Zákon ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
Sbírka: 147/1996 | Částka: 43/1996
31.5.1996
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
147
Zákon
ze dne 24. dubna 1996
o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Rostlinolékařská péče
Oddíl I
Základní ustanovení
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností.
§ 2
Základní pojmy
(1) Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin.
(2) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin sloužící k rozmnožování; řezané květiny; uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování.
(3) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, např. sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch nebo je ve formě dřevního odpadu.
(4) Škodlivými organismy jsou původci chorob rostlin, škůdci živočišného původu a plevele, kteří působí škody na rostlinách nebo rostlinných produktech.
(5) Karanténními škodlivými organismy jsou škodlivé organismy, které se na území státu nevyskytují nebo jsou jen omezeně rozšířeny, jsou obtížně hubitelné a jejich zavlečení nebo další rozšiřování může vést ke značným škodám.
(6) Poruchy jsou škodlivé změny způsobené na rostlinách nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory.
(7) Přípravky na ochranu rostlin jsou látky nebo jejich směsi (chemické přípravky) nebo živé organismy (biologické přípravky) určené
a) k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům, nebo
b) k hubení škodlivých nebo nežádoucích organismů v půdě nebo ve vodě, nebo
c) k regulaci biologických procesů v rostlinách nebo rostlinných produktech včetně desikace a defoliace, nebo
d) k ošetření ran rostlin nebo k úpravě jejich vzhledu, nebo
e) k aplikačně technologickým účelům v ochraně rostlin.
(8) Zacházením s přípravky na ochranu rostlin je jejich uvádění do oběhu a používání fyzickými a právnickými osobami.
(9) Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin jsou stroje a technická zařízení včetně doplňujících technologických součástí a příslušenství určené k aplikaci přípravků na ochranu rostlin nebo k přímému hubení škodlivých organismů.
(10) Uváděním do oběhu je nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání.1)
(11) Zásilkou je množství rostlin nebo rostlinných produktů a jiných předmětů, stanovených prováděcím předpisem, přepravované zpravidla jedním dopravním prostředkem nebo jednou poštovní zásilkou, které se při rostlinolékařské kontrole posuzuje jako jeden celek.
(12) Zamořeným pozemkem je pozemek, na kterém byl zjištěn a ověřen výskyt karanténního škodlivého organismu.
(13) Rostlinolékařsky chráněnou zónou je území, v němž se určitý karanténní škodlivý organismus buď nevyskytuje vůbec, nebo je jen omezeně rozšířen a jeho případné zavlečení nebo rozšíření by představovalo značné nebezpečí pro určité rostliny v této zóně pěstované.
(14) Ochrannou lhůtou je doba, která musí být dodržena mezi ošetřením rostlin přípravkem na ochranu rostlin a sklizní nebo mezi ošetřením rostlinného produktu a jeho spotřebou.
§ 3
Rostlinolékařská péče
Rostlinolékařská péče spočívá v
a) ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí,
b) soustavném zjišťování, vyhodnocování a evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty,
c) omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat,2) zvěře,3) volně žijících živočichů,4) (dále jen „zvířata”) a životního prostředí,
d) rostlinolékařském dozoru,
e) registraci přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky”),
f) sledování účinnosti přípravků, včetně jejich vedlejších účinků,
g) stanovení podmínek pro používání mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky”),
h) zajišťování vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti nim.
§ 4
Základní povinnosti
Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty, a vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu,
a) jsou povinni při své činnosti
1. omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat,
2. ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveného v prováděcím předpise, příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce,
b) mohou provádět ošetřování rostlin nebo rostlinných produktů jen registrovanými přípravky způsobem stanoveným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky (§ 35 a 37).
Oddíl II
Odborná způsobilost na úseku rostlinolékařské péče
§ 5
(1) Zaměstnanci státních orgánů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče (dále jen „rostlinolékaři”) musí být
a) absolventy vysokých škol zemědělského nebo biologického zaměření se specializací pro obor rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
b) absolventy postgraduálního studia v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
c) držiteli vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin.
(2) Mimo odbornou kvalifikaci musí rostlinolékaři prokázat právní a zdravotní způsobilost a bezúhonnost.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance státních orgánů, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče po dobu nejméně osmi let.
§ 6
Živnostensky podnikat na úseku rostlinolékařské péče v oborech
a) diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin,
b) ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky,
c) kontrolní testování mechanizačních prostředků
mohou jen osoby splňující kvalifikační kritéria uvedená v § 5 nebo osoby s ukončeným středoškolským vzděláním a s odbornou praxí; obor středoškolského studia a délku odborné praxe stanoví prováděcí předpis.
Oddíl III
Rostlinolékařský dozor
§ 7
(1) Rostlinolékařský dozor je
a) soustavný dohled orgánů rostlinolékařské péče nad dodržováním povinností stanovených právnickým a fyzickým osobám tímto zákonem nebo nařízených na jeho základě,
b) soustavná rostlinolékařská kontrola rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, stanovených prováděcím předpisem, v místech jejich produkce nebo skladování.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikání pěstují, vyrábějí, dovážejí nebo skladují rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v odstavci 1 písm. b), jsou povinny
a) vyrozumět o této činnosti příslušný orgán rostlinolékařské péče,
b) vést evidenci stanovenou prováděcím předpisem,
c) spolupracovat s příslušným orgánem rostlinolékařské péče při provádění rostlinolékařského dozoru a poskytnout mu k tomu potřebné informace a podklady,
d) podle metodických pokynů příslušného orgánu rostlinolékařské péče plnit specifické povinnosti vztahující se k péči o zdravotní stav rostlin a rostlinných produktů, včetně jejich ošetřování a testování a k hodnocení jejich zdravotního stavu,
e) oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče
1. neobvyklý výskyt škodlivých organismů nebo příznaků napadení rostlin nebo rostlinných produktů,
2. zastavení nebo změnu činnosti.
(3) Příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) vede evidenci osob uvedených v odstavci 2, a to způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
b) provádí na pozemcích a v objektech osob evidovaných podle písmene a) ve vhodných termínech, nejméně však jednou za rok, rostlinolékařskou kontrolu.
Oddíl IV
Ochrana proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu zásilek (vnější karanténa)
Obecná ustanovení
§ 8
(1) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek stanovených prováděcím předpisem jsou povinni předložit je s potřebnými přepravními doklady k rostlinolékařské kontrole a umožnit její řádné a bezpečné provedení. Rostlinolékařské kontrole podléhají též dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při přepravě těchto zásilek.
(2) Zásilky uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které je dokladem o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů. Náležitosti a vzor rostlinolékařského osvědčení stanoví prováděcí předpis.
(3) Za podmínek stanovených prováděcím předpisem musí být zásilka opatřena rostlinolékařským osvědčením pro reexport, popřípadě dalším rostlinolékařským osvědčením.
(4) Pokud je mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. stanoven jiný druh úředního dokladu o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů než rostlinolékařské osvědčení, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy.
(5) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek uvedených v odstavci 1 jsou povinni zajistit jejich přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k jejich napadení škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z nich.
§ 9
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče ani dopravce neodpovídají za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku v důsledku provedení rostlinolékařské kontroly.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče eviduje zásilky, které byly podrobeny rostlinolékařské kontrole, a výsledky této kontroly.
§ 10
Pokud je přeprava zásilek přes hranice v rámci příhraničního pásma upravena mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, způsobem odlišným od § 8, 11 až 13 tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy.
Dovoz a průvoz
§ 11
(1) Je zakázáno dovážet a provážet5)
a) karanténní škodlivé organismy stanovené v prováděcím předpise a zásilky s jejich výskytem,
b) zásilky s výskytem karanténních škodlivých organismů na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech stanovené v prováděcím předpise,
c) zásilky ze zemí, z nichž hrozí zvýšené nebezpečí zavlečení karanténních škodlivých organismů, stanovené prováděcím předpisem,
d) zásilky nesplňující zvláštní karanténní požadavky stanovené prováděcím předpisem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na škodlivé organismy a zásilky určené pro výzkumné nebo šlechtitelské účely, dovážené nebo provážené na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče, je-li vyloučeno jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů. Způsob posuzování tohoto nebezpečí stanoví prováděcí předpis. Tyto zásilky podléhají rostlinolékařské kontrole.
(3) Dovážená zásilka podléhající rostlinolékařské kontrole nesmí být propuštěna do navrhovaného celního režimu6) před provedením rostlinolékařské kontroly a v rozporu s jejím výsledkem, s výjimkou režimu tranzitu do vnitrozemí.7)
§ 12
(1) Dovážet, popřípadě provážet zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole je dovoleno jen přes místa, ve kterých je k provedení této kontroly zřízeno pracoviště příslušného orgánu rostlinolékařské péče (dále jen „vstupní místa”). Vstupní místa a jejich technické zajištění stanoví prováděcí předpis, který též stanoví, ve kterých případech může být rostlinolékařská kontrola provedena mimo vstupní místa.
(2) Po provedení rostlinolékařské kontroly rozhodne příslušný orgán rostlinolékařské péče, že dovážená nebo provážená zásilka,
a) jestliže odpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu, může být propuštěna do navrhovaného celního režimu6) bez omezení,
b) jestliže neodpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu,
1. musí být vrácena, nebo
2. musí být zničena způsobem stanoveným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
3. může být propuštěna do navrhovaného celního režimu6) s podmínkou splnění mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených orgánem rostlinolékařské péče dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky.
(3) Bylo-li v rozhodnutí podle odstavce 2 nařízeno vrácení nebo zničení zásilky, uvědomí o tom příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařskou službu vyvážejícího státu.
(4) Náklady spojené s plněním rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2 hradí dovozce.
(5) Jestliže příslušná povinná osoba nesplní rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2, zajistí jeho provedení příslušný orgán rostlinolékařské péče na náklad dovozce.
(6) U dovezeného rozmnožovacího materiálu rostlin stanovených prováděcím předpisem se v místě jeho uložení nebo pěstování provádí následná rostlinolékařská kontrola po dovozu. Do ukončení následné kontroly nesmí být rozmnožovací materiál nebo rostliny z něj vypěstované dále přemísťovány.
(7) Rostlinolékařská kontrola při průvozu se provádí jen tehdy, je-li zásilka vystavena nebezpečí napadení škodlivými organismy nebo je-li možné případné rozšíření škodlivých organismů z ní.
§ 13
Vývoz
(1) Vyvážené zásilky musí splňovat karanténní požadavky dovážejícího státu.
(2) Vývozce, popřípadě výrobce rostlin nebo rostlinných produktů určených pro vývoz je povinen
a) včas předložit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče karanténní požadavky dovážejícího státu a doklady o provedení požadovaných testů z ošetření,
b) požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o provedení rostlinolékařské kontroly zásilky, a to nejméně 48 hodin před jejím naložením.
(3) Rostlinolékařskou kontrolu vyvážených zásilek provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v místech jejich nakládky, popřípadě ve vstupních místech nebo v jiných místech, která stanoví po dohodě s vývozci.
(4) Po provedení rostlinolékařské kontroly vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařské osvědčení, jestliže zásilka odpovídá karanténním požadavkům dovážejícího a provážejícího státu.
Oddíl V
Ochrana proti rozšiřování škodlivých organismů na území České republiky (vnitřní karanténa)
§ 14
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) provádí průzkum rozsahu výskytu karanténních škodlivých organismů, které byly zjištěny nebo u nichž je podezření z výskytu na území České republiky,
b) po zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu nebo kalamitního přemnožení jiného škodlivého organismu a po provedení potřebného odborného šetření nařídí mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 a 41 nebo § 42; hrozí-li nebezpečí z prodlení, nařídí tato opatření neprodleně,
c) přezkouší výskyt karanténního škodlivého organismu
1. po uplynutí doby stanovené v nařízených mimořádných rostlinolékařských opatřeních,
2. požádá-li o to právnická nebo fyzická osoba, která je vlastníkem zamořeného pozemku nebo jej užívá z jiného právního důvodu, poté, kdy provedla zásahy k likvidaci karanténního škodlivého organismu,
d) vede evidenci výskytu karanténních škodlivých organismů způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
e) po zjištění změn ve výskytu nebo územním rozšíření karanténního škodlivého organismu nebo při změně podmínek pro jeho šíření, nařídí nová, těmto změnám odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15,
f) zruší mimořádná rostlinolékařská opatření, prokáže-li se přezkoušením výskytu karanténního škodlivého organismu na zamořených pozemcích nebo v zamořených objektech, popřípadě též průzkumem v území, na které se tato opatření vztahují, že se v něm příslušný karanténní škodlivý organismus již nevyskytuje.
(2) Způsob odborného šetření podle odstavce 1 písm. b) stanoví prováděcí předpis.
(3) Přechovávání karanténních škodlivých organismů, jejich rozmnožování a jiná manipulace s nimi, jakož i činnosti spojené s genetickými modifikacemi škodlivých organismů jsou možné jen pro účely rostlinolékařského výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin, a to na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče a za dodržení podmínek tímto rozhodnutím stanovených a vylučujících jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů.
Oddíl VI
Mimořádná rostlinolékařská opatření
§ 15
(1) Mimořádná rostlinolékařská opatření jsou
a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek pro pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění do oběhu, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů,
b) zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek využívání pozemků, skladů nebo provozů a přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů a dopravních prostředků, které mohou být nositeli karanténních škodlivých organismů,
c) zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich ošetření stanovenými postupy a prostředky,
d) asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí a jiných předmětů,
e) povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim,
f) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků,
g) zákaz uvádění do oběhu a používání přípravků nebo zákaz používání mechanizačních prostředků,
h) vymezení území, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření, a rostlinolékařsky chráněné zóny.
(2) Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) v případech uvedených v § 12 odst. 2 a § 14 odst. 1 písm. b),
b) k ochraně před zavlečením karanténních škodlivých organismů do rostlinolékařsky chráněné zóny, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně,
c) při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
d) při zjištění, že přípravek neodpovídá požadavkům podle § 19 odst. 2 nebo používaný mechanizační prostředek neodpovídá požadavkům podle § 35 a 36.
§ 16
Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření
(1) Osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními uvedenými v § 15 odst. 1 písm. c), d), e) poskytne ten, kdo opatření nařídil, náhradu majetkové újmy, kterou dotčené osoby utrpí v důsledku provedení těchto opatření.
(2) Náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.
(3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne osobě, která uložení mimořádných rostlinolékařských opatření zavinila či se na nich podílela nesplněním povinností vyplývajících z tohoto zákona.
(4) K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady podle odstavce 1, musí být vyžádáno stanovisko příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Výši utrpěné majetkové újmy musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.
Oddíl VII
Přípravky
§ 17
Registrování přípravků
Přípravky mohou být uváděny do oběhu nebo používány pouze tehdy, jestliže jsou registrovány příslušným orgánem rostlinolékařské péče (dále jen „registrace”).
§ 18
Žádost o registraci
(1) Žádost o registraci podává příslušnému orgánu rostlinolékařské péče fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přípravek uvádět do oběhu (dále jen „žadatel”). Náležitosti žádosti o registraci stanoví prováděcí předpis.
(2) Žadatel nebo jeho právní zástupce musí mít sídlo na území České republiky.
§ 19
Registrační řízení
(1) Žadatel je povinen bezplatně poskytnout příslušnému orgánu rostlinolékařské péče potřebné množství vzorku přípravku ve lhůtě a na místo tímto orgánem určené.
(2) Přípravek se registruje, jestliže:
a) má vlastnosti, které odpovídají technickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem,
b) při správném použití nepoškozuje zdraví lidí a zvířat a životní prostředí,
c) splňuje další požadavky stanovené zvláštními předpisy8),9),10) a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
(3) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.
(4) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může omezit požadovaný rozsah registrace jen na takový rozsah, pro který bylo v řízení prokázáno nebo doloženo splnění kritérií uvedených v odstavci 2.
(5) Splnění kritérií uvedených v odstavci 2 se prokazuje
a) ověřením příslušným orgánem rostlinolékařské péče, pokud je žadatel nedoložil doklady, které umožňují přesné a úplné posouzení vlastností přípravků podle odstavce 2, nebo
b) dokumentací právnickými osobami pověřenými podle § 40 odst. 2 písm. c) předloženou žadatelem.
(6) Při postupu podle odstavce 5 písm. a) příslušný orgán rostlinolékařské péče stanoví lhůty, ve kterých ověření provede. V případě biologických polních zkoušek nesmí být tato lhůta delší než tři roky.
§ 20
Použití údajů o přípravku, které byly předloženy jiným žadatelem o registraci
(1) Údaje o účinné látce přípravku, předložené dříve jiným žadatelem o registraci, nelze použit v registračním řízení ve prospěch žadatele o registraci, jestliže
a) od vydání rozhodnutí o registraci přípravku se stejnou účinnou látkou prvému žadateli neuplynulo deset let nebo
b) žadatel o registraci nepředloží písemný souhlas prvého žadatele s použitím jeho údajů o účinné látce přípravku, ve vymezeném rozsahu a s uvedením všech případných omezení pro nakládání s nimi, jde-li o kratší dobu od registrace přípravku, než je uvedeno pod písmenem a).
(2) Ostatní údaje o přípravku lze použít ve prospěch žadatele o registraci pouze na základě písemného souhlasu prvého žadatele.
(3) Ochrana údajů o přípravku se nevztahuje na údaje, které jsou obsahem označování přípravků podle § 26 odst. 2.
§ 21
Rozhodnutí o registraci
(1) Jsou-li splněna kritéria uvedená v § 19 odst. 2 a vyjádřila-li se odborná komise zřízená podle § 40 odst. 2 písm. d), vydá příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodnutí o registraci přípravku, které musí kromě obecných náležitostí obsahovat:
a) název přípravku,
b) registrační číslo přípravku,
c) druh a množství účinné látky, popřípadě účinných organismů,
d) hodnoty chemických a fyzikálních vlastností přípravku,
e) závazné podmínky pro zacházení s přípravkem,
f) dobu použitelnosti přípravku a podmínky pro jeho použití po uplynutí této doby,
g) způsob balení a varovná označení přípravku,
h) omezení v uvádění do oběhu a používání přípravku, jsou-li nezbytná pro zajištění ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí včetně případného zákazu prodeje prostřednictvím samoobslužných automatů,
i) návod k použití, včetně ochranných lhůt.
(2) Nejsou-li splněna kritéria uvedená v odstavci 1, příslušný orgán rostlinolékařské péče žádost zamítne.
(3) O registraci přípravku příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodne nejpozději do 60 dnů po přijetí žádosti o registraci. Tato doba se prodlužuje při registračním řízení o lhůty ověření stanovené podle § 19 odst. 6.
(4) Rozhodnutí o registraci platí deset let ode dne nabytí jeho právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší; stanovení kratší doby v rozhodnutí o registraci musí být odůvodněno.
(5) Pro vydání rozhodnutí o registraci neplatí ustanovení o lhůtách pro rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.11)
§ 22
Prodloužení registrace
(1) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci přípravku, může požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o prodloužení platnosti rozhodnutí; taková žádost musí být podána nejpozději šest měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení platnosti registrace zůstává dosavadní registrace v platnosti, a to i když žádosti o prodloužení platnosti registrace nebylo vyhověno.
(2) Platnost rozhodnutí o registraci lze prodloužit nejvýše o pět let, a to i opakovaně.
(3) Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí ustanovení § 18 a 19 přiměřeně.
§ 23
Zrušení a zánik registrace
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší registraci přípravku
a) na písemnou žádost osoby, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci,
b) prokáže-li se, že přípravek má vlastnosti, které neodpovídají podmínkám, za nichž bylo rozhodnutí o registraci vydáno, nebo zjistí-li se takové vlastnosti přípravku, které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat anebo poškozují životní prostředí a nebyly známy v době vydání rozhodnutí o registraci,
c) v případě závažného porušení povinnosti osobou, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci, zejména při nedodržení závazných podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci přípravku.
(2) Jestliže došlo k zániku registrace uplynutím doby platnosti rozhodnutí o registraci nebo ke zrušení registrace na písemnou žádost podle odstavce 1 písm. a), může být tento přípravek používán jen do konce doby použitelnosti.
(3) Jestliže rozhodnutí o zrušení registrace přípravku bylo vydáno podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nesmí být takový přípravek ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uváděn do oběhu a používán. V rozhodnutí o zrušení registrace se zároveň stanoví, zda přípravek musí být zneškodněn podle zvláštních předpisů12) nebo stažen z oběhu osobou, jíž bylo rozhodnutí o registraci vydáno.
§ 24
Úřední registr
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vede úřední registr přípravků, o nichž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o registraci.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydává seznam přípravků zapsaných v úředním registru ke dni 31. prosince každého kalendářního roku.
§ 25
Použití neregistrovaných přípravků
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může povolit po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví použití neregistrovaného přípravku nebo použití přípravku odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jeho registraci, jestliže potřebné ošetření nelze provést přípravky registrovanými nebo v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o registraci; součástí povolení je stanovení podmínek pro použití přípravku a doby, po kterou může být používán.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující vývoz a dovoz zboží a služeb.13)
§ 26
Balení a označování přípravků
(1) Technické požadavky na balení přípravků a vzory varovného označení přípravků stanoví prováděcí předpis.
(2) Přípravky mohou být uváděny do oběhu, jestliže jejich obaly jsou čitelně a v českém jazyce označeny údaji uvedenými v § 21 odst. 1 a dále těmito údaji:
a) údaj o výrobci nebo dovozci, a to obchodní jméno a sídlo právnické osoby a místo podnikání fyzické osoby,
b) výrobní číslo a datum výroby,
c) hmotnost výrobku,
d) označení z hlediska speciálních rizik přípravku a pokynů pro bezpečné zacházení s ním stanovené prováděcím předpisem,
e) zařazení přípravku z hlediska ochrany včel, zvěře3) a ryb,
f) způsob likvidace obalu nebo neupotřebitelného zbytku výrobku,
g) první pomoc a bezpečnostní opatření pro ochranu zdraví člověka a zvířat,
h) údaj stanovený zvláštními předpisy,14)
i) podmínky správného skladování.
(3) Při uvádění přípravků do oběhu nebo při jejich propagaci nesmí být uváděny údaje označující přípravek výrazy jako „netoxický” nebo „neškodný”.
§ 27
Skladování přípravků
(1) Podnikatelé,1) kteří skladují přípravky, musí zajistit
a) uskladnění přípravků v originálních obalech podle jejich druhů, a to odděleně od jiných výrobků a mimo dosah látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaných přípravků,
b) oddělené uskladnění přípravků s prošlou dobou použitelnosti,
c) průběžné vedení dokladové evidence o příjmu a výdeji přípravků a o skladovaných přípravcích s prošlou dobou jejich použitelnosti.
(2) Technické požadavky na skladování přípravků stanoví prováděcí předpis.
§ 28
Oznamovací povinnost
Podnikatelé,1) kteří vyrábějí nebo dovážejí chemické přípravky, jsou povinni oznamovat každoročně příslušnému orgánu rostlinolékařské péče na jeho vyžádání názvy a množství přípravků prodaných v tuzemsku za uplynulý kalendářní rok.
§ 29
Zacházení s přípravky
(1) Přípravky se smějí používat jen v souladu s návodem k jejich použití a s ostatními údaji uvedenými na jejich obalu.
(2) Při zacházení s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.
(3) Používání přípravků v rámci podnikání musí být evidováno způsobem stanoveným prováděcím předpisem; evidenční podklady musí být uchovány po dobu nejméně tří let.
(4) Přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, mohou být uváděny do oběhu a používány v rámci podnikání pouze tehdy, jestliže se vyšetřením odpovídajícího vzorku prokáže, že chemické a fyzikální vlastnosti tohoto přípravku se shodují s podmínkami jeho registrace. Způsob odběru vzorku, jeho vyšetřování a posuzování z hlediska dalšího zacházení s tímto přípravkem stanoví prováděcí předpis.
§ 30
Ochrana včel, zvěře a ryb při používání přípravků
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která provádí ošetřování rostlin, rostlinných produktů, skladů a půdy (dále jen „ošetřovatel porostů”), přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro včely jedovaté nebo škodlivé,
a) je povinna činit opatření k ochraně včel stanovená prováděcím předpisem,
b) nesmí používat přípravky pro včely jedovaté nebo škodlivé v případech stanovených prováděcím předpisem.
(2) Ošetřovatel porostů, který provozuje tuto činnost v rámci podnikání, je povinen
a) opatřit si u obecního úřadu údaje o umístění stanovišť včelstev a o hromadném letu včel,
b) jde-li o letecké ošetření přípravky pro včely jedovatými nebo škodlivými, oznámit to nejméně 24 hodin před počátkem ošetření obecnímu úřadu, v jehož obvodu má být ošetření provedeno.
(3) Ošetřovatel porostů, který používá přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro zvěř3) zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné,
a) je povinen
1. použít při stejné účinnosti různých přípravků toho přípravku, který je pro zvěř3) nejméně nebezpečný,
2. použít přípravek pro zvěř3) zvlášť nebezpečný pouze se souhlasem příslušné okresní veterinární správy a příslušného orgánu rostlinolékařské péče,
3. oznámit druh přípravku pro zvěř3) zvlášť nebezpečného nebo nebezpečného, který má být použit, tři dny předem uživateli honitby,
b) nesmí používat přípravky pro zvěř3) zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné v případech stanovených prováděcím předpisem.
(4) Souhlas příslušné okresní veterinární správy a příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 není rozhodnutím podle obecných předpisů o správním řízení.15)
(5) Ošetřovatel porostů, který používá přípravky, které jsou pro ryby nebezpečné, smí provádět ošetření jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují, že tyto přípravky dopadnou nebo budou zaneseny větrem nebo splaveny deštěm do nich.
(6) Za nebezpečné pro ryby se považují všechny přípravky, které nejsou registrovány k ošetření povrchových vod.
(7) Obecní úřad vyhlásí začátek leteckého ošetřování porostů způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
(8) Ustanovení zvláštních předpisů obsahujících zákazy některých činností, jimiž by mohly být poškozeny včely, zvěř3) nebo ryby, zůstávají nedotčena.16)
§ 31
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která je chovatelem včel (dále jen „chovatel včel”), je povinna oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel, stanovené v prováděcím předpise, a činit další opatření v tomto předpise stanovená.
(2) Vlastník pozemku nebo ten, který ho užívá z jiného právního důvodu, a uživatel honitby jsou povinni přijmout společná opatření k ochraně zvěře,3) stanovená prováděcím předpisem, při používání přípravků pro zvěř3) zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných.
§ 32
(1) Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, nebo zjistí-li právnická nebo fyzická osoba, jíž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, že došlo k úhynu zvěře3) nebo ryb v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně okresní veterinární správě. Okresní veterinární správa provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným v prováděcím předpise, jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel nebo právnické nebo fyzické osoby, jíž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, o výsledku šetření. Záznam o výsledku místního šetření zašle také příslušnému orgánu rostlinolékařské péče.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva na uplatnění nároků na náhradu škody podle obecně závazných právních předpisů.
§ 33
Experimentální použití přípravků
Používání neregistrovaných přípravků nebo používání registrovaných přípravků odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jejich registraci je možné jen:
a) pro pokusy prováděné žadatelem o registraci nebo vědeckými a výzkumnými pracovišti, jestliže
1. rostlinné produkty po aplikaci přípravku nebudou konzumovány nebo zkrmovány,
2. pokusy byly předem odsouhlaseny příslušným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
b) se souhlasem příslušného orgánu rostlinolékařské péče pro experimentální účely v jiných než pod písmenem a) uvedených případech; souhlas může být dán jen na dobu určitou a za podmínek stanovených příslušným orgánem rostlinolékařské péče.
§ 34
Zvláštní omezení
(1) Prováděcí předpis stanoví účinné látky přípravků, jejichž dovoz je zakázán, a to i jako příměs nebo součást jiného výrobku, zboží nebo zásilky.
(2) Rostliny, osivo a sadba a jejich pěstební substráty nesmějí být dováženy a uváděny do oběhu, jestliže obsahují účinné látky chemických přípravků nebo jejich rezidua, které nejsou pro tento účel v podobě přípravků v České republice registrovány.
Oddíl VIII
Mechanizační prostředky
§ 35
(1) Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v § 36 odst. 2
a) nesmějí zhoršovat biologický účinek aplikovaných přípravků,
b) musí vyhovovat technickým a technologickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem.
(2) Výrobce, případně dovozce mechanizačních prostředků musí před jejich uvedením do oběhu prokázat, že tyto mechanizační prostředky odpovídají požadavkům podle odstavce 1.
Kontrolní testování
§ 36
(1) Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v odstavci 2 podléhají povinnému kontrolnímu testování.
(2) Kontrolnímu testování nepodléhají
a) stroje určené výhradně pro vědecké a pokusné účely,
b) jiné než pod písmenem a) uvedené stroje stanovené prováděcími předpisy.
(3) Kontrolní testování se provádí nejméně jednou za dva roky a spočívá v přezkoušení funkční způsobilosti mechanizačních prostředků pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků stanovených prováděcím předpisem. Prováděcí předpis stanoví též technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí.
(4) Podmínkou pro vydání koncesní listiny, na základě níž je podnikatel oprávněn provádět kontrolní testování mechanizačních prostředků, je vyžádání souhlasu17) příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Tento souhlas se vydá, jestliže provozovna a její vybavení odpovídá technickým podmínkám pro kontrolní testování mechanizačních prostředků stanoveným prováděcím předpisem.
§ 37
(1) O výsledku kontrolního testování se vydává doklad o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku spolu s výsledky provedeného testování pro potřeby vlastníka nebo nájemce mechanizačního prostředku.
(2) Náležitosti a vzor dokladu o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku stanoví prováděcí předpis.
Oddíl IX
Orgány rostlinolékařské péče
§ 38
(1) Zřizuje se Státní rostlinolékařská správa (dále jen „rostlinolékařská správa”) jako správní úřad rostlinolékařské péče podřízený Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo”). V čele rostlinolékařské správy je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství.
(2) Rostlinolékařská správa se zřizuje vyčleněním organizačních složek Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, které plnily ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona úkoly rostlinolékařské péče.
(3) Ministerstvo určí postup a způsob zřízení rostlinolékařské správy a chválí její statut.
§ 39
Orgány rostlinolékařské péče jsou
a) ministerstvo,
b) rostlinolékařská správa,
c) okresní úřady,
d) obce.
§ 40
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy na úseku rostlinolékařské péče.
Ministerstvo
a) je odvolacím orgánem proti rozhodnutí rostlinolékařské správy a okresních úřadů,
b) povoluje uvádění do oběhu neregistrovaných přípravků podle § 25,
c) může pověřit právnické osoby ve svém oboru působnosti prováděním některých odborných činností podle tohoto zákona a prováděcích předpisů,
d) jmenuje odbornou komisi pro přípravky, která se vyjadřuje před rozhodnutím o jejich registraci podle § 21 a před rozhodnutím o zrušení registrace podle § 23 odst. 1 písm. b) a c),
e) v případě výskytu nového škodlivého organismu může stanovit, že tento škodlivý organismus bude posuzován jako karanténní,
f) stanoví hlavní úkoly rostlinolékařské péče v oblasti vědy a výzkumu,
g) pověří právnickou osobu ve svém oboru působnosti zajišťováním výzkumu a vývoje nových metod a systémů ochrany rostlin.
(3) Odvolání proti rozhodnutí rostlinolékařské správy podle § 12 odst. 2, § 15 odst. 1 a § 23 odst. 1 písm. b) a c) nemá odkladný účinek.18)
§ 41
Rostlinolékařská správa
(1) Rostlinolékařská správa
a) provádí rostlinolékařskou kontrolu, rozhoduje o dalším nakládání se zásilkami po jejím provedení a vydává rostlinolékařské osvědčení (§ 8, 9, 11, 12 a 13),
b) vykonává rostlinolékařský dozor (§ 7),
c) nařizuje a ruší mimořádná rostlinolékařská opatření individuálně určeným právnickým nebo fyzickým osobám rozhodnutím (§ 15),
d) rozhoduje o registraci přípravků, jejím prodloužení a rušení a vede úřední registr přípravků (§ 18 až 24),
e) ukládá pokuty (§ 44),
f) podílí se na standardizaci metod ochrany rostlin,
g) vykonává další působnost stanovenou v § 3 písm. a) až g), § 4, § 11 odst. 2, § 13 odst. 3, § 14 odst. 1 a 3, § 16 odst. 1 a 4, § 28, 33, § 36 odst. 4 a § 44 odst. 7.
(2) Oprávnění a povinnosti zaměstnanců rostlinolékařské správy při výkonu činností podle odstavce 1 jsou stanoveny zvláštním zákonem.19)
§ 42
Okresní úřady
Okresní úřady
a) vydávají na návrh rostlinolékařské správy mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 odst. 1 v případech, že jde o blíže neurčené množství subjektů, a to nařízením okresního úřadu,20)
b) rozhodují o poskytování náhrad za majetkovou újmu, která vznikla provedením mimořádných rostlinolékařských opatření, podle § 16.
§ 43
Obce
Obce přijímají oznámení o výskytu nebo podezření z výskytu karanténních škodlivých organismů a předkládají je rostlinolékařské správě k dalšímu řízení.
Oddíl X
Pokuty
§ 44
(1) Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží rostlinolékařská správa fyzické nebo právnické osobě, která
a) nesplní povinnosti podle § 4, § 7 odst. 2 a § 13,
b) uvádí do oběhu nebo používá přípravek po zrušení jeho registrace v rozporu s ustanovením § 23,
c) poruší ustanovení o balení a označování přípravků při jejich uvádění do oběhu podle § 26,
d) poruší ustanovení o skladování přípravků podle § 27 nebo o oznamovací povinnosti podle § 28 nebo o zacházení s přípravky podle § 29,
e) poruší ustanovení o ochraně včel, zvěře3) a ryb při používání přípravků podle § 30 a 31,
f) poruší ustanovení o experimentálním použití přípravků podle § 33 nebo ustanovení o zvláštních omezeních podle § 34,
g) používá v rámci podnikání1) mechanizační prostředek, u něhož není doložena funkční způsobilost podle § 35 a § 36 odst. 3.
(2) Pokutu až do výše 1 500 000 Kč uloží rostlinolékařská správa fyzické nebo právnické osobě, která
a) nesplní povinnosti podle § 11, 12 a § 14 odst. 3,
b) nesplní povinnost nařízenou mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 15 odst. 1,
c) uvede do oběhu přípravek, který není v České republice registrován, ačkoliv registraci podléhá podle § 17, nebo neodpovídá podmínkám stanoveným v rozhodnutí o registraci podle § 21 odst. 1.
(3) Rostlinolékařská správa uloží pokutu do výše dvojnásobku uvedených částek fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila jednání podle předcházejících odstavců opětovně.
(4) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla fyzické nebo právnické osobě uložena pokuta.
(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
(8) Výnos pokut je příjemem státního rozpočtu.
Oddíl XI
Zmocnění
§ 45
(1) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 4, § 7 odst. 1, 2 a 3, § 8 odst. 1, 2 a 3, § 11 odst. 1 a 2, § 12 odst. 1, 2 a 6, § 14 odst. 1 a 2 a § 16 odst. 2.
(2) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou obory středoškolského vzdělání a délku odborné praxe k provedení § 6.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 18 odst. 1, § 19 odst. 2 písm. a), § 26 odst. 1 a odst. 2 písm. d), § 27 odst. 2, § 29 odst. 3 a 4, § 34 odst. 1, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2 písm. b), odst. 3 a 4 a § 37 odst. 2.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře3) a ryb při používání přípravků k provedení § 30 odst. 1 písm. a) a b), odst. 3 a 7, § 31 a § 32 odst. 1.
(5) Ministerstvo vydá statut a organizační řád rostlinolékařské správy.
Oddíl XII
Společná a přechodná ustanovení
§ 46
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování orgánů rostlinolékařské péče obecné předpisy o správním řízení.15)
§ 47
Přechodná ustanovení
(1) Právnické a fyzické osoby, které uvádějí do oběhu přípravky povolené podle dosavadních předpisů, jestliže chtějí v této činnosti pokračovat, jsou povinny požádat o jejich registraci podle tohoto zákona do tří let od nabytí jeho účinnosti. Povolení udělená podle dosavadních předpisů zůstávají při splnění této podmínky v platnosti až do doby nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.
(2) Oprávnění právnických osob ke kontrolnímu testování strojů na ochranu rostlin získané podle dosavadních předpisů zaniká po uplynutí dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Část druhá
Změna o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 48
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb. ČR, zákona č. 303/1993 Sb. ČR, zákona č. 38/1994 Sb. ČR, zákona č. 42/1994 Sb. ČR, zákona č. 136/1994 Sb. ČR, zákona č. 200/1994 Sb. ČR, zákona č. 237/1995 Sb. ČR, zákona č. 286/1995 Sb. ČR, zákona č. 94/1996 Sb. ČR a zákona č. 95/1996 Sb. ČR, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 3 písm. e) se na konci připojují tato slova: „nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče”.
2. V příloze č. 2 se skupina 214: Ostatní doplňuje na konci takto:
1. 1
2. 2
3. 3
1. „diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin
2. odborná způsobilost podle § 5 a 6 zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
3.
1. Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin
2. odborná způsobilost podle § 5 a 6 zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 33/1992 Sb.”.
3. V příloze č. 3 ve skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných optických přístrojů a hodin se ve sloupci 1, v živnosti Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, připojují na konci slova „s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče” a ve sloupci 5 se na konci připojují slova „Zákon č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů”.
4. V příloze č. 3 se skupina 314: Ostatní doplňuje na konci takto:
1. 1
2. 2
3. 3
4. 4
5. 5
1. „Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin
2. odborná způsobilost podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
3. schválení provozovny
4. Státní rostlinolékařská správa
5. § 36 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů”.
Část třetí
Zrušovací ustanovení
§ 49
Zrušují se:
1. § 1 odst. 2, část třetí (§ 16 až 27), § 31 písm. d) a i), § 32 písm. b), c), d) a písm. e) druhá část věty, část šestá (§ 35 a § 37) s výjimkou § 36 písm. c), pokud se týká mechanizačních prostředků pro aplikaci hnojiv, a § 38 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a zákona č. 115/1995 Sb. ČR,
2. část druhá a § 46 až 50 vyhlášky Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby,
3. vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu, průvozu a vývozu (vnější karanténa), ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 51/1977 Sb.,
4. směrnice Federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 25. 5. 1979 č. j. FM 015 - 474/1979 o zkoušení a povolování přípravků na ochranu rostlin č. 29/1979 Věstníku MZVž ČSR (reg. částka 26/1979 Sb.).
Část čtvrtá
Účinnost
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 139, odst. 8 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon.
6) § 2 písm. m) body 1, 3, 4, 5 a 6 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
7) § 139 odst. 9 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
8) Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
10) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb. ČR
13) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb. ČR, č. 300/1993 Sb. ČR, č. 88/1994 Sb. ČR, č. 175/1994 Sb. ČR a č. 192/1995 Sb. ČR
14) Např. § 10 a 11 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., § 9 a 10 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. ČR
15) Zákon č. 71/1967 Sb.
16) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.
17) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18) § 55 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.
19) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. ČR
20) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb. ČR
Zákon
ze dne 24. dubna 1996
o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Rostlinolékařská péče
Oddíl I
Základní ustanovení
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
Tento zákon stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje ochranu státního území před zavlečením a rozšiřováním karanténních škodlivých organismů, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a jejich působnost a sankce za porušování stanovených povinností.
§ 2
Základní pojmy
(1) Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin.
(2) Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin sloužící k rozmnožování; řezané květiny; uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování.
(3) Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, např. sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch nebo je ve formě dřevního odpadu.
(4) Škodlivými organismy jsou původci chorob rostlin, škůdci živočišného původu a plevele, kteří působí škody na rostlinách nebo rostlinných produktech.
(5) Karanténními škodlivými organismy jsou škodlivé organismy, které se na území státu nevyskytují nebo jsou jen omezeně rozšířeny, jsou obtížně hubitelné a jejich zavlečení nebo další rozšiřování může vést ke značným škodám.
(6) Poruchy jsou škodlivé změny způsobené na rostlinách nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory.
(7) Přípravky na ochranu rostlin jsou látky nebo jejich směsi (chemické přípravky) nebo živé organismy (biologické přípravky) určené
a) k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům, nebo
b) k hubení škodlivých nebo nežádoucích organismů v půdě nebo ve vodě, nebo
c) k regulaci biologických procesů v rostlinách nebo rostlinných produktech včetně desikace a defoliace, nebo
d) k ošetření ran rostlin nebo k úpravě jejich vzhledu, nebo
e) k aplikačně technologickým účelům v ochraně rostlin.
(8) Zacházením s přípravky na ochranu rostlin je jejich uvádění do oběhu a používání fyzickými a právnickými osobami.
(9) Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin jsou stroje a technická zařízení včetně doplňujících technologických součástí a příslušenství určené k aplikaci přípravků na ochranu rostlin nebo k přímému hubení škodlivých organismů.
(10) Uváděním do oběhu je nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání.1)
(11) Zásilkou je množství rostlin nebo rostlinných produktů a jiných předmětů, stanovených prováděcím předpisem, přepravované zpravidla jedním dopravním prostředkem nebo jednou poštovní zásilkou, které se při rostlinolékařské kontrole posuzuje jako jeden celek.
(12) Zamořeným pozemkem je pozemek, na kterém byl zjištěn a ověřen výskyt karanténního škodlivého organismu.
(13) Rostlinolékařsky chráněnou zónou je území, v němž se určitý karanténní škodlivý organismus buď nevyskytuje vůbec, nebo je jen omezeně rozšířen a jeho případné zavlečení nebo rozšíření by představovalo značné nebezpečí pro určité rostliny v této zóně pěstované.
(14) Ochrannou lhůtou je doba, která musí být dodržena mezi ošetřením rostlin přípravkem na ochranu rostlin a sklizní nebo mezi ošetřením rostlinného produktu a jeho spotřebou.
§ 3
Rostlinolékařská péče
Rostlinolékařská péče spočívá v
a) ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí,
b) soustavném zjišťování, vyhodnocování a evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty,
c) omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat,2) zvěře,3) volně žijících živočichů,4) (dále jen „zvířata”) a životního prostředí,
d) rostlinolékařském dozoru,
e) registraci přípravků na ochranu rostlin (dále jen „přípravky”),
f) sledování účinnosti přípravků, včetně jejich vedlejších účinků,
g) stanovení podmínek pro používání mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky”),
h) zajišťování vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti nim.
§ 4
Základní povinnosti
Právnické nebo fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty, a vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu,
a) jsou povinni při své činnosti
1. omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat,
2. ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu, stanoveného v prováděcím předpise, příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce,
b) mohou provádět ošetřování rostlin nebo rostlinných produktů jen registrovanými přípravky způsobem stanoveným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky (§ 35 a 37).
Oddíl II
Odborná způsobilost na úseku rostlinolékařské péče
§ 5
(1) Zaměstnanci státních orgánů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče (dále jen „rostlinolékaři”) musí být
a) absolventy vysokých škol zemědělského nebo biologického zaměření se specializací pro obor rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
b) absolventy postgraduálního studia v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
c) držiteli vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin.
(2) Mimo odbornou kvalifikaci musí rostlinolékaři prokázat právní a zdravotní způsobilost a bezúhonnost.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance státních orgánů, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče po dobu nejméně osmi let.
§ 6
Živnostensky podnikat na úseku rostlinolékařské péče v oborech
a) diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin,
b) ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky,
c) kontrolní testování mechanizačních prostředků
mohou jen osoby splňující kvalifikační kritéria uvedená v § 5 nebo osoby s ukončeným středoškolským vzděláním a s odbornou praxí; obor středoškolského studia a délku odborné praxe stanoví prováděcí předpis.
Oddíl III
Rostlinolékařský dozor
§ 7
(1) Rostlinolékařský dozor je
a) soustavný dohled orgánů rostlinolékařské péče nad dodržováním povinností stanovených právnickým a fyzickým osobám tímto zákonem nebo nařízených na jeho základě,
b) soustavná rostlinolékařská kontrola rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, stanovených prováděcím předpisem, v místech jejich produkce nebo skladování.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, které v rámci podnikání pěstují, vyrábějí, dovážejí nebo skladují rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v odstavci 1 písm. b), jsou povinny
a) vyrozumět o této činnosti příslušný orgán rostlinolékařské péče,
b) vést evidenci stanovenou prováděcím předpisem,
c) spolupracovat s příslušným orgánem rostlinolékařské péče při provádění rostlinolékařského dozoru a poskytnout mu k tomu potřebné informace a podklady,
d) podle metodických pokynů příslušného orgánu rostlinolékařské péče plnit specifické povinnosti vztahující se k péči o zdravotní stav rostlin a rostlinných produktů, včetně jejich ošetřování a testování a k hodnocení jejich zdravotního stavu,
e) oznámit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče
1. neobvyklý výskyt škodlivých organismů nebo příznaků napadení rostlin nebo rostlinných produktů,
2. zastavení nebo změnu činnosti.
(3) Příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) vede evidenci osob uvedených v odstavci 2, a to způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
b) provádí na pozemcích a v objektech osob evidovaných podle písmene a) ve vhodných termínech, nejméně však jednou za rok, rostlinolékařskou kontrolu.
Oddíl IV
Ochrana proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu zásilek (vnější karanténa)
Obecná ustanovení
§ 8
(1) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek stanovených prováděcím předpisem jsou povinni předložit je s potřebnými přepravními doklady k rostlinolékařské kontrole a umožnit její řádné a bezpečné provedení. Rostlinolékařské kontrole podléhají též dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při přepravě těchto zásilek.
(2) Zásilky uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které je dokladem o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů. Náležitosti a vzor rostlinolékařského osvědčení stanoví prováděcí předpis.
(3) Za podmínek stanovených prováděcím předpisem musí být zásilka opatřena rostlinolékařským osvědčením pro reexport, popřípadě dalším rostlinolékařským osvědčením.
(4) Pokud je mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. stanoven jiný druh úředního dokladu o původu a zdravotním stavu rostlin nebo rostlinných produktů než rostlinolékařské osvědčení, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy.
(5) Dovozci, vývozci a dopravci zásilek uvedených v odstavci 1 jsou povinni zajistit jejich přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k jejich napadení škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z nich.
§ 9
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče ani dopravce neodpovídají za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku v důsledku provedení rostlinolékařské kontroly.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče eviduje zásilky, které byly podrobeny rostlinolékařské kontrole, a výsledky této kontroly.
§ 10
Pokud je přeprava zásilek přes hranice v rámci příhraničního pásma upravena mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, způsobem odlišným od § 8, 11 až 13 tohoto zákona, použijí se ustanovení této smlouvy.
Dovoz a průvoz
§ 11
(1) Je zakázáno dovážet a provážet5)
a) karanténní škodlivé organismy stanovené v prováděcím předpise a zásilky s jejich výskytem,
b) zásilky s výskytem karanténních škodlivých organismů na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech stanovené v prováděcím předpise,
c) zásilky ze zemí, z nichž hrozí zvýšené nebezpečí zavlečení karanténních škodlivých organismů, stanovené prováděcím předpisem,
d) zásilky nesplňující zvláštní karanténní požadavky stanovené prováděcím předpisem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na škodlivé organismy a zásilky určené pro výzkumné nebo šlechtitelské účely, dovážené nebo provážené na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče, je-li vyloučeno jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů. Způsob posuzování tohoto nebezpečí stanoví prováděcí předpis. Tyto zásilky podléhají rostlinolékařské kontrole.
(3) Dovážená zásilka podléhající rostlinolékařské kontrole nesmí být propuštěna do navrhovaného celního režimu6) před provedením rostlinolékařské kontroly a v rozporu s jejím výsledkem, s výjimkou režimu tranzitu do vnitrozemí.7)
§ 12
(1) Dovážet, popřípadě provážet zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole je dovoleno jen přes místa, ve kterých je k provedení této kontroly zřízeno pracoviště příslušného orgánu rostlinolékařské péče (dále jen „vstupní místa”). Vstupní místa a jejich technické zajištění stanoví prováděcí předpis, který též stanoví, ve kterých případech může být rostlinolékařská kontrola provedena mimo vstupní místa.
(2) Po provedení rostlinolékařské kontroly rozhodne příslušný orgán rostlinolékařské péče, že dovážená nebo provážená zásilka,
a) jestliže odpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu, může být propuštěna do navrhovaného celního režimu6) bez omezení,
b) jestliže neodpovídá ustanovením tohoto zákona a prováděcího předpisu,
1. musí být vrácena, nebo
2. musí být zničena způsobem stanoveným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
3. může být propuštěna do navrhovaného celního režimu6) s podmínkou splnění mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených orgánem rostlinolékařské péče dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky.
(3) Bylo-li v rozhodnutí podle odstavce 2 nařízeno vrácení nebo zničení zásilky, uvědomí o tom příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařskou službu vyvážejícího státu.
(4) Náklady spojené s plněním rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2 hradí dovozce.
(5) Jestliže příslušná povinná osoba nesplní rozhodnutí příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 2, zajistí jeho provedení příslušný orgán rostlinolékařské péče na náklad dovozce.
(6) U dovezeného rozmnožovacího materiálu rostlin stanovených prováděcím předpisem se v místě jeho uložení nebo pěstování provádí následná rostlinolékařská kontrola po dovozu. Do ukončení následné kontroly nesmí být rozmnožovací materiál nebo rostliny z něj vypěstované dále přemísťovány.
(7) Rostlinolékařská kontrola při průvozu se provádí jen tehdy, je-li zásilka vystavena nebezpečí napadení škodlivými organismy nebo je-li možné případné rozšíření škodlivých organismů z ní.
§ 13
Vývoz
(1) Vyvážené zásilky musí splňovat karanténní požadavky dovážejícího státu.
(2) Vývozce, popřípadě výrobce rostlin nebo rostlinných produktů určených pro vývoz je povinen
a) včas předložit příslušnému orgánu rostlinolékařské péče karanténní požadavky dovážejícího státu a doklady o provedení požadovaných testů z ošetření,
b) požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o provedení rostlinolékařské kontroly zásilky, a to nejméně 48 hodin před jejím naložením.
(3) Rostlinolékařskou kontrolu vyvážených zásilek provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v místech jejich nakládky, popřípadě ve vstupních místech nebo v jiných místech, která stanoví po dohodě s vývozci.
(4) Po provedení rostlinolékařské kontroly vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče rostlinolékařské osvědčení, jestliže zásilka odpovídá karanténním požadavkům dovážejícího a provážejícího státu.
Oddíl V
Ochrana proti rozšiřování škodlivých organismů na území České republiky (vnitřní karanténa)
§ 14
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) provádí průzkum rozsahu výskytu karanténních škodlivých organismů, které byly zjištěny nebo u nichž je podezření z výskytu na území České republiky,
b) po zjištění výskytu karanténního škodlivého organismu nebo kalamitního přemnožení jiného škodlivého organismu a po provedení potřebného odborného šetření nařídí mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 a 41 nebo § 42; hrozí-li nebezpečí z prodlení, nařídí tato opatření neprodleně,
c) přezkouší výskyt karanténního škodlivého organismu
1. po uplynutí doby stanovené v nařízených mimořádných rostlinolékařských opatřeních,
2. požádá-li o to právnická nebo fyzická osoba, která je vlastníkem zamořeného pozemku nebo jej užívá z jiného právního důvodu, poté, kdy provedla zásahy k likvidaci karanténního škodlivého organismu,
d) vede evidenci výskytu karanténních škodlivých organismů způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
e) po zjištění změn ve výskytu nebo územním rozšíření karanténního škodlivého organismu nebo při změně podmínek pro jeho šíření, nařídí nová, těmto změnám odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15,
f) zruší mimořádná rostlinolékařská opatření, prokáže-li se přezkoušením výskytu karanténního škodlivého organismu na zamořených pozemcích nebo v zamořených objektech, popřípadě též průzkumem v území, na které se tato opatření vztahují, že se v něm příslušný karanténní škodlivý organismus již nevyskytuje.
(2) Způsob odborného šetření podle odstavce 1 písm. b) stanoví prováděcí předpis.
(3) Přechovávání karanténních škodlivých organismů, jejich rozmnožování a jiná manipulace s nimi, jakož i činnosti spojené s genetickými modifikacemi škodlivých organismů jsou možné jen pro účely rostlinolékařského výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin, a to na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče a za dodržení podmínek tímto rozhodnutím stanovených a vylučujících jakékoliv zjistitelné nebezpečí rozšíření karanténních škodlivých organismů.
Oddíl VI
Mimořádná rostlinolékařská opatření
§ 15
(1) Mimořádná rostlinolékařská opatření jsou
a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek pro pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění do oběhu, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů,
b) zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek využívání pozemků, skladů nebo provozů a přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů a dopravních prostředků, které mohou být nositeli karanténních škodlivých organismů,
c) zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich ošetření stanovenými postupy a prostředky,
d) asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí a jiných předmětů,
e) povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim,
f) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků,
g) zákaz uvádění do oběhu a používání přípravků nebo zákaz používání mechanizačních prostředků,
h) vymezení území, na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření, a rostlinolékařsky chráněné zóny.
(2) Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče
a) v případech uvedených v § 12 odst. 2 a § 14 odst. 1 písm. b),
b) k ochraně před zavlečením karanténních škodlivých organismů do rostlinolékařsky chráněné zóny, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně,
c) při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
d) při zjištění, že přípravek neodpovídá požadavkům podle § 19 odst. 2 nebo používaný mechanizační prostředek neodpovídá požadavkům podle § 35 a 36.
§ 16
Náhrada majetkové újmy vzniklé v souvislosti s uložením mimořádných rostlinolékařských opatření
(1) Osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními uvedenými v § 15 odst. 1 písm. c), d), e) poskytne ten, kdo opatření nařídil, náhradu majetkové újmy, kterou dotčené osoby utrpí v důsledku provedení těchto opatření.
(2) Náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.
(3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne osobě, která uložení mimořádných rostlinolékařských opatření zavinila či se na nich podílela nesplněním povinností vyplývajících z tohoto zákona.
(4) K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady podle odstavce 1, musí být vyžádáno stanovisko příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Výši utrpěné majetkové újmy musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.
Oddíl VII
Přípravky
§ 17
Registrování přípravků
Přípravky mohou být uváděny do oběhu nebo používány pouze tehdy, jestliže jsou registrovány příslušným orgánem rostlinolékařské péče (dále jen „registrace”).
§ 18
Žádost o registraci
(1) Žádost o registraci podává příslušnému orgánu rostlinolékařské péče fyzická nebo právnická osoba, která hodlá přípravek uvádět do oběhu (dále jen „žadatel”). Náležitosti žádosti o registraci stanoví prováděcí předpis.
(2) Žadatel nebo jeho právní zástupce musí mít sídlo na území České republiky.
§ 19
Registrační řízení
(1) Žadatel je povinen bezplatně poskytnout příslušnému orgánu rostlinolékařské péče potřebné množství vzorku přípravku ve lhůtě a na místo tímto orgánem určené.
(2) Přípravek se registruje, jestliže:
a) má vlastnosti, které odpovídají technickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem,
b) při správném použití nepoškozuje zdraví lidí a zvířat a životní prostředí,
c) splňuje další požadavky stanovené zvláštními předpisy8),9),10) a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
(3) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.
(4) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může omezit požadovaný rozsah registrace jen na takový rozsah, pro který bylo v řízení prokázáno nebo doloženo splnění kritérií uvedených v odstavci 2.
(5) Splnění kritérií uvedených v odstavci 2 se prokazuje
a) ověřením příslušným orgánem rostlinolékařské péče, pokud je žadatel nedoložil doklady, které umožňují přesné a úplné posouzení vlastností přípravků podle odstavce 2, nebo
b) dokumentací právnickými osobami pověřenými podle § 40 odst. 2 písm. c) předloženou žadatelem.
(6) Při postupu podle odstavce 5 písm. a) příslušný orgán rostlinolékařské péče stanoví lhůty, ve kterých ověření provede. V případě biologických polních zkoušek nesmí být tato lhůta delší než tři roky.
§ 20
Použití údajů o přípravku, které byly předloženy jiným žadatelem o registraci
(1) Údaje o účinné látce přípravku, předložené dříve jiným žadatelem o registraci, nelze použit v registračním řízení ve prospěch žadatele o registraci, jestliže
a) od vydání rozhodnutí o registraci přípravku se stejnou účinnou látkou prvému žadateli neuplynulo deset let nebo
b) žadatel o registraci nepředloží písemný souhlas prvého žadatele s použitím jeho údajů o účinné látce přípravku, ve vymezeném rozsahu a s uvedením všech případných omezení pro nakládání s nimi, jde-li o kratší dobu od registrace přípravku, než je uvedeno pod písmenem a).
(2) Ostatní údaje o přípravku lze použít ve prospěch žadatele o registraci pouze na základě písemného souhlasu prvého žadatele.
(3) Ochrana údajů o přípravku se nevztahuje na údaje, které jsou obsahem označování přípravků podle § 26 odst. 2.
§ 21
Rozhodnutí o registraci
(1) Jsou-li splněna kritéria uvedená v § 19 odst. 2 a vyjádřila-li se odborná komise zřízená podle § 40 odst. 2 písm. d), vydá příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodnutí o registraci přípravku, které musí kromě obecných náležitostí obsahovat:
a) název přípravku,
b) registrační číslo přípravku,
c) druh a množství účinné látky, popřípadě účinných organismů,
d) hodnoty chemických a fyzikálních vlastností přípravku,
e) závazné podmínky pro zacházení s přípravkem,
f) dobu použitelnosti přípravku a podmínky pro jeho použití po uplynutí této doby,
g) způsob balení a varovná označení přípravku,
h) omezení v uvádění do oběhu a používání přípravku, jsou-li nezbytná pro zajištění ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí včetně případného zákazu prodeje prostřednictvím samoobslužných automatů,
i) návod k použití, včetně ochranných lhůt.
(2) Nejsou-li splněna kritéria uvedená v odstavci 1, příslušný orgán rostlinolékařské péče žádost zamítne.
(3) O registraci přípravku příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodne nejpozději do 60 dnů po přijetí žádosti o registraci. Tato doba se prodlužuje při registračním řízení o lhůty ověření stanovené podle § 19 odst. 6.
(4) Rozhodnutí o registraci platí deset let ode dne nabytí jeho právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší; stanovení kratší doby v rozhodnutí o registraci musí být odůvodněno.
(5) Pro vydání rozhodnutí o registraci neplatí ustanovení o lhůtách pro rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.11)
§ 22
Prodloužení registrace
(1) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci přípravku, může požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o prodloužení platnosti rozhodnutí; taková žádost musí být podána nejpozději šest měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení platnosti registrace zůstává dosavadní registrace v platnosti, a to i když žádosti o prodloužení platnosti registrace nebylo vyhověno.
(2) Platnost rozhodnutí o registraci lze prodloužit nejvýše o pět let, a to i opakovaně.
(3) Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí ustanovení § 18 a 19 přiměřeně.
§ 23
Zrušení a zánik registrace
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší registraci přípravku
a) na písemnou žádost osoby, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci,
b) prokáže-li se, že přípravek má vlastnosti, které neodpovídají podmínkám, za nichž bylo rozhodnutí o registraci vydáno, nebo zjistí-li se takové vlastnosti přípravku, které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat anebo poškozují životní prostředí a nebyly známy v době vydání rozhodnutí o registraci,
c) v případě závažného porušení povinnosti osobou, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci, zejména při nedodržení závazných podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci přípravku.
(2) Jestliže došlo k zániku registrace uplynutím doby platnosti rozhodnutí o registraci nebo ke zrušení registrace na písemnou žádost podle odstavce 1 písm. a), může být tento přípravek používán jen do konce doby použitelnosti.
(3) Jestliže rozhodnutí o zrušení registrace přípravku bylo vydáno podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nesmí být takový přípravek ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uváděn do oběhu a používán. V rozhodnutí o zrušení registrace se zároveň stanoví, zda přípravek musí být zneškodněn podle zvláštních předpisů12) nebo stažen z oběhu osobou, jíž bylo rozhodnutí o registraci vydáno.
§ 24
Úřední registr
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vede úřední registr přípravků, o nichž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o registraci.
(2) Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydává seznam přípravků zapsaných v úředním registru ke dni 31. prosince každého kalendářního roku.
§ 25
Použití neregistrovaných přípravků
(1) Příslušný orgán rostlinolékařské péče může povolit po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví použití neregistrovaného přípravku nebo použití přípravku odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jeho registraci, jestliže potřebné ošetření nelze provést přípravky registrovanými nebo v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o registraci; součástí povolení je stanovení podmínek pro použití přípravku a doby, po kterou může být používán.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující vývoz a dovoz zboží a služeb.13)
§ 26
Balení a označování přípravků
(1) Technické požadavky na balení přípravků a vzory varovného označení přípravků stanoví prováděcí předpis.
(2) Přípravky mohou být uváděny do oběhu, jestliže jejich obaly jsou čitelně a v českém jazyce označeny údaji uvedenými v § 21 odst. 1 a dále těmito údaji:
a) údaj o výrobci nebo dovozci, a to obchodní jméno a sídlo právnické osoby a místo podnikání fyzické osoby,
b) výrobní číslo a datum výroby,
c) hmotnost výrobku,
d) označení z hlediska speciálních rizik přípravku a pokynů pro bezpečné zacházení s ním stanovené prováděcím předpisem,
e) zařazení přípravku z hlediska ochrany včel, zvěře3) a ryb,
f) způsob likvidace obalu nebo neupotřebitelného zbytku výrobku,
g) první pomoc a bezpečnostní opatření pro ochranu zdraví člověka a zvířat,
h) údaj stanovený zvláštními předpisy,14)
i) podmínky správného skladování.
(3) Při uvádění přípravků do oběhu nebo při jejich propagaci nesmí být uváděny údaje označující přípravek výrazy jako „netoxický” nebo „neškodný”.
§ 27
Skladování přípravků
(1) Podnikatelé,1) kteří skladují přípravky, musí zajistit
a) uskladnění přípravků v originálních obalech podle jejich druhů, a to odděleně od jiných výrobků a mimo dosah látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaných přípravků,
b) oddělené uskladnění přípravků s prošlou dobou použitelnosti,
c) průběžné vedení dokladové evidence o příjmu a výdeji přípravků a o skladovaných přípravcích s prošlou dobou jejich použitelnosti.
(2) Technické požadavky na skladování přípravků stanoví prováděcí předpis.
§ 28
Oznamovací povinnost
Podnikatelé,1) kteří vyrábějí nebo dovážejí chemické přípravky, jsou povinni oznamovat každoročně příslušnému orgánu rostlinolékařské péče na jeho vyžádání názvy a množství přípravků prodaných v tuzemsku za uplynulý kalendářní rok.
§ 29
Zacházení s přípravky
(1) Přípravky se smějí používat jen v souladu s návodem k jejich použití a s ostatními údaji uvedenými na jejich obalu.
(2) Při zacházení s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebylo poškozeno zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.
(3) Používání přípravků v rámci podnikání musí být evidováno způsobem stanoveným prováděcím předpisem; evidenční podklady musí být uchovány po dobu nejméně tří let.
(4) Přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, mohou být uváděny do oběhu a používány v rámci podnikání pouze tehdy, jestliže se vyšetřením odpovídajícího vzorku prokáže, že chemické a fyzikální vlastnosti tohoto přípravku se shodují s podmínkami jeho registrace. Způsob odběru vzorku, jeho vyšetřování a posuzování z hlediska dalšího zacházení s tímto přípravkem stanoví prováděcí předpis.
§ 30
Ochrana včel, zvěře a ryb při používání přípravků
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která provádí ošetřování rostlin, rostlinných produktů, skladů a půdy (dále jen „ošetřovatel porostů”), přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro včely jedovaté nebo škodlivé,
a) je povinna činit opatření k ochraně včel stanovená prováděcím předpisem,
b) nesmí používat přípravky pro včely jedovaté nebo škodlivé v případech stanovených prováděcím předpisem.
(2) Ošetřovatel porostů, který provozuje tuto činnost v rámci podnikání, je povinen
a) opatřit si u obecního úřadu údaje o umístění stanovišť včelstev a o hromadném letu včel,
b) jde-li o letecké ošetření přípravky pro včely jedovatými nebo škodlivými, oznámit to nejméně 24 hodin před počátkem ošetření obecnímu úřadu, v jehož obvodu má být ošetření provedeno.
(3) Ošetřovatel porostů, který používá přípravky, které jsou podle rozhodnutí o registraci přípravku pro zvěř3) zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné,
a) je povinen
1. použít při stejné účinnosti různých přípravků toho přípravku, který je pro zvěř3) nejméně nebezpečný,
2. použít přípravek pro zvěř3) zvlášť nebezpečný pouze se souhlasem příslušné okresní veterinární správy a příslušného orgánu rostlinolékařské péče,
3. oznámit druh přípravku pro zvěř3) zvlášť nebezpečného nebo nebezpečného, který má být použit, tři dny předem uživateli honitby,
b) nesmí používat přípravky pro zvěř3) zvlášť nebezpečné nebo nebezpečné v případech stanovených prováděcím předpisem.
(4) Souhlas příslušné okresní veterinární správy a příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 není rozhodnutím podle obecných předpisů o správním řízení.15)
(5) Ošetřovatel porostů, který používá přípravky, které jsou pro ryby nebezpečné, smí provádět ošetření jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují, že tyto přípravky dopadnou nebo budou zaneseny větrem nebo splaveny deštěm do nich.
(6) Za nebezpečné pro ryby se považují všechny přípravky, které nejsou registrovány k ošetření povrchových vod.
(7) Obecní úřad vyhlásí začátek leteckého ošetřování porostů způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
(8) Ustanovení zvláštních předpisů obsahujících zákazy některých činností, jimiž by mohly být poškozeny včely, zvěř3) nebo ryby, zůstávají nedotčena.16)
§ 31
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která je chovatelem včel (dále jen „chovatel včel”), je povinna oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel, stanovené v prováděcím předpise, a činit další opatření v tomto předpise stanovená.
(2) Vlastník pozemku nebo ten, který ho užívá z jiného právního důvodu, a uživatel honitby jsou povinni přijmout společná opatření k ochraně zvěře,3) stanovená prováděcím předpisem, při používání přípravků pro zvěř3) zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných.
§ 32
(1) Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, nebo zjistí-li právnická nebo fyzická osoba, jíž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, že došlo k úhynu zvěře3) nebo ryb v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně okresní veterinární správě. Okresní veterinární správa provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným v prováděcím předpise, jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel nebo právnické nebo fyzické osoby, jíž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, o výsledku šetření. Záznam o výsledku místního šetření zašle také příslušnému orgánu rostlinolékařské péče.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva na uplatnění nároků na náhradu škody podle obecně závazných právních předpisů.
§ 33
Experimentální použití přípravků
Používání neregistrovaných přípravků nebo používání registrovaných přípravků odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jejich registraci je možné jen:
a) pro pokusy prováděné žadatelem o registraci nebo vědeckými a výzkumnými pracovišti, jestliže
1. rostlinné produkty po aplikaci přípravku nebudou konzumovány nebo zkrmovány,
2. pokusy byly předem odsouhlaseny příslušným orgánem rostlinolékařské péče, nebo
b) se souhlasem příslušného orgánu rostlinolékařské péče pro experimentální účely v jiných než pod písmenem a) uvedených případech; souhlas může být dán jen na dobu určitou a za podmínek stanovených příslušným orgánem rostlinolékařské péče.
§ 34
Zvláštní omezení
(1) Prováděcí předpis stanoví účinné látky přípravků, jejichž dovoz je zakázán, a to i jako příměs nebo součást jiného výrobku, zboží nebo zásilky.
(2) Rostliny, osivo a sadba a jejich pěstební substráty nesmějí být dováženy a uváděny do oběhu, jestliže obsahují účinné látky chemických přípravků nebo jejich rezidua, které nejsou pro tento účel v podobě přípravků v České republice registrovány.
Oddíl VIII
Mechanizační prostředky
§ 35
(1) Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v § 36 odst. 2
a) nesmějí zhoršovat biologický účinek aplikovaných přípravků,
b) musí vyhovovat technickým a technologickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem.
(2) Výrobce, případně dovozce mechanizačních prostředků musí před jejich uvedením do oběhu prokázat, že tyto mechanizační prostředky odpovídají požadavkům podle odstavce 1.
Kontrolní testování
§ 36
(1) Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v odstavci 2 podléhají povinnému kontrolnímu testování.
(2) Kontrolnímu testování nepodléhají
a) stroje určené výhradně pro vědecké a pokusné účely,
b) jiné než pod písmenem a) uvedené stroje stanovené prováděcími předpisy.
(3) Kontrolní testování se provádí nejméně jednou za dva roky a spočívá v přezkoušení funkční způsobilosti mechanizačních prostředků pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků stanovených prováděcím předpisem. Prováděcí předpis stanoví též technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí.
(4) Podmínkou pro vydání koncesní listiny, na základě níž je podnikatel oprávněn provádět kontrolní testování mechanizačních prostředků, je vyžádání souhlasu17) příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Tento souhlas se vydá, jestliže provozovna a její vybavení odpovídá technickým podmínkám pro kontrolní testování mechanizačních prostředků stanoveným prováděcím předpisem.
§ 37
(1) O výsledku kontrolního testování se vydává doklad o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku spolu s výsledky provedeného testování pro potřeby vlastníka nebo nájemce mechanizačního prostředku.
(2) Náležitosti a vzor dokladu o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku stanoví prováděcí předpis.
Oddíl IX
Orgány rostlinolékařské péče
§ 38
(1) Zřizuje se Státní rostlinolékařská správa (dále jen „rostlinolékařská správa”) jako správní úřad rostlinolékařské péče podřízený Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo”). V čele rostlinolékařské správy je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství.
(2) Rostlinolékařská správa se zřizuje vyčleněním organizačních složek Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, které plnily ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona úkoly rostlinolékařské péče.
(3) Ministerstvo určí postup a způsob zřízení rostlinolékařské správy a chválí její statut.
§ 39
Orgány rostlinolékařské péče jsou
a) ministerstvo,
b) rostlinolékařská správa,
c) okresní úřady,
d) obce.
§ 40
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy na úseku rostlinolékařské péče.
Ministerstvo
a) je odvolacím orgánem proti rozhodnutí rostlinolékařské správy a okresních úřadů,
b) povoluje uvádění do oběhu neregistrovaných přípravků podle § 25,
c) může pověřit právnické osoby ve svém oboru působnosti prováděním některých odborných činností podle tohoto zákona a prováděcích předpisů,
d) jmenuje odbornou komisi pro přípravky, která se vyjadřuje před rozhodnutím o jejich registraci podle § 21 a před rozhodnutím o zrušení registrace podle § 23 odst. 1 písm. b) a c),
e) v případě výskytu nového škodlivého organismu může stanovit, že tento škodlivý organismus bude posuzován jako karanténní,
f) stanoví hlavní úkoly rostlinolékařské péče v oblasti vědy a výzkumu,
g) pověří právnickou osobu ve svém oboru působnosti zajišťováním výzkumu a vývoje nových metod a systémů ochrany rostlin.
(3) Odvolání proti rozhodnutí rostlinolékařské správy podle § 12 odst. 2, § 15 odst. 1 a § 23 odst. 1 písm. b) a c) nemá odkladný účinek.18)
§ 41
Rostlinolékařská správa
(1) Rostlinolékařská správa
a) provádí rostlinolékařskou kontrolu, rozhoduje o dalším nakládání se zásilkami po jejím provedení a vydává rostlinolékařské osvědčení (§ 8, 9, 11, 12 a 13),
b) vykonává rostlinolékařský dozor (§ 7),
c) nařizuje a ruší mimořádná rostlinolékařská opatření individuálně určeným právnickým nebo fyzickým osobám rozhodnutím (§ 15),
d) rozhoduje o registraci přípravků, jejím prodloužení a rušení a vede úřední registr přípravků (§ 18 až 24),
e) ukládá pokuty (§ 44),
f) podílí se na standardizaci metod ochrany rostlin,
g) vykonává další působnost stanovenou v § 3 písm. a) až g), § 4, § 11 odst. 2, § 13 odst. 3, § 14 odst. 1 a 3, § 16 odst. 1 a 4, § 28, 33, § 36 odst. 4 a § 44 odst. 7.
(2) Oprávnění a povinnosti zaměstnanců rostlinolékařské správy při výkonu činností podle odstavce 1 jsou stanoveny zvláštním zákonem.19)
§ 42
Okresní úřady
Okresní úřady
a) vydávají na návrh rostlinolékařské správy mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 15 odst. 1 v případech, že jde o blíže neurčené množství subjektů, a to nařízením okresního úřadu,20)
b) rozhodují o poskytování náhrad za majetkovou újmu, která vznikla provedením mimořádných rostlinolékařských opatření, podle § 16.
§ 43
Obce
Obce přijímají oznámení o výskytu nebo podezření z výskytu karanténních škodlivých organismů a předkládají je rostlinolékařské správě k dalšímu řízení.
Oddíl X
Pokuty
§ 44
(1) Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží rostlinolékařská správa fyzické nebo právnické osobě, která
a) nesplní povinnosti podle § 4, § 7 odst. 2 a § 13,
b) uvádí do oběhu nebo používá přípravek po zrušení jeho registrace v rozporu s ustanovením § 23,
c) poruší ustanovení o balení a označování přípravků při jejich uvádění do oběhu podle § 26,
d) poruší ustanovení o skladování přípravků podle § 27 nebo o oznamovací povinnosti podle § 28 nebo o zacházení s přípravky podle § 29,
e) poruší ustanovení o ochraně včel, zvěře3) a ryb při používání přípravků podle § 30 a 31,
f) poruší ustanovení o experimentálním použití přípravků podle § 33 nebo ustanovení o zvláštních omezeních podle § 34,
g) používá v rámci podnikání1) mechanizační prostředek, u něhož není doložena funkční způsobilost podle § 35 a § 36 odst. 3.
(2) Pokutu až do výše 1 500 000 Kč uloží rostlinolékařská správa fyzické nebo právnické osobě, která
a) nesplní povinnosti podle § 11, 12 a § 14 odst. 3,
b) nesplní povinnost nařízenou mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 15 odst. 1,
c) uvede do oběhu přípravek, který není v České republice registrován, ačkoliv registraci podléhá podle § 17, nebo neodpovídá podmínkám stanoveným v rozhodnutí o registraci podle § 21 odst. 1.
(3) Rostlinolékařská správa uloží pokutu do výše dvojnásobku uvedených částek fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila jednání podle předcházejících odstavců opětovně.
(4) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla fyzické nebo právnické osobě uložena pokuta.
(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(7) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.
(8) Výnos pokut je příjemem státního rozpočtu.
Oddíl XI
Zmocnění
§ 45
(1) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 4, § 7 odst. 1, 2 a 3, § 8 odst. 1, 2 a 3, § 11 odst. 1 a 2, § 12 odst. 1, 2 a 6, § 14 odst. 1 a 2 a § 16 odst. 2.
(2) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou obory středoškolského vzdělání a délku odborné praxe k provedení § 6.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 18 odst. 1, § 19 odst. 2 písm. a), § 26 odst. 1 a odst. 2 písm. d), § 27 odst. 2, § 29 odst. 3 a 4, § 34 odst. 1, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2 písm. b), odst. 3 a 4 a § 37 odst. 2.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře3) a ryb při používání přípravků k provedení § 30 odst. 1 písm. a) a b), odst. 3 a 7, § 31 a § 32 odst. 1.
(5) Ministerstvo vydá statut a organizační řád rostlinolékařské správy.
Oddíl XII
Společná a přechodná ustanovení
§ 46
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování orgánů rostlinolékařské péče obecné předpisy o správním řízení.15)
§ 47
Přechodná ustanovení
(1) Právnické a fyzické osoby, které uvádějí do oběhu přípravky povolené podle dosavadních předpisů, jestliže chtějí v této činnosti pokračovat, jsou povinny požádat o jejich registraci podle tohoto zákona do tří let od nabytí jeho účinnosti. Povolení udělená podle dosavadních předpisů zůstávají při splnění této podmínky v platnosti až do doby nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.
(2) Oprávnění právnických osob ke kontrolnímu testování strojů na ochranu rostlin získané podle dosavadních předpisů zaniká po uplynutí dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
Část druhá
Změna o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 48
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb. ČR, zákona č. 303/1993 Sb. ČR, zákona č. 38/1994 Sb. ČR, zákona č. 42/1994 Sb. ČR, zákona č. 136/1994 Sb. ČR, zákona č. 200/1994 Sb. ČR, zákona č. 237/1995 Sb. ČR, zákona č. 286/1995 Sb. ČR, zákona č. 94/1996 Sb. ČR a zákona č. 95/1996 Sb. ČR, se mění a doplňuje takto:
1. V § 3 odst. 3 písm. e) se na konci připojují tato slova: „nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče”.
2. V příloze č. 2 se skupina 214: Ostatní doplňuje na konci takto:
1. 1
2. 2
3. 3
1. „diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin
2. odborná způsobilost podle § 5 a 6 zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
3.
1. Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin
2. odborná způsobilost podle § 5 a 6 zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády č. 33/1992 Sb.”.
3. V příloze č. 3 ve skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných optických přístrojů a hodin se ve sloupci 1, v živnosti Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, připojují na konci slova „s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče” a ve sloupci 5 se na konci připojují slova „Zákon č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů”.
4. V příloze č. 3 se skupina 314: Ostatní doplňuje na konci takto:
1. 1
2. 2
3. 3
4. 4
5. 5
1. „Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin
2. odborná způsobilost podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů
3. schválení provozovny
4. Státní rostlinolékařská správa
5. § 36 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb. ČR, o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů”.
Část třetí
Zrušovací ustanovení
§ 49
Zrušují se:
1. § 1 odst. 2, část třetí (§ 16 až 27), § 31 písm. d) a i), § 32 písm. b), c), d) a písm. e) druhá část věty, část šestá (§ 35 a § 37) s výjimkou § 36 písm. c), pokud se týká mechanizačních prostředků pro aplikaci hnojiv, a § 38 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a zákona č. 115/1995 Sb. ČR,
2. část druhá a § 46 až 50 vyhlášky Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby,
3. vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu, průvozu a vývozu (vnější karanténa), ve znění vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 51/1977 Sb.,
4. směrnice Federálního ministerstva zemědělství a výživy ze dne 25. 5. 1979 č. j. FM 015 - 474/1979 o zkoušení a povolování přípravků na ochranu rostlin č. 29/1979 Věstníku MZVž ČSR (reg. částka 26/1979 Sb.).
Část čtvrtá
Účinnost
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 139, odst. 8 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon.
6) § 2 písm. m) body 1, 3, 4, 5 a 6 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
7) § 139 odst. 9 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
8) Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
10) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb. ČR
13) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb. ČR, č. 300/1993 Sb. ČR, č. 88/1994 Sb. ČR, č. 175/1994 Sb. ČR a č. 192/1995 Sb. ČR
14) Např. § 10 a 11 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., § 9 a 10 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. ČR
15) Zákon č. 71/1967 Sb.
16) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.
17) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18) § 55 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb.
19) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. ČR
20) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb. ČR
