150

ZÁKON
ze dne 28. dubna 2011,
kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb.,
o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. I

      Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 153/2010 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2, § 80 odst. 1 písm. a) a v § 80 odst. 2 se slova ˙Evropských společenství˙ nahrazují slovy ˙Evropské unie˙.

      2.  V § 34 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Je-li věcí podle odstavce 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka a je-li tento přestupek projednán v blokovém řízení, policie takovou látku zničí nebo zaeviduje k účelům podle § 38.˙.

      3.  V § 60 odst. 2 se za větu první vkládá věta ˙Policie dále učiní nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného informačního systému.˙.

      4.  V § 66 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 zní:

      ˙(2)  Policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby²⁰), agendového informačního systému evidence občanských průkazů²¹), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů²²), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů²²), agendového informačního systému evidence obyvatel²³), evidence údajů o mýtném²⁴), katastru nemovistostí²⁵), základního registru obyvatel³³), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci³³), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí³³), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností³³), informačního systému územní identifikace³³), registru silničních vozidel³⁴), centrálního registru silničních vozidel³⁴), registru historických a sportovních vozidel³⁴), registru řidičů¹⁰) a centrálního registru řidičů¹⁰) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního systému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; v případě databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby se informace poskytne ve formě a v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem²⁰).

––––––––––––––––––––

³³)

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.

³⁴)

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.˙.

      5.  V § 79 odst. 2 se slova ˙konkrétního trestního řízení˙ nahrazují slovy ˙šetření konkrétního trestného činu nebo správního deliktu˙.

      6.  V § 80 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:

      ˙(7)  Policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů.

      (8)  Policie dále může

a)

vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,

b)

požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů.

      (9)  K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen ˙úřad˙) podle jiného právního předpisu.˙.

      7.  Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 80a

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

      (1)  Policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a)

členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen ˙přidružený stát˙) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b)

orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ˙evropský orgán˙) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ˙evropský informační systém˙) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

      (2)  Policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

      (3)  Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.˙.

      8.  V § 83 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ˙U osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných podle § 80a odst. 1 také uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a povahu takového příjemce.˙.

      9.  V § 83 odst. 2 písm. b) se slova ˙Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen ˙úřad˙)˙ nahrazují slovem ˙úřadu˙.

      10.  V § 87 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.˙.

      11.  V § 95 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Je-li zaručena vzájemnost, stát uhradí škodu jinému státu způsobenou na jeho území policistou vyslaným k plnění úkolů do zahraničí. Stát uhradí členskému státu, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu také v případě, že takový stát nebo orgán poskytl náhradu škody způsobené tím, že policie pře-dala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu nebo přidruženému státu uhradí stát škodu podle věty druhé, jen je-li zaručena vzájemnost.˙.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o Vojenské policii

Čl. II

      Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb., zákona č. 213/2000 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto:

      1.  Za hlavu druhou se vkládá nová hlava třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8 až 18 zní:

˙HLAVA TŘETÍ

PRÁCE S INFORMACEMI

§ 35a

Obecná ustanovení o zpracování informací a osobních údajů Vojenskou policií

      (1)  Vojenská policie zpracovává v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem informace včetně osobních údajů v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

      (2)  Zpracovávané informace musí Vojenská policie zabezpečit před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou, odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním. Vojenská policie dále učiní nezbytná opatření pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozovaného informačního systému. Tímto nejsou dotčeny povinnosti podle zvláštního právního předpisu⁸).

§ 35b

Pořizování záznamů

      (1)  Vojenský policista je oprávněn, je-li to potřebné pro plnění úkolů Vojenské policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě také zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.

      (2)  Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je Vojenská policie povinna informace o zřízení takových sy-stémů vhodným způsobem uveřejnit.

§ 35c

      (1)  Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu. Správce evidence nebo zpracovatel poskytne informace bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro poskytnutí informací Vojenské policii jiný režim⁹).

      (2)  Vojenská policie může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat od správce evidence nebo zpracovatele poskytnutí informací z agendového informačního systému evidence občanských průkazů¹⁰), agendového informačního systému evidence cestovních dokladů¹¹), agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů¹¹), agendového informačního systému evidence obyvatel¹²), evidence údajů o mýtném¹³), katastru nemovitostí¹⁴), základního registru obyvatel¹⁵), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci¹⁵), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí¹⁵), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností¹⁵), informačního systému územní identifikace¹⁵), registru silničních vozidel¹⁶), centrálního registru silničních vozidel¹⁶), registru historických a sportovních vozidel¹⁶), registru řidičů¹⁷) a centrálního registru řidičů¹⁷) a informačního systému cizinců¹⁸) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě agendového informačního systému evidence občanských průkazů a agendového informačního sy-stému evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup.

      (3)  Vojenská policie je oprávněna žádat o poskytnutí informací podle odstavců 1 a 2 pouze způsobem, který jí umožní uchovávat identifikační údaje o útvaru Vojenské policie nebo o vojenském policistovi, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O skutečnostech podle věty první jsou správce evidence nebo zpracovatel povinni zachovávat mlčenlivost.

      (4)  Opatření k evidenční ochraně osobních údajů chráněné osoby provádí na základě žádosti Vojenské policie Ministerstvo vnitra.

§ 35d

      (1)  Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají (dále jen ˙subjekt údajů˙), pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.

      (2)  Shromažďovat údaje o rasovém původu, náboženském nebo politickém přesvědčení, o příslušnosti k zákonem nezakázanému sdružení nebo sexuálním chování lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.

§ 35e

Zpracovávání osobních údajů při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů

      (1)  Při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů je Vojenská policie při zpracovávání osobních údajů povinna

a)

stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, a osobní údaje zpracovávat pouze k tomuto účelu a v rozsahu nezbytném k jeho naplnění,

b)

uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,

c)

zpracovávat osobní údaje podle tohoto ustanovení odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie,

d)

neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen ˙úřad˙) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

      (2)  Vojenská policie může při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů

a)

zpracovávat nepřesné nebo neověřené osobní údaje; pokud je to možné, osobní údaje takto označí,

b)

shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,

c)

zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny,

d)

sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.

      (3)  Vojenská policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu subjektu údajů; přitom je povinna dbát práva na ochranu jeho soukromého a osobního života. Není-li tím ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů, je Vojenská policie povinna subjektu údajů sdělit, že zpracovává jeho osobní údaje, nebo provést likvidaci jeho osobních údajů.

      (4)  Podle ustanovení této hlavy zpracovává Vojenská policie osobní údaje také při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 35f

Zpracovávání osobních údajů při pátrání po vojácích

      (1)  Vyhlásí-li Policie České republiky pátrání po vojákovi, je Vojenská policie oprávněna v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a zpracovávat citlivé údaje tohoto vojáka, je-li to nezbytné k jeho nalezení.

      (2)  Vojenská policie provede likvidaci osobních údajů vojáka uvedeného v odstavci 1 bez zbytečného odkladu po jeho nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,

a)

byl-li voják pohřešován nebo hledán opakovaně,

b)

lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešován nebo hledán, nebo

c)

jsou-li jeho osobní údaje zpracovávány při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů.

§ 35g

Zveřejňování osobních údajů

      Vojenská policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů nebo při pátrání po vojácích.

§ 35h

Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů

      (1)  Vojenská policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje i nadále potřebné při předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů nebo při pátrání po vojácích. Zjistí-li při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné, provede bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.

      (2)  Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo se jedná o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo elektronické podobě.

      (3)  Vojenská policie osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.

§ 35i

Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

      (1)  Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů sdělí do 60 dnů ode dne jejího doručení bezplatně osobní údaje vztahující se k subjektu údajů, které zpracovává, pokud tomu nebrání důvody uvedené v odstavci 4. U osobních údajů zpřístupněných nebo pře-daných podle § 35k odst. 1 také uvede, zda byly pře-dány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a povahu takového příjemce.

      (2)  Vojenská policie na písemnou žádost subjektu údajů provede neprodleně po jejím doručení bezplatně

a)

opravu, likvidaci nebo doplnění nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k subjektu údajů nebo subjektu údajů poskytne vysvětlení. Pokud by opravou, likvidací nebo doplněním osobních údajů bylo ohroženo předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů, může Vojenská policie místo těchto operací připojit k souboru opravné prohlášení,

b)

označení údajů vztahujících se k subjektu údajů, jestliže subjekt údajů popírá jejich přesnost a nelze zjistit, zda jsou přesné nebo nikoli. Toto označení se odstraní pouze se souhlasem subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu anebo úřadu.

      (3)  Novou žádost v téže věci lze podat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti předchozí.

      (4)  Vojenská policie žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by sdělením nebo likvidací došlo k ohrožení

a)

předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů,

b)

utajovaných informací, nebo

c)

oprávněných zájmů třetí osoby.

      (5)  O vyřízení žádosti Vojenská policie žadatele písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti došlo k ohrožení předcházení a odhalování trestné činnosti a dokumentování trestných činů, vyrozumí žadatele písemně o tom, že nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Informace o vyřízení žádosti musí obsahovat poučení o tom, že žadatel má právo obrátit se na úřad.

§ 35j

Předávání nebo zpřístupňování osobních údajů

      (1)  Vojenská policie předává nebo zpřístupňuje osobní údaje jiným orgánům nebo osobám,

a)

stanoví-li tak zvláštní právní předpis, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,

b)

je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat,

c)

je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku,

d)

je-li to potřebné pro plnění úkolů bezpečnostních sborů České republiky, nebo

e)

je-li to potřebné pro zajištění plnění úkolů ozbrojených sil České republiky.

      (2)  Vojenská policie předá osobní údaje podle odstavce 1 písm. b) na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány.

      (3)  Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je Vojenská policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.

      (4)  Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly pře- dány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem Vojenské policie.

      (5)  Do zahraničí lze za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol, Evropskému policejnímu úřadu (Europol), zahraničnímu bezpečnostnímu sboru nebo příslušnému orgánu anebo instituci členského státu Evropské unie, a to i bez žádosti.

      (6)  Vojenská policie může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů jinému státu nebo mezinárodní organizaci stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů vyplývající z tohoto nebo zvláštního zákona.

      (7)  Vojenská policie dále může

a)

vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím jiného státu nebo mezinárodní organizace předány osobní údaje, které Vojenská policie tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předala nebo zpřístupnila, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,

b)

požadovat od jiného státu nebo mezinárodní organizace informace o zpracování předaných osobních údajů.

      (8)  K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona se nevyžaduje povolení úřadu podle zvláštního právního předpisu.

      (9)  Vojenská policie informace nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.

§ 35k

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

      (1)  Vojenská policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a)

členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen ˙přidružený stát˙) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo

b)

orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ˙evropský orgán˙) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ˙evropský informační systém˙) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

      (2)  Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

      (3)  Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

––––––––––––––––––––

⁸)

Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰)

Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹)

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

¹²)

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

¹³)

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴)

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věc-ných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵)

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb. a zákona č. 424/2010 Sb.

¹⁶)

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷)

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸)

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.˙.

Dosavadní hlava třetí se označuje jako hlava čtvrtá.

      2.  § 36 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní:

˙§ 36

Náhrada škody

      (1)  Stát uhradí jinému členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu škodu v případě, že takový stát nebo orgán poskytl náhradu škody způsobené tím, že Vojenská policie předala nepřesné osobní údaje nebo předala osobní údaje v rozporu se zákonem, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu Evropské unie nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.

      (2)  Nejde-li o případ podle odstavce 1, náhrada škody vzniklé činností Vojenské policie se řídí zvláštním zákonem⁷).

––––––––––––––––––––

⁷)

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.˙.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o Celní správě České republiky

Čl. III

      Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 136/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 288/2009 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 písm. f) se za slovo ˙unie˙ vkládají slova ˙(dále jen ˙členský stát˙)˙.

      2.  V § 5b odst. 1 písm. b) se slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      3.  V § 5b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno d), které zní:

˙d)

vůči kterým jsou ze strany pověřeného celního orgánu činěny úkony trestního řízení.˙.

      4.  V § 5b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Celní orgán osobní údaje nezlikviduje, lze-li důvodně předpokládat, že by likvidací byl poškozen oprávněný zájem subjektu údajů. V tomto případě se osobní údaje blokují a lze je využívat pouze k účelu, který zabránil jejich likvidaci.˙.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      5.  V § 5b odstavec 4 zní:

      ˙(4)  K předání osobních údajů do zahraničí podle tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.˙.

      6.  Na konci § 5c se doplňuje věta ˙U osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných podle § 5k také uvede, zda byly předány nebo zpřístupněny dalšímu příjemci a povahu takového příjemce.˙.

      7.  V § 5d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Opravu, likvidaci nebo blokaci osobních údajů souvisejících s vydáním soudního rozhodnutí celní orgány provádějí v souladu s trestním řádem.˙.

      8.  Za § 5j se vkládají nové § 5k a 5l, které včetně nadpisů znějí:

˙Zvláštní ustanovení o zpracování osobních údajů v rámci policejní spolupráce

§ 5k

Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie

      (1)  Pověřený celní orgán v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané

a)

členským státem anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen ˙přidružený stát˙) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu anebo přidruženého státu, nebo

b)

orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ˙evropský orgán˙) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ˙evropský informační systém˙) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

      (2)  Pověřený celní orgán při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.

      (3)  Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu, pověřený celní orgán stanoví tomuto členskému státu, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.

      (4)  Pověřený celní orgán může při předání nebo zpřístupnění osobních údajů členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému stanovit podmínky týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

      (5)  Pověřený celní orgán dále může

a)

vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím členského státu, přidruženého státu, evropského orgánu nebo evropského informačního systému předány osobní údaje, které pověřený celní orgán členskému státu, přidruženému státu, evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému předal nebo zpřístupnil, třetímu státu nebo mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně,

b)

požadovat od členského státu, přidruženého státu nebo evropského orgánu informace o zpracovávání předaných osobních údajů.

§ 5l

Náhrada škody

      Stát uhradí členskému státu nebo přidruženému státu škodu v případě, že tento stát poskytl náhradu škody v důsledku použití nepřesných osobních údajů nebo údajů předaných v rozporu se zákonem, které mu poskytl pověřený celní orgán, přičemž se zohlední možná chyba příjemce osobních údajů při jejich použití. Jinému než členskému státu nebo přidruženému státu se uhradí škoda podle věty první, jen je-li zaručena vzájemnost.˙.


ČÁST ČTVRTÁ

Změna trestního řádu

Čl. IV

      Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., se mění takto:

      1.  V § 350g odst. 2 se slova ˙ , který má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území České republiky,˙ a slova ˙ , který má na území České republiky povolen trvalý pobyt,˙ zrušují.

      2.  Za § 378a se vkládají nové § 378b až 378f, které včetně nadpisu znějí:

˙Ochrana osobních údajů

§ 378b

      (1)  Vyžaduje-li to povaha osobních údajů předá-vaných do jiného členského státu Evropské unie nebo státu přidruženého mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen ˙přidružený stát˙), a je-li to proveditelné, je třeba k nim připojit dostupné informace umožňující tomuto státu zhodnotit jejich přesnost.

      (2)  Zjistí-li orgán České republiky, který předal osobní údaje do jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, že předané osobní údaje jsou nepřesné nebo nebyly předány v souladu s tímto nebo zvláštním zákonem, vyrozumí o této skutečnosti příslušný orgán státu, kterému takové údaje předal.

      (3)  Považuje-li to za potřebné z hlediska ochrany osobních údajů, může orgán České republiky spolu s předáním osobních údajů do jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu požadovat, aby byly dodrženy lhůty pro uchovávání osobních údajů stanovené právním řádem České republiky.

      (4)  Z důvodu ohrožení splnění účelu trestního řízení, ochrany života nebo zdraví osob nebo z jiných závažných důvodů může orgán České republiky spolu s předáním osobních údajů do jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu požádat orgán tohoto státu, aby osoba, jíž se tyto údaje týkají, byla o jejich předání nebo jiném zpracování informována pouze s předchozím souhlasem orgánu České republiky.

      (5)  Žádost příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu o použití osobních údajů, jež mu byly předány z České republiky, k jinému účelu, než pro který byly předány, posuzuje orgán České republiky, který tyto osobní údaje do takového státu předal. Souhlas vysloví, bylo- -li by takové použití možné i podle právního řádu České republiky; tím není dotčeno ustanovení § 430 odst. 2 a § 434.

§ 378c

      (1)  Omezil-li orgán jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu nebo orgán Evropské unie při předání osobních údajů do České republiky dobu jejich uchovávání nebo požádal-li o dodržení jiných omezení stanovených jeho právním řádem ve vztahu k takovým osobním údajům, takové omezení je nezbytné dodržet, s výjimkou případů, kdy jsou poskytnuté osobní údaje i nadále potřebné pro účely trestního řízení, pro výkon trestu nebo ochranného opatření anebo k jiným zákonem stanoveným účelům uvedeným v odstavci 3.

      (2)  Požádal-li orgán jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu při předání osobních údajů orgánu České republiky o to, aby osoba, jíž se tyto údaje týkají, nebyla o jejich předání nebo o jiném zpracování informována, lze tuto osobu informovat pouze s předchozím souhlasem orgánu tohoto státu.

      (3)  Osobní údaje předané orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu lze použít pro jiný účel, než pro který byly poskytnuty, pouze, jde-li o použití pro účely

a)

předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, nebo pro výkon trestu anebo ochranného opatření,

b)

soudního nebo správního řízení, která s předcházením, vyhledáváním, odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činů, nebo s výkonem trestu anebo ochranného opatření přímo souvisejí,

c)

předcházení nebo odstranění bezprostředního závažného ohrožení veřejné bezpečnosti, nebo

d)

státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví.

      (4)  Nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 3, lze osobní údaje předané orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu použít pro jiný účel, než pro který byly předány, pouze se souhlasem tohoto orgánu nebo osoby, jíž se týkají. Jsou-li osobní údaje poskytovány mimo rámec trestního řízení jinému subjektu než orgánu veřejné moci nebo organizační složce státu, lze mu osobní údaje předané orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu poskytnout pouze, pokud

a)

příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu s takovým poskytnutím vyslovil souhlas,

b)

takovému poskytnutí nebrání jiná zvláštní práva osoby, jíž se osobní údaje týkají, stanovená právním řádem České republiky a

c)

takové poskytnutí je potřebné pro účely uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), pro splnění zákonné povinnosti nebo k předcházení závažnému porušení práv fyzických osob.

      (5)  Příslušný orgán České republiky poučí subjekt, kterému poskytuje osobní údaje podle odstavce 4, o účelu, k němuž mohou být poskytnuté osobní údaje použity. Považuje-li to za potřebné pro účely ochrany osobních údajů, může příslušný orgán České republiky kdykoli požádat tento subjekt o informaci, jakým způsobem poskytnuté osobní údaje použil.

§ 378d

      (1)  Osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, lze dále předat jinému státu, který není členským státem Evropské unie nebo přidruženým státem, nebo mezinárodnímu orgánu, který není orgánem Evropské unie, pouze za podmínky, že

a)

osobní údaje jsou do jiného státu nebo mezinárodnímu orgánu předávány za účelem předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, nebo pro výkon trestu či ochranného opatření a

b)

stát, který osobní údaje předal do České republiky, s jejich dalším předáním souhlasí; takový souhlas se nevyžaduje, je-li další předání potřebné pro předcházení nebo odstranění bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti nebo podstatných zájmů členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, anebo pro předcházení nebo odstranění bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti jiného státu, a souhlas nelze včas získat.

      (2)  O dalším předání osobních údajů bez souhlasu státu podle odstavce 1 písm. b) je třeba tento stát bez zbytečného odkladu informovat.

      (3)  Mají-li být osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, dále pře- dány jinému státu, který není členským státem Evropské unie nebo přidruženým státem, nebo mezinárodnímu orgánu, který není orgánem Evropské unie, na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, vyžádá si příslušný orgán České republiky stanovisko státu, který takové údaje předal do České republiky, k jejich dalšímu předání; ledaže jsou dány důvody uvedené v odstavci 1 písm. b).

      (4)  V žádosti o udělení souhlasu jiného státu s dalším předáním osobních údajů podle odstavce 1 nebo v žádosti o jeho stanovisko podle odstavce 3 se stanoví příslušnému orgánu jiného státu přiměřená lhůta, ve které má zaslat své vyjádření, a upozorní se, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, bude se mít za to, že s dalším předáním osobních údajů souhlasí.

§ 378e

      (1)  Ministerstvo spravedlnosti uhradí na žádost jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, kterému byly postupem podle této hlavy předány nepřesné osobní údaje, nebo mu byly osobní údaje předány v rozporu s tímto nebo zvláštním zákonem, částku, kterou tento stát vyplatil v souladu se svým právním řádem jako náhradu škody, a to v rozsahu, v jakém byla vzniklá škoda způsobena postupem orgánů České republiky.

      (2)  V případě, že žádost jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu neobsahuje potřebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti příslušný orgán tohoto státu k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Přitom jej vždy upozorní, že nevyhoví-li příslušný orgán tohoto státu výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, Ministerstvo spravedlnosti žádost odmítne.

      (3)  Ministerstvo spravedlnosti může žádat po jiném členském státu Evropské unie nebo přidruženém státu, který do České republiky předal nepřesné osobní údaje, nebo který osobní údaje předal v rozporu se svým právním řádem, úhradu částky, kterou vyplatilo jako náhradu škody podle zvláštního právního předpisu v rozsahu, v jakém byla vzniklá škoda způsobena v důsledku postupu tohoto státu.

      (4)  Nárok na úhradu vyplacené náhrady škody podle odstavce 3 se uplatňuje formou žádosti k příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu v souladu s právním řádem a požadavky tohoto státu.

§ 378f

      (1)  Ustanovení § 378b až 378e se nevztahují na předávání osobních údajů s Evropským policejním úřadem, Eurojustem nebo prostřednictvím Schengenského informačního systému. Ustanovení § 378b, 378c, § 378d odst. 1 a 2 a § 378e se nevztahují na předávání osobních údajů na základě vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

      (2)  K předání osobních údajů podle této hlavy do cizího státu se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.˙.

      3.  V § 434 odst. 1 větě první a v § 434 odst. 2 větě první se slova ˙státu, který se účastní schengenské spolupráce,˙ nahrazují slovy ˙přidruženého státu˙.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. V

      Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.




Němcová v. r.


Klaus v. r.


Nečas v. r.