ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 20. července 2017,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1. Za § 4 se doplňuje nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:
(1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl
- a)
- v posledních 10 letech pravomocně
odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí
svobody nepřevyšující 2 roky,
- b)
- v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro
úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody
převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,
- c)
- pravomocně odsouzen pro trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,
- d)
- pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z
nedbalosti k odnětí svobody na více jak 1 rok a od výkonu nebo prominutí
trestu neuplynulo 5 let, nebo
- e)
- pravomocně odsouzen pro trestný čin spácha-ný z
nedbalosti k odnětí svobody na méně jak 1 rok nebo jinému trestu a
od výkonu nebo prominutí trestu neuplynul 1 rok.
(2) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje také uchazeč,
- a)
- jehož trestní stíhání pro úmyslný
trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení
narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky, nebo
- b)
- jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo
pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby a lhůty, v
níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynuly ještě 3 roky,
nebo bylo v trestním stíhání, které proti němu bylo vedeno, rozhodnuto o
podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí
ještě neuplynuly 3 roky.
(3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl55).
––––––––––––––––––––
- 55)
- § 105 a 106 zákona č.
40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 363, 365,
366 a 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní
řád), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o
odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech
mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech
mládeže), ve znění pozdějších předpisů.˙.
2. V § 10a se věta třetí nahrazuje větou ˙Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.˙.
3. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ˙Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen.˙.
4. V § 19 odst. 1 písm. e) se za slova ˙organizačních změn˙ vkládají slova ˙nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu56)˙.
Poznámka pod čarou č. 56 zní:
––––––––––––––––––––
- ˙56)
- Například zákon č.
219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o
změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších
předpisů.˙.
5. V § 26 odst. 1 se věta čtvrtá nahrazuje větou ˙Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností.˙.
6. V § 28 odst. 1 se slovo ˙vojenských˙ zrušuje.
7. V § 29 odst. 3 se číslo ˙300˙ nahrazuje čís-lem ˙150˙.
8. V § 29 odst. 5 se za slova ˙důležitý zájem služby,˙ vkládají slova ˙nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení,˙.
9. V § 29 se doplňuje odstavec 6, který zní:
˙(6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno.˙.
10. V § 31a odst. 2 a § 31b odst. 2 se za slova ˙pouze doba˙ vkládají slova ˙a voják má nárok na služební plat pouze za dobu˙.
11. V nadpise § 31b, § 31b odst. 1 a 2, nadpise § 31c, § 31c odst. 1, 3, 4 a 7 až 9, § 68j odst. 8 a v § 143 odst. 4 písm. d) se slova ˙na území České republiky˙ zrušují.
12. V § 31c se na konci odstavce 3 doplňuje věta ˙Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu služby až na 16 hodin.˙.
13. V § 31c odst. 6 se za slova ˙důležitý zájem služby,˙ vkládají slova ˙nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení,˙.
14. V § 31c odst. 7 se za slova ˙vojenském nasazení˙ vkládají slova ˙ , nepřetržitém vojenském výcviku nebo intenzivním vojenském výcviku˙.
15. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní:
˙(4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost.˙.
16. V § 48 odst. 1 písmeno g) zní:
- ˙g)
- při výkonu služby nosit
předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo
znevažovalo jeho vzhled; výjimky stanoví služební orgán,˙.
17. V § 61a odstavec 3 zní:
˙(3) Manželům, kteří jsou oba vojáky, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 jen za nezaopatřené děti podle § 71 odst. 5, a to jen jednomu z nich. V případě druha a družky se pro účely zvýšení služebního příspěvku postupuje podle věty první obdobně.˙.
18. V § 66 odst. 3 se číslo ˙300˙ nahrazuje čís-lem ˙150˙.
19. V § 68b se na konci odstavce 1 doplňuje věta ˙Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nevzniká vojákovi nárok na náhradní volno, na volno a na příplatek za služební pohotovost.˙.
20. V § 68d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
˙(2) Vojákovi, který má rozvrženu základní týdenní dobu služby rovnoměrně a v kalendářním měsíci vykonal službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu výkonu služby v rozsahu alespoň 80 hodin, náleží za tento měsíc příplatek podle odstavce 1.˙.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
21. V § 68e se slova ˙vojenského záchranného útvaru,˙ a slova ˙ , který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích,˙ zrušují.
22. V § 68i odst. 2 písmeno b) zní:
- ˙b)
- je zajat nebo se stal v průběhu zahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo˙.
23. V § 68i odst. 2 se na konci písmene b) slovo ˙nebo˙ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno d), které zní:
- ˙d)
- vykonává službu v zahraničí podle § 40 odst. 4.˙.
24. V § 71 odst. 6 se slova ˙anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen˙ nahrazují slovy ˙ , v němž má voják místo výkonu služby˙.
25. V § 77 odst. 2 se text ˙§ 72 odst. 1 písm. e)˙ nahrazuje textem ˙§ 74 odst. 5˙ a na konci odstavce 2 se doplňují věty ˙Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky.˙.
26. V § 77 odstavec 4 zní:
˙(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se bezhotovostně spolu se služebním platem v pravidelném termínu jeho výplaty. Výše náhrady se určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu služby, a to vždy jen pro území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postup pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.˙.
27. V § 79 odst. 3 se za slova ˙nákladů stanoví˙ vkládají slova ˙pro jednotlivé hodnosti˙.
28. § 102 zní:
Počínal-li si voják při plnění služebního úkolu způsobem přiměřeným okolnostem a povaze v době plnění služebního úkolu, neodpovídá za škodu, kterou způsobil
- a)
- při zvlášť náročném výcviku, při výcviku v náročném nebo nepřístupném terénu anebo za nepříznivých povětrnostních podmínek,
- b)
- při záchranných pracích nebo při jiných závažných
situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo
životní prostředí anebo při likvidaci následků pohromy,
- c)
- v rámci plnění služebního úkolu ve prospěch míru a
bezpečnosti, a to zejména při účasti na operacích na podporu a udržení
míru, záchranných a humanitárních akcích,
- d)
- při jiném plnění služebního úkolu, který vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
- e)
- při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo
zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám
úmyslně nevyvolal, anebo
- f)
- ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.˙.
29. § 110 zní:
(1) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, letecké nehodě nebo při ovládání vojenského plavidla, lze výši náhrady škody ve zvlášť odůvodněných případech určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, nebo od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo k nehodě při ovládání vojenského plavidla za ztížených podmínek a jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti nebo došlo-li při dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo při ovládání vojenského plavidla k vážnému poškození jeho zdraví.
(2) O výši náhrady škody podle odstavce 1 rozhodne služební orgán, který by jinak rozhodoval jako odvolací orgán na návrh služebního orgánu, který by byl oprávněný rozhodnout o náhradě škody.˙.
30. V § 111 odstavec 3 zní:
˙(3) Uhradil-li voják alespoň dvě třetiny dluhu vzniklého v důsledku jeho povinnosti k náhradě škody, lze neuhrazenou část dluhu prominout jen tehdy, dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu služby nebo odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal. O prominutí dluhu rozhoduje služební orgán. Prominout nelze dluh, který vznikl v důsledku škody, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31), anebo došlo-li ke škodě na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.˙.
31. § 124 a 125 včetně nadpisů znějí:
Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši třicetinásobku minimální mzdy17). Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši třicetinásobku minimální mzdy dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič.
Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem ve výši třicetinásobku minimální mzdy17). Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.˙.
32. V § 143 odst. 1 závěrečná část ustanovení zní:
˙Za dobu výkonu služby se pro účely zvýšeného zápočtu doby služby považuje i doba čerpání řádné a zvláštní dovolené, preventivní rehabilitace podle § 97 a mimořádné rehabilitace podle § 97a, doba čerpání náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a doba čerpání volna z důvodu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.˙.
33. V § 145a odst. 1 písm. g) se slova ˙30 dnů˙ nahrazují slovy ˙3 měsíce˙.
34. V § 145a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
- ˙o)
- stanovení výše stabilizačního příspěvku.˙.
35. V § 159 odst. 2 se za slovy ˙skončení neschopnosti výkonu služby˙ čárka nahrazuje slovem ˙a˙ a slova ˙a výsluhový příspěvek˙ se zrušují.
36. V § 163a odst. 1 se slova ˙v zahraniční operaci˙ zrušují.
37. Za § 166 se vkládá nový § 166a, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní:
Ministerstvo přiznává občanům České republiky, kteří se zaváží požádat o povolání do služebního poměru vojáka a setrvat v něm po určenou dobu, stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Přitom postupuje podle ustanovení o stipendiích hrazených z dotací nebo příspěvků podle zákona o vysokých školách57) a § 60 přiměřeně.
––––––––––––––––––––
- 57)
- § 91 odst. 1, 4 a 6
zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.˙.
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.