Zákon ze dne 24. ledna 1997 o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
Zákon
ze dne 24. ledna 1997
o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět úpravy zákona
(1) Tento zákon upravuje podmínky, ze kterých lze vyvážet z České republiky nebo dovážet do České republiky zboží a technologie podléhající mezinárodním kontrolním režimům (dále jen „kontrolní režim”), a působnost orgánů státní správy v této oblasti.
(2) Orgány státní správy, které jsou odpovědny za uplatňování kontrolního režimu podle tohoto zákona, jsou povinny zohledňovat cíle mezinárodních institucí působících v oblasti mnohostranné kontroly strategického zboží a v oblasti nešíření jaderných, chemických a biologických zbraní, jichž je Česká republika členem nebo je vláda České republiky uznává, při současném naplňování zahraničněpolitických, bezpečnostních a obchodních zájmů státu v této oblasti.
Vymezení základních pojmů
§ 2
(1) Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona jsou podrobeny
(a) zařízení, sestavy, výrobky, jejich části a součásti, materiály, software, chemické a biologické látky a viry, prekurzory,
(b) technologie, jimiž se rozumí informace o výrobně technické poznatky ve zhmotnělé podobě nebo na médiích pro elektronický přenos dat, modely, prototypy, technické výkresy a náčrtky, diagramy, světlotisky nebo příručky, nebo ve zhmotnělé podobě výcvikové nebo technické soupravy, jež mohou být použity k vyhotovení technických plánů k výrobě, k využití anebo přepracování zboží, včetně programového vybavení a technických údajů, avšak nikoliv zboží samotné, které vzhledem ke svému charakteru dvojího užití mohou být použity pro civilní a pro vojenské účely (dále jen „kontrolované zboží”).
(2) Za kontrolované zboží se pro účely vývozu a dovozu považují i nebezpečné toxické látky, prekurzory chemických zbraní a materiály, zařízení a technologie v jaderné oblasti, nakládání s nimiž v tuzemsku je upraveno zvláštními předpisy.1),2),3),4)
(3) Seznam kontrolovaného zboží podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí předpis.
§ 3
(1) Kontrolované zboží může z České republiky vyvézt nebo do České republiky dovézt fyzická osoba s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území České republiky5) nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, jakož i zahraniční právnická osoba, je-li sama vývozcem nebo dovozcem (dále jen „vývozce” a „dovozce”).
(2) Dovozcem se pro účely tohoto zákona rozumí propuštění kontrolovaného zboží do celního režimu volného oběhu anebo do některého z režimů s ekonomickým účinkem, vývozem pak propuštění kontrolovaného zboží do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo přidělení celně schváleného určení pro zpětný vývoz zboží, na základě rozhodnutí vydaného celním úřadem v řízení podle zvláštních předpisů.6)
§ 4
Všeobecné povinnosti vývozce, dovozce a uživatele
(1) Vývozce kontrolovaného zboží je povinen
a) zajistit potvrzení o konečném užití kontrolovaného zboží a dodržení případných podmínek stanovených ve vývozní licenci,
b) na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo”) předložit po ukončení vývozu doklad o ověření dodávky vystavený příslušným úřadem země dovozu, stvrzující přijetí kontrolovaného zboží v povolené zemi určení,
c) nejméně po dobu pěti let do konce kalendářního roku, v němž došlo k vývozu kontrolovaného zboží, vést evidenci, která obsahuje základní údaje nezbytné pro určení zboží
1. název a číselní označení zboží dle seznamu kontrolovaného zboží,
2. množství a hodnotu zboží,
3. označení licence,
4. datum prodeje,
5. jméno a adresu zahraničního smluvního partnera a konečného uživatele,
6. účel užití zboží,
včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, faktury, dopravní a jiné expediční dokumenty),
d) při vývozu dovezeného kontrolovaného zboží dodržovat podmínky stanovené ve vývozní licenci zahraničního dodavatele,
e) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 20 až 22.
(2) Dovozce kontrolovaného zboží je povinen
a) po dobu nejméně tří let od uskutečnění dovozu kontrolovaného zboží a v případě vlastnictví ke kontrolovanému zboží po dobu trvání tohoto vlastnictví a nejméně po dobu tří let od převodu tohoto vlastnictví na jiného uživatele vést evidenci o kontrolovaném zboží, která obsahuje základní údaje nezbytné pro určení zboží,
1. název a číselné označení zboží dle seznamu kontrolovaného zboží,
2. množství a hodnotu zboží,
3. označení licence,
4. umístění zboží,
5. při dalším prodeji zboží jméno a adresu nového uživatele a datum prodeje,
6. účel užití zboží,
včetně příslušných dokladů (obchodní smlouvy, záruky o užití, doklady o případné výrobní spotřebě, faktury, dopravní a jiné expediční dokumenty),
b) při změně uživatele kontrolovaného zboží v České republice písemně upozornit dalšího uživatele na skutečnost, že se jedná o kontrolované zboží, a informovat ho o podmínkách stanovených prvotním vývozcem, o podmínkách stanovených v dovozní licenci a o povinnosti dodržovat podmínky stanovené zvláštními předpisy pro jednotlivé druhy zboží; nový uživatel je přitom povinen vést o kontrolovaném zboží evidenci v rozsahu podle písmene a) a strpět průběžnou kontrolu prováděnou podle § 21,
c) poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontrolní činnosti podle § 20 až 22,
d) zabezpečit, aby pohraničnímu celnímu úřadu bylo nejpozději v okamžiku přechodu zboží přes státní hranici oznámeno, že se jedná o kontrolované zboží.
(3) Uživatel kontrolovaného zboží je povinen užívat kontrolované zboží jen k účelům uvedeným v licenci a plnit podmínky v ní stanovené, jakož i podmínky, které byly zahraničnímu vývozci stanoveny ve vývozní licenci, a dále plnit povinnosti jako dovozce podle odstavce 2 písm. a) až c).
Část druhá
Povolovací řízení
§ 5
Vývozce je oprávněn vyvézt nebo dovézt kontrolované zboží jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení ministerstva na vývoz nebo dovoz (dále jen „licence”) uděleném ve formě licence individuální, individuální otevřené nebo všeobecné.
Individuální licence
§ 6
(1) Individuální licence je písemní rozhodnutí ministerstva v předepsané formě podle § 7 odst. 2 umožňující vývozci nebo dovozci vyvézt nebo dovézt stanovený druh a množství kontrolovaného zboží na základě smluvního ujednání mezi vývozcem nebo dovozcem a jeho zahraničním obchodním partnerem.
(2) Písemnou žádost o udělení individuální licence předkládá vývozce nebo dovozce ministerstvu po písemném projevu vůle zahraničního smluvního partnera učiněným za účelem uzavření smlouvy v oblasti obchodu s konkrétním druhem a množstvím kontrolovaného zboží. O udělení individuální licence je třeba požádat pro každou smlouvu, jejímž předmětem je vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží.
(3) Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat
a) jméno a sídlo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání,
b) identifikační číslo vývozce nebo dovozce, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,5)
c) jméno a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera, případně tuzemského smluvního partnera,
d) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,
e) název zboží podle obchodních dokladů a jeho číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho množství, cenu a označení výrobce,
f) název státu, do kterého má být kontrolované zboží vyvezeno nebo ze kterého má být dovezeno,
g) účel užití zboží,
h) název a sídlo, popřípadě dlouhodobý nebo trvalý pobyt konečného uživatele,
i) návrh na dobu platnosti individuální licence.
(4) Žádost o individuální licenci musí být doložena
a) návrhem na uzavření smlouvy anebo uzavřenou smlouvou mezi vývozcem či dovozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem s přesnou specifikací kontrolovaného zboží včetně uvedení jeho množství,
b) při vývozu dovozním povolením příslušného orgánu státu dovozu nebo prohlášením zahraničního uživatele, že zboží nebude používáno k výrobě nebo vývoji jaderných, chemických a biologických zbraní, že bude používáno pouze k uvedenému účelu a nebude bez souhlasu země vývozce reexportováno; při dovozu obdobným prohlášením s písemným závazkem uživatele, že specifikované zboží bude užíváno k uvedenému účelu,
c) povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v případě dovozu a vývozu kontrolovaného zboží v jaderné oblasti vydaným podle zvláštního zákona,4)
d) na žádost ministerstva dalšími doklady umožňujícími řádné posouzení daného případu.
(5) Vzor žádosti o udělení individuální licence stanoví prováděcí předpis.
§ 7
(1) O žádosti o udělení individuální licence rozhodne ministerstvo.
(2) Rozhodnutí o udělení individuální licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží obsahuje
a) jméno, sídlo a identifikační číslo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,5)
b) podpoložku kombinované nomenklatury celního sazebníku,
c) název zboží, včetně číselného označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho množství a cenu,
d) jméno a sídlo, popřípadě jméno a místo podnikání zahraničního smluvního partnera a jméno a sídlo konečného uživatele zboží,
e) dobu platnosti individuální licence,
f) případné další podmínky individuální licence vyplývající ze závazků, jimiž je Česká republika vázána,
g) datum vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.
(3) V rozhodnutí ministerstvo vymezí místo pro záznamy celních úřadů7) o využívání udělené individuální licence.
§ 8
(1) Vývozce nebo dovozce oznámí ministerstvu objem realizovaných dodávek po jejich ukončení, nejpozději do dvou týdnů po ukončení platnosti individuální licence, není-li v podmínkách licence stanoveno jinak.
(2) V případě nevyužití individuální vývozní nebo dovozní licence oznámí vývozce nebo dovozce tuto skutečnost s odůvodněním neprodleně ministerstvu a udělenou licenci vrátí.
§ 9
Ministerstvo individuální licenci neudělí, jestliže
a) vývozce nebo dovozce nesplnil podmínky stanovené v § 6 nebo
b) vývozce nebo dovozce porušil podmínky kontrolního režimu anebo v souvislosti s touto činností porušil tuzemské či zahraniční právní předpisy v této oblasti nebo
c) vývozce nebo dovozce nedodržel povinnost žádat o předběžný souhlas k jednání v případech stanovených v § 15 odst. 3 nebo
d) je to odůvodněno zahraničněpolitickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy České republiky nebo
e) nejsou splněny předpoklady stanovené ve zvláštním zákoně.3), 4)
§ 10
Ministerstvo udělenou individuální licenci odejme, jestliže
a) licence byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo
b) je to odůvodněno zahraničněpolitickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky nebo
c) nebyly dodrženy podmínky stanovené v udělené licenci
a kontrolované zboží dosud nebylo zcela propuštěno do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu.
§ 11
Proti rozhodnutí ministerstva o udělení, neudělení či odnětí individuální licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.8)
Individuální otevřené licence
§ 12
(1) Individuální otevřená licence je písemné rozhodnutí ministerstva v předepsané formě podle § 13 odst. 1 umožňující konkrétnímu vývozci nebo dovozci vyvážet nebo dovážet kontrolované zboží stejného charakteru v opakujících se dodávkách.
(2) Ministerstvo může udělit individuální otevřenou licenci v případě předpokládaných opakovaných vývozců nebo dovozců kontrolovaného zboží ve stanovené zbožové struktuře a teritoriálním rozsahu, pro určité časové období (zpravidla kalendářní rok), na základě písemné žádosti vývozce nebo dovozce.
(3) Žádost o udělení individuální licence musí obsahovat
a) jméno a sídlo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání,
b) identifikační číslo vývozce nebo dovozce, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,5)
c) podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku,
d) názvy zboží a jejich číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, jeho předpokládané množství a celkovou cenu,
e) názvy států, do kterých má být kontrolované zboží vyvezeno nebo ze kterých má být dovezeno,
f) předpokládaný účel užití zboží,
g) název a sídlo, popřípadě dlouhodobý nebo trvalý pobyt konečných uživatelů, jsou-li v době podání žádosti známi,
h) návrh na dobu platnosti individuální otevřené licence.
(4) Žádost o individuální otevřenou licenci musí být doložena
a) seznamem zahraničních obchodních partnerů,
b) obchodními doklady prokazujícími předpokládané dodávky kontrolovaného zboží, k jehož vývozu nebo dovozu je vyžadována individuální otevřená licence, byly-li mezi tuzemským vývozcem nebo dovozcem a jeho zahraničním smluvním partnerem uzavřeny,
c) povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v případě dovozu a vývozu kontrolovaného zboží v jaderné oblasti vydaným podle zvláštního zákona,4)
d) na žádost ministerstva dalšími doklady umožňujícími řádné posouzení daného případu.
(5) Vzor žádosti o udělení individuální otevřené licence stanoví prováděcí předpis.
§ 13
(1) Rozhodnutí o udělení individuální otevřené licence pro vývoz nebo dovoz kontrolovaného zboží obsahuje
a) jméno, sídlo a identifikační číslo vývozce nebo dovozce, popřípadě jméno a místo podnikání, u fyzické osoby rodné číslo a místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,5)
b) podpoložky kombinované nomenklatury celního sazebníku,
c) názvy zboží a jejich číselné označení dle seznamu kontrolovaného zboží, celkové množství a celkovou cenu,
d) názvy států, do kterých může vývozce vyvážet anebo ze kterých může dovozce dovážet stanovené kontrolované zboží,
e) dobu platnosti individuální otevřené licence a stanovené lhůty pro průběžná hlášení o realizaci,
f) případné další podmínky, za kterých lze vyvážet nebo dovážet vymezené kontrolované zboží,
g) datum vydání, razítko a podpis pověřeného pracovníka ministerstva.
(2) V rozhodnutí ministerstvo vymezí místo pro záznamy celních úřadů7) o využívání udělené individuální otevřené licence.
§ 14
(1) Udělenou individuální otevřenou licenci lze odejmout za podmínek stanovených v § 10.
(2) Proti rozhodnutí ministerstva o udělení nebo odnětí individuální otevřené licence není možno podat rozklad. Tímto není dotčeno právo soudního přezkumu správního rozhodnutí.8)
§ 15
Předběžný souhlas k jednání
(1) Vývozce nebo dovozce kontrolovaného zboží může před předložením žádosti o udělení individuální licence předložit ministerstvu písemnou žádost o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem. V žádosti uvede předpokládané skutečnosti uvedené v § 6 odst. 3.
(2) O žádosti ministerstvo rozhodne do 30 dnů od jejího podání. Udělený předběžný souhlas může být změněn, došlo-li ke změně podmínek, za kterých byl vydán. Tento předběžný souhlas nenahrazuje udělení individuální licence.
(3) Prováděcí předpis stanoví, ve kterých případech vývozu nebo dovozu kontrolovaného jaderného, chemického a biologického zboží zvlášť významného z hlediska státních zájmů je vývozce a dovozce povinen požádat ministerstvo o předběžný souhlas k jednání se zahraničním partnerem před uzavřením smlouvy.
(4) Hlediskem pro zařazení kontrolovaného zboží mezi zvlášť významné podle odstavce 3 jsou
a) stanovený objem vyváženého kontrolovaného zboží v rámci jedné smlouvy ve vztahu k stanovené položce kontrolovaného zboží,
b) technické a užitné vlastnosti kontrolovaného zboží zvyšující riziko jeho použití pro výrobu a šíření zbraní hromadného ničení,
c) citlivost předpokládaného místa konečného užití kontrolovaného zboží vyváženého z České republiky z hlediska zahraničněpolitických zájmů státu anebo z hlediska zvláštních podmínek stanovených příslušným mezinárodním kontrolním režimem,
d) kombinace podmínek uvedených v písmenech a) až c).
Všeobecné licence
§ 16
(1) Všeobecná licence umožňuje předem neurčenému dovozci nebo vývozci za přesně vymezených podmínek dovézt kontrolované zboží nebo ho vyvézt bez nutnosti žádat ministerstvo o licenci. Na dovoz a vývoz kontrolovaného zboží v jaderné oblasti se všeobecná licence nevydává.
(2) Ministerstvo může vyhláškou vydat všeobecnou dovozní nebo vývozní licenci vymezující
a) strukturu zboží,
b) okruh států, jichž se všeobecná licence týká,
c) podmínky, za nichž lze dovážet nebo vyvážet kontrolované zboží na základě všeobecné licence.
(3) V případě využití všeobecné licence se nepředkládá celním orgánům při dovozu nebo vývozu individuální nebo individuální otevřená licence a do celního prohlášení se uvede namísto čísla licence číslo vyhlášky, kterou byla příslušná všeobecná licence vydána.
§ 17
(1) Dovozce a vývozce, který hodlá dovážet nebo vyvážet kontrolované zboží na základě vydané všeobecné licence, je povinen
a) před prvním využitím všeobecné licence provést u ministerstva písemně registraci, ve které uvede své obchodní jméno, sídlo, popřípadě jméno, bydliště a identifikační číslo, k tomu přiložit kopii výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán nebo živnostenského oprávnění,
b) oznámit ministerstvu změny v údajích zapisovaných do registrace anebo ukončení dodávek kontrolovaného zboží na základě všeobecné licence.
(2) Registrace provedená podle předchozích odstavců je platná pro použití všech vydaných všeobecných licencí.
§ 18
Ministerstvo může rozhodnout o vyloučení dovozce nebo vývozce z využívání všeobecných licencí, zjistí-li, že porušil podmínku v některé z nich stanovenou. Rozhodnutí zašle na vědomí Ministerstvu financí.
§ 19
Licenční řízení ve zvláštních případech
(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 3 odst. 1 je povinna požádat o individuální vývozní licenci i při vývozu zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží vydaném podle § 2 odst. 3, jestliže
a) byla informována příslušným státním orgánem, že zboží je anebo může být zamýšleno, zcela nebo zčásti, k použití ve spojení s vývojem, výrobou, zacházením, provozem, údržbou, skladováním, odhalováním, zjišťováním nebo rozšiřováním chemických, biologických nebo jaderných zbraní, anebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním řízených střel schopných takové zbraně nést, nebo
b) ví, že zboží je zamýšleno, celé nebo jeho část, k použití ve spojení s činnostmi uvedenými v písmenu a).
(2) Povinnost požádat o individuální vývozní licenci podle odstavce 1 vzniká osobě v něm uvedené i v případě, že má důvody k podezření, že zboží může být použito, celé nebo jeho část, ve spojení s činnostmi uvedenými v odstavci 1 písm. a); této povinnosti se zprostí, jestliže učinila příslušná opatření k zjištění skutečného použití vyváženého zboží a dostatečně se přesvědčila, že nehrozí jeho zneužití.
(3) Pro povolovací řízení platí v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ustanovení § 6 až 11.
Část třetí
Kontrola dodržování podmínek kontrolního režimu a uplatňování sankcí
§ 20
Před rozhodnutím o udělení nebo neudělení licence provede celní úřad,7) a jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ze svého podnětu, případně z podnětu ministerstva předběžnou kontrolu zaměřenou na ověření údajů uvedených v žádosti o licenci, na účel a vhodné podmínky užívání kontrolovaného zboží, k jehož dovozu byla vyžádána individuální nebo individuální otevřená licence.
§ 21
Orgány uvedené v § 20 provádějí na místě, kde se kontrolované zboží nachází, průběžnou kontrolu plnění podmínek stanovených v udělené licenci a všeobecných povinností stanovených v § 4. Provedou také kontrolu dováženého a vyváženého zboží, které není uvedeno v seznamu kontrolovaného zboží, mají-li informace, že toto zboží může být použito k účelům, uvedeným v § 19 odst. 1 písm. a). Kontrolu provedou rovněž v případě, že o to požádá ministerstvo nebo příslušný státní orgán státu dodavatele. O zjištěných nedostatcích informují ministerstvo.
§ 22
(1) Orgány uvedené v § 20 jsou za podmínek stanovených zvláštními předpisy9) oprávněny při provádění předběžné a průběžné kontroly kontrolovaného zboží vstupovat do místností a prostorů, v nichž se kontrolované zboží nachází nebo podle příslušných dokladů nacházet má, nahlížet do spisů týkajících se kontrolovaného zboží a pořizovat o něm dokumentaci.
(2) Požádá-li příslušný státní orgán státu dodavatele o účast na provedení předběžné nebo průběžné kontroly, orgány uvedené v § 20 mu vyhoví s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám vyplývajícím z jiných právních předpisů.9)
§ 23
K zabezpečení kontrolní činnosti vede Ministerstvo financí evidenci dovezeného kontrolovaného zboží a celní úřady evidenci ve své územní působnosti a poskytuje ministerstvu průběžné potřebné informace o uskutečněném vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží.
Ukládání sankcí
§ 24
(1) Jestliže vývozce, dovozce nebo jakákoli jiná osoba přemístí kontrolované zboží z celního území České republiky do ciziny nebo z ciziny na celní území České republiky bez licence, ačkoli licence je tímto zákonem vyžadována, uloží se
a) pokuta do výše 20 milionů Kč nebo pětinásobku ceny zboží, je-li tento pětinásobek vyšší než 20 milionů Kč,
b) sankce propadnutí kontrolovaného zboží.
Sankce podle písmen a) a b) lze uložit samostatně anebo v souběhu.
(2) Jestliže vývozce, dovozce nebo uživatel dovezeného kontrolovaného zboží jiného než v jaderné oblasti neplní povinnosti stanovené v § 4, může být uložena pokuta až do výše 5 milionů Kč.
(3) Výše pokuty podle odstavců 1 a 2 se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničněpolitických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů státu, popřípadě s ohledem na škodu vzniklou protiprávním jednáním. Tímto nejsou dotčeny sankce podle zvláštních zákonů.10)
§ 25
(1) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží podle § 24 uloží celní úřad příslušný podle celního zákona k projednávání celních deliktů rozhodnutím. Při rozhodování o uložení sankce propadnutí kontrolovaného zboží se přiměřeně použije ustanovení § 300 celního zákona. Celní úřad jím uloženou sankci vymáhá a vybírá.
(2) Pokutu a propadnutí kontrolovaného zboží lze uložit do dvou let ode dne, kdy bylo porušení zákona zjištěno protokolem o kontrolním zjištění, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy k porušení došlo. Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 má odkladný účinek.
(3) Uložená pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.
(4) Kontrolované zboží, o jehož propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, prodá celní úřad zpravidla v dražbě; výtěžek z prodeje po odečtení nákladů prodeje je příjmem státního rozpočtu České republiky. Celní úřad přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b). jde-li o kontrolované zboží v jaderné oblasti, postupuje se podle zvláštního zákona.4)
Část čtvrtá
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 26
Ministerstvo vydá dovozci před dovozem kontrolovaného zboží spolu s individuální nebo individuální otevřenou licenci i dovozní certifikát v případě, kdy o něj požádá zahraniční dodavatel. Dovozní certifikát obsahuje údaje shodné s dovozci licencí.
§ 27
Celní úřad potvrdí dovozci po uskutečněném dovozu doklad o ověření dodávky, jestliže je tento doklad vyžadován zahraničním dodavatelem. V případě následného zjištění nesrovnalostí u dovezeného kontrolovaného zboží informuje prostřednictvím ministerstva příslušný státní orgán země vývozce.
§ 28
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s odchylkami
a) uvedenými v § 11 a § 14 odst. 2 ve věci odvolacího řízení, v § 15 odst. 2 ve věci lhůty pro udělení předběžného souhlasu k jednání a v § 25 odst. 1 ve věci místní příslušnosti celních orgánů při ukládání sankcí,
b) uvedenými v části druhé tohoto zákona, kdy účastníkem řízení je osoba uvedená v § 3 odst. 1, a jde-li o řízení podle části třetí tohoto zákona, též uživatel kontrolovaného zboží, jakož i jakákoliv jiná osoba uvedená v § 24 odst. 1,
c) z práva účastníka nahlížet do spisů, pořizovat si z nich výpisy a vyjadřovat se k nim,11) pokud se týkají příslušných státních orgánů a dokládají možné zahraničněpolitické nebo bezpečnostní zájmy státu vedoucí k postupu podle § 9 písm. d) a § 10 odst. 1 písm. b) tohoto zákona; správní orgán je však povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést, z jakých vyjádření při svém rozhodnutí vycházel.
§ 29
(1) K zabezpečení důsledného provádění ustanovení tohoto zákona je ministerstvo oprávněno žádat od státních orgánů vyjádření k jednotlivým případům vývozů a dovozů kontrolovaného zboží z hlediska zahraničněpolitických a bezpečnostních zájmů státu a informace o účastnících zabývajících se vývozem a dovozem kontrolovaného zboží anebo o vývozcích a dovozcích žádajících o udělení licence k této činnosti, jakož i o jejich podnikatelské činnosti, jestliže se vztahuje ke kontrolovanému zboží. Příslušné státní orgány jsou povinny vydat vyjádření, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy,12) a to ve lhůtě 30 dnů anebo po dohodě s ministerstvem ve lhůtě přiměřeně prodloužené.
(2) V záležitostech upravených tímto zákonem je ministerstvo rovněž oprávněno spolupracovat s mezinárodními institucemi uvedenými v § 1 odst. 2 a poskytovat informace, k nimž se česká republika členstvím v nich zavázala. Ministerstvo je oprávněno spolupracovat i se státními orgány jiných států zodpovědnými za plnění úkolů národního kontrolního režimu v oblasti kontrolovaného zboží.
§ 30
Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona nezahrnují rozhodnutí vydaná podle zvláštních předpisů.1), 2), 3), 4)
§ 31
(1) Platná povolení k vývozu nebo dovozu kontrolovaného zboží vydaná podle dosavadních předpisů se považují za licence podle tohoto zákona. U dovezeného kontrolovaného zboží podle dosavadních povolení se v případě změny uživatele vztahuje na stávajícího uživatele namísto povinnosti žádat o povolení k jinému nakládání s kontrolovaným zbožím povinnost informovat dalšího uživatele, že se jedná o kontrolované zboží, a ruší se povinnost celních úřadů vést evidenci o pohybu kontrolovaného zboží po území České republiky.
(2) Povolovací řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona budou ukončena vydáním rozhodnutí podle dosavadních předpisů.
§ 32
Ministerstvo vydá k provedení § 2 odst. 3, § 6 odst. 5, § 12 odst. 5 a § 15 odst. 3 tohoto zákona vyhlášku.
§ 33
Zrušují se:
1. Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole.
2. Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 505/1992 Sb., vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 22/1994 Sb. ČR a vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 234/1994 Sb. ČR.
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon č. 287/1993 Sb. ČR, o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb. ČR
2) Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb.
3) Zákon č. 19/1997 Sb. ČR, o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 18/1997 Sb. ČR, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
5) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. ČR
7) § 11 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. ČR
8) § 248 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
9) Např. zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů.
10) Např. zákon ČNR č. 13/1993 Sb. ČR, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. ČR
11) § 23 a 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12) Např. § 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb. ČR, o zpravodajských službách České republiky.