ZÁKON ze dne 24. listopadu 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 24. listopadu 2022,
kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. a zákona č. 287/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které včetně poznámky pod čarou č. 57 zní:
˙w) stanovuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup hodiny představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle nařízení Rady (EU) 2022/185457).
––––––––––––––––––––
- 57)
- Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.˙.
2. V § 19d se na konci odstavce 4 doplňuje věta ˙Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu.˙.
3. V části první hlava čtvrtá včetně nadpisu zní:
(1) Poplatníkem odvodu z nadměrných příjmů je osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2022/185457).
(2) Poplatníkem odvodu je dále osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které
- a)
- jsou přímo nebo nepřímo propojené podle čl. 6 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2022/185457) s jiným poplatníkem odvodu a
- b)
- dodávají elektřinu na velkoobchodní trh s elektřinou.
(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů je nadměrný příjem.
(2) Nadměrným příjmem se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí kladný rozdíl mezi tržním příjmem a stropem tržního příjmu za odvodové období.
(3) Tržním příjmem z prodeje elektřiny se pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozumí tržní příjem podle nařízení Rady (EU) 2022/185457), pokud jde o elektřinu vyrobenou na území České republiky dodanou do elektrizační soustavy s výjimkou dodané regulační energie.
(4) Vláda stanoví nařízením způsob, jakým se určí výše nadměrného příjmu na základě čistých tržeb z prodeje vyrobené elektřiny včetně vlivu zajišťovacích obchodů předmětných příjmů z prodeje elektřiny.
(5) Při určení, zda tržní příjem spadá do odvodového období, se zohlední také veškeré tržní příjmy z prodeje elektřiny dodané v tomto období, a to bez ohledu na to, kdy má dojít k úhradě za toto dodání.
(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny vyrobené
- a)
- ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 1 MW včetně,
- b)
- z podporovaného zdroje energie s registrovanou podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie formou
1. výkupní ceny,
2. aukčního bonusu, nebo
3. zeleného bonusu na elektřinu v hodinovém režimu u zdroje uvedeného do provozu nebo modernizovaného ode dne 1. ledna 2022,
- c)
- v přečerpávací vodní elektrárně
nebo ve výrobně elektřiny využívající energii vody s registrovanou
podporou elektřiny podle zákona upravujícího podporované zdroje energie,
kterým je stanoven špičkový nebo pološpičkový provoz v povolení k
nakládání s vodami nebo jiném rozhodnutí, nebo
- d)
- z biometanu.
(2) Předmětem odvodu dále není nadměrný příjem za redispečink podle přímo použitelného předpisu upravujícího vnitřní trh s elektřinou a náhrady za neodebranou elektřinu.
(1) Předmětem odvodu z nadměrných příjmů není nadměrný příjem z prodeje elektřiny dosažený poplatníkem odvodu, pokud tuto elektřinu na velko-obchodní trh s elektřinou následně dodal jiný poplatník odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, a to v rozsahu odvodové povinnosti vzniklé v souvislosti s touto elektřinou tomuto jinému poplatníkovi.
(2) Poplatník odvodu, jímž vyrobená elektřina byla na velkoobchodní trh s elektřinou následně dodána jiným poplatníkem odvodu, který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený, ručí za odvod z nadměrných příjmů nebo zálohu k tomuto odvodu hrazené tímto jiným poplatníkem.
(3) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka odvodu také částka odpovídající výši odvodu z nadměrných příjmů, který by vznikl z nadměrného příjmu podle odstavce 1, pokud by nebyl vyňat z předmětu odvodu z nadměrných příjmů, a to v rozsahu, v jakém tuto částku hradí jinému poplatníkovi odvodu, kterému dodal elektřinu a který je s tímto poplatníkem přímo nebo nepřímo propojený.
Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu vyčísleného v české měně.
(1) Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené
- a)
- využitím energie větru 180 eur,
- b)
- využitím energie slunečního záření 180 eur,
- c)
- využitím geotermální energie 180 eur,
- d)
- využitím energie vody bez využití přehradní nádrže 180 eur,
- e)
- z plynného paliva z biomasy 240 eur,
- f)
- z pevného paliva z biomasy 210 eur,
- g)
- energetickým využitím odpadu s výjimkou biomasy 100 eur,
- h)
- z jaderné energie 70 eur,
- i)
- z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve
výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem největšího
výrobního zdroje ve výrobně elektřiny
1. do 140 MW včetně 230 eur,
2. nad 140 MW 170 eur,
- j)
- z minerálních olejů 180 eur,
- k)
- z rašeliny 180 eur.
(2) V případě, kdy je elektřina vyráběna ve výrobně elektřiny využitím více druhů paliv podle odstavce 1, použije se strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva. Pokud poplatník odvodu vyrábí elektřinu ve více výrobnách elektřiny, použije se vážený průměr stropů tržního příjmu jednotlivých výroben, kde váhami jsou množství elektřiny vyrobené v jednotlivých výrobnách elektřiny za odvodové období. Pokud pro některou výrobnu elektřiny strop tržního příjmu stanoven není, použije se pro výpočet váženého průměru průměrná prodejní cena elektřiny v odvodovém období a vahou je množství vyrobené elektřiny v této výrobně.
(3) Dojde-li ke zvýšení ceny povolenky na emise skleníkových plynů nad 90 eur za 1 povolenku, může vláda pro zdroje uvedené v odstavci 1 písm. i) nařízením stanovit odpovídající vyšší strop tržního příjmu.
(1) Prvním odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je prosinec 2022.
(2) Druhým odvodovým obdobím odvodu z nadměrných příjmů je kalendářní rok 2023.
(3) Ustanovení nařízení Rady (EU) 2022/ /185457) týkající se odvodu z nadměrných příjmů se obdobně použijí i po 30. červnu 2023.
(1) Pro účely odvodu z nadměrných příjmů se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.
(2) Pro přepočet české nebo cizí měny na euro se pro účely odvodu z nadměrných příjmů použije obdobně způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů. Při tom se použijí kurzy vyhlášené Evropskou centrální bankou.
(1) Odvod z nadměrných příjmů je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.
(2) Pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.
V případě výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem 8. října 2022 je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon k tomuto dni. V ostatních případech je pro účely odvodu z nadměrných příjmů rozhodný instalovaný elektrický výkon ke dni uvedení výrobny elektřiny do provozu.
(1) Správu odvodu z nadměrných příjmů vykonává Energetický regulační úřad.
(2) Správce odvodu může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky. Spory mezi správci odvodu o provedení dožádaných úkonů rozhoduje Ministerstvo financí.
(3) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.
(1) Odvod z nadměrných příjmů za druhé odvodové období se platí prostřednictvím záloh na odvod.
(2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc.
(3) Při stanovení zálohy na odvod se postupuje obdobně jako při stanovení odvodu.
(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat hlášení zálohy na odvod do 25 dnů po uplynutí zálohového období a ve stejné lhůtě ji zaplatit.
(2) Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může poplatník odvodu nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží.
(1) Poplatník odvodu z nadměrných příjmů je povinen podat vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů za
- a)
- první odvodové období do 2 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období,
- b)
- druhé odvodové období do 3 měsíců po uplynutí tohoto odvodového období.
(2) Poplatník odvodu, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných ve vyúčtování odvodu za druhé odvodové období. Vláda stanoví nařízením okruh těchto údajů a minimální rozsah jejich ověření.
(1) Hlášení nebo vyúčtování odvodu z nadměrných příjmů není povinen podat poplatník odvodu, kterému nevznikla v zálohovém nebo odvodovém období povinnost k úhradě zálohy nebo odvodu.
(2) Na hlášení zálohy a vyúčtování odvodu se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení a vyúčtování plátce daně.
(3) Hlášení zálohy a vyúčtování odvodu lze podat pouze elektronicky.
(4) Vláda pro účely odvodu z nadměrných příjmů stanoví nařízením formát a vzor formulářového podání.˙.
4. Za § 96d se vkládá nový § 96e, který včetně nadpisu zní:
(1) Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynu odebíral elektřinu nebo plyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou.
(2) Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen ˙nadměrný majetkový prospěch˙), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu.
(3) Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný do šesti měsíců od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda.
(4) Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu.
(5) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu (dále jen ˙neoprávněný majetkový prospěch˙), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu.
(6) Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně.
(7) Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad.˙.
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
