ZÁKON ze dne 24. ledna 2024, kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 24. ledna 2024,
kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta ˙O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění odsouzeného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu.˙.
2. V § 14 se slova ˙kterým se stanoví denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených a jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici˙ nahrazují slovy ˙který upravuje denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon˙.
3. V § 16 odstavec 8 zní:
˙(8) Pokud odsouzený, který není zařazen do práce a neodmítl bez závažného důvodu práci, nemůže ke dni, ke kterému probíhá rozúčtování pracovní odměny, volně nakládat s penězi ve výši dosahující alespoň částky 150 Kč, poskytne mu věznice sociální kapesné v takové výši, aby mohl volně nakládat s penězi ve výši odpovídající této částce.˙.
4. V § 16 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.
5. V § 16 odst. 8 větě druhé se slova ˙ , jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu,˙ zrušují.
6. V § 17 odst. 5 a § 24 odst. 5 se slovo ˙finanční˙ nahrazuje slovem ˙peněžní˙.
7. V § 23 odst. 1 větě poslední se slova ˙nezbytné léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely, zdravotnické prostředky a doplatky za ně, na zdravotní výkony nehrazené nebo částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a na regulační poplatky nebo spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů˙ nahrazují slovy ˙zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, regulační poplatky, nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění a úhradu správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného˙.
8. V § 23 odstavec 3 zní:
˙(3) Nejvyšší peněžní částku, za kterou může odsouzený jednorázově nakoupit, stanoví vnitřní řád věznice.˙.
9. § 25 včetně nadpisu zní:
˙§ 25
Příjem peněz
(1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze odsouzených (dále jen ˙zvláštní účet˙), peníze, které odsouzený předal věznici k úschově při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu, peníze zaslané odsouzenému do věznice během výkonu trestu, pracovní odměnu, sociální kapesné, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona a, pokud bezprostředně výkonu trestu předcházel výkon vazby nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu vazby věznicí, kde odsouzený vykonával vazbu, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi odsouzeného.
(2) Věznice peníze z peněžité odměny udělené podle tohoto zákona eviduje odděleně.
(3) Věznice eviduje odděleně též účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou
a)
peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, a
b)
výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte.
(4) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice pro každý účel samostatně.
(5) Z peněz uložených na zvláštním účtu odsouzenému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od odsouzeného nenáleží úplata.
(6) Odsouzenému, který ve výkonu trestu pracuje, a odsouzenému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním odsouzeným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může odsouzený nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění odsouzeného z výkonu trestu.˙.
10. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
˙§ 25a
(1) Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, věznice o tom odsouzeného bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(2) Odsouzený má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu.
(3) Pokud odsouzený zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li odsouzený dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice náklady na odeslání z odesílaných peněz.˙.
11. V § 26 odst. 2 se za slovo ˙zástupce˙ vkládají slova ˙ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu˙.
12. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
˙(3) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, jestliže dojde
a)
k úmrtí odsouzeného,
b)
k pokusu odsouzeného o sebevraždu,
c)
k sebepoškození odsouzeného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d)
k jednání, kterým jiná osoba odsouzenému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření,
e)
k fyzickému útoku odsouzeného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění odsouzeného,
f)
ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny odsouzených proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g)
k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil odsouzeného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h)
k útěku odsouzeného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel trestu, nebo
i)
k nepřetržitému odmítání stravy odsouzeným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.˙.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
13. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
˙§ 26a
Sociální kapesné
(1) Pokud nemá odsouzený ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu věznice probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou ministerstva, poskytne věznice odsouzenému sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce.
(2) Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, který v předchozím kalendářním měsíci odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil.
(3) Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl odsouzený poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen ˙důchod˙) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen ˙výsluhový příspěvek˙), který nebyl zaslán do věznice, je odsouzený povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel věznice, proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je odsouzený povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a.
(4) Sociální kapesné věznice poskytuje v termínech stanovených vnitřním řádem věznice.˙.
14. V § 28 odst. 2 písmeno i) zní:
˙i) oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účet,˙.
15. V § 28 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
˙h) mít u sebe během výkonu trestu hotovost.˙.
16. V § 33 odst. 3 se věty druhá až poslední zrušují.
17. V § 33 odstavec 4 zní:
˙(4) Věznice z pracovní odměny odsouzeného odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob; zbylou část uloží na zvláštní účet.˙.
18. V § 33 se odstavce 5 a 6 zrušují.
19. § 35 včetně nadpisu zní:
˙§ 35
Povinnost hradit náklady výkonu trestu
(1) Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu.
(2) Odsouzený není povinen hradit náklady výkonu trestu po dobu, po kterou
a)
nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo mu za předchozí kalendářní měsíc nebyly na zvláštní účet připsány peníze, z nichž lze provést srážky k úhradě nákladů výkonu trestu,
b)
nedovršil osmnáctý rok věku,
c)
mu byly poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2,
d)
byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně, nebo
e)
trest dočasně nevykonával.
(3) Výši nákladů výkonu trestu stanoví ministerstvo vyhláškou.˙.
20. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní:
˙§ 35a
Rozhodnutí o výši nákladů výkonu trestu ve zvláštních případech
(1) Ředitel věznice rozhodne o výši nákladů výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účet.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek.
(3) O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.˙.
21. V § 36 odst. 1 písmeno b) zní:
˙b) náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 28 odst. 2 písm. k) a § 67b odst. 2 věty druhé,˙.
22. V § 36 odst. 1 písm. c) se text ˙o)˙ nahrazuje textem ˙n)˙.
23. § 36a včetně nadpisu zní:
˙§ 36a
Společné ustanovení
(1) Povinnost uhradit náklady uvedené v § 35a a 36 zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit.
(2) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů výkonu vazby a dalších nákladů spojených s výkonem vazby předcházejících tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.
(3) Pohledávky na náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu se po dobu výkonu trestu uspokojují postupem podle tohoto zákona.
(4) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.˙.
24. V § 39a odstavec 3 zní:
˙(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a.˙.
25. V části první hlavě II se za díl 4 vkládá nový díl 5, který včetně nadpisu zní:
§ 39b
Srážky
(1) Věznice každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc. Při rozúčtování peněz provede srážky k úhradě
a)
výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pohledávek za náhradní výživné (dále jen ˙náklady na výživu nezaopatřených dětí˙),
b)
nákladů výkonu trestu,
c)
přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen ˙přednostní pohledávka˙) a
d)
dalších pohledávek vůči odsouzenému.
(2) Zbylá část peněz uložených na zvláštním účtu, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky, sociální kapesné nebo peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, se rozdělí na kapesné a úložné.
(3) Srážky podle odstavce 1 se neprovádí z účelově vázaných peněžních prostředků, sociálního kapesného a peněžité odměny udělené podle tohoto zákona.
(4) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nepodléhají pohledávky odsouzeného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch odsouzeného, peněžité odměně udělené podle tohoto zákona, částce sociálního kapesného, částce kapesného a částce úložného do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2.
(5) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na kapesné a úložné stanoví ministerstvo vyhláškou.
(6) Penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
pracovní odměna po provedení srážek podle § 33 odst. 4, na kterou odsouzenému vznikl nárok v předchozím kalendářním měsíci,
b)
peníze, které byly během předchozího kalendářního měsíce odsouzenému zaslány do věznice a uloženy na zvláštní účet,
c)
peníze, které byly poskytnuty jako sociální kapesné, a
d)
peníze, které byly poskytnuty jako peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona.
(7) Při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu se penězi připsanými na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc rozumí též peníze předané odsouzeným věznici k úschově.
§ 39c
Rozsah srážek
(1) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na jednotlivé srážky podle § 39b odst. 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2) Částka, která zbyla po provedení srážky z podílu stanoveného podle odstavce 1 určeného na srážku k úhradě
a)
nákladů na výživu nezaopatřených dětí, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné,
b)
nákladů výkonu trestu, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné,
c)
přednostních pohledávek, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné,
d)
dalších pohledávek vůči odsouzenému, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu a přednostních pohledávek a na úložné.
(3) Částka kapesného, které by v daný kalendářní měsíc vzniklo odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převádí postupně na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné.
(4) Částka úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Částka, která zbude po provedení těchto srážek, se převede zpět na úložné.
§ 39d
Provádění srážek
(1) Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.
(2) Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice v provádění srážek; pořadí vymáhaných pohledávek zůstává zachováno.
(3) Pro účely provádění srážek z peněz připsaných na zvláštní účet se výkonem rozhodnutí rozumí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuce vedená soudním exekutorem, daňová exekuce nařizovaná správcem daně a exekuce nařizovaná správním orgánem.
§ 39e
Srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí
(1) Srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí se provádí na
a)
základě rozhodnutí soudu, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí, a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím,
b)
základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné, předběžného opatření, kterým bylo odsouzenému uloženo platit výživné, nebo soudem schválené dohody o výši výživného, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím nebo dohodou,
c)
základě rozhodnutí Úřadu práce o přechodu pohledávky výživného na stát, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím,
d)
žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného.
(2) Z částky sražené k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí se uspokojí nejprve běžné výživné a nedoplatky za dřívější dobu a pak pohledávky za náhradní výživné. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek výživného uplatněných podle odstavce 1, uspokojí se nejprve běžné výživné všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačuje-li však částka sražená k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí ani k uspokojení pohledávek běžného výživného všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, rozdělí se mezi ně sražená částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.
(3) Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí nebo na výzvu věznice, zda mu má být srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí zaslána na jím uvedený účet nebo poukázána formou poštovní poukázky. Věznice sraženou částku zašle nebo poukáže příjemci výživného v kalendářním měsíci, ve kterém bylo provedeno rozúčtování.
§ 39f
Srážky k úhradě přednostních pohledávek
(1) Srážky k úhradě přednostních pohledávek se provádějí na základě výkonu rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, a to včetně výkonu rozhodnutí, kterým je vymáháno výživné nezaopatřených dětí nebo pohledávka za náhradní výživné, které nebyly uspokojeny srážkami k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí.
(2) Pořadí přednostních pohledávek se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li věznici téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a nestačí-li provedená srážka k jejich plnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně.
(3) Při srážkách k úhradě přednostních pohledávek se z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.
(4) Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek, se uspokojují z druhé poloviny této částky.
§ 39g
Srážky k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému
(1) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojuje rovněž pohledávka na náklady výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účet, v části, ve které nebyla uspokojena srážkou k úhradě nákladů výkonu trestu.
(2) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojují též další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36, náklady výkonu vazby podle § 21c zákona o výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby, náhrada škody podle § 38 a 39a a podle § 21b zákona o výkonu vazby a pohledávka na náhradu sociálního kapesného podle § 26a odst. 3.
(3) Při srážkách k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se z první poloviny částky určené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávka za náklady výkonu trestu podle odstavce 1 a poté podle pořadí ostatní pohledávky.
(4) Na stanovení pořadí dalších pohledávek se použije obdobně § 39f odst. 2.
§ 39h
Kapesné
(1) S kapesným může odsouzený volně nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak. Náklady na odeslání peněz z kapesného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou nejvyšší částku, kterou může mít odsouzený k dispozici jako kapesné; kapesné převyšující tuto částku se převede na úložné. Po dobu, po kterou byla odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, se nejvyšší částka kapesného zvyšuje o částku odpovídající této odměně.
(3) Kapesné převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převede na úložné, dokud úložné nedosáhne výše stanovené podle § 39i odst. 1 písm. a).
(4) Kapesné se zvyšuje o poskytnuté sociální kapesné.
(5) Byla-li odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, k jeho zvýšení se využijí peněžní prostředky z úložného.
(6) Byl-li odsouzenému udělen kázeňský trest snížení kapesného, částka, o kterou bylo kapesné sníženo, se převede na úložné.
(7) V kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, může být kapesné nejvýše ve výši částky stanovené vyhláškou pro určení sociálního kapesného.
§ 39i
Úložné
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
částku úložného, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a
b)
výši úložného, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2.
(2) Úložné převyšující částku, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a nedosahující výše stanovené podle odstavce 1 písm. b), může odsouzený použít, pokud za tím účelem nemůže použít jiné peněžní prostředky, pouze na úhradu
a)
nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků, na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem,
b)
nezbytných nákladů spojených s těhotenstvím a porodem odsouzené nebo péčí o dítě, které má odsouzená ve výkonu trestu u sebe,
c)
nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění, nebo
d)
správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného.
(3) S úložným převyšujícím výši, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2, může odsouzený volně nakládat až po provedení srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Náklady na odeslání peněz z úložného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
(4) Úložné se zvyšuje o částky vzniklé zaokrouhlováním.
§ 39j
Nakládání s účelově vázanými peněžními prostředky a peněžitou odměnou
(1) Peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů.
(2) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte.
(3) S peněžitou odměnou udělenou podle tohoto zákona uloženou na zvláštním účtu může odsouzený volně nakládat. Ustanovení § 39h odst. 1 věta druhá se použije obdobně.
§ 39k
Výplata peněz při propuštění z výkonu trestu
(1) Při propuštění z výkonu trestu věznice odsouzenému vyplatí v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Nelze-li v hotovosti provést výplatu celé částky určené podle věty první, vyplatí se alespoň kapesné, sociální kapesné, úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, a peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. Zbylou částku poukáže věznice poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které odsouzený uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn.
(2) Zbylé peníze uložené na zvláštním účtu po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu zašle věznice na základě žádosti odsouzeného na jím uvedený účet anebo poukáže poštovní poukázkou, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo provedeno rozúčtování za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu.
(3) Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb odsouzeného po propuštění z výkonu trestu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku odsouzenému až do výše stanovené vyhláškou ministerstva; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá odsouzený na účtu nebo ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.
(4) Příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 je odsouzený povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 3 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je odsouzený povinen poskytnutý příspěvek vrátit, a poučí jej, že peníze, které mu mají být vyplaceny podle odstavce 2, se započtou vůči poskytnutému příspěvku. Při správě placení příspěvku, který je odsouzený povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4.
(5) Účelově vázané peněžní prostředky, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, kapesné a úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, které byly vyplaceny podle odstavců 1 a 2, a příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 anebo pohledávky ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslané na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
§ 39l
Nakládání s penězi odsouzeného po nástupu do výkonu vazby nebo zabezpečovací detence
(1) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu vazby, peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu, se po nástupu do výkonu vazby převedou na účet věznice, ve které odsouzený vykonává vazbu. Zbylé peníze uložené na zvláštním účtu se zašlou po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu vazby.
(2) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se při nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu obdobně jako při přemístění odsouzeného do jiné věznice.
§ 39m
Zvláštní ustanovení o srážkách u odsouzených po rozhodnutí o úpadku
(1) Pokud bylo rozhodnuto o úpadku odsouzeného, zašle věznice na účet určený insolven-čním správcem částku odpovídající srážkám k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému podle tohoto dílu a částku úložného převyšující výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2; souhlas odsouzeného se nevyžaduje. Pro určení výše částky na srážku k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí vychází věznice z údajů poskytnutých insolvenčním správcem.
(2) Podle odstavce 1 postupuje věznice od doručení vyrozumění insolvenčního správce o vydání rozhodnutí, v jehož důsledku lze postihnout majetek nebo příjmy odsouzeného, až do doručení vyrozumění o vydání rozhodnutí, kterým insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na zvláštním účtu.
(3) Je-li to možné, informuje věznice nejméně měsíc před očekávaným skončením výkonu trestu odsouzeného uvedeného v odstavci 1 insolvenčního správce o předpokládaném dni ukončení výkonu trestu a sdělí mu, kdy odešle poslední částku podle odstavce 1. Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn nebo byl-li výkon trestu z jiných důvodů předčasně ukončen, věznice informuje insolvenčního správce o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu.˙.
26. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:
˙§ 47a
Pokuta
(1) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům odsouzeného.
(2) Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má odsouzený na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat.
(3) Věznice výkon pokuty provede převodem postupně z
a)
kapesného,
b)
peněžité odměny udělené podle tohoto zákona a
c)
části úložného, se kterou může odsouzený volně nakládat.
(4) Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.˙.
27. V § 52 odst. 4 větě první se text ˙e)˙ nahrazuje textem ˙d)˙.
28. V § 52 odst. 4 větě druhé se text ˙d)˙ nahrazuje textem ˙c)˙.
29. V § 67b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ˙ ; ustanovení § 28 odst. 2 písm. k) se použije obdobně˙.
30. V § 73a písm. c) se slovo ˙výkonem˙ nahrazuje slovy ˙dodržováním právních předpisů při výkonu˙.
1. Při nakládání s penězi, se kterými může ke dni 31. prosince 2024 odsouzený volně disponovat, se postupuje podle § 39h zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S peněžitou odměnou udělenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá jako s peněžitou odměnou udělenou podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Peníze odsouzeného, se kterými není ke dni 31. prosince 2024 odsouzenému umožněno volně disponovat podle § 25 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou na úložné.
3. S penězi, se kterými není ke dni 31. prosince 2024 odsouzenému umožněno volně disponovat podle § 25 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se při provádění srážek a rozdělení peněz podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nakládá jako s částkou úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Pro případy, kdy bylo o úpadku odsouzeného rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bylo vydáno rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na účtu, na kterém vede věznice peníze odsouzených, se § 39m zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou ˙O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění obviněného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.˙.
2. V § 13 odst. 3 větě druhé, § 13a odst. 3 větě druhé a v § 16 odst. 3 větě poslední se slovo ˙finanční˙ nahrazuje slovem ˙peněžní˙.
3. V nadpisu § 16 se slova ˙ , přijímání balíčků a peněz˙ nahrazují slovy ˙a přijímání balíčků˙.
4. V § 16 se odstavec 4 zrušuje.
5. V § 18 odst. 7 větě poslední se slova ˙ , jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,˙ zrušují.
6. V § 20 odst. 2 se slova ˙Vězeňská služba˙ nahrazují slovy ˙Zaměstnanci Vězeňské služby˙ a za slovo ˙zástupce˙ se vkládají slova ˙ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby˙.
7. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:
˙(6) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, jestliže dojde
a)
k úmrtí obviněného,
b)
k pokusu obviněného o sebevraždu,
c)
k sebepoškození obviněného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života obviněného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d)
k jednání, kterým jiná osoba obviněnému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života obviněného a která vyžaduje lékařské ošetření,
e)
k fyzickému útoku obviněného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění obviněného,
f)
ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny obviněných proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g)
k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil obviněného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h)
k útěku obviněného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel vazby, nebo
i)
k nepřetržitému odmítání stravy obviněným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.˙.
8. V § 21 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
˙(6) Obviněným je zakázáno mít u sebe během výkonu vazby hotovost.˙.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
9. V § 21 odst. 7 se na konci textu písmene h) doplňují slova ˙ , a to včetně regulačních poplatků˙.
10. V nadpisu § 21a se za slovo ˙nahradit˙ vkládá slovo ˙další˙.
11. V § 21a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo ˙nahradit˙ vkládá slovo ˙další˙.
12. V § 21a odst. 1 písmeno b) zní:
˙b) náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 21 odst. 7 písm. h) a § 28c odst. 2 věty druhé,˙.
13. V § 21a odst. 1 písm. d) se číslo ˙6˙ nahrazuje číslem ˙7˙.
14. § 21c včetně nadpisu zní:
˙§ 21c
Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby
(1) O výši nákladů výkonu vazby rozhodne na základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů výkonu vazby, ředitel věznice,
a)
ve které odsouzený vykonává trest odnětí svobody, nebo
b)
ze které byl odsouzený propuštěn na svobodu, pokud trest odnětí svobody nevykonává.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek.
(3) O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.˙.
15. Za § 21c se vkládají nové § 21d až 21j, které včetně nadpisů znějí:
˙§ 21d
Výše nákladů výkonu vazby
(1) Výši nákladů výkonu vazby stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(2) Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou
a)
osoba ve výkonu vazby nedovršila osmnáctý rok věku, nebo
b)
byly osobě ve výkonu vazby poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 18 odst. 8.
§ 21e
Společné ustanovení
(1) Povinnost uhradit náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit.
(2) Náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami ze mzdy a přikázáním jiné peněžité pohledávky.
(3) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu pře-dávaných rozhodnutí.
(4) Při správě placení nákladů výkonu vazby, dalších nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.
(5) Pokud osoba, která je povinna hradit náklady výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b, nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody, uspokojují se tyto pohledávky podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
§ 21f
Příjem peněz
(1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze obviněných (dále jen ˙zvláštní účet˙), peníze, které obviněný předal věznici k úschově při přijetí do výkonu vazby, peníze zaslané obviněnému do věznice během výkonu vazby, odměnu za práci a, pokud bezprostředně výkonu vazby předcházel výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu trestu věznicí, kde obviněný vykonával trest odnětí svobody, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi obviněného.
(2) Věznice eviduje odděleně účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou
a)
peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem a
b)
výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte.
(3) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice odděleně pro každý účel samostatně.
(4) Z peněz uložených na zvláštním účtu obviněnému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účet věznici od obviněného nenáleží úplata.
(5) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nařizovaném soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuci vedené soudním exekutorem, daňové exekuci nařizované správcem daně a exekuci nařizované správním orgánem nepodléhají pohledávky obviněného vůči Vězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch obviněného.
(6) Obviněnému, který ve výkonu vazby pracuje, a obviněnému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním obviněným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může obviněný volně nakládat, a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění z vazby.
§ 21g
(1) Pokud byly obviněnému do věznice zaslány peníze, věznice o tom obviněného bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(2) Obviněný má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu.
(3) Pokud obviněný zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
§ 21h
Nakládání s penězi
(1) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou částku, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat. S částí peněz uložených na zvláštním účtu převyšující tuto částku může obviněný nakládat volně, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky. Náklady na odeslání peněz uložených na zvláštním účtu nese obviněný; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz.
(2) Peníze zaslané obviněnému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněnému po dobu výkonu vazby neumožní nakládat.
(3) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané obviněné těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu vazby u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte; tyto peníze se nezahrnují do částky, se kterou se obviněné po dobu výkonu vazby neumožní nakládat.
§ 21i
Výplata peněz při propuštění z výkonu vazby
(1) Při propuštění z výkonu vazby na svobodu věznice vyplatí obviněnému v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu; není-li to možné, poukáže věznice zbylou částku poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které obviněný uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn.
(2) Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb obviněného po propuštění na svobodu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku obviněnému až do výše stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá obviněný na účtu nebo zda ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.
(3) Příspěvek poskytnutý podle odstavce 2 je obviněný povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 2 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je obviněný povinen splnit povinnost poskytnutý příspěvek vrátit. Při správě placení příspěvku, který je obviněný povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(4) Účelově vázané peněžní prostředky vyplacené podle odstavce 1 a částku poskytnutou podle odstavce 2 nebo pohledávku ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslány na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
§ 21j
Nakládání s penězi obviněného po bezprostředním nástupu do výkonu trestu nebo zabezpečovací detence
(1) Nastoupil-li obviněný po výkonu vazby do výkonu trestu, peníze uložené na zvláštním účtu se převedou na účet věznice, ve které obviněný vykonává trest odnětí svobody, přičemž
a)
účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody,
b)
při nakládání s penězi, se kterými mohl obviněný volně nakládat, se postupuje podle § 39h zákona o výkonu trestu odnětí svobody a
c)
peníze, se kterými nebylo obviněnému po dobu výkonu vazby umožněno volně nakládat, se převedou na úložné podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Nastoupil-li obviněný po výkonu vazby do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se obdobně podle odstavce 1.˙.
16. V § 22 odst. 2 písm. b) se číslo ˙1000˙ nahrazuje číslem ˙5 000˙.
17. V § 22 odstavec 4 zní:
˙(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného. Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má obviněný na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat; věznice výkon tohoto kázeňského trestu provede převodem z těchto peněz. Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.˙.
18. V § 23 odst. 8 se slovo ˙až˙ nahrazuje slovem ˙a˙.
19. V § 28c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ˙ ; ustanovení § 21 odst. 7 písm. h) se použije obdobně˙.
Pro určení, za jakou dobu se nepožadují náklady výkonu vazby vykonávané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 10 odst. 2 vyhlášky č. 10/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 269/2021 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odstavec 1 zní:
˙(1) Tento zákon upravuje výkon zabezpečovací detence v ústavech pro výkon zabezpečovací detence (dále jen ˙ústav˙). Ústavy zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti a jejich správu vykonává Vězeňská služba České republiky (dále jen ˙Vězeňská služba˙).˙.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
2. V § 3 odst. 2 se věta první nahrazuje větou ˙Ředitel ústavu vydá s předchozím souhlasem generálního ředitele Vězeňské služby vnitřní řád ústavu, který upravuje denní rozvrh chodu ústavu, činnost chovanců, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem v ústavu a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon.˙.
3. V § 3 odst. 5 se za slovo ˙omezení˙ vkládají slova ˙a donucovací˙ a na konci odstavce se doplňuje věta ˙O použití těchto omezení a donucovacích a omezovacích prostředků, nejde-li o předvádění chovance mimo objekt ústavu, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence.˙.
4. V § 12 se odstavec 4 zrušuje.
5. Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí:
˙§ 14a
Příjem peněz a nakládání s nimi
(1) Na příjem peněz a nakládání s nimi, včetně provádění srážek z uložených peněz, se použijí obdobně § 25 a 25a a hlava II díl 5 zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Chovanci, který ve výkonu zabezpečovací detence pracuje, a chovanci, kterému byly provedeny srážky z jeho peněz uložených na účtu ústavu, na kterém ústav vede peníze chovanců (dále jen ˙zvláštní účet˙), ústav jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem ústavu a ostatním chovancům jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může chovanec volně nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne ústav též při ukončení výkonu zabezpečovací detence.
(3) Nastoupil-li chovanec po výkonu zabezpečovací detence do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu vazby, použije se při nakládání s penězi, které má na zvláštním účtu, obdobně § 39l zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
§ 14b
Sociální kapesné
(1) Pokud nemá chovanec ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu ústavu probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, poskytne ústav chovanci sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce.
(2) Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl chovanec poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen ˙důchod˙) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen ˙výsluhový příspěvek˙), který nebyl zaslán do ústavu, je chovanec povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel ústavu, proti tomuto rozhodnutí může chovanec do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli ústavu, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je chovanec povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.
(3) Sociální kapesné poskytuje ústav v termínech stanovených vnitřním řádem ústavu.˙.
6. V § 15 odst. 3 se za slovo ˙zástupce˙ vkládají slova ˙ , který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence˙.
7. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
˙(4) Ústav bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence, jestliže dojde
a)
k úmrtí chovance,
b)
k pokusu chovance o sebevraždu,
c)
k sebepoškození chovance s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života chovance a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d)
k jednání, kterým jiná osoba chovanci mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života chovance a která vyžaduje lékařské ošetření,
e)
k fyzickému útoku chovance proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění chovance,
f)
ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny chovanců proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě vnitřním řádem ústavu anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g)
k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil chovance nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h)
k útěku chovance nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel zabezpečovací detence, nebo
i)
k nepřetržitému odmítání stravy chovancem po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů.˙.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
8. V § 17 odst. 2 písmeno i) zní:
˙i) oznámit neprodleně ústavu skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účet,˙.
9. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
˙i) mít u sebe během výkonu zabezpečovací detence hotovost.˙.
10. V § 18 odstavec 6 zní:
˙(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.˙.
11. V § 20 odstavec 5 zní:
˙(5) Pokud chovanec nemůže ke dni, ke kterému probíhá rozúčtování pracovní odměny, volně nakládat s penězi ve výši dosahující alespoň částky 150 Kč, poskytne mu ústav sociální kapesné v takové výši, aby mohl volně nakládat s penězi ve výši odpovídající této částce.˙.
12. V § 20 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
13. V § 24 se slovo ˙zaměstnání5)˙ nahrazuje slovem ˙práce˙.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
14. V § 35 odst. 5 se slovo ˙výkonem˙ nahrazuje slovy ˙dodržováním právních předpisů při výkonu˙.
15. V § 37 odstavec 4 zní:
˙(4) O použití omezovacích prostředků musí být bez zbytečného odkladu vyrozuměn opatrovník chovance, byl-li chovanci soudem ustanoven.˙.
1. Při nakládání s penězi, se kterými může ke dni 31. prosince 2024 chovanec volně disponovat, se postupuje podle § 14a odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve spojení s § 39h zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. S peněžitou odměnou udělenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nakládá jako s peněžitou odměnou udělenou podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pro případy, kdy bylo o úpadku chovance rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bylo vydáno rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení chovance končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz chovance uložených na účtu, na kterém vede ústav peníze chovanců, se § 39m zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 326/2023 Sb. a zákona č. 349/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 152 odst. 1 písm. a) a d) a v § 154a se slova ˙spojené s výkonem˙ nahrazují slovem ˙výkonu˙.
2. V § 152 odst. 2 se slova ˙náklady spojené s výkonem vazby,˙ zrušují.
3. V § 152 odstavec 4 zní:
˙(4) Úhradu nákladů výkonu vazby upravuje zákon o výkonu vazby. Úhradu nákladů výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.˙.
4. V § 155 odst. 1 se slova ˙spojených s výkonem vazby a˙ nahrazují slovy ˙výkonu vazby, nákladů spojených˙.
1. Za § 319 se vkládá nový § 319a, který zní:
˙§ 319a
(1) Pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů uvedených v § 299.
(2) Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, lze nařídit nejvýše v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím výkon trestu odnětí svobody. Výkonu rozhodnutí podle věty první podléhá i pohledávka povinného, která odpovídá
a)
částce, jež nebyla ze mzdy nebo jiného příjmu povinného podle § 299 ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy sražena k uspokojení oprávněného podle tohoto zákona, byla-li ve prospěch povinného připsána na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, nebo
b)
částce pracovní odměny povinného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jež mu náleží podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody.
(3) Výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se použije na pohledávku povinného podle odstavce 2
a)
k okamžiku, v němž bylo věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo
b)
vzniklou od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po dobu, po kterou je povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(4) Věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence provede výkon rozhodnutí podle odstavce 2 podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody. Ustanovení § 315 se použije přiměřeně.˙.
2. § 373 se zrušuje.
1. V řízeních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jsou-li částky odpovídající pracovní odměně připisovány na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence ve prospěch povinného, rozhodne soud o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. V řízeních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osoby, která je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jsou-li částky odpovídající pracovní odměně připisovány na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence ve prospěch povinného, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. V řízeních o výkonu rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky povinného vůči Vězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, se ve výkonu rozhodnutí pokračuje podle § 319a zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb. a zákona č. 321/2023 Sb., se za § 64 vkládá nový § 64a, který zní:
˙§ 64a
(1) Informuje-li Vězeňská služba České republiky plátce důchodu o tom, že oprávněný je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, plátce důchodu poukazuje důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.
(2) Je-li oprávněný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a příjemcem důchodu je jiná osoba, plátce důchodu vyplácí důchod této jiné osobě. Příjemce důchodu je povinen neprodleně oznámit věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává, skutečnost, že oprávněný je poživatelem důchodu, a zajistit zasílání důchodu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důchod obdržel, na účet vedený touto věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence.˙.
V zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. 281/2023 Sb., se za § 137 vkládá nový § 137a, který zní:
˙§ 137a
Informuje-li Vězeňská služba České republiky příslušný orgán ministerstva o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.˙.
V § 167 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 428/2011 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
˙(4) Informuje-li Vězeňská služba České republiky orgán vyplácející výsluhový příspěvek o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.˙.
V § 36 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
˙(6) Má-li být postižen majetek nebo příjmy dlužníka, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, insolvenční správce o tom vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence, ve kterém dlužník trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává; zároveň sdělí číslo účtu, na který má věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence zasílat peněžní prostředky, a uvede, v jaké výši má dlužník povinnost platit výživné pro děti, kterým je povinen poskytovat výživu a pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona. Insolvenční správce vyrozumí věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence též o vydání rozhodnutí, kterým se insolvenční řízení dlužníka končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz uložených na účtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence vedený ve prospěch dlužníka podle jiného právního předpisu. Je-li dlužník ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, považují se peněžní prostředky zaslané po rozhodnutí o úpadku věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence na účet určený insolvenčním správcem za příjem dlužníka, pokud insolvenční soud nestanoví jinak.˙.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů.
2. Vyhláška č. 94/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů.
3. Vyhláška č. 135/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění vyhlášky č. 94/2001 Sb.
4. Vyhláška č. 425/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vyhláška č. 88/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
7. Vyhláška č. 364/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3 a čl. V bo- du 11, která nabývají účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
