406

ZÁKON
ze dne 25. října 2000
o hospodaření energií


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

      Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšími palivy. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.

§ 2

Základní pojmy

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,

b)

obnovitelným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál se obnovuje přírodními procesy,

c)

druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie a při likvidaci odpadů,

d)

přírodním energetickým zdrojem obnovitelný i neobnovitelný zdroj, jehož energetický potenciál je využíván v energetickém hospodářství,

e)

energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií,

f)

účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.

HLAVA II

ENERGETICKÜ KONCEPCE

§ 3

Státní energetická koncepce

      (1)  Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí.

      (2)  Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ,,ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě.

      (3)  Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

§ 4

Územní energetická koncepce

      (1)  Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

      (2)  Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování.

      (3)  Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis.

      (4)  Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje.

      (5)  Územní energetická koncepce obsahuje

a)

rozbor trendů vývoje poptávky po energii,

b)

rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,

c)

hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie,

d)

hodnocení ekonomicky využitelných úspor z hospodárnějšího využití energie,

e)

řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí.¹)

      (6)  K účasti na vypracování územní energetické koncepce si kraj může vyžádat součinnost držitelů autorizace na podnikání v energetických odvětvích,²) dodavatelů tuhých a kapalných paliv, kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu krajem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout v rozsahu a lhůtě stanovené ve výzvě bezúplatně podklady.

      (7)  Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5.


HLAVA III

NÁRODNÍ PROGRAM HOSPODÁRNÜHO NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ A VYUŽÍVÁNÍ JEJÍCH OBNOVITELNîCH A DRUHOTNîCH ZDROJ®

§ 5

      (1)  Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen ,,Program") je dokument vyjadřující cíle týkající se snižování spotřeby energie, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje³) a ochrany životního prostředí.

      (2)  Návrh Programu zpracovává na čtyřleté období ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a při tom vychází ze schválené státní energetické koncepce a z podkladů, které za tím účelem obdrží od ústředních správních úřadů, a předkládá jej ke schválení vládě.

      (3)  Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí zpracovává návrhy na změnu Programu a předkládá je ke schválení vládě.

      (4)  K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

a)

energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie,

b)

rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla,

c)

modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d)

moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e)

rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f)

osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,

g)

vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií,

h)

zpracování územních energetických koncepcí.

      (5)  Program je uveřejňován v Obchodním věstníku.

      (6)  Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.


HLAVA IV

NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6

Účinnost užití energie

      (1)  Ten, kdo vyrábí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou vyhláškou. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (2)  Ten, kdo rozvádí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro přenos a distribuci elektřiny a rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod elektřiny a tepelné energie zajistit nepřekročení maximálních ztrát energie stanovených vyhláškou. Tuto
povinnostmá i v případě změny dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu.⁴)

      (3)  Výrobce, dovozce nebo distributor⁵) může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou vyhláškou. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.

      (4)  Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy. K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu⁴) ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu podle § 9 tohoto zákona.

      (5)  Požadavky podle odstavce 4 nemusí být splněny při změně dokončené stavby u budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu.⁶)

      (6)  Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových staveb nebo při užívání staveb dokončených po jejich změně překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody stanovené vyhláškou.

      (7)  Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.

      (8)  Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody stanovenými vyhláškou, s výjimkou

a)

dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,

b)

dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku,

c)

dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.

§ 7

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

      (1)  Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.

      (2)  Každý výrobce elektřiny z tepelných proce- sů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MWe a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MWe.

      (3)  Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie.

      (4)  Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška.

§ 8

Energetické štítky

      (1)  Tuzemští výrobci nebo dovozci hromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška, (dále jen ,,energetické spotřebiče") jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen ,,štítky"). Údaje na štítku musí být v českém jazyce.

      (2)  Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědny za správnost údajů, které uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci.

      (3)  Štítek musí obsahovat zejména údaje o měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetické účinnosti spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti pro daný typ spotřebičů a údaje o možných negativních vlivech provozu a likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob.

      (4)  Tuzemští výrobci, dovozci nebo distributoři nesmějí používat značky, symboly a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl.

      (5)  Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě.

      (6)  K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat zejména

a)

obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,

b)

všeobecnou charakteristiku výrobku,

c)

údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,

d)

výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče,

e)

návod k obsluze.

      (7)  Pokud jsou energetické spotřebiče nabízeny v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, kdy si zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejce zajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 6 před uzavřením kupní smlouvy.

      (8)  Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu 5 let po ukončení výroby jednotlivého typu.

      (9)  Podrobnosti označování energetických spotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška.

§ 9

Energetický audit

      (1)  Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat

a)

hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,

b)

celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,

c)

návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění,

d)

závěrečný posudek energetického auditora.

      (2)  Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova.

      (3)  Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na

a)

každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,

b)

organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota,

c)

fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená její hodnota.

      (4)  Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce.²)

      (5)  U nové stavby, nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.

      (6)  Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.

      (7)  Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška.

§ 10

Energetický auditor

      (1)  Energetický auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem.

      (2)  Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je

a)

složení odborné zkoušky,

b)

způsobilost k právním úkonům,

c)

bezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo jiný trestný čin související s předmětem činnosti auditora,

d)

požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 4.

      (3)  Odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje ministerstvo.

      (4)  Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání technického nebo příslušného přírodovědného směru a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání technického směru a 6 let praxe v oboru.

      (5)  Uchazeč podává ministerstvu písemnou žádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanoví vyhláška.

      (6)  K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce 5 se připojí

a)

doklad o odborné způsobilosti,

b)

výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 mě-síce,

c)

kopie zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel s potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora,

d)

doklad o složení odborné zkoušky.

      (7)  Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) provést energetický auditor, který

a)

má majetkovou účast ve společnosti nebo družstvu zadavatele energetického auditu,

b)

je společníkem nebo členem družstva zadavatele, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli,

c)

je osobou blízkou⁷) osobám, které mají ve fyzických nebo právnických osobách, kde se provádí energetický audit, postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.

      (8)  Energetický auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

      (9)  Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný
zákon.
§ 11

Působnost ministerstva

      (1)  Ministerstvo v rozsahu své působnosti

a)

rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5),

b)

sleduje vývoj účinnosti užití energie a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií,

c)

vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

d)

zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie,

e)

zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

f)

rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů,

g)

rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů,

h)

rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 7 a 8 nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění energetického auditu stanoveného tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel.

      (2)  Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit k tomu určenou organizační složku státu.


HLAVA V

KONTROLA A OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJM®

§ 12

Kontrola a sankce

      (1)  Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a ukládání pokut za porušení těchto ustanovení upravuje zvláštní zákon.²)

      (2)  Pokutu lze uložit

a)

až do výše 5 000 000 Kč za porušení povinností podle § 4 odst. 6, § 6 odst. 1 až 4, 6 a 8, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 6 a 8, § 9 odst. 3 písm. b) a c) a § 9 odst. 4 a 5,

b)

až do výše 1 000 000 Kč za porušení povinností podle § 6 odst. 7, § 8 odst. 7, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 9,

c)

až do výše 100 000 Kč za porušení povinnosti podle § 6 odst. 7 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou podnikatelskou činnost,

d)

až do výše 100 000 Kč za porušení povinností podle § 9 odst. 2 a § 10 odst. 7 a 8.

§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

      (1)  Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy⁸) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

      (2)  Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy⁸) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1.


HLAVA VI

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 14

      (1)  Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (2)  Povinnost podle § 6 odst. 7 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (3)  Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      (4)  Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu.⁹)

      (5)  Ministerstvo vydá vyhlášku s vymezením zdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné, a k provedení § 6 až 10.

      (6)  Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST DRUHÁ

ÚČINNOST

§ 15

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.




Klaus v. r.


Havel v. r.


Zeman v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

²)

Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

³)

§ 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

⁴)

§ 139b odst. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

§ 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

⁶)

Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

§ 116 občanského zákoníku.

⁸)

§ 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.