438

ZÁKON
ze dne 2. prosince 2003,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

      Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 162/2003 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 odst. 4 písmeno b) zní:

,,b)  úvěry a půjčky s výjimkou

      1.  příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,

      2.  příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,".

      2.  V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 1c) zní:

,,d)  příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.^1c)

––––––––––––––––––––

^1c)

Článek 37 odst. 1 a články 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.".

      3.  V § 4 odst. 1 písm. a) se za větu první vkládá věta ,,Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.".

      4.  V § 4 odst. 1 písm. a) větě poslední se za slova ,,spoluvlastnického podílu" vkládají slova ,,na tomto majetku".

      5.  V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta ,,V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,⁸⁷) se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,".

Poznámka pod čarou č. 87) zní:

––––––––––––––––––––

,,⁸⁷)

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.".

      6.  V § 4 odst. 1 písm. e) větě první a v § 19 odst. 1 písm. d) větě první se slova ,,jiné způsoby výroby" nahrazují slovem ,,výrobu".

      7.  V § 4 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 1 písm. d) se věta druhá nahrazuje větou ,,Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.".

      8.  V § 4 odst. 1 písm. f) se slova ,, , z reklamního slosování" nahrazují slovy ,,nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu¹²)" a slova ,, a v § 20 odst. 8" se zrušují.

      9.  V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:

,,l)  plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,".

      10.  V § 4 odst. 1 písm. r) se za větu první vkládají věty ,,Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva, majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³) nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů, se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti.".

      11.  V § 4 odst. 1 písmeno t) včetně poznámek pod čarou č. 13c) a 20) zní:

,,t)  dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu^13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,²⁰)

––––––––––––––––––––

^13c)

§ 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

²⁰)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.".

      12.  V § 4 odst. 1 písm. w) větě první se slova ,,nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií" zrušují.

      13.  V § 4 odst. 1 písm. w) větě šesté se slova ,,změnou právní formy" nahrazují slovem ,,přeměnou".

      14.  V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta ,,Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6 měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),".

      15.  V § 4 odst. 1 písm. w) se na konci věty sedmé tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova ,,obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c,".

      16.  V § 4 odst. 1 písm. x) se za slova ,,při vyrovnání" vkládají slova ,,nebo při nuceném vyrovnání".

      17.  V § 4 odst. 1 písm. za) se částka ,,200 Kč" nahrazuje částkou ,,500 Kč".

      18.  V § 4 odst. 1 se písmena zh) a zi) zrušují.

Dosavadní písmena zj), zk) a zl) se označují jako písmena zh), zi) a zj).

      19.  V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zk), zl) a zm), která včetně poznámky pod čarou č. 70a) znějí:

,,zk)

příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru

      1.  plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů⁶⁰) ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,⁶⁰)

      2.  plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů⁶⁰) jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění, a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak, než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní předpis,⁶⁰)

zl)

příjem plynoucí z doplatku na dorovnání^70a) při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním právním předpisem,^70a) je osvobozen, vztahuje-li se k

      1.  akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

      2.  podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

zm)

náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie.

––––––––––––––––––––

^70a)

Například § 220a odst. 5 a § 220k odst. 1 obchodního zákoníku.".

      20.  V § 4 odst. 4 větě první se za slovo ,,účtováno" vkládají slova ,,anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen ,,daňová evidence")".

      21.  V § 4 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova ,,nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci".

      22.  V § 5 odst. 3 větě první se slovo ,,nebo" nahrazuje slovy ,, , daňové evidence nebo podle".

      23.  V § 5 odst. 5 větě první se slova ,,s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6)" zrušují.

      24.  V § 5 odst. 6 větách první a třetí se za slovo ,,účetnictví" vkládají slova ,,nebo v daňové evidenci".

      25.  V § 5 odst. 8 se věta první nahrazuje větou ,,Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.".

      26.  V § 5 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou ,,Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.".

      27.  V § 5 se na konci odstavce 9 doplňuje věta ,,U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.".

      28.  V § 5 se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou č. 88) znějí:

      ,,(10)  Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o

a)

částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu.⁸⁸) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, a dále na závazky, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně nebo zvyšující daňovou ztrátu,

b)

hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,

c)

příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3,

d)

částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva.

      (11)  Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou ekonomicky nebo personálně a nebo jinak spojenou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s  >;následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

––––––––––––––––––––

⁸⁸)

§ 585 a násl. občanského zákoníku.".

      29.  V § 6 odst. 4 větě první se částka ,,3 000 Kč" nahrazuje částkou ,,5 000 Kč".

      30.  V § 6 se na konci odstavce 6 doplňují věty ,,Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.".

      31.  V § 6 odst. 9 písm. d) větě první se slova ,,a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk," nahrazují slovem ,,anebo" a slova ,,zahraniční" a ,,zahraničních" se zrušují a číslo ,,10 000" se nahrazuje čís- lem ,,20 000".

      32.  V § 6 odst. 9 písm. e) se slova ,,a na pojistné na zdravotní pojištění" nahrazují slovy ,, , na pojistné na zdravotní pojištění a u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění".

      33.  V § 6 odst. 9 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena ch) až z) se označují jako písme- na h) až y).

      34.  V 6 odst. 9 písm. ch) se slova ,,u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk," nahrazují slovem ,,anebo".

      35.  V § 6 odst. 9 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmena n) až y) se označují jako písme- na m) až x).

      36.  V § 6 odst. 9 písm. w) větě první se za slova ,,zaměstnance na" vkládá slovo ,,jeho" a slova ,,sjednané zaměstnancem jako pojistníkem" se nahrazují slovy ,,uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,⁸⁹)".

Poznámka pod čarou č. 89) zní:

––––––––––––––––––––

,,⁸⁹)

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.".

      37.  V § 6 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova ,,a sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně placené podle první věty".

      38.  V § 7 odst. 2 písm. c) se slova ,,a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu^19a)" zrušují.

      39.  V § 7 odst. 2 písmeno d) zní:

,,d)  příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.^19a)".

      40.  V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta ,,Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.".

      41.  V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní:

      ,,(5)  U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.^9c)

––––––––––––––––––––

^9c)

§ 100 obchodního zákoníku.".

      42.  V § 7 odst. 13 větě první se slova ,,účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d)" nahrazují slovy ,, , který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5".

      43.  V § 7 se na konci odstavce 14 doplňují věty ,,Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10, § 7a, 12, 13 nebo § 14, anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce. Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.".

      44.  V § 7 odstavec 15 zní:

      ,,(15)  Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle § 7b.".

      45.  V § 7a odst. 1 větě první se slova ,,na běžném účtu, které podle podmínek banky jsou určeny" nahrazují slovy ,,z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek banky určen".

      46.  V § 7a odst. 2 větě čtvrté se slova ,,a o nezdanitelné" nahrazují slovy ,,a o předpokládané nezdanitelné".

      47.  V § 7a odst. 3 větě první se za slova ,,zdaňovacího období" vkládají slova ,,příjmů z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo" a částka ,,4 000 Kč" se nahrazuje částkou ,,6 000 Kč".

      48.  Za § 7a se vkládají nové § 7b a 7c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 20h), 90) a 91) znějí:

,,§ 7b

Daňová evidence

      (1)  Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o

a)

příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b)

majetku a závazcích.

      (2)  Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.

      (3)  Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle § 29, pohledávky se oceňují podle § 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,³¹) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,³¹) je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. Závazky se oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami. Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (§ 26). Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,^1a) s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků.

      (4)  Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a 25.

      (5)  Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.^28b)

§ 7c

Minimální základ daně

      (1)  U poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle § 5 a 23 činit alespoň 50 % částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.

      (2)  Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a 23 dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34.

      (3)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na poplatníka ve zdaňovacím období

a)

ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,

b)

bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost.

      (4)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka,

a)

kterému byla stanovena daň paušální částkou podle § 7a,

b)

kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu,⁴⁴) a to i po část zdaňovacího období,

c)

kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,⁴⁵) a to i po část zdaňovacího období,

d)

který je poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu,

e)

který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se v souladu se zvláštním předpisem^14d) soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

f)

který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle § 38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,

g)

který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, 35a a 35b.

––––––––––––––––––––

^20h)

§ 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

⁹⁰)

§ 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

⁹¹)

§ 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.".

      49.  V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova ,, , příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen ,,mimo stojící společník"), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen ,,smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen ,,ovládací smlouva")".

      50.  V § 8 odst. 1 písm. e) se číslo ,,7" nahrazuje číslem ,,6".

      51.  V § 8 odst. 1 písm. f) se za slova ,,soukromého životního pojištění" vkládají slova ,,nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy," a číslo ,,8" se nahrazuje číslem ,,7".

      52.  V § 8 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.

      53.  V § 8 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

      54.  V § 8 odst. 5 větě první se slova ,,z depozitní směnky vystavené bankou" nahrazují slovy ,,ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele".

      55.  V § 8 odstavec 7 zní:

      ,,(7)  Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.".

      56.  V § 8 se na konci odstavce 8 doplňuje věta ,,Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.".

      57.  V § 9 odst. 6 větě první se slova ,,a nehmotného" zrušují.

      58.  V § 9 odst. 6 větě druhé se slova ,,účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného" nahrazují slovem ,,vést".

      59.  V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní:

      ,,(7)  Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu⁷⁰) je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také

a)

hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,

b)

neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu stanovenou podle zvláštního právního předpisu^1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů.²⁰)

Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.".

      60.  V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova ,,a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu".

      61.  V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

,,j)  příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu.⁷⁰)".

      62.  V § 10 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.".

      63.  V § 10 odst. 3 písmeno a) zní:

,,a)  příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,".

      64.  V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta ,,U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.".

      65.  V § 10 se na konci odstavce 6 doplňují věty ,,U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.".

      66.  V § 10 se na začátek odstavce 8 vkládají věty ,,Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu^1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,²⁰) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.".

      67.  V § 11 se věta druhá nahrazuje větou ,,Plynou-li příjmy z užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy.".

      68.  V § 11 větě poslední se za slovo ,,mohou" vkládá slovo ,,spoluvlastníci".

      69.  V § 14 odst. 1 větě třetí se slova ,,předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,⁶⁶)" nahrazují slovy ,,podle § 7 odst. 2 písm. d)".

      70.  V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:

,,c)  uvedené v § 7 odst. 2 písm. d).".

      71.  V § 15 odst. 1 písm. b) se částka ,,23 520 Kč" nahrazuje částkou ,,25 560 Kč".

      72.  V § 15 odst. 3 se věta první nahrazuje větou ,,U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně sníží za zdaňovací období o částky uvedené v odstav- ci 1 písm. b) až f), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8 a 10.".

      73.  V § 15 odst. 3 větě druhé se slova ,,v samostatném přiznání k dani" zrušují.

      74.  V § 15 odst. 8 větě první se za slova ,,na ochranu zvířat" vkládají slova ,,a jejich zdraví".

      75.  V § 15 odst. 10 větě poslední se slova ,,Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu" nahrazují slovy ,,Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba".

      76.  V § 15 odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 32) zní:

      ,,(11)  V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,⁶²) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby³²) nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.⁶³) V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

––––––––––––––––––––
;s výdaji podle § 26 odst. 3 písm. c) vynaloženými nájemcem převýší 900 000 Kč, je z odpisování vyloučen rozdíl, o který součet nájemného, technického zhodno- cení a výdajů podle § 26 odst. 3 písm. c) převyšuje 900 000 Kč.".

      199.  V § 29 odst. 1 písm. a) větě prvé se za slovo ,,úplatně" vkládají slova ,,s výjimkou uvedenou v odstavci 10".

      200.  V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou ,,Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy.".

      201.  V § 29 odst. 1 písm. a) větě čtvrté se za slovo ,,U" vkládá slovo ,,nemovitého".

      202.  V § 29 odst. 1 písm. a) větě poslední se slova ,,nemovitostí, které" nahrazují slovy ,,nemovitého majetku, který".

      203.  V § 29 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta ,,U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,".

      204.  V § 29 odst. 1 písm. b) se slova ,,nejsou účetní jednotkou" nahrazují slovy ,,nevedou účetnictví".

      205.  V § 29 odst. 1 se v závěrečné části textu větě první slova ,,zaevidování hmotného majetku v majetku poplatníka" nahrazují slovy ,,uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání" a ve větě třetí se slova ,,vyšších územních samosprávných celků" nahrazují slovem ,,krajů" a slovo ,,měst," se zrušuje.

      206.  V § 29 odst. 3 větě první se slova ,,uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu²⁰)" nahrazují slovy ,,dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání" a na konci se doplňují slova ,, ; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání".

      207.  V § 29 odst. 4 se za slova ,,§ 26 odst. 3 písm. c)" vkládají slova ,,nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2)".

      208.  V § 29 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

      ,,(9)  Vstupní cena hmotného majetku se nemění,

a)

dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu²⁰) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis,⁷⁰)

b)

dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu,⁵²) nebo

c)

jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky podle zvláštního právního předpisu.⁶⁰)

      (10)  U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební,⁹⁷) může být pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši 900 000 Kč.".

      209.  V § 30 odst. 1 se na konci věty třetí tečka zrušuje a pod nadpisem ,,Odpisová skupina" se pod číslo ,,5" doplňuje číslo ,,6", pod nadpisem ,,Doba odpisování" se pod slova ,,30 let" doplňují slova ,,50 let.".

      210.  V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami ,,Stavební dílo (dům, budova, stavba) se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání. Při rozdílném užívání budovy se hlavní užívání stanoví převažujícím podílem na celkové využitelné podlahové ploše. Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, zatříděný podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem⁹⁹) se zařadí do odpisové skupiny 5 a ostatní hmotný majetek zatříděný podle Standardní klasifikace produkce se zařadí do odpisové sku- piny 2.".

Poznámka pod čarou č. 99) zní:

––––––––––––––––––––

,,⁹⁹)

Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., k zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.".

      211.  V § 30 odst. 9 věta druhá zní: ,,U odpisů podle odstavce 4 je dnem splnění podmínek pro odpisování den, kdy byl pronajatý hmotný majetek přenechán nájemci v souladu se smlouvou ve stavu způsobilém obvyklému užívání.".

      212.  V § 30 odst. 12 se v úvodní části textu za slova ,,původní vlastník" vkládají slova ,, , s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 7,".

      213.  V § 30 odst. 12 písm. b) se slova ,,(s výjimkou změny právní formy)" zrušují.

      214.  V § 30 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:

,,m)  poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7.".

      215.  V § 31 se tečka na konci odstavce 1 zrušuje a pod nadpisem ,,Odpisová skupina" se pod číslo ,,5" doplňuje číslo ,,6", pod nadpisem ,,v prvním roce odpisování" se pod číslo ,,1,4" doplňuje číslo ,,1,02", pod nadpisem ,,v dalších letech odpisování" se pod číslo ,,3,4" doplňuje číslo ,,2,02" a pod nadpisem ,,pro zvýšenou vstupní cenu" se pod číslo ,,3,4" doplňuje číslo ,,2.".

      216.  V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Sazby nižší než maximální sazby uvedené v odstavci 1 nemůže použít poplatník uvedený v § 2, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 a je povinen vést odpisy pouze evidenčně podle § 26 odst. 8 anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5.".

      217.  V § 32 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a pod nadpisem ,,Odpisová skupina" se pod číslo ,,5" doplňuje číslo ,,6", pod nadpisem ,,v prvním roce odpisování" se pod číslo ,,30" doplňuje číslo ,,50", pod nadpisem ,,v dalších letech odpisování" se pod číslo ,,31" doplňuje číslo ,,51" a pod nadpisem ,,pro zvýšenou zůstatkovou cenu" se pod číslo ,,30" doplňuje číslo ,,50.".

      218.  Za § 32 se vkládají nové § 32a a 32b, které včetně nadpisů znějí:

,,§ 32a

Odpisy nehmotného majetku

      (1)  Pro účely tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláštním právním předpisem²⁰) (dále jen ,,nehmotný majetek"), pokud

a)

byl

      1.  nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou,⁷⁰) darováním nebo zděděním, nebo

      2.  vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a

b)

vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a

c)

doba použitelnosti je delší než jeden rok; přitom dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

      (2)  Za nehmotný majetek se pro účely tohoto zákona nepovažuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,⁷⁰) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill).

      (3)  Nehmotný majetek může kromě vlastníka odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.

      (4)  U nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a doby sjednané kupní smlouvou. Není-li smlouva sjednána na dobu určitou, odpisuje se rovnoměrně software 48 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců. U nehmotného majetku, nabytého vkladem nebo přeměnou,⁷⁰) pokračuje nabyvatel v odpisování započatém původním vlastníkem za podmínky, že byl tento nehmotný majetek nabyt vkladatelem nebo zanikající obchodní společností nebo družstvem úplatně, darováním nebo zděděním a nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování. U nehmotného majetku vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 může nabyvatel uplatnit v úhrnu odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem.

      (5)  Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.

§ 32b

Nájem podniku

      (1)  Nájemce, který má najatý podnik na základě smlouvy o nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu⁷⁰) a současně má písemný souhlas pronajímatele k odpisování, použije při uplatňování odpisů hmotného majetku a nehmotného majetku přiměřeně ustanovení tohoto zákona o odpisování při zajištění závazku převodem práva.

      (2)  Převyšují-li odpisy uplatněné nájemcem podle odstavce 1 nájemné, snížené o jeho část určenou k úhradě závazků vůči pronajímateli podniku, je nájemce povinen zvýšit základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a takto upraveným nájemným. Obdobně to platí pro částku uplatněných odpisů, pokud nájemce neúčtuje nájemné na vrub příslušného účtu dlouhodobého závazku.

      (3)  Nehradí-li nájemce pronajímateli podniku hodnotu pohledávky nebo její část, která přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu⁷⁰) na základě smlouvy o nájmu podniku, je nájemce povinen zvýšit o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud nebude tato hodnota pohledávky nebo její část zaúčtována u nájemce podle zvláštního právního předpisu²⁰) ve prospěch výnosů.

      (4)  Nehradí-li pronajímatel nájemci závazek nebo jeho část zachycený na rozvahových účtech, který přechází na nájemce podle zvláštního právního předpisu⁷⁰) na základě smlouvy o nájmu podniku, je pronajímatel povinen zvýšit o hodnotu převáděného závazku nebo jeho části základ daně, pokud nebude hodnota závazku nebo jeho část u pronajímatele zaúčtována podle zvláštního právního předpisu²⁰) ve prospěch výnosů. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.

      (5)  Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí pouze u poplatníků, kteří vedou účetnictví.".

      219.  V § 33 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

      ,,(4)  Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle odstavce 1, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

      (5)  Ustanovení odstavce 1 se použije i na technické zhodnocení, podává-li se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.".

      220.  § 33a se zrušuje.

      221.  V § 34 odst. 1 větě první se slovo ,,sedmi" nahrazuje číslem ,,5".

      222.  V § 34 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou ,,U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.^9c)".

      223.  V § 34 odst. 2 větě druhé za slovem ,,komplementářům" se odkaz na poznámku pod čarou č. 20a) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 9c).

      224.  V § 34 odst. 3 písm. a) se slova ,,přílohy č. 1 k tomuto zákonu" nahrazují slovy ,,tohoto zákona".

      225.  V § 34 odst. 3 písm. b) se slova ,,klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64" nahrazují slovy ,,zařazených podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem⁹⁹) do podtřídy 125113".

      226.  V § 34 na konci odstavce 3 se doplňuje věta ,,Prvním nájemcem podle písmene e) se v případě přeměn podle zvláštního zákona⁷⁰) rozumí počínaje rozhodným dnem přeměny i nástupnická společnost nebo družstvo, pokud byl hmotný majetek přenechán podle § 34 odst. 4 písm. b) zanikající společnosti nebo družstvu v době od rozhodného dne fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku, a to pouze za podmínky, že bude přeměna do obchodního rejstříku zapsána.".

      227.  V § 34 odst. 4 se v úvodní části textu za slovo ,,období" vkládají slova ,,nebo období, za něž se podává daňové přiznání".

      228.  V § 34 odst. 4 písm. a) se slova ,,evidován v majetku" nahrazují slovy ,,zaevidován u" a věta druhá se zrušuje.

      229.  V § 34 odst. 5 písm. h) se slova ,,v majetku" nahrazují slovem ,,u".

      230.  V § 34 odst. 6 větě první se za slova ,,vyřazení majetku" vkládají slova ,,z evidence u poplatníka".

      231.  V § 34 odst. 6 větě druhé se slova ,,hospodářský výsledek" nahrazují slovy ,,výsledek hospodaření".

      232.  V § 34 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova ,,nebo postupuje-li poplatník podle § 23a nebo § 23c".

      233.  V § 34 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou ,,U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.^9c)".

      234.  § 35 včetně poznámek po čarou č. 33), 34), 34a) a 100) zní:

,,§ 35

Sleva na dani

      (1)  Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a)

částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností³³) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b)

částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením³³) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

c)

polovinu daně u poplatníků uvedených v § 17, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

      (2)  Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle odstavce 1 písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby⁸³) nebo z individuálně sjednané pracovní doby⁸⁴) a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby¹⁰⁰) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy.³⁴) Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.^34a)

      (3)  Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

      (4)  Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. c) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou různých, na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připadajících z období, za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní rok.

      (5)  Slevu na dani podle odstavce 1 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.

––––––––––––––––––––

³³)

§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

³⁴)

§ 83 zákoníku práce.

^34a)

§ 46a zákona č. 337/1992 Sb.

¹⁰⁰)

§ 128 zákoníku práce. § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů.".

      235.  V § 35a odst. 1 písmeno a) zní:

,,a)  jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši součinu sazby daně podle § 21 odst. 1 a základu daně podle § 20 odst. 1, sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),".

      236.  V § 35a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

,,e)  poplatník pořídí a eviduje v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek²⁰) nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpise.⁶⁸)".

      237.  V § 35a odst. 6 větě druhé se za slova ,,písm. a)" vkládají slova ,,nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník".

      238.  V § 35a se na konci odstavce 6 doplňuje věta ,,Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.".

      239.  V § 35b odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje věta ,,Obdobně se postupuje při úpravě část- ky S2, přechází-li poplatník na hospodářský rok.".

      240.  V § 35b odst. 2 písmeno a) zní:

,,a)  u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou daně podle § 21 odst. 1 ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 převyšují s nimi související výdaje (náklady),".

      241.  V § 35b odst. 7 větě druhé se za slova ,,písm. a)" vkládají slova ,,nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu dvojnásobku sazby daně podle § 21 odst. 1 a té části změny základu daně po snížení o položky podle § 20 odst. 8 a § 34, která vznikla porušením podmínky podle odstavce 2 písm. a), a poplatník".

      242.  V § 35b se na konci odstavce 7 doplňuje věta ,,Sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot.".

      243.  V § 36 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova ,,písm. d)" nahrazují slovy ,,písm. e)".

      244.  V § 36 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) se slova ,,§ 144 nebo 208 obchodního zákoníku" nahrazují slovy ,,zvláštního právního předpisu⁷⁰)".

      245.  V § 36 odst. 1 písm. b) bod 5 zní:

      ,,5.  z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.".

      246.  V § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:

      ,,1.  z dividendového příjmu, u poplatníků podle § 2 z úrokového příjmu z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2,".

      247.  V § 36 odst. 2 písm. a) bod 7 zní:

      ,,7.  z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,".

      248.  V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje tečkou a bod 11 se zrušuje.

      249.  V § 36 odst. 2 písm. c) bodě 2 se za slova ,,soukromého životního pojištění" vkládají slova ,,nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy".

      250.  V § 36 odstavce 4 až 6 znějí:

      ,,(4)  U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

a)

podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,

b)

z úroků z hypotečních zástavních listů,^4d) z dluhopisů,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) a dále z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d)

c)

z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou, připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu¹⁶) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) v bodě 4 se do základu daně pro zvláštní sazbu daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.

      (5)  Základ daně pro zvláštní sazbu daně

a)

u dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstav-ci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na základním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se snižuje o poměrnou část dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy sníženého o vyrovnání mimo stojícím společníkům, příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 3 a odstavci 2 písm. a) bodě 9 zaúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud plynou z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu,

b)

u příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti.

Pokud byly příjmy uvedené v písmenech a) a b) zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o rozdělení zisku a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně podle písmene a), se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů.

      (6)  Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že penzijnímu fondu vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.^35c)".

      251.  V § 36 odstavec 5 zní:

      ,,(5)  Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.".

      252.  V § 38 odst. 1 se slova ,,není účetní jednotkou" nahrazují slovy ,,nevede účetnictví" a věta čtvrtá se zrušuje.

      253.  V § 38 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

      254.  V § 38a odst. 1 se za větu čtvrtou vkládá věta ,,Poplatník uvedený v § 2 pro účely výpočtu poslední známé daňové povinnosti však vyloučí příjmy a výdaje podle § 10.".

      255.  V § 38a odst. 1 se věty pátá a šestá nahrazují větami ,,Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.".

      256.  V § 38a odst. 5 se za slovo ,,požitků" vkládají slova ,, , ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h),".

      257.  V § 38a se doplňuje odstavec 10, který zní:

      ,,(10)  Nástupnické obchodní společnosti nebo družstvu vznikající přeměnou⁷⁰) včetně případů, kdy rozhodným dnem přeměny⁷⁰) bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku, stanoví zálohy na daň ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c) správce daně rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.^28b) V rozhodnutí o stanovení záloh vymezí způsob jejich zápočtu na daňovou povinnost zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud by přeměna⁷⁰) nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Toto neplatí pro poplatníky, kteří nepodávají za období předcházející dni zápisu změny právní formy daňové přiznání podle § 38m.".

      258.  V § 38b se částka ,,100 Kč" nahrazuje částkou ,,200 Kč" a částka ,,10 000 Kč" se nahrazuje částkou ,,15 000 Kč".

      259.  V § 38d odst. 2 větách první a druhé se slovo ,,rozhodla" zrušuje a slova ,,o rozdělení zisku" se nahrazují slovy ,,schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty" a ve větě čtvrté se číslo ,,11" nahrazuje číslem ,,7".

      260.  V § 38d se na konci odstavce 2 doplňují věty ,,Nebyla-li provedena výplata dividendových příjmů ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.".

      261.  V § 38d odst. 3 se věta druhá zrušuje.

      262.  V § 38d odst. 7 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

      263.  V § 38d se odstavce 9 a 10 zrušují.

Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 9.

      264.  § 38e a 38f včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 39a) a 104) znějí:

,,§ 38e

Zajištění daně

      (1)  K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši

a)

1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů⁷¹) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

b)

10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a odstavcích 3 a 4.

K zajištění daně nejsou plátci daně povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h.

      (2)  K zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníků podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštními právními předpisy,²⁰) povinen srazit zajištění daně poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 4, který není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, ve výši

a)

1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů⁷¹) a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením,

b)

10 % z příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22), s výjimkami uvedenými v písmenu a) a v odstavcích 3 a 4. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.

      (3)  Plátci daně jsou povinni srazit zajištění daně ze zdanitelných příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nenastane-li dříve žádná z těchto skutečností nejpozději do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, ve výši stanovené s použitím

a)

sazby daně podle § 16 odst. 1 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 2 odst. 3,

b)

sazby daně podle § 21 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, který je poplatníkem podle § 17 odst. 4.

      (4)  Ustanovení odstavců 1 a 2 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.

      (5)  Částky zajištění daně sražené plátcem daně poplatníkům podle odstavců 1 až 4 se odvádějí do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost zajištění daně srazit, místně příslušnému správci daně plátce daně. Současně s platbou zajištění daně je plátce daně povinen podat správci daně hlášení o provedeném zajištění daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí. Částka zajištění daně se bez zbytečného odkladu převede z osobního daňového účtu plátce na osobní daňový účet poplatníka.

      (6)  Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem,^28b) může místně příslušný správce daně poplatníka považovat částky zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně se v takovém případě považuje po uplynutí osmého měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá do uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.

      (7)  Správce daně poplatníka může v odůvodněných případech rozhodnout o tom, že zajištění daně podle předchozích odstavců v určeném zdaňovacím období bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

      (8)  Nesrazí-li plátce daně zajištění daně vůbec, popřípadě ve správné výši, předepíše mu správce daně tuto částku k přímému placení. Pokud částku zajištění daně plátce daně včas neodvede, bude mu rovněž předepsána a vymáhána na něm jako jeho dluh. Po úhradě daně, na kterou mělo být zajištěno, poplatníkem, nelze zajištění daně plátci daně předepsat ani na něm vymáhat, pokud úhradu této daně poplatníkem prokáže nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Penále vzniklé z důvodu nesplnění povinnosti plátce srazit a odvést zajištění daně je příjmem státního rozpočtu.

      (9)  Sražené zajištění daně se po skončení zdaňovacího období započte na celkovou daňovou povinnost poplatníka, na kterou bylo zajišťováno. Pokud nelze zajištění daně nebo jeho část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než zajištění daně sražené plátci daně, vznikne poplatníkovi ve výši zajištění daně sražených plátci daně, které nelze započíst, přeplatek na dani.^35e)

      (10)  Při správě zajištění daně se postupuje jako při správě záloh na daň, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 38f

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí

      (1)  Při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které plynou poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána.

      (2)  Při použití metody úplného zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí. Při použití metody prostého zápočtu lze daňovou povinnost snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou podle tohoto zákona, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato částka se stanoví jako součin daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí a podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti.

      (3)  Příjmy ze zdrojů v zahraničí se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje (náklady) stanovené podle tohoto zákona. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů (nákladů) prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje (náklady) jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (výnosy).

      (4)  Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně.

      (5)  Při použití metody úplného vynětí se ze základu daně (daňové ztráty) u poplatníků uvedených v § 17 odst. 3 a z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou.

      (6)  Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy (výnosy).

      (7)  Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Při použití metody úplného vynětí a metody vynětí s výhradou progrese se ze základu daně vyjímá podle předchozích odstavců úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Pokud mají být při vyloučení dvojího zdanění použity metoda úplného vynětí nebo metoda vynětí s výhradou progrese i metoda prostého zápočtu, provede se nejprve vynětí příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, a pak prostý zápočet podle předchozích odstavců.

      (8)  Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši příjmů (výnosů) plynoucích ze zdrojů v zahraničí a souvisejících výdajů (nákladů) nebo daně, připadajících na toto zdaňovací období nebo období, za něž je daňové přiznání podáváno. O rozdíl mezi částkou uplatněnou podle předchozí věty a částkou uvedenou v dokladu zahraničního správce daně se upraví výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, ve kterém poplatník doklad zahraničního správce daně obdrží.

      (9)  Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštního právního předpisu.^39a)

      (10)  Byla-li poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 z příjmů úrokového charakteru (§ 38fa) v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je uvedena v příslušné mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost, pokud tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.¹⁰⁴) Je- -li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství,¹⁰⁴) vznikne poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.^35e)

––––––––––––––––––––

^39a)  § 41 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
¹⁰⁴)  Směrnice Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru.".

      265.  Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně poznámky pod čarou č. 105) zní:

,,§ 38fa

Platební zprostředkovatel

      (1)  Platebním zprostředkovatelem je fyzická nebo právnická osoba, která

a)

vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru, jímž se pro účely tohoto zákona rozumí

      1.  úroky z úvěrů a půjček,

      2.  příjmy odvozené od úroků z úvěrů a půjček vyplácené otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem kolektivního investování v zahraničí,

      3.  příjmy z prodeje podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem nebo z prodeje obdobného investičního nástroje vydaného v zahraničí, pokud alespoň 40 % hodnoty majetku v podílovém fondu nebo obdobném zahraničním fondu kolektivního investování je tvořeno investičními nástroji nesoucími příjmy uvedené v bodech 1 a 2. Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů nejsou příjmy úrokového charakteru,

b)

zajišťuje výplatu, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru pro třetí osobu.

Není-li platebnímu zprostředkovateli známo, v jakém rozsahu se příjmy úrokového charakteru na vypláceném, poukazovaném nebo připisovaném příjmu podílí, považuje se za příjem úrokového charakteru celá částka tohoto příjmu. Platebním zprostředkovatelem je i stálá provozovna osoby nebo jednotky bez právní subjektivity uvedené v odstavci 4 na území České republiky, která dále vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu příjmu úrokového charakteru.

      (2)  Je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie, platební zprostředkovatel je povinen o výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru ve prospěch skutečného vlastníka podat svému místně příslušnému správci daně hlášení. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud skutečný vlastník příjmu úrokového charakteru prokáže platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropskou unii.

      (3)  Skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru se rozumí fyzická osoba, které je příjem úrokového charakteru vyplácen, poukazován nebo připisován anebo pro kterou je taková výplata, poukázání nebo připsání zajišťována, pokud neprokáže, že

a)

je platebním zprostředkovatelem podle odstavce 1,

b)

jedná jménem nebo za

      1.  právnickou osobu, jejíž příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů nebo obdobnou daní,

      2.  otevřený podílový fond nebo obdobný fond v zahraničí uznaný podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS nebo jednotku bez právní subjektivity, uvedenou v odstavci 4, a sdělí platebnímu zprostředkovateli obchodní název (firmu) a sídlo fondu nebo jednotky bez právní subjektivity, za které jedná. Platební zprostředkovatel tyto informace předá svému místně příslušnému správci daně formou hlášení, přitom odsta- vec 5 se použije přiměřeně,

      3.  jinou fyzickou osobu a sdělí platebnímu zprostředkovateli informace o této fyzické osobě v rozsahu stanoveném v odstavci 6.

Nelze-li využitím přiměřených prostředků zjistit informace o skutečném vlastníkovi příjmu úrokového charakteru v rozsahu stanoveném v odstavci 6, považuje se za skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru fyzická osoba, které je tento příjem vyplácen, poukazován nebo připisován.

      (4)  Platební zprostředkovatel, který vyplácí, poukazuje anebo připisuje úhradu nebo zajišťuje výplatu poukázání anebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru jakékoliv jiné osobě nebo jednotce bez právní subjektivity zřízené v jiném členském státu Evropské unie ve prospěch skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, podá svému místně příslušnému správci daně hlášení o této výplatě, poukázání nebo připsání úhrady příjmu úrokového charakteru. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, je-li na základě předložených důkazních prostředků platebnímu zprostředkovateli zřejmé, že tato osoba nebo jednotka bez právní subjektivity

a)

je právnickou osobou, s výjimkou avoin yhtio± (Ay) a kommandiittiyhtio± (Ky)/ o±ppet bolag a kommanditbolag ve Finsku a handelsbolag (HB) a kommanditbolag (KB) ve Švédsku, nebo

b)

zahrnuje příjem úrokového charakteru do základu daně, který podléhá dani z příjmů nebo obdobné dani, nebo

c)

je otevřeným podílovým fondem nebo obdobným fondem v zahraničí uznaným podle Směrnice Rady Evropských společenství 85/611/EHS jako UCITS.

      (5)  Hlášení podle odstavců 2 a 4 podává platební zprostředkovatel o všech výplatách provedených ve zdaňovacím období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, nejpozději do 15. dne třetího měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, vždy v elektronické podobě ve formátu a tvaru stanoveném Ministerstvem financí. Rozsah údajů, datovou strukturu a tvar hlášení uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem.

      (6)  Pro účely hlášení podle předchozích odstavců je platební zprostředkovatel povinen zjistit

a)

u smluvních vztahů vzniklých před 1. lednem 2004 jméno, příjmení a bydliště skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru, a to za využití zdrojů, které má platební zprostředkovatel k dispozici,

b)

u smluvních vztahů vzniklých počínaje 1. lednem 2004 jméno, příjmení, bydliště a daňové identifikační číslo skutečného vlastníka příjmu úrokového charakteru, je-li mu v jiném členském státu Evropské unie přiděleno. Tyto údaje musí být zjištěny z cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnosti nebo jiného dokumentu předloženého skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, nejsou-li v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti uvedeny. Nelze-li z předložených dokumentů zjistit daňové identifikační číslo, ke zjištění totožnosti se dále vyžaduje datum a místo narození skutečného vlastníka příjmů úrokového charakteru uvedené v jeho cestovním pasu nebo průkazu totožnosti.

      (7)  Údaje, které správce daně získá podle odstavců 2 a 3, je povinen předat postupem podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁵) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie. Údaje se předávají nejméně jedenkrát ročně, nejpozději do konce šestého měsíce po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání platebního zprostředkovatele. Při přijímání informací od příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁰⁵)

      (8)  Toto ustanovení se použije přiměřeně, je-li skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru poplatník uvedený v § 2, který má bydliště na území státu Evropského hospodářského prostoru kromě České republiky, neprokáže-li platebnímu zprostředkovateli, že je daňovým rezidentem mimo Evropský hospodářský prostor.

––––––––––––––––––––

¹⁰⁵)

Zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní.".

      266.  V § 38g odst. 1 se částka ,,10 000 Kč" nahrazuje částkou ,,15 000 Kč".

      267.  V § 38g odst. 1 větě první se čárka za slovem ,,osvobozené" nahrazuje slovem ,,nebo" a slova ,, , nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2" se zrušují.

      268.  V § 38g odst. 2 větě druhé se částka ,,4 000 Kč" nahrazuje částkou ,,6 000 Kč".

      269.  V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Daňové přiznání za zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).".

      270.  V § 38gb se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady).".

      271.  V § 38h odst. 4 se za slova ,,(§ 15 odst. 13)" vkládají slova ,,a dále k příspěvkům odborové organizaci (§ 15 odst. 14)".

      272.  V § 38h se doplňuje odstavec 14, který zní:

      ,,(14)  U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se při stanovení záloh a při ročním zúčtování záloh nepřihlédne k nezdanitelným částkám podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).".

      273.  V § 38k odst. 4 písmeno f) zní:

,,f)  že předmět bytové potřeby, na které uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván v souladu s § 15 odst. 11,".

      274.  V § 38k odst. 5 písm. a) se částka ,,4 000 Kč" nahrazuje částkou ,,6 000 Kč".

      275.  V § 38l odst. 1 písmeno h) zní:

,,h)  1.  smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,

      2.  výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. b) a c) a v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a) stavebním povolením a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví,

      3.  výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,⁶⁰) anebo nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo dokladem o trvalém pobytu (občanský průkaz), jde- -li o byt v užívání, v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. e),

      4.  potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),

      5.  výpisem z listu vlastnictví, jde-li o bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,⁶⁰) anebo potvrzením právnické osoby o členství, jde-li o podíl nebo vklad spojený s právem užívání bytu, v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. f),

      6.  k prokázání užívání bytové potřeby v případech uvedených v § 15 odst. 11 pravomocným kolaudačním rozhodnutím,".

      276.  V § 38l odst. 1 písm. ch) se za slova ,,poplatníkem na" vkládá slovo ,,jeho".

      277.  V § 38l odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 101) zní:

,,i)  smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou¹⁰¹) a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období.

––––––––––––––––––––

¹⁰¹)

§ 791 odst. 2 občanského zákoníku.".

      278.  V § 38l se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

,,j)  potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku podle § 15 odst. 14.".

      279.  V § 38l odst. 2 větě poslední se za slovo ,,i)" vkládají slova ,,nebo pojistky¹⁰¹)" a za slova ,,o příspěvku na" a ,,o pojistném na" se vkládá slovo ,,jeho".

      280.  V § 38m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 102) zní:

      ,,(2)  Daňové přiznání se podává

a)

v průběhu konkursu^19a) ve lhůtách podle zvláštního právního předpisu,^28b)

b)

ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu,¹⁰²) nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky,²⁰) kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,

c)

ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno.

––––––––––––––––––––

¹⁰²)

§ 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.".

      281.  V § 38m se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

      ,,(7)  Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zvláštním právním předpisem.^28b)".

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

      282.  V § 38m odstavec 8 zní:

      ,,(8)  Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu^28b) nemá

a)

poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,

b)

veřejná obchodní společnost,

c)

zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny⁷⁰) do dne zápisu přeměny⁷⁰) do obchodního rejstříku.".

      283.  V § 38n odst. 2 větě první se za slovo ,,nástupce" vkládají slova ,,s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b)".

      284.  V § 38n se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4)  Ustanovení první věty odstavce 1 platí i pro stanovení daňové ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům (komplementáři).".

      285.  Za § 38n se vkládá nový § 38na, který včetně poznámky pod čarou č. 39i) zní:

,,§ 38na

      (1)  Vzniklou a vyměřenou daňovou ztrátu nelze odčítat od základu daně za podmínek uvedených v § 34 odst. 1, došlo-li k podstatné změně ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla, oproti období, za které byla daňová ztráta vyměřena (dále jen ,,podstatná změna"). Podstatnou změnou se vždy rozumí změna, která se dotýká více než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv.

      (2)  U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele, se má za to, že došlo k podstatné změně, pokud méně než 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období, v němž má být uplatněna daňová ztráta, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla, v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

      (3)  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník, u nějž k podstatné změně došlo, prokáže správci daně, že nejméně 80 % příjmů (výnosů) dosažených v období po podstatné změně, v němž má být uplatněna daňová ztráta vzniklá za období před podstatnou změnou, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval v období, za které daňová ztráta vznikla, poplatník, jemuž daňová ztráta vznikla. K příjmům (výnosům) mimořádné povahy se přitom nepřihlíží.

      (4)  Ustanovení odstavců 1 až 3 se použije i v případě přeměn obchodních společností⁷⁰) a v případech uvedených v § 23a a 23c. Dochází-li při fúzi společností nebo při rozdělení společnosti k zániku daňového poplatníka, jemuž daňová ztráta vznikla a byla v souladu s tímto zákonem převzata právním nástupcem, podmínky stanovené v odstavci 3 musí být splněny u tohoto právního nástupce.

      (5)  Při převodu podniku nebo jeho samostatné části lze daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti převzaté podle § 23a odst. 5 písm. b) odčítat od základu daně přijímající společnosti v jednotlivých obdobích maximálně do výše rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady) přijímající společnosti vzniklými z činnosti vykonávané prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části, která byla prostřednictvím převedeného podniku nebo jeho samostatné části vykonávána v období, za které byla uplatňovaná daňová ztráta vyměřena.

      (6)  Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, může požádat správce daně o závazné posouzení³⁹ⁱ) skutečnosti, zda daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně. Poplatník je povinen spolu se žádostí sdělit správci daně

a)

přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných poplatníkem, jemuž daňová ztráta vznikla, dosažených v období, za které byla daňová ztráta, která má být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, vyměřena,

b)

přehled veškerých příjmů (výnosů) v členění dle činností vykonávaných poplatníkem, který daňovou ztrátu uplatňuje, dosažených v období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně.

      (7)  Je-li žádost včetně údajů uvedených v písmenech a) a b) správci daně doručena nejpozději do konce měsíce následujícího po skončení období, za které má být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, a nevydá-li správce daně závazné posouzení nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, má se za to, že daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.

––––––––––––––––––––

³⁹ⁱ)

§ 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 438/2003 Sb.".

      286.  Za § 38na se vkládá nový § 38nb, který zní:

,,§ 38nb

Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček

      (1)  Poplatník, který splňuje podmínky pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a zl), požádá svého místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček. Žádost lze podat i prostřednictvím plátce, avšak rozhodnutí vydá vždy správce daně místně příslušný poplatníkovi.

      (2)  Povinnými náležitostmi žádosti o vydání rozhodnutí o přiznání osvobození jsou

a)

potvrzení o daňovém rezidentství příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček vydané zahraničním správcem daně,

b)

informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček je jejich skutečným vlastníkem,

c)

potvrzení zahraničního správce daně, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství,⁹³) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů [§ 19 odst. 3 písm. a) bod 3],

d)

informace prokazující, že příjemce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček má právní formu uvedenou v příslušném právním předpisu Evropských společenství,⁹³)

e)

informace prokazující, že příjemce a plátce licenčních poplatků nebo úroků z úvěrů a půjček jsou osobami přímo kapitálově spojenými a po jak dlouhou dobu,

f)

právní titul pro výplatu licenčních poplatků nebo úroků.

      (3)  Informace obsažené v žádosti a jejích povinných náležitostech musí platit nejméně po dobu jednoho roku a nesmí být starší 3 let. Dojde-li ke změně, která může mít vliv na splnění podmínek pro osvobození podle § 19 odst. 1 písm. zk) a zl), poplatník je povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu plátce a svého místně příslušného správce daně.

      (4)  Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny v odstavci 2, vydat rozhodnutí o přiznání osvobození, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 písm. zk) a zl) a odst. 5 a § 23 odst. 7. Správce daně je povinen toto rozhodnutí vydat do tří měsíců od okamžiku, kdy poplatník poskytl všechny informace a důkazy nutné pro prokázání, že podmínky pro osvobození jsou splněny. Rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.

      (5)  Rozhodnutí o přiznání osvobození musí kromě základních náležitostí rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu obsahovat

a)

údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,

b)

časový rozsah závaznosti rozhodnutí, přitom rozhodnutí musí být vydáno nejméně pro jedno zdaňovací období a nejvýše pro tři zdaňovací období bezprostředně po sobě jdoucí.".

      287.  V § 38r odstavec 1 zní:

      ,,(1)  Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, lhůta pro vyměření^39c) jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto slevu uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu na dani.".

      288.  V § 38r se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ,,a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi společností nebo rozdělení společnosti".

      289.  § 38s zní:

,,§ 38s

      Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh podle § 38d nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.".

      290.  Příloha č. 1 včetně nadpisu k zákonu č. 586/1992 Sb. zní:





      291.  V příloze č. 2 nadpis zní: ,,Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob".

      292.  V příloze č. 2 se v úvodní části textu slova ,,Při přechodu účtování ze soustavy podvojného účetnictví na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy ,,Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci".

      293.  V příloze č. 2 bodech 1 a 2 se slova ,,účtoval v soustavě podvojného" nahrazují slovy ,,vedl" a slova ,,účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví" se nahrazují slovy ,,vede daňovou evidenci" a vypouští se slova ,,(hospodářském)" a ,,(hospodářského)".

      294.  V příloze č. 2 bodě 2 se za slova ,,zásob" doplňují slova ,,a cenin".

      295.  V příloze č. 3 nadpis zní: ,,Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob".

      296.  V příloze č. 3 se v úvodní části textu slova ,,účtování ze soustavy jednoduchého účetnictví" nahrazují slovy ,,z daňové evidence".

      297.  V příloze č. 3 se slova ,,účtování v soustavě podvojného" nahrazují slovem ,,vedení".

      298.  V příloze č. 3 bodě 1 se slova ,,a nehmotný" zrušují.

      299.  V poznámce pod čarou č. 71) se slova ,,§ 8b" nahrazují slovy ,,§ 8a odst. 1".

Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2003 a zdaňovací období, které započalo v roce 2003, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení čl. I se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2004, s výjimkou ustanovení bodů 10, 15, 72, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která se použijí poprvé pro zdaňovací období, které započne v roce, v němž vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a s výjimkou bodů 104, 105 a 106, které se použijí v souladu s § 21 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a ve znění tohoto zákona.

      2.  Ustanovení § 3 odst. 4 písm. d) a § 18 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2003.

      3.  Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, bude postupovat podle § 23 odst. 14 a přílohy č. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, a podle bodu 5 obdobně.

      4.  Poplatník uvedený v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb, zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který do konce roku 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 nepovede účetnictví, bude postupovat podle § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.

      5.  Poplatník, který vede účetnictví, může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 %, ve zdaňovacích obdobích 1998 až 2000 včetně ročně nejvýše 20 % a počínaje rokem 2001 za zdaňovací období nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1994, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném pro zdaňovací období 1998. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých

a)

za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál,

b)

mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období,

c)

mezi osobami blízkými,

d)

z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh, nebo

e)

podle zvláštního právního předpisu.

Poplatník, u něhož došlo k přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém vede účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku.

      6.  Ustanovení § 7c zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období 2004, s tím, že se bude postupovat podle všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění do 30. září 2003.

      7.  Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2003 účtoval v soustavě jednoduchého účetnictví a od roku 2004 vede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2003, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2004 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období.

      8.  Poplatník uvedený v § 17 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který není založen za účelem podnikání a který k 31. prosinci 2004 bude účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví podle předpisů platných do 31. prosince 2003 a od roku 2005 povede účetnictví, zvýší výsledek hospodaření o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a současně sníží výsledek hospodaření o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zjištěných k 31. prosinci 2004, a to jednorázově za zdaňovací období roku 2005 nebo postupně v průběhu nejvýše 3 zdaňovacích období. Tento poplatník se pro zdaňovací období roku 2004 považuje pro účely zákona o daních z příjmů za poplatníka, který nevede účetnictví.

      9.  Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze použít i ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2003.

      10.  Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zf), zg) a zj) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. zh) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije pro zisk, jehož převod měl být v souladu se smlouvou o převodu zisku proveden, nebo pro vyrovnání, na které vznikl mimo stojícímu společníkovi nárok poté, kdy vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

      11.  Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění čl. I tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2005. Pro zdaňovací období, které započne v roce 2004, se ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, použije ve znění účinném k 31. prosinci 2003, a obsah legislativní zkratky ,,úvěry a půjčky" v § 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se pro zdaňovací období, které započne v roce 2004, použije pouze pro účely tohoto ustanovení.

      12.  Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) cenného papíru a změny ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu.

      13.  Mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, se nezahrnují do základu daně.

      14.  Pro aktivní i pasivní opravnou položku vytvořenou do 31. prosince 2002 k souboru majetku nabytému koupí se použije až do jejího úplného odepsání zákon č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb.

      15.  Pro aktivní a pasivní opravnou položku evidovanou do konce roku 2003 v majetku poplatníka uvedeného v § 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., který byl do konce zdaňovacího období 2003 účetní jednotkou účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003, a to až do doby jejího zahrnutí do základu daně.

      16.  Ustanovení § 23 odst. 15 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije i na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, nabytého koupí do 31. prosince 2003 a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), avšak tento kladný nebo záporný rozdíl se snižuje o účetní odpisy uplatněné do 31. prosince 2003 a doba 180 měsíců se snižuje o počet měsíců, po které byl tento rozdíl odpisován ve zdaňovacím období 2003 nebo ve zdaňovacím období započatém v roce 2003 podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví.

      17.  Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, lze provést poprvé u daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období, ve kterém vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

      18.  Poplatky, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v předchozích zdaňovacích obdobích z důvodu jejich nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v tom zdaňovacím období, ve kterém jsou zaplaceny.

      19.  Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé po 31. prosinci 2003. Pro pohledávky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.

      20.  Náklady na deriváty a výnosy z derivátů podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, zahrnují také mimořádné náklady a výnosy vzniklé z důvodu změny metody účtování o derivátech, k níž došlo v účetním období, které započalo v roce 2004.

      21.  Úroky z úvěrů a půjček poskytnutých zahraničními věřiteli, které nebyly podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce ve zdaňovacích obdobích 2001 až 2003 z důvodu jejich nezaplacení, jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů poplatníka nebo jeho právního nástupce v tom zdaňovacím období, ve kterém budou zaplaceny.

      22.  Pro účely odpisování a uplatnění nájemného u osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, který byl do dne předcházejícímu dni vyhlášení tohoto zákona evidován u poplatníka nebo najat podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.

      23.  Ustanovení § 24 odst. 11 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se poprvé použije u přeměn, jejichž rozhodný den nastane počínaje 1. lednem 2004.

      24.  Pro poplatníky vzniklé do 31. prosince 2003 se použije ustanovení § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

      25.  Ustanovení § 32a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé u nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.

      26.  Nájemce movitých a nemovitých věcí zároveň, který uplatňuje odpisy v základu daně podle čl. II bodu 3 zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, postupuje ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004 a 2005 podle § 32b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona.

      27.  Pro uplatnění odpočtu daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za zdaňovací období započaté v roce 2003 a předchozí zdaňovací období, se použije ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 2003.

      28.  Ustanovení čl. I bodů 23, 53, 122, 246, 250, 253, 262, 263 se použijí poprvé u úrokových příjmů, u nichž by povinnost srazit daň podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 453/2001 Sb., nastala počínaje 1. lednem 2004.

      29.  Slevu na dani podle § 35 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném do 31. prosince 2003, lze uplatnit nejpozději za zdaňovací období, které započalo v roce 2003, a za období, za něž se podává daňové přiznání a započalo v roce 2003.

      30.  Daň z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., u níž povinnost plátce srazit nastala v průběhu roku 2003, se započte na celkovou daňovou povinnost za podmínek stanovených zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb., ve zdaňovacím období nebo v období, za které je povinnost podat daňové přiznání podle § 38m zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, které započalo v roce 2003. Obdobně se postupuje v případě, kdy nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená.

      31.  Ustanovení § 38na zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004.

      32.  Při stanovení základu daně za zdaňovací období započaté v roce 2003 může poplatník, který je podnikatelem účtujícím podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě účetnictví, nebo podle vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, vyloučit kladný rozdíl mezi výnosy a náklady vzniklými přepočtem dluhových cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, závazků a pohledávek vyjádřených v cizí měně na českou měnu ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen ,,nerealizované kursové zisky").

      33.  Poplatník, který vyloučil podle předchozího bodu ze základu daně nerealizované kursové zisky, je povinen zvýšit základ daně ve třech zdaňovacích obdobích, nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, bezprostředně následujících po období, ve kterém byly nerealizované kursové zisky podle předchozího bodu vyloučeny, a to v prvním období nejméně o jednu třetinu, ve druhém období nejméně o polovinu zbývající částky a ve třetím období o zbývající částku. Poplatník, kterému vznikla povinnost podat daňové přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení, sloučení, ukončení nebo přerušení činnosti, zvýší základ daně o zbývající část částky vyloučené podle předchozího bodu.

Čl. III

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

      Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního soudu jej měnících.
ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. IV

      Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb. a zákona č. 176/2003 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 17) až 19) zní:

      ,,(2)  Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.¹⁷) Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních instrumentů,¹⁸) úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních úroků a pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále k pohledávkám, o kterých nebylo účtováno ve výnosech podle zvláštního právního předpisu¹⁷) a které nebyly zahrnuty do základu daně z příjmů zjištěného podle zvláštního právního předpisu,¹⁹) a k pohledávkám nabytým bezúplatně. Opravné položky nelze tvořit k souboru pohledávek.

––––––––––––––––––––

¹⁷)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹)

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

      2.  V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

      ,,(3)  Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků.

      (4)  V případě zpochybnění pohledávky právním úkonem dlužníka se ustanovení odstavce 3 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a odst. 2 a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.".

      3.  V § 3 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu.¹⁹)".

      4.  V § 3 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 20) zní:

      ,,(3)  Tvorba rezerv a opravných položek uplatněná v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu¹⁹) musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu¹⁷) nebo uvedena v daňové evidenci. ²⁰)

––––––––––––––––––––

²⁰)

§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/ /2003 Sb.".

      5.  V § 4 se na konci odstavce 1 doplňují věty ,,Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu, ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu, pokud tato činnost nebo nájem nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti nájemní smlouvy v případě nájmu podniku,²¹) ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky,²²) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bance podle § 10a, a v případě, kdy poplatník při ukončení nájmu uzavřel smlouvu o nájmu podniku²¹) účinnou dnem následujícím po dni ukončení nájmu.".

Poznámky pod čarou č. 21) a 22) znějí:

––––––––––––––––––––

,,²¹)

Obchodní zákoník.

²²)

§ 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

      6.  Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámek pod čarou č. 6a), 6b), 6c), 6d), 6e) a 6f) zní:

,,§ 5a

      (1)  Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru.^6b) Opravné položky nelze vytvářet u

a)

pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)

b)

pohledávek nabytých postoupením,

c)

pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)

Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu konkursu.

      (2)  Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky

a)

poskytují úvěry jako své podnikání^6e) na základě živnostenského oprávnění^6f) k této činnosti,

b)

úrokové výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období,

c)

jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem.¹⁷) Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou banky.⁴)

      (3)  Opravné položky podle odstavce 1 se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky

a)

pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru,

b)

pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)

c)

pohledávek nabytých postoupením,

d)

pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým^6c) a dohody o narovnání.^6d)

Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období.

      (4)  Celková výše tvorby opravných položek za zdaňovací období nesmí přesáhnout

a)

1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč,

b)

0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč,

c)

0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč.

      (5)  Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c).

      (6)  Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně upraví (zvýší) o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení.

––––––––––––––––––––

^6a)

§ 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.

^6b)

§ 497 až 507 obchodního zákoníku.

^6c)

§ 570 až 574 občanského zákoníku.

^6d)

§ 585 až 587 občanského zákoníku.

^6e)

§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

^6f)

§ 10 živnostenského zákona.".

      7.  V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 23) zní:

,,d)  k němuž má vlastnické právo poplatník v konkursním a vyrovnacím řízení.²³)

––––––––––––––––––––

²³)

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.".

      8.  V § 7 odst. 8 písm. d) se za slova ,,v 5." vkládají slova ,,a 6.".

      9.  V § 7 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

      ,,(10)  Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty.

      (11)  V případě přeměn²¹) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání.".

      10.  V § 8 odst. 1 se ve větě první slova ,,účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše jmenovité hodnoty pohledávek nebo pořizovací ceny pohledávek nabytých postoupením" nahrazují slovy ,, , kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek".

      11.  V § 8 odst. 1 větě druhé se za slovo ,,vyrovnání^13d)" vkládají slova ,,a na pohledávky vyloučené v § 2 odst. 2".

      12.  V § 8 odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla účinně popřena správcem konkursní podstaty, konkursním věřitelem, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.^13e)".

      13.  V § 8 odst. 3 se slova ,,účtující v soustavě podvojného účetnictví" nahrazují slovy ,, , který vede účetnictví,".

      14.  V § 8a odstavec 1 zní:

      ,,(1)  Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,¹) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.".

      15.  V § 8a odstavec 2 zní:

      ,,(2)  Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu^13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu,^3h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

a)

12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

b)

18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

c)

24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

d)

30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky,

e)

36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.".

      16.  V § 8a odst. 3 písmeno b) zní:

,,b)  mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,^13g)".

      17.  V § 8b odst. 3 se slova ,,a splnění dluhu je předmětem vymahacího řízení¹³ⁱ)" zrušují.

      18.  Za § 10 se doplňuje nový § 10a, který zní:

,,§ 10a

      Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 se ukládají na zvláštní vázaný účet v bance a nesmějí být předmětem ručení nebo konkursu vedeného na majetek poplatníka podle zvláštního právního předpisu.²³) Za období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze do výše částky převedené ve prospěch zvláštního vázaného účtu nejpozději do dne podání daňového přiznání. Peněžní prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na výdaje, na jejichž úhradu byly vytvořeny.".

Čl. V

Přechodná ustanovení

      1.  V případě, kdy věřitel nepostupující podle § 5 a 8 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb., bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykazovat podle stavu k 31. prosinci 2003 ve vztahu k dlužníkovi současně splatné závazky, a nebyl-li proveden vzájemný zápočet těchto pohledávek a závazků, zruší věřitel již vytvořené opravné položky s výjimkou těch, které byly vytvořeny k části pohledávky převyšující hodnotu závazku.

      2.  Ustanovení § 10a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za období, za které se podává daňové přiznání, počínající v roce 2004, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o státní sociální podpoře

Čl. VI

      Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 125/2003 Sb., se mění takto:

      1.  V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 7 se slova ,,k), m), o), s) a u)" nahrazují slovy ,,j), l), m), p) a s)".

      2.  V § 5 odst. 3 písm. b) se slova ,,k), m) a s)" nahrazují slovy ,,j), l) a p)".

      3.  V § 5 odst. 3 písm. c) se slova ,,o) a u)" nahrazují slovy ,,m) a s)".

      4.  V § 5 odst. 4 písm. c) se slova ,,k), m) a s)" nahrazují slovy ,,j), l) a p)".

      5.  V § 5 odst. 4 písm. d) se slova ,,o) a u)" nahrazují slovy ,,m) a s)".

      6.  V § 68 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slova ,,k), m), o), s) a u)" nahrazují slovy ,,j), l), m), p) a s)".

      7.  V § 68 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova ,,k), m), o), s) a u)" nahrazují slovy ,,j), l), m), p) a s)".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o životním minimu

Čl. VII

      V § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se slova ,,k), m), o), s) a u)" nahrazují slovy ,,j), l), m), p) a s)".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Čl.  VIII

      V § 22 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ,,(3)  Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy na podíly na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.".

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty


Čl. IX

      Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 129/ /1999 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 262/ /2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se mění takto:

      1.  V § 8 písm. c) se slova ,,200 Kč" nahrazují slovy ,,500 Kč" a slova ,,nejde-li o zboží, které je" se nahrazují slovy ,,a které není".

      2.  V příloze č. 2 se text ,,64.2 Služby v oblasti telekomunikací" nahrazuje textem:
,,64.2 Služby telekomunikací mimo:
- 64.20.3 služby spojené s kabelovou televizí a rozhlasem po drátě".

      3.  V příloze č. 2 se text ,,74.3 Služby telekomunikací" nahrazuje textem ,,74.3 Technické zkoušky a analýzy a služby s tím související".

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o správě daní a poplatků

Čl. X

      V zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb, zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se za § 34a vkládá nový § 34b, který zní:

,,§ 34b

Závazné posouzení

      (1)  Daňový subjekt je oprávněn požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňových důsledků, které pro něj vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných, v případech stanovených zvláštním daňovým zákonem.

      (2)  Správce daně je povinen na základě žádosti, jejíž povinné náležitosti jsou vymezeny ve zvláštním daňovém zákoně, vydat rozhodnutí o závazném posouzení. Rozhodnutí o závazném posouzení musí být označeno výslovně jako závazné posouzení a musí obsahovat kromě základních náležitostí rozhodnutí

a)

údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno,

b)

odůvodnění rozhodnutí,

c)

časový i věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí.

      (3)  Rozhodnutí o závazném posouzení je při stanovení daňové povinnosti účinné vůči správci daně, který je vydal, jestliže v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo závazné posouzení vydáno.

      (4)  Rozhodnutí o závazném posouzení pozbývá účinnosti uplynutím tří let ode dne nabytí právní moci, pokud správce daně nestanoví lhůtu kratší nebo pokud došlo ke změně zákonných podmínek, na jejichž základě bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno.

      (5)  Správce daně rozhodnutí o závazném posouzení zruší, pokud

a)

bylo vydáno na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů daňového subjektu,

b)

o jeho zrušení požádá daňový subjekt, prokáže-li současně změnu podmínek, za kterých bylo vydáno, nebo

c)

požádá daňový subjekt z důvodu prokázané změny údajů, na jejichž základě bylo vydáno, o vydání nového rozhodnutí o závazném posouzení zahrnující stejný časový a věcný rozsah.".

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o mezinárodní pomoci při správě daní

Čl. XI

      V zákoně č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 12 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní:

,,§ 12

      Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud stanoví jinak

a)

mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, nebo

b)

zvláštní právní předpis.¹⁰)

––––––––––––––––––––

¹⁰)

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST DEVÁTÁ

Změna živnostenského zákona

Čl. XII

      Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb., se mění takto:

      V příloze č. 2 ve skupině 214 ,,Ostatní" ve sloup- ci 1 se slova ,,Činnost účetních poradců, vedení účetnictví" nahrazují slovy ,,Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence".

Čl.  XIII

Přechodná ustanovení

      1.  Živnostenská oprávnění vydaná přede dnem 1. ledna 2004 pro provozování živnosti ohlašovací vázané, skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona ,,Činnost účetních poradců, vedení účetnictví" se od tohoto data považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnosti vázané skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona ,,Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence".

      2.  Průkaz živnostenského oprávnění, který byl vydán podle dosavadní právní úpravy pro živnost ohlašovací vázanou, skupiny 214 přílohy č. 2 živnostenského zákona ,,Činnost účetních poradců, vedení účetnictví" je živnostenský úřad povinen do 1. ledna 2006 po projednání s podnikatelem nahradit průkazem živnostenského oprávnění podle přílohy č. 2 živnostenského zákona ve znění čl. XII tohoto zákona. Tento úkon nepodléhá správnímu poplatku.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XIV

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení čl. I bodů

1.

10, 15, 72, 95, 96, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost,

2.

105, 235 a 240, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005,

3.

106, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006,

4.

265 (§ 38fa), který nabývá účinnosti stejným dnem, kdy nabude účinnosti Směrnice Rady č. 2003/48/EHS o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, nejdříve však dnem, kdy smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupí v platnost,

5.

95 [§ 19 odst. 1 písm. zk)], který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

Zaorálek v. r.


Klaus v. r.


Špidla v. r.