363

ZÁKON
ze dne 21. prosince 1999
o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ČINNOSTI V POJIŠŤOVNICTVÍ, PODMÍNKY
JEJICH PROVOZOVÁNÍ A VîKON
STÁTNÍHO DOZORU

HLAVA  I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      (1)  Tento zákon upravuje činnosti v pojišťovnictví, podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním těchto činností (dále jen ,,státní dozor v pojišťovnictví").

      (2)  Tento zákon se nevztahuje na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění a sociálního zabezpečení podle zvláštních právních předpisů¹) a na provádění veřejného zdravotního pojištění.

§ 2

Výklad pojmů

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

pojišťovnou právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí (dále jen ,,ministerstvo") uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona,

b)

pojišťovací činností uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu²) pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, (dále jen ,,finanční umístění"), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost),

c)

zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla,

d)

zajišťovací činností uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy, (dále jen ,,zajišťovací smlouva"), uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny,

e)

činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti se souhlasem ministerstva,

f)

zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví odborná činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související,

g)

pojišťovacím agentem právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s pojišťovnou. Pokud pojišťovna uzavírá smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky podle § 25 odst. 1,

h)

pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy,

i)

bezúhonnou osobou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin nebo jejíž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena,

j)

pojistníkem osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu,

k)

solventností schopnost pojišťovny nebo zajiš-ťovny trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

l)

správou pojištění soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv,

m)

pojistným rizikem možnost vzniku nahodilé události, se kterou je spojena povinnost pojišťovny uhradit vzniklou škodu nebo vyplatit sjednanou částku,

n)

pojistným kmenem soubor uzavřených pojistných smluv; příslušenstvím pojistného kmene jsou práva a povinnosti, které vyplývají z těchto pojistných smluv, a finanční prostředky ve výši technických rezerv přiměřených tomuto pojistnému kmeni,

o)

zaslouženým pojistným část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno,

p)

nezaslouženým pojistným část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno,

r)

splnitelností závazků schopnost pojišťovny nebo zajišťovny uhradit v daném okamžiku všechny závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně závazků splatných v následujících účetních obdobích,

s)

likvidací pojistné události soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění,

t)

asistenčními službami pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého trvalého pobytu,

u)

pojistnými podmínkami podmínky zpracované pojistitelem pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky,

v)

životním pojištěním soubor pojistných odvětví uvedených v části A přílohy k tomuto zákonu,

w)

neživotním pojištěním soubor pojistných odvětví uvedených v části B přílohy k tomuto zákonu.

Provozování činností v pojišťovnictví

§ 3

      (1)  Pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky může provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna podle tohoto zákona, které ministerstvo udělilo povolení, nestanoví-li tento zákon jinak.

      (2)  Pojišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat pojišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost nebo družstvo. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, může být tato činnost vykonávána i jinou právnickou osobou.

      (3)  Provozovat zajišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost. Na provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se tento zákon nevztahuje.

      (4)  Pojišťovna může provozovat pouze pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Zajišťovna může provozovat pouze zajišťovací činnost a činnosti s ní související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem.

      (5)  Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem na území České republiky provozovat

a)

pojišťovací agent, nebo

b)

pojišťovací nebo zajišťovací makléř,

a to pouze pro pojištění provozované pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona, nebo pro zajišťovnu.

§ 4

      (1)  Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se právní postavení pojišťovny a zajišťovny obchodním zákoníkem.

      (2)  Pojišťovna založená jako akciová společnost nebo zajišťovna je oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě.

§ 5

Pojišťovny se sídlem v zahraničí

      (1)  Pojišťovna se sídlem v zahraničí (dále jen ,,zahraniční pojišťovna") může na území České republiky provozovat za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovací činnost prostřednictvím své organizační složky.

      (2)  Při udělování povolení k provozování pojišťovací činnosti zahraniční pojišťovně je ministerstvo oprávněno požadovat potřebné informace přímo od orgánu státního dozoru země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto dozorčího orgánu poskytovat údaje o činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky prostřednictvím její organizační složky. Nevyplývá-li výměna informací mezi orgány státních dozorů z mezinárodních smluv, je zahraniční pojišťovna povinna na žádost ministerstva zabezpečit získávání potřebných informací od orgánu státního dozoru země sídla pojišťovny.

      (3)  Společenství pojistitelů známé jako Lloyd's (dále jen ,,společenství pojistitelů") se pro účely tohoto zákona považuje za zahraniční pojišťovnu. Vedoucí organizační složky této pojišťovny musí být současně oprávněn zavazovat jednotlivé pojistitele společenství.

§ 6

Státní dozor v pojišťovnictví

      (1)  Státní dozor v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele ministerstvo. O této své činnosti vypracovává každoročně zprávu, která obsahuje zhodnocení vývoje na pojistném trhu, zejména přehled pojišťoven a zajišťoven, kterým bylo uděleno nebo odejmuto povolení k provozování pojiš-ťovací nebo zajišťovací činnosti, nápravná a sankční opatření přijatá ministerstvem podle tohoto zákona, přehled přijatých a připravovaných legislativních změn v oblasti pojišťovnictví a celkové výsledky vývoje pojištění nabízených na pojistném trhu, a uveřejňuje ji ve Finančním zpravodaji nejpozději do 30. září kalendářního roku.

      (2)  Státnímu dozoru v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a organizační složky zahraničních pojišťoven, které na území České republiky provozují pojiš-ťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

      (3)  Při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví spolupracuje ministerstvo s mezinárodními organizacemi, s orgány státního dozoru jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.

      (4)  Každá osoba zúčastněná při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví musí splňovat podmínku bezúhonnosti i podmínky podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) a k výkonu činnosti musí mít odpovídající odborné i kvalifikační předpoklady.


HLAVA  II

PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ POJIŠŤOVACÍ A ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI A ZPROSTŘEDKOVATELSKÜ ČINNOSTI V POJIŠŤOVNICTVÍ

§ 7

Povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti


      (1)  Povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky uděluje ministerstvo na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne ministerstvo nejpozději do 90 dnů od jejího podání.

      (2)  Povolení podle odstavce 1 nelze udělit, pokud

a)

nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem,

b)

udělení povolení by bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv.

      (3)  Povolení k provozování pojišťovací činnosti se uděluje podle pojistných odvětví životních pojištění nebo podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy k tomuto zákonu.

      (4)  Pojišťovně nelze udělit povolení k souběž-nému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, které lze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění.

      (5)  Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, může uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, za předpokladu, že toto riziko

a)

je spojeno s pojistným rizikem spadajícím do odvětví, pro které jí bylo uděleno povolení, a

b)

týká se předmětu, který je pojištěn proti pojistnému riziku podle písmene a), a

c)

je pojištěno pojistnou smlouvou, kterou je pojiš-těno pojistné riziko podle písmene a),

(dále jen ,,doplňkové pojištění").

      (6)  Doplňkovým pojištěním nemůže být pojistné riziko spadající do pojistného odvětví neživotních pojištění č. 14 nebo 15.

§ 8

Žádost o udělení povolení


      (1)  Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti obsahuje

a)

obchodní jméno,

b)

sídlo,

c)

stanovy, u akciové společnosti také zakladatelskou smlouvu nebo listinu,

d)

obchodní plán,

e)

výši základního jmění u akciové společnosti a zapisovaného základního jmění u družstva (dále jen ,,základní jmění"),

f)

jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, místo trvalého pobytu a doklad o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) každé fyzické osoby jako zakladatele pojišťovny nebo jako člena statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby jako zakladatele pojišťovny nebo fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

g)

jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, místo trvalého pobytu a doklad o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má působit jako prokurista pojišťovny, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,

h)

jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která bude vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 23.

      (2)  Obchodní plán obsahuje

a)

pojistné odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, včetně pojistných podmínek,

b)

metody výpočtu pojistného, u životních pojištění včetně statistických dat, na kterých je založen tento výpočet,

c)

metody výpočtu technických rezerv,

d)

základní principy pasivního zajištění,

e)

položky, z nichž se sestává minimální garanční fond podle § 22 odst. 2,

f)

předpokládané náklady na vybudování provoz-ního systému a obchodní sítě a způsob krytí těchto nákladů; v případě provozování pojištění podle odvětví neživotních pojištění č. 18 také finanční zdroje určené na zabezpečení asistenčních služeb,

g)

pro první 3 roky

      1.  předpokládané výnosy a náklady,

      2.  předpokládaná výše předepsaného pojistného, nákladů na pojistná plnění a výše tvorby technických rezerv podle § 13,

      3.  předpokládaná rozvaha,

      4.  předpokládané finanční zdroje určené ke krytí závazků z provozované pojišťovací činnosti a ke krytí minimální míry solventnosti podle § 22 odst. 1.

      (3)  Žádost zahraniční pojišťovny o povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím její organizační složky obsahuje údaje podle odstavce 1 písm. a) až d) a h), obchodní plán podle odstavce 2 a dále obsahuje

a)

doklad o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) fyzické osoby, která je navrhována jako vedoucí organizační složky zahraniční pojišťovny, včetně místa jejího pobytu v České republice, údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,

b)

souhlasné stanovisko orgánu, který vykonává státní dozor v pojišťovnictví v zemi sídla pojišťovny, s rozšířením činnosti zahraniční pojišťovny na území České republiky,

c)

potvrzení orgánu podle písmene b) o finanční stabilitě zahraniční pojišťovny včetně vývoje solventnosti podle § 22 za poslední 3 roky a

d)

účetní závěrky za poslední 3 roky ověřené auditorem.

Je-li doba trvání zahraniční pojišťovny kratší, předloží doklady podle písmen c) a d) za dobu svého trvání. V případě společenství pojistitelů se doklady podle písmene d) nahrazují ročními obchodními účty a auditorským osvědčením, které potvrzuje, že závazky každého pojistitele vzniklé z provozované pojišťovací činnosti jsou plně kryté odpovídajícími aktivy.

      (4)  Žádost o udělení povolení k provozování zajišťovací činnosti obsahuje

a)

obchodní jméno,

b)

sídlo,

c)

stanovy, zakladatelskou smlouvu nebo listinu,

d)

výši základního jmění,

e)

pojistné odvětví, popřípadě skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno,

f)

obchodní plán,

g)

doklad o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) každé fyzické osoby jako zakladatele zajišťovny nebo jako člena statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby jako zakladatele zajišťovny nebo fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

h)

doklad o bezúhonnosti a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčího orgánu nebo která má působit jako prokurista zajišťovny, včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi,

i)

jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která bude vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika podle § 23.

      (5)  Pro obsah obchodního plánu zajišťovny se použije ustanovení odstavce 2 písm. b) až g) obdobně.

      (6)  Pro povolení k provozování zajišťovací činnosti pojišťovnou se použije ustanovení odstavce 4 obdobně.

      (7)  Je-li předmětem žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti rozšíření této činnosti o jiná pojistná odvětví, jsou obsahem této žádosti údaje podle odstavce 1 písm. d) a e).

      (8)  Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení všeobecné pojistné podmínky.³) O žádosti rozhodne ministerstvo ve lhůtě podle § 7 odst. 1.

      (9)  Ministerstvo povolení udělí, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.

      (10)  Slovo ,,pojišťovna" nebo ,,zajišťovna", jejich překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je oprávněna užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, s výjimkou pojišťovny nebo zajišťovny, jejíž činnost je upravena zvláštním právním předpisem.

      (11)  Pojišťovna se sídlem na území České republiky je povinna ve svém obchodním jménu uvést slovo ,,pojišťovna". Zajišťovna se sídlem na území České republiky je povinna ve svém obchodním jménu uvést slovo ,,zajišťovna".

§ 9

Základní jmění


      (1)  Minimální výše základního jmění pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle

a)

jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění 60 000 000 Kč,

b)

pojistných odvětví neživotních pojištění

      1.  pro odvětví uvedená pod čísly 1, 2, 8, 9 a 18 celkem 34 000 000 Kč,


      2.  pro odvětví uvedená pod čísly 3, 4, 13, 16 a 17 celkem 46 000 000 Kč,

      3.  pro odvětví uvedená pod čísly 7, 10, 14 a 15 celkem 156 000 000 Kč,

      4.  pro odvětví uvedená pod čísly 5, 6, 11 a 12 celkem 200 000 000 Kč.

      (2)  Je-li provozována pojišťovací činnost podle dvou nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, pro která jsou podle odstavce 1 písm. b) stanoveny rozdílné výše základního jmění, činí základní jmění pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro to pojistné odvětví, kterému odpovídá nejvyšší částka.

      (3)  Základní jmění zajišťovny se sídlem v České republice činí nejméně 1 000 000 000 Kč.

      (4)  Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění, činí základní jmění pojišťovny nejméně částku, která odpovídá součtu částek základního jmění pojišťovny stanovených pro provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění.

      (5)  Je-li souběžně provozována pojišťovací činnost a zajišťovací činnost spočívající v uzavírání zajiš-ťovacích smluv s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, činí základní jmění pojišťovny nejméně částku stanovenou podle odstavce 3. To neplatí, jestliže je pojišťovnou provozována zajišťovací činnost podle věty první výlučně způsobem, při kterém je pojistné riziko přijato do zajištění na základě dobrovolného rozhodnutí této pojišťovny (fakultativní zajištění). V takovém případě činí základní jmění pojišťovny nejméně částku, která je stanovena pro rozsah její pojišťovací činnosti.

      (6)  Základní jmění pojišťovny nebo zajišťovny ve výši stanovené tímto zákonem může být tvořeno pouze peněžitými vklady.

      (7)  Zakladatel pojišťovny nebo zajišťovny je povinen vytvořit základní jmění ve výši stanovené tímto zákonem před podáním žádosti. Rozhodnutí valné hromady akciové společnosti nebo členské schůze družstva o snížení základního jmění je podmíněno předchozím souhlasem ministerstva. Ministerstvo může udělit souhlas se snížením základního jmění, jestliže toto jmění neklesne pod hranici stanovenou podle odstavce 1.

§ 10

Změny v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a změny osob v jejích orgánech


      (1)  K rozšíření činnosti je pojišťovna nebo zajiš-ťovna povinna předložit ministerstvu žádost o schválení tohoto rozšíření.

      (2)  Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ministerstvu předložit na vědomí

a)

seznam osob, jejichž podíl na jejím základním jmění nebo na hlasovacích právech překročí nebo klesne pod 10 %, a změny podle § 11 odst. 1 a 6,

b)

změny v údajích, které byly obsahem žádosti o udělení povolení podle § 8,

c)

informace související s její činností podle tohoto zákona vyžádané ministerstvem.

      (3)  Je-li obsahem žádosti rozšíření pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na jiná pojistná odvětví podle odstavce 1, je její součástí obchodní plán podle § 8.

      (4)  Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osoby, která má vykonávat funkci prokuristy anebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny, má vůči ministerstvu povinnost písemně požádat o předchozí souhlas s touto změnou. Součástí žádosti je doklad o bezúhonnosti navrhované fyzické osoby a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c), včetně údajů o dosaženém druhu vzdělání a praxi.

      (5)  Ministerstvo o žádosti podle odstavce 4 rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího obdržení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek.

§ 11

Změny v účastech na vlastnických právech


      (1)  Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v pojišťovně nebo zajiš-ťovně tak, že její podíl na hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 33 % nebo 50 %, má vůči ministerstvu povinnost písemně

a)

požádat o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti,

b)

informovat o této skutečnosti, dojde-li k tomuto nabytí přechodem práva, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla.

      (2)  Žádost podle odstavce 1 písm. a) obsahuje výši zamýšlené účasti a doklad o bezúhonnosti fyzické osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v pojiš-ťovně nebo zajišťovně nebo která je prokuristou nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit svoji účast v pojiš-ťovně nebo zajišťovně. Ministerstvo o této žádosti rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího obdržení, popřípadě určí lhůtu pro realizaci navrhovaných změn, která nesmí být kratší než 30 dnů. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek. Osoba, která nabyla účast nebo zvýšila svůj podíl podle odstavce 1 písm. a) bez souhlasu ministerstva, nesmí vykonávat hlasovací práva.

      (3)  Ministerstvo žádost podle odstavce 1 písm. a) neschválí, jestliže

a)

fyzická osoba neprokázala svou bezúhonnost,

b)

byla v posledních 3 letech členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou právnické osoby, která se v této době dostala do úpadku,⁴) nebo

c)

fyzické osobě bylo odejmuto oprávnění k podnikání pro porušení činností stanovených zvláštním právním předpisem.⁵)

      (4)  Dojde-li k nabytí účasti podle odstavce 1 písm. b) a neprokáže-li fyzická osoba, která účast nabyla, ministerstvu svoji bezúhonnost a splnění podmínek podle odstavce 3 písm. b) a c) nebo právnická osoba bezúhonnost a splnění podmínek podle odstav-ce 3 písm. b) a c) fyzických osob, které jsou členy jejího statutárního nebo dozorčího orgánu nebo prokuristy, nemůže nabyvatel okamžikem nabytí této účasti vykonávat hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí po dobu, po kterou tyto důvody trvají. Při posouzení způsobilosti valné hromady nebo členské schůze činit rozhodnutí a při hlasování na nich se nepřihlíží k hlasům těchto osob.

      (5)  Ministerstvo je oprávněno navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže bylo přijato v rozporu s odstavcem 4.

      (6)  Fyzická nebo právnická osoba, která navrhuje snížení své účasti v pojišťovně nebo zajišťovně tak, že její podíl na hlasovacích právech klesne pod 20%, 33% nebo 50%, je povinna tuto skutečnost písemně oznámit ministerstvu, a to nejpozději 30 dnů před dnem, ke kterému má být tato účast snížena.

§ 12

Střet zájmů


      (1)  Členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy pojišťovny nebo zajišťovny nesmí být fyzická osoba, která je

a)

poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky nebo jeho náměstkem; náměstek člena vlády České republiky může být členem statutárního nebo dozorčího orgánu pojišťovny, jestliže se jedná o výkon akcionářských práv státu,

b)

členem orgánu nebo zaměstnancem Nejvyššího kontrolního úřadu, členem orgánu České národní banky nebo jejím zaměstnancem, členem orgánu nebo zaměstnancem Komise pro cenné papíry, osobou zúčastněnou při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví,

c)

členem statutárního nebo dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné pojišťovny nebo zajišťovny, penzijního fondu, banky nebo společnosti s povolením k obchodování s cennými papíry, členem orgánu společnosti zabývající se zprostředkovatelskou činností podle tohoto zákona; to neplatí, jestliže je tato právnická osoba osobou ovládanou⁶) pojišťovnou nebo zajišťovnou, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu anebo ve funkci prokuristy,

d)

pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem, odpovědným pojistným matematikem, zaměstnancem Střediska cenných papírů nebo organizátora mimoburzovního trhu.

      (2)  Odpovědný pojistný matematik může být členem dozorčího orgánu.

HLAVA III

TECHICKÜ REZERVY, SOLVENTNOST, ODPOVĚDNî POJISTNî MATEMATIK A AUDIT

§ 13

Technické rezervy pojišťovny a zajišťovny


      (1)  K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy.

      (2)  Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

a)

rezervu na nezasloužené pojistné,

b)

rezervu na pojistná plnění,

c)

rezervu pojistného životních pojištění,

d)

rezervu na prémie a slevy,

e)

rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,

f)

jiné rezervy.

      (3)  Je-li provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, vytváří pojišťovna tyto technické rezervy:

a)

rezervu na nezasloužené pojistné,

b)

rezervu na pojistná plnění,

c)

rezervu na prémie a slevy,

d)

vyrovnávací rezervu,

e)

rezervu pojistného neživotních pojištění,

f)

jiné rezervy.

      (4)  Tvorbu jiných rezerv uvedených v odstavci 2 písm. f) a v odstavci 3 písm. f) schvaluje ministerstvo na základě žádosti pojišťovny. Součástí žádosti je návrh způsobu tvorby a použití této rezervy.

      (5)  Zahraniční pojišťovna je povinna vytvářet technické rezervy podle tohoto zákona k plnění závazků z pojišťovací činnosti provozované na území České republiky prostřednictvím své organizační složky. Společenství pojistitelů prokazuje ministerstvu tvorbu těchto rezerv v souladu s předpisy platnými pro společenství pojistitelů; výkaz o této tvorbě předkládaný ministerstvu musí být potvrzen orgánem státního dozoru země sídla společenství pojistitelů.

      (6)  Zajišťovna je povinna udržovat technické rezervy ve výši odpovídající jejím závazkům vyplývajícím z uzavřených zajišťovacích smluv. Technické rezervy podle odstavců 2 a 3 je zajišťovna povinna vytvořit, jen pokud to vyplývá z uzavřených zajišťovacích smluv.

      (7)  O každé technické rezervě se účtuje odděleně od ostatních závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Výkaz o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, předloží pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu vždy k 30. červnu a 31. prosinci běžného roku, a to ve lhůtě do 60 dnů po uvedeném datu. Náležitosti výkazu podle věty druhé vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

      (8)  Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna ve skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, postupovat podle § 21 tak, aby

a)

jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků (zásada bezpečnosti),

b)

jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje (zásada rentability),

c)

v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem⁷) (zásada likvidity),

d)

jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž není vztah ovládané a ovládající osoby, ani osob, které jednají ve shodě podle zvláštního právního předpisu,⁸) (zásada diverzifikace).

      (9)  Jestliže se zajišťovna podílí na technických rezervách pojišťovny, je pojišťovna povinna uzavřít zajistnou smlouvu tak, aby nebyla ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny.

Tvorba a použití rezerv


§ 14

Rezerva na nezasloužené pojistné


      (1)  Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří jak u životních, tak i u neživotních pojištění. Výše této rezervy odpovídá části předepsaného pojistného vztahujícího se k budoucím účetním obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv.

      (2)  Nelze-li rezervu na nezasloužené pojistné stanovit podle odstavce 1, použijí se pro stanovení výše rezervy matematicko-statistické metody.

      (3)  U těch pojištění, u kterých se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, se pro stanovení výše rezervy použijí matematicko-statistické metody, které k průběhu pojistného rizika přihlížejí.

§ 15

Rezerva na pojistná plnění


      (1)  Rezerva na pojistná plnění u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí

a)

v běžném účetním období vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných,

b)

v běžném účetním období vzniklých, ale v tomto období nehlášených.

Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.

      (2)  Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. a) se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.

      (3)  Výše rezervy na pojistná plnění podle odstavce 1 písm. b) se stanoví metodou kvalifikovaného odhadu.

      (4)  Rezerva na pojistná plnění se snižuje o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něž má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními.

      (5)  Poskytuje-li se u jednotlivých druhů pojištění pojistné plnění formou důchodu, tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistně matematických metod.

      (6)  Závazky z pojistných událostí nastalých a ohlášených v běžném účetním období, včetně nákladů na likvidaci těchto událostí, které byly zahrnuty do rezervy pojistného životních pojištění nebo do rezervy pojistného neživotních pojištění, nesmí být zahrnuty do rezervy na pojistná plnění.

§ 16

Rezerva na prémie a slevy


      (1)  Rezerva na prémie a slevy se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami.

      (2)  Tato rezerva se používá ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s pojistnými smlouvami.

      (3)  Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění.

      (4)  Rezerva na prémie a slevy se při provozování zajišťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod.

§ 17

Vyrovnávací rezerva


      (1)  Vyrovnávací rezerva se tvoří k jednotlivým odvětvím neživotních pojištění a je určena na vyrovnávání zvýšených nákladů na pojistná plnění, které vznikly z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny. Postup, kterým se stanoví výše rezervy a podmínky pro čerpání rezervy, stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (2)  Škodným poměrem podle odstavce 1 se rozumí poměr mezi čistým pojistným plněním a čistým zaslouženým pojistným. Čistým pojistným plněním je ta část pojistných plnění, která připadne na vrub pojistitele, tj. po postoupení zajišťovně části pojistných plnění předepsaných k výplatě, upravené o čistou změnu stavu rezervy na pojistná plnění za sledované období a za příslušná pojistná odvětví. Čistým zaslouženým pojistným je objem předepsaného hrubého pojistného očištěného o částky postoupené zajišťovně za sledované období a příslušná pojistná odvětví, upravený o změnu netto stavu rezervy na nezasloužené pojistné, tj. po odpočtu části postoupené zajišťovně, za tato pojistná odvětví. Sledovaným obdobím se rozumí období nejméně 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojišťovny méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba její činnosti.

      (3)  Výkyvem se pro účely tohoto zákona rozumí takový stav, kdy za sledované období škodný poměr překročí horní mez stanovenou ministerstvem vyhláškou.

      (4)  Od další tvorby vyrovnávací rezervy se upustí, dosáhne-li její výše maximální hranice, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou. Od tvorby této rezervy se upustí i u těch pojistných odvětví, jejichž podíl na čistém pojistném za všechna odvětví neživotních pojištění, která pojišťovna provozuje, klesne ve sledovaném období pod 4% a zároveň objem netto pojistného z tohoto pojistného odvětví nepřesáhne ani v jednom roce za sledované období částku 1 000 000 Kč.

      (5)  Vyrovnávací rezerva se při provozování zajiš-ťovací činnosti tvoří pouze tehdy, existuje-li pro ni na základě zajistné smlouvy důvod.

§ 18

Rezerva pojistného životních pojištění


      (1)  Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění. Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného.

      (2)  Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

      (3)  Záporné hodnoty rezerv pojistného jednotlivých životních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

      (4)  Maximální výši technické úrokové míry a postup, kterým se určí, stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 19

Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník


      (1)  Rezerva na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy investiční riziko nese pojistník.

      (2)  Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazků vůči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílů na umís-těných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv životních pojištění, a to podle zásad obsažených v pojistných smlouvách.

      (3)  Jestliže životní pojištění, kdy riziko z investování finančního umístění nese pojistník, obsahuje i plnění ve sjednané výši, tvoří se na toto plnění současně rezerva podle § 18.

§ 20

Rezerva pojistného neživotních pojištění


      (1)  Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného.

      (2)  Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného.

      (3)  Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného.

      (4)  Záporné hodnoty rezervy pojistného neživotních pojištění vznikající v důsledku použití pojistně matematické metody se nahradí nulovými hodnotami.

      (5)  Na plnění z pojištění odpovědnosti a z pojiš-tění úrazu formou důchodu se vytváří rezerva podle § 15 odst. 5.

§ 21

Skladba finančního umístění


      (1)  Finanční umístění zahrnuje

a)

dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika,

b)

dluhopisy vydané bankami,⁹)

c)

veřejně obchodovatelné dluhopisy vydané obchodními společnostmi,

d)

pokladniční poukázky,

e)

veřejně obchodovatelné komunální obligace,

f)

půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou,

g)

směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou,

h)

nemovitosti na území České republiky,

i)

hypoteční zástavní listy,

j)

veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy,

k)

depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka,

l)

podílové listy otevřených podílových fondů,

m)

předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,

n)

státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropské unie nebo centrální banky těchto států, a dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

o)

zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Evropské unie,

p)

zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

r)

deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v tomto odstavci mohou být použity pouze tehdy, přispívají-li ke snižování investičního rizika nebo usnadňují-li účinné řízení portfolia,

s)

půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění.

      (2)  Nejméně 30 % průměrného stavu finančního umístění musí být uloženo v pokladničních poukázkách, dluhopisech vydaných Českou republikou, depozitech, depozitních certifikátech nebo v obligacích vydaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení působit jako banka na území České republiky.

      (3)  Průměrným stavem podle odstavce 2 se rozumí veličina vypočtená vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce jako součet stavu finančního umístění k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se průměrný stav zjišťuje, a stavu finančního umístění k poslednímu dni tohoto měsíce, dělený dvěma.

      (4)  Pro skladbu finančního umístění v případě rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, platí ustanovení odstavce 1 přiměřeně, přičemž se pojišťovna řídí ustanoveními pojistné smlouvy.

      (5)  Ve své skladbě finančního umístění je pojišťovna nebo zajišťovna povinna dodržovat limity pro jednotlivé položky finanční skladby, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (6)  Jestliže se pojišťovna nebo zajišťovna zavázala k pojistnému plnění v jiné než české měně, je povinna vytvořit aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, v této měně. To neplatí, jestliže by tato aktiva nepřesahovala 7 % výše těchto rezerv.

      (7)  Na základě písemné žádosti může ministerstvo udělit pojišťovně nebo zajišťovně souhlas s jinou skladbou finančního umístění, jestliže tím nedochází k porušení zásad stanovených v § 13 odst. 8. Splnění této podmínky je pojišťovna nebo zajišťovna povinna doložit v žádosti.

      (8)  V případě společenství pojistitelů se skladba finančního umístění řídí předpisy platnými pro tuto zahraniční pojišťovnu.

§ 22

Solventnost pojišťoven a zajišťoven


      (1)  Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (2)  Jedna třetina minimální míry solventnosti tvoří garanční fond. Garanční fond však nesmí být nižší než

a)

40 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných od-větví životních pojištění,

b)

40 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 10, 11, 12, 13, 14 a 15 neživotních pojiště- ní,

c)

30 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 16 a 18 neživotních pojištění,

d)

20 000 000 Kč, jestliže je provozována pojišťovací činnost podle jednoho nebo obou pojistných odvětví č. 9 a 17 neživotních pojištění.

      (3)  Je-li provozována pojišťovací činnost souběž-ně pro odvětví životních a neživotních pojištění nebo podle více odvětví neživotních pojištění, platí pro výpočet výše garančního fondu ustanovení § 9 odst. 2 a 4 obdobně.

      (4)  Ustanovení odstavců 2 a 3 se na činnost zajišťovny použijí obdobně, přičemž ministerstvo může na zajišťovně požadovat, v závislosti na rizikovosti provozované zajišťovací činnosti, částky vyšší, nejvýše však pětinásobek stanovených částek.

      (5)  Určení hodnoty vlastních zdrojů a způsob vykazování solventnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

      (6)  Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu svou solventnost do 30 dnů ode dne vydání výroku auditora o ověření účetní závěrky nebo kdykoliv na žádost ministerstva.

      (7)  Zahraniční pojišťovna, s výjimkou pojišťovny se sídlem na území členských států Evropské unie, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů umístit v České republice. Výše této části finančních zdrojů odpovídá té části minimální míry solventnosti, která se vztahuje k objemu pojišťovací činnosti na území České republiky, nejméně však polovině garančního fondu podle odstavce 2.

§ 23

Odpovědný pojistný matematik


      (1)  Pojišťovna je povinna dát odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost

a)

rozdělení výnosů z finančního umístění v životním pojištění mezi pojištěným a pojišťovnou,

b)

výpočtu sazeb pojistného,

c)

výše technických rezerv,

d)

výpočtu minimální míry solventnosti,

e)

pojistně matematické metody používané při provozované pojišťovací činnosti.

      (2)  Zajišťovna je povinna nechat odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost

a)

výše technických rezerv,

b)

výpočtu minimální míry solventnosti,

c)

pojistně matematické metody používané při provozované zajišťovací činnosti.

      (3)  Odpovědný pojistný matematik svým podpisem na výkazu, který předkládá pojišťovna nebo zajišťovna ministerstvu v souvislosti s tvorbou technických rezerv a skladbou finančního umístění podle § 13 odst. 7, se solventností podle § 22 odst. 6 nebo na základě písemného požadavku ministerstva, potvrzuje správnost předkládaných údajů.

      (4)  Odpovědným pojistným matematikem podle tohoto zákona je fyzická osoba, která je zapsána v seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeném ministerstvem.

      (5)  Ministerstvo rozhodne o zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků do 2 měsíců od doručení písemné žádosti fyzickou osobou, která doloží svoji bezúhonnost a splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c), a

a)

doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oboru matematiky a nejméně tříleté praxi v oboru pojistné matematiky, a

b)

osvědčení k výkonu funkce pojistného matematika vydané organizací pojistných matematiků akreditovanou u Mezinárodní aktuárské asociace.¹⁰)

Zahraniční fyzická osoba doloží též úředně ověřenou kopii platného dokladu o povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu na území České republiky.

      (6)  Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna zabezpečit odpovědnému pojistnému matematikovi trvalý přístup k informacím o její činnosti, které si v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona vyžádá.

      (7)  Odpovědný pojistný matematik je v případě zjištění nedostatků v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny, které souvisí s výkonem jeho činnosti podle tohoto zákona, povinen navrhovat statutárnímu orgánu pojišťovny nebo zajišťovny opatření ke zlepšení situace. Pokud navrhovaná opatření nejsou realizována a další vývoj hospodaření pojišťovny nebo zajiš-ťovny ohrožuje splnitelnost jejích závazků, je odpovědný pojistný matematik povinen o této skutečnosti bezodkladně informovat ministerstvo.

      (8)  Ministerstvo vyškrtne odpovědného pojistného matematika ze seznamu, jestliže poruší povinnosti stanovené tímto zákonem. Takováto osoba nemůže být znovu zapsána do tohoto seznamu až do doby 10 let od data, ke kterému ministerstvo tuto osobu ze seznamu vyškrtlo. Svoje rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu oznámí ministerstvo písemně do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí pojišťovně nebo zajiš-ťovně, pro kterou tato osoba vykonávala činnost odpovědného pojistného matematika.

      (9)  Ministerstvo zveřejňuje seznam odpovědných pojistných matematiků a jeho změny ve Finančním zpravodaji.

§ 24

Účetnictví


      (1)  Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna vést účetnictví o stavu a pohybu majetku a závazků, nákladech a výnosech a o hospodářském výsledku podle zvláštního právního předpisu.¹¹)

      (2)  Účetní závěrku pojišťovny nebo
zajišťovnyověřuje auditor podle zvláštního právního předpisu¹²) a předkládá o ní písemnou zprávu ministerstvu.

      (3)  Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna umožnit každému nahlédnout do účetní závěrky a výroční zprávy.

      (4)  Ministerstvo je oprávněno požadovat kdykoliv v průběhu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny ověření auditu auditorem, kterého určí ministerstvo, jestliže existují důvody zpochybňující správnost původního auditu nebo to vyžadují zhoršené výsledky hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny. Náklady tohoto auditu nese auditor původního auditu; ministerstvo hradí tyto náklady pouze tehdy, jestliže tento audit nepotvrdí důvody, pro které ministerstvo zpochybnilo správnost původního auditu.

§ 25

Provozování zprostředkovatelské činnosti


      (1)  Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho bezúhonností a splněním podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c). Je-li tato činnost provozována právnickou osobou, musí podmínky podle věty první splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny jednat jménem této právnické osoby.

      (2)  Pojišťovací agent je povinen ztrátu svojí bezúhonnosti bezodkladně oznámit pojišťovně.

      (3)  Pojišťovací nebo zajišťovací makléř i pojišťovací agent je povinen provozovat zprostředkovatelskou činnost s odbornou péčí. Pojišťovací nebo zajišťovací makléř a pojišťovací agent je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu této činnosti, a to minimálně na pojistnou částku 5 000 000 Kč.

      (4)  Další podmínkou provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je jeho registrace u ministerstva. O registraci vydá ministerstvo rozhodnutí na základě žádosti, která obsahuje

a)

jméno, příjmení a adresu místa pobytu v České republice, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a právní formu, včetně jména, příjmení a místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem, jedná-li se o právnickou osobu,

b)

rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví,

c)

výši majetku, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo výši základního jmění, jedná-li se o právnickou osobu, která musí činit nejméně 1 000 000 Kč,

d)

den zahájení zprostředkovatelské činnosti,

e)

doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1,

f)

úplný výpis z obchodního rejstříku, jedná-li se o právnickou osobu,

g)

pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

      (5)  Pojišťovací nebo zajišťovací makléř je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu udělené identifikační číslo a všechny změny skutečností, které byly obsahem žádosti o registraci.

      (6)  Ministerstvo zruší registraci pojišťovacího makléře, jestliže

a)

nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem nebo porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

b)

o to pojišťovací nebo zajišťovací makléř požádá, nebo

c)

dojde k úmrtí registrované osoby nebo zániku právnické osoby.

      (7)  Svoje rozhodnutí o zrušení registrace pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře oznámí ministerstvo písemně do 5 dnů od vydání pravomocného rozhodnutí pojišťovacímu nebo zajišťovacímu makléři a zveřejní ho ve Finančním zpravodaji.

      (8)  Všeobecné pojistné podmínky pojištění od-povědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře podléhají schválení ministerstvem.


HLAVA IV

KONTROLNÍ ČINNOST MINISTERSTVA

§ 26

      (1)  Předmětem kontrolní činnosti ministerstva vůči osobám podle § 6 odst. 2 je

a)

dodržování tohoto zákona,

b)

soulad provozovaných činností s uděleným povolením,

c)

hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků,

d)

způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a solventnost pojišťovny nebo zajišťovny,

e)

plnění opatření vydaných ministerstvem,

f)

způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly.

      (2)  Zaměstnanci ministerstva pověření výkonem kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví jsou oprávněni

a)

účastnit se jednání orgánů pojišťovny nebo zajiš-ťovny při projednávání účetní závěrky, opatření ministerstva nebo výsledků hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny,

b)

účastnit se jednání dozorčí rady v pojišťovně nebo zajišťovně založené jako akciová společnost nebo jednání kontrolní komise v pojišťovně založené jako družstvo,

c)

při výkonu státního dozoru vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny.

      (3)  Pojišťovna a zajišťovna je povinna předkládat ministerstvu

a)

účetní závěrku a jiné doklady o činnosti; obsah a formu jiných dokladů vyhlašuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji,

b)

návrh opatření na obnovení platební způsobilosti, je-li ohrožena.

      (4)  Statutární a dozorčí orgány pojišťovny nebo zajišťovny, vedoucí zaměstnanci, zmocněnci a fyzické osoby, které jsou činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou povinni na vyžádání předložit zaměstnancům ministerstva pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona jimi vyžádané doklady a písemnosti pro posouzení činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a její majetkové situace a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.

      (5)  Ustanovení odstavců 2 a 4 se na výkon zprostředkovatelské činnosti použijí obdobně.

      (6)  Při výkonu kontrolní činnosti státního dozoru v pojišťovnictví se vztahy mezi ministerstvem a osobami podléhajícími státnímu dozoru v pojišťovnictví řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 27

Opatření k odstranění nedostatků a odnětí povolení


      (1)  Pokud ministerstvo zjistí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jako součást tohoto opatření je ministerstvo oprávněno požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny

a)

osoby vykonávající funkci generálního ředitele pojišťovny nebo zajišťovny nebo jeho náměstka,

b)

v osobě prokuristy,

c)

člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo

d)

vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny.

      (2)  Ministerstvo může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního jmění nebo aby snížila své základní jmění o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního jmění (§ 28).

      (3)  Pokud ministerstvo zjistí v hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněno svým rozhodnutím

a)

nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit ministerstvu ke schválení ozdravný plán (§ 29),

b)

zavést v pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu (§ 30),

c)

pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31),

d)

nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32),

e)

odejmout pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti (§ 33).

      (4)  Na činnost zahraniční pojišťovny se ustanovení odstavce 3 písm. b) nepoužije.

§ 28

Snížení základního jmění


      Snížení základního jmění lze provést pouze snížením jmenovité hodnoty akcií u pojišťovny nebo zajiš-ťovny založené jako akciová společnost nebo snížením hodnoty zapisovaného základního jmění u pojišťovny založené jako družstvo.

§ 29

Ozdravný plán


      Ministerstvo nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna

a)

vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojiš-ťovací nebo zajišťovací činnosti, nebo

b)

má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je minimální míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond podle § 22 odst. 2, nebo

c)

vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního jmění pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací
činnosti.

§ 30

Nucená správa


      (1)  Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně ministerstvo zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená ministerstvem nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí ministerstvem uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo dosáhne skutečné míry solventnosti nižší, než je garanční fond podle § 22 odst. 2.

      (2)  Rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, musí obsahovat též jméno, příjmení a rodné číslo nuceného správce (dále jen ,,správce").

      (3)  Podání opravného prostředku proti rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, nemá odkladný účinek.

      (4)  Správce jmenuje a odvolává ministerstvo, které rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy hrazené z prostředků pojišťovny nebo zajišťovny a její splatnost. Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou hrazeny z majetku pojišťovny nebo zajišťovny.

      (5)  Doručením pravomocného rozhodnutí ministerstva o zavedení nucené správy pojišťovně nebo zajišťovně

a)

přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze družstva na správce, s výjimkou rozhodnutí o zrušení společnosti nebo družstva,

b)

se pozastavuje výkon funkcí jejích orgánů,

c)

se pozastavuje nakládání s jejími aktivy bez souhlasu správce.

      (6)  Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí správce s předchozím souhlasem ministerstva.

      (7)  Správce je povinen činit opatření nezbytná k obnovení stability a likvidity pojišťovny nebo zajiš-ťovny.

      (8)  Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh na zápis týkající se nucené správy po-dává ministerstvo.

      (9)  Dále se do obchodního rejstříku zapisuje správce, jeho změna, ukončení nucené správy a výmaz prokury na návrh správce.

      (10)  Nucená správa končí

a)

doručením pravomocného rozhodnutí ministerstva pojišťovně nebo zajišťovně o ukončení nucené správy,

b)

uplynutím 24 měsíců od jejího zavedení, nebo

c)

zápisem likvidátora nebo správce konkursní podstaty do obchodního rejstříku.

§ 31

Pozastavení oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků


      (1)  Ministerstvo může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená ministerstvem nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy.

      (2)  Pozastavení oprávnění podle odstavce 1 se může týkat části nebo celkového rozsahu ministerstvem povolené činnosti. Tuto skutečnost ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. U zahraniční pojišťovny o tomto rozhodnutí informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny.

§ 32

Převod pojistného kmene


      (1)  Ministerstvo může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená ministerstvem v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti. Ve lhůtě určené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým ministerstvo pojišťovně nařídilo převést pojistný kmen podle věty první, je pojišťovna povinna předložit ministerstvu ke schválení návrh postupu tohoto převodu. Při převodu části pojistného kmene se postupuje obdobně.

      (2)  K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které ministerstvo rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání.

      (3)  Přebírající pojišťovna je povinna do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva, kterým byl schválen převod pojistného kmene, sdělit pojistníkům, jejichž pojistných smluv se převod pojistného kmene týká, obchodní jméno a sídlo přebírající pojišťovny a datum, ke kterému musí být převod pojistného kmene ukončen.

      (4)  Současně s převodem pojistného kmene dojde k převodu finančních prostředků předávající pojišťovny do přebírající pojišťovny ve výši technických rezerv přiměřených předávanému pojistnému kmeni.

      (5)  Návrh postupu podle odstavce 1 nebo žádost podle odstavce 2 musí obsahovat tyto náležitosti:

a)

dohodu o převodu pojistného kmene mezi pře-dávající a přebírající pojišťovnou; přebírající po-jišťovnou může být pouze pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných odvětví, do kterých spadají rizika, jež jsou pojištěna pojistnými smlouvami, které jsou předmětem předání,

b)

důvody převodu pojistného kmene, jedná-li se o převod na základě žádosti pojišťovny,

c)

charakter a výši prostředků týkajících se uzavřených pojistných smluv, které jsou předmětem převodu,

d)

předpokládané změny v hospodaření předávající a přebírající pojišťovny jako důsledek převodu pojistného kmene,

e)

způsob a obsah sdělení pojistníkům, jejichž pojistné smlouvy jsou předmětem dohody podle písmene a), o převodu pojistného kmene, včetně data, do kterého musí být tento převod ukončen.

      (6)  Dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 nebo 2, se přebírající pojišťovna stává účastníkem pojistné smlouvy a vstupuje do všech práv a závazků předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu.

      (7)  Převod pojistného kmene ministerstvo neschválí, jestliže by tímto převodem byla ohrožena splnitelnost závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem převodu pojistného kmene, nebo stabilita přebírající pojišťovny anebo stabilita předávající pojišťovny, jde-li o žádost podle odstavce 2.

§ 33

Odnětí povolení


      (1)  Ministerstvo odejme pojišťovně nebo zajiš-ťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělilo, jestliže

a)

již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b)

porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem a jestliže opatření nebo pokuta uložené ministerstvem nevedly k nápravě,

c)

se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění,

d)

zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti,

e)

získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení,

f)

pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost,

g)

o to požádá.

      (2)  Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajiš-ťovací činnosti, i nadále řídí tímto zákonem. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajiš-ťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlou-vy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím ministerstva, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

      (3)  Odnětí povolení podle odstavce 1 se může vztahovat i na část provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezvýšila svoje základní jmění podle § 9 ani ve lhůtě 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo ministerstvem pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, nebo o to požádá.

      (4)  Pravomocné rozhodnutí o odnětí povolení podle odstavce 1 nebo 3 ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku a informuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků.

      (5)  O rozhodnutí, kterým bylo zahraniční pojiš-ťovně odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, informuje ministerstvo orgán státního dozoru země sídla této pojišťovny.

§ 34

Předběžné opatření


      (1)  Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle správního řádu, je ministerstvo oprávněno při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže je to třeba k zajištění právem chráněných zájmů fyzických nebo právnických osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Takové předběžné opatření spočívá v uložení povinnosti pojišťovně nebo zajišťovně

a)

neuzavírat další pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat již převzaté závazky z pojištění nebo zajištění,

b)

nenakládat bez souhlasu ministerstva se svými aktivy,

c)

nepostupovat bez souhlasu ministerstva podle rozhodnutí představenstva, valné hromady nebo členské schůze.

      (2)  Rozhodnutí ministerstva o předběžném opatření nabývá účinnosti dnem
vydání.
§ 35

Pokuty


      (1)  Ministerstvo může uložit pojišťovně nebo zajišťovně pokutu do výše 100 000 000 Kč, jestliže tato

a)

opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem,

b)

nesplní opatření uložená ministerstvem k odstranění nedostatků v její činnosti,

c)

porušuje obsah a rozsah uděleného povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

      (2)  Za provozování pojišťovací činnosti bez povolení podle § 7 může ministerstvo uložit pokutu fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč nebo právnické osobě až do výše 100 000 000 Kč. Za provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře bez registrace podle § 25 odst. 4, za uvedení nesprávných údajů v žádosti o povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle § 8 nebo v žádosti o registraci makléře podle § 25 odst. 4, za porušení povinností podle § 11 odst. 1 a za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 39 může ministerstvo uložit pokutu fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč nebo právnické osobě až do výše 10 000 000 Kč.

      (3)  Za porušení ostatních povinností stanovených tímto zákonem může ministerstvo uložit fyzické nebo právnické osobě pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

      (4)  Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejdéle do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 3, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.

      (5)  Při ukládání pokut se přihlíží zejména k

a)

míře poškození zájmů spotřebitelů,

b)

poškozování dobrého jména pojišťovnictví,

c)

výši způsobené škody.

      (6)  Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 36

Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení


      (1)  Sloučení, splynutí, přeměna nebo rozdělení pojišťovny nebo zajišťovny podléhá schválení ministerstvem na základě předloženého záměru, který musí mít písemnou formu. Kromě obsahu projektu stanoveného obchodním zákoníkem záměr obsahuje údaje o

a)

skladbě finančních prostředků získaných z pojištění nebo zajištění, které budou předmětem uvedených změn,

b)

předpokládaném vývoji solventnosti v prvních 3 letech po realizaci těchto změn.

      (2)  Přeměnu pojišťovny lze uskutečnit pouze v rozsahu právních forem stanovených tímto zákonem.
§ 37

Likvidace pojišťovny nebo zajišťovny


      (1)  Nedojde-li ke sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně pojišťovny nebo zajišťovny podle § 36, zrušuje se pojišťovna nebo zajišťovna s likvidací. Ministerstvo jmenuje likvidátora ze seznamu likvidátorů, který vede. Ministerstvo současně určuje i výši odměny likvidátora.

      (2)  Likvidátorem nesmí být fyzická osoba, která byla nebo je auditorem pojišťovny nebo zajišťovny nebo se jakýmkoliv způsobem na auditu podílela, nebo osoba, která je nebo byla v této pojišťovně nebo zajišťovně odpovědným pojistným matematikem nebo má anebo měla k pojišťovně nebo zajišťovně vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce likvidátora.

      (3)  Likvidátor předkládá ministerstvu bez zbytečného odkladu doklady o úkonech směřujících k likvidaci společnosti, které si ministerstvo vyžádá.

      (4)  Aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, a vlastní zdroje, které tvoří garanční fond, slouží přednostně pro vypořádání nároků vyplývajících z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

      (5)  Pro likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny, které nebylo před likvidací odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, platí ustanovení § 33 odst. 2 obdobně.


HLAVA V

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 38

Řízení před ministerstvem


      (1)  V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

      (2)  Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka.

      (3)  Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce; zahraniční fyzická osoba dokládá svoji bezúhonnost i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

      (4)  Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

      (5)  Nevydává-li stát doklad podle odstavce 4, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

      (6)  Při prokazování splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) platí ustanovení odstavců 4 a 5 obdobně.

§ 39

Mlčenlivost


      (1)  Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, nucený správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu práci v jiném než pracovním poměru, (dále jen ,,osoby činné pro pojiš-ťovnu nebo zajišťovnu"), pojišťovací nebo zajišťovací makléři a osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

a)

ministerstva při výkonu státního dozoru,

b)

soudu pro účely občanského soudního řízení,

c)

orgánu činného v trestním řízení,

d)

finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je pojišťovna nebo zajišťovna, pojistník nebo po-jištěný účastníkem,

e)

Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu,¹³)

f)

Policie České republiky,

g)

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

h)

orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení,

za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.

      (2)  Písemné vyžádání podle odstavce 1 obsahuje údaje, ze kterých je zřejmý důvod tohoto vyžádání.

      (3)  Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací nebo zajišťovací makléři a zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících i po skončení pracovního poměru nebo jiného než pracovního poměru. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštních právních předpisů, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, zaměstnance pojišťovny nebo zajišťovny a pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře zprostit této povinnosti na základě písemného vyžádání podle odstav- ce 1 ministerstvo a zaměstnance ministerstva ministr financí.

      (4)  Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně.

      (5)  Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje výměna informací mezi ministerstvem a orgány dozoru a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace týkající se činnosti zahraničních pojišťoven a zajišťoven na území České republiky nebo pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem na území těchto států, činnosti osob zabývajících se činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností, výměna informací mezi ministerstvem, Komisí pro cenné papíry a Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu.¹³)

      (6)  Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu.¹⁴)

      (7)  Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 a 3 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32.

      (8)  Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o osobních údajích pojistníků a pojištěných, jestliže u těchto osob došlo k zániku jimi sjednaných pojistných smluv z důvodu nezaplacení pojistného nebo k podvodnému jednání týkajícího se pojištění, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny, které jsou povinny zajistit, aby osoby činné pro tuto právnickou osobu zachovávaly o získaných údajích mlčenlivost vůči dalším fyzickým a právnickým osobám a chránily je před zneužitím.

      (9)  Osoby činné pro pojišťovnu nebo osoby činné pro právnickou osobu podle odstavce 8 jsou povinny o údajích získaných podle odstavce 8 zachovávat mlčenlivost v rozsahu podle odstavce 1. Pojistník nebo pojištěný má právo seznámit se s údaji, které jsou o jeho osobě nebo o fyzické nebo právnické osobě, kterou zastupuje, vedeny u pojišťovny nebo u právnické osoby podle odstavce 8.

§ 40

Vztah k mezinárodním smlouvám


      Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví jinak.


HLAVA VI

ZMOC¶OVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 41

      Ministerstvo je oprávněno po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona a dále pak v pravidelných pětiletých intervalech upravovat vyhláškou výši minimálního základního jmění podle § 9 odst. 1 a 3, minimální výši garančního fondu podle § 22 odst. 2 a minimální výši majetku nebo základního jmění podle § 25 odst. 4 písm. c) s ohledem na vývoj kurzu české měny k jednotné měně Evropské unie (euro) v posledních bezprostředně předcházejících 5 letech.

§ 42

      (1)  Pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění, ukončí jednu z těchto činností ve lhůtě do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění uvedených v příloze k tomuto zákonu. V této lhůtě je pojišťovna povinna podle § 32 převést pojistný kmen, který se vztahuje k ukončované činnosti, na jinou pojiš-ťovnu.

      (2)  Do ukončení jedné z činností je pojišťovna podle odstavce 1 povinna položky společné oběma činnostem účetně přiřazovat k jednotlivým činnostem způsobem, který na žádost pojišťovny schválí ministerstvo do 30 dnů od podání žádosti, jestliže navrhovaný způsob neznevýhodňuje některou z činností.

      (3)  Pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, je povinna ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit ministerstvu osobu odpovědného pojistného matematika. V této lhůtě je pojišťovna, které bylo uděleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povolení k podnikání v pojišťovnictví souběžně pro odvětví životních a neživotních pojištění, povinna předložit ministerstvu ke schválení způsob rozdělení společných položek podle odstavce 2.

      (4)  S výjimkou odstavců 1, 2 a 3 je pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, povinna ve lhůtě do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své právní poměry do souladu se zákonem.

      (5)  Před uplynutím lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je pojišťovna, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví, povinna písemně doložit ministerstvu skutečnosti uvedené v odstavci 4. Na základě těchto dokladů vydá ministerstvo, ve lhůtě podle § 7 odst. 1, pojišťovně rozhodnutí, ve kterém uvede rozsah povolené pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

      (6)  Uplynutím 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 uvolní ministerstvo kauci podle dosavadní právní úpravy k volné dispozici pojišťovny. Bylo-li pojišťovně uloženo některé opatření podle § 27, uvolní ministerstvo kauci, jestliže není ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny; v opačném případě musí být tyto prostředky přednostně použity k úhradě závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv.

      (7)  Osoba, která vykonává činnost pojišťovacího makléře přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit ministerstvu žádost o registraci podle § 25 odst. 4.

      (8)  Žádosti o udělení povolení k podnikání v po-jišťovnictví a o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změn podané podle dosavadních právních předpisů v období 3 měsíců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle tohoto zákona; žádosti podané před touto lhůtou se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

      (9)  Pokud je v dosavadních právních předpisech uvedena rezerva

a)

na pojistné jiných období, rozumí se tím rezerva na nezasloužené pojistné,

b)

na vyrovnávání mimořádných rizik, rozumí se tím vyrovnávací rezerva,

c)

na úhradu závazků z finančního umístění jménem pojištěných, rozumí se tím rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník.

      (10)  Přesáhne-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav vyrovnávací rezervy výši maximální hranice stanovené podle § 17 odst. 4 o více než 20 %, je pojišťovna povinna celý tento přebytek zaúčtovat ve prospěch výnosů.

      (11)  Užívá-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozporu s § 8 odst. 10 právnická osoba ve svém obchodním jménu nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních právních předpisů ve svém názvu slovo ,,pojišťovna" nebo ,,zajišťovna", jejich překlad nebo slova, v jejichž základě se tato slova nebo jejich tvary vyskytují, je tato právnická osoba povinna do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona upravit svoje obchodní jméno v souladu s § 8 odst. 10.

§ 43

      Zrušuje se zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů


§ 44

      Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb. a zákona č. 159/1999 Sb., se mění takto:

      1.  V § 788 odst. 2 se slova ,, , schválené orgánem státního dozoru v pojišťovnictví" zrušují.

      2.  V § 788 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ,,(4) Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.".

      3.  V § 800 se za odstavec 2 vkládá nový odsta- vec 3, který zní:

      ,,(3) Pojistnou smlouvu může fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, vypovědět ve lhůtě do 30 dnů po doručení sdělení pojistitele o převodu uzavřené pojistné smlou-vy na jiného pojistitele nebo po zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      4.  V § 800 odst. 4 se za slova ,,odstavce 1" vkládají slova ,,a 3".

§ 45

      Ustanovením § 800 odst. 3 občanského zákoníku ve znění § 45 tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před účinností tohoto zákona.


ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 46

      Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/ /1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:




V položce 64 písmena a) a b) znějí:

,,a)

podání žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací

nebo zajišťovací činnosti

Kč

50 000,-

b)

podání žádosti

--  o registraci zprostředkovatele pojištění jako pojišťovacího

   nebo zajišťovacího makléře

Kč

20 000,-

--  o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně

Kč

20 000,-

--  o schválení převodu pojistného kmene pojišťovny

Kč

20 000,-

--  o schválení záměru sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny, nejedná-li se o rozdělení pojišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění

Kč

20 000,-

--  o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny

Kč

20
000,-".

§ 47

      Pro poplatky splatné přede dnem účinnosti tohoto zákona platí dosavadní předpisy.


ČÁST ČTVRTÁ


Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 48

      V § 61 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se slova ,,31. prosince 1999" nahrazují slovy ,,31. prosince 2000".


ČÁST PÁTÁ


Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů


§ 49

      Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb. a zákona č. 333/1998 Sb., se mění takto:

      1.  V § 6 se slova ,,pojistné jiných období⁹)" nahrazují slovy ,,nezasloužené pojistné⁹)".

Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje a poznámky pod čarou č. 9) a 11) znějí:

––––––––––––––––––––

,,⁹)  § 13 odst. 2 písm. a) a § 13 odst. 3 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb.
¹¹)  § 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.".

      2.  V § 6 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 7) a 10) zní:

,,a)

rezerv na neživotní pojištění¹⁰) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním právním předpisem,⁷)

––––––––––––––––––––

⁷)  Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
¹⁰)  § 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb.".


ČÁST ŠESTÁ


Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů


§ 50

      V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/ /1999 Sb. a zákona č. 358/1999 Sb., se za slova ,,pojišťoven" doplňují slova ,,zajišťoven, pojišťovacích agen-tů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků,¹²)".

Poznámka pod čarou č. 12) zní:

––––––––––––––––––––

,,¹²)  Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).".


ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST


§ 51

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1999.




Klaus v. r.
v. r.


Havel v. r.


Zeman
v. r.

Příloha k zákonu č. 363/1999 Sb.

Odvětví a skupiny pojištění







Část A


Odvětví životních pojištění

  1.  Pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití nebo pojištění pro případ smrti nebo dožití.

  2.  Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.

  3.  Důchodové pojištění.

  4.  Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem.

  5.  Kapitalizace.

  6.  Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle tříd 1 až 5.

Část B


Odvětví neživotních pojištění

      1.  Úrazové pojištění

a)

s jednorázovým plněním,

b)

s plněním povahy náhrady škody,

c)

s kombinovaným plněním,

d)

cestujících.

      2.  Pojištění nemoci

a)

s jednorázovým plněním,

b)

s plněním povahy náhrady škody,

c)

s kombinovaným plněním,

d)

smluvní zdravotní pojištění.

      3.  Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech

a)

motorových,

b)

nemotorových.

      4.  Pojištění škod na drážních vozidlech.

      5.  Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.

      6.  Pojištění škod na plavidlech

a)

vnitrozemských,

b)

námořních.

      7.  Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.

      8.  Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených

a)

požárem,

b)

výbuchem,

c)

vichřicí,

d)

přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy),

e)

jadernou energií,

f)

sesuvem nebo poklesem půdy.

      9.  Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami.

      10.

a)

Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

b)

Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití drážního vozidla, včetně odpovědnosti dopravce.

      11.  Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

      12.  Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.

      13.  Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné než uvedené v odvětvích 10 až 12, včetně odpovědnosti za škody na životním prostředí.

      14.  Pojištění úvěru

a)

obecná platební neschopnost,

b)

vývozní úvěr,

c)

splátkový úvěr,

d)

hypoteční úvěr,

e)

zemědělský úvěr.

      15.  Pojištění záruky (kauce)

a)

přímé záruky,

b)

nepřímé záruky.

      16.  Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících

a)

z výkonu povolání,

b)

z nedostatečného příjmu,

c)

ze špatných povětrnostních podmínek,

d)

ze ztráty zisku,

e)

ze stálých nákladů,

f)

z nepředvídaných obchodních výdajů,

g)

ze ztráty tržní hodnoty,

h)

ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,

i)

z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,

j)

z ostatních finančních ztrát.

      17.  Pojištění právní ochrany.

      18.  Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého
bydliště.
Část C

Skupiny neživotních pojištění

a)

,,Pojištění úrazu a nemoci" pro odvětví č. 1 a 2,

b)

,,Pojištění motorových vozidel" pro odvětví č. 3, 7 a 10,

c)

,,Pojištění požáru a jiných majetkových škod" pro odvětví č. 8 a 9,

d)

,,Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí" pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12,

e)

,,Pojištění odpovědnosti za škodu" pro odvětví č. 13,

f)

,,Pojištění úvěru a záruky" pro odvětví č. 14 a 15,

g)

,,Pojištění jiných ztrát" pro odvětví č. 16, 17 a 18.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

²)

§ 788 odst. 1 občanského zákoníku.

³)

§ 788 odst. 2 až 4 občanského zákoníku.

⁴)

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Například zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

§ 66a odst. 1 obchodního zákoníku.

⁷)

§ 797 odst. 3 občanského zákoníku.

⁸)

§ 66a a 66b obchodního zákoníku.

⁹)

§ 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

International Actuarial Association se sídlem v Kanadě.

¹¹)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹²)

Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

¹³)

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.

¹⁴)

§ 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb.