ZÁKON ze dne 2. května 2013 o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 2. května 2013
o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za nichž správce daně spolupracuje s příslušnými orgány jiných států, a to
- a)
- v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní1) ve vztahu k jinému členskému státu Evropské unie (dále jen ˙jiný členský stát˙), nebo
- b)
- na základě mezinárodní smlouvy v oblasti daní,
která je součástí právního řádu České republiky (dále jen ˙mezinárodní
smlouva˙), ve vztahu ke státu nebo jurisdikci, s nimiž byla mezinárodní
smlouva uzavřena (dále jen ˙smluvní stát˙).
(2) Mezinárodní spolupráce při správě daní (dále jen ˙mezinárodní spolupráce˙) se poskytuje nebo přijímá ve formě
- a)
- výměny informací na žádost,
- b)
- automatické výměny informací,
- c)
- výměny informací z vlastního podnětu,
- d)
- doručování písemností,
- e)
- účasti při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně, nebo
- f)
- provádění souběžných daňových kontrol.
(3) Informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí informace, u nichž může správce daně důvodně předpokládat jejich význam pro správu daní.
(4) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí
- a)
- daň z příjmů fyzických osob,
- b)
- daň z příjmů právnických osob,
- c)
- daň z nemovitostí,
- d)
- daň dědická,
- e)
- daň darovací,
- f)
- daň z převodu nemovitostí,
- g)
- silniční daň,
- h)
- místní poplatek,
- i)
- peněžité plnění obdobného charakteru jako peněžité
plnění podle písmen a) až h) uložené jiným členským státem nebo jeho
územním nebo správním celkem, nebo
- j)
- peněžité plnění stanovené mezinárodní smlouvou s výjimkou povinných příspěvků na sociální pojištění.
(5) Podle tohoto zákona se nepostupuje při
- a)
- vzájemné pomoci mezi příslušnými státy v trestních věcech,
- b)
- mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo
- c)
- zdaňování příjmu úrokového charakteru, pokud je postup upraven jiným právním předpisem.
(1) Jiným státem se pro účely tohoto zákona rozumí
- a)
- jiný členský stát, nebo
- b)
- smluvní stát.
(2) Kontaktním místem jiného státu se pro účely tohoto zákona rozumí orgán příslušný k provádění mezinárodní spolupráce
- a)
- v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní1), nebo
- b)
- na základě mezinárodní smlouvy.
Při provádění mezinárodní spolupráce se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(1) Ministerstvo financí (dále jen ˙ministerstvo˙) zabezpečuje provádění mezinárodní spolupráce.
(2) Ministerstvo bezodkladně informuje Evropskou komisi o tom, který orgán vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu a působnost kontaktního orgánu; tuto informaci zašle současně příslušným orgánům jiných členských států.
(3) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji orgán, který vykonává působnost kontaktního orgánu.
Kontaktním místem je ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní orgán.
(1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu.
(2) Ústřední kontaktní orgán zajišťuje komunikaci s kontaktními místy jiného státu.
(3) Ústřední kontaktní orgán vede seznam kontaktních orgánů a tento seznam zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(4) Ústřední kontaktní orgán může převzít vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce, i když je k jejímu vyřízení příslušný kontaktní orgán. O tomto postupu uvědomí tento kontaktní orgán a informuje dožadující kontaktní místo jiného státu.
(1) Ministerstvo může pověřit správce daně výkonem působnosti kontaktního orgánu; o tomto pověření informuje bezodkladně ústřední kontaktní orgán a Evropskou komisi.
(2) Kontaktní orgán je při provádění mezinárodní spolupráce podřízen ústřednímu kontaktnímu orgánu.
(3) Kontaktní orgán uvědomí ústřední kontaktní orgán o žádosti odeslané přímo kontaktnímu místu jiného státu nebo o žádosti obdržené přímo od kontaktního místa jiného státu, jakož i o odpovědi na obdrženou žádost.
(4) Pokud kontaktní orgán obdrží žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce, která vyžaduje přijmout opatření, jež nespadají do jeho působnosti, postoupí žádost bezodkladně ústřednímu kontaktnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující kontaktní místo jiného státu. Lhůta pro vyřízení žádosti stanovená v § 10 odst. 2 nebo 3 začíná v případě tohoto postupu běžet prvním dnem následujícím po postoupení žádosti ústřednímu kontaktnímu orgánu.
(1) Úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy při poskytování mezinárodní spolupráce provádí správce daně určený kontaktním místem.
(2) Správce daně bezodkladně informuje kontaktní místo o provedených úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech a předává mu nezbytné podklady pro poskytnutí mezinárodní spolupráce, popřípadě může prostřednictvím kontaktního místa požádat dožadující kontaktní místo jiného státu o doplnění podkladů.
(3) Správce daně může žádat o mezinárodní spolupráci pouze prostřednictvím kontaktního místa, kterému předá zpracovanou žádost, popřípadě doplní podklady nezbytné k provádění mezinárodní spolupráce.
HLAVA III
(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o poskytnutí informací vztahujících se ke správě daní, pokud vlastní zdroje informací již byly vyčerpány nebo by jejich získání ohrozilo cíl správy daní.
(2) Ode dne odeslání žádosti kontaktního místa do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce v dané věci lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu neběží.
(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu poskytne kontaktní místo informace vztahující se ke správě daní, které má k dispozici. V opačném případě provede úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy nezbytné k získání požadovaných informací.
(4) V žádosti podle odstavce 1 nebo 3 lze dožádat provedení určitých úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů nezbytných k získání požadovaných informací; toto dožádání musí být zvlášť odůvodněno.
(5) Pokud se kontaktní místo domnívá, že určité úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy, o jejichž provedení bylo podle odstavce 4 dožádáno, není nutné nebo je nelze provést, sdělí to kontaktnímu místu jiného státu bezodkladně včetně uvedení důvodů.
(6) Pokud nelze vyhovět výslovné žádosti kontaktního místa jiného státu o poskytnutí originálu písemnosti, poskytne kontaktní místo její kopii nebo stejnopis.
(1) Kontaktní místo potvrdí obdržení žádosti o poskytnutí informací kontaktnímu místu jiného členského státu bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne obdržení žádosti, a to zpravidla prostřednictvím společné sítě elektronických komunikací Evropské unie (dále jen ˙společná komunikační síť˙).
(2) Kontaktní místo poskytne informace podle § 9 bezodkladně, nejpozději do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti, a nemá-li takové informace k dispozici, poskytne je nejpozději do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti, nedohodne-li se s kontaktním místem jiného státu na lhůtě delší.
(3) Pokud kontaktní místo nemůže poskytnout informace kontaktnímu místu jiného státu ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, vyrozumí jej bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti, o důvodech neposkytnutí informací a o datu, kdy lze předpokládat, že požadované informace poskytne.
(1) Kontaktní místo oznámí kontaktnímu místu jiného státu do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o poskytnutí informací případné nedostatky v žádosti a vyžádá si její doplnění.
(2) Lhůty stanovené v § 10 odst. 2 začínají běžet prvním dnem po obdržení potřebných doplňujících informací.
(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí informací, pokud dožadující kontaktní místo jiného státu
- a)
- nevyčerpalo možnosti získání
informací podle právního řádu tohoto jiného státu s výjimkou případů,
kdy by jejich vyčerpání ohrozilo účel získání těchto informací, nebo
- b)
- není oprávněno podle právního řádu tohoto jiného státu obdobné informace poskytovat.
(2) Pokud kontaktní místo nemá požadované informace k dispozici a nemůže je žádným způsobem získat nebo odmítne poskytnout informace z důvodů stanovených v odstavci 1, vyrozumí bezodkladně o důvodech neposkytnutí informací dožadující kontaktní místo jiného státu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti.
(3) Kontaktní místo nesmí odmítnout poskytnutí informací z důvodu, že tyto informace nemají význam pro účely správy daní v České republice.
(1) Ústřední kontaktní orgán pravidelně poskytuje kontaktnímu místu jiného státu informace týkající se osob, které jsou podle právních předpisů tohoto jiného státu podrobeny v tomto jiném státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, a to podle druhů příjmu nebo majetku
- a)
- uvedených v příslušném předpise Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní2) a stanovených vyhláškou ministerstva, nebo
- b)
- na základě mezinárodní smlouvy.
(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) se poskytují pouze o druzích příjmu nebo majetku, u nichž jsou informace dostupné. Tyto druhy sdělí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi a ministerstvu.
(3) Pokud není stanoveno jinak, poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 alespoň jednou za kalendářní rok, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém informace získal.
(4) Pokud Česká republika poskytuje informace o jiných druzích příjmu nebo majetku, než stanovených vyhláškou podle odstavce 1 písm. a) jinému členskému státu na základě jejich vzájemné dohody nebo na základě mezinárodní smlouvy, oznámí ústřední kontaktní orgán tuto skutečnost Evropské komisi a poskytne jí tuto dohodu nebo mezinárodní smlouvu.
(5) Ústřední kontaktní orgán sdělí jednou ročně Evropské komisi informace o objemu automatických výměn ve vztahu k členským státům, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém byly poskytnuty. Pokud jsou dostupné, poskytne současně informace o nákladech a přínosech souvisejících s prováděním této formy mezinárodní spolupráce.
(6) Ústřední kontaktní orgán může sdělit ústřednímu kontaktnímu orgánu jiného členského státu, že požaduje, aby mu nebyly poskytovány informace týkající se určitého druhu příjmu nebo majetku stanoveného vyhláškou podle odstavce 1 písm. a) anebo příjmu nebo majetku nepřesahujícího určitou částku; o tomto informuje Evropskou komisi a ministerstvo.
(1) Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud
- a)
- důvodně předpokládá, že v tomto jiném státě může dojít ke zkrácení daně,
- b)
- daňovému subjektu byla stanovena nižší daň nebo
bylo uplatněno osvobození od daně v České republice, které by mohlo vést
ke zvýšení daně nebo vzniku daňové povinnosti v tomto jiném státě,
- c)
- podnikání mezi daňovými subjekty majícími daňové
povinnosti v různých státech je uskutečňováno přes jeden nebo více států
tak, že může dojít ke snížení daně v některém z těchto států,
- d)
- důvodně předpokládá, že může dojít ke snížení daně
účelovým přesunem zisku mezi spojenými osobami vymezenými podle zákona o
daních z příjmů, nebo
- e)
- důvodně předpokládá, že by poskytnuté informace
umožnily zjištění skutečností, které mohou ovlivnit stanovení daně v
tomto jiném státě.
(2) Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.
(1) Informace podle § 14 odst. 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.
(2) Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.
(1) Pokud kontaktní místo poskytne informace na žádost nebo z vlastního podnětu, může požádat kontaktní místo jiného státu o sdělení, jak byly využity.
(2) Na žádost kontaktního místa jiného státu sdělí kontaktní místo, jak byly využity informace, které kontaktnímu místu poskytlo kontaktní místo jiného státu na žádost nebo z vlastního podnětu. Kontaktní místo toto sdělení poskytne bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců poté, kdy je mu znám výsledek jejich využití.
Kontaktní místo zasílá kontaktním místům jiných členských států informaci o využití informací získaných automatickou výměnou informací nejméně jednou ročně, a to způsobem stanoveným jejich vzájemnou dohodou.
HLAVA IV
(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu, aby v souladu s podmínkami stanovenými jejich vzájemnou dohodou mohl správce daně za účelem provádění mezinárodní spolupráce
- a)
- být přítomen při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech orgánu jiného státu,
- b)
- klást otázky osobám zúčastněným na správě daní v jiném státě,
- c)
- nahlížet do spisů orgánu jiného státu, nebo
- d)
- pořizovat kopie písemností, k nimž má orgán jiného státu přístup.
(2) Na základě žádosti kontaktního místa jiného státu dohodne kontaktní místo podmínky, za nichž lze umožnit příslušnému orgánu jiného státu spolupráci v rozsahu obdobném jako v odstavci 1. V tomto rozsahu má úřední osoba orgánu jiného státu postavení úřední osoby správce daně.
(3) Úřední osoba podle odstavce 1 nebo 2 se prokazuje pověřením, které obsahuje
- a)
- jméno, popřípadě jména, a příjmení úřední osoby,
- b)
- služební nebo jiné obdobné označení úřední osoby,
- c)
- organizační útvar orgánu, ve kterém je úřední osoba zařazena, popřípadě její jiné pracovní zařazení,
- d)
- rozsah pověření a
- e)
- identifikaci správce daně nebo orgánu jiného státu, který pověření vydal.
(1) Kontaktní místo se může s kontaktním místem jiného státu dohodnout, že koordinovaně provedou každý na svém území souběžnou daňovou kontrolu týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají společný nebo doplňující se zájem.
(2) V návrhu souběžné daňové kontroly podle odstavce 1 se stanoví daňové subjekty, u kterých bude provedena souběžná daňová kontrola, důvody tohoto stanovení a doba provedení souběžné daňové kontroly.
(3) Kontaktní místo vyjádří souhlas s navrhovanou souběžnou daňovou kontrolou nebo v případě jejího odmítnutí sdělí kontaktnímu orgánu jiného státu důvody tohoto odmítnutí.
(4) Kontaktní místo pověří úřední osobu dohledem nad provedením souběžné daňové kontroly v České republice a zajištěním její koordinace se souběžnou daňovou kontrolou v jiném státě.
(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní. Toto doručení se považuje za doručení podle daňového řádu.
(2) V žádosti podle odstavce 1 uvede kontaktní místo předmět rozhodnutí nebo jiné písemnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo adresáta, další informace potřebné k jeho identifikaci a případné další údaje potřebné k účinnosti doručení.
(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní zajistí kontaktní místo jejich doručení. Rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní nejsou neplatné nebo jejich doručení adresátovi není neúčinné pouze z toho důvodu, že mu byly doručeny v jazyce, kterému nerozumí.
(4) Kontaktní místo bezodkladně informuje dožadující kontaktní místo jiného státu o veškerých skutečnostech souvisejících s doručením, zejména o dni doručení písemnosti.
(5) O doručení nelze dožádat, pokud nebyly vyčerpány možnosti doručení podle vnitrostátních předpisů s výjimkou případů, kdy by takové doručení způsobilo nepřiměřené obtíže.
(6) Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti nebo správnosti
- a)
- doručení učiněného kontaktním místem jiného státu, nebo
- b)
- písemnosti doručované na základě žádosti kontaktního místa jiného státu.
HLAVA V
(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí mezinárodní spolupráce, která by porušila ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, anebo pokud by poskytnutí informací mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
(2) Důvodem k odmítnutí poskytnutí mezinárodní spolupráce podle odstavce 1 nemůže být pouze skutečnost, že požadované informace
- a)
- má výhradně k dispozici banka nebo jiná finanční instituce,
- b)
- má výhradně k dispozici osoba jednající jménem nebo na účet osoby, které se poskytnutí informací týká, nebo
- c)
- se týkají vlastnických podílů.
(1) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze použít pro zjištění, stanovení nebo zabezpečení úhrady
- a)
- daní,
- b)
- finančních pohledávek vymezených pro účely mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo
- c)
- pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
(2) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, mohou být použity ve správním řízení, soudním řízení, nebo v souvislosti s trestním řízením, pokud se týkají porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčeny právní předpisy upravující trestní řízení.
(3) Kontaktní místo udělí na žádost kontaktního místa jiného státu souhlas s užitím poskytnutých informací a písemností i k jinému účelu než uvedenému v odstavci 1 nebo 2, pokud mohou být informace použity k obdobnému účelu v souladu s právními předpisy České republiky.
(4) Informace a písemnosti přijaté v rámci mezinárodní spolupráce mohou být kontaktním místem nebo jiným orgánem veřejné moci, který může využívat obdobné informace v souladu s právními předpisy České republiky, použity k jinému účelu než uvedenému v odstavci 1 nebo 2 pouze se souhlasem kontaktního místa jiného státu, které informace poskytlo.
(5) Informace a písemnosti, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze uplatnit jako důkazní prostředek v daňovém řízení stejně jako obdobné informace a písemnosti získané při správě daní v České republice.
(1) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od kontaktního místa jiného členského státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 v dalším členském státě, uvědomí kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, o svém záměru předat tyto informace kontaktnímu místu dalšího členského státu.
(2) Vyjádří-li kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, nesouhlas s jejich předáním do deseti pracovních dnů ode dne, kdy obdrželo sdělení kontaktního místa o záměru informace předat, kontaktní místo tyto informace nepředá.
(3) Nevyjádří-li kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, svůj nesouhlas s jejich dalším předáním ve lhůtě podle odstavce 2 a pokud je předání informací v souladu s podmínkami pro poskytnutí informací podle tohoto zákona, může kontaktní místo informace předat kontaktnímu místu dalšího členského státu.
(4) Podle odstavců 1 až 3 postupuje kontaktní místo obdobně, pokud poskytlo kontaktnímu místu jiného členského státu informace, které mají být předány dalšímu členskému státu.
(5) Kontaktní místo může, pokud je to v souladu s právními předpisy České republiky, udělit souhlas s tím, aby byly informace jím poskytnuté a předané kontaktním místem jiného členského státu za podmínek stanovených v odstavci 1 použity dalším členským státem k jinému účelu podle § 22 odst. 3.
(1) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od kontaktního místa jiného členského státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo smluvního státu, uvědomí kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, o svém záměru předat tyto informace kontaktnímu místu smluvního státu. Kontaktní místo tyto informace předá kontaktnímu místu smluvního státu pouze tehdy, pokud
- a)
- kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, souhlasilo s jejich předáním a
- b)
- stát, jemuž mají být tyto informace předány, se
zavázal k poskytování mezinárodní spolupráce pro účely správního nebo
soudního řízení týkajícího se porušování daňových předpisů včetně
trestního řízení.
(2) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od smluvního státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo jiného členského státu, může je předat kontaktnímu místu jiného členského státu, pokud to příslušná mezinárodní smlouva a právní předpisy České republiky umožňují.
(3) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od smluvního státu nebo od státu, který informace poskytl na základě svých vnitrostátních předpisů, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo dalšího smluvního státu, může kontaktní místo předat tyto informace kontaktnímu místu dalšího smluvního státu, pokud to příslušná mezinárodní smlouva a právní předpisy České republiky umožňují.
(4) Podle odstavců 1 až 3 postupuje kontaktní místo obdobně, pokud poskytlo kontaktnímu místu smluvního státu informace, které mají být předány dalšímu smluvnímu státu.
(1) Pro účely komunikace s jiným členským státem při provádění mezinárodní spolupráce se použije standardní formulář, jehož náležitosti jsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie; k formuláři mohou být připojeny i jiné písemnosti.
(2) Kontaktní místo uvede ve standardním formuláři alespoň
- a)
- jméno, popřípadě jména, příjmení a
místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo, eventuálně další údaje
potřebné k identifikaci daňového subjektu a
- b)
- účel, k němuž jsou informace požadovány.
(3) Pokud je kontaktnímu místu známa osoba, u níž předpokládá, že má požadované informace k dispozici, uvede ve standardním formuláři její jméno, popřípadě jména, příjmení a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo. Kontaktní místo může uvést další údaje, které mohou usnadnit kontaktnímu místu jiného státu získání požadovaných informací.
(4) Pro účely automatické výměny informací se použije datový formát stanovený Evropskou komisí.
(5) Kontaktní místo pro účely komunikace ve vztahu ke smluvním státům zpravidla použije standardní formulář podle odstavce 1 a v žádosti o mezinárodní spolupráci uvede alespoň náležitosti podle odstavce 2.
(6) Pro účely automatické výměny informací se smluvními státy se použije datový formát podle odstavce 4; pokud to není možné, použije se na základě vzájemné dohody mezi orgány smluvních států doporučený formát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.
Odpadne-li důvod žádosti o provedení mezinárodní spolupráce, oznámí dožadující kontaktní místo tuto skutečnost bezodkladně kontaktnímu místu jiného státu.
(1) Informace v rámci mezinárodní spolupráce jsou poskytovány zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.
(2) Ústřední kontaktní orgán odpovídá za to, že mezinárodní spolupráce ze strany orgánů České republiky bude zpravidla prováděna prostřednictvím společné komunikační sítě.
(1) Žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce a k ní připojené písemnosti se vyhotovují v jazyce, na němž se kontaktní místo a kontaktní místo jiného státu dohodnou.
(2) Kontaktní místo může, avšak pouze ve zvlášť odůvodněných případech, požádat kontaktní místo jiného státu o překlad žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce a k ní připojených písemností do českého jazyka.
(3) Kontaktní místo poskytne, avšak pouze ve zvlášť odůvodněných případech, kontaktnímu místu jiného státu překlad své žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce nebo k ní připojených písemností do úředního jazyka tohoto jiného státu.
HLAVA VI
(1) Ústřední kontaktní orgán může dojednat širší mezinárodní spolupráci s kontaktním místem jiného státu, pokud to umožňuje příslušný předpis Evropské unie upravující správní spolupráci v oblasti daní1) nebo mezinárodní smlouva.
(2) Pokud kontaktní místo poskytuje smluvnímu státu mezinárodní spolupráci širší, než jakou poskytuje jinému členskému státu, nesmí odmítnout poskytnutí takové širší spolupráce tomuto jinému členskému státu, pokud o ni požádá.
V rozsahu nezbytném pro správu společné komunikační sítě mají osoby pověřené orgánem Evropské komise pro schvalování z hlediska bezpečnosti přístup k informacím, které jsou předmětem provádění mezinárodní spolupráce.
(1) Ministerstvo a ústřední kontaktní orgán spolu s Evropskou komisí vyhodnocují provádění mezinárodní spolupráce a spolupracují na jejím dalším rozvoji.
(2) Ústřední kontaktní orgán sdělí Evropské komisi a ministerstvu informace nezbytné pro vyhodnocení účinnosti provádění mezinárodní spolupráce v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.
(3) Ústřední kontaktní orgán předá Evropské komisi a ministerstvu roční vyhodnocení účinnosti automatické výměny informací.
(4) Zprávy a dokumenty zpracované Evropskou komisí na základě informací podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze pro analytické účely a nesmějí být bez výslovného souhlasu Evropské komise zveřejněny ani zpřístupněny žádné další osobě nebo orgánu, který není správcem daně.
(1) Žádosti o mezinárodní spolupráci přijaté kontaktním místem, které nebyly vyřízeny před účinností tohoto zákona, se vyřídí podle tohoto zákona. Pro posouzení běhu a délky lhůt u těchto žádostí se použije dosavadní právní předpis.
(2) Předmětem automatické výměny informací podle § 13 odst. 1 písm. a) jsou informace vztahující se ke zdaňovacímu období počínaje zdaňovacím obdobím 2014.
Zrušuje se:
1. Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
2. Část osmá zákona č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
3. Zákon č. 691/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.
4. Zákon č. 286/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
5. Část osmdesátá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
ČÁST DRUHÁ
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
- ˙c)
- vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní,˙.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
2. V § 4 odst. 3 písmeno b) zní:
- ˙b)
- vykonává působnost ústředního
kontaktního orgánu, dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru
při vymáhání některých finančních pohledávek,˙.
3. V § 7 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
- ˙c)
- vykonává z pověření ministerstva
působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při
vymáhání některých finančních pohledávek,
- d)
- vykonává z pověření ministerstva působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní,˙.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e).
4. V § 10 odst. 3 písmeno b) zní:
- ˙b)
- vykonává působnost dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek,˙.
5. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje písme-no c), které zní:
- ˙c)
- vykonává působnost kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.˙.
ČÁST TŘETÍ
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, se mění takto:
1. V § 4 odst. 3 písm. a) bod 5 zní:
˙5. ústředního kontaktního orgánu, dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání některých finančních pohledávek, a to z pověření ministerstva,˙.
2. V § 4 odst. 3 písm. a) se doplňuje bod 6, který zní:
˙6. kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní, a to z pověření ministerstva,˙.
3. V § 8 odst. 4 písmeno c) zní:
- ˙c)
- z pověření ministerstva plní
funkci dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru při vymáhání
některých finančních pohledávek.˙.
4. V § 8 odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
- ˙d)
- z pověření ministerstva plní funkci kontaktního orgánu při provádění mezinárodní spolupráce při správě daní.˙.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
––––––––––––––––––––
