465

ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2023,
kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní,
vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna liniového zákona

Čl. I

      Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V názvu zákona se slova ˙dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon)˙ nahrazují slovy ˙strategicky významné infrastruktury˙.

      2.  Nadpis části první zní: ˙POSTUPY PRO URYCHLENÍ PŘÍPRAVY A POVOLOVÁNÍ VYBRANÝCH STAVEB A NÁSLEDNÉHO SOUDNÍHO PŘEZKUMU˙.

      3.  V § 1 odst. 1 větě první se za slovo ˙zákon˙ vkládají slova ˙zapracovává příslušné předpisy Evropské unie²⁴) a˙, slova ˙a energetické infrastruktury a˙ se nahrazují slovy ˙ , energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého,˙ a za slovo ˙komunikací˙ se vkládají slova ˙a strategických investičních staveb˙.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

––––––––––––––––––––

˙²⁴)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/ /1187 ze dne 7. července 2021 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T).˙.

      4.  V § 1 odst. 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:

˙c)

infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

d)

terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),˙.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena e) a f).

      5.  V § 1 odst. 4 větě první se slova ˙energií a˙ nahrazují slovy ˙energií, stavby pro energetickou bezpečnost nebo˙, za slovo ˙rozvoje˙ se vkládají slova ˙ , dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo čerpací stanice na zkapalněný metan˙ a slova ˙s nimi související˙ se nahrazují slovy ˙související s těmito stavbami a zařízeními˙.

      6.  V § 1 odst. 4 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

˙g)

stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,˙.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).

      7.  V § 1 odst. 4 písm. i) se slova ˙zařízení a˙ nahrazují slovem ˙zařízení,˙.

      8.  V § 1 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno k), které zní:

˙k)

stavby pro energetickou bezpečnost.˙.

      9.  V § 1 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí:

      ˙(5)  Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo

b)

další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a), včetně

      1.  stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční, přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií,

      2.  stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a spolehlivého provozu této soustavy,

      3.  jiné nezbytné stavby technické infrastruktury,

      4.  nezbytné stavby dopravní infrastruktury,

      5.  staveniště, nebo

      6.  stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva.

      (6)  Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná dobíjecí stanice

a)

pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo

b)

pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu.

      (7)  Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která

a)

je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo po-užitelného předpisu, nebo

b)

rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel.

      (8)  Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo po-užitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla, která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice, která je součástí sítě TEN-T.

      (9)  Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona, jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.

      (10)  Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur²⁵) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.

––––––––––––––––––––

²⁵)

Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.˙.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 11 a 12.

      10.  V § 1 se doplňuje odstavec 13, který zní:

      ˙(13)  Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.˙.

      11.  V § 2 odst. 2 větě první se slova ˙k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných˙ nahrazují slovy ˙proti rozhodnutím vydaným˙.

      12.  V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

      ˙(3)  Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.

      (4)  Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží.˙.

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7.

      13.  V § 2 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:

      ˙(8)  K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.

      (9)  Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.˙.

      14.  V nadpisu § 2c se slova ˙infrastruktury a staveb˙ nahrazují slovy ˙nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo˙.

      15.  V § 2c odst. 1 a v § 2c odst. 2 větě první se slova ˙infrastruktury a staveb˙ nahrazují slovy ˙nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo˙.

      16.  Za § 2c se vkládají nové § 2d a 2e, které znějí:
˙§ 2d

      (1)  Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není přípustné odvolání.

      (2)  Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru stavby pro energetickou bezpečnost; to neplatí, jde-li o mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

      (3)  Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti závaznému stanovisku přípustné.

      (4)  Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

      (5)  Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovis-ko, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.

      (6)  Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související

a)

rámcové povolení,

b)

povolení dělení nebo scelování pozemků,

c)

povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody,

d)

stanovení ochranného pásma a

e)

povolení odstranění stavby.

§ 2e

      (1)  Stavba pro energetickou bezpečnost je veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba slouží k zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.

      (2)  V pochybnostech, zda jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko Dopravního a energetického stavebního úřadu.˙.

      17.  V § 2f větě první se slova ˙nebo energetické infrastruktury˙ nahrazují slovy ˙ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby˙ a za slova ˙technické infrastruktury˙ se vkládají slova ˙ , těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby˙.

      18.  V § 2g se doplňuje odstavec 6, který zní:

      ˙(6)  U vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. g) se odstavce 1 až 5 nepoužijí.˙.

      19.  V § 2h odst. 1 a v § 5 větě první se slova ˙nebo energetické infrastruktury˙ nahrazují slo- vy ˙ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby˙.

      20.  V § 2h odstavec 3 zní:

      ˙(3)  K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí, vlastníka a nájemce nebo pach-týře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.˙.

      21.  V § 2h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

      ˙(4)  K dělení či scelení pozemků, které jsou součástí záměru stavby dopravní infrastruktury uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) nebo b), se povolení podle stavebního zákona pro účely převodu práv k takovým pozemkům nevyžaduje.

      (5)  Každý je povinen strpět provedení změny dokončené stavby podrobného odvodňovacího zařízení podle vodního zákona z důvodu zachování funkčnosti stavby k odvodnění zemědělských pozemků, je-li nezbytné pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. Vlastníku pozemku dotčeného touto změnou náleží náhrada ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s touto částkou, stanoví se náhrada podle zákona o oceňování majetku¹⁰), přičemž se použijí obdobně jeho ustanovení upravující oceňování věcných břemen.˙.

      22.  Za § 2k se vkládají nové § 2l a 2m, které znějí:

˙§ 2l

      (1)  V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho kraje (dále jen ˙dílčí územní rozvojový plán˙). Dílčí územní rozvojový plán se považuje za územní rozvojový plán závazný pro rozhodování v území; ustanovení § 74 odst. 2 písm. c), § 76 odst. 1, § 87 odst. 2 a 4 a § 88, 90 a 99 stavebního zákona se nepoužijí. V rozhodnutí o pořízení dílčího územního rozvojového plánu vláda rozhodne o jeho obsahu bez projednání a schválení zadání.

      (2)  Pořizovatelem dílčího územního rozvojového plánu je Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je ve vztahu k dílčímu územnímu rozvojovému plánu orgánem územního plánování a hradí náklady podle § 91 odst. 1 stavebního zákona.

      (3)  Návrh obsahu dílčího územního rozvojového plánu doručí pořizovatel Ministerstvu životního prostředí a orgánu ochrany přírody. Lhůty podle ustanovení § 89 odst. 2 a 3 stavebního zákona se zkracují na polovinu. Stanoviska zajistí pořizovatel před předložením návrhu obsahu vládě.

      (4)  Pořizovatel dílčího územního rozvojového plánu zajistí, že návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou zpracovány bez zbytečného odkladu od rozhodnutí vlády o jeho pořízení.

      (5)  Pořizovatel zveřejní návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání dotčeným orgánům, krajům a obcím v řešeném území jednotlivě a místo a dobu konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou; v oznámení uvede, kde je možné do návrhu dílčího územního rozvojového plánu a do vyhodnocení vlivů nahlédnout. Rozhodne-li tak vláda, lze společné jednání a veřejné projednání konat společně; veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky na společné jednání.

      (6)  Ministerstvo pro místní rozvoj uplatní stanovisko k návrhu dílčího územního rozvojového plánu z pohledu jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem závazným pro rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování.

      (7)  Změna dílčího územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí postupem podle odstavců 1 až 6 obdobně. Ministerstvo životního prostředí stanoví, zda má být návrh jeho změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů změny dílčího územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že změna dílčího územního rozvojového plánu má být posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí.

      (8)  Ministerstvo dopravy zajistí vyhotovení úplného znění dílčího územního rozvojového plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti. Doručení úplného znění je podmínkou nabytí účinnosti změny dílčího územního rozvojového plánu.
§ 2m

      (1)  Ministerstvo pro místní rozvoj vyhodnotí vydaný dílčí územní rozvojový plán a při nejbližší změně územního rozvojového plánu převezme dílčí územní rozvojový plán do této změny. K částem změny územního rozvojového plánu, které jsou přebírány z dílčího územního plánu, u kterých nedochází k věcné změně, nelze uplatnit připomínky a nejsou předmětem vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani na udržitelný rozvoj území. Za věcnou změnu se nepovažuje jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat. Do doby nabytí účinnosti této změny je dílčí územní rozvojový plán považován za nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to i pro územní rozvojový plán pořízený Ministerstvem pro místní rozvoj.

      (2)  Nabytím účinnosti změny územního rozvojového plánu, kterou dojde k převzetí dílčího územního rozvojového plánu, dílčí územní rozvojový plán zaniká.

      (3)  Dílčí územní rozvojový plán může být vydán i před vydáním prvního územního rozvojového plánu.

      (4)  Proti částem územního rozvojového plánu, které jsou převzaty z dílčího územního rozvojového plánu, lze vést přezkumné řízení nebo podat žalobu pouze ve lhůtě určené od nabytí účinnosti dílčího územního rozvojového plánu.˙.

      23.  Za § 2m se vkládá nový § 2n, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:

˙§ 2n

      (1)  Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.

      (2)  Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.

      (3)  Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko²⁶).

      (4)  Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího odstranění stavby není přípustné.

––––––––––––––––––––

²⁶)

Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.˙.

      24.  V § 3 odst. 1 se slova ˙a energetické infrastruktury a˙ nahrazují slovy ˙ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo˙.

      25.  V § 3 odst. 6 se slova ˙nebo energetické infrastruktury˙ nahrazují slovy ˙ , energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého˙.

      26.  V § 3 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:

      ˙(7)  V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením nebo rozhodnutím o povolení záměru.

      (8)  Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.

      (9)  Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.˙.

      27.  V § 3a větě první se slova ˙infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury˙ nahrazují slovy ˙ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací˙.

      28.  V § 3a se věta druhá zrušuje.

      29.  V § 3b se na konci odstavce 2 doplňuje věta ˙Podléhá-li získání potřebných práv podle § 3a koupí dani z přidané hodnoty, je cena stanovená znaleckým posudkem cenou včetně daně z přidané hodnoty.˙.

      30.  V § 3b odst. 9 se slovo ˙infrastruktury˙ nahrazuje slovy ˙nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací˙.

      31.  V § 3c větě první se slova ˙infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury˙ nahrazují slovy ˙ , energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací˙.

      32.  Za § 3d se vkládá nový § 3e, který zní:

˙§ 3e

      (1)  Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku²⁶), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

      (2)  Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.˙.

      33.  V § 4a odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí¹⁵) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen ˙mezitímní rozhodnutí˙), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby

a)

dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury

      1.  umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje, a

      2.  uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b)

místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato stavba

      1.  umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací dokumentaci, a

      2.  celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast.˙.

      34.  V § 4a se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

      35.  V § 4a odst. 7 se slova ˙5 a 7˙ nahrazují slovy ˙4 a 6˙.

      36.  § 4b zní:

˙§ 4b

      Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7 obdobně; pokud se jedná o stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.˙.

      37.  V § 4c odst. 1 a odst. 3 větě první se slova ˙uvedené v § 1 odst. 2 písm. a) a b)˙ zrušují.

      38.  V § 4c odst. 4 větách první, čtvrté a páté a v § 4d odst. 3 větách první a druhé se text ˙§ 4a odst. 5˙ nahrazuje textem ˙§ 4a odst. 4˙.

      39.  V § 4d odst. 1 větě první se slova ˙podle § 1 odst. 4,˙ nahrazují slovy ˙ , stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého˙ a slova ˙takové stavby energetické infrastruktury˙ se nahrazují slovy ˙takové stavby energetické nebo těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého˙.

      40.  Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní:

˙ČÁST TŘETÍ

STAVBY VYBRANÉ TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

§ 5e

      (1)  Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou se rozumí

a)

úseky pozemních komunikací a drah a infrastruktura pro vodní dopravu na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy²⁷), které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a stavby s nimi související,

b)

dopravní infrastruktura na koridoru hlavní transevropské dopravní sítě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Nástroj pro propojení Evropy²⁷), přesahují-li v případě jednotlivého záměru podle stavebního zákona předpokládané celkové investiční náklady stavby 300 000 000 EUR, a

c)

terminály železniční a silniční dopravy uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě²⁸), jsou-li umístěny na některém z úseků podle písme- ne a) nebo jsou-li infrastrukturou podle písmene b).

      (2)  Vybranou transevropskou dopravní infrastrukturou nejsou stavby související výlučně s telematickými aplikacemi, novými technologiemi nebo inovacemi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě²⁸).

      (3)  Související žádostí se rozumí žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon. Související žádostí není žádost o vyvlastnění.

§ 5f

      (1)  Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, která podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která předloží dokumentaci vlivů tohoto záměru na životní prostředí a popřípadě rovněž žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud příslušný úřad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dojde k závěru, že dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska

a)

obsahují stanovené náležitosti, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo

b)

neobsahují stanovené náležitosti, současně s jejich vrácením oznamovateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, které náležitosti dokumentace nebo žádost neobsahuje; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem příslušného úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

      (2)  Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která podá žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, současně oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud správní orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska dojde k závěru, že žádost

a)

obsahuje všechny náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo

b)

neobsahuje všechny náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k odstranění vad žádosti určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vydání jednotného environmentálního stanoviska.

      (3)  Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí a nemá-li být jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, osoba, která podá první související žádost,

a)

v této žádosti rovněž uvede, že stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí a jednotné environmentální stanovisko nebude součástí žádosti o povolení tohoto záměru, a

b)

současně oznámí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru, že podala související žádost, a předloží tomuto stavebnímu úřadu dokumentaci pro povolení záměru.

      (4)  Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost má předepsané náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost. Netrpí-li vadami ani předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi. Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k jejich odstranění určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí. Nemá-li související žádost podle odstavce 3 předepsané náležitosti, trpí-li jinými vadami nebo trpí-li vadami předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vedení řízení o související žádosti nebo svým závěrem.

      (5)  Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní prostředí ani rozhodnutí o související žádosti a není-li jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, stavební úřad příslušný k povolení záměru neprodleně po posouzení, zda žádost o povolení záměru netrpí vadami, oznámí žadateli, že

a)

projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nevyzve- -li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti, nebo

b)

projekt není v dostatečně pokročilé fázi, vyzve- -li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti.

      (6)  Stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury sdělí nadřízenému správnímu orgánu, zda v případě projektu, o němž oznámil, že je v dostatečně pokročilé fázi, bylo ve lhůtě 4 let ode dne oznámení podle odstavce 1 věty první, odstavce 2 věty první nebo odstavce 3 písm. b) anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5 vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím žádostem a žádosti o povolení záměru.

      (7)  Do lhůty 4 let podle odstavce 6 se nezapočítává časová prodleva vyvolaná osobou, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.

§ 5g

      (1)  Ministerstvo dopravy zveřejní na svých internetových stránkách

a)

označení stavebních úřadů příslušných k vedení řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury a jejich působnosti podle této části zákona,

b)

označení dotčených orgánů věcně příslušných k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a správních orgánů věcně příslušných k vedení řízení o souvisejících žádostech,

c)

náležitosti žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury, žádostí o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a souvisejících žádostí a

d)

lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané trans-evropské dopravní infrastruktury, pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a pro vydání rozhodnutí v řízeních o souvisejících žádostech.

      (2)  Stavební úřad příslušný k povolení záměru poskytne osobě, která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, do 45 dnů od požádání předběžnou informaci podle stavebního zákona. Vedle předběžné informace poskytne v rozsahu požadavku této osoby rovněž informaci o

a)

náležitostech žádosti o povolení záměru,

b)

tom, zda je vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem pro povolení záměru,

c)

náležitostech žádosti o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru,

d)

hlediscích, podle nichž bude posuzována žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět,

e)

nezbytnosti podání související žádosti,

f)

náležitostech související žádosti, nebo

g)

hlediscích, podle nichž bude posuzována související žádost, a předpokladech, za nichž lze žádosti vyhovět.

      (3)  Stavební úřad příslušný k povolení záměru požádá neprodleně po obdržení požadavku o předběžnou informaci

a)

podle odstavce 2 písm. b) až d) dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, o poskytnutí požadované informace, nebo

b)

podle odstavce 2 písm. e) až g) správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti o poskytnutí požadované informace.

      (4)  Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. a) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci. Je-li dotčený orgán následně požádán o poskytnutí předběžné informace podle stavebního zákona, tuto informaci neposkytne v rozsahu již poskytnuté informace.

      (5)  Je-li před podáním žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury podána žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska

a)

sdělí neprodleně po obdržení žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a

b)

zašle neprodleně po vydání vyjádření nebo závazného stanoviska stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis jeho písemného vyhotovení; považuje-li se vyjádření nebo závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek z důvodu, že jej dotčený orgán nevydal ve lhůtě pro jeho vydání, dotčený orgán sdělí neprodleně stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost.

      (6)  Správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti

a)

poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. b) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci,

b)

sdělí neprodleně po obdržení související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a

c)

zašle neprodleně po vydání rozhodnutí o související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.

      (7)  Nevydá-li v zákonné lhůtě dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko, která jsou podkladem pro povolení záměru, nebo správní orgán rozhodnutí o související žádosti, dá stavební úřad příslušný k povolení záměru podnět k učinění opatření proti nečinnosti správnímu orgánu nadřízenému orgánu, který měl vyjádření, závazné stano-visko nebo rozhodnutí o související žádosti vydat.

§ 5h

      Osoba, která činí podání podle § 5f odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo § 5g odst. 2, 5 nebo 6, uvede v tomto podání, že jde o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.

§ 5i

      (1)  Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky, stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě této infrastruktury na území České republiky spolupracuje při vedení řízení o povolení záměru a jiných postupech podle této části zákona s určeným orgánem dotčeného členského státu Evropské unie a s evropským koordinátorem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlavní směry Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě²⁸). Stavební úřad o těchto postupech evropského koordinátora rovněž informuje.

      (2)  Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury pře- sahující státní hranici České republiky osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu Evropské unie, ve kterém má takto založená nebo zřízená osoba sídlo, nedohodne-li se Česká republika s dotčeným členským státem Evropské unie, že rozhodným právem je právo jiného členského státu Evropské unie.

      (3)  Zadává-li veřejnou zakázku na stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury přesahující státní hranici České republiky osoba ovládaná osobou, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně s osobou, která je zadavatelem podle práva jiného členského státu Evropské unie, rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo podle odstavce 2.

––––––––––––––––––––

²⁷)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/ /1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/ /2013 a (EU) č. 283/2014.

²⁸)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/ /2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.˙.

      41.  V příloze v bodu 1.1 se text ˙D43,˙ zrušuje.

      42.  V příloze v bodu 1.2 se za text ˙I/9,˙ vkládá text ˙I/11,˙, za text ˙I/42,˙ se vkládá text ˙I/45, I/ /46,˙, za text ˙I/50,˙ se vkládá text ˙I/56,˙ a za text ˙I/57,˙ se vkládá text ˙I/58, I/67, I/73,˙.

      43.  V příloze v bodu 2 se za slova ˙Lysá nad Labem˙ vkládají slova ˙ -- Milovice -- Mladá Boleslav -- Turnov -- Liberec -- Frýdlant -- hranice PL˙, za slova ˙Bohumín/Chalupki,˙ se vkládají slova ˙Opava-východ˙ a za slova ˙železniční trať Olomouc -- Šumperk,˙ se na samostatné řádky vkládají slova
˙železniční trať Studénka -- Veřovice,
železniční trať Mošnov -- Sedlnice,
železniční trať Frýdek-Místek -- Valašské Meziříčí,
železniční trať Ústí nad Orlicí ˙ Lichkov ˙ státní hranice,
železniční trať Brno ˙ Břeclav ˙ st. hr. SK/AT,
železniční trať Ostrava ˙ Hranice na Moravě ˙ Přerov ˙ Břeclav ˙ st. hr. SK/AT,
železniční trať Přerov ˙ Česká Třebová,
železniční trať Ostrava ˙ Mosty u Jablunkova ˙ státní hranice,˙.

      44.  V příloze v bodu 2 se slova ˙dráhy speciální,˙ zrušují.

      45.  V příloze v bodu 5 se slova ˙vedení 400 kV Vítkov ˙ Přeštice˙ a slova ˙vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Řeporyje -- Prosenice do elektrické stanice Mírovka˙ zrušují.

      46.  V příloze v bodu 5 se slova ˙vedení 400 kV Výškov -- Čechy Střed -- Praha Sever˙ nahrazují slovy

˙vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Výškov ˙ Čechy Střed do elektrické stanice Praha Sever včetně sdruženého vedení 110 kV Sever ˙ Mělník/Třeboradice˙.

      47.  V příloze v bodu 5 se slova ˙vedení 400 kV Čechy Střed ˙ Chodov˙ nahrazují slovy
˙vedení 400 kV Čechy Střed ˙ Chodov včetně sdruženého vedení 110 kV Chodov ˙ Uhříněves˙.

      48.  V příloze v bodu 5 se slova ˙vedení 400 kV Nošovice -- Prosenice -- Otrokovice -- Sokolnice -- Slavětice -- Dasný a Slavětice -- Čebín˙ nahrazují slovy
˙vedení 400 kV Nošovice ˙ Prosenice ˙ Otrokovice ˙ Sokolnice ˙ Slavětice ˙ Kočín a Slavětice ˙ Čebín a vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Nošovice -- Prosenice do elektrické stanice Kletné a vedení 400 kV Nošovice ˙ Lískovec včetně sdruženého vedení 110 kV Nošovice -- Lískovec˙.

      49.  V příloze v bodu 5 se za slova ˙vedení 400 kV Nošovice ˙ Vratimov ˙ Dětmarovice˙ na samostatné řádky vkládají slova
˙vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Přeštice ˙ Vítkov do elektrické stanice Líně
vedení 400 kV Milín ˙ Orlík˙.

      50.  V příloze se na konci bodu 6 na samostatné řádky doplňují slova
˙VTL Plynovod DN 1000 Bezměrov ˙ Libhošť
VTL Plynovod DN 1000 Libhošť ˙ Hať˙.

      51.  V příloze bod 7 zní:

˙7. Stavby pro energetickou bezpečnost
     nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín
     nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany˙.

      52.  V příloze v bodu 9 se slova ˙˙ (Jaderná elektrárna Dukovany ˙ hranice Jihomoravského kraje ˙ Brno)˙ zrušují.

      53.  V příloze se na konci bodu 9 tečka nahrazuje čárkou a na samostatný řádek se doplňují slova
˙horkovod Třinec -- Český Těšín.˙.

      54.  Dosavadní příloha se označuje jako přílo- ha č. 1 a doplňují se přílohy č. 2 a 3, které znějí:

˙Příloha č. 2 k zákonu č. 416/2009 Sb
.

Příloha č. 3 k zákonu č. 416/2009 Sb.

Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Na stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se část třetí zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije, byla-li ve vztahu k těmto stavbám přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

a)

předložena dokumentace vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu,

b)

podána žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska,

c)

podána žádost o vydání rozhodnutí, které je podmínkou uskutečnění takové stavby podle právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy jiných než stavební zákon, nebo

d)

podána žádost o vydání územního rozhodnutí, žádost o stavební povolení, žádost o společné povolení nebo žádost o povolení záměru.

      2.  Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

      3.  Dojde-li v průběhu pořizování dílčího územního rozvojového plánu k vydání územního rozvojového plánu nebo jeho změny, který bude závazný pro rozhodování v území, dokončí Ministerstvo dopravy pořizování podle tohoto zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj následně postupuje podle ustanovení § 2m odst. 1 a 2.


ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Čl. III

      Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/1012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/1017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 43 odst. 2 se slova ˙nebo vydáním regulačního plánu˙ nahrazují slovy ˙ , vydáním regulačního plánu nebo uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a˙ a na konci odstavce se doplňují věty ˙V případě podmínění rozhodování uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a územní plán stanoví základní obsah této plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.˙.

      2.  Za § 43 se vkládají nové § 43a až 43c, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 43a

Plánovací smlouvy

      (1)  Plánovací smlouvou pro účely podmínění rozhodování v území podle § 43 odst. 2 a § 66 odst. 2 je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného stavebního záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.

      (2)  Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého prá- va. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.

      (3)  Příloha č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, se na obsah plánovací smlouvy uzavřené podle tohoto ustanovení nepoužije.

§ 43b

Obsah plánovací smlouvy

      (1)  V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že

a)

poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění stavebního záměru,

b)

po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění stavebního záměru,

c)

po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se rozhodnutí nebo jiného úkonu podle tohoto zákona ve věci stavebního záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

      (2)  V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že

a)

pozemky nebo stavby potřebné k realizaci stavebního záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

b)

se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění stavebního záměru,

c)

od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

d)

učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

      (3)  Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k

a)

účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných stavebním záměrem,

b)

převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných stavebních záměrem,

c)

účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

d)

účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném stavebním záměrem,

e)

poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.

§ 43c

Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy

      (1)  Plánovací smlouvu uzavíranou obcí nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části.

      (2)  K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný Magistrát hlavního města Prahy.

      (3)  K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.˙.

      3.  V § 66 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami ˙Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením plánovací smlouvy. Pro obsah a uzavírání plánovací smlouvy se § 43a až 43c použijí obdobně.˙.


      4.  V § 66 odst. 3 písm. f) se za slova ˙plánovací smlouvy˙ vkládají slova ˙podle § 43a˙.

      5.  V § 66 odst. 4 se za slova ˙plánovací smlouvy˙ vkládají slova ˙podle § 43a˙.

      6.  V § 69 odst. 1 se za slova ˙plánovací smlouvou˙ vkládají slova ˙podle § 43a˙.

      7.  V § 79 odst. 2 se na konci písmene s) doplňují slova ˙nebo výměna vedení technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene; v případě, že je předmětem těchto výměn výměna nadzemního vedení o napěťové hladině 110 kV, lze v zastavěném území zachovat jeho umístění nad zemí,˙.

      8.  V § 86 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

˙f)

plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.˙.

      9.  V § 94l odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

˙g)

plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.˙.

      10.  V § 94s odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

˙h)

plánovací smlouva podle § 43a, je-li uzavřena.˙.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

      1.  Při pořizování územního plánu nebo jeho změny lze se souhlasem určeného zastupitele vymezit plochu nebo koridor podle § 43 odst. 2, u nichž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a.

      2.  Pokud bylo zahájeno pořizování územního plánu nebo jeho změny před účinností tohoto zákona, vymezení plochy nebo koridoru, v nichž je rozhodování podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 43a, se nepovažuje za rozpor se zadáním územního plánu nebo jeho změny.

      3.  Pokud bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu regulačního plánu na žádost, jehož vydání bylo podmíněno uzavřením plánovací smlouvy podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

      4.  Plánovací smlouvy uzavřené podle § 66 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů a nejsou tímto zákonem dotčeny.


ČÁST TŘETÍ

Změna stavebního zákona

Čl. V

      Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 32b odst. 1 písm. a) se slova ˙až p)˙ nahrazují slovy ˙až q)˙.

      2.  V § 46 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova ˙ , jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. d)˙.

      3.  V § 122 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova ˙a zvláštní zásahy do zemské kůry˙.

      4.  V § 156 se doplňuje odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Projektantovi se poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost.˙.

      5.  V § 216 se odstavec 5 zrušuje.

      6.  V § 226 odst. 3 se slova ˙a n)˙ nahrazují slovy ˙ , n) a q)˙.

      7.  V § 313 odst. 4 se slova ˙činnosti obecného˙ nahrazují slovem ˙činnosti˙ a za slovo ˙obecném˙ se vkládají slova ˙nebo speciálním˙.

         8.  V § 330 se na konci odstavce 9 doplňuje věta ˙V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle dosavadních právních předpisů.˙.

      9.  V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 32, který zní:

      ˙32. stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky, vždy o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení, a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném území mimo veřejná prostranství,˙.

      10.  V příloze č. 3 se slova ˙100 ha˙ nahrazují slovy ˙45 ha˙.

      11.  Na konci přílohy č. 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:

˙q)

stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.˙.   

      12.  V příloze č. 8 části I se na konci odstavce 5 doplňuje věta ˙Grafická část může být doplněna schématy.˙.

      13.  V příloze č. 9 části I se na konci odstavce 5 doplňuje věta ˙Grafická část může být doplněna schématy.˙.

      14.  V příloze č. 9 části II odst. 1 písm. e) se slova ˙ , zprávou o uplatňování˙ zrušují.


ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 284/2021 Sb.

Čl. VI

      V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIX zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se na konci bodu 1 doplňuje věta ˙Řízení o vyvlastnění zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vedená krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy však dokončí tento úřad.˙.
ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

Čl. VII

      Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 413/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 3 písm. e) se slova ˙Česká inspekce životního prostředí˙ zrušují.

      2.  V § 9a odst. 4 větě druhé se slova ˙a to i opakovaně,˙ zrušují.

      3.  V § 9a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta ˙Opakované prodloužení platnosti stanoviska je vyloučeno.˙.

      4.  V § 21 písmeno c) zní:

˙c)

zajišťuje posuzování

      1.  záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo,

      2.  záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn,

      3.  záměrů týkajících se stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrestruktury, o kterých rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad podle stavebního zákona, uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, a

      4.  záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo stanovisko,˙.

      5.  V § 23 se doplňuje odstavec 12, který zní:

      ˙(12)  Vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9a odst. 4 věty třetí se nepoužije pro záměr modulární jaderné elektrárny. Platnost stanoviska vydaného pro takový záměr lze prodloužit opakovaně, maximálně však dvakrát.˙.

      6.  V příloze č. 1 bod 7 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:




––––––––––––––––––––

²²)

§ 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.˙.

Čl. VIII

Přechodná ustanovení

      1.  Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného pro záměr nového jaderného zdroje, dálnice, silnice I. třídy, celostátní dráhy, regionální dráhy nebo vzletové a přistávací dráhy letiště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze prodloužit opakovaně.

      2.  Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož platnost již byla před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužena na dobu, která má uplynout dříve než 1. ledna 2027, se považuje za platné do 31. prosince 2026.

      3.  Přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podané a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dosud nevyřízené žádosti o prodloužení platnosti stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost již byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona alespoň jednou prodloužena a má uplynout do 31. března 2024, se vyřídí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou určení příslušného úřadu podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., které se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Podání žádosti o další prodloužení platnosti těchto stanovisek je vyloučeno.
ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Čl. IX

      Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se mění takto:

      1.  V § 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

˙c)

vydává jednotné environmentální stanovisko v případě stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, je-li příslušným orgánem pro vydání povolení takové stavby podle stavebního zákona Dopravní a energetický stavební úřad,˙.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

      2.  V § 13 odst. 1 a 2 se za slova ˙ministerstvem podle § 12 písm. b)˙ vkládají slova ˙a c)˙.

      3.  V § 16 se slova ˙§ 12 písm. b) až d)˙ nahrazují slovy ˙§ 12 písm. b) až e)˙.

      4.  V § 17 odst. 3 se slova ˙podle § 12 písm. d)˙ nahrazují slovy ˙podle § 12 písm. e)˙.


ČÁST SEDMÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Čl. X

      V části dvanácté čl. XIV bodu 6 zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku, se slova ˙až 3, 22, 23˙ nahrazují slovy ˙2, 21 až 23˙ a slova ˙30, 31 až 51˙ se nahrazují slovy ˙30 až 38, 44 až 51˙.


ČÁST OSMÁ

Změna zákona o hospodaření energií

Čl. XI

      V § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se na konci odstavce 6 doplňuje věta ˙Součástí státní energetické koncepce je vymezení strategických oblastí celo- republikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury; přitom se přihlíží zejména k předpokládané poptávce po energiích, dostupnosti příslušné síťové infrastruktury a potřebnému instalovanému výkonu jednotlivých druhů výroben do těchto oblastí umisťovaných, který je nezbytný ke splnění cílů České republiky v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a výroby energie z nízkouhlíkových zdrojů.˙.

Čl. XII

Přechodné ustanovení

      Strategické oblasti celorepublikového významu pro umisťování staveb pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury se vymezí v první aktualizaci státní energetické koncepce schvalované po nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST DEVÁTÁ

Změna energetického zákona

Čl. XIII

      Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 2 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která včetně poznámky pod čarou č. 57 znějí:

˙f)

energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví energetika⁵⁷) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního zásobování teplem,

g)

účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

      1.  možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky strategickému celku,

      2.  možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila,

      3.  možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo

      4.  jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

h)

účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem

      1.  možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě,

      2.  členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

      3.  jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,

i)

vlivem nad energeticky strategickým celkem

      1.  účinná míra kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo

      2.  účinná míra kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem.

––––––––––––––––––––

⁵⁷)

Bod I písm. A, B a D přílohy k nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.˙.

      2.  V § 3 odst. 2 větě první se za slovo ˙více,˙ vkládají slova ˙výroba elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury˙.

      3.  V § 3 odst. 2 větě poslední se za slova ˙elektrizační soustavy˙ vkládají slova ˙ , stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury˙.

      4.  Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3e, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 3a

Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

      (1)  Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen ˙ministerstvo˙) rozhoduje o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem a změna subjektu s vlivem nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva jsou zakázány.

      (2)  Žádost se podává ministerstvu elektronicky prostřednictvím datové schránky.

      (3)  Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení řízení.

      (4)  Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem udělilo. To neplatí, pokud ministerstvo rozhoduje o žádosti podle § 3d.

§ 3b

Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem

      (1)  Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a)

obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a identifikační číslo osoby (dále jen ˙identifikační číslo˙), bylo-li přiděleno,

b)

informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

c)

seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech,

d)

zdroje financování žadatele.

      (2)  Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena,

b)

jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby,

c)

údaje týkající se odpovědného zástupce,

d)

informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku, pokud výpis výčet informací obsahuje,

e)

informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,

f)

seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

g)

zdroje financování žadatele.

      (3)  K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede

a)

obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem založena,

b)

údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,

c)

informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu,

d)

seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,

e)

přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o po- dílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.

      (4)  Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3.

§ 3c

Posouzení žádosti

      (1)  Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí kontroly nad energeticky strategickým celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky, a to zejména tím, že by ohrozilo

a)

bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice,

b)

bezpečnost energeticky strategického celku,

c)

přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti energeticky strategického celku,

d)

bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky.

      (2)  V případě, že je žádost neúplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.

      (3)  Ministerstvo odmítne žádost o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace.

      (4)  Pokud ministerstvo zamítne žádost podle odstavce 1, má převodce, od kterého měl žadatel podle žádosti nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem, povinnost nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem podle žádosti postupem podle ustanovení § 3e.

      (5)  Ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, udělení souhlasu není v rozporu s odstavcem 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace.
§ 3d

Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva

      (1)  Kdo nabude účinnou míru vlivu nad energeticky strategickým celkem, má povinnost požádat ministerstvo o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí § 3a až 3c.

      (2)  Pokud ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem podle odstavce 1, má nabyvatel vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout ministerstvu postupem podle ustanovení § 3e převod vlivu nad energeticky strategickým celkem.

      (3)  Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1.

      (4)  Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání.

§ 3e

Povinnost nabídnout státu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem

      (1)  Kdo vykonává vliv nad energeticky strategickým celkem, je v případech podle § 3c odst. 4 a § 3d odst. 2 povinen nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem za cenu obvyklou. Platnost nabídky podle věty první musí být nejméně 6 měsíců. Pokud je energeticky strategickým celkem stavba, která není samostatnou věcí, vztahuje se povinnost nabídnout převod na nemovitou věc, jíž je energeticky strategický celek součástí.

      (2)  Vliv nad energeticky strategickým celkem, který byl nabídnut podle odstavce 1, nesmí být předmětem zřízení zástavního práva.

      (3)  Ministerstvo může nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem přímo nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem.

      (4)  Nesplní-li osoba umožňující nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem povinnost podle odstavce 1, je právní úkon, kterým umožnila nabytí kontroly nad energeticky strategickým celkem jiné osobě, neplatný, pokud se této neplatnosti ministerstvo dovolá do 3 let ode dne provedení uvedeného právního úkonu.˙.

      5.  V § 20a odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

˙c)

v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.˙.

      6.  V § 23 odst. 2 se za slova ˙elektrizační soustavy,˙ vkládají slova ˙stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury˙.

      7.  V § 91a odst. 2 se na konci písmene g) slovo ˙nebo˙ zrušuje, na konci písmene j) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se slovo ˙nebo˙ a za písmeno j) se doplňuje písmeno k), které zní:

˙k)

nabude účinnou míru kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo účinnou míru kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva podle § 3a.˙.

      8.  V § 91a odst. 8 se za text ˙písm. v)˙ vkládají slova ˙ , odstavce 2 písm. k)˙.

      9.  V § 98a odst. 1 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

˙k)

vzor žádosti o souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.˙.

ČÁST DESÁTÁ

Změna atomového zákona

Čl. XIV

      V § 207 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, se na konci odstavce 3 doplňuje věta ˙Předsedovi Úřadu přísluší platový tarif v 16. platové třídě podle zákona o státní službě.˙.


ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna horního zákona

Čl. XV

      Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V nadpisu § 3 se slova ˙na vyhrazené a nevyhrazené˙ zrušují.

      2.  V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní:

      ˙(3)  Kritické nerosty jsou radioaktivní nerosty, všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, vápenec, pokud je vhodný k chemicko-technologickému zpracování, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, a nevyhrazené nerosty stavebního kamene a štěrkopísku, nachází-li se tyto nevyhrazené nerosty na ložiskách, které se považují za výhradní³³).

––––––––––––––––––––

³³)

Čl. II bod 1 zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).˙.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

      3.  V § 3 odst. 4 se za slovo ˙nerostem˙ vkládá slovo ˙kritickým˙.

      4.  V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Vyhledávání, průzkum a dobývání výhradních ložisek jsou realizovány ve veřejném zájmu.˙.

      5.  Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 6a

Ložisko strategického významu

      (1)  Ložiskem strategického významu je ložisko kritických nerostů, které má mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu nebo pro uskutečnění staveb podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.

      (2)  Ložiska strategického významu stanoví vláda nařízením.˙.

      6.  V § 27 odst. 6 se slova ˙musí být v souladu˙ nahrazují slovy ˙nesmí být v rozporu˙.

      7.  Za § 28 se vkládají nové § 28a a 28b, které včetně nadpisů znějí:

˙§ 28a

Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu

      (1)  Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

      (2)  Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.

      (3)  Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

      (4)  Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu.

      (5)  V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

      (6)  Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.

      (7)  V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.

§ 28b

Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání ložiska strategického významu

      (1)  K řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad.

      (2)  Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

      (3)  Český báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu.

      (4)  Český báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

      (5)  V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

      (6)  Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.

      (7)  V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.

      (8)  Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Ne- odstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

      (9)  Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.

      (10)  Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.˙.

      8.  Za § 32a se vkládá nový § 32b, který včetně nadpisu zní:

˙§ 32b

Vyvlastnění

      (1)  Podle zákona o vyvlastnění lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění

a)

otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu, na němž byl stanoven dobývací prostor, nebo

b)

zvláštních zásahů do zemské kůry podle § 34 odst. 1 písm. d).

      (2)  Pro odnětí nebo omezení práva podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury vztahující se k těžební infrastruktuře a infrastruktuře pro ukládání oxidu uhličitého.˙.

Čl. XVI

Přechodné ustanovení

      Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o vyvlastnění

Čl. XVII

      Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 16 odstavec 3 zní:

      ˙(3)  Dopravní a energetický stavební úřad je příslušný k vyvlastňovacímu řízení pro účel vyvlastnění,

a)

pro jehož dosažení je třeba povolení vyhrazené stavby podle stavebního zákona, nebo

b)

který je stanoven horním zákonem, s výjimkou vyvlastnění pro uskutečnění zvláštních zásahů do zemské kůry.˙.

      2.  V § 16 odst. 3 písm. b) se slova ˙ , s výjimkou vyvlastnění pro uskutečnění zvláštních zásahů do zemské kůry˙ zrušují.


ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur

Čl. XVIII

      V zákoně č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, se za § 2 vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 2a

Veřejná prospěšnost

      Úložiště oxidu uhličitého a přepravní síť jsou veřejně prospěšnými stavbami.˙.


ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Čl. XIX

      Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 179/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

      ˙(3)  Doložení vyřešení střetů zájmů k nemovitostem dotčeným hornickou činností podle odstav-ce 2 není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven účel vyvlastnění.˙.

Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6.

      2.  Za § 18a se vkládají nové § 18b a 18c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 34 a 35 znějí:

˙§ 18b


Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů³⁴)

      (1)  Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

      (2)  Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

      (3)  Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu.

      (4)  V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

      (5)  Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.

      (6)  V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.

§ 18c

Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu³⁵)

      (1)  K řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad.

      (2)  Řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

      (3)  Český báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

      (4)  Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu.

      (5)  V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

      (6)  Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.

      (7)  V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.

      (8)  Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

      (9)  Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závaz-ného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.

      (10)  Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.

––––––––––––––––––––

³⁴)

§ 5 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³⁵)

§ 6a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.˙.

Čl. XX

Přechodné ustanovení

      Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.


ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o ochraně přírody a krajiny

Čl. XXI

      Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto:

      1.  V § 78 odst. 17 větě první se slova ˙v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2˙ nahrazují slovy ˙na území národních parků˙ a ve větě druhé se slova ˙v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2˙ nahrazují slovy ˙na území národních parků a jejich ochranných pásem˙.

      2.  § 80 včetně nadpisu zní:

˙§ 80

Působnost České inspekce životního prostředí

      (1)  Česká inspekce životního prostředí (dále jen ˙inspekce˙) kontroluje, jak jsou orgány veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání.

      (2)  Inspekce je oprávněna právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládat opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89, v případech hrozící škody nařídit omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin. Inspekce provádí u právnických a podnikajících fyzických osob průběžné kontroly podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/ /2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.

      (3)  Inspekce provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství^41c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém^41d), s výjimkou těchto kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. Inspekce je oprávněna vyžadovat prokazování původu a totožnosti podle § 54.

      (4)  Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení řízení o přestupku se inspekce a újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.˙.


ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice

Čl. XXII

      Zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

      1.  V § 2 písm. c) se za slovo ˙zákona,˙ vkládají slova ˙a výhradně pro účely ustanovení § 9b také osoba, která podala žádost o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona nebo takovou žádost připravuje˙.

      2.  V § 2 písm. c) se za slovem ˙zákona,˙ vypouští slovo ˙a˙, v písmenu d) se tečka na konci textu nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až k), která znějí:

˙e)

smlouvou o vyrovnávacím režimu smlouva uzavřená mezi Českou republikou zastoupenou ministerstvem, operátorem trhu a oprávněným investorem nízkouhlíkové výrobny upravující podmínky pro výplatu vyrovnávací platby a upravující vzájemná práva a povinnosti k zajištění výroby a dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky,

f)

vyrovnávacím režimem podmínky vyrovnání rizik spojených s výstavbou, provozem a ukončením provozu nízkouhlíkové výrobny formou vyrovnávací platby nebo záporné vyrovnávací platby a způsob stanovení a realizace této platby na základě tohoto zákona,

g)

vyrovnávací cenou cena za elektřinu vyrobenou v nízkouhlíkové výrobně a dodanou do elektrizační soustavy České republiky, která bude garantována oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny na základě smlouvy o vyrovnávacím režimu,

h)

vyrovnávací platbou platba oprávněnému inves-torovi nízkouhlíkové výrobny za účelem dosažení vyrovnávací ceny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu oproti referenční ceně elektřiny,

i)

vyrovnávacím obdobím pro účely vyrovnávacího režimu období stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu,

j)

zápornou vyrovnávací platbou platba oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny ministerstvu v případě vyšší referenční ceny elektřiny než vyrovnávací ceny a

k)

referenční cenou elektřiny cena elektřiny, jejíž metodiku určení stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu.˙.

      3.  Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 2a

Podpora energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízkouhlíkových výrobnách

      (1)  Podporu energetické bezpečnosti České republiky prostřednictvím výroby elektřiny v nízko-uhlíkových výrobnách na území České republiky a zvýšení podílu elektřiny z nízkouhlíkových výroben na hrubé konečné spotřebě energie v České republice lze zajistit prostřednictvím smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu.

      (2)  Způsob podpory energetické bezpečnosti České republiky podle odstavce 1 stanoví nařízením vláda na návrh ministerstva do 4 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstav- bu výrobny elektřiny podle energetického zákona v nízkouhlíkové výrobně.˙.

      4.  V § 3 odst. 1 se slovo ˙Ministerstvo˙ nahrazuje slovy ˙Pokud vláda nařízením podle § 2a stanoví způsob podpory prostřednictvím smlouvy o výkupu, ministerstvo˙.

      5.  V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní:

      ˙(7)  Smlouva o výkupu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o výkupu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem.˙.

      6.  Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 3a

Smlouva o vyrovnávacím režimu

      (1)  Pokud vláda stanoví nařízením podle § 2a způsob podpory prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu, ministerstvo předloží operátorovi trhu a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nejpozději do 6 let ode dne vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny v jaderném zařízení podle energetického zákona.

      (2)  Účelem smlouvy o vyrovnávacím režimu je úprava vzájemných práv a povinností k zajištění podpory příjmů oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny s cílem dosáhnout návratnosti investic vynaložených tímto investorem.

      (3)  Smlouva o vyrovnávacím režimu vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat alespoň

a)

identifikační údaje oprávněného investora níz-kouhlíkové výrobny,

b)

podmínky vyrovnávacího režimu, včetně metodiky pro určení referenční ceny elektřiny,

c)

zajišťovací mechanismy pro případ jejího neplnění, pravidla pro její změnu a ukončení,

d)

počáteční výši vyrovnávací ceny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny, pravidla prověření její přiměřenosti ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let,

e)

stanovení vyrovnávacího období pro vyrovnávací režim pro nízkouhlíkovou výrobnu,

f)

stanovení pravidel, termínů a lhůt pro vyhodnocování a zúčtování podpory výroby elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, včetně lhůty pro výpočet vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu vyrovnávací platby, lhůty pro úhradu záporné vyrovnávací platby a

g)

specifikaci provozních údajů nutných pro řádné plnění smlouvy a rozsah podkladů předkládaných ministerstvu.

      (4)  Smlouva o vyrovnávacím režimu se uzavírá nejméně na dobu 30 let s možností jejího prodloužení o nejméně 10 let, a to i opakovaně, nejdéle však do ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny. K uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo jejímu prodloužení se vyžaduje schválení vládou. Sjednaná ustanovení v uzavřené smlouvě o vyrovnávacím režimu nebudou dotčena případnými změnami tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, nedohodnou-li se smluvní strany písemně jinak.

      (5)  Ministerstvo zajišťuje slučitelnost vyrovnávacího režimu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory.

      (6)  Ministerstvo návrh smlouvy o vyrovnávacím režimu oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny nepředloží, pokud by plnění smlouvy o vyrovnávacím režimu mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. Při posuzování této otázky si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko od Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Vojenského zpravodajství, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V případě nesouhlasného závazného stanoviska nejméně jedné výše jmenované instituce vláda předloží plný text návrhu na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu k vyslovení souhlasu současně Poslanecké sněmovně a Senátu. Není-li souhlas oběma komorami Parlamentu dán do 60 dnů poté, kdy jim byl návrh na uzavření smlouvy o vyrovnávacím režimu předložen, nelze takový návrh předložit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny.

      (7)  Nárok na vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období vznikne oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny za podmínek stanovených smlouvou o vyrovnávacím režimu.

      (8)  Ministerstvo a operátor trhu jsou vůči oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny zavázáni společně a nerozdílně. Vyrovnávací platbu je ministerstvo povinno uhradit oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu. Svou povinnost k úhradě vyrovnávací platby je ministerstvo oprávněno splnit prostřednictvím operátora trhu.

      (9)  Zápornou vyrovnávací platbu za příslušné vyrovnávací období je oprávněný investor nízko-uhlíkové výrobny povinen uhradit ministerstvu na zvláštní účet ministerstva vedený u České národní banky, a to nejpozději ve lhůtě stanovené ve smlouvě o vyrovnávacím režimu.

      (10)  Vláda nařízením stanoví pravidla, termíny a lhůty pro poskytování dotace operátorovi trhu na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu podle § 9a.

      (11)  Smlouva o vyrovnávacím režimu není veřejnoprávní smlouvou. V otázkách smlouvy o vyrovnávacím režimu se ministerstvem rozumí Česká republika zastoupená ministerstvem.˙.

      7.  Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 5a

Pravidla pro stanovení vyrovnávací ceny a vyrovnávací platby

      (1)  Vyrovnávací cena se stanoví tak, aby pokrývala ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného, potřebného a efektivního výkonu licencované činnosti výroby elektřiny z níz-kouhlíkové výrobny a náklady spojené s vyřazováním nízkouhlíkové výrobny z provozu, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující v dotyčném odvětví v souladu s běžně přijatelnou vnitřní mírou návratnosti stanovenou ve smlouvě o vyrovnávacím režimu přiměřenou míru návratnosti realizovaných investic do nízkouhlíkové výrobny podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. Smlouva o vyrovnávacím režimu stanoví počáteční výši vyrovnávací ceny s přihlédnutím zejména k rozpočtové ceně výstavby nízkouhlíkové výrobny a důvody pro následné změny výše vyrovnávací ceny.

      (2)  Stanovení vyrovnávací platby a záporné vyrovnávací platby se provádí na základě pravidel stanovených ve smlouvě o vyrovnávacím režimu.˙.

      8.  V nadpisu § 7 se za slovo ˙výrobny˙ vkládají slova ˙a dalších nezbytných údajů˙.


      9.  V § 7 odst. 1 se za slova ˙přenosové soustavy˙ vkládají slova ˙nebo provozovatel distribuční soustavy˙ a za slova ˙k přenosové soustavě˙ se vkládají slova ˙podle prováděcího právního předpisu⁵)˙.

Poznámka pod čarou č. 5 zní:

––––––––––––––––––––

˙⁵)

Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      10.  V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

      ˙(3)  V případě podpory prostřednictvím smlou-vy o vyrovnávacím režimu je oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny povinen v rozsahu stanoveném smlouvou o vyrovnávacím režimu provést registraci v systému operátora trhu a předávat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle předávacích míst nízkouhlíkové výrobny elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny a nízkouhlíkové výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob registrace, předání údajů, rozsah údajů a termín pře-dání a evidence údajů stanoví smlouva o vyrovnávacím režimu.

      (4)  Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen ˙Úřad˙) na písemnou žádost v přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.˙.

      11.  V § 8 odst. 1 se za slovo ˙účtuje˙ vkládají slova ˙v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu˙.

      12.  V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Operátor trhu účtuje v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu.˙.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

      13.  V § 8 odst. 3 se za slovo ˙stanoví˙ vkládají slova ˙v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o výkupu˙.

      14.  V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Úřad stanoví v případě financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.˙.

      15.  V nadpisu § 9 se za slova ˙energetice˙ vkládají slova ˙prostřednictvím smlouvy o výkupu˙.

      16.  V § 9 odst. 1 se za slova ˙nízkouhlíkové energetice˙ vkládají slova ˙prostřednictvím smlouvy o výkupu˙.

      17.  V § 9 odst. 8 se za slova ˙nízkouhlíkové energetice˙ vkládají slova ˙prostřednictvím smlouvy o výkupu˙.

      18.  Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní:

˙§ 9a

Financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu

      (1)  Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu jsou hrazeny z peněžních prostředků, které jsou tvořeny

a)

zápornými vyrovnávacími platbami,

b)

tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,

c)

tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a

d)

příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 11.

      (2)  Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na výplatu vyrovnávací platby a s ní spojených nákladů před její výplatou oprávněnému investorovi. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.

      (3)  Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny pro

a)

předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané pře-dávací místo a

b)

předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku.

      (4)  Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční sousta- vy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad rozdíl mezi referenční cenou elektřiny a vyrovnávací cenou elektřiny.

      (5)  Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých pře- dávacích místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně slož- ky ceny služby distribuční soustavy a složky ce- ny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle věty první stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.

      (6)  Provozovatel lokální distribuční soustavy⁴) hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen ˙nadřazená distribuční soustava˙), platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech pře- dávacích místech tvořených hlavními vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služ-by přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízko-uhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.

      (7)  Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavců 5, 6 a 11 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období.

      (8)  Pokud ve smlouvě o připojení⁶) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení⁶) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách.

      (9)  Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci.

      (10)  Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo České národní banky.

      (11)  V případě, kdy výše finančních prostředků podle odstavce 1 písm. a) až c) v daném kalendářním roce nepostačuje k úhradě vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny podle § 3a a s ní spojených nákladů, má operátor trhu právo na úhradu zbývající výše dotací ze státního rozpočtu, a to před úhradou vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu.

      (12)  Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do 31. prosince 2035.

––––––––––––––––––––

⁶)

§ 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.˙.

      19.  Za § 9a se vkládá nový § 9b, který včetně nadpisu zní:

˙§ 9b

Zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky v souvislosti s výstavbou a údržbou nízkouhlíkové výrobny nebo její části

      (1)  Oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny je povinen před zahájením výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části informovat ministerstvo o předpokládaném průběhu výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části a uzavřít s Českou republikou zastoupenou ministerstvem smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby a údržby nízkouhlíkové výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky, které mu budou sděleny podle odstavce 2, a poskytovat ministerstvu informace potřebné pro stanovení a kontrolu dodržení takových požadavků. Uzavření smlouvy podle předchozí věty je podmínkou pro uzavření smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo poskytnutí návratné finanční výpomoci podle tohoto zákona.

      (2)  Požadavky na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky stanoví vláda a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny je sdělí ministerstvo.

      (3)  Stanovení a dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky podle tohoto ustanovení nepředstavuje narušení hospodářské soutěže bez ospravedlnitelného důvodu.˙.

      20.  V § 11 odst. 1 se za slovo ˙soustavy˙ vkládají slova ˙nebo provozovatel distribuční soustavy˙.


ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o lesích

Čl. XXIII

      V § 15 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 47 zní:

      ˙(4)  K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení⁴⁷) v rozsahu tohoto ochranného pásma.

––––––––––––––––––––

⁴⁷)

§ 46 a 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvět-vích a o změně některých zákonů (energetický zákon).˙.

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o pozemních komunikacích

Čl. XXIV

      V § 25 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 268/2015 Sb., se za slova ˙veřejně prospěšnou stavbu˙ vkládají slova ˙nebo stavbu nebo zařízení přípojek technické infrastruktury nebo další stavby nebo zařízení technické infrastruktury, které jsou drobnou stavbou podle přílohy č. 1 stavebního zákona˙.


ČÁST DEVATENÁCTÁ


ÚČINNOST

Čl. XXV

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou

a)

ustanovení čl. III bodu 7, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2023,

b)

ustanovení čl. I bodu 22 a čl. II bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, a

c)

ustanovení čl. V bodů 1, 6 a 7 a čl. XVII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Pekarová Adamová v. r.


Pavel v. r.


Fiala v. r.