a 10" zrušují.

      201.  V § 38d odst. 4 písm. a) se slova ,,písm. c) bodu 4" zrušují.

      202.  V § 38f odst. 3 větě první se slova ,,tohoto zákona" nahrazují slovy ,,vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí".

      203.  V § 38f se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který včetně poznámek pod čarou č. 39d a 39e zní:

      ,,(9) Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle odstavce 1 uplatní poplatník na základě seznamu všech potvrzení podle odstavce 4, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě, stanovenou podle odstavce 3. Součástí seznamu bude též přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání k dispozici z důvodů uvedených v odstavci 8, který musí obsahovat údaje o státě zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně^39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně^39e) oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle odstavce 4.

––––––––––––––––––––

^39d)
§ 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^39e)
§ 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.

      204.  Poznámka pod čarou č. 104 zní:

––––––––––––––––––––

,,¹⁰⁴)
Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES a směrnice Rady 2006/98/ES.".

      205.  V § 38fa odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo ,,zákona" nahrazuje slovem ,,ustanovení".

      206.  V § 38g odstavec 2 zní:

      ,,(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38 vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.".

      207.  V § 38h odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ,,srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o" nahrazují slovy ,,daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně".

      208.  V § 38h odst. 1 písm. a) se slovo ,,částky" nahrazuje slovy ,,snížený o částky" a na konci písmene a) se doplňuje slovo ,,a".

      209.  V § 38h odst. 1 písmeno b) zní:

,,b)
zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen ,,pojistné"), které je podle zvláštních právních předpisů²¹) ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.".

      210.  V § 38h odstavec 2 zní:

      ,,(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.".

      211.  V § 38h odstavec 2 zní:

      ,,(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 12,5 %.".

      212.  V 38h odst. 4 se věta první nahrazuje větou ,,Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu podle odstavců 1 a 2, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a).".

      213.  V § 38h odst. 5 se čárka za číslem ,,15" nahrazuje slovem ,,a" a slova ,,a podle § 35ba odst. 2" se zrušují.

      214.  V § 38h se odstavec 12 zrušuje.

Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 12.

      215.  V § 38h odstavec 12 zní:

      ,,(12) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e) ani k daňovému zvýhodnění.".

      216.  V § 38ch odst. 1 větě poslední se slovo ,,daňové" zrušuje.

      217.  V § 38ch odst. 2 se věta první zrušuje.

      218.  V § 38ch odst. 3 větě první se slova ,,sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném" nahrazují slovy ,,částce odpovídající pojistnému, které byl povinen platit z těchto mezd zaměstnavatel sám za sebe".

      219.  V § 38ch odst. 5 větě první se za slovo ,,přeplatek" vkládá slovo ,,kladný".

      220.  V § 38j odst. 1 se slova ,, , z jejichž mezd sráží zálohy," nahrazují slovy ,,s příjmy podle § 6".

      221.  V § 38j odst. 2 písm. e) bod 3 zní:

      ,,3.  částku odpovídající pojistnému nebo příspěvkům na zahraniční pojištění, které je z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1 povinen platit zaměstnavatel sám za sebe,".

      222.  V § 38j odst. 2 písm. e) bodě 5 se slova ,,zálohu na daň" nahrazují slovy ,,vypočtenou zálohu" a za slovo ,,daň" se vkládá slovo ,,sraženou".

      223.  V § 38j odst. 2 písm. e) bodech 6 a 7 se slovo ,,případnou" zrušuje.

      224.  V § 38k odst. 4 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

      225.  V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova ,,a § 35ba odst. 2" zrušují.

      226.  V § 38k odst. 5 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena d) až j).

      227.  V § 38k odst. 5 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo ,,zaplatil" nahrazuje slovy ,,byly zaplaceny".

      228.  V § 38l odst. 1 písm. c) se slovo ,,kolaudaci" nahrazuje slovy ,,dokončení stavby".

      229.  V § 38l odst. 1 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena h) až k).

      230.  V § 38l odst. 2 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.

      231.  V § 38l se za odstavec 3 vkládá nový odsta-vec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 130 zní:

      ,,(4) Pokud poplatník nebo zletilé dítě, na něž poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo na daňové zvýhodnění prokáže poplatník při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře¹³⁰) rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

––––––––––––––––––––

¹³⁰)
§ 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

      232.  V § 38m odst. 2 písm. c) se slovo ,,předchází" nahrazuje slovem ,,předcházející".

      233.  V § 38m odst. 3 úvodní části ustanovení se číslo ,,3" nahrazuje číslem ,,2".

      234.  V § 38m odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo ,,3" nahrazuje číslem ,,2".

      235. V § 38m odst. 7 písmeno c) zní:

,,c)
zanikající nebo rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny⁷⁰) do dne zápisu přeměny⁷⁰) do obchodního rejstříku.".

      236.  § 38na zní:

,,§ 38na

      (1)  Vyměřenou a neuplatněnou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li u poplatníka k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole (dále jen ,,podstatná změna"). Změnou ve složení osob se rozumí změna společníků nebo členů družstva nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka. Podstatnou změnou se vždy rozumí nabytí nebo zvýšení podílu, které se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo změny, kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv. Zda došlo k podstatné změně se zjišťuje v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a to porovnáním tohoto období s obdobím, za něž byla daňová ztráta vyměřena; přitom v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, je rozhodné složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole k poslednímu dni tohoto období, a výše jejich podílu, a v období, za něž má být daňová ztráta uplatněna, je rozhodný úhrn změn, kterými dojde od posledního dne období, za které byla daňová ztráta vyměřena, do konce období, za které má být daňová ztráta uplatněna, k nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech nebo kterými získá společník nebo člen družstva rozhodující vliv.

      (2)  U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, a to buď v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, nebo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna nebo v obou těchto obdobích, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud bylo v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, méně než 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) oproti období, za něž byla daňová ztráta vyměřena. Toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník prokáže správci daně, že ve zdaňovacím období, za něž má být uplatněna daňová ztráta, nedošlo ke změně ve složení společníků nebo ke změně jejich podílu na kapitálu či kontrole, která se v úhrnu týká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, nebo kterou získá společník rozhodující vliv, oproti zdaňovacímu období, za něž mu byla daňová ztráta vyměřena.

      (3)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) v období, kdy došlo k podstatné změně, a v následujících obdobích, v nichž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

      (4)  Zaniká-li při přeměně⁷⁰) daňový poplatník, jemuž byla vyměřena daňová ztráta, která byla podle § 23c odst. 8 písm. b) převzata právním nástupcem, může právní nástupce převzatou daňovou ztrátu odčítat od základu daně maximálně do výše části základu daně, připadající na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který zanikl, a to v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. V případě přeměny rozdělením, kdy rozdělovaná obchodní společnost nezaniká, může daňovou ztrátu převzatou podle § 23c odst. 8 písm. b) odčítat nástupnická společnost při rozdělení od základu daně maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti vykonávané rozdělovanou společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první a druhé se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané zanikající nebo rozdělovanou společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).

      (5)  Obchodní společnost nebo družstvo, které při přeměně sloučením nebo rozdělením nezaniká, může odčítat daňovou ztrátu, která jí byla vyměřena před přeměnou a nebyla převedena na nástupnickou společnost nebo družstvo při rozdělení, maximálně do výše části základu daně připadající na stejné činnosti, které vykonávala v období, za které byla daňová ztráta vyměřena. Část základu daně podle věty první se stanoví na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané poplatníkem, který nezaniká, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).

      (6)  Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty, vyměřené převádějící společnosti a převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b), odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše základu daně stanoveného u přijímající společnosti z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena. Výše základu daně podle věty první se stanoví u přijímající společnosti na základě poměru tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰) připadajících na stejné činnosti vykonávané převádějící společností v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k celkovým tržbám za vlastní výkony a zboží zaúčtovaným do výnosů podle zvláštního právního předpisu²⁰).

      (7)  Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 6, může požádat správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení je poplatník povinen uvést

a)
jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

b)
přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,

c)
přehled veškerých tržeb za vlastní výkony a zboží v členění podle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně,

d)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

      (8)  Je-li rozhodnutí o závazném posouzení doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu^41d) nebo podle tohoto zákona, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 v dodatečném daňovém přiznání.

      (9)  Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 6 v období, za které má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za něž byla daňová ztráta vyměřena, se považuje i případ, kdy v období, za které byla daňová ztráta vyměřena, došlo k vynakládání výdajů (nákladů) za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které má být daňová ztráta uplatněna.

      (10)  V případech uvedených v odstavcích 4 až 6 se nepoužijí ustanovení odstavců 1 až 3.

      (11)  Obdobím podle odstavců 1 až 6 a 9 se rozumí zdaňovací období i období, za něž se podává daňové přiznání.".

      237.  V § 38p odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova ,, , není-li stanoveno v tomto zákoně jinak".

      238.  V § 38p odst. 1 větě první a § 38p odst. 2 se za slovo ,,povinnost" vkládají slova ,,nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti,".

      239.  V § 38r se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují na všechny poplatníky bez ohledu na to, zda jim byla poskytnuta investiční pobídka podle zvláštního právního předpisu⁶⁷).".

      240.  V § 40 se odstavec 25 zrušuje.

      241.  V příloze č. 1 se ,,Odpisová skupina 1a" a položky ,,(1a-1)" a ,,(1a-2)" zrušují.

      242.  V příloze č. 1 odpisové skupině 2 polož- ce (2-57) se slova ,,kromě: silničních motorových vozidel, která mají v technickém průkazu zapsanou kategorii vozidla N1 v položce (1-30)" zrušují.

      243.  V příloze č. 1 se na konci odpisové skupiny 2 doplňuje položka (2-81), která zní:

,,(2-81) 34.10.2 Dvoustopá motorová vozidla osobní".

      244.  V příloze č. 1 odpisové skupině 5 na konci položky (5-39) se doplňují slova ,,a nebytových prostor vymezených jako jednotky zvláštním právním předpisem v budovách a stavbách uvedených v odpisové skupině 6".

      245.  V příloze č. 2 se doplňuje bod 3, který zní:

      ,,3.  Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou nájemného při finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách^22a) základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.".
Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2007 a zdaňovací období, které započalo v roce 2007, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak. Ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b), se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2008.

      2.  Ustanovení § 6 odst. 9 písm. m), § 15 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí pro zdaňovací období, které započalo v roce 2007.

      3.  U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      4.  U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      5.  Ustanovení § 15 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby uzavřené po 1. lednu 2008.

      6.  Osvobození příjmů podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) a u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé uplatní na příjmy dosažené ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2007.

      7.  Ve zdaňovacím období 2007 je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za podmínek stanovených v § 6 odst. 9 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, nejvýše však do 5 % částky stanovené postupem pro určení vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž do této částky se nezahrnuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

      8.  Podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. l), § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 4, § 27 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 4 a § 29 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje u smlouvy o finančním pronájmu osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      9.  U příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem zahrnutého do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2007 a poukázaného na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za tento měsíc, se postupuje podle § 38h odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      10.  Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2007 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2008 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh, s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2007, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2008 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2007 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

      11.  Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím roku 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje rokem 1998 a nejpozději do konce roku 2007 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek

a)
za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b)
mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo kapitálu obou osob. Účastí na kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období,

c)
mezi osobami blízkými,

d)
z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

e)
podle zvláštního právního předpisu.

Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od začátku roku 1995 do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

      12.  U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do doby ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      13.  Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček plynoucí ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a na základě dodatků, kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru anebo výše hrazených úroků, sjednaných po dni nabytí účinnosti tohoto zákona ke smlouvám uzavřeným před tímto dnem za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v letech 2008 a 2009.

      14.  Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční náklady z úvěrů a půjček sjednané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté v roce 2010.

      15.  Ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije na finanční výdaje (náklady) u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku plynoucí ze smluv uzavřených po 31. prosinci 2007 a na základě dodatků, sjednaných po 31. prosinci 2007 ke smlouvám uzavřených před tímto datem.

      16.  Snížení vstupní ceny hmotného majetku o podpory poskytnuté regionální radou regionu soudržnosti podle § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u hmotného majetku zaevidovaného u poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2008.

      17.  Osobní automobil kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se odpisuje ze vstupní ceny stanovené podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do jeho vyřazení z majetku.

      18.  Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004, pro přeměny obchodních společností nebo družstev s rozhodným dnem od 1. ledna 2004 a pro převody podniků účinné od 1. ledna 2004.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

      Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců

Čl. IV

      V zákoně č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., se část sedmá zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. V

      Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 223/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 odst. 5 se číslo ,,3" nahrazuje číslem ,,4".

      2.  V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Při přeměně společnosti²¹) může pokračovat nástupnická společnost v tvorbě rezerv a opravných položek započaté rozdělovanou společností, a to za podmínek, které by platily pro rozdělovanou společnost, pokud by se přeměna neuskutečnila a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku²¹), která přechází na tuto nástupnickou společnost.".

      3.  V § 6 písmena a) a b) znějí:

,,a)
technických rezerv na neživotní pojištění¹⁰) s výjimkou vyrovnávací rezervy¹⁰) a jiných technických rezerv¹⁰),

b)
technických rezerv na životní pojištění¹¹) s výjimkou jiných technických rezerv¹¹).".

      4.  V § 8a odst. 1 se za číslo ,,1994," vkládají slova ,,jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a".

      5.  V § 8a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3)  Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu^13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu^13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

a)
6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

b)
12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

c)
18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

d)
24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

e)
30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

f)
36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.".

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

      6.  V § 8a odst. 4 a 5 se slova ,,a 2" nahrazují slovy ,,až 3".

      7.  V § 8c úvodní části ustanovení se za slovo ,,může" vkládají slova ,,ve zdaňovacím období".

      8.  V § 8c písmeno d) zní:

,,d)
celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč.".

Čl. VI

Přechodná ustanovení

      1.  Ustanovení § 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2008. Zůstatek vyrovnávací rezervy a jiných technických rezerv ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se zruší v období, za které se podává daňové přiznání, počínajícím v roce 2008.

      2.  Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro tvorbu opravných položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      3.  Pro opravné položky, jejichž tvorba podle § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započala před tímto dnem, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. VII

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

      Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. VIII

      Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb. a zákona č. 172/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 4 odst. 1 se na konci písmene s) doplňují slova ,,nebo § 95a, nebo osoba, která byla registrována v tuzemsku podle § 95a odst. 5".

      2.  V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní:

,,za)
bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, a bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.".

      3.  V § 5 odst. 1 se v první větě za slova ,,ekonomické činnosti" vkládají slova ,, , pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak".

      4.  Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které včetně nadpisu zní:

,,Skupina

§ 5a

      (1)  Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen ,,členové skupiny") sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny.

      (2)  Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby.

      (3)  Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob.

      (4)  Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.

§ 5b

      (1)  Pro účely tohoto zákona jedná za skupinu její zastupující člen. Zastupujícím členem se rozumí člen skupiny se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který je oprávněn k jednání za skupinu. Pokud ve skupině není člen se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, může být zastupujícím členem kterýkoli člen skupiny.

      (2)  Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po jejich vystoupení ze skupiny, a to za období, ve kterém byli členy skupiny.

§ 5c

      (1)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobám, které se staly členy skupiny, přecházejí na skupinu dnem registrace skupiny.

      (2)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobě, která přistoupila ke skupině, přecházejí na skupinu dnem přistoupení této osoby.

      (3)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osoby, které jsou členy skupiny ke dni zrušení registrace skupiny, dnem jejího zrušení, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení registrace skupiny rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, členové skupiny dohodou.

      (4)  Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osobu, jejíž členství ve skupině je zrušeno, dnem zrušení jejího členství, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým touto osobou. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení členství této osoby rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, skupina a člen skupiny, jehož členství je rušeno, dohodou.".

      5.  V § 28 se doplňuje odstavec 11, který zní:

      ,,(11) Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35.".

      6.  V § 36 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

,,c)
daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní,".

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

      7.  V § 37 odst. 1, § 37 odst. 2, § 38 odst. 4 a § 47 odst. 1 písm. b) se číslo ,,5" nahrazuje číslem ,,9".

      8.  V § 47 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta ,,U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň.".

      9.  Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:

,,§ 47a

Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně

      (1)   Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížené sazby daně podle § 47 odst. 1 (dále jen ,,závazné posouzení").

      (2)  V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede

a)
u fyzické osoby jméno, příjmení, místo pobytu, v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností dále uvede obchodní firmu, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a místo podnikání,

b)
u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo obdobný údaj, sídlo a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

c)
popis zboží, služby nebo nemovitosti, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží, služby nebo nemovitosti,

d)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

      (3)  Žadatel je povinen na výzvu předložit další údaje vztahující se k obsahu žádosti.".

      10.  § 48 včetně poznámky pod čarou č. 27a zní:

,,§ 48

Sazby daně u bytové výstavby

      Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem^27a), nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení.

––––––––––––––––––––

^27a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).".

      11.  Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27b až 27h zní:

,,§ 48a

Sazby daně u staveb pro sociální bydlení

      (1)   Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem^27a), včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby, se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení.

      (2)  Vymezením jednotek podle zákona o vlastnictví bytů²⁷) před dokončením výstavby se nemění charakter stavby.

      (3)  U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak.

      (4)  Stavbami pro sociální bydlení se rozumí

a)
byt pro sociální bydlení,

b)
rodinný dům pro sociální bydlení,

c)
bytový dům pro sociální bydlení,

d)
ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů^27b) nebo pro ubytování státních zaměstnanců,

e)
zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách⁴⁷),

f)
školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon této výchovy^27c),

g)
internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle školského zákona^27d),

h)
zvláštní dětská zařízení, kterými jsou podle zákona upravujícího péči o zdraví^27e) kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku,

i)
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí^27f),

j)
speciální lůžková zařízení hospicového typu^27g) a

k)
domovy péče o válečné veterány^27h),

a to včetně jejich příslušenství.

      (5)  Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m². Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu.

      (6)  Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m². Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

      (7)  Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení.

      (8)  Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.

––––––––––––––––––––

^27b)
§ 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.

^27c)
§ 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.

^27d)
Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních.

^27e)
§ 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

^27f)
§ 42 a 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

^27g)
§ 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.

^27h)
§ 4 zákona č. 170/2002., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 70/2007 Sb.".

      12.  V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odsta- vec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 59a zní:

      ,,(2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje^59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně.
___________________

^59a)
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

      13.  V § 81 odst. 10 se číslo ,,7" nahrazuje číslem ,,9".

      14.  § 86 včetně poznámky pod čarou č. 60 zní:
,,§ 86

Vracení daně ozbrojeným silám cizích států

      (1)   Nárok na vrácení daně mohou při pořízení vybraných druhů zboží, služeb a staveb uplatnit

a)
ozbrojené síly vysílajícího státu⁶⁰), který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně,

b)
Ministerstvo obrany při pořizování zboží, služeb a staveb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy.

      (2)  Je-li plnění osvobozeno od daně podle § 68 odst. 9, nárok na vrácení daně nelze uplatnit.

      (3)  Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí

a)
minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál,

b)
zboží, služby nebo stavby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb a služeb souvisejících s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb.

      (4)  Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu.

      (5)  Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí u Finančního úřadu pro Prahu 1. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud finanční úřad shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany.

      (6)  Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) mají pro účely tohoto ustanovení postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

      (7)  Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou ,,nákup hrazen z prostředků NATO".

      (8)  Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat

a)
obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

b)
daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,

c)
označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno,

d)
rozsah a předmět zdanitelného plnění,

e)
evidenční číslo dokladu,

f)
datum uskutečnění zdanitelného plnění,

g)
sazbu daně a základ daně,

h)
výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou na desítky haléřů nebo na padesátihaléře.

      (9)  Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti, nebo ode dne, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém nárok vznikl. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny.

      (10)  Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 9, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna tuto daň vrátit na účet Finančního úřadu pro Prahu 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.

––––––––––––––––––––

⁶⁰)
Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.".

      15.  Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:

,,§ 93a

Místní příslušnost

      Místní příslušnost správce daně u skupiny se řídí místem sídla, místem podnikání nebo provozovny jejího zastupujícího člena.".

      16.  Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:

,,§ 95a

Skupinová registrace

      (1)   V přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a.

      (2)  Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci.

      (3)  Plátce se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti.

      (4)  Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny.

      (5)  Člen skupiny se v případě zrušení skupiny nebo vystoupení ze skupiny stává plátcem následujícím dnem po ukončení jeho členství ve skupině.

      (6)  Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, se stává členem skupiny od prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani.

      (7)  Osoba, na kterou při přeměně členů více skupin, kteří při přeměně zanikají, přechází nebo je převáděno jejich jmění, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku členů skupin, pokud není v okamžiku jejich zániku samostatnou osobou povinnou k dani. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

      (8)  Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění a která je v okamžiku zániku člena skupiny osobou povinnou k dani, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku člena skupiny. Přihlášku k registraci je povinna podat do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

      (9)  V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny podle odstavce 4 je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1. Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena.".

      17.  V § 99 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:

      ,,(11) Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc.".

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.

      18.  V § 100 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ,,(5) Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.".

      19.  V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ,,(2) Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku vyměření nebo dodatečného vyměření se stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny se použije na úhradu případného daňové nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

      20.  Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní:

,,§ 106a

Zrušení a změna skupinové registrace

      (1)   Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o zrušení registrace nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

      (2)  Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o vystoupení člena ze skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

      (3)  Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data, kdy se stal členem skupiny.

      (4)  Pokud skupina nesplňuje podmínky stanovené v § 5a, je povinna oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že nesplňuje podmínky stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

      (5)  Pokud člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a, je skupina povinna oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku.

      (6)  Správce daně je oprávněn zrušit registraci skupiny k 31. prosinci kalendářního roku, pokud skupina neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

      (7)  Správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině.

      (8)  Zrušení registrace podle tohoto ustanovení a zrušení členství osoby ve skupině se nepovažují za zrušení registrace s povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 5.".

      21.  V § 107 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani ke dni vzniku jejího členství ve skupině.".

      22.  V příloze zákona č. 2 se slova ,,Stavební a montážní práce zařazené v SKP 45 spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení, včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do nich jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují." a slova ,,Stavbami pro sociální bydlení se rozumí domovy důchodců, dětské domovy, ústavy sociální péče a podobná zařízení pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob." zrušují.

Čl. IX

Přechodná ustanovení

      1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použijí dosavadní právní předpisy.

      2.  U převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo u převodu nedokončeného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, se uplatní snížená sazba daně.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o dani z nemovitostí

Čl. X

      Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 186/ /2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:

,,v)
pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na pozemky v zastavěném území^16d) nebo v zastavitelné ploše^16d) obce, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které současně vymezí tyto pozemky jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.".

      2.  V § 4 odst. 4 se slova ,,a u)" nahrazují slovy ,, , u) a v)".

      3.  V § 6 odst. 4 písmeno a) zní:

,,a)
1,0 v obcích do 1 000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze;

pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;".

      4.  V § 11 odst. 3 písmeno a) zní:

,,a)
podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u staveb podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu

1,0 v obcích do 1 000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze;

pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0,".

      5.  § 12 včetně nadpisu zní:

,,§ 12

Místní koeficient

      Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory.".

      6.  V § 13a odst. 2 písmeno c) zní:

,,c)
ke stanovení nebo ke změně koeficientu podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12, anebo".

      7.  V § 13a odst. 2 písm. d) se za první slovo ,,daně" vkládají slova ,, , jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo".

      8.  V § 16a větě první se slova ,,§ 6 a 11" nahrazují slovy ,,§ 4 odst. 1 písm. v), § 6, 11 a 12".

Čl. XI

Přechodná ustanovení

      1. Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osvobodí pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

      2.  Pokud obec obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, některé z pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce neosvobodí, postupuje se podle této obecně závazné vyhlášky poprvé ve zdaňovacím období roku 2009.

      3.  Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanovila koeficient 0,3 nebo 0,6 obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 6 nebo 11 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se tyto koeficienty naposledy pro zdaňovací období roku 2008.

      4.  Pokud obec stanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, místní koeficient, použije se tento koeficient poprvé pro zdaňovací období roku 2009.
ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Čl. XII

      Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 245/2006 Sb., se mění takto:

      1.  § 5 včetně nadpisu zní:

,,§ 5

Poplatník

      Poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem.".

      2.  V § 6 odst. 1 se věta první nahrazuje větou ,,Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem.".

      3.  V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Bylo-li současně s bezúplatným převodem nemovitosti též bezúplatně zřízeno právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni, je takto zřízené právo předmětem daně darovací.".

      4.  V § 6 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut nebo bezúplatně nabyt v tuzemsku, předmětem daně darovací je veškeré nabytí tohoto majetku bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce nebo nabyvatele.".

      5.  V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut a bezúplatně nabyt mimo tuzemsko, předmětem daně darovací je nabytí tohoto majetku, je-li nabyvatelem nebo dárcem fyzická osoba, která je občanem České republiky a má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnická osoba, která má sídlo v tuzemsku.".

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

      6.  V § 6 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova ,,nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně dědické".

      7.  V § 6 odst. 7 se slova ,,odstavce 2 a odstavce 5" nahrazují slovy ,,odstavců 2 a 3 a odstavce 6".

      8.  V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Je- -li předmětem daně bezúplatné nabytí majetkové hodnoty spojené s převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu, je cenou majetku cena obvyklá.".

      9.  V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova ,,anebo o nabytí nemovitosti" vkládají slova ,,na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva,".

      10.  V § 8 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

      11.  V § 9 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje. Zároveň se zrušuje označení písmene a).

      12.  V § 9 odst. 2 se slova ,,a smlouva se tímto od počátku ruší^2c)" nahrazují slovy ,,a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva".

      13.  V § 10 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).

      14.  V § 19 odst. 1 se za číslo ,,I." vkládají slova ,,a II.".

      15.  V § 19 odst. 2 písm. a) a b) se slova ,,z bezpodílového spoluvlastnictví" nahrazují slovy ,,ze společného jmění".

      16.  V § 19 odst. 2 písm. a) a b) se slova ,,u osob II. skupiny 60 000 Kč a" zrušují.

      17.  V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.".

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

      18.  V § 19 odst. 4 písm. a) a b) se slova ,,u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a" zrušují.

      19.  V § 19 odst. 5 se slova ,,odstavci 3" nahrazují slovy ,,odstavci 4".

      20.  V § 19 se odstavec 7 zrušuje.

      21.  V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

,,g)
Regionálními radami regionu soudržnosti.".

      22.  V § 20 odst. 4 písmeno a) zní:

,,a)
právnickými osobami se sídlem v České republice založenými nebo zřízenými k zabezpečování činnosti v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje a vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, je-li bezúplatné nabytí majetku určeno na zabezpečování uvedené činnosti,".

      23.  V § 20 se odstavec 10 zrušuje.

Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 10 až 14.

      24.  V § 21 odst. 1 písm. c) se za slova ,,o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti" vkládají slova ,,nebo o bezúplatném zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni".

      25.  V § 21 odstavec 5 zní:

      ,,(5) Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno podle § 19 odst. 1 až 4 a 6, podle § 20 odst. 1 nebo podle § 20 odst. 14.".

      26.  V § 25 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

      ,,(4)  Finanční ředitelství na žádost daňového subjektu daň z převodu nemovitostí z převodu vlastnictví k nemovitosti, uskutečněného na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, promine, dojde-li ke zpětnému nabytí nemovitosti původním vlastníkem, který převedl vlastnictví k nemovitosti k zajištění splnění závazku na věřitele, pokud daňový subjekt požádá o prominutí daně z převodu nemovitostí nejpozději do 3 let ode dne nabytí vlastnictví k nemovitosti původním vlastníkem.

      (5)  Dojde-li k převodu vlastnictví k nemovitosti na základě

a)
smlouvy uzavřené s rozvazovací podmínkou, s výjimkou smlouvy o zajišťovacím převodu práva,

b)
smlouvy s výhradou zpětného převodu vlastnictví k nemovitosti,

c)
jiné smlouvy, která byla po převodu vlastnictví k nemovitosti zrušena,

finanční ředitelství na žádost daňového subjektu nebo na základě podnětu ručitele z moci úřední daň z převodu nemovitostí nebo daň darovací promine, dojde-li ke zpětnému nabytí nemovitosti původním převodcem do 3 let ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí nebo ode dne nabytí účinnosti smlouvy o převodu nemovitosti, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, a v této lhůtě daňový subjekt požádá o prominutí daně nebo ručitel podá podnět finančnímu ředitelství. Je-li vedeno řízení z podnětu ručitele, je příjemcem rozhodnutí o prominutí daně daňový subjekt i ručitel.

      (6)  Jde-li o nemovitost podléhající evidenci v katastru nemovitostí, prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací podle odstavců 3 až 5 je podmíněno zápisem vlastnictví k nemovitosti ve prospěch původního vlastníka v katastru nemovitostí.".

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9.

      27.  V § 25 odstavec 8 zní:

      ,,(8) K prominutí daně podle odstavců 3 až 5 a podle odstavce 7 může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.".

Čl. XIII

Přechodná ustanovení

      1. Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně dědické, daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.

      2.  Dojde-li k převodu vlastnictví k nemovitosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na prominutí daně § 25 odst. 4 až 6 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o registračních pokladnách

Čl. XIV

      V zákoně č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), ve znění zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 494/2006 Sb., se část první a přílohy č. 1 až 3 zrušují.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o správě daní a poplatků

Čl. XV

      Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 24 odst. 6 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m).

      2.  V § 24 odst. 6 větě druhé se slova ,, , technici servisních středisek" zrušují.

      3.  V § 34b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Proti rozhodnutí o závazném posouzení se nelze odvolat.".

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

      4.  V § 34b odst. 4 se slova ,,je vydal, jestliže" nahrazují slovy ,,rozhoduje o daňové povinnosti daňového subjektu, na jehož žádost bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, pokud".

      5.  V § 34b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

      ,,(5) Prokáže-li se při stanovení daně, že rozhodnutí o závazném posouzení bylo vydáno na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů daňového subjektu, nelze toto rozhodnutí použít.".

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

      6.  V § 34b odst. 6 se slova ,,pozbývá účinnosti uplynutím tří let ode dne nabytí" nahrazují slovy ,,nelze použít pro posouzení daňových důsledků, vyplývajících z rozhodných skutečností, které nastaly ve zdaňovacím období, jehož běh započal po uplynutí 3 let ode dne, v němž nabylo toto rozhodnutí".

      7.  V § 34b se na konci odstavce 6 doplňuje věta ,,Jde-li o daň, která se posuzuje ve vztahu k jednotlivé skutečnosti, nelze rozhodnutí o závazném posouzení použít po uplynutí 3 let od konce kalendářního roku, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci.".

      8.  V § 34b odstavec 7 zní:

      ,,(7) Správce daně, který rozhodnutí o závazném posouzení vydal, je zruší na žádost daňového subjektu, ve které daňový subjekt uvede důvody spočívající ve změně podmínek, za kterých bylo toto rozhodnutí vydáno, a den, v němž ke změně podmínek došlo. Zrušené rozhodnutí nelze použít pro posouzení daňových důsledků, vyplývajících z rozhodných skutečností, které nastaly po dni nabytí právní moci zrušovacího rozhodnutí.".

      9.  V § 39 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Daňový subjekt, který v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem.".

      10.  V § 63 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

      ,,(5) Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému dlužníku nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.".

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona č. 545/2005 Sb.

Čl. XVI

      V zákoně č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, se část desátá zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. XVII

      Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb. a zákona č. 106/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V příloze se v části I položce 1 na konci bodu 1 doplňují písmena r) až w), která znějí:

,,r)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 24a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Kč 10 000

s)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 24b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Kč 10 000

t)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 33a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Kč 10 000

u)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 34a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Kč 10 000

v)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Kč 10 000

w)
o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle § 47a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Kč 10 000".

      2.  V příloze se v části I položce 1 body 3 a 4 zrušují.

      3.  V příloze v části VI se v položce 99 dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňují se body 2, 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 58a znějí:

,,2.  Přijetí žádosti o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely^58a), jde-li o

a)  nové léčivé látky, nové kombina- ce léčivých látek, nové indikace, nové lékové formy určené pro nové indikace
Kč 20 000

b)  nové lékové formy bez určení pro nové indikace, novou sílu
Kč 10 000

c)  generika nebo nové velikosti balení
Kč   8 000

d)  v ostatních případech
Kč 10 000

e)  potraviny pro zvláštní lékařské účely
Kč 10 000

3.  Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady z důvodů rozšíření indikace, omezení stávajících podmínek úhrady nebo zvýšení úhrady^58a)
Kč 20 000

4.  Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady^58a) v ostatních případech
Kč 10 000

––––––––––––––––––––

^58a)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      4.  V příloze v části VI se v položce 99 za bod 4 vkládá nové ustanovení ,,Předmětem poplatku není", které zní:

,,Předmětem poplatku není

1.  Přijetí žádosti uvedené v bodech 2, 3 a 4 této položky, je-li žadatelem zdravotní pojišťovna.

2.  Přijetí žádosti uvedené v bodu 2 písm. a), b), c) nebo d) této položky, jde-li o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady 141/2000/ /ES ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.".

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. XVIII

      Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 575/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 6 odst. 1 větě druhé se slova ,,odst. 5" nahrazují slovy ,,odst. 6".

      2.  V § 6 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova ,,pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 50).".

      3.  V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,To se netýká odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm d).".

      4.  V § 12 odst. 3 a § 13 odst. 1 se slova ,,§ 53 odst. 3 až 5" nahrazují slovy ,,§ 53 odst. 3 až 7".

      5.  V § 44 se na konci písmene e) slovo ,,nebo" zrušuje.

      6.  V § 44 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

,,g)
při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h)
při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.".

      7.  V § 45 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo ,,nebo", na konci písmene g) se čárka nahrazuje tečkou a písmena h) až j) se zrušují.

      8.  V § 45 odst. 3 písmeno b) zní:

,,b)
2707,".

      9.  V § 45 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena e) až k).

      10.  V § 45 se na konci odstavce 5 doplňuje věta ,,Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv.".

      11.  V § 45 odstavec 6 zní:

      ,,(6) Předmětem daně jsou také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.".

      12.  V § 45 odst. 8 se slova ,,či uhlovodíkové plyny uvedené v odstavci 1 písm. h), i) nebo j)," zrušují.

      13.  V § 46 se na konci písmene e) slovo ,,nebo" zrušuje.

      14.  V § 46 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

,,g)
dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

h)
dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.".

      15.  V § 47 odst. 1 se za slovy ,,§ 45 odst. 1 písm. c)" čárka nahrazuje slovem ,,a" a slova ,,a pro uhlovodíkové plyny" se zrušují.

      16.  V § 48 odst. 1 se sazba daně ,,0 Kč/1 000 l" nahrazuje sazbou daně ,,660 Kč/1 000 l".

      17.  V § 48 odst. 1 se ve sloupci ,,Text" slova ,,uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. h)" a k tomu příslušný text ,,3 355 Kč/t" ve sloupci ,,Sazba daně", ve sloupci ,,Text" slova ,,uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. i)" a k tomu příslušný text ,,0 Kč/t" ve sloupci ,,Sazba daně" a ve sloupci ,,Text" slova ,,uhlovodíkové plyny podle § 45 odst. 1 písm. j)" a k tomu příslušný text ,,387 Kč/t" ve sloupci ,,Sazba daně" zrušují.

      18.  V § 49 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Od daně jsou osvobozeny odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d), které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech.".

      19.  V § 49 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 36a znějí:

      ,,(4) Mineralogickými postupy se pro účely tohoto zákona rozumí technologické procesy podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DI 26 ,,výroba ostatních nekovových minerálních výrobků".

      (5) Metalurgickými procesy se pro účely tohoto zákona rozumí tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů podle nařízení Evropských společenství upravujícího odvětvovou klasifikaci ekonomických činností^36a) zařazené pod kódem DJ 27 ,,výroba základních kovů a hutních výrobků".

––––––––––––––––––––

^36a)
Nařízení Komise (ES) č. 29/2002 ze dne 19. prosince 2001, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství.".

Dosavadní odstavce 4 až 16 se označují jako odstavce 6 až 18.

      20.  V § 49 se odstavec 17 zrušuje.

Dosavadní odstavec 18 se označuje jako odstavec 17.

      21.  V § 50 odst. 1 písm. c) se slovo ,,nebo" zrušuje.

      22.  V § 50 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou, doplňuje se slovo ,,nebo" a písmeno e), které zní:

,,e)
od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3.".

      23.  V § 50 odst. 2 větě první se slova ,,§ 49 odst. 1, 2, 8 a 10" nahrazují slovy ,,§ 49 odst. 1, 2, 10 a 12" a ve větě poslední se slova ,,§ 53 odst. 4 a 5" nahrazují slovy ,,§ 53 odst. 5 a 6, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1 a 3".

      24.  V § 50 se doplňuje odstavec 6, který zní:

      ,,(6) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.".

      25.  V § 52 odst. 1 se slova ,,odst. 4" nahrazují slovy ,,odst. 6".

      26.  V § 53 odst. 3 se slova ,,§ 49 odst. 3, 4, 8, 10, 12, 15 a 16" nahrazují slovy ,,§ 49 odst. 3, 6, 10, 12, 14 a 17".

      27.  V § 53 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Provozovatel daňového skladu, který přijímá a užívá odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, přijímá a užívá tyto oleje bez zvláštního povolení.".

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

      28.  V § 53a se slova ,,odst. 3 až 5" nahrazují slovy ,,odst. 3 až 6".

      29.  V § 63 odst. 2 písm. b) se slova ,,nebo uhlovodíkový" a ,,nebo uhlovodíkového" zrušují.

      30.  V § 104 odstavec 1 zní:

      ,,(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

TextSazba daněProcentní částPevná částMinimálnícigarety28 %
1,03 Kč/kus
celkem nejméně však
1,92 Kč/kusdoutníky, cigarillos1,15 Kč/kus
tabák
ke kouření1 280,00 Kč/kgostatní tabák1 280,00 Kč/kg
".

      31.  V § 134a odst. 1 se slova ,,za účelem použití těchto olejů, s výjimkou jejich použití pro pohon vznětových motorů na pozemních komunikacích a při plavbách na vodách na daňovém území České republiky, pokud se na minerální oleje použité pro tyto plavby nevztahuje osvobození od daně podle § 49 odst. 10" zrušují.

      32.  V § 134b odst. 1 se za slovo ,,tepla" doplňují slova ,,a minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 12".

      33.  V § 134b odst. 2 písm. c) se slova ,,odst. 10" nahrazují slovy ,,odst. 12".

      34.  V § 134e odst. 7 se za slovo ,,spotřebovávají" vkládají slova ,,v rámci podnikatelské činnosti".

      35.  V § 134e odst. 8 se slova ,,písm. d)" nahrazují slovy ,,písm. e) a f)".

      36.  V § 134f písm. c) se slova ,,odst. 10" nahrazují slovy ,,odst. 12".

      37.  V § 134f písm. e) se slova ,,písm. d)" nahrazují slovy ,,písm. e) a f)".

      38.  V § 134l odst. 2 se slovo ,,třetí" nahrazuje slovem ,,čtvrté".

      39.  V § 134m odst. 2 písm. c) se kód nomenklatury ,,2710 19 61" nahrazuje kódem nomenklatury ,,2710 19 51".

      40.  V § 134m odst. 2 písm. d) se kód nomenklatury ,,2710 19 65" nahrazuje kódem nomenklatury ,,2710 19 55".

      41.  V § 134p odst. 7 se za slovo ,,spotřebovávají" vkládají slova ,,v rámci podnikatelské činnosti".

      42.  V 134p odst. 8 se slova ,,písm. c), e) a f)" nahrazují slovy ,,písm. c) až h)" a za slovo ,,značkovány" se vkládá čárka.

      43.  V § 134q písm. e) se slova ,,a) až f), h) a i)" nahrazují slovy ,,c) až i)".
Čl. XIX

Přechodná ustanovení

      1.  Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti užívají odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99 osvobozené od spotřební daně podle § 49 odst. 1 a 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tyto odpadní oleje užívat do 31. března 2008 bez zvláštního povolení uvedeného v § 13 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      2.  U vybraných výrobků, které jsou předmětem daně podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, se všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do ukončení jejich běhu, posuzují podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o životním a existenčním minimu

Čl. XX

      Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 4 odst. 6 se věta třetí zrušuje.

      2.  V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova ,,s výjimkou těch uvedených příjmů, které byly vyplaceny z příjmů osoby, která se pro účely stanovení započitatelných příjmů považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která takové příjmy přijala,".

      3.  V § 7 odst. 2 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo ,,osvobozeny²¹)" vkládají slova ,, , nejde-li o příjmy uvedené v písmenech a) až g) nebo v odstav-ci 5".

Poznámka pod čarou č. 21 zní:

––––––––––––––––––––

,,²¹)
§ 4 odst. 1 a § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

      4.  V § 7 odst. 2 písm. h) bodě 1 se slova ,,příjmu uvedeného v písmenu i)" nahrazují slovy ,,příjmů uvedených v písmenech i) a j)".

      5.  V § 7 odst. 2 písm. h) se za bod 6 vkládají nové body 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 22a a 22b znějí:

      ,,7.  příjmů plynoucích z doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^22a),

      8.  příjmu plynoucího z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách^22b), je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4,

––––––––––––––––––––

^22a)
§ 33 a násl. a § 36 a násl. zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

^22b)
§ 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.".

Dosavadní body 7 až 10 se označují jako body 9 až 12.

      6.  V § 7 odst. 2 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:

,,i)
zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů²⁴) vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů²³),

––––––––––––––––––––

²⁴)
Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.".

      7.  V § 7 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 24a zní:

,,j)
příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů^24a), a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů²³),

––––––––––––––––––––

^24a)
Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).

      8.  V § 8 odst. 3 se za slova ,,této činnosti" vkládají slova ,,ani jí tato činnost nebyla pozastavena".

      9.  V § 8 odstavec 4 zní:

      ,,(4) U osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) a za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období. V případě, že tato osoba v předcházejícím zdaňovacím období podnikatelskou ani jinou samostatnou výdělečnou činnost ještě nevykonávala, vychází se nejméně z poloviny částky uvedené v odstavci 2. U osoby, na kterou se nevztahuje nejnižší započitatelný příjem podle odstavce 2, se vychází z poloviny částky uvedené v odstavci 2 až do konce kalendářního měsíce, ve kterém podá daňové přiznání, nebo sama určí výši příjmu, pokud není povinna podat daňové přiznání.".

      10.  V § 9 odst. 1 se slova ,,vláda zvyšuje" nahrazují slovy ,,může vláda zvýšit".

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů

Čl. XXI

      V zákoně č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, se část třetí zrušuje.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů

Čl. XXII

      V zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, se část desátá zrušuje.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. XXIII

      Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb. a zákona č. 213/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 písm. b) se bod 2 zrušuje.

Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4.

      2.  V § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:

      ,,2.  příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,".

      3.  V § 5 odst. 1 písm. b) bod 11 včetně poznámky pod čarou č. 3h zní:

      ,,11.  zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky^3h) po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

––––––––––––––––––––

^3h)
Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.".

      4.  V § 5 odst. 1 písm. b) se za bod 12 doplňuje bod 13, který včetně poznámky pod čarou č. 3i zní:

      ,,13.  náhrada mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů³ⁱ),

––––––––––––––––––––

³ⁱ)
Například § 192 zákoníku práce.".

      5.  V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 6, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.".

      6.  § 17 a 18 včetně nadpisů znějí:

,,§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

      Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

§ 18

Výše přídavku na dítě

      Výše přídavku na dítě podle § 17 činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku

a)
do 6 let,
500 Kč,

b)
od 6 do 15 let,
610 Kč,

c)
od 15 do 26 let,
700 Kč.".

      7.  V § 20 odst. 1 se číslo ,,2,20" nahrazuje číslem ,,2,00".

      8.  V § 21 odst. 1 se číslo ,,2,20" nahrazuje číslem ,,2,00".

      9.  § 30 zní:

,,§ 30

      (1)  Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek

a)
do 2 let věku tohoto dítěte ve zvýšené výměře, jestliže

      1.  rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a

      2.  rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, zvolil pobírání rodičovského příspěvku (dále jen ,,volba nároku") ve zvýšené výměře,

b)
do 21 měsíců věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře podle písmene a),

c)
od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, pokud neprovedl volbu nároku podle písmene a), jestliže

      1.  rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a

      2.  rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře,

d)
od kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplnil-li rodič podmínky uvedené v písmenu a) nebo c),

e)
ode dne

      1.  zjištění, že jde o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo

      2.  zániku nároku na rodičovský příspěvek poskytnutého z důvodu péče o dítě uvedené v bodu 1 ve zvýšené výměře

      do 7 let věku dítěte v základní výměře; dnem zjištění podle bodu 1 se pro účely nároku na rodičovský příspěvek rozumí nejdříve den podání žádosti o posouzení, zda jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

      (2)  Volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) nebo c) je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby nároku má na rodičovský příspěvek nárok. Volbu nároku nelze měnit, a to ani rodičem, který převzal dítě do péče poté, kdy už byla volba nároku provedena. Volba nároku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává úřadu státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje.

      (3)  Vznikne-li nárok na rodičovský příspěvek rodiči pečujícímu o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek v době do uplynutí termínu, který je určen pro volbu nároku podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, náleží až do provedení volby rodičovský příspěvek v základní výměře.

      (4)  Nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře náleží, jestliže je v rodině dítě uvedené v odstavci 1 písm. e), které není nejmladším dítětem, pokud by jinak náležel nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře podle odstavce 1 písm. d), anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině nenáležel. Podmínka osobní celodenní a řádné péče musí být splněna u dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. e).

      (5)  Je-li rodičem muž, považuje se pro účely rodičovského příspěvku podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. c) bodu 1 podmínka nároku na peněžitou pomoc za splněnou, jestliže na ni nevznikl nárok jen proto, že rodič nesplnil podmínky uvedené v § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Na požádání rodiče je povinen ten, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (péči), nejpozději do 8 dnů rodiči sdělit, zda mu vznikl ve smyslu věty první ke dni narození dítěte nárok na peněžitou pomoc, a jestliže rodič v žádosti uvede, že žádá o nárok na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 písm. a), též denní výši peněžité pomoci stanovenou ke dni narození dítěte.".

      10.  Za § 30 se vkládají nové § 30a a 30b, které znějí:
,,§ 30a

      (1)  Stane-li se nejmladším dítětem v rodině dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, u něhož nebyla provedena volba nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a jde o dítě

a)
starší 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, jde-li o dítě, které se narodilo zároveň s dalším dítětem, avšak je mladší 21 měsíců, náleží rodičovský příspěvek v základní výměře, a to až do dosažení 21 měsíců věku dítěte, nebo

b)
starší 21 měsíců věku, náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. d).

      (2)  Volbu nároku na rodičovský příspěvek stanovený podle nejmladšího dítěte v rodině podle § 30 odst. 1 nelze měnit, a to ani v případě, že nárok na rodičovský příspěvek náleží v téže rodině druhému z rodičů nebo se toto dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, stalo nejmladším dítětem v jiné rodině. Po změně oprávněné osoby, která má nárok na rodičovský příspěvek v rodině, nebo po změně rodiny, v níž dítě žije, může nově oprávněná osoba provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c), jen je-li to s ohledem na věk dítěte možné a taková volba nároku nebyla ještě provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.

      (3)  Stane-li se opětovně nejmladším dítětem v rodině dítě, které už zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, a to v téže rodině nebo v jiné rodině, platí pro nárok na rodičovský příspěvek podmínky, které byly stanoveny v době, kdy dítě bylo nejmladším dítětem, pokud věk dítěte neumožňuje provést volbu nároku podle § 30 odst. 1 písm. a) nebo c) a taková volba nároku ještě nebyla provedena. Pro takovou volbu nároku platí obdobně § 30 odst. 1 a 2.

      (4)  Nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4.

      (5)  Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

§ 30b

      (1)  Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž

a)
se dítě narodilo,

b)
rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

c)
osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12),

d)
dítě dosáhlo věku 2, 3, 4 nebo 7 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1,

e)
dítě nebo rodič zemřeli,

f)
rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce,

g)
bylo zjištěno, že jde o dítě uvedené v § 30 odst. 1 písm. e) bodu 1 nebo o zánik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 2.

      (2)  Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a)
dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu,

b)
dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně,

c)
dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

d)
dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a dítě školního věku, které navštěvuje základní školu speciální v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

e)
dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

      (3)  Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 1. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje.

      (4)  Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění.".

      11.  V § 30b se na konci odstavce 4 doplňuje věta ,,Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 13³ⁱ).".

      12.  V § 31 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

      ,,(1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 7 až 12. Podmínka hlášení k trvalému pobytu podle § 3 musí být splněna jen u oprávněné osoby.".

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

      13.  V § 31 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova ,,§ 30 odst. 3" nahrazují slovy ,,§ 30b odst. 2".

      14.  V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:

      ,,(1)  Výše rodičovského příspěvku činí

a)
11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře,

b)
7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře,

c)
3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře.

      (2)  Zanikl-li podle § 30a odst. 4 nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nově nejmladším v rodině, není-li v § 30 odst. 4 stanoveno jinak.".

      15.  V části třetí se hlava šestá včetně nadpisu zrušuje.

      16.  V § 41 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku

a)
do 6 let,
8 000 Kč,

b)
od 6 let do 15 let,
9 000 Kč,

c)
od 15 let do 18 let,
10 000 Kč.".

      17.  V § 46 odstavec 1 zní:

      ,,(1) Výše porodného činí 13 000 Kč na každé narozené dítě.".

      18.  § 47 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48a zní:

,,§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

      (1)   Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb

a)
dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo

b)
osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte,

jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky.

      (2)  Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu^48a).

––––––––––––––––––––

^48a)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      19.  V § 48 se odstavec 3 zrušuje.

      20.  V § 54 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova ,,bodech 2, 4 a 5" nahrazují slovy ,,bodech 3 a 4".

      21.  V § 54 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e).

      22.  V § 57 odst. 2 se slova ,,bodech 2, 4 a 5" nahrazují slovy ,,bodech 3 a 4".

      23.  V § 64 odst. 3 písmeno b) zní:

,,b)
správcům daně⁵⁰) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,".

      24.  V § 64 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 54a zní:

      ,,(8) Příslušný úřad státní sociální podpory je povinen pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu^54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50.

––––––––––––––––––––

^54a)
§ 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní poznámka pod čarou č. 54a se označuje jako poznámka pod čarou č. 54b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

      25.  V § 67 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      26.  V § 68 odst. 1 písmeno e) zní:

,,e)  jde-li o rodičovský příspěvek,

      1.  doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o jejich výši,

      2.  jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,

      3.  jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1,

      4.  potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodu 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku anebo v základní škole speciální uvedených v § 30b odst. 2,

      5.  volbu nároku na rodičovský příspěvek, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,".

      27.  V § 68 odst. 1 písmeno h) zní:

,,h)
doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 13³ⁱ),".

      28.  V § 68 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

,,j)
výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala.".

      29.  V § 69 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

,,g)
jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 a 30a.".

      30.  V § 69 odst. 3 se slova ,,§ 30 odst. 7" nahrazují slovy ,,§ 30 odst. 4".

      31.  V § 70 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky

a)
dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,

b)
rodičovského příspěvku po dovršení věkové hranice dítěte, která zakládá nárok na volbu rodiče na rodičovský příspěvek, jde-li o volbu nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 a úřad státní sociální podpory rozhodnutí nevydal.".

Čl.  XXIV

Přechodná ustanovení

      1. Přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek náležející ve výši podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2007.

      2.  Úřady státní sociální podpory stanoví nárok na přídavek na dítě, jestliže náležel ke dni 31. prosince 2007, podle zvláštních právních předpisů účinných po 31. prosinci 2007 bez žádosti, nejpozději do konce měsíce února 2008, není-li dále stanoveno jinak.

      3.  Nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1. lednem 2008, se posoudí za dobu před 1. lednem 2008 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      4.  Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od 1. ledna 2008

a)
v základní výměře do 3 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2008 dosáhlo 21 měsíců věku, a po dosažení 3 let věku tohoto dítěte náleží rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte,

b)
ve snížené výměře do 4 let věku dítěte, jestliže nejmladší dítě v rodině zakládající nárok na rodičovský příspěvek po 31. prosinci 2007 dosáhlo 3 let věku před 1. lednem 2008.

      5.  O nároku na rodičovský příspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, který náležel ke dni 31. prosince 2007 podle zvláštních právních předpisů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne úřad státní sociální podpory na základě žádosti o rodičovský příspěvek podané tomuto úřadu.

      6.  Rozhodný příjem s přihlédnutím k čl. XXIII bodům 2 a 3 se stanoví

a)
od ledna 2008, jde-li o nárok na sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení,

b)
nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 2 a prokáže, že takový příjem přijala od osoby s ní společně posuzované pro nárok na tento přídavek na dítě,

c)
nejdříve od ledna 2008, jestliže oprávněná osoba pro účely přídavku na dítě prokáže výši příjmu uvedeného v čl. XXIII bodu 3.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

Čl. XXV

      Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 585/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 odst. 2 se za slova ,,nárok na" vkládá slovo ,,základní".

      2.  V § 2 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.".

      3.  V § 2 odst. 5 písm. b) se za slovo ,,pořízením" vkládají slova ,,nebo opravou".

      4.  V § 2 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova ,,nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak" zrušují.

      5.  V § 3 odst. 1 písmeno b) včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zní:

,,b)
je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání³) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti⁴), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí,

––––––––––––––––––––

³)
§ 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

⁴)
§ 120 zákona č. 435/2004 Sb.".

      6.  V § 3 odst. 1 písmena g) a h) včetně poznámek pod čarou č. 5a a 5b znějí:

,,g)  je osobou, jíž se podle zvláštního právního předpisu^5a) poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení,

h)
je osobou, jíž se podle zvláštního právního předpisu^5b) poskytují pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 kalendářní měsíce,

––––––––––––––––––––

^5a)
§ 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

^5b)
§ 52 zákona č. 108/2006 Sb.".

      7.  V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která včetně poznámky pod čarou č. 5c znějí:

,,i)
je osobou, jíž se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce, nebo

j)
je osobou, které podle zvláštního právního předpisu^5c) nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši.

––––––––––––––––––––

^5c)
§ 24 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. § 25 a 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.".

      8.  V § 3 odst. 3 se slova ,,písm. a) až e)" nahrazují slovy ,,písm. a) až e) a písm. h) až j)".

      9.  V § 3 odst. 4 se slovo ,,rozhodnout" nahrazuje slovem ,,určit".

      10.  V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

,,e)
újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o pověřených obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady.".

      11.  V § 8 odst. 1 se slova ,,písm. f) až h)" nahrazují slovy ,,písm. g) až j)".

      12.  V § 9 odst. 2 se slovo ,,skutečné" nahrazuje slovem ,,odůvodněné".

      13.  V § 9 odst. 3 písm. c) se slova ,,§ 7 odst. 2 písm. j)" nahrazují slovy ,,§ 7 odst. 2 písm. k)".

      14.  V § 11 odst. 3 písmena d) a e) včetně poznámky pod čarou č. 17a znějí:

,,d)
osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,

e)
osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc^17a) a tato pomoc je vykonávána v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin týdně; je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec,

––––––––––––––––––––

^17a)
§ 21 a 24 zákona č. 108/2006 Sb.".

      15.  V § 21 odst. 2 se za slovo ,,pokud" vkládají slova ,,průměrný měsíční" a za slovo ,,minima" se vkládají slova ,,osoby nebo".

      16.  V § 23 písm. b) se slova ,,(§ 24 odst. 2)" nahrazují slovy ,,(§ 24 odst. 3)".

      17.  V § 24 odst. 1 písm. b) a c) se slova ,,až 31" nahrazují slovy ,,až 30".

      18.  V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

,,d)
u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b) a není zaměstnána nebo jinak výdělečně činná (§ 25 zákona o zaměstnanosti) nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, částku existenčního minima; zvýšení částky živobytí podle § 25 až 30 této osobě nenáleží.".

      19.  V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ,,(2)  Ustanovení odstavce 1 písm. d) se nepoužije u osoby, která

a)
dosáhla věku nejméně 55 let,

b)
je osobou se zdravotním postižením uvedenou v § 67 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, nebo

c)
je rodičem osobně pečujícím o dítě ve věku do 12 let; takto lze bez ohledu na počet dětí mladších 12 let v okruhu společně posuzovaných osob postupovat pouze u jednoho z rodičů, určeného jejich dohodou, a nedohodnou-li se, určí tohoto rodiče orgán pomoci v hmotné nouzi.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

      20.  V § 25 odst. 1 se za slovo ,,Osobě" vkládají slova ,, , s výjimkou osoby uvedené v § 24 odst. 1 písm. a) a b) a osoby uvedené v odstavci 2".

      21.  V § 25 odst. 2 se za slovo ,,Osobě" vkládají slova ,, , s výjimkou osoby uvedené v § 24 odst. 1 písm. a) a b)".

      22.  V § 26 odst. 1 písm. b) se slova ,,ve větě první" nahrazují slovy ,,v části věty před středníkem".

      23.  V § 26 odst. 2 se slova ,,3 měsíců" nahrazují slovy ,,6 měsíců".

      24.  § 31 se včetně nadpisu zrušuje.

      25.  V § 33 odst. 1 písm. a) a b) se za slova ,,(§ 9 odst. 1)" vkládají slova ,,zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí".

      26.  V § 33 odst. 3 větě třetí se slova ,,nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí" nahrazují slovy ,, , o které je povinna požádat obec".

      27.  V § 33 odst. 3 se věta čtvrtá nahrazuje větou ,,Ustanovení věty třetí se nepoužije u osob starších 70 let a u osob obývajících byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehož úpravu byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu^33a), pokud je osobou nebo společně posuzovanou osobou, jíž byl tento příspěvek poskytnut, obýván.".

Poznámka pod čarou č. 33a zní:

––––––––––––––––––––

,,^33a)
§ 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.".

      28.  V § 33 odst. 5 větě první se slovo ,,rozhodnout" nahrazuje slovem ,,určit".

      29.  V § 33 odst. 5 větě druhé se za slova ,,odstavce 3 věty první a třetí" vkládají slova ,,a odstavce 8".

      30.  V § 34 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova ,, , nejvýše však ve výši skutečných úhrad".

      31.  V § 34 odst. 5 se za slovo ,,pokud" vkládají slova ,,průměrný měsíční" a za slova ,,pokud příjem osoby nebo společně posuzovaných osob" se vkládají slova ,,(§ 9 odst. 1)".

      32.  V § 36 odst. 1 písm. b) se slovo ,,uznána" nahrazuje slovem ,,považována".

      33.  V § 36 odst. 1 písm. c) se slova ,,možno ji uznat" nahrazují slovem ,,považována".

      34.  V § 36 se na začátek odstavce 2 vkládá věta ,,Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 3, odst. 5 písm. a) a odst. 6 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob.".

      35.  V § 37 písm. e) se slova ,,ve výši" nahrazují slovy ,,až do výše".

      36.  V § 38 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi přizná.".

      37.  V § 38 se odstavec 4 zrušuje.

      38.  V § 43 odst. 4 se věta poslední zrušuje.

      39.  V § 51 odst. 5 větě druhé se slova ,,ustanovení § 299 a 317 občanského soudního řádu se použijí" nahrazují slovy ,,ustanovení § 279 občanského soudního řádu se použije".

      40.  V § 54 odstavec 1 zní:

      ,,(1) Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností vybírají a vymáhají neprávem poskytnuté dávky a dávky poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o upuštění od jejich vymáhání. Rozhodnout o upuštění od vymáhání částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva.".

      41.  V § 54 odst. 2 větě první se slova ,, , a to i" zrušují.

      42.  V § 54 se odstavec 3 zrušuje.

      43.  V § 55 odst. 3 písm. b) se slovo ,,mezinárodní" nahrazuje slovem ,,mezinárodněprávní".

      44.  V § 67 odst. 3 větě druhé se za slova ,,pověřeného obecního úřadu" vkládají slova ,,nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností" a za slova ,,pověřený obecní úřad" se vkládají slova ,,nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností".

      45.  V § 70 se odstavec 3 zrušuje.

      46.  V § 72 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova ,,a doklad o podlahové ploše bytu".

      47.  Na konci textu § 74 se doplňují slova ,, , nebo o údaje, k jejichž sdělení dal písemný souhlas (§ 41)".

      48.  V § 75 se na konci textu písmene f) doplňují slova ,,odst. 6".

      49.  V § 75 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

,,i)
jde o rozhodnutí podle § 54 odst. 1.".

      50.  V § 77 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
Čl. XXVI

Přechodné ustanovení

      Doba 12 měsíců uvedená v čl. XXV bodu 18 se počítá ode dne účinnosti tohoto zákona.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

Čl. XXVII

      V § 33 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 144/1991 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb., se slova ,,opakujících se peněžitých dávek, příspěvku na zvýšené životní náklady, příspěvku při péči o blízkou a jinou osobu a" zrušují.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o sociálních službách

Čl. XXVIII

      Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb. a zákona č. 213/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V části druhé se hlava III včetně nadpisu zrušuje.

      2.  V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.".

      3.  V § 14 odst. 4 se slova ,,tato změna nastala" nahrazují slovy ,,bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku".

      4.  Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:

,,§ 14a

      (1)  Příspěvek se nevyplácí, jestliže oprávněná osoba je po celý kalendářní měsíc v ústavní péči zdravotnického zařízení, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle § 52, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, s výjimkou dětského domova, nebo je ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém některá z těchto skutečností nastala, pokud k tomuto dni trvá. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost netrvala po celý kalendářní měsíc.

      (2)  Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši podle § 11 odst. 2 odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti podle § 8 a tomu odpovídající výše příspěvku.".

      5.  V § 16 odst. 1 se za slovo ,,manželka" vkládají slova ,,nebo partner^7a)" a slova ,,a rodiče" se nahrazují slovy ,, , rodiče a jiné osoby blízké¹)" a na konci odstavce 1 se doplňují věty ,,Není-li těchto osob žijících v domácnosti, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby osoba blízká, která byla podle § 21 odst. 2 písm. c) označena jako osoba, která poskytuje oprávněné osobě pomoc. Je-li více těchto osob blízkých, vstupuje do řízení a nabývá nárok podle věty druhé osoba blízká, která poskytovala oprávněné osobě pomoc v největším rozsahu; nelze-li tento rozsah pomoci určit, nabývají osoby blízké nárok podle věty druhé rovným dílem.".

Poznámka pod čarou č. 7a zní:

––––––––––––––––––––

,,^7a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".

      6.  V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Zemřel-li žadatel o příspěvek, kterému byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb podle § 48 až 51 nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení o příspěvku a nabývá nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby toto zařízení k úhradě za poskytnutou péči. Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, které byly poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb podle § 48 až 51 nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, tomuto zařízení k úhradě za poskytnutou péči.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      7.  V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví obecní úřad obce s rozšířenou působností, který byl před touto změnou k výplatě příspěvku příslušný, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Obecní úřad obce s rozšířenou působností uvedený ve větě první předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.".

      8.  V § 21 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

      9.  V § 21 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

,,c)
písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, kdo osobě poskytuje pomoc a jakým způsobem, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o příspěvku, pokud tato skutečnost již nebyla uvedena v žádosti o příspěvek; ve lhůtě do 8 dnů je povinen písemně ohlásit také změny týkající se zajištění pomoci. Tyto povinnosti plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,".

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

      10.  V § 21 odst. 3 se slova ,,v odstavcích 1 až 3" nahrazují slovy ,,v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a), b) a d)".

      11.  V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. c), a to ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula. Výplata příspěvku se obnoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oznamovací povinnost splněna.".

      12.  Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:

,,§ 21a

      Osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností přijetí oprávněné osoby do ústavní péče zdravotnického zařízení, do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, vzetí do vazby nebo nástup k výkonu trestu odnětí svobody, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 51, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby.".

      13.  V § 22 odstavec 6 zní:

      ,,(6) Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení nebo vymožení v jiném roce, než v roce poskytnutí; tyto prostředky je povinen orgán, který je vymohl, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené nebo vymožené prostředky, k jejichž vrácení nebo vymožení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.".

      14.  V § 23 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

      ,,(4) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce příspěvku nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1, v němž se řízení nevede.

      (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku ošetřujícího lékaře.".

      15.  Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:

,,§ 26a

      (1)  Řízení se nevede, jestliže obecní úřad obce s rozšířenou působností zastaví výplatu příspěvku podle § 14a odst. 1, § 18 odst. 4 nebo § 21 odst. 4 anebo podle § 14a odst. 2 věty první změní výši vypláceného příspěvku. V těchto případech je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen doručit příjemci příspěvku písemné oznámení o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše. Písemné oznámení se nedoručuje do vlastních rukou.

      (2)  Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky nejpozději do 15 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla výplata příspěvku zastavena nebo ve kterém došlo ke změně jeho výše.

      (3)  Námitky se podávají písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tento obecní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše.".

      16.  V § 28 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Odvolání nemá odkladný účinek.".

      17.  V § 29 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

      18.  V § 29 odst. 3 se za slova ,,pro účely" vkládají slova ,,hmotné nouze,".

      19.  V § 29 odst. 4 se slova ,,odstavce 3" nahrazují slovy ,,odstavce 2".

      20.  V části druhé se hlava X včetně nadpisu zrušuje.

      21.  V § 34 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:

,,t)
zařízení následné péče.".

      22.  V § 64 odst. 1 se slovo ,,terénní" nahrazuje slovy ,,ambulantní nebo pobytové".

      23.  V § 64 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3)  Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti:

a)
poskytnutí ubytování,

b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.".

      24.  V § 72 se na konci textu písmene f) doplňují slova ,, , s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 64 odst. 3".

      25.  V § 73 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.

      26.  V § 73 odst. 2 se slova ,,písm. a), b), f)" nahrazují slovy ,,písm. a), b), e), f)".

      27.  V § 73 odst. 3 větě druhé se za slovo ,,stravu" vkládají slova ,,při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až f)".

      28.  V § 74 odst. 1 větě první se slova ,, , centrech sociálně rehabilitačních služeb (§ 70)" zrušují.

      29.  V § 74 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Úhrada za stravu se nestanoví, jestliže fyzická osoba, která je podle odstavce 1 povinna hradit úhradu, nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávek podle zákona o pomoci v hmotné nouzi^28a).".

Poznámka pod čarou č. 28a zní:

––––––––––––––––––––

,,^28a)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.".

      30.  V § 74 odst. 4 písm. a) se slova ,,a v centrech sociálně rehabilitačních služeb" zrušují.

      31.  V § 75 odst. 1 se za písmeno h) doplňuje písmeno i), které zní:

,,i)
pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb uvedených v § 70 odst. 3,".

      32.  V § 75 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova ,,služba se" vkládají slova ,,s výjimkou nákladů za stravu poskytnutou v rámci základní činnosti uvedené v § 40 odst. 2 písm. c)".

      33.  V § 76 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňuje čárka a za písmeno c) se doplňuje písmeno d), které zní:

,,d)
zařízeních následné péče (§ 64 odst. 3),".

      34.  V § 91 odst. 1 větě druhé se slova ,,podle § 39 až 52, 57, 58 a 68" nahrazují slovy ,,podle § 39 až 52, 57, 58, 64 a 68".

      35.  V § 91 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova ,,podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení".

      36.  V § 95 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

,,g)
zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.".

      37.  V § 101 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:

      ,,(6) Krajské úřady se podílejí na finanční kontrole využití dotací poskytnutých podle odstavců 1 až 5, vykonávané podle zvláštního právního předpisu³⁶).
_________________

³⁶)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.".

      38.  V § 101 se doplňuje odstavec 8, který zní:

      ,,(8) Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se postupuje do 30. června 2009.".

      39.  Za § 101 se vkládá nový § 101a, který včetně poznámek pod čarou č. 37 a 37a zní:

,,§ 101a

      (1)  K plnění povinnosti uvedené v § 95 písm. g) se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu³⁷).

      (2)  Kraj rozhoduje podle zvláštního právního předpisu^37a) o poskytnutí finančních prostředků z dotace poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru podle § 85 odst. 1.

      (3)  Kraj předkládá ministerstvu žádost o poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok. Žádost obsahuje

a)
název kraje, identifikační číslo a číslo účtu, na který bude dotace vyplacena,

b)
popis způsobu rozdělení a čerpání dotace podle odstavce 2,

c)
požadovanou výši dotace na příslušný rozpočtový rok a předpokládaný požadavek na výši dotace na následující 2 rozpočtové roky, který vyplývá ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje.

Součástí žádosti je střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje, který obsahuje ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění.

      (4)  Výši dotace kraji stanoví ministerstvo na základě procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok.

      (5)  Procentní podíl kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb ministerstvo stanoví na základě podílu kraje na

a)
celkovém ročním objemu vyplácených příspěvků v případě dotace na poskytování služeb sociální péče,

b)
celkovém počtu obyvatel v případě dotace na poskytování služeb sociální prevence a sociálního poradenství.

      (6)  Kraj předloží ministerstvu do 30. dubna příslušného rozpočtového roku a do 15. února následujícího rozpočtového roku přehled o čerpání dotace za příslušný rozpočtový rok.

      (7)  Prováděcí právní předpis stanoví bližší podmínky pro čerpání dotace, lhůty pro výplatu dotace, formu žádosti podle odstavce 3 a lhůtu pro její podání a formu a obsah přehledu podle odstavce 6.

––––––––––––––––––––

³⁷)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

^37a)
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.".

      40.  V § 110 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

,,d)
absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1996,".

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

      41.  V § 115 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

,,e)
další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.".

      42.  V § 115 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 44a zní:

      ,,(2) Při poskytování sociálních služeb působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^44a).

––––––––––––––––––––

^44a)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.".

      43.  V § 116 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

,,d)
pod dohledem sociálního pracovníka činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.".

      44.  V § 116 odst. 5 písm. a) se slova ,,a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110" nahrazují slovy ,,u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem".

      45.  V § 116 odst. 5 písm. b) se slova ,,a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110" nahrazují slovy ,,u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem".

      46.  V § 116 odst. 5 písm. c) se slova ,,a u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110" nahrazují slovy ,,u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110, a u fyzických osob, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem".

      47.  V § 116 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

,,d)
uvedeného v odstavci 1 písm. d) je základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu; absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu se nevyžaduje u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110.".

      48.  V § 116 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

      ,,(7) Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu podle odstavce 5 je třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách.".

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

      49.  Za § 116 se vkládá nový § 116a, který zní:

,,§ 116a

      Odbornou způsobilostí pracovníka uvedeného v § 115 odst. 1 písm. e) je vysokoškolské vzdělání.".

      50.  V § 119 odst. 1 se na konci doplňují slova ,,a § 101a odst. 7".

      51.  V § 119 odst. 2 se slova ,,§ 29 odst. 5" nahrazují slovy ,,§ 29 odst. 4" a slova ,,§ 116 odst. 6" se nahrazují slovy ,,§ 116 odst. 5 a 6".

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

Čl. XXIX

      Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb. a zákona č. 361/2005 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 odst. 1 písm. h) se za slova ,,členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání," vkládají slova ,,členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,".

      2.  Na konci § 7 se doplňuje věta ,,Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.".

      3.  V § 15 odst. 1 větě první se za slova ,,(dále jen ,,pracovní neschopnost")" vkládají slova ,, , trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny".

      4.  V § 15 odst. 3 větě první se slovo ,,prvního" nahrazuje slovem ,,čtvrtého".

      5.  V § 16 se slova ,,právního předpisu;^11b)" nahrazují slovy ,,právního předpisu^11b), trvá-li karanténa dé-le než 3 kalendářní dny;".

      6.  Na konci § 16 se doplňuje věta ,,Nemocenské podle věty první se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény.".

      7.  V § 17 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Výše nemocenského za kalendářní den činí

a)
60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,

b)
66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,

c)
72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény.".

      8.  V § 18 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 5 až 9.

      9.  V § 18 odst. 6 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje.

      10.  V § 18 odstavec 7 zní:

      ,,(7)  Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odstavců 1 až 6 se upraví pro výpočet

a)
nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží,

b)
vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.".

      11.  V § 18 odst. 8 se číslo ,,8" nahrazuje číslem ,,7".

      12.  V § 21 se číslo ,,84" nahrazuje číslem ,,81".

      13.  Na konci § 21 se doplňuje věta ,,Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.".

      14.  V § 25 odst. 5 větě druhé se číslo ,,69" nahrazuje číslem ,,60".

      15.  V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:

      ,,(7) Podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.".

      16.  V § 40 odst. 1 a 2 se slova ,,odst. 8" nahrazují slovy ,,odst. 7".

      17.  V § 40a se za slova ,,a 2005" vkládají slova ,,a pro rok 2008".

      18.  V § 42 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží.".

      19.  V § 42 odst. 2 větě první se číslo ,,42" nahrazuje číslem ,,7".

      20.  V § 42 odst. 3 větě druhé se číslo ,,42" nahrazuje číslem ,,7".

      21.  V § 47 odst. 2 větě třetí se slova ,, , a to jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno" nahrazují slovy ,,; pokud již nemocenské bylo vyplaceno, považují se částky vyplacené na nemocenském za přeplatek, který je zaměstnanec povinen vrátit".

      22.  V § 48 odst. 2 se za větu první vkládá věta ,,Za přeplatek, který je příjemce nemocenského povinen vrátit, se vždy považuje nemocenské vyplacené poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu za dobu delší, než je stanoveno v § 21, v důsledku zpětného přiznání tohoto důchodu.".

Čl. XXX

Přechodná ustanovení

      1.  Pokud nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytují se tyto dávky po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

      2.  Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

      3.  Došlo-li k porušení léčebného režimu před 1. lednem 2008, lze po 31. prosinci 2007 nemocenské dočasně snížit nebo odejmout jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách

Čl. XXXI

      Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 154/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 143/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 247/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/ /2003 Sb. a zákona č. 186/2004 Sb., se mění takto:

      1.  V § 5 odst. 2 se číslo ,,42" nahrazuje číslem ,,7".

      2.  V § 16 odst. 4 se číslo ,,84" nahrazuje číslem ,,81".

      3.  V § 17 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou ,,Průměrná částka připadající na kalendářní den se upraví pro výpočet nemocenského tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.".

      4.  V § 17 se na konci odstavce 1 doplňují věty ,,Průměrná částka připadající na kalendářní den se upraví pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Průměrná částka připadající na kalendářní den upravená podle věty druhé a třetí se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.".

      5.  V § 17a se za slova ,,a 2005" vkládají slova ,,a pro rok 2008".

      6.  § 18 zní:

,,§ 18

      Výše nemocenského za kalendářní den činí

a)
66 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 60. kalendářního dne neschopnosti k službě,

b)
72 % průměrné částky připadající na kalendářní den od 61. kalendářního dne neschopnosti k službě.".

Čl.  XXXII

Přechodná ustanovení

      1. Pokud nárok na nemocenské z nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

      2.  Ochranná lhůta, která počala běžet před 1. lednem 2008 a neskončila ke dni 31. prosince 2007, se řídí po 31. prosinci 2007 právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění

Čl. XXXIII

      Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 169/2005 Sb. a zákona č. 115/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 5 odst. 3 se slova ,,stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti" nahrazují slovy ,,podle zákona o nemocenském pojištění".

      2.  V § 8 odst. 1 se slova ,,stejným způsobem jako nemocenské od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti" nahrazují slovy ,,podle zákona o nemocenském pojištění".

      3.  V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 18 odst. 7 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.".

      4.  V § 10 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

      5.  V § 11 odst. 2 písm. b) se slova ,,nebo jde-li o zaměstnankyni uvedenou v § 10 odst. 2," zrušují.

      6.  V § 12a odst. 3 větě druhé se slova ,,31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů" nahrazují slovy ,,22 týdnů, převzal-li jedno dítě, a po dobu 31 týdnů, převzal-li 2 nebo více dětí a stará se alespoň o 2 z těchto dětí".

      7.  § 32 se zrušuje.

      8.  V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Za pobírání nemocenského se pro účely § 6 odst. 2 písm. d) a odst. 4 a § 7 odst. 3 považuje též období prvních 3 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se podle zákona o nemocenském pojištění nemocenské neposkytuje.".

      9.  V § 35 se slova ,,a o nárocích uchazečů o zaměstnání podle § 32" zrušují.

Čl. XXXIV

Přechodná ustanovení

      1.  Pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění nebo nemocenské péče vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytuje se tato dávka po 31. prosinci 2007 za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007. Výše peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) poskytované podle věty první po 31. prosinci 2007 uchazeči o zaměstnání se stanoví za kalendářní den ve výši, v jaké náležela za den 31. prosince 2007.

      2.  Došlo-li před 1. lednem 2008 k přerušení poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) podle § 12 odst. 1 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a toto přerušení skončilo po 31. prosinci 2007, pokračuje se po skončení tohoto přerušení v poskytování této dávky za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. XXXV

      Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 6 odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 12 doplňují slova ,, , a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu^52b) závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),".

      2.  V § 6 odst. 4 písm. a) bodě 13 se za slovo ,,pečuje" vkládají slova ,,o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo".

      3.  V § 6 odst. 4 se písmena b), g), m), n), p) a t) zrušují.

      4.  V § 6 odst. 4 písmeno c) zní:

,,c)
vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,".

      5.  V § 7 písmena b) a c) včetně poznámky pod čarou č. 9a znějí:

,,b)
místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),

c)
sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby nebo místem hlášeného pobytu^9a) v České republice, jde-li o cizince,

––––––––––––––––––––

^9a)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      6.  V § 7 písm. b) se slova ,,písm. ch)" nahrazují slovy ,,písm. c), ch)".

      7.  V § 18 odst. 1 písmeno m) zní:

,,m)
členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů provádí Ústav pro studium totalitních režimů,".

      8.  V § 29 odst. 1 se věta pátá nahrazuje větou ,,Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání nebo skončí-li dočasná pracovní neschopnost po skončení zaměstnání a vznikne další dočasná pracovní neschopnost, která je podle zvláštního právního předpisu pokračováním předcházející dočasné pracovní neschopnosti, je organizace povinna, pokud potvrzení vydala, vyžádat si potvrzení zpět a potvrzení doplnit, popřípadě vydat potvrzení nové.".

      9.  V § 32 odst. 1 se slova ,,písm. b), c), d)" nahrazují slovy ,,písm. b) a d)".

      10.  V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova ,,; za tuto dobu se považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna".

      11.  V § 37 odst. 1 písm. g) se slova ,,§ 29, 30, 31, 74," nahrazují slovy ,,§ 29, 30, 31, 74, 74a,".

      12.  V § 48 odst. 1 písm. e) se za slova ,,přestala osobně pečovat" vkládají slova ,,o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo".

      13.  V § 57 se na konci textu písmene b) doplňují slova ,, , a přeplatku na dávce podle § 47 odst. 2 věty třetí a § 48 odst. 2 věty druhé zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců".

      14.  V § 61 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

      15.  V § 83 odst. 2 písm. a) se slovo ,,důchodu" nahrazuje slovem ,,příjmu".

      16.  V § 83 odst. 2 písmeno c) zní:

,,c)
vyplácí nemocenské a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa, na základě které nemocenské vyplácí, datum skončení výplaty nemocenského a datum skončení podpůrčí doby.".

      17.  V § 83 odst. 2 písmeno c) zní:

,,c)
vyplácí náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.".

      18.  V § 83a odst. 2 se slova ,,odst. 8" nahrazují slovy ,,odst. 4".
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XXXVI

      Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/ /2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 se za slova ,,televizní vysílání," vkládají slova ,,členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,".

      2.  V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou ,,Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.".

      3.  V § 5 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova ,,a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů^4a)".

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

––––––––––––––––––––

,,^4a)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.".

      4.  V § 5 odst. 2 písmeno f) zní:

,,f)
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.".

      5.  V § 5 odst. 4 větě první se za slova ,,nemocenském pojištění," vkládají slova ,,a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³)" a na konci se za slova ,,v souvislosti s tímto pracovním vztahem" vkládají slova ,, , a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)".

      6.  V § 7 odst. 1 písm. a) bodu 1 se číslo ,,2008" nahrazuje číslem ,,2009" a číslo ,,2009" se nahrazuje číslem ,,2010".

      7.  V § 7 odst. 1 písm. a) bodu 2 se číslo ,,2009" nahrazuje číslem ,,2010".

      8.  V § 7 odst. 2 se věta první nahrazuje větou ,,Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 platí pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010.".

      9.  V § 9 odst. 2 se číslo ,,2008" nahrazuje číslem ,,2009".

      10.  V § 9 odst. 3 a 4 se číslo ,,2009" nahrazuje číslem ,,2010".

      11.  V § 9 odst. 5 se číslo ,,2008" nahrazuje číslem ,,2009" a číslo ,,2009" se nahrazuje číslem ,,2010".

      12.  V § 14 odst. 2 větě druhé se slova ,,částku 40 500 Kč" nahrazují slovy ,,před rokem 2008 částku 40 500 Kč a od roku 2008 částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy".

      13.  V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^19b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.".

Poznámka pod čarou č. 19b zní:

––––––––––––––––––––

,,^19b)
§ 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

      14.  V § 14 odst. 2 se věta třetí zrušuje.

      15.  V § 14 odst. 6 větě první se slova ,, , která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu^19b) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu^19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy ,,stanovené jako polovina průměrné mzdy".

Poznámka pod čarou č. 19c se zrušuje.

      16.  V § 14 odst. 6 větě druhé se slova ,,částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy ,,průměrné mzdy".

      17.  V § 15 odst. 1 větě druhé se za slova ,,příspěvku na státní politiku zaměstnanosti" vkládají slova ,,a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, pokud spolu s vyměřovacím základem ze samostatné výdělečné činnosti přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu (§ 15a)".

      18.  V § 15 odst. 2 větě první se za slovo ,,udržení" vkládají slova ,,nebo údaj o úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance".

      19.  Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

,,§ 15a

Maximální vyměřovací základy

      (1)   Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

      (2)  Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

a)
jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,

b)
u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.

      (3)  Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

      (4)  Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).

      (5)  Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.

      (6)  Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.

      (7)  Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.

      (8)  Ustanovení tohoto zákona o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se nepoužijí pro rozhodná období po roce 2007.".

      20.  V § 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle § 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.".

      21.  V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se před slova ,,§ 20a odst. 1" vkládají slova ,,§ 15a odst. 3,".

      22.  V § 23 odst. 4 se za slovo ,,tiskopisu" vkládá slovo ,, , žádosti".

      23.  V § 23b se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.".

Čl. XXXVII

Přechodná ustanovení

      1.  Maximální vyměřovací základ stanovený podle § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.

      2.  Údaje o vyměřovacích základech zaměstnance uvádí osoba samostatně výdělečně činná na přehledu podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé na tomto přehledu za rok 2008.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o důchodovém pojištění

Čl. XXXVIII

      Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/ /2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 218/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 5 odst. 1 písm. s) se za slovo ,,osobně" vkládají slova ,,o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo".

      2.  V § 9 odst. 6 písm. c) se za slovo ,,pečovala" vkládají slova ,,o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo".

      3.  V § 9 odst. 8 větě třetí se za slova ,,které pečují" vkládají slova ,,o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo".

      4.  V § 11 odst. 2 větě druhé se slova ,, , i když" nahrazují slovy ,,v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné^17c), a v případě, kdy".

Poznámka pod čarou č. 17c zní:

––––––––––––––––––––

,,^17c)
§ 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".

      5.  V § 12 odst. 1 větě třetí se za slova ,,osobní péče" vkládají slova ,,o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo".

      6.  V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné^17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění.".

      7.  Nadpis části šesté zní: ,,SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ".

      8.  Za § 105a se vkládá nový § 105b, který včetně nadpisu zní:

,,§ 105b

Pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

      Za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny [§ 5 odst. 1 písm. u)], za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (§ 10 odst. 2 a 3), za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem [§ 11 odst. 2 věta první a § 16 odst. 4 písm. a)] a za dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (péče) (§ 65 odst. 1) se v roce 2008 pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna.".

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl. XXXIX

      Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 6 odst. 5 větě první se částka ,,1 500 Kč" nahrazuje částkou ,,2 000 Kč".

      2.  V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova ,,; za den, ve kterém tento zaměstnanec nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí".

      3.  V § 15 odst. 1 větě druhé a odstavci 2 větě čtvrté se číslo ,,14" nahrazuje číslem ,,7".

      4.  V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu^18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem¹).".

Poznámka pod čarou č. 18a zní:

––––––––––––––––––––

,,^18a)
§ 15a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".

      5.  V § 21 odstavec 1 zní:

      ,,(1)  Denní vyměřovací základ stanovený podle § 18 až 20 se upraví pro výpočet

a)
nemocenského a ošetřovného tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží,

b)
peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.".

      6.  V § 28 odst. 1 větě první se slova ,,končí pojištěná činnost" nahrazují slovy ,,skončilo zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance".

      7.  V § 28 odst. 5 se slova ,,poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní (služební) volno nárok podle zvláštního právního předpisu," zrušují.

      8.  V § 28 se na konci odstavce 5 doplňuje věta ,,Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a v případě, kdy pojištěnec byl uznán dočasně práce neschopným podle § 57 odst. 1 písm. e).".

      9.  § 29 zní:

,,§ 29

Výše nemocenského za kalendářní den činí

a)
60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

b)
66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

c)
72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.".

      10.  V § 32 odst. 4 písm. a) se za slova ,,vysoké škole" vkládají slova ,,nebo na konzervatoři".

      11.  V § 40 se na konci odstavce 3 doplňuje věta ,,Ošetřovné se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.".

      12.  V § 40 odst. 5 větě první se slova ,,poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok podle zvláštního právního předpisu" zrušují.

      13.  V § 41 se číslo ,,65" nahrazuje číslem ,,60".

      14.  V § 55 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:

,,b)
plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního předpisu³⁶), vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.

––––––––––––––––––––

³⁶)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.".

      15.  V § 168 odst. 2, § 169 až 173, § 174 odst. 2 až 4, § 176, 177, § 178 odst. 1 a 2, § 179 až 181, § 184, § 185 odst. 2, § 186 až 188, § 189 odst. 2, § 190 odst. 1, § 191 až 194 a § 197 se číslo ,,2007" nahrazuje číslem ,,2008".

      16.  V § 168, 169, § 170 odst. 1, § 171 odst. 1, § 172, § 173 odst. 2, § 174, 175, § 176 odst. 2, § 178 až 181, § 183 až 197 a § 201 se číslo ,,2008" nahrazuje číslem ,,2009".

      17.  V § 170 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Vláda stanoví nařízením pro účely úpravy dávek uvedených ve větě první částky pro úpravu denního vyměřovacího základu v roce 2009 podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.".

      18.  V § 172 odst. 1 se slova ,,po dobu" nahrazují slovy ,,v době" a slova ,,ve výši stanovené" se nahrazují slovy ,,za podmínek, ve výši a po dobu".

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

Čl. XL

      Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb. a zákona č. 153/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V čl. XIII se body 15, 30, 64, 130 a 161 zrušují.

      2.  V čl. XIV bodech 1 až 8, čl. XXII bodech 3 až 5 a čl. XXXIV bodu 1 se číslo ,,2007" nahrazuje číslem ,,2008".

      3.  V čl. XIV bodech 1 až 4, 6, 7 a 9, čl. XXII bodech 1, 2, 5 a 6, čl. XXXIV a čl. LXVIII se číslo ,,2008" nahrazuje číslem ,,2009".

      4.  Čl. XVI a XVIII se zrušují.

      5.  V čl. XX se body 1, 3 a 5 zrušují.

      6.  V čl. XX v bodě 4 se slova ,,§ 4 odst. 1 písm. z) a" zrušují.

      7.  V čl. XXI se body 12 až 16, 46, 47 a 91 zrušují.

      8.  V čl. XXIV se body 2 až 4 zrušují.

      9.  Čl. XXXVI, XXXVII, XL, XLI a XLV až L se zrušují.

      10.  V čl. XLII se bod 3 zrušuje.

      11.  V čl. LVI se bod 2 zrušuje.

      12.  V čl. LIX se body 6 a 7 zrušují.

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákoníku práce

Čl. XLI

      Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 191 se slova ,,zvláštního právního předpisu⁵⁸)" nahrazují slovy ,,zvláštních právních předpisů⁵⁸)".

Poznámka pod čarou č. 58 zní:

––––––––––––––––––––

,,⁵⁸)  § 57 zákona č. 187/2006 Sb. § 15 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.".

      2.  V § 192 odst. 1 větě první se slova ,,po dobu" nahrazují slovy ,,v době" a za slovo ,,platu" se vkládají slova ,,ve dnech podle věty druhé a".

      3.  V § 192 odst. 1 větě druhé se za slova ,,pro výplatu nemocenského⁶¹)" vkládají slova ,,; náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny".

      4.  V § 192 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami ,,Náhrada mzdy nebo platu podle odstavce 1 přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění⁶⁴), s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění^64a) vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.".

Poznámky pod čarou č. 64 a 64a znějí:

––––––––––––––––––––

,,⁶⁴)  § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb.
^64a) § 22 zákona č. 187/2006 Sb.".

      5.  V § 192 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 65 znějí:
      ,,(3) Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (odstavec 1 část věty druhé za středníkem) nebo nad výši uvedenou v odstavci 2 větě první nesmí převýšit průměrný výdělek (§ 356 odst. 1).

      (4) Náhrada mzdy nebo platu stanovená podle odstavců 2 a 3 se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy je podle předpisů o nemocenském pojištění nárok na nemocenské v poloviční výši⁶⁵).

––––––––––––––––––––

⁶⁵)
§ 31 zákona č. 187/2006 Sb.".

      6.  V § 194 větě první se slova ,,po dobu" nahrazují slovy ,,v době".

      7.  V § 313 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

,,d)
zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem,".

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).

      8.  V § 370 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské¹⁰⁵) nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.".

Poznámka pod čarou č. 105 zní:

––––––––––––––––––––

,,¹⁰⁵)  § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. XLII

      Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 68 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19b zní:

      ,,(3)  Vojákovi se poskytuje náhrada ve výši platu

a)
po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou dnů výkonu služby, které připadnou na první 3 kalendářní dny této neschopnosti, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje,

b)
nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, nebo

c)
po dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, s výjimkou dnů výkonu služby, které připadnou na první 3 kalendářní dny této karantény nebo izolace, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje.

––––––––––––––––––––

^19b)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      2.  V § 68 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 19a a 19b zní:

      ,,(3)  Vojákovi se poskytuje náhrada ve výši platu

a)
po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje; dočasnou neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle předpisů o nemocenském pojištění^19a),

b)
nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, nebo

c)
po dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výši platu neposkytuje.

––––––––––––––––––––

^19a)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

^19b)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

Čl.  XLIII

Přechodná ustanovení

      1. Náhrada ve výši platu v době dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo nařízené karantény nebo izolace náleží vojákovi z povolání po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nebo izolace před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa nebo izolace po 31. prosinci 2007.

      2.  Náhrada ve výši platu v době dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo nařízené karantény nebo izolace náleží vojákovi z povolání po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa nebo izolace před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa nebo izolace po 31. prosinci 2008.

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Čl. XLIV

      Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 531/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 124 odstavec 5 zní:

      ,,(5)  Příslušníkovi se poskytuje služební příjem

a)
po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou dnů výkonu služby, které připadnou na první 3 kalendářní dny této neschopnosti nebo karantény, za které se služební příjem neposkytuje, nebo

b)
nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.".

      2.  V § 124 odstavec 5 zní:

      ,,(5) Příslušníkovi se poskytuje služební příjem

a)
po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby, za které se služební příjem neposkytuje, nebo

b)
nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.".

Čl. XLV

Přechodná ustanovení

      1. Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2008 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2007.

      2.  Služební příjem v době neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény náleží příslušníkovi bezpečnostního sboru po dobu stanovenou právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008, vznikla-li tato neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2009 a trvá-li tato neschopnost nebo nařízená karanténa po 31. prosinci 2008.

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl. XLVI

      Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 se odstavce 4 a 5 zrušují.

      2.  V § 34 odstavec 4 zní:

      ,,(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně neschopnými k výkonu funkce, nepřísluší plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce; od čtvrtého kalendářního dne přísluší plat nejdéle po dobu 18 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu s tím, že při žádné z nich se plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce, neposkytuje. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší z důvodů a za podmínek stanovených ve větě první plat nejdéle po dobu 27 kalendářních dnů s tím, že při žádné dočasné neschopnosti k výkonu funkce se jim plat neposkytuje po dobu prvních 3 kalendářních dnů. Při dočasné neschopnosti k výkonu funkce vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat již od počátku dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a to nejdéle po dobu uvedenou ve větě první a druhé. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti; za dočasnou neschopnost k výkonu funkce se pro účely tohoto zákona považuje též nařízená karanténa.".

      3.  V § 34 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 10a zní:

      ,,(4)  Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které plat nepřísluší. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v období od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu; plat nepřísluší za období prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu^10a). Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

––––––––––––––––––––

^10a)
§ 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.".

Čl.  XLVII

Přechodná ustanovení

      1. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

      2.  Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

Čl.  XLVIII

Mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010

      1. Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů, toho,

a)
kdo je uveden v § 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů,

b)
u něhož zvláštní právní předpis stanoví, že je mu plat poskytován jako někomu uvedenému v písmenu a)¹),

se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007²).

      2.  Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců

Čl. XLIX

      Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 se odstavce 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 4 až 8.

      2.  V § 3 odst. 5 se číslo ,,6" nahrazuje číslem ,,4".

      3.  V § 4 se číslo ,,7" nahrazuje číslem ,,5" a číslo ,,8" se nahrazuje číslem ,,6".

      4.  V § 7 odst. 1 se číslo ,,6" nahrazuje číslem ,,4".

      5.  § 9a včetně nadpisu zní:

,,§ 9a

Plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce

      Státnímu zástupci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu funkce, nepřísluší plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce; od čtvrtého kalendářního dne přísluší plat nejdéle po dobu 18 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu s tím, že při žádné z nich se plat za pracovní dny, které připadnou na první 3 kalendářní dny dočasné neschopnosti k výkonu funkce, neposkytuje. Při dočasné neschopnosti k výkonu funkce vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat již od počátku dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a to nejdéle po dobu uvedenou ve větě první. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti; za dočasnou neschopnost k výkonu funkce se pro účely tohoto zákona považuje též nařízená karanténa.".

      6.  § 9a se zrušuje.

      7.  V § 11 odst. 2 se číslo ,,6" nahrazuje číslem ,,4".

      8.  V § 11 odst. 3 se číslo ,,7" nahrazuje číslem ,,5" a číslo ,,8" se nahrazuje číslem ,,6".

Čl. L

Přechodná ustanovení

      1. Byl-li státní zástupce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

      2.  Byl-li státní zástupce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

Čl. LI

Mimořádné opatření při určování výše platu státních zástupců v letech 2008 až 2010

      1. Pro určení platu

a)
státního zástupce,

b)
toho, u kterého zvláštní právní předpis stanoví, že je mu plat poskytován jako některému státnímu zástupci¹),

se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007²).

      2.  Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o obcích

Čl. LII

      Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 245/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 73 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.".

      2.  V § 73 odstavec 4 zní:

      ,,(4) Uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.".

Čl. LIII

Přechodné ustanovení

      Byl-li uvolněný člen zastupitelstva obce uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o krajích

Čl. LIV

      Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 48 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.".

      2.  V § 48 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Uvolněnému členu zastupitelstva měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.".
Čl. LV

Přechodné ustanovení

      Byl-li uvolněný člen zastupitelstva uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o hlavním městě Praze

Čl. LVI

      Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/ /2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 53 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, pokud se nestanoví jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.".

      2.  V § 53 odstavec 4 zní:

      ,,(4) Uvolněnému členu zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nenáleží a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény mu náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde- -li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.".
Čl. LVII

Přechodné ustanovení

      Byl-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo uvolněný člen zastupitelstva městské části hlavního města Prahy uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2009, měsíční odměna ve snížené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2008 nadále nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna služebního zákona

Čl. LVIII

      V zákoně č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 531/2006 Sb., § 111 včetně poznámek pod čarou č. 52a až 52c zní:

,,§ 111

      Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %, s výjimkou prvních 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat nepřísluší. Plat stanovený podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy je výše nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění snížena na polovinu^52a). Dočasnou neschopností k výkonu služby se pro účely tohoto zákona rozumí dočasná pracovní neschopnost uznaná podle zvláštního právního předpisu^52b) a karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu^52c).

––––––––––––––––––––

^52a)
§ 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

^52b)
§ 55 a 57 zákona č. 187/2006 Sb.

^52c)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. LIX

      Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 213/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene o) doplňují slova ,, , členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra".

      2.  V § 30 odst. 4 se za slovo ,,uvedených" vkládají slova ,,v odstavci 1 písm. e) a".

      3.  V § 39 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 zní:

      ,,(2)  Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

a)
se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem³³); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b)
kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů³⁴) a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek.

––––––––––––––––––––

³³)
§ 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.

³⁴)
§ 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. § 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.".

      4.  V § 50 odst. 7 se slova ,,příspěvek³³) nebo příspěvek za službu³⁴)" nahrazují slovem ,,příspěvek³⁴)" a slova ,,nebo příspěvkem za službu" se zrušují.

      5.  V § 54 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) je neplatné.".

      6.  § 78 včetně nadpisu zní:

,,§ 78

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

      (1)   Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

      (2)  Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však

a)
9 000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a)],

b)
6 500 Kč za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. b) a c)].

      (3)  Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele, která spolu s jejími součástmi uvedenými v odstavci 4 musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

      (4)  Součástí žádosti je

a)
doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,

b)
jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

c)
potvrzení o tom, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že zaměstnavatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.

      (5)  Příspěvek nelze poskytovat za čtvrtletí, ve kterém je účinná dohoda o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112) pro osobu se zdravotním postižením nebo příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa (§ 113 odst. 5) pro osobu se zdravotním postižením.

      (6)  Úřad práce vydá rozhodnutí o

a)
poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3 a není účinná dohoda o poskytování některého z příspěvků uvedených v odstavci 5,

b)
neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a),

c)
neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a).

      (7)  Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

      (8)  Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši.

      (9)  Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

      (10)  Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.".

Čl. LX

Přechodná ustanovení

      1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.

      2.  Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

PŘÍSPĚVEK NA ZVîŠENÜ ŽIVOTNÍ NÁKLADY

Čl. LXI

      Příspěvek na zvýšené životní náklady poskytovaný podle § 42 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, náleží naposledy za měsíc prosinec 2007.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Čl. LXII

      V zákoně č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/ /2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se v části šesté čl. VI body 1, 5, 7 a 10 zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o vysokých školách

Čl. LXIII

      V § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb., odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 21a zní:

      ,,(3)  Stipendium podle odstavce 2 písm. c) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu^21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.

––––––––––––––––––––

^21a)
§ 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. LXIV

      Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/ /2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb. a zákona č. 181/2007 Sb., se mění takto:

      1.  § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:

,,§ 1

      Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upravuje

a)
veřejné zdravotní pojištění (dále jen ,,zdravotní pojištění"),

b)
rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona poskytována zdravotní péče,

c)
způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění.

––––––––––––––––––––

¹)
Směrnice č. 89/105/EHS o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění.".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a, 1, 1a až 1d se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

      2.  V § 2 odstavec 1 písm. b) se za slovo ,,sídlo" vkládají slova ,,nebo trvalý pobyt".

      3.  V § 2 odst. 2 se za slovo ,,která" vkládají slova ,,je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu^1a),".

Poznámka pod čarou č. 1a zní:

––––––––––––––––––––

,,^1a)  § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1f se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

      4.  V § 2 odstavec 3 zní:

      ,,(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu^1a).".

      5.  V § 5 písmeno a) zní:

,,a)  je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu^1a), s výjimkou

      1.  osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

      2.  žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,

      3.  osoby činné na základě dohody o provedení práce,

      4.  osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen ,,zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc") a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (dále jen ,,započitatelný příjem"),

      5.  člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

      6.  osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu,

      7.  dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,".

      6.  V § 5 písm. b) bod 7 se slova ,,je konána mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči)" nahrazují slovy ,,není považována za zaměstnání podle písmene a)".

      7.  V § 6 věta druhá zní: ,,Zaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu³) zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání.".

      8.  V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova ,, , a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost)".

      9.  V § 8 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 16c a 16d zní:

      ,,(2)  Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje

a)
u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b)
u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c)
u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d)
u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,

e)
u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

f)
u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,

g)
u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,

h)
u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

i)
u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

j)
u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby,

k)
u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu^16c), den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče,

l)
u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu^16d), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,

m)
u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,

n)
u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,

o)
u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

––––––––––––––––––––

^16c)
§ 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

^16d)
§ 40a zákona č. 117/1995.".

      10.  V § 11 odst. 1 písm. d) se slova ,,ani v souvislosti s poskytnutím této péče" zrušují.

      11.  V § 11 odst. 1 písm. e) se slova ,,výdej léčivých přípravků" nahrazují slovy ,,léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely" a za slova ,,léčivé přípravky" se vkládají slova ,,a potraviny pro zvláštní lékařské účely".

      12.  V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:

,,g)
na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a; zdravotnické zařízení je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,

h)
na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a odst. 1 písm. d) a o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařízením lékárenské péče; zařízení lékárenské péče je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,

i)
na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2.".

      13.  V § 12 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:

,,m)  hradit zdravotnickému zařízení regulační poplatky podle § 16a".

      14.  V § 15 odstavce 5 až 7 včetně poznámky pod čarou č. 23c znějí:

      ,,(5)  Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2, pokud pro ně Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen ,,Ústav") rozhodl o výši úhrady (§ 39h). V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky ve výši stanovené Ústavem opatřením obecné povahy. Ze zdravotního pojištění se při poskytování ústavní péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí.

      (6)  Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v odstavci 5, pokud Ústav rozhodnutím úhradu nepřiznal. Ústav nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely

a)
podpůrné a doplňkové,

b)
jejichž používání je z odborného hlediska nevhodné,

c)
nemají dostatečné důkazy o terapeutické účinnosti, nebo

d)
nesplňují podmínky účelné terapeutické intervence.

Terapeutickou účinností se rozumí schopnost vyvolávat žádoucí účinek s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely i v podmínkách běžné klinické praxe. Účelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní péče poskytovaná k prevenci nebo léčbě onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování nákladové efektivity. Nákladovou efektivitou se rozumí určení poměru mezi celkovými náklady spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a celkovými náklady spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a celkovými náklady spojenými s jiným způsobem léčby při dosažení srovnatelného výsledku ověřeného v podmínkách klinické praxe; nákladově efektivní jsou léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž užití při léčbě je, pokud jde o náklady, výhodnější než užití jiného způsobu léčby při dosažení srovnatelného účinku.

      (7)  Ústav rozhoduje o

a)
výši úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely,

b)
podmínění úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely uvedených v písmenu a) způsobem vyúčtování, preskripčními a indikačními omezeními nebo používáním při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích (dále jen ,,podmínky úhrady"),

c)
nepřiznání úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely,

d)
výši maximálních cen podle právních předpisů o regulaci cen vyhlášených ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (dále jen ,,cenový předpis")^23c),

e)
o zařazení léčivého přípravku do referenční skupiny.

––––––––––––––––––––

^23c)
§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".

      15.  V § 15 se odstavce 8 a 9 zrušují.

Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 8 až 12.

      16.  V § 15 se odstavec 10 zrušuje.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.

      17.  V § 15 odst. 10 se za slovo ,,prohlídky" vkládají slova ,, , léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky".

      18.  Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27a až 27g znějí:

,,§ 16a

Regulační poplatky

      (1)   Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši

a)
30 Kč za

      1.  návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření^27a) (dále jen ,,návštěva") u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře,

      2.  návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči,

      3.  návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3),

b)
30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,

c)
30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,

d)
30 Kč za vydání^27b) každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení,

e)
90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím

      1.  lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři,

      2.  ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek^27c) a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,

f)
60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění.

Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.

      (2)  Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí

a)
jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech^27d), ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy^27e),

b)
při ochranném léčení nařízeném soudem,

c)
při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu^27f),

d)
jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu^27g), ne starším 30 dnů.

      (3)  Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o

a)
preventivní prohlídku (§ 29, 30 a 35),

b)
dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d),

c)
hemodialýzu,

d)
laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření^27a),

e)
vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně.

      (4)  Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které regulační poplatek vybralo.

      (5)  Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce (§ 40 odst. 3), výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o zařízení lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.

      (6)  Zdravotnické zařízení je povinno sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnuté zdravotní péče za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.

      (7)  Zařízení lékárenské péče je povinno sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1 písm. d), s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek popřípadě doplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku, dne vydání plně nebo částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle odstavce 1.

      (8)  Zdravotnické zařízení je povinno regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2 nebo 3. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

§ 16b

Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely

      (1)   Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky podle § 16a odst. 1 písm. a) až d) a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada stanovená podle § 17 je nižší než 30 % maximální ceny²⁴) a částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam léčivých přípravků hrazených a částečně hrazených ze zdravotního pojištění, s uvedením výše úhrady a výše doplatku započitatelného do limitu, zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.

      (2)  Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit podle odstavce 1 již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu regulačních poplatků a doplatků za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce.

      (3)  Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovnám, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky.

––––––––––––––––––––

^27a)
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.

^27b)
§ 49 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^27c)
§ 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.

^27d)
§ 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

^27e)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^27f)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^27g)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.".

      19.  V § 17 odstavec 5 zní:

      ,,(5) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydává Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.".

      20.  V § 17 odst. 6 větě první se slova ,,objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění" zrušují.

      21.  V § 17 odst. 6 větě druhé se slova ,,a garantem řádného průběhu" zrušují.

      22.  V § 17 odst. 6 větě čtvrté se slova ,,výsledek dohody" nahrazují slovem ,,dohoda" a slovo ,,jej" se nahrazuje slovem ,,ji".

      23.  V § 17 odst. 6 větě páté se slova ,,výsledek dohodovacího řízení není v souladu" nahrazují slovy ,,tato dohoda není v souladu" a na konci odstavce 6 se doplňuje věta ,,Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.".

      24.  V § 17 odst. 7 se slova ,,vyhláškou Ministerstva zdravotnictví" nahrazují slovem ,,Ústavem" a slova ,,pokud jsou v této příloze označeny příslušnými symboly" nahrazují slovy ,,u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady".

      25.  V § 22 větě první se za slova ,,cizí pomoci" vkládají slova ,,a paliativní péče, poskytovaná pojištěncům v terminálním stavu".

      26.  V § 22 se na konci písmene a) doplňují slova ,,nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu,".

      27.  V § 30 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova ,,a poskytnutí očkovacích látek proti chřipce náležejících do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2".

      28.  V § 32 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Požádá-li pojištěnec o vydání jiného léčivého přípravku se stejnou léčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou, nahradí jej lékárna v souladu se zvláštním právním předpisem³⁷) jiným léčivým přípravkem s nižším doplatkem, pokud předepisující lékař na receptu nevyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit.".

      29.  Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 42a až 42f zní:

,,ČÁST ŠESTÁ

REGULACE CEN A ÚHRAD LÜČIVîCH PŘÍPRAVK® A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÜKAŘSKÜ ÚČELY

§ 39a

Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely

      (1)   O maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, o nichž je podle cenového předpisu^23c) stanoven tento způsob regulace cen, rozhoduje Ústav.

      (2)  Ústav stanoví maximální cenu výrobce tak, aby nepřekročila

a)
průměr výrobních cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v členských státech Evropské unie s paritou kupní síly blízkou České republice, které provádějí cenovou regulaci léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen ,,referenční koš"), je-li posuzovaný výrobek na trhu nejméně ve třech zemích referenčního koše; tato podmínka se považuje za splněnou i tehdy, jestliže posuzovaný výrobek není na trhu v potřebném počtu zemí referenčního koše, ale na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) se k výpočtu průměru výrobních cen namísto jedné nebo více cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, použije cena výrobce nejlevnějšího generika^42a) na trhu v zemi referenčního koše,

b)
průměr 3 nejnižších výrobních cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v ostatních členských státech Evropské unie, nelze-li postupovat podle písmene a),

c)
výrobní cenu nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které jsou dostupné v České republice, a není-li takových, nejnižší výrobní cenu nejbližšího terapeuticky porovnatelného přípravku v členských státech Evropské unie, nelze-li postupovat podle písmene a) nebo b).

      (3)  Seznam zemí referenčního koše stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

      (4)  V případě vstupu na trh léčivého přípravku, který je v referenční skupině (§ 39c) prvním generikem k léčivému přípravku, u něhož je podle cenového předpisu^23c) stanoven tento způsob regulace cen, stanoví Ústav maximální cenu o 20 % nižší, než je maximální cena původního léčivého přípravku, pokud cena navrhovaná žadatelem nebo zjištěná podle odstavce 1, není nižší. Stejně se postupuje u prvního generika léčivého přípravku nezařazeného do referenční skupiny.

      (5)  Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsahujícího léčivou látku, kterou lze využít k léčbě onemocnění, která dosud nebyla ovlivnitelná jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo představuje zásadní zlepšení léčby (dále jen ,,vysoce inovativní přípravek"), u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi a který podléhá cenové regulaci maximální cenou podle cenového předpisu^23c), se stanoví podle odstavce 2 písm. a). Pokud nelze stanovit maximální cenu podle odstavce 2 písm. a), stanoví se maximální cena ve výši ceny zjištěné alespoň v 1 zemi referenčního koše nebo ve výši průměru výrobních cen zjištěných ve 2 zemích referenčního koše; v případech, kdy nelze použít tento postup, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) nebo c).

Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely

§ 39b

      (1)  O výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely rozhoduje Ústav. Takové rozhodnutí Ústav může vydat v případě, že léčivý přípravek byl registrován, nebo bylo schváleno použití neregistrovaného léčivého přípravku v rámci specifického léčebného programu podle zvláštního právního předpisu^42b). Jde-li o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely podléhající cenové regulaci maximální cenou^23c), Ústav vydá rozhodnutí, pokud tato cena již byla stanovena nebo řízení o stanovení maximální ceny probíhá současně s řízením o stanovení výše a podmínek úhrady.

      (2)  Při stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely posuzují

a)
jeho terapeutická účinnost a bezpečnost,

b)
závažnost onemocnění, k jejímuž léčení je určen,

c)
nákladová efektivita a náklady a přínosy vyvolané jeho užíváním s ohledem na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění,

d)
veřejný zájem (§ 17 odst. 3),

e)
vhodnost cesty podání, lékové formy, síly a velikost balení,

f)
obvyklé dávkování,

g)
nezbytná délka léčby,

h)
míra součinnosti osoby, které je podáván,

i)
jeho nahraditelnost jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, hrazenou ze zdravotního pojištění a porovnání jejich cen a stanovených úhrad s cenou posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,

j)
předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění,

k)
doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky zdravotního pojištění.

      (3)  Ústav může stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu^42b). Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově efektivní ve srovnání se stávající léčbou.

      (4)  V případě stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku, který je prvním generikem v příslušné referenční skupině, se základní úhrada referenční skupiny (§ 39c) snižuje nejméně o 20 % v závislosti na výši ceny tohoto léčivého přípravku (§ 39a odst. 4). Stejně se postupuje u prvního generika léčivé látky nezařazené do referenční skupiny.

      (5)  Léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely lze i bez návrhu stanovit podmínky úhrady

a)
vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,

b)
jestliže z dosaženého poznání v rámci výzkumu nebo použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v praxi vyplývá, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely má významnou terapeutickou hodnotu právě pro určité skupiny pacientů, určité indikace, nebo za určitých podmínek klinické praxe,

c)
jestliže to je nezbytné k zajištění účelného a hospodárného používání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,

d)
jde-li o vysoce nákladnou léčbu, jejíž náklady na rok představují alespoň jednu desetinu hrubého domácího produktu připadajícího na 1 osobu v České republice za uplynulý kalendářní rok,

e)
v případech, kdy příslušné omezení existuje a je uplatňováno v zemích referenčního koše, popřípadě v dalších členských státech Evropské unie.

      (6)  Ústav stanoví léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely vedle výše a podmínek úhrady odpovídající základní úhradě referenční skupiny i jednu další úhradu zvýšenou tam, kde je tato zvýšená úhrada vhodná na základě hodnocení léčivé látky, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo lékové formy pro vybranou indikaci nebo pro určitou skupinu pacientů. Pro stanovení zvýšené úhrady se použijí ustanovení pro stanovení úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely obdobně.

      (7)  Způsob hodnocení výše a podmínek úhrady stanovených v odstavcích 2 až 6, podmínky za nichž je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely hrazen formou paušálu, na lékařský předpis nebo formou zvlášť účtovaného léčivého přípravku, stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

§ 39c

      (1) Ústav zařazuje léčivý přípravek v rámci řízení podle § 39g do referenční skupiny. Základní úhrada léčivého přípravku se rovná základní úhradě referenční skupiny, do které byl léčivý přípravek zařazen. Základní úhrada je úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku léčivých látek obsažených v léčivých přípravcích a je shodná pro celou referenční skupinu. Referenčními skupinami jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

      (2)  Základní úhrada se v referenčních skupinách stanoví ve výši

a)
nejnižší ceny pro konečného spotřebitele připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; dostupným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely se rozumí takový léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely jedné léčivé látky činil v uplynulém kalendářním čtvrtletí nejméně 3 %; zahraniční cena pro konečného spotřebitele se pro účely stanovení základní úhrady upravuje o případné rozdíly ve výši daní a obchodních přirážek mezi státem, kde byla zjištěna a Českou republikou,

b)
denních nákladů jiné terapie, je-li srovnatelně účinná a nákladově efektivní ve srovnání s užitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle písmene a) a tyto skutečnosti jsou Ústavu při stanovení základní úhrady známy, přičemž se zohledňuje potřebná doba terapie léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely a potřebná doba srovnatelné léčby,

c)
ceny pro konečného spotřebitele, která je výsledkem cenové soutěže podle § 39e, je-li tato cena nižší, než je cena zjištěná podle písmene a) nebo b),

d)
nejvyšší ceny pro konečného spotřebitele obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3) zdravotní pojišťovnou s držitelem registrace, výrobcem nebo dovozcem, je-li tato cena nižší, než je cena podle písmene a), b) nebo c), a je-li ujednání uzavřeno pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky.

      (3)  Základní úhrada v referenčních skupinách v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků, jejichž terapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, činí nejvýše 60 % úhrady stanovené podle odstavce 2.

      (4)  U léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, který nelze zařadit do žádné referenční skupiny, Ústav stanoví základní úhradu léčivé látce v tomto léčivém přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely obsažené. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně. Základní úhrada léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nezařazených do referenční skupiny, kterému byla maximální cena stanovena podle § 39a odst. 2 písm. b), činí nejvýše 70 % stanovené maximální ceny.

      (5)  V případě, že po stanovení úhrady podle § 39b až 39e není v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek náležející do této skupiny byl plně hrazen.

      (6)  Ministerstvo zdravotnictví může prováděcím právním předpisem určit referenční skupiny, ve kterých zdravotní pojišťovny mohou výši úhrady léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely zvýšit a podmínky úhrady upravit ve prospěch pacienta nad úroveň stanovenou Ústavem. Zdravotní pojišťovna je povinna přistupovat při odchylné úpravě výše a podmínek úhrady ke všem léčivým přípravkům nebo potravinám pro zvláštní lékařské účely zařazeným do referenční skupiny stejně.

§ 39d

Zásady pro úhradu vysoce inovativních přípravků

      (1) Je-li to ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3), Ústav rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního přípravku, u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi, a to pouze tehdy, odůvodňují-li dostupné údaje dostatečně průkazně přínos vysoce inovativního přípravku pro léčbu a splňuje-li vysoce inovativní přípravek ostatní podmínky pro stanovení úhrady a je-li hrazen z veřejných prostředků alespoň v 1 zemi referenčního koše. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle § 39c obdobně.

      (2)  Výše a podmínky dočasné úhrady se stanoví na dobu 12 měsíců a lze je stanovit i opakovaně, nejvýše však třikrát.

§ 39e

Soutěž o nejnižší cenu

      (1)   Za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a k zajištění účelného vynakládání prostředků zdravotního pojištění, může Ústav vypisovat v referenčních skupinách, do kterých spadají nejméně 3 léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely od nejméně 2 výrobců, soutěž o nejnižší cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (dále jen ,,cenová soutěž"). Cenovou soutěž může Ústav vypsat i v referenčních skupinách uvedených v § 39c odst. 3 s cílem zabezpečit i nejnižší doplatek pro pojištěnce. Ústav cenovou soutěž vypíše vždy, požádá-li o její vypsání zdravotní pojišťovna.

      (2)  Ústav zahájí cenovou soutěž oznámením ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oznámení musí obsahovat jasné vymezení referenčních skupin, pro které se cenová soutěž vypisuje a údaj, do kdy je možné podávat nabídky ceny léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely. Lhůta pro podávání nabídek cen činí 30 dní ode dne zveřejnění oznámení.

      (3)  Nabídky ceny mohou podat osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) a b) (dále jen ,,navrhovatel"). Nabídka musí obsahovat údaj o názvu nebo obchodní firmě navrhovatele, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresu sídla navrhovatele, název dostupného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, údaj o lékové formě, velikosti balení, způsobu a cestě podání, navrhované ceně v korunách českých a prohlášení, kterým se navrhovatel zavazuje dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely za navrhovanou cenu na český trh po dobu 12 měsíců ode dne přijetí nabídky.

      (4)  Nabízené ceny Ústav zveřejní oznámením ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup spolu s uvedením lhůty, do které mohou navrhovatelé upravit nabídku. Lhůta pro úpravu nabídky činí 10 dní ode dne zveřejnění podle věty první. Navrhovanou cenu lze pouze snížit.

      (5)  Do 15 dnů ode dne, k němuž bylo možno podat upravenou nabídku, Ústav vyhodnotí nejnižší nabídku, která musí být nižší než dosavadní výše základní úhrady. Ústav oznámí navrhovateli, který navrhl nejnižší cenu, přijetí jeho nabídky a výsledek zveřejní ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle přijatého návrhu upraví Ústav základní úhradu referenční skupiny.

      (6)  V případě, kdy by navrhované ceny ani po úpravě podle odstavce 4 nevedly k úspoře finančních prostředků zdravotního pojištění, Ústav cenovou soutěž zruší a její zrušení oznámí ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proti zrušení cenové soutěže nelze podat opravný prostředek.

      (7)  Od okamžiku doručení oznámení o přijetí nabídky je navrhovatel povinen cenu, která byla přijata Ústavem, nepřekračovat po dobu následujících 12 měsíců. Ústav navrhovatele zprostí povinnosti stanovené ve větě první, pokud prokáže, že došlo k takové jím nezpůsobené a předem nepředvídatelné podstatné změně podmínek, že nelze nadále spravedlivě požadovat, aby přijatou cenu nepřekračoval. Pokud nebyl navrhovatel zproštěn povinnosti dodržovat přijatou cenu, uloží Ústav za překročení přijaté ceny pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Při ukládání pokuty Ústav přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokuty ukládá a vybírá Ústav. Pokuty vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

      (8)  Pro zahájení, podmínky, průběh a ukončení cenové soutěže se ustanovení zákona o veřejných zakázkách^42c) nepoužijí. Odvolání proti výsledkům cenové soutěže nemá odkladný účinek.

§ 39f

Žádost o stanovení maximální ceny a žádost o stanovení výše a podmínek úhrady

      (1)   Žádost o stanovení maximální ceny nebo žádost o stanovení výše a podmínek úhrady se podává jednotlivě pro každou lékovou formu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely.

      (2)  Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady mohou podat

a)
držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, je-li léčivý přípravek registrován^42b), a dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely,

b)
dovozce nebo tuzemský výrobce léčivého přípravku, je-li jím dovážený nebo vyráběný léčivý přípravek používán na území České republiky v rámci specifického léčebného programu nebo jiný předkladatel specifického léčebného programu^42b),

c)
zdravotní pojišťovna.

      (3)  Žádost o stanovení maximální ceny mohou podat osoby uvedené v odstavci 2 písm a) a b).

      (4)  Ústav zahájí řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady i z moci úřední, je-li na stanovení maximální ceny nebo na stanovení výše a podmínek úhrady veřejný zájem.

      (5)  Žádost o stanovení výše úhrady musí obsahovat

a)
název nebo obchodní firmu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresu sídla žadatele,

b)
název léčivého přípravku, kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován,

c)
lékovou formu, velikost balení, způsob a cestu podání,

d)
u neregistrovaných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely údaj o jeho složení, léčivé látce s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje,

e)
léčebné indikace, pro něž je navrhována úhrada,

f)
kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění pro všechny indikace, pro něž je navrhována úhrada, stanovené na základě uvedených objektivních a ověřitelných kritérií,

g)
dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení,

h)
navrhovanou výši úhrady v korunách českých na jednu terapeutickou denní dávku, navrhované další podmínky úhrady,

i)
navrhovanou maximální cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v korunách českých, podléhá-li léčivý přípravek cenové regulaci maximální cenou a tato cena nebyla dosud stanovena, kalkulaci ceny v případě, že cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je usměrněna podle cenových předpisů, popřípadě navrhovanou tržní cenu, jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely není cenově regulován.

      (6)  K žádosti žadatel přiloží

a)
výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění (dále jen ,,analýza dopadu"),

b)
rozdíly v souhrnech údajů o přípravku, je-li přípravek v členských státech Evropské unie registrován národními registracemi a jednotlivé souhrny se obsahově odlišují,

c)
seznam států Evropské unie, ve kterých je příslušný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dostupný, s uvedením příslušných obchodních názvů, výši výrobní ceny a ceny pro konečného spotřebitele, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředků a čestné prohlášení žadatele, že je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely za uvedených podmínek v jednotlivých zemích obchodován; v případě žádosti o zvýšení ceny, není-li léčivý přípravek na trhu v zemích referenčního koše, může žadatel uvést cenu nejlevnějšího generika ostatních výrobců,

d)
základní údaje o nákladech stávajících možností léčby nebo farmakoterapie s odhadem dopadů posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na prostředky zdravotního pojištění; odhadované spotřebě a odhadovaném počtu pacientů léčených posuzovaným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,

e)
návrh na stanovení zvýšené úhrady podle § 39b odst. 6 s vymezením, pro které skupiny pacientů či indikací má být stanovena a její odůvodnění,

f)
předběžná ujednání se zdravotními pojišťovnami, týkají-li se objemu dodávek, cen nebo úhrad projednávaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, uzavřená ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3) s držitelem registrace, je-li k takové dohodě výrobcem zmocněn, nebo s výrobcem nebo dovozcem léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,

g)
kopii rozhodnutí o specifickém léčebném programu^42b), není-li léčivý přípravek registrován.

      (7)  Strukturu údajů a náležitosti dokumentace podle odstavců 5 a 6 stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

      (8)  Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. a), b), d) a e), pokud posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely je generikem k léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely, jemuž již byla v České republice stanovena úhrada, nebo je s ním v zásadě terapeuticky zaměnitelný, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady. Je-li navrhované použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely odlišné od použití v zásadě terapeuticky zaměnitelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, na který žadatel odkazuje, nebo má být léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely používán s odlišnými cíli farmakoterapie, v odlišných dávkách nebo pro odlišné léčebné indikace, ustanovení věty první se nepoužije.

      (9)  Žádost o stanovení maximální ceny musí obsahovat údaje a přílohy podle odstavce 5 písm. a) až c) a i) a podle odstavce 6 písm. c), f) a h). Jestliže žadatel současně žádá o stanovení výše úhrady, nepředkládá samostatnou žádost o stanovení maximální ceny, pouze do žádosti o stanovení úhrady uvede, že žádá současně o stanovení maximální ceny.

      (10)  Žadatel uvedený v odstavci 2 písm. c) přikládá k žádosti pouze podklady uvedené v odstavci 6 písm. d) až f).

      (11)  Žadatel, který podal žádost o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady, je oprávněn označit některé z informací obsažených v žádosti nebo v přílohách k žádosti za předmět obchodního tajemství^42d). Za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona nelze označit

a)
obchodní název léčivého přípravku a kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, nebo obchodní název potraviny pro zvláštní lékařské účely,

b)
identifikaci žadatele,

c)
kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění,

d)
u neregistrovaných léčivých přípravků údaj o složení léčivého přípravku, léčivé látky s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje,

e)
dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení podle odstavce 5,

f)
výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu podle odstavce 6,

g)
obchodní názvy, cenu, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředků, způsob úhrady nebo její omezení v zemích Evropské unie, kde je léčivý přípravek obchodován podle odstavce 6,

h)
srovnání informací obsažených v souhrnech údajů o přípravku podle odstavce 6,

i)
podstatné části ujednání o cenách léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a dobách jejich platnosti obsažené v dohodách se zdravotními pojišťovnami podle odstavce 6,

j)
základní údaje o nákladech stávajících možností léčby nebo farmakoterapie, s odhadem dopadů na prostředky zdravotního pojištění, odhadovanou spotřebu a odhadovaný počet pacientů léčených posuzovaným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely.

§ 39g

Řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady

      (1)   Účastníkem řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady jsou osoby, které podaly žádost, zdravotní pojišťovny, nejsou-li osobami, které podaly žádost, držitel registrace, jde-li o registrovaný léčivý přípravek, dovozce nebo tuzemský výrobce, jde-li o neregistrovaný léčivý přípravek používaný ve schváleném specifickém léčebném programu, nebo o potravinu pro zvláštní lékařské účely.

      (2)  Ústav rozhodne o maximální ceně a výši a podmínkách úhrady nejpozději do 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno; v případě společného řízení o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady činí tato lhůta 165 dnů.

      (3)  Jestliže navrhovaná maximální cena uvedená v žádosti podané osobami uvedenými v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) je nižší, než maximální cena zjištěná podle § 39a odst. 2, Ústav žádosti vyhoví.

      (4)  Při rozhodování o výši a podmínkách úhrady Ústav léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely stanoví základní úhradu podle § 39c. Při stanovení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely základní úhradu zvýší nebo sníží na základě posouzení podmínek stanovených v § 39b odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (§ 39b odst. 7).

      (5)  Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy 30 dní od zahájení řízení; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit.

      (6)  Dojde-li v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo řízení o stanovení výše a podmínek úhrady ke změnám předložených údajů a dokumentace, je žadatel povinen tyto změny neprodleně oznámit Ústavu.

      (7)  V řízení o stanovení maximální ceny, v řízení o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i v řízení o změně nebo zrušení stanovené maximální ceny nebo stanovené výše a podmínek úhrady, se použijí ustanovení o řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu^42e).

§ 39h

Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady

      (1)   Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Stanovená výše úhrady se nepoužije, pokud cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pro konečného spotřebitele je nižší, než výše úhrady stanovená Ústavem v rozhodnutí; v takovém případě se hradí úhrada pouze do výše ceny pro konečného spotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se rovněž nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6.

      (2)  Není-li rozhodnutí vydáno ve lhůtách stanovených tímto zákonem, může osoba která podala žádost o stanovení maximální ceny, uvést léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh za cenu, kterou navrhla v žádosti.

      (3)  Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení je vykonatelné od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 39i

Změny rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady

      (1)   Ústav rozhodne o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v

a)
§ 39f odst. 2 písm. a) a b), pokud jde o maximální cenu,

b)
§ 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o stanovení výše a podmínek úhrady.

      (2)  Ústav rozhodne z moci úřední o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, jestliže vyšly najevo nové, nebo dříve neznámé skutečnosti, které jsou způsobilé ovlivnit stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady. Změnu provede Ústav neprodleně, jestliže předpokládaná úspora prostředků zdravotního pojištění pro v zásadě zaměnitelné léčivé přípravky je vyšší než 50 000 000 Kč ročně, jinak v rámci pravidelné revize systému úhrad jedenkrát ročně.

      (3)  Ústav rozhodne o snížení, popřípadě o změně podmínek úhrady též, je-li toto snížení součástí opatření schválených vládou k zajištění finanční stability systému zdravotního pojištění^42f). Úhradu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely Ústav upraví v nezbytném rozsahu, postupně od referenčních skupin částečně hrazených, po referenční skupiny léčivých přípravků život zachraňujících.

      (4)  Při řízení o změně se postupuje podle § 39g a 39h obdobně.

§ 39j

Zrušení rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady

      (1)   Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny

a)
na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b),

b)
z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, nebo u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program,

c)
z moci úřední v případě změny cenové regulace stanovené cenovým předpisem^23c), nebo

d)
z moci úřední, jestliže léčivý přípravek není dodáván déle než 12 měsíců na český trh.

      (2)  Ústav rozhodne o zrušení výše a podmínek úhrady

a)
na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a), b) nebo c),

b)
z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program, léčivý přípravek není dodáván na český trh více než 12 měsíců, nebo pokud osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí, nesplní povinost uvedenou v § 39m odst. 2.

      (3)  Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nejpozději ve lhůtě 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno.

§ 39k

Mimořádné prodloužení lhůty

      V případě mimořádně velkého počtu žádostí o zvýšení maximální ceny může Ústav lhůtu uvedenou v § 39g odst. 2 prodloužit usnesením o 60 dnů, a to pouze jednou. Žadateli a osobám uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) a b), nejsou-li žadatelem, oznamuje Ústav prodloužení lhůty před jejím uplynutím.
§ 39l

Pravidelná revize systému úhrad

      (1)   Ústav pravidelně hodnotí nejméně jedenkrát ročně soulad stanovené výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie [§ 39f odst. 5 písm. f)], účelnost stanovení referenčních skupin, výše základní úhrady, podmínek úhrady, hodnocení klinické a nákladové efektivity a porovnání s původními cíli farmakoterapie.

      (2)  Ústav pravidelně vyhodnocuje údaje získané z vlastní činnosti a od třetích osob a zjištěný stav úhrad.

      (3)  Na základě poznatků získaných podle odstavců 1 a 2 Ústav zpracovává revizní zprávu včetně návrhu na úpravu referenčních skupin a postupuje podle § 39f odst. 4, § 39i nebo § 39j odst. 1 písm. b).

§ 39m

Poskytování informací

      (1)   Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady je osoba, na jejíž žádost bylo rozhodnutí vydáno (dále jen ,,držitel rozhodnutí"), povinna neprodleně

a)
poskytovat Ústavu informace způsobilé ovlivnit podmínky pro stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady podle § 39b odst. 2 písm. a), c) a f) až i),

b)
vyhovovat dožádáním Ústavu týkajícím se údajů uvedených v písmenu a),

c)
informovat Ústav o změně údajů nezbytných pro zajištění součinnosti Ústavu s držitelem rozhodnutí (například telefon, fax, adresa elektronické pošty).

      (2)  Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci před 31. lednem 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2013 a poté každých 5 let. Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci po 31. lednu 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2018 a poté každých 5 let.

      (3)  Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2 platí pro zdravotní pojišťovny obdobně.

§ 39n

Zveřejňování informací

      (1)   Ústav zveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

a)
aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší stanovené maximální ceny s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny, a s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny,

b)
seznam léčivých přípravků zařazených do referenčních skupin, výši základních úhrad referenčních skupin nebo výši úhrad nezařazených léčivých látek, nelze-li léčivý přípravek zařadit do referenční skupiny, s odůvodněním, jak byly základní úhrady stanoveny,

c)
revizní zprávu shrnující odůvodněné poznatky a vyhodnocené údaje podle § 39l.

      (2)  Ústav jedenkrát za rok sděluje Komisi Evropské unie

a)
seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž maximální cena byla stanovena ve sledovaném období, s uvedením její výše,

b)
seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých byla maximální cena ve sledovaném období zvýšena, s uvedením její výše,

c)
aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny.

      (3)  Ústav umožní na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby nahlížet do dokumentace, která byla předložena s žádostí o stanovení maximální ceny a stanovení výše a podmínek úhrady a která byla pořízena v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady. Údaje označené při podání žádosti jako předmět obchodního tajemství Ústav neposkytne ani jinak nezveřejní.

      (4)  Jestliže žadatel dodatečně zveřejní některé informace, které označil podle § 39f odst. 11 za předmět obchodního tajemství, nelze tyto informace nadále za předmět obchodního tajemství považovat; o tom je povinen žadatel Ústav vyrozumět.

      (5)  Informace považované za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona může Ústav poskytnout na vyžádání pouze správním orgánům pro potřeby hodnocení cenové regulace, stanovení maximálních cen a výše a podmínek úhrady nebo v souvislosti s jejich správní, kontrolní nebo sankční činností, jakož i soudům a orgánům činným v trestním řízení. Na vyžádání poskytne tyto informace také Komisi Evropské unie.

––––––––––––––––––––

^42a)
Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích).

^42b)
Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^42c)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

^42d)
§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^42e)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

^42f)
Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní části šestá až dvanáctá se označují jako části sedmá až třináctá.".

      30.  V § 42 odst. 3 se slova ,,omezeními stanovenými v příloze č. 2 tohoto zákona" nahrazují slovy ,,podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady".

      31.  V § 43 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na zdravotní péči poskytnutou tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn.".

      32.  V § 46 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 46a zní:

      ,,(2)  Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná

a)
pro zdravotnická zařízení lékárenské péče,

b)
pro zdravotnická zařízení Vězeňské služby České republiky^46a),

c)
v případech rozšíření sítě již smluvního zdravotnického zařízení zdravotnické záchranné služby,

d)
při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.

––––––––––––––––––––

^46a)
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

      33.  V § 46 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

      ,,(3) V případě změny právní formy zdravotnického zařízení se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.

      (4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna nebo zdravotnické zařízení oprávněné poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru.".

      34.  V § 49 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí přihlášek s uvedením počtu získaných hlasů.".

      35.  V § 51 odst. 1 se za slova ,,přístupu k pacientům," vkládají slova ,,k přístupu zdravotnického zařízení v oblasti zvyšování bezpečí pacienta a kvality péče,".

      36.  V § 52 odstavec 1 zní:

      ,,(1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2.".

      37.  V § 52 odst. 2 větě první se slova ,,a ke stanoviskům vyhlašovatele" zrušují a ve větě druhé se slova ,,a stanovisko vyhlašovatele nezakládají" nahrazují slovem ,,nezakládá".

      38.  V § 53 odst. 1 se za větu první vkládá věta ,,Ve správním řízení zahajovaném na návrh pojištěnce se rozhoduje též ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení regulačních poplatků, které se započítávají do limitu podle § 16b a doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen." a na konci textu věty třetí se doplňují slova ,,s výjimkou rozhodování o vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a hrazení částek podle § 16b".

Čl. LXV

Přechodná ustanovení

      1.  Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do dne nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení maximální ceny podle tohoto zákona. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona nepodléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

      2.  Držitel rozhodnutí, výrobce nebo dovozce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je povinen podat žádost o stanovení maximální ceny do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely podle cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají regulaci maximální cenou a maximální cena nebyla stanovena podle dosavadních cenových předpisů. Úhrada stanovená pro tento léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely zaniká prvním dnem po uplynutí 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v této lhůtě nebyla podána žádost o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady.

      3.  Výše a podmínky úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely stanovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za výši a podmínky úhrady podle tohoto zákona až do nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení výše a podmínek úhrady.

      4.  Řízení o stanovení maximální ceny pravomocně neukončená ke dni účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

      5.  Ústav do 180 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí řízení o snížení maximální ceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které k 31. prosinci 2007 překračovaly omezení uvedené v § 39a odst. 2.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Čl. LXVI

      Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/ /2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 odstavec 1 zní:

      ,,(1) Vyměřovacím základem zaměstnance²) je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³) a nejsou od této da-ně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.".

      2.  V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova ,,a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů^4a)".

Poznámka pod čarou č. 4a zní:

––––––––––––––––––––

,,^4a)  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.".

      3.  V § 3 odst. 2 písmeno f) zní:

,,f)
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.".

      4.  V § 3 se na konci odstavce 4 slova ,,zakládajícího účast na nemocenském pojištění" zrušují.

      5.  V § 3 odst. 13 větě prvé se slova ,,který mu zakládá účast na nemocenském pojištění," nahrazují slovy ,,a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³)," a za slova ,,vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem" se vkládají slova ,, , a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f)".

      6.  V § 3 se doplňují odstavce 15 až 18, které včetně poznámky pod čarou č. 16b znějí:

      ,,(15) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu^16b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

      (16) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 15, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ podle odstavce 15.

      (17)  Bylo-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu podle odstavce 15 z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném (§ 14). Pokud u některého z více zaměstnavatelů bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, postupuje se u tohoto zaměstnavatele a zaměstnance podle odstavce 16; pojistné zaplacené zaměstnancem z vyměřovacích základů u ostatních zaměstnavatelů se považuje za přeplatek zaměstnance na pojistném a postupuje se podle věty první.

      (18)  Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistil-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

––––––––––––––––––––

^16b)
§ 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

      7.  V § 3a odstavec 2 zní:

      ,,(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.".

      8.  V § 3a odst. 4 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova ,,za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných,".

      9.  V § 3a se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ,,(5)  Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné přesáhl čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.".

      10.  § 3c včetně poznámek pod čarou č. 37 a 21c zní:

,,§ 3c

      Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát³⁷), se stanoví pro období kalendářního roku. Vyměřovacím základem je 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje^21c). Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

––––––––––––––––––––

³⁷)
Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^21c)
§ 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

      11.  V § 14 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty ,,Přeplatek podle § 3 odst. 17 vrátí zdravotní pojišťovna zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti. Byl- -li pojištěnec pojištěn v průběhu kalendářního roku u více zdravotních pojišťoven, je povinen žádost doložit potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven v jednotlivých měsících odváděl pojistné. Přeplatek na jeho žádost vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. Osoby samostatně výdělečně činné doloží potvrzení ostatních zdravotních pojišťoven, u nichž byly v kalendářním roce pojištěny, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.".

      12.  V § 14 odst. 2 větě osmé se za slova ,,právní nástupce" vkládají slova ,,nebo zaměstnanec v případě přeplatku podle § 3 odst. 17".

      13.  V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.".

      14.  V § 24 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání³²) za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu daňové přiznání podávat.".

      15.  Za § 26d se vkládá nový § 26e, který včetně nadpisu zní:

,,§ 26e

Poskytování informací plátcům pojistného

      Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.".

Čl. LXVII

Přechodná ustanovení

      1. Vyměřovací základ pro rok 2008 podle § 3c věty druhé zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro rok 2009.

      2.  Pro stanovení maximálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za rok 2007 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

Čl. LXVIII

      Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 117/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 5 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

,,f)
úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).".

––––––––––––––––––––

^1b)
§ 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".

      2.  V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo ,,ověření" vkládá slovo ,,návrhu".

      3.  V § 6 odst. 3 se slova ,,tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví" nahrazují slovy ,,Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí" a slova ,,výroční zprávu" se nahrazují slovy ,,návrh výroční zprávy".

      4.  V § 6 odst. 4 se slova ,,Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu" nahrazují slovy ,,Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy".

      5.  V § 6 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.

      6.  V § 6 odst. 8 se slova ,,zdravotně pojistný plán" nahrazují slovy ,,návrh zdravotně pojistného plánu".

      7.  V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova ,,podle odstavce 3 a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)".

      8.  V § 8 odst. 3 se na konci textu věty poslední doplňují slova ,,po dohodě s ministrem financí".

      9.  § 14 a 15 znějí:

,,§ 14

      (1)  Statutárním orgánem Pojišťovny je ředitel. Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.

      (2)  V čele krajské pobočky stojí ředitel krajské pobočky, kterého jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny.

§ 15

      (1)  Ředitel Pojišťovny je jmenován na dobu 4 let. Ředitele Pojišťovny lze odvolat i před uplynutím období, na které byl jmenován.

      (2)  Ředitelem Pojišťovny může být jmenován občan České republiky, který

a)
je plně způsobilý k právním úkonům,

b)
je bezúhonný, a

c)
má ukončené vysokoškolské vzdělání.

      (3)  Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

      (4)  Funkci ředitele Pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů vykonávat osoba, která

a)
je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě,

b)
jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně, nebo

c)
je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b).

      (5)  Výkon funkce ředitele Pojišťovny končí

a)
uplynutím funkčního období,

b)
odvoláním,

c)
dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce Správní radě,

d)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům,

e)
dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v odstavci 3, nebo

f)
úmrtím.

      (6)  Uvolní-li se funkce ředitele Pojišťovny před uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Správní rada nového ředitele Pojišťovny nejpozději do 60 kalendářních dnů. Do doby jmenování nového ředitele Pojišťovny vykonává tuto funkci vedoucí zaměstnanec Pojišťovny, kterého výkonem této funkce pověří Správní rada.".

      10.  V § 20 odst. 1 písm. b) se za slovo ,,schválení" a za slova ,,závěrky a" vkládá slovo ,,návrhu".

      11.  V § 20 odst. 1 písmeno d) zní:

,,d)
jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,".

      12.  V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene g) za slovo ,,nemovitostí" doplňují slova ,,v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč".

      13.  V § 20 odst. 1 písmeno h) zní:

,,h)
nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč,".

      14.  V § 20 odst. 5 se za slova ,,rozhodnutí Správní rady" vkládají slova ,,podle odstavce 1 písm. b), d), f), i) a j)" a na konec odstavce 5 se doplňuje věta ,,K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.".

      15.  V § 20 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

      ,,(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

      (7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první.".

      16.  V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ,,(5) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 3 písm. b).".

      17.  V § 22 odst. 2 se za slovo ,,předložením" vkládá slovo ,,návrhu".

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

Čl. LXIX

      Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., se mění takto:

      1.  V § 10 odst. 2 písmeno a) zní:

,,a)
schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy,".

      2.  V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene d) za slovo ,,nemovitostí" doplňují slova ,,v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč".

      3.  V § 10 odst. 2 písm. e) se slovo ,,investičního" nahrazuje slovy ,,a nehmotného".

      4.  V § 10 odst. 3 se za větu první vkládá věta ,,Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví".

      5.  V § 10 odst. 4 se ve větě druhé za slova ,,rozhodnutí Správní rady" vkládají slova ,,podle odstavce 2 písm. a), c), f) a g)" a na konec odstavce se doplňují věty ,,K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.".

      6.  V § 10 odst. 13 se věta druhá nahrazuje větou ,,Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, a poskytování zdravotní péče je převažující činností tohoto subjektu.".

      7.  V § 13 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

,,f)
úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b).

––––––––––––––––––––

^1b)
§ 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".

      8.  V § 15 odst. 1 písm. b) se za slovo ,,ověření" vkládá slovo ,,návrhu".

      9.  V § 15 odstavec 2 zní:

      ,,(2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.".

      10.  V § 15 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ,,(3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče.".

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

      11.  V § 15 odst. 4 se slova ,,zdravotně pojistný plán" nahrazují slovy ,,návrh zdravotně pojistného plánu".

      12.  V § 15 odst. 5 se za slova ,,posouzení souladu" vkládá slovo ,,návrhu".

      13.  V § 15 odst. 7 větě první se slova ,,výroční zprávu" nahrazují slovy ,,návrh výroční zprávy" a věta druhá se nahrazuje větou ,,Schválený zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.".

      14.  V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

      ,,(8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok.".

      15.  V § 17 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova ,,a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1b)".

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl. LXX

      Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se mění takto:

      1.  V § 38 odstavce 3 až 5 znějí:

      ,,(3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen ,,zvláštní ceny"). Pro výběrové řízení se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 11 obdobně.

      (4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

      (5)  Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily, a seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.".

      2.  V § 38 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:

      ,,(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

      (7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

      (8)  Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.".

      3.  V § 43 odst. 4 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

,,c)
osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)²⁰) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo

––––––––––––––––––––

²⁰)
§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.".

      4.  V § 118 odst. 6 písmeno d) zní:

,,d)
neumožní osobám se zvláštními sociálními potřebami výběr zvláštních cen podle § 38 odst. 3, ačkoliv mu Úřad tuto povinnost uložil,".

      5.  V § 120 odst. 1 písmeno b) zní:

,,b)
neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 38 odst. 7,".

      6.  V § 150 odst. 1 se slova ,,§ 38 odst. 4" nahrazují slovy ,,§ 38 odst. 8".

Čl.  LXXI

Přechodné ustanovení

      Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým telekomunikačním úřadem podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zůstávají v platnosti do právní moci rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona. Český telekomunikační úřad vydá rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

DA¶ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERîCH DALŠÍCH PLYN®

Čl. LXXII

§ 1

Předmět úpravy

      (1)   V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upraveny podmínky zdaňování zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen ,,plyn") daní z plynu (dále jen ,,daň").

      (2)  Správu daně vykonávají celní orgány.

§ 2

Vymezení pojmů

      (1)   Pro účely této části se rozumí

a)
daňovým územím území České republiky,

b)
dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá plyn bez daně za účelem jeho dalšího prodeje,

c)
konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy²), provozovatel přepravní soustavy³) a provozovatel podzemního zásobníku plynu⁴),

d)
výrobou vtláčení plynu do podzemního zásobníku plynu nebo těžba,

e)
klasifikací NACE odvětvová klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90, ve znění nařízení Komise (ES) č. 29/2002 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství,

f)
metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem DJ 27 ,,výroba základních kovů a hutních výrobků",

g)
mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem DI 26 ,,výroba ostatních nekovových minerálních výrobků",

h)
kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku⁵), ve znění platném k 1. lednu 2002,

i)
identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince v České republice a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o fyzickou osobu.

      (2)  Pro účely této části se považuje za

a)
bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,

b)
den dodání první den, kdy může nabyvatel nakládat s plynem jako vlastník, nebo den odečtu z měřicího zařízení, popřípadě den zjištění skutečné spotřeby plynu dodaného prostřednictvím plynárenského zařízení⁶).

§ 3

Plátce daně

      (1)   Plátcem daně je

a)
dodavatel, který na daňovém území dodal plyn konečnému spotřebiteli,

b)
provozovatel distribuční soustavy²), provozovatel přepravní soustavy³) a provozovatel podzemního zásobníku plynu⁴),

c)
fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn zdaněný nižší sazbou daně k účelu, kterému odpovídá vyšší sazba daně,

d)
fyzická nebo právnická osoba, která použila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

e)
fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, s výjimkou plynu osvobozeného od daně.

      (2)  Plátce daně podá návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

      (3)  Postavení plátce daně bez povinnosti se re- gistrovat má dodavatel a výrobce plynu, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

      Předmětem daně je plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705

a)
určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů nebo pro jiné účely, s výjimkou plynu uvedeného v písmenech b) a c),

b)
určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen ,,výroba tepla"), nebo

c)
určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný

      1.  pro stacionární motory,

      2.  v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

      3.  pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích.

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

      (1)   Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

a)
dodání plynu konečnému spotřebiteli na daňovém území,

b)
spotřeby plynu provozovatelem distribuční soustavy²), provozovatelem přepravní soustavy³) nebo provozovatelem podzemního zásobníku plynu⁴),

c)
spotřeby plynu, u něhož byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití,

d)
spotřeby plynu osvobozeného od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

e)
spotřeby nezdaněného plynu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně.

      (2)  Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněný plyn nebo plyn osvobozený od daně, dodá takový plyn jiné fyzické nebo právnické osobě.

      (3)  Dodáním plynu konečnému spotřebiteli se rozumí i dodání plynu do prostor čerpací stanice, která dodává plyn pro pohon motorů.

§ 6

Základ a sazba daně

      (1)   Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla.

      (2)  Sazby daně jsou stanoveny takto:

a)
264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 29 a 2705, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

b)
v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2011 činí sazba daně 0 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

c)
v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 činí sazba daně 34,20 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

d)
v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017 činí sazba daně 68,40 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

e)
v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 činí sazba daně 136,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

f)
od 1. ledna 2020 činí sazba daně 264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je předmětem daně podle § 4 písm. a),

g)
30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle § 4 písm. b),

h)
30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle § 4 písm. c).

      (3)  Nelze-li vyjádřit spalné teplo plynu v MWh, stanoví se spalné teplo ve výši 15 MWh na tunu plynu.

§ 7

Výpočet daně

      Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

      (1)   Od daně je osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý

a)
pro výrobu tepla v domácnostech a v domov- ních kotelnách uvedený pod kódy nomenklatu- ry 2711 11 a 2711 21,

b)
k výrobě elektřiny,

c)
pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,

d)
jako pohonná hmota pro plavby po vodách na daňovém území; toto osvobození se netýká plynu použitého jako pohonná hmota pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních⁷),

e)
v metalurgických procesech,

f)
k mineralogickým postupům, nebo

g)
k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo.

      (2)  Nabýt plyn osvobozený od daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

      (3)  Plyn nabytý prostřednictvím plynárenského zařízení⁶) je podle odstavce 1 písm. b) až g) osvobozen pouze tehdy, pokud je odebrán prostřednictvím plynárenského zařízení⁶) do odběrného místa⁸) vybaveného měřidlem, jehož typ a výrobní číslo je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

      (4)  Od daně je osvobozen plyn použitý při výrobě nebo zpracování plynu a výrobků, které jsou předmětem daně z minerálních olejů⁹) a daně z pevných paliv v prostorách podniku, ve kterém byl tento plyn vyroben. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu plynu pro účely nesouvisející s výrobou nebo zpracováním uvedených výrobků, zejména pak pro pohon vozidel.

      (5)  Od daně je osvobozen plyn maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty plynu odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

      (6)  Od daně je osvobozen plyn, který se v okamžiku vstupu na daňové území nachází v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu. Běžnou nádrží se pro účely této části rozumí nádrž, která umožňuje přímé použití plynu.

Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně

§ 9

      (1)  O vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně rozhoduje celní úřad.

      (2)  Návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně obsahuje

a)
identifikační údaje navrhovatele,

b)
předpokládané roční množství odebraného plynu osvobozeného od daně v MWh spalného tepla,

c)
typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo⁸), určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, je-li plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení⁶),

d)
výpis z obchodního rejstříku, nebo výpis z živnostenského rejstříku¹⁰) nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatel zahraniční osobou; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.

      (3)  Návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně rovněž obsahuje popis účelu a způsobu použití plynu osvobozeného od daně, včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož je plyn osvobozen od daně. Pokud je plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení⁶), musí návrh obsahovat také schéma zobrazující odběrné plynové zařízení instalované v odběrném místě navrhovatele odpovídající skutečnému stavu, včetně zařízení pro konečné využití plynu osvobozeného od daně.

§ 10

      (1)  Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů.

      (2)  Celní úřad vydá povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)
návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

b)
navrhovatel je bezúhonný,

c)
navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkurzním řízení a

d)
navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

      (3)  Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně se vydává na dobu 5 let.
§ 11

      (1)  Držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny.

      (2)  Dojde-li ke změně typu a čísla měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo⁸) určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, celní úřad na základě oznámení rozhodne do 30 dnů o změně původního povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

      (3)  Povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně zanikne

a)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

b)
zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

d)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo

e)
dnem zániku živnostenského oprávnění¹¹) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

      (4)  Celní úřad zruší povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, jestliže

a)
držitel povolení o zrušení povolení požádá,

b)
držitel povolení použil plyn osvobozený od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití plynu, nebo

c)
držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. d).

§ 12

Nabytí plynu bez daně

      Nabýt plyn bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí plynu bez daně. To neplatí pro nabytí plynu bez daně výrobou.

Povolení k nabytí plynu bez daně

§ 13

      (1)  O vydání povolení k nabytí plynu bez daně rozhoduje celní úřad.

      (2)  Návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně obsahuje

a)
identifikační údaje navrhovatele,

b)
předpokládané roční množství odebraného plynu bez daně v MWh,

c)
výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku¹⁰), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů,

d)
doklad prokazující, že navrhovatel je držitelem licence na obchod s plynem, pokud bude plyn odebírán převážně prostřednictvím plynárenského zařízení⁶).

§ 14

      (1)  Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů.

      (2)  Celní úřad vydá povolení k nabytí plynu bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)
návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

b)
navrhovatel je bezúhonný,

c)
navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkurzním řízení a

d)
navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

      (3)  Povolení k nabytí plynu bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

      (1)  Povolení k nabytí plynu bez daně zanikne

a)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

b)
zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

d)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení,

e)
dnem zániku nebo zrušení licence podle § 13 odst. 2 písm. d), nebo

f)
dnem zániku živnostenského oprávnění¹¹) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

      (2)  Celní úřad zruší povolení k nabytí plynu bez daně, jestliže

a)
držitel povolení o zrušení povolení požádá,

b)
držitel povolení nabývá plyn bez daně převážně za jiným účelem než za účelem jeho dalšího prodeje, nebo

c)
držitel povolení opakovaně porušil zákaz stanovený v § 16, nebo povinnost stanovenou v § 17, nebo mu byla opakovaně uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. c).

§ 16

Zákaz dodání plynu

      (1)   Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) až g) fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně.

      (2)  Dodavatel nesmí na daňovém území dodat plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

      (1)   Při dodání plynu konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání plynu bez daně jinému dodavateli vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

      (2)  Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání plynu konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje dodavatele,

b)
identifikační údaje konečného spotřebitele,

c)
typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo, je-li plyn dodáván prostřednictvím plynárenského zařízení⁶),

d)
množství dodaného plynu v MWh spalného tepla, s výjimkou plynu osvobozeného od daně,

e)
množství dodaného plynu osvobozeného od daně v MWh spalného tepla,

f)
účel použití,

g)
výši daně celkem v Kč,

h)
den dodání,

i)
datum vystavení daňového dokladu,

j)
číslo daňového dokladu.

      (3)  Pokud je konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně dodán plyn osvobozený od daně, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o plyn osvobozený od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož je tento plyn osvobozen od daně.

      (4)  Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání plynu bez daně jinému dodavateli, obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje dodavatele, který dodává plyn,

b)
identifikační údaje dodavatele, který nabývá plyn,

c)
množství dodaného plynu v MWh spalného tepla,

d)
den dodání,

e)
datum vystavení dokladu o prodeji,

f)
číslo dokladu o prodeji.

      (5)  Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je opatřen zaručeným elektronickým podpisem¹²) nebo elektronickou značkou¹³) dodavatele.

Evidence

§ 18

      (1)  Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

a)
nabytého plynu,

b)
dodaného plynu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně a plynu dodaného bez daně, s uvedením účelu použití plynu,

c)
dodaného plynu osvobozeného od daně,

d)
dodaného plynu bez daně,

e)
plynu použitého pro vlastní spotřebu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu, pokud dodavatel dodává takový plyn sám sobě,

f)
plynu osvobozeného od daně použitého pro vlastní spotřebu, pokud dodavatel dodává takový plyn sám sobě.

      (2)  Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je plyn nabýván a kterým je plyn dodáván, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence plynu podle odstavce 1 písm. b) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.

§ 19

      (1)  Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. e) a držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

a)
nabytého plynu,

b)
spotřebovaného plynu, s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu,

c)
spotřebovaného plynu osvobozeného od daně.

      (2)  Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je plyn nabýván, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

      Provozovatel distribuční soustavy²), provozovatel přepravní soustavy³) a provozovatel podzemního zásobníku plynu⁴) vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

a)
plynu použitého pro vlastní spotřebu s výjimkou plynu osvobozeného od daně, s uvedením účelu použití plynu,

b)
plynu osvobozeného od daně použitého pro vlastní spotřebu.

§ 21

      Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 22

      (1)  Pro účely této části se osobou požívající výsad a imunit podle mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu¹⁴) (dále jen ,,osoba požívající výsad a imunit"), rozumí

a)
diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b)
zvláštní mise,

c)
zastupitelství mezinárodní organizace,

d)
orgány Evropských společenství,

e)
člen diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu v tuzemsku,

f)
úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území, a státní úředník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území,

g)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

      (2)  Osobám požívajícím výsad a imunit vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněného plynu.

      (3)  Zaplacená daň se vrací na základě uplatňování principu vzájemnosti, který potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí, nebo v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které upravují postavení mezinárodních organizací a jejich úředníků.

§ 23

      (1)  Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem.

      (2)  Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.

      (3)  Orgány Evropských společenství se sídlem na daňovém území podávají daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území.

      (4)  Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.

      (5)  Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vrácení daně procesní postavení plátce bez povinnosti se registrovat.

§ 24

      Nárok na vrácení daně zanikne uplynutím 1 roku od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení daně orgánům Evropských společenství nezaniká.

§ 25

Zdaňovací období

      Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 26

Daňové přiznání a splatnost daně

      (1)  Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

      (2)  Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursního nebo insolvenčního řízení.

      (3)  Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.
Správní delikty

§ 27

      (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a)
jako dodavatel dodá na daňovém území plyn osvobozený od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně,

b)
jako dodavatel dodá na daňovém území plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně,

c)
jako dodavatel nevede evidenci podle § 18,

d)
jako plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. e) nebo jako držitel povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nevede evidenci podle § 19,

e)
jako provozovatel distribuční soustavy²), provozovatel přepravní soustavy³) nebo jako provozovatel podzemního zásobníku plynu⁴) nevede evidenci podle § 20,

f)
jako dodavatel nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a)
200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b),

b)
100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až f).

§ 28

      (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

      (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

      (3)  Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

      (4)  Správní delikty podle této části v prvním stupni projednává celní úřad.

      (5)  Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

      (6)  Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 29

Společná ustanovení

      (1)   Při správě daně, jakož i v řízeních o věcech upravených v této části se postupuje podle předpisu upravujícího správu daně, s výjimkou řízení o správních deliktech.

      (2)  Celní úřad je povinen uveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, a držitelů povolení k nabytí plynu bez daně. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje,

b)
typ a výrobní číslo měřicího zařízení, kterým je osazeno odběrné místo⁸) určené pro odběr plynu osvobozeného od daně, které je uvedeno v povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, je-li plyn nabýván prostřednictvím plynárenského zařízení⁶),

c)
adresu příslušného celního úřadu,

d)
datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně a povolení k nabytí plynu bez daně.

§ 30

Přechodná ustanovení

      (1)   Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

      (2)  Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně nebo na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu bez daně nebo za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, bylo-li návrhu vyhověno.

      (3)  Předmětem daně není plyn, který byl prostřednictvím plynárenského zařízení⁶) dodán konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu¹⁵) se množství plynu dodaného do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu¹⁵) se množství plynu dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu¹⁵) a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rozdělením naměřeného množství plynu od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání podle zvláštního právního předpisu¹⁶).

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

DA¶ Z PEVNîCH PALIV

Čl. LXXIII

§ 1

Předmět úpravy

      (1)   V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upraveny podmínky zdaňování pevných paliv daní z pevných paliv (dále jen ,,daň").

      (2)  Správu daně vykonávají celní orgány.
§ 2

Vymezení pojmů

      (1)   Pro účely této části se rozumí

a)
daňovým územím území České republiky,

b)
dodavatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nabývá pevná paliva bez daně za účelem jejich dalšího prodeje,

c)
konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně,

d)
kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku²), ve znění platném k 1. lednu 2002,

e)
klasifikací NACE odvětvová klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90, ve znění nařízení Komise (ES) č. 29/2002 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství,

f)
metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem DJ 27 ,,výroba základních kovů a hutních výrobků",

g)
mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem DI 26 ,,výroba ostatních nekovových minerálních výrobků",

h)
výrobou i těžba,

i)
identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince v České republice a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o fyzickou osobu.

      (2)  Pro účely této části se považuje za

a)
bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,

b)
den dodání první den, kdy může nabyvatel s pevnými palivy nakládat jako vlastník.

§ 3

Plátce daně

      (1)   Plátcem daně je

a)
dodavatel, který na daňovém území dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli,

b)
fyzická nebo právnická osoba, která použila pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

c)
fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněná pevná paliva, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.

      (2)  Plátce daně podá návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

      (3)  Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

      Předmětem daně jsou tato pevná paliva:

a)
černé uhlí, brikety, bulety a podobná pevná paliva vyrobená z černého uhlí uvedená pod kódem nomenklatury 2701,

b)
hnědé uhlí, hnědouhelné brikety, též aglomerované hnědé uhlí kromě gagátu (černého jantaru) uvedené pod kódem nomenklatury 2702,

c)
koks a polokoks z černého uhlí, hnědého uhlí nebo rašeliny, též aglomerovaný, retortové uhlí uvedené pod kódem nomenklatury 2704,

d)
ostatní uhlovodíky uvedené pod kódy nomenklatury 2706, 2708, 2713 až 2715, pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla.

§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

      (1)   Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

a)
dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli na daňovém území,

b)
spotřeby pevných paliv osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

c)
spotřeby nezdaněných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně.

      (2)  Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněná pevná paliva nebo pevná paliva osvobozená od daně, dodá taková pevná paliva jiné fyzické nebo právnické osobě.

§ 6

Základ a sazba daně

      (1)   Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku.

      (2)  Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku.

      (3)  Spalné teplo v původním vzorku se prokazuje výsledky měření akreditované laboratoře, které nesmí být starší než 1 rok. Pokud nelze spalné teplo v původním vzorku takto prokázat, stanoví se spalné teplo ve výši 33 GJ na tunu pevných paliv.

      (4)  Akreditovaná laboratoř má způsobilost zkušební laboratoře uznané národním akreditačním orgánem k provádění zkoušek nebo vzorkování vymezených v Osvědčení o akreditaci podle ČSN EN ISO 17025.

§ 7

Výpočet daně

      Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

      (1)   Od daně jsou osvobozena pevná paliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo použitá

a)
k výrobě elektřiny,

b)
pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla dodáváno domácnostem,

c)
jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby po vodách na daňovém území. Toto osvobození se netýká pevných paliv používaných pro soukromá rekreační plavidla vymezená v zákoně o spotřebních daních³),

d)
v chemických redukčních procesech ve vysokých pecích,

e)
v metalurgických procesech,

f)
k mineralogickým postupům,

g)
k výrobě koksu,

h)
k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo, nebo

i)
k technologickým účelům v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena.

      (2)  Nabýt pevná paliva osvobozená od daně podle odstavce 1 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.

      (3)  Od daně jsou dále osvobozena pevná paliva maximálně do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát při dopravě a skladování. Celní úřad je oprávněn posoudit, zda vzniklé ztráty pevných paliv odpovídají charakteru činnosti plátce daně a obvyklé výši ztrát jiných plátců daně při stejné nebo obdobné činnosti, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.

Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně

§ 9

      (1)  O vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně rozhoduje celní úřad.

      (2)  Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně obsahuje

a)
identifikační údaje navrhovatele,

b)
předpokládané roční množství odebraných pevných paliv osvobozených od daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,

c)
výpis z obchodního rejstříku, nebo výpis z živnostenského rejstříku⁴), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatel zahraniční osobou; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.

      (3)  Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně musí rovněž obsahovat popis účelu a způsob použití pevných paliv osvobozených od daně včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož jsou pevná paliva osvobozena od daně.

§ 10

      (1)  Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů.

      (2)  Celní úřad vydá povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)
návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

b)
navrhovatel je bezúhonný,

c)
navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkurzním řízení a

d)
navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 3 písm. b) nebo c).

      (3)  Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 11

      (1)  Držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) do 15 dnů ode dne jejich změny.

      (2)  Povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně zanikne

a)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

b)
zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

d)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo

e)
dnem zániku živnostenského oprávnění⁵)nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

      (3)  Celní úřad zruší povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, jestliže

a)
držitel povolení o zrušení povolení požádá,

b)
držitel povolení použil pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití pevných paliv, nebo

c)
držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. d).

§ 12

Nabytí pevných paliv bez daně

      Nabýt pevná paliva bez daně může na daňovém území pouze dodavatel, a to pouze na základě povolení k nabytí pevných paliv bez daně. To neplatí pro nabytí pevných paliv bez daně výrobou.

Povolení k nabytí pevných paliv bez daně

§ 13

      (1)  O vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně rozhoduje celní úřad.

      (2)  Návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně obsahuje

a)
identifikační údaje navrhovatele,

b)
předpokládané roční množství odebraných pevných paliv bez daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,

c)
výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku⁴), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.

§ 14

      (1)  Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů.

      (2)  Celní úřad vydá povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)
návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

b)
navrhovatel je bezúhonný,

c)
navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkursním řízení a

d)
navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

      (3)  Povolení k nabytí pevných paliv bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

      (1)  Povolení k nabytí pevných paliv bez daně zanikne

a)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

b)
zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

d)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo

e)
dnem zániku živnostenského oprávnění⁵) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

      (2)  Celní úřad zruší povolení k nabytí pevných paliv bez daně, jestliže

a)
držitel povolení o zrušení povolení požádá,

b)
držitel povolení nabývá pevná paliva bez daně převážně za jiným účelem než za účelem jejich dalšího prodeje, nebo

c)
držitel povolení opakovaně porušil zákaz stanovený v § 16, nebo povinnost stanovenou v § 17, nebo mu byla opakovaně uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. c).

§ 16

Zákaz dodání pevných paliv

      (1)   Dodavatel nesmí na daňovém území dodat pevná paliva osvobozená od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.

      (2)  Dodavatel nesmí na daňovém území dodat pevná paliva bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

      (1)   Při dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání pevných paliv bez daně jinému dodavateli vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

      (2)  Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání pevných paliv konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje dodavatele,

b)
identifikační údaje konečného spotřebitele,

c)
množství a druh dodaných pevných paliv v GJ spalného tepla v původním vzorku, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně,

d)
množství a druh dodaných pevných paliv osvobozených od daně v GJ spalného tepla v původním vzorku,

e)
výši daně celkem v Kč,

f)
den dodání,

g)
datum vystavení daňového dokladu,

h)
číslo daňového dokladu.

      (3)  Pokud jsou konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně dodána pevná paliva osvobozená od daně, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o pevná paliva osvobozená od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož jsou tato pevná paliva osvobozena od daně.

      (4)  Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání pevných paliv bez daně jinému dodavateli, obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje dodavatele, který dodává pevná paliva,

b)
identifikační údaje dodavatele, který nabývá pevná paliva,

c)
množství a druh dodaných pevných paliv v GJ spalného tepla v původním vzorku,

d)
den dodání,

e)
datum vystavení dokladu o prodeji,

f)
číslo dokladu o prodeji.

      (5)  Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je opatřen zaručeným elektronickým podpisem⁶) nebo elektronickou značkou⁷) dodavatele.

Evidence

§ 18

      (1)  Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství a druzích

a)
nabytých pevných paliv,

b)
dodaných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně a pevných paliv dodaných bez daně,

c)
dodaných pevných paliv osvobozených od daně,

d)
dodaných pevných paliv bez daně,

e)
spotřebovaných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně,

f)
spotřebovaných pevných paliv osvobozených od daně,

g)
zásob pevných paliv.

      (2)  Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých jsou pevná paliva nabyta a kterým jsou pevná paliva dodána, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence pevných paliv podle odstavce 1 písm. b) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.
§ 19

      (1)  Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. c) a držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství a druzích

a)
nabytých pevných paliv,

b)
spotřebovaných pevných paliv, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně,

c)
spotřebovaných pevných paliv osvobozených od daně,

d)
zásob pevných paliv.

      (2)  Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých jsou pevná paliva nabyta, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

      Evidence podle § 18 a 19 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 21

      (1)  Pro účely této části se osobou požívající výsad a imunit podle mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu⁸) (dále jen ,,osoba požívající výsad a imunit"), rozumí

a)
diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b)
zvláštní mise,

c)
zastupitelství mezinárodní organizace,

d)
orgány Evropských společenství,

e)
člen diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu v tuzemsku,

f)
úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území, a státní úředník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území,

g)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

      (2)  Osobám požívajícím výsad a imunit vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněných pevných paliv.

      (3)  Zaplacená daň se vrací na základě uplatňování principu vzájemnosti, který potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí, nebo v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které upravují postavení mezinárodních organizací a jejich úředníků.

§ 22

      (1)  Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem.

      (2)  Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.

      (3)  Orgány Evropských společenství se sídlem na daňovém území podávají daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území.

      (4)  Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.

      (5)  Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vrácení daně procesní postavení poplatníka bez povinnosti se registrovat.

§ 23

      Nárok na vrácení daně zaniká uplynutím jednoho roku od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení daně orgánům Evropských společenství nezaniká.
§ 24

Zdaňovací období

      Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 25

Daňové přiznání a splatnost daně

      (1)   Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

      (2)  Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursního nebo insolvenčního řízení.

      (3)  Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

Správní delikty

§ 26

      (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a)
jako dodavatel dodá na daňovém území pevná paliva osvobozená od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně,

b)
jako dodavatel dodá na daňovém území pevná paliva bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně,

c)
jako dodavatel nevede evidenci podle § 18,

d)
jako plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. c) nebo jako držitel povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně nevede evidenci podle § 19,

e)
jako dodavatel nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a)
200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b),

b)
100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e).

§ 27

      (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

      (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

      (3)  Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

      (4)  Správní delikty podle této části v prvním stupni projednává celní úřad.

      (5)  Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

      (6)  Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 28

Společná ustanovení

      (1)   Při správě daně, jakož i v řízeních o věcech upravených v této části se postupuje podle předpisu upravujícího správu daně, s výjimkou řízení o správních deliktech.

      (2)  Celní úřad je povinen uveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, a držitelů povolení k nabytí pevných paliv bez daně. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje,

b)
adresu příslušného celního úřadu,

c)
datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně.

§ 29

Přechodná ustanovení

      (1)   Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

      (2)  Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo na vydání povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí pevných paliv bez daně nebo za držitele povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně, bylo-li návrhu vyhověno.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

DA¶ Z ELEKTŘINY

Čl. LXXIV

§ 1

Předmět úpravy

      (1)   V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upraveny podmínky zdaňování elektřiny daní z elektřiny (dále jen ,,daň").

      (2)  Správu daně vykonávají celní orgány.

§ 2

Vymezení pojmů

      (1)   Pro účely této části se rozumí

a)
daňovým územím území České republiky,

b)
dodavatelem obchodník s elektřinou²), výrobce³) podle energetického zákona a operátor trhu s elektřinou⁴),

c)
konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy⁵), provozovatel přenosové soustavy⁶),

d)
ekologicky šetrnou elektřinou elektřina

      1.  pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie,

      2.  vyrobená ve vodních elektrárnách,

      3.  vyrobená z biomasy⁷) nebo produktů vyrobených z biomasy,

      4.  vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů, nebo

      5.  vyrobená z palivových článků,

e)
klasifikací NACE odvětvová klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Rady (EHS) č. 3037/90, ve znění nařízení Komise (ES) č. 29/2002 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství,

f)
metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem DJ 27 ,,výroba základních kovů a hutních výrobků",

g)
mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem DI 26 ,,výroba ostatních nekovových minerálních výrobků",

h)
kódem nomenklatury číselné označení výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku⁸), ve znění platném k 1. lednu 2002,

i)
identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa místa trvalého pobytu státního občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince v České republice a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jedná-li se o fyzickou osobu.

      (2)  Pro účely této části se považuje za

a)
bezúhonného ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za hospodářský trestný čin, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen,

b)
den dodání den odečtu z měřicího zařízení, popřípadě den zjištění skutečné spotřeby elektřiny.

§ 3

Plátce daně

      (1)   Plátcem daně je

a)
dodavatel, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli,

b)
provozovatel distribuční soustavy⁵) a provozovatel přenosové soustavy⁶),

c)
fyzická nebo právnická osoba, která použila elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

d)
fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněnou elektřinu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně.

      (2)  Plátce daně podá návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

      (3)  Postavení plátce daně bez povinnosti se registrovat má dodavatel, kterému nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 4

Předmět daně

      Předmětem daně je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716.
§ 5

Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit

      (1)   Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem

a)
dodání elektřiny konečnému spotřebiteli na daňovém území,

b)
spotřeby elektřiny osvobozené od daně podle § 8 odst. 2 k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, nebo

c)
spotřeby nezdaněné elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně.

      (2)  Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud fyzická nebo právnická osoba, která nabyla zdaněnou elektřinu nebo elektřinu osvobozenou od daně, dodá takovou elektřinu jiné fyzické nebo právnické osobě.

§ 6

Základ a sazba daně

      (1)   Základem daně je množství elektřiny v MWh.

      (2)  Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh.

§ 7

Výpočet daně

      Výše daně se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně.

§ 8

Osvobození od daně

      (1)   Od daně je osvobozena elektřina

a)
ekologicky šetrná,

b)
vyrobená v dopravních prostředcích, pokud je tam spotřebována,

c)
vyrobená ze zdaněných výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně, v zařízeních se jmenovitým elektrickým výkonem do 2 MW, pokud je taková elektřina spotřebována přímo nebo je dodávána prostřednictvím vedení, kterým je dodávána výhradně taková elektřina.

      (2)  Od daně je osvobozena také elektřina určená k použití nebo použitá

a)
k technologickým účelům nezbytným pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla⁹),

b)
k technologickým účelům nezbytným k udržení schopnosti vyrábět elektřinu nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla⁹),

c)
ke krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě,

d)
při provozování dráhy a drážní dopravy pro přepravu osob a věcí na dráze železniční, tramvajové a trolejbusové,

e)
při elektrolytických nebo metalurgických procesech, nebo

f)
k mineralogickým postupům.

      (3)  Nabýt elektřinu osvobozenou od daně podle odstavce 2 jinak než výrobou může pouze konečný spotřebitel, který je držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

      (4)  Je-li elektřina uvedená v odstavci 2 odebírána konečným spotřebitelem od dodavatele, je taková elektřina osvobozena od daně pouze tehdy, pokud byla odebrána do odběrného místa¹⁰) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, jehož registrační číslo¹¹) je uvedeno v povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně

§ 9

      (1)  O vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně rozhoduje celní úřad.

      (2)  Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně obsahuje

a)
identifikační údaje navrhovatele,

b)
předpokládané roční množství odebrané elektřiny osvobozené od daně v MWh,

c)
registrační číslo¹¹) odběrného místa¹⁰) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně,

d)
rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, výpis z obchodního rejstříku, nebo výpis z živnostenského rejstříku¹²), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatel zahraniční osobou; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů.

      (3)  Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně musí rovněž obsahovat

a)
popis účelu a způsobu použití elektřiny osvobozené od daně včetně odkazu na ustanovení této části, podle něhož je elektřina osvobozená od daně,

b)
schéma zobrazující odběrné elektrické zařízení v odběrném místě navrhovatele odpovídající skutečnému stavu, včetně zařízení využívajících elektřinu osvobozenou od daně.

§ 10

      (1)  Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 9 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů.

      (2)  Celní úřad vydá povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)
návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 9 odst. 2 a 3,

b)
navrhovatel je bezúhonný,

c)
navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkursním řízení a

d)
navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 11 odst. 4 písm. b) nebo c).

      (3)  Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně se vydává na dobu 5 let.

§ 11

      (1)  Držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně je povinen oznámit celnímu úřadu každou změnu údajů uvedených v § 9 odst. 2 písm. c) a d) a v § 9 odst. 3 do 15 dnů ode dne jejich změny.

      (2)  Dojde-li ke změně registračního čísla¹¹) odběrného místa¹⁰) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně, celní úřad na základě oznámení rozhodne do 30 dnů o změně původního povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

      (3)  Povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně zanikne

a)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

b)
zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

d)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení, nebo

e)
dnem zániku živnostenského oprávnění¹³) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

      (4)  Celní úřad zruší povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, jestliže

a)
držitel povolení o zrušení povolení požádá,

b)
držitel povolení použil elektřinu osvobozenou od daně k jiným účelům, než na které se osvobození od daně vztahuje, a nepřiznal daň odpovídající jinému účelu použití elektřiny, nebo

c)
držiteli povolení byla opakovaně uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. d).

§ 12

Nabytí elektřiny bez daně

      Nabýt elektřinu bez daně může na daňovém území pouze obchodník s elektřinou, a to pouze na základě povolení k nabytí elektřiny bez daně. To neplatí pro nabytí elektřiny bez daně výrobou a nabytí elektřiny operátorem trhu s elektřinou⁴).

Povolení k nabytí elektřiny bez daně

§ 13

      (1)  O vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně rozhoduje celní úřad.

      (2)  Návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně obsahuje

a)
identifikační údaje navrhovatele,

b)
předpokládané roční množství odebrané elektřiny bez daně v MWh,

c)
výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku¹²), nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba; výpis nesmí být v den podání návrhu starší více než 30 dnů,

d)
doklad prokazující, že navrhovatel je držitelem licence na obchod s elektřinou.

§ 14

      (1)  Je-li navrhovatelem, statutárním orgánem navrhovatele nebo členem statutárního orgánu navrhovatele zahraniční fyzická osoba, přikládá navrhovatel k návrhu podle § 13 odst. 2 doklady odpovídající výpisům z evidence Rejstříku trestů vydané státem, jehož je tato osoba občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců v zahraničí. Zdržovala-li se zahraniční fyzická osoba v době podle věty první v České republice, vyžádá si celní úřad výpis z evidence Rejstříku trestů.

      (2)  Celní úřad vydá povolení k nabytí elektřiny bez daně, jsou-li splněny následující podmínky:

a)
návrh na vydání povolení obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 13 odst. 2,

b)
navrhovatel je bezúhonný,

c)
navrhovatel není v úpadku podle insolvenčního zákona nebo v konkursním řízení a

d)
navrhovateli nebylo v posledním roce zrušeno povolení podle § 15 odst. 2 písm. b) nebo c).

      (3)  Povolení k nabytí elektřiny bez daně se vydává na dobu 5 let.

§ 15

      (1)  Povolení k nabytí elektřiny bez daně zanikne

a)
uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

b)
zánikem právnické osoby, je-li držitel povolení právnickou osobou,

c)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele povolení,

d)
dnem nabytí právní moci usnesení soudu o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku držitele povolení,

e)
dnem zániku nebo zrušení licence podle § 13 odst. 2 písm. d), nebo

f)
dnem zániku živnostenského oprávnění¹³) nebo jiného obdobného oprávnění držitele povolení.

      (2)  Celní úřad zruší povolení k nabytí elektřiny bez daně, jestliže

a)
držitel povolení o zrušení povolení požádá,

b)
držitel povolení nabývá elektřinu bez daně převážně za jiným účelem než za účelem jejího dalšího prodeje, nebo

c)
držitel povolení opakovaně porušil zákaz stanovený v § 16 nebo povinnost stanovenou v § 17, nebo mu byla opakovaně uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. c).

§ 16

Zákaz dodání elektřiny

      (1)   Dodavatel nesmí na daňovém území dodat elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně.

      (2)  Dodavatel nesmí na daňovém území dodat elektřinu bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně.

§ 17

Daňový doklad a doklad o prodeji

      (1)   Při dodání elektřiny konečnému spotřebiteli vystavuje dodavatel daňový doklad. Při dodání elektřiny bez daně obchodníkovi s elektřinou vystavuje dodavatel doklad o prodeji.

      (2)  Daňový doklad podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání elektřiny konečnému spotřebiteli, obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje dodavatele,

b)
identifikační údaje konečného spotřebitele,

c)
registrační číslo¹¹) odběrného místa¹⁰),

d)
množství dodané elektřiny v MWh, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,

e)
množství dodané elektřiny osvobozené od daně v MWh,

f)
výši daně celkem v Kč,

g)
den dodání,

h)
datum vystavení daňového dokladu,

i)
číslo daňového dokladu.

      (3)  Pokud je konečnému spotřebiteli na základě povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně dodána elektřina osvobozená od daně podle § 8 odst. 2, musí být na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o elektřinu osvobozenou od daně s odkazem na příslušné ustanovení této části, na základě něhož je dodaná elektřina osvobozena od daně.

      (4)  Doklad o prodeji podle odstavce 1, který je dodavatel povinen vystavit do 15 dnů ode dne dodání elektřiny bez daně obchodníkovi s elektřinou, obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje dodavatele,

b)
identifikační údaje obchodníka s elektřinou,

c)
množství dodané elektřiny v MWh,

d)
den dodání,

e)
datum vystavení dokladu o prodeji,

f)
číslo dokladu o prodeji.

      (5)  Daňový doklad nebo doklad o prodeji lze vystavit se souhlasem fyzické nebo právnické osoby, která jej přijímá, v elektronické podobě, pokud je opatřen zaručeným elektronickým podpisem¹⁴) nebo elektronickou značkou¹⁵) dodavatele.

Evidence

§ 18

      (1)  Dodavatel vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

a)
nabyté elektřiny osvobozené od daně,

b)
nabyté elektřiny bez daně,

c)
dodané elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně a elektřiny dodané bez daně,

d)
dodané elektřiny osvobozené od daně,

e)
dodané elektřiny bez daně,

f)
elektřiny použité pro vlastní spotřebu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně, pokud dodavatel dodává takovou elektřinu sám sobě,

g)
elektřiny osvobozené od daně použité pro vlastní spotřebu, pokud dodavatel dodává takovou elektřinu sám sobě.

      (2)  Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je elektřina nabyta a kterým je elektřina dodána, a obsahuje jejich identifikační údaje. Evidence elektřiny podle odstavce 1 písm. c) nemusí být členěna podle jednotlivých fyzických nebo právnických osob.

§ 19

      (1)  Plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. d) a držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

a)
nabyté elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,

b)
nabyté elektřiny osvobozené od daně,

c)
spotřebované elektřiny, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,

d)
spotřebované elektřiny osvobozené od daně.

      (2)  Evidence podle odstavce 1 se člení podle fyzických nebo právnických osob, od kterých je elektřina nabyta, a obsahuje jejich identifikační údaje.

§ 20

      Provozovatel distribuční soustavy⁵) a provozovatel přenosové soustavy⁶) vede pro daňové účely za jednotlivá zdaňovací období evidenci o množství

a)
elektřiny použité pro vlastní spotřebu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně,

b)
elektřiny osvobozené od daně použité pro vlastní spotřebu.

§ 21

      Evidence podle § 18 až 20 se uchovává po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ke kterému se evidence vztahuje.

Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit

§ 22

      (1)  Pro účely této části se osobou požívající výsad a imunit podle mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu¹⁶) (dále jen ,,osoba požívající výsad a imunit"), rozumí

a)
diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b)
zvláštní mise,

c)
zastupitelství mezinárodní organizace,

d)
orgány Evropských společenství,

e)
člen diplomatické mise nebo konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu v tuzemsku,

f)
úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu na daňovém území České republiky a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí na daňovém území, a státní úředník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu na daňovém území,

g)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu e) nebo f), pokud s ní žije ve společné domácnosti na daňovém území, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

      (2)  Osobám požívajícím výsad a imunit vzniká nárok na vrácení daně dnem dodání zdaněné elektřiny.

      (3)  Zaplacená daň se vrací na základě uplatňování principu vzájemnosti, který potvrzuje Ministerstvo zahraničních věcí, nebo v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které upravují postavení mezinárodních organizací a jejich úředníků.

§ 23

      (1)  Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem.

      (2)  Osoba požívající výsad a imunit uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání. Daňové přiznání se podává do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok vznikl.

      (3)  Orgány Evropských společenství se sídlem na daňovém území podávají daňové přiznání prostřednictvím Ministerstva financí celnímu úřadu místně příslušnému podle jejich sídla na daňovém území.

      (4)  Osobě požívající výsad a imunit se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne, kdy byl nárok na vrácení daně vyměřen.

      (5)  Osoby požívající výsad a imunit mají pro účely vrácení daně procesní postavení poplatníka bez povinnosti se registrovat.

§ 24

      Nárok na vrácení daně zanikne uplynutím jednoho roku od konce zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení daně orgánům Evropských společenství nezanikne.

§ 25

Zdaňovací období

      Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 26

Daňové přiznání a splatnost daně

      (1)   Plátci daně, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání a zaplatit daň do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

      (2)  Daňové přiznání se podává i v průběhu konkursního nebo insolvenčního řízení.

      (3)  Dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost může plátce daně uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká. Tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

Správní delikty

§ 27

      (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a)
jako dodavatel dodá na daňovém území elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně,

b)
jako dodavatel dodá na daňovém území elektřinu bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně,

c)
jako dodavatel nevede evidenci podle § 18,

d)
jako plátce daně podle § 3 odst. 1 písm. d) nebo jako držitel povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně nevede evidenci podle § 19,

e)
jako provozovatel distribuční nebo přenosové soustavy nevede evidenci podle § 20,

f)
jako dodavatel nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.

      (2)  Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

a)
200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b),

b)
100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až f).

§ 28

      (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

      (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

      (3)  Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

      (4)  Správní delikty podle této části v prvním stupni projednává celní úřad.

      (5)  Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

      (6)  Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 29

Společná ustanovení

      (1)   Při správě daně, jakož i v řízeních o věcech upravených v této části se postupuje podle předpisu upravujícího správu daně, s výjimkou řízení o správních deliktech.

      (2)  Celní úřad je povinen uveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam plátců daně, konečných spotřebitelů, kteří jsou držiteli povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, a držitelů povolení k nabytí elektřiny bez daně. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)
identifikační údaje,

b)
registrační číslo¹¹) odběrného místa¹⁰) určeného pro odběr elektřiny osvobozené od daně uvedeného v povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně,

c)
adresu příslušného celního úřadu,

d)
datum vydání, zániku a zrušení povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně a povolení k nabytí elektřiny bez daně.

§ 30

Přechodná ustanovení

      (1)   Pokud vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit v období od 1. ledna 2008 do 31. ledna 2008, podá plátce daně návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději do 31. ledna 2008.

      (2)  Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny bez daně nebo na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně nejpozději do 15. ledna 2008, považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí elektřiny bez daně nebo za držitele povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, bylo-li návrhu vyhověno.

      (3)  Předmětem daně není elektřina, která byla dodána konečnému spotřebiteli do 1. ledna 2008. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu A nebo B podle zvláštního právního předpisu¹⁷) se množství elektřiny dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007. U konečných spotřebitelů vybavených měřením typu C podle zvláštního právního předpisu¹⁷) se množství elektřiny dodané do 1. ledna 2008 určí odečtem měřicího zařízení k 31. prosinci 2007, podle typového diagramu dodávky přiřazeného podle zvláštního právního předpisu¹⁷) a platného pro období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání, nebo rovnoměrným rozdělením dodané elektřiny na části úměrné délce období od data minulého dne dodání do 31. prosince 2007 a od 1. ledna 2008 do data dalšího dne dodání.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen

Čl. LXXV

      V zákoně č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135//1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 217/2005 Sb., § 2a zní:

,,§ 2a

      (1)  Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost při uplatňování a regulaci cen u zdravotních výkonů, léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků provádí cenovou kontrolu u zdravotních výkonů.

      (2)  Státní ústav pro kontrolu léčiv vydává rozhodnutí o stanovení maximálních cen léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely podle cenových předpisů a provádí cenovou kontrolu u léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků.".

Čl.  LXXVI

Přechodná ustanovení

      1. Cenová regulace zdravotních výkonů, stomatologických výrobků a zdravotnických prostředků, stanovená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních cenových předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za cenovou regulaci stanovenou podle tohoto zákona, až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

      2.  Cenová regulace léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely provedená podle dosavadních cenových předpisů jiným způsobem než stanovením maximální ceny, se považuje za cenovou regulaci podle tohoto zákona až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o cenách

Čl. LXXVII

      V § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., se za slova ,,v Cenovém věstníku," vkládají slova ,,Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví,".

ČÁST PADESÁTÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl. LXXVIII

      Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 69/2007 Sb., se mění takto:

      V § 1 odst. 2 písmeno e) se číslo ,,15 000 000" nahrazuje číslem ,,25 000 000".

Čl.  LXXIX

Přechodná ustanovení

      1.  Ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2008, pokud dále není stanoveno jinak.

      2.  Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na účetní jednotky, které byly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které ke dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje povinnost ukončit vedení účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních obdobích.

      3.  Na fyzické osoby, které se staly účetními jednotkami podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které ke dni účinnosti tohoto zákona nejsou účetní jednotkou podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a jejichž obrat podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve zně-ní účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v kalendářním roce 2006 nepřesáhl částku 25 000 000 Kč se nevztahuje povinnost podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. LXXX

      Zrušuje se:

1.  Zákon č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách).

2.  Nařízení vlády č. 588/2006 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

ÚČINNOST

Čl. LXXXI

      1.  Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení

a)
čl. XXVIII bodů 37 a 38, 40 až 49, 51, čl. XXIX bodu 1, čl. XXXV bodu 7 a čl. XXXVI bodu 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení,

b)
čl. XXXIX a čl. XL, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2007,

c)
čl. I bodů 50, 65, 131, 169, 171, 180, 186, 190, 211, čl. XX bodů 4 a 7, čl. XXIII bodů 4, 11 a 27, čl. XXV bodu 13, čl. XXXV bodů 3, 6 a 17, čl. XXXVI bodů 6 až 11 a 14, čl. XLII bodu 2, čl. XLIII bodu 2, čl. XLIV bodu 2, čl. XLV bo- du 2, čl. XLVI bodu 3, čl. XLVII bodu 2, čl. XLIX bodu 6, čl. L bodu 2 a čl. LII až LVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009,

d)
čl. XXVIII bodů 36, 39 a 50, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2009,

e)
čl. I bodů 4 a 66, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010.

      2.  Ustanovení § 48 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem 1. ledna 2011.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

––––––––––––––––––––

¹)
Například § 8 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
²)
§ 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 582/2006 Sb., o vyhlášení platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007.
¹)
Například § 16 odst. 4 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 626/2004 Sb.
²)
§ 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/ /1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 583/2006 Sb., o vyhlášení platové základny pro určení platu podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007.
¹)
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění. Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice 92/81/EHS, směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady 96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady 2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady 2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice 69/169/EHS a 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/ /468/ES a směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/ /EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
²)
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 19 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
³)
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 21 zákona č. 458/2000 Sb.
⁴)
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 20 zákona č. 458/2000 Sb.
⁵)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.
⁶)
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
⁷)
§ 49 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
⁸)
§ 2 odst. 2 písm. b) bod 6 zákona č. 458/2000 Sb.
⁹)
Zákon č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
¹⁰)
§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
¹¹)
§ 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
¹²)
§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
¹³)
§ 2 písm. c) zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
¹⁴)
Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
¹⁵)
Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu.
¹⁶)
Příloha č. 2 vyhlášky č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství.
¹)
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění. Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice 92/81/EHS, směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady 96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady 2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady 2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice 69/169/EHS a 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/ /468/ES a směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/ /EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
²)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.
³)
§ 49 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
⁴)
§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
⁵)
§ 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
⁶)
§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
⁷)
§ 2 písm. c) zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
⁸)
Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
¹)
Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění. Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnice Rady 92/108/EHS ze dne 14. prosince 1992, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani a směrnice 92/81/EHS, směrnice Rady 94/74/ES ze dne 22. prosince 1994, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice 92/81/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů a směrnice 92/82/EHS o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů, směrnice Rady 96/99/ES ze dne 30. prosince 1996, kterou se mění směrnice 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, směrnice Rady 2000/44/ES ze dne 30. června 2000, kterou se mění směrnice 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení u výrobků podléhajících spotřební dani, které se dovážejí do Švédska z jiných členských států, směrnice Rady 2000/47/ES ze dne 20. července 2000, kterou se mění směrnice 69/169/EHS a 92/12/EHS, pokud jde o dočasná množstevní omezení při dovozu piva do Finska, nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/ /468/ES a směrnice Rady 2004/106/ES ze dne 16. listopadu 2004, kterou se mění směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného a 92/12/ /EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
²)
§ 2 odst. 2 písm. a) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
³)
§ 2 odst. 2 písm. a) bod 28 zákona č. 458/2000 Sb.
⁴)
§ 27 zákona č. 458/2000 Sb.
⁵)
§ 2 odst. 2 písm. a) bod 20 zákona č. 458/2000 Sb.
⁶)
§ 2 odst. 2 písm. a) bod 21 zákona č. 458/2000 Sb.
⁷)
§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
⁸)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001.
⁹)
§ 2 odst. 2 písm. a) bod 7 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb.
¹⁰)
§ 2 odst. 2 písm. a) bod 14 zákona č. 458/2000 Sb.
¹¹)
§ 2 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 552/2006 Sb.
¹²)
§ 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
¹³)
§ 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
¹⁴)
§ 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
¹⁵)
§ 2 písm. c) zákona č. 227/2000 Sb., ve znění zákona č. 440/2004 Sb.
¹⁶)
Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu.
¹⁷)
Vyhláška č. 541/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 552/2006 Sb.