ZÁKON ze dne 23. července 2009, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 23. července 2009,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 479/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písmeno c) zní:
- ˙c)
- není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,˙.
2. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá věta ˙Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů.˙.
3. V § 6 odst. 5 se za slovo ˙studiem˙ vkládají slova ˙nebo výcvikem˙ a věta druhá se nahrazuje větou ˙Výcvikem se rozumí vojenská příprava k získání základních vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu služby vojáka.˙.
4. V § 6 se doplňuje odstavec 7, který zní:
˙(7) Vláda stanoví nařízením seznam činností vojáků, stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a hodnosti.˙.
5. V § 7 odstavec 2 zní:
˙(2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti:
- a)
- hodnostní sbor mužstvo ˙ hodnosti vojín, svobodník,
- b)
- hodnostní sbor poddůstojníci ˙ hodnosti desátník, četař, rotný,
- c)
- hodnostní sbor praporčíci ˙ hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík,
- d)
- hodnostní sbor nižší důstojníci ˙ hodnosti poručík, nadporučík, kapitán,
- e)
- hodnostní sbor vyšší důstojníci ˙ hodnosti major, podplukovník, plukovník,
- f)
- hodnostní sbor generálové ˙ hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.˙.
6. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
˙(3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů s těmito hodnostmi:
- a)
- vojín ˙ po dobu konání výcviku,
- b)
- svobodník, desátník, četař ˙ po dobu studia ve vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcviku,
- c)
- svobodník, desátník, četař ˙ po dobu studia ve vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcviku,
- d)
- svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr ˙ po dobu studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu.˙.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
7. V § 8 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 1d znějí:
˙(1) Nejkratší doba výkonu služby činí v hodnosti
- a)
- svobodník, desátník a četař 1 rok,
- b)
- rotný, rotmistr, nadrotmistr a poručík 2 roky,
- c)
- praporčík, nadporučík, kapitán, major a podplukovník 3 roky,
- d)
- nadpraporčík 4 roky.
(2) Do doby výkonu služby v hodnosti se započítává doba trvání služebního poměru vojáka kromě doby dispozice podle § 10 odst. 4 a doby rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zvláštního právního předpisu1d).
––––––––––––––––––––
- 1d)
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.˙.
8. V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
9. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4a zní:
Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby bezpečnostního sboru, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů4a). Na vojáka, který je určen do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.
––––––––––––––––––––
- 4a)
- § 31 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.˙.
10. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova ˙anebo podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob˙.
11. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 9b zní:
˙(2) V případě snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu9b) může prezident nebo ministr na základě žádosti vojáka rozhodnout v souladu s potřebami ozbrojených sil o setrvání vojáka ve služebním poměru i po dosažení této věkové hranice, nejpozději do dosažení důchodového věku podle zvláštního právního předpisu7). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotnímu stavu a k jeho účasti v zahraničních operacích.
––––––––––––––––––––
- 9b)
- § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 289/1997 Sb.˙.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12. § 31 včetně nadpisu zní:
(1) Intenzivním vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhají po dobu delší než 30 hodin a kratší než 48 hodin.
(2) Doba intenzivního vojenského výcviku se započítává do celkové základní týdenní doby služby. Po dobu intenzivního vojenského výcviku se ustanovení o přestávkách ve službě nepoužije.˙.
13. Za § 31 se vkládají nové § 31a až 31c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10a a 10b znějí:
(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhají nejméně 48 hodin.
(2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcviku se ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí.
(1) Nepřetržitým vojenským nasazením na území České republiky je doba výkonu služby při plnění úkolů ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu10a).
(2) Nepřesahuje-li doba nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky 48 hodin, započítává se do celkové základní týdenní doby služby. Přesahuje-li doba nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky 48 hodin, ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se
nepoužijí.
(1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky stanoví služební orgán.
(2) Nadřízený je povinen v době uvedené v odstavci 1 určit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a místo odpočinku.
(3) Za každých ukončených 48 hodin nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky má voják nárok na 8,5 hodiny volna v době, ve které by měl jinak konat službu.
(4) Za dobu volna podle odstavce 3 se plat nekrátí. Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky. Za dobu výkonu služby při nepřetržitém vojenském výcviku a nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky trvajícím 48 hodin a déle nenáleží vojákovi příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, plat a náhradní volno za práci přesčas, příplatek za dělenou směnu, plat nebo náhradní volno za práci ve svátek a odměna za pracovní pohotovost podle zvláštního právního předpisu10b).
––––––––––––––––––––
- 10a)
- Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- 10b)
- Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.˙.
14. V § 40 odstavec 1 zní:
˙(1) Na vojáky, kteří konají službu v zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.˙.
15. V § 40 se odstavec 4 zrušuje.
16. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12a zní:
(1) Zahraniční operací se rozumí výkon služby mimo území České republiky, během kterého voják plní úkoly ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu12a).
(2) Po dobu vyslání do zahraniční operace plní voják služební povinnosti podle zařazení v úkolovém uskupení nebo individuálně.
(3) Úkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků pod velením stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupení postavení služebního orgánu.
(4) Vyžadují-li to podmínky zahraniční operace, není velitel úkolového uskupení povinen používat ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě. Vyžadují-li to poměry nebo zvyklosti v místě zahraniční operace, je velitel úkolového uskupení oprávněn stanovit vojákovi přiměřená omezení. Velitel úkolového uskupení je povinen v době, po kterou jsou stanoveny ztížené podmínky výkonu služby a doby odpočinku, zabezpečit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a určit místo odpočinku.
(5) Po dobu vyslání do zahraniční operace se dovolená a služební volno poskytují pouze tehdy, umožňují-li to podmínky zahraniční operace.
––––––––––––––––––––
- 12a)
- § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb.˙.
17. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
- ˙h)
- nezneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob informace získané při výkonu služby a nepřijímat neoprávněné dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem služby,
- i)
- bezodkladně ohlásit nadřízenému zahájení trestního řízení vůči své osobě a informovat ho o průběhu a ukončení tohoto trestního řízení.˙.
18. V § 59 odst. 3 se slova ˙v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí˙ nahrazují slovy ˙v zahraničních operacích˙.
19. V § 66 odst. 2 se za slova ˙doba preventivní˙ vkládají slova ˙nebo mimořádné˙ a slova ˙doba služebního volna za nepřetržitý vojenský výcvik˙ se nahrazují slovy ˙doba volna za nepřetržitý vojenský výcvik a nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky˙.
20. V § 67 se doplňuje odstavec 4, který zní:
˙(4) Voják zařazený do zvláštní dispozice má nárok na plat podle činnosti jím vykonávané v této dispozici.˙.
21. V § 92 odst. 1 se za slova ˙na preventivní˙ vkládají slova ˙nebo mimořádnou˙.
22. Za § 97 se vkládá nový § 97a, který včetně nadpisu zní:
(1) Vojákovi, který konal službu v zahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, může být poskytnuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu.
(2) Mimořádná rehabilitace se poskytuje na žádost vojáka tak, aby byla zahájena nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne návratu ze zahraniční operace.
(3) Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na preventivní rehabilitaci v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze preventivní rehabilitace. Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze mimořádná rehabilitace.
(4) Mimořádnou rehabilitaci organizuje a náklady s ní spojené hradí ministerstvo.˙.
23. V § 120 odst. 2 se za slova ˙nebo majetek,˙ vkládají slova ˙při plnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu35)˙.
24. V § 120 odst. 3 se slova ˙v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí˙ nahrazují slovy ˙v zahraničních operacích˙.
25. § 124 včetně nadpisu zní:
(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých v úhrnné výši 240 000 Kč dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič.
(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji platové úrovně vojáků a životních nákladů, nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 1.˙.
26. V § 125 odst. 1 se slova ˙osminásobku minimální mzdy.17)˙ nahrazují slovy ˙120 000 Kč.˙.
27. V § 127 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova ˙ ; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých˙.
28. V § 143 odst. 6 se číslo ˙4˙ nahrazuje čís- lem ˙5˙.
29. V § 143 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který včetně poznámek pod čarou č. 42c, 42d a 42e zní:
˙(8) Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják, proti kterému je ke dni zániku služebního poměru podle § 18 písm. a) nebo ke dni propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. k) vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. Na výsluhové náležitosti nemá nárok též osoba uvedená ve větě první, pokud byla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jejího trestního stíhání42c), nebo bylo pravomocně rozhodnuto o schválení narovnání42d), anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání42e). Pokud trestní řízení skončilo jiným než pravomocným rozhodnutím podle věty druhé, je dnem doručení oznámení bývalého vojáka o pravomocném skončení trestního řízení příslušnému orgánu ministerstva zahájeno řízení o žádosti o výsluhové náležitosti. Splňuje-li bývalý voják nárok na výsluhové náležitosti, vyplatí se mu zpětně ode dne zániku služebního poměru. Zemřel-li voják před ukončením trestního řízení, přiznají a vyplatí se částky splatné od zániku služebního poměru do dne smrti vojáka postupně manželce (manželovi), dětem a rodičům, jestliže žili s vojákem v době smrti ve společné domácnosti. Podmínka žití ve společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
––––––––––––––––––––
- 42c)
- § 307 trestního řádu.
- 42d)
- § 309 trestního řádu.
- 42e)
- § 179g trestního řádu.˙.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 9 až 12.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 42c se označuje jako poznámka pod čarou č. 42f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
30. Část devátá včetně nadpisu zní:
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení ve věcech služebního poměru správní řád, s výjimkou § 10 až 12, § 14, části druhé hlavy XI a § 175.
V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o
- a)
- změně doby trvání služebního poměru,
- b)
- přerušení služebního poměru,
- c)
- náhradě škody podle tohoto zákona,
- d)
- propuštění ze služebního poměru,
- e)
- odnětí hodnosti,
- f)
- zrušení služebního poměru ve zkušební době,
- g)
- nároku na příspěvek při přestěhování,
- h)
- nároku na přídavek na bydlení, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím přídavku, nebo se zastavením jeho výplaty,
- i)
- době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou,
- j)
- neposkytnutí, odnětí nebo snížení náhrady ve výši platu podle ustanovení § 68 odst. 4 a 5,
- k)
- žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2.
(1) Účastník může učinit podání služebnímu orgánu.
(2) Není-li služební orgán příslušný k rozhodnutí ve věci, je povinen postoupit podání příslušnému služebnímu orgánu bezodkladně a uvědomit o tom účastníka.
Pokud je služebnímu orgánu znám takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro vydání rozhodnutí, může vydat rozhodnutí o odnětí hodnosti bez předchozího řízení.
Rozhodnutí o odnětí hodnosti lze vydat do 6 měsíců ode dne, kdy se oprávněný služební orgán o jednání uvedeném v § 21 odst. 1 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k tomuto jednání
došlo.
Odvolací orgán je povinen vydat rozhodnutí o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání odvolání.
Odvolání proti rozhodnutím vydaným podle § 145 písm. d) až f) nemá odkladný účinek.
Návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle části deváté tohoto zákona i tehdy, když služební poměr vojáka zanikl.
(1) Voják může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádost nebo stížnost. Žádost nebo stížnost vojáka se podává písemně nadřízenému nebo služebnímu orgánu.
(2) Žádost nebo stížnost vojáka vyřizuje podle jejího obsahu nadřízený vojáka nebo služební orgán. Stížnost vojáka nesmí vyřizovat nadřízený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený toho nadřízeného nebo nadřízený služební orgán toho služebního orgánu, vůči kterému směřuje.
(3) Žádost nebo stížnost vojáka musí být vyřízena nejpozději do 30 dnů ode dne jejího podání. O vyřízení stížnosti musí být voják v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení žádosti nebo stížnosti.
(4) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je nadřízený nebo služební orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; voják bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(5) Má-li voják za to, že stížnost, kterou podal u příslušného nadřízeného nebo služebního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
(6) Jestliže voják stížnost opakuje, je nutné přezkoumat, zda původní stížnost byla správně vyřízena, a o výsledku vojáka vyrozumět. Neobsahují-li další stížnosti vojáka v téže věci nové skutečnosti, služební orgán se jí dále nezabývá. O této skutečnosti musí být voják vyrozuměn.˙.
31. § 154 až 158 se včetně poznámky pod čarou č. 45 zrušují.
32. V § 165 odst. 7 se slova ˙v odstavci 7˙ nahrazují slovy ˙v odstavci 6˙.
1. Voják, který je zařazen do hodnostního sboru a jmenován do hodnosti podle § 7 odst. 2 písm. c) až f) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se zařazuje do hodnostního sboru a přísluší mu hodnost podle § 7 odst. 2 písm. a) až e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem 1. ledna 2011, a to podle činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (§ 6 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona).
2. Voják, který je zařazen do hodnostního sboru a jmenován do hodnosti podle § 7 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se podle § 7 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem 1. ledna 2011 zařazuje do hodnostního sboru čekatelů a přísluší mu hodnost
- a)
- svobodník, pokud studuje v prvním ročníku vojenské vyšší odborné školy nebo pokud neukončil studium prvního ročníku vojenské vysoké školy v bakalářském nebo magisterském studijním programu,
- b)
- desátník, pokud ukončil první ročník vojenské vyšší odborné školy nebo ukončil studium prvního ročníku vojenské vysoké školy v bakalářském nebo magisterském studijním programu,
- c)
- četař, pokud ukončil druhý ročník vojenské vyšší odborné školy nebo ukončil studium druhého ročníku vojenské vysoké školy v bakalářském nebo magisterském studijním programu,
- d)
- rotný, pokud ukončil studium třetího ročníku vojenské vysoké školy v magisterském studijním programu,
- e)
- rotmistr, pokud ukončil studium čtvrtého ročníku vojenské vysoké školy v magisterském studijním programu,
- f)
- nadrotmistr, pokud ukončil studium pátého ročníku vojenské vysoké školy v magisterském studijním programu.
3. Vojákovi, který je v den nabytí účinnosti tohoto zákona v dispozici podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 10 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb. a který má hodnost
- a)
- rotný, přísluší hodnost svobodník,
- b)
- rotmistr, přísluší hodnost desátník,
- c)
- nadrotmistr, přísluší hodnost četař,
- d)
- štábní rotmistr, přísluší hodnost rotný,
- e)
- podpraporčík, přísluší hodnost rotmistr,
- f)
- praporčík, přísluší hodnost nadrotmistr,
- g)
- nadpraporčík, přísluší hodnost praporčík,
- h)
- štábní praporčík, přísluší hodnost nadpraporčík,
- i)
- podporučík, přísluší hodnost poručík.
Ostatním vojákům přísluší hodnosti získané podle dosavadních právních předpisů.
4. Doba výkonu služby v hodnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítává do doby výkonu služby v hodnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Vojáci vyslaní do zahraničí v rámci jednotek mnohonárodních ozbrojených sil podle § 40 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za vojáky vyslané do zahraniční operace podle § 40a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Jednorázové odškodnění pozůstalých podle § 124 a jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých podle § 125 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle § 124 a 125 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Řízení ve věcech služebního poměru podle § 144 až 158 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 492/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 421/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., se mění takto:
1. § 9 včetně nadpisu zní:
Zaměstnanci přísluší hodnostní příplatek, který činí:
| hodnostní příplatek v Kč měsíčně |
| 800 |
| 1 200 |
| 1 300 |
| 1 400 |
| 1 600 |
| 2 000 |
| 2 300 |
| 2 600 |
| 3 100 |
| 3 700 |
| 3 100 |
| 3 300 |
| 3 500 |
| 3 700 |
| 4 000 |
| 4 300 |
| 5 100 |
| 5 600 |
| 6 100 |
| 6 800.˙. |
2. V § 10 odstavec 1 zní:
˙(1) Za hodinu práce přesčas poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Nemůže-li zaměstnavatel ve stanovené nebo dohodnuté době náhradní volno poskytnout, přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.˙.
3. V § 17 odstavec 3 zní:
˙(3) Při měsíčním vyúčtování platu, umožňuje-li to výkon služby zaměstnance, je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. V ostatních případech je tak povinen učinit v nejbližším vhodném termínu. Na žádost zaměstnance mu zaměstnavatel předloží k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.˙.
4. V § 17 odst. 4 se za slovo ˙Manželu˙ vkládají slova ˙nebo partnerovi11e)˙.
Poznámka pod čarou č. 11e zní:
––––––––––––––––––––
- ˙11e)
- Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.˙.
5. V § 17 odst. 5 se za slovo ˙povinen˙ vkládá slovo ˙nejpozději˙ a slova ˙na jeden účet˙ se nahrazují slovy ˙nejvýše na dva účty˙.
6. V § 20a se věta třetí nahrazuje větami ˙Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci oznámit včetně zdůvodnění, umožňuje-li to výkon služby zaměstnance, nejpozději v den, kdy změna nabývá platnosti. V ostatních případech je tak povinen učinit v nejbližším vhodném termínu.˙.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 52/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou ˙Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby, v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby, v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace a v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství pověřené orgány Vojenského zpravodajství.˙.
2. V § 158b odst. 1 se za slova ˙policejním prezidentem,˙ vkládají slova ˙jde-li o útvar Vojenského zpravodajství, jeho ředitelem,˙.
3. V § 161 odstavec 3 zní:
˙(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vojenské policie, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníky Vojenského zpravodajství koná státní zástupce; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšetřování; ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je třeba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. Při vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vojenské policie, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníků Vojenského zpravodajství může státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich působnosti o opatření jednotlivého důkazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšetřování, o součinnost při opatřování důkazu nebo provádění úkonu vyšetřování, o předvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doručení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychleně vyhovět.˙.
4. V § 161 odstavec 4 zní:
˙(4) Za splnění podmínek § 20 odst. 1 koná státní zástupce vyšetřování podle odstavce 3 i proti těm spoluobviněným, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, příslušníky Vojenské policie, příslušníky Bezpečnostní informační služby, příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníky Vojenského zpravodajství; ustanovení § 23 tím není dotčeno.˙.
5. V § 179a odstavec 3 zní:
˙(3) O trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vojenské policie, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo příslušníků Vojenského zpravodajství koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 3 a 4 zde platí přiměřeně.˙.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 8 a čl. IV bodu 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011, a s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
