ZÁKON ze dne 24. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 24. listopadu 2022,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 6 odst. 1 se částka ˙1 000 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙2 000 000 Kč˙.
2. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova ˙do členského státu odlišného od˙ nahrazují slovem ˙z˙.
3. V § 94 odst. 2 se za text ˙6e˙ vkládají slova ˙nebo § 6fa˙.
4. V § 101g se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ˙ ; i pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla, sdělí tuto skutečnost v této lhůtě správci daně prostřednictvím kontrolního hlášení˙.
5. V § 101g odst. 3 se za slovo ˙do˙ vkládají slova ˙17 dnů ode dne dodání výzvy podle odstavce 2 do datové schránky nebo do˙ a za slova ˙oznámení výzvy podle odstavce 2˙ se vkládají slova ˙ , není-li doručováno do datové schránky,˙.
6. V § 101h odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova ˙ ; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla˙.
7. V § 101h se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
˙(2) Výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) až d) je poloviční, pokud je
- a)
- plátce fyzickou osobou,
- b)
- ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo
- c)
- plátce společností s ručením omezeným, která má
jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou; pro
účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem
1. první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo
2. den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni podle bodu 1.˙.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
8. V § 101h odst. 6 se slova ˙až 3˙ nahrazují slovy ˙ , 3 a 4˙.
9. V § 101h odst. 7 se slova ˙2 a 3˙ nahrazují slovy ˙3 a 4˙.
10. § 101j včetně nadpisu zní:
Povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. a) nebo poprvé k prodlení podle § 101h odst. 1 písm. b).˙.
11. V § 106 odst. 2 písm. b) bodě 1 a v § 106b odst. 1 písm. a) bodě 1 se částka ˙1 000 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙2 000 000 Kč˙.
12. V § 106b odst. 3 písm. b) se částka ˙250 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙500 000 Kč˙.
1. V případě rozhodného období podle § 6 odst. 1, § 106 odst. 2 písm. b) bodu 1, § 106b odst. 1 písm. a) bodu 1 a § 106b odst. 3 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se splnění podmínky podle § 6 odst. 1, § 106 odst. 2 písm. b) bo-du 1, § 106b odst. 1 písm. a) bodu 1 a § 106b odst. 3 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Osoba povinná k dani se dnem 1. ledna 2023 nestane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nemá povinnost podat do 15. prosince 2022 přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud její obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč
- a)
- za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci prosinec 2022, nebo
- b)
- za období předcházející měsíci prosinec 2022, ve
kterém byla osobou povinnou k dani, pokud se stala osobou povinnou k
dani po 1. prosin- ci 2021.
3. Osoba podle bodu 2, která podala do dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze v případě, že úmysl stát se takovým plátcem potvrdí sdělením správci daně do 15. prosince 2022 nebo do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení podle toho, který den nastane později.
4. Osoba povinná k dani se dnem 1. února 2023 nestane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nemá povinnost podat do 15 dnů po skončení měsíce prosinec 2022 přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud její obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč
- a)
- za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících měsíci leden 2023, nebo
- b)
- za období předcházející měsíci leden 2023, ve
kterém byla osobou povinnou k dani, pokud se stala osobou povinnou k
dani po 1. lednu 2022.
5. Osoba podle bodu 4, která podala do dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stane plátcem podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze v případě, že úmysl stát se takovým plátcem potvrdí sdělením správci daně do 16. ledna 2023.
6. Byla-li výzva podle § 101g odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na okamžik počátku, běh a délku lhůty pro změnu nebo doplnění anebo potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení § 101g odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Povinnost uhradit pokutu podle § 101h odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle § 101h odst. 1 nebo 2 anebo § 101j zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, může do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení požádat o zrušení registrace, pokud jeho obrat podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč
- a)
- za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení, nebo
- b)
- za období předcházející kalendářnímu měsíci nabytí
účinnosti tohoto ustanovení, ve kterém byl osobou povinnou k dani, pokud
se stal osobou povinnou k dani po prvním dni dvanáctého kalendářního
měsíce bezprostředně předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto
ustanovení.
9. Plátce podle § 6b nebo § 6e zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení požádat o zrušení registrace, pokud jeho obrat po- dle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozděj- ších předpisů, přesáhl 250 000 Kč, ale nepřesáhl 500 000 Kč
- a)
- za 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení, nebo
- b)
- za období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto
ustanovení, ve kterém byl osobou povinnou k dani, pokud se stal osobou
povinnou k dani po prvním dni třetího kalendářního měsíce bezprostředně
předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto ustanovení.
10. Plátce, který podle bodu 8 nebo 9 podal žádost o zrušení registrace, přestává být plátcem dnem následujícím po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace, nejdříve však dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 2a odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova ˙neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o˙ nahrazují slovy ˙nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu,˙ a body 1 až 3 se zrušují.
2. V § 2a odst. 1 písm. d) se za slova ˙daně oznámení o vstupu do paušálního režimu˙ vkládají slova ˙ , ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu,˙.
3. V § 2a odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova ˙a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti˙.
4. V § 2a odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
5. V § 2a odst. 2 písm. c) se bod 1 zrušuje.
Dosavadní body 2 až 5 se označují jako body 1 až 4.
6. V § 2a odst. 2 písm. c) bodě 4 se slova ˙2 až 4˙ nahrazují slovy ˙1 až 3˙ a částka ˙15 000 Kč˙ se nahrazuje částkou ˙50 000 Kč˙.
7. V § 2a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
˙(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním reži- mu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje.
(4) Zvolené pásmo paušálního režimu se změní od prvního dne zdaňovacího období na
- a)
- nově zvolené pásmo paušálního režimu, pokud poplatník v paušálním režimu
1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro nově zvolené pásmo paušálního režimu a
2. podá správci daně oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu, nebo
- b)
- pásmo paušálního režimu určující
výši paušální daně za zdaňovací období bezprostředně předcházející
tomuto zdaňovacímu období, pokud poplatník v paušálním režimu
1. ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro toto pásmo,
2. podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její vyšší výši z důvodu, že přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím tomuto zdaňovacímu období, a
3. pásmo paušálního režimu se nezměnilo podle písmene a).
(5) Rozhodnými příjmy pro
- a)
- první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše
1. 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
2. 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů, a
3. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z pří-jmů,
- b)
- druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše
1. 1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou, a
2. 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z pří- jmů nebo 60 % z příjmů, a
- c)
- třetí pásmo paušálního režimu jsou
příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na
to, z jaké samostatné činnosti plynou.
(6) Pro účely odstavce 5 se za příjmy ze samostatné činnosti nepovažují
- a)
- příjmy od daně osvobozené,
- b)
- příjmy, které nejsou předmětem daně, a
- c)
- příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.˙.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstav-ce 7 a 8.
8. V § 2a odst. 8 písm. a) bod 1 zní:
˙1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,˙.
9. V § 4a se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
- ˙q)
- z nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví fyzické osoby.˙.
10. V § 6 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní:
˙w) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.˙.
11. V § 7a odst. 1 písmeno a) zní:
- ˙a)
- rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu
1. nepřesáhl, nebo
2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,˙.
12. V § 7a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
- ˙b)
- vedle rozhodných příjmů má pouze
1. příjmy od daně osvobozené,
2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,˙.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písme- na c) a d).
13. V § 7a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo ˙že˙ vkládají slova ˙ukončil nebo˙.
14. V § 7a odst. 2 písmeno c) zní:
- ˙c)
- do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období
1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo
2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu.˙.
15. V § 7a odst. 3 se za slovo ˙ukončil˙ vkládají slova ˙nebo přerušil˙.
16. V § 7a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
˙(4) Pro účely odstavců 1 a 2 se za příjem ze samostatné činnosti považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.˙.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
17. V § 7a odstavec 6 zní:
˙(6) Paušální daň činí součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v paušálním režimu, a zálohy na daň pro
- a)
- zvolené pásmo paušálního režimu, nebo
- b)
- pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně
v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální daně správci
daně a jeho příjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmy
pro toto pásmo paušálního režimu.˙.
18. V § 7a se doplňuje odstavec 8, který zní:
˙(8) Poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, vede záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.˙.
19. Za § 17b se vkládá nový § 17c, který včetně nadpisu zní:
(1) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud
- a)
- není bankou a
1. je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, nebo
2. měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, nebo
- b)
- je bankou a měl rozhodné příjmy
pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň
6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021.
(2) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmů právnických osob, který má ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z činností podle odstavce 6 písm. a) až d) ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví za toto účetní období.
(3) Skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní bez zahrnutí bank, pokud úhrn rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní obdo- bí skončené od 1. ledna 2021 dosáhl alespoň 2 000 000 000 Kč. Pokud je poplatník součástí této skupiny pouze po část tohoto období, zohledňují se jeho rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pouze v poměru odpovídajícím této části. Pokud je poplatník zahrnut nebo by byl zahrnut v konsolidované účetní závěrce této skupiny na základě metody poměrné konsolidace, určí se rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pro účely posouzení výše rozhodných příjmů skupiny ve stejném poměru.
(4) Rozhodnými příjmy pro daň z neočekávaných zisků jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků s výjimkou příjmu z činností uvedených v odstavci 6 písm. e) a f), pokud poplatník elektřinu nebo plyn dodal jinému poplatníkovi, který je součástí stejné skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pro jeho vlastní spotřebu.
(5) Tuzemským příjmem se pro daň z neočekávaných zisků rozumí příjem s výjimkou příjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem.
(6) Rozhodnými činnostmi pro daň z neoče-kávaných zisků jsou činnosti uvedené v klasifika- ci NACE pod kódy
- a)
- 05.10 -- Těžba a úprava černého uhlí,
- b)
- 06 -- Těžba ropy a zemního plynu,
- c)
- 19.1 -- Výroba koksárenských produktů,
- d)
- 19.2 -- Výroba rafinovaných ropných produktů,
- e)
- 35.1 -- Výroba, přenos a rozvod elektřiny s
výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené
elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4,
- f)
- 35.2 -- Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí,
- g)
- 46.71.2 -- Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky,
- h)
- 46.71.3 -- Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky,
- i)
- 49.50.1 -- Potrubní doprava ropovodem,
- j)
- 49.50.2 ˙ Potrubní doprava plynovodem a
- k)
- 64 -- Finanční zprostředkování, kromě
pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činnosti uvedené v
klasifikaci NACE pod kódem 64.11 ˙ Centrální bankovnictví, jde-li o
poplatníka, který je bankou.
(7) Příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků se určují jako
- a)
- roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví z těchto činností u poplatníka, který není bankou, nebo
- b)
- roční čisté úrokové výnosy u poplatníka, který je bankou.
(8) V případě rozdělení poplatníka daně z příjmů právnických osob, který splňoval podmínku výše rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, se považuje tato podmínka za splněnou i u jeho právních nástupců.˙.
20. V § 19b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
- ˙g)
- příjem z nabytí spoluvlastnického
podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec
členem nebo zřizovatelem, pokud
1. na výstavbu této nemovité věci byla v období od roku 1995 do roku 2007 získána dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury nebo ze Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění pozdějších předpisů, a
2. převod této nemovité věci na jinou osobu byl po stanovenou dobu zakázán podmínkami poskytnutí dotace podle bodu 1 a jedná se o první převod po uplynutí této doby s tím, že tento převod slouží k tomu, aby tato nemovitá věc byla ve vlastnictví bytového družstva nebo fyzické osoby.˙.
21. Za § 20b se vkládají nové § 20ba až 20be, které včetně nadpisů znějí:
(1) Základ daně z neočekávaných zisků se určuje za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(2) Základem daně z neočekávaných zisků je rozdíl mezi srovnávaným základem daně a průměrem upravených srovnávacích základů daně. Pokud je tento rozdíl záporný, základ daně z neočekávaných zisků je nulový.
(3) Obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků jsou kalendářní roky 2023 až 2025.
(1) Srovnávaným základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta. Do srovnávaného základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje. Pokud je srovnávaný základ daně záporný, považuje se za nulový.
(2) Do srovnávaného základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře.
(3) Pokud zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se určuje základ daně z neočekávaných zisků, spadají jen částečně do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nespadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(4) Pokud je poplatník daně z neočekávaných zisků, který je tímto poplatníkem jen z důvodu, že je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, součástí této skupiny pouze po část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za srovnávaný základ daně se nepovažuje jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, po kterou není součástí této skupiny.
(1) Srovnávacím základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nebo daňová ztráta za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021. Do srovnávacího základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje.
(2) Do srovnávacího základu daně poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře.
(3) Srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky, za období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých poplatník byl daňovým nerezidentem, se určí ze základu daně podle právních předpisů státu, jehož byl daňovým rezidentem, obdobným způsobem jako srovnávací základ daně poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky.
(4) Srovnávacím základem daně poplatníka je i srovnávací základ daně jeho právního předchůdce v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na poplatníka. Srovnávacím základem daně poplatníka není část jeho srovnávacího základu daně v rozsahu, v jakém v důsledku přeměny přešlo jeho jmění na jeho právního nástupce. Pokud byl právní předchůdce daňovým nerezidentem a poplatník je daňovým rezidentem České republiky, určí se srovnávací základ daně právního předchůdce podle odstavce 3. Pokud se přeměna stala účinnou od 1. července 2022, postup podle vět první a druhé se nepoužije, pokud právní předchůdce neměl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč.
(5) Pokud je srovnávací základ daně určen za jinak dlouhé období než srovnávaný základ daně, za srovnávací základ daně se považuje jeho výše přepočítaná poměrně tak, jako by byl srovnávací základ daně určen za stejně dlouhé období.
(6) Upraveným srovnávacím základem daně se rozumí srovnávací základ daně zvýšený o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu.
(1) Průměr upravených srovnávacích základů se vypočítá jako aritmetický průměr. Pokud je průměr upravených srovnávacích základů daně záporný, považuje se za nulový.
(2) Průměry upravených srovnávacích základů daně poplatníků, kteří jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky a kteří mají shodné období, za které se určuje srovnávaný základ daně, lze v tomto období o shodnou částku u jednoho poplatníka zvýšit a u druhého poplatníka snížit, pokud
- a)
- toto zvýšení vede k tomu, že daň z neočekávaných zisků prvního poplatníka je nižší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo,
- b)
- toto snížení nevede k tomu, že daň z neočekávaných zisků druhého poplatníka je vyšší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, a
- c)
- je podáno oznámení o přesouvání průměrů upravených
srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky v
případě, že k přesouvání průměrů dochází na základě podaného daňového
přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných
zisků.
(3) Postup podle odstavce 2 nesmí využít poplatník daně z neočekávaných zisků, který
- a)
- je součástí více skupin podniků s neočekávanými zisky nebo
- b)
- neměl za první účetní období skončené od
1. ledna 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši
alespoň 50 000 000 Kč.
(4) K přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů může dojít na základě dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků pouze tehdy, pokud dochází k úpravě přesunu průměrů upravených srovnávacích základů z důvodu, že tento přesun nesplňuje podmínky, za kterých může být učiněn.
(5) Využije-li se postup podle odstavce 2, za průměr upravených srovnávacích základů daně se považuje takto upravený průměr upravených srovnávacích základů daně.
(6) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky může zastupující poplatník podat správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první.
(7) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky je formulářovým podáním a poplatník je v tomto oznámení povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
- a)
- své identifikační a kontaktní údaje,
- b)
- identifikační údaje poplatníků, kteří jsou součástí
skupiny podniků s neočekávanými zisky a u kterých dochází ke snížení
nebo zvýšení průměru upravených srovnávacích základů daně v důsledku
přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny
podniků s neočekávanými zisky a
- c)
- údaje o snížení a zvýšení průměrů upravených
srovnávacích základů daně, ke kterým u poplatníků, kteří jsou součástí
skupiny podniků s neočekávanými zisky, došlo za zdaňovací období nebo
období, za které se podává daňové přiznání, a o tom, mezi kterými
poplatníky došlo k přesouvání průměru upravených srovnávacích základů
daně.
(8) Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky podané po lhůtě podle odstavce 6 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(9) Zastupujícím poplatníkem se pro účely daně z neočekávaných zisků rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a který je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky a o kterém tato skupina rozhodla, že podává oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky. Skupina podniků s neočekávanými zisky může mít pouze jednoho zastupujícího poplatníka.
(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob může požádat Specializovaný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je v určitém zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob.
(2) V žádosti podle odstavce 1 je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
- a)
- identifikační údaje posuzovaných poplatníků,
- b)
- popis a dokumentace vztahu mezi poplatníky pro posouzení, zda jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky,
- c)
- zdaňovací období nebo období, za které se po-dává daňové přiznání, na která se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat, a
- d)
- návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
(3) Specializovaný finanční úřad o vydaném rozhodnutí o závazném posouzení podle odstavce 1 vhodným způsobem vyrozumí ostatní poplatníky uvedené ve výroku rozhodnutí.
22. V § 21 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
˙(5) Sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %. Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Správcem daně z neočekávaných zisků je Specializovaný finanční úřad. Daň z neočekávaných zisků je samostatnou daní z příjmů právnických osob a netvoří daňové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků z daně z příjmů právnických osob. O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.˙.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstav-ce 6 a 7.
23. V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se věta poslední zrušuje.
24. V § 30a odst. 1 a 2 se číslo ˙2021˙ nahrazuje číslem ˙2023˙.
25. Za § 30c se vkládá nový § 30d, který včetně nadpisu zní:
(1) Nemovitá věc, která byla kulturní památkou podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, ve znění účinném ke dni 31. prosince 1987, nebyla k 31. prosinci 1987 zapsaná do státního seznamu kulturních památek a nebyla prohlášena za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daní z příjmů považuje za nemovitou kulturní památku, a to i ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, započatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, je-li taková nemovitá věc nabyta ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 jiným způsobem než způsobem podle § 30 odst. 10.
(2) Poplatník může v prvním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých od 1. ledna 2022 rozhodnout, že nemovitá věc podle odstavce 1 věty první není od tohoto období pro účely daní z příjmů považována za nemovitou kulturní památku; v takovém případě se
- a)
- v daném období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji
1. zvýší o úhrn odpisů, které byly uplatněny jím nebo poplatníkem, od kterého byla nemovitá věc nabyta některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, jako výdaj ve zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému období, a
2. sníží o úhrn odpisů, které by v obdobích podle bodu 1 mohly být uplatněny, kdyby věc nebyla považována za nemovitou kulturní památku,
- b)
- od daného období pro účely daní z
příjmů zachází s takovou nemovitou věcí, jako by od 1. ledna 1988
nebyla nemovitou kulturní památkou, a
- c)
- pro účely určení zůstatkové ceny se za celkovou
výši odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 ve zdaňovacích obdobích a
obdobích, za která se podává daňové přiznání, předcházejících danému
období považuje úhrn odpisů, o které byl podle písmene a) bodu 2 snížen
výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji.
(3) Pokud poplatník postupoval ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatých před 1. lednem 2022 tak, jako by nemovitá věc podle odstavce 1 věty první nebyla nemovitou kulturní památkou, odstavec 1 věta první se nepoužije; v takovém případě poplatník nesmí uplatnit jako výdaj odpisy tak, aby v úhrnné výši přesahovaly vstupní cenu nebo zvýšenou vstupní cenu.˙.
26. V § 34g se doplňuje odstavec 6, který zní:
˙(6) Pokud ve zdaňovacím období započatém od 1. dubna 2019 do 30. dubna 2021 nebyla splněna podmínka doby použití majetku pro odborné vzdělávání podle odstavce 1, považuje se za splněnou. Počet zdaňovacích období, po která musí být podle odstavce 1 tato podmínka splněna, se v takovém případě prodlužuje o počet zdaňovacích období, ve kterých je považována za splněnou podle věty první.˙.
27. V § 38a odst. 1 se na konci textu věty osmé doplňují slova ˙a daň z neočekávaných zisků˙.
28. Za § 38a se vkládají nové § 38aa a 38ab, které včetně nadpisů znějí:
(1) Pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků se použijí obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Poslední známá daňová povinnost pro účely záloh na daň z neočekávaných zisků zahrnuje daň z neočekávaných zisků.
(2) Zálohy na daň z neočekávaných zisků platí pouze poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků v části zálohového období spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(3) Poplatníkem zálohy na daň z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, nebo by jím byl, pokud by toto bezprostředně předcházející období spadalo do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(1) První zálohové období pro daň z neočekávaných zisků poplatníka daně z příjmů právnických osob, který by byl poplatníkem daně z neočekávaných zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, je období od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků.
(2) Pro účely poslední známé daňové povinnosti pro zálohy na daň z neočekávaných zisků splatných v prvním zálohovém období pro daň z neočekáváných zisků podle odstavce 1 se částka
- a)
- oznámená poplatníkem zálohy na daň
z neočekávaných zisků správci daně v oznámení o fiktivní dani z
neočekávaných zisků jako částka, která by byla daní z neočekávaných
zisků, pokud by poslední zdaňovací období nebo období, za které se
podává daňové přiznání, skončená před 1. lednem 2023 spadala do období
uplatnění daně z neočekávaných zisků (dále jen ˙fiktivní daň z
neočekávaných zisků˙), považuje za daň z neočekávaných zisků tvrzenou
poplatníkem za toto poslední období; tato částka je jako poslední známá
daňová povinnost účinná od prvního dne prvního zálohového období pro daň
z neočekáváných zisků, a
- b)
- fiktivní daně z neočekávaných zisků určená v
rozhodnutí správce daně o výši záloh na daň z neočekávaných zisků
považuje za daň z neočekávaných zisků stanovenou správcem daně za toto
poslední období.
(3) Poplatník zálohy na daň z neočekávaných zisků je povinen správci daně oznámit fiktivní daň z neočekávaných zisků za poslední zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, skončené před 1. lednem 2023, a to do posledního dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za toto poslední období. Pokud uplynula lhůta pro podání přiznání za toto poslední období před 3. červencem 2023, lhůta pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků se prodlužuje do 3. července 2023. Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky se podává do uplynutí lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první.
(4) Povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nevzniká, pokud před uplynutím lhůty pro podání tohoto oznámení uplynula lhůta pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků a poplatník podal daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za toto období.
(5) Poplatník v oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků uvede údaje, které by uvedl v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků.
(6) Pokud není splněna povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo pokud není oznámená nebo určená částka fiktivní daně z neočekávaných zisků ve správné výši, správce daně rozhodne o výši záloh na daň z neočekávaných zisků a v rozhodnutí určí výši fiktivní daně z neočekávaných zisků.
(7) Splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků nebo přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto oka-mžicích. Nevznikne-li povinnost podat oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků, splatnost zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, nebo splatné přede dnem jeho podání, je-li podáno opožděně, se posouvá na den splatnosti první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po těchto okamžicích. Pokud by posunutím splatnosti byla záloha placena v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než do kterých spadala původní splatnost zálohy, záloha se neplatí.˙.
29. V § 38b se částka ˙15 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙50 000 Kč˙.
30. V § 38da odst. 4 se za slovo ˙zástupce˙ vkládá slovo ˙zpřístupněnu˙, slova ˙mu byla zřízena˙ se nahrazují slovy ˙se zřizuje˙ a na konci textu odstavce se doplňují slova ˙ ; při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle zákona upravujícího elektronické úkony a autorizovanou konverzi dokumentů, kterou lze znepřístupnit na žádost˙.
31. V § 38g odst. 1 se částka ˙15 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙50 000 Kč˙.
32. V § 38g odst. 2 se částka ˙6 000 Kč˙ nahrazuje částkou ˙20 000 Kč˙.
33. V § 38lc se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
˙(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, podá oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti.˙.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
34. V § 38lc odst. 7 se slova ˙nebo 2˙ nahrazují slovy ˙ , 2 nebo 3˙.
35. Na konci nadpisu § 38ld se doplňují slova ˙při vstupu do paušálního režimu˙.
36. V § 38ld odst. 2 se číslo ˙3˙ nahrazuje čís-lem ˙4˙.
37. V § 38ld odst. 3 se slova ˙příslušné okresní˙ nahrazují slovem ˙České˙.
38. Za § 38ld se vkládají nové § 38lda a 38ldb, které včetně nadpisů znějí:
(1) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu.
(2) V oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
- a)
- zdaňovací období, od kterého mění zvolené pásmo paušálního režimu, a
- b)
- nově zvolené pásmo paušálního režimu.
(3) Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(1) Oznámení o jiné výši paušální daně může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nepřesáhl rozhodné příjmy pro jiné než zvolené pásmo paušálního režimu.
(2) V oznámení o jiné výši paušální daně je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
- a)
- zdaňovací období, za které má být paušální daň v jiné výši,
- b)
- pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně a
- c)
- skutečnost, zda překročil rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu.
(3) Oznámení o jiné výši paušální daně podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.˙.
39. § 38lf včetně nadpisu zní:
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí správci daně nesplnění podmínek pro
- a)
- to, aby se stal poplatníkem v paušálním režimu,
- b)
- nově zvolené pásmo paušálního režimu,
- c)
- jinou výši paušální daně.
(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob oznámí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém toto nesplnění zjistil.
(3) Zjistí-li správce daně nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích tohoto nesplnění.˙.
40. Za § 38lg se vkládá nový § 38lga, který včetně nadpisu zní:
(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přestal být osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění nebo podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, může společně s oznámením o ukončení paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
(2) Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 České správě sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
(3) Na předání údajů podle odstavce 2 se hledí jako na podání oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, která učinil poplatník.˙.
41. V § 38lk odst. 1 větě první se za slovo ˙zálohy˙ vkládají slova ˙pro zvolené pásmo paušálního režimu˙.
42. V § 38lk odstavec 7 zní:
˙(7) Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí
- a)
- 100 Kč pro první pásmo paušálního režimu,
- b)
- 4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a
- c)
- 9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.˙.
43. V § 38lm odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo ˙neplatí˙ vkládají slova ˙pro přeplatek ve výši, ve které nemůže zaniknout podle odstavce 2˙.
44. V § 38lm odstavec 2 zní:
˙(2) Přeplatek na společném osobním daňovém účtu za zdaňovací období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, zaniká ve výši plateb, které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění. To neplatí pro poplatníka, který za toto období nemá povinnost ani možnost podat přehled příjmů a výdajů podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo přehled o daňovém základu podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.˙.
45. V § 38lm se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
˙(3) Vratitelný přeplatek na společném osobním daňovém účtu nevzniká ve výši přeplatku, ve které může zaniknout podle odstavce 2.˙.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
46. V § 38lm odst. 4 písm. a) se za slova ˙paušální zálohy˙ vkládají slova ˙pro první pásmo paušálního režimu˙.
1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Na poplatníka, který byl poplatníkem v paušálním režimu k 31. prosinci 2022 a nepřestal jím být uplynutím 31. prosince 2022, se hledí, jako by k 1. lednu 2023 zvolil první pásmo paušálního režimu, pokud nepodá oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu pro zdaňovací období kalendářního roku 2023.
3. Poplatník, který podal žádost o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty podle čl. II bodu 8 nebo 9 a kterému nebylo oznámeno rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace, do 31. prosince 2022, se pro účely paušálního režimu od 1. ledna 2023 nepovažuje za plátce daně z přidané hodnoty, pokud je poplatníkovi oznámeno rozhodnutí, kterým mu je zrušena registrace, do 16. ledna 2023.
4. Ustanovení § 4a písm. q) a § 19b odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na bezúplatný příjem vzniklý přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 7a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2022.
6. Ustanovení § 7a odst. 4 a § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2022.
7. Ustanovení § 17c, § 20ba, § 20bb, § 20bc, § 20bd, § 20be, § 21 odst. 5, § 38a odst. 1, § 38aa a § 38ab zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí pro část zdaňovacího období, ve kterém nastane den 1. ledna 2023, od 1. ledna 2023.
8. Na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pořízený od 1. ledna 2022 lze od 1. ledna 2022 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Povinnost uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy v případě nesplnění povinnosti podle § 38da odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb. a zákona č. 221/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 4 větě první se slova ˙osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci˙ nahrazují slovy ˙15 dnů ode dne˙.
2. V § 48d odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou ˙Osoba samostatně výdělečně činná může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) učinit Čes- ké správě sociálního zabezpečení prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo s oznámením o ukončení paušálního režimu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.˙.
3. V § 120a větě první se za slovo ˙úřadu˙ vkládají slova ˙nebo orgánu Finanční správy České republiky˙.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 5b odst. 3 se za slovo ˙základu˙ vkládají slova ˙pro pásmo paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň˙.
2. V § 5b odst. 4 větě poslední se slova ˙vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním˙ nahrazují slovy ˙vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem ve zvoleném pásmu paušálního˙.
3. V § 13a se doplňuje odstavec 10, který zní:
˙(10) Na částky, které nejsou zálohami na pojistné ani doplatkem na pojistném, převedené orgány Finanční správy České republiky za rozhodné období ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani a která má povinnost nebo možnost podat přehled o příjmech a výdajích, se pro účely stanovení přeplatku nebo doplatku na pojistném na důchodovém pojištění hledí jako na zálohy na pojistné zaplacené za rozhodné období.˙.
4. V § 14 odstavec 3 zní:
˙(3) Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro
- a)
- první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %,
- b)
- druhé pásmo paušálního režimu 25 500 Kč a
- c)
- třetí pásmo paušálního režimu 39 000 Kč.˙.
5. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova ˙daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok˙ nahrazují slovy ˙přehledu o příjmech a výdajích podle věty první˙.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 260/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 3a odstavec 5 zní:
˙(5) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro
- a)
- první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2,
- b)
- druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a
- c)
- třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.˙.
2. V § 3a se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
˙(6) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna jiné paušální dani než pro zvolené pásmo paušálního režimu, je vyměřovací základ pro pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně.
(7) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, po které byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Pro vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, a osoby samostatně výdělečně činné, která byla alespoň po část rozhodného období poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů není rovna paušální dani, se nepoužijí odstavce 3 a 4.˙.
3. V § 8 odst. 5 se věta druhá zrušuje.
4. V § 8 se doplňuje odstavec 7, který zní:
˙(7) Na částky převedené orgány Finanční správy České republiky ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani a která má povinnost nebo možnost podat přehled o daňovém základu, se hledí jako na zálohy zaplacené příslušné zdravotní pojišťovně.˙.
5. V § 8a se slova ˙stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu stanoveného podle § 3a odst. 2˙ nahrazují slovy ˙pro zvolené pásmo paušálního režimu stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny vyměřovacího základu stanoveného v § 3a odst. 5 pro dané zvolené pásmo paušálního režimu˙.
6. V § 20 odst. 2 písm. d) se za slovo ˙režimu,˙ vkládají slova ˙s výjimkou části záloh převyšující pojistné těchto osob, pokud je jejich daň rovna paušální dani˙, slovo ˙republiky,˙ se nahrazuje slovy ˙republiky a˙ a slova ˙ , a částky převedené orgány Finanční správy České republiky ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, která nesplňovala podmínky, za kterých se stane poplatníkem v paušálním režimu˙ se zrušují.
7. V § 24 odst. 2 větě poslední se slova ˙daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok˙ nahrazují slovy ˙přehledu o výši daňového základu podle věty první˙.
8. V § 24 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova ˙ , a jsou-li podávána při ukončení výdělečné činnosti, učinit společně s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu správci centrálního registru pojištěnců prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky˙.
V § 10 odst. 3 větě třetí zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se za slovo ˙zahájení˙ vkládají slova ˙nebo ukončení˙, za slovo ˙režimu˙ se vkládají slova ˙nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu˙ a na konci textu věty se doplňují slova ˙ ; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky˙.
V § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb., se slova ˙mu byla zřízena˙ nahrazují slovy ˙se zřizuje˙ a na konci textu odstavce se doplňují slova ˙ ; při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle jiného právního předpisu5), kterou lze znepřístupnit na žádost˙.
Povinnost uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy v případě nesplnění povinnosti podle § 72 odst. 6 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se mění takto:
1. V § 1 se doplňuje odstavec 6, který zní:
˙(6) Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky.˙.
2. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
Do vlastního příjmu manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.˙.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 2 až 5 a 8 až 10, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.