247

ZÁKON
ze dne 30. června 2000
o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
a o změnách některých zákonů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon upravuje

a)

podmínky pro provozování autoškol,

b)

způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (dále jen ,,získání řidičského oprávnění") a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění,

c)

podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen ,,profesní osvědčení") a průkazu zkušebního komisaře,

d)

způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění,

e)

způsob zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel,

f)

působnost správních úřadů a státní dozor.

ČÁST DRUHÁ

PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL

Registrace k provozování autoškoly

§ 2

      (1)  Provozováním autoškoly se rozumí poskytování výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění. Provozovat autoškolu může právnická nebo fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění vydaného podle zvláštního zákona¹) a registrace k provozování autoškoly. Registraci k provozování autoškoly vydává okresní úřad. Příslušný je okresní úřad, v jehož územním obvodu bude autoškola provozována.

      (2)  Okresní úřad vydá registraci k provozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel

a)

že je držitelem příslušného živnostenského oprávnění,

b)

že fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba; nebo že statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,

c)

splnění technických podmínek pro provozování autoškoly podle tohoto zákona.

      (3)  Pro vymezení bezúhonnosti a pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí zvláštní zákon.¹)

      (4)  Odbornou způsobilost prokáže žadatel platným profesním osvědčením na skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, k jehož získání bude provozovatel autoškoly provádět výuku a výcvik, a dokladem osvědčujícím tříletou praxi žadatele v provádění výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění.

      (5)  Při splnění těchto podmínek má žadatel nárok na vydání registrace k provozování autoškoly.

§ 3

      (1)  Žádost o vydání registrace k provozování autoškoly musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt, obchodní jméno a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,

b)

rozsah poskytované výuky a výcviku,

c)

jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat výuku a výcvik,

d)

jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat zdravotnickou přípravu,

e)

seznam výcvikových vozidel s uvedením jejich tovární značky, typu, státní nebo vojenské poznávací značky a roku jejich výroby,

f)

popis a umístění autocvičiště nebo jiné cvičné plochy s vyloučením provozu jiných vozidel (dále jen ,,cvičná plocha") nebo řidičského trenažéru a adresu a označení výukových a učebních prostor.

      (2)  Žádost o vydání registrace k provozování autoškoly musí být doložena

a)

výpisem z obchodního rejstříku žadatele nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,

b)

výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo členy statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, byl-li ustanoven, je-li žadatelem právnická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, fyzické osoby a jejího odpovědného zástupce, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,

c)

dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k autocvičišti nebo k cvičné ploše nebo k řidičskému trenažéru a k výukovým a učebním prostorám,

d)

platnými profesními osvědčeními osob, které budou provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění,

e)

technickými průkazy a osvědčeními o technických průkazech výcvikových vozidel,

f)

živnostenským listem.

§ 4

      (1)  V rozhodnutí o vydání registrace k provozování autoškoly okresní úřad uvede

a)

obchodní jméno, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele autoškoly, datum narození, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, jedná-li se o fyzickou osobu,

b)

označení výukových a učebních prostor,

c)

rozsah poskytované výuky a výcviku,

d)

lhůtu pro zahájení provozování autoškoly,

e)

územní obvod, ve kterém bude autoškola provozována,

f)

technické podmínky provozování autoškoly.

      (2)  Byla-li žádost zamítnuta, okresní úřad uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla vydána registrace k provozování autoškoly.

§ 5

      (1)  Provozovatel autoškoly je povinen oznámit okresnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti vydání registrace k provozování autoškoly podle § 3, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn.

      (2)  Okresní úřad na základě oznámených změn podle odstavce 1 provede opravu údajů uvedených v rozhodnutí nebo rozhodne o změně registrace k provozování autoškoly.

§ 6

Odnětí registrace k provozování autoškoly

      (1)  Okresní úřad rozhodne o odnětí registrace k provozování autoškoly, jestliže provozovatel autoškoly

a)

opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě,

b)

neplní podmínky stanovené v registraci k provozování autoškoly,

c)

přestal splňoval podmínky stanovené v § 2 odst. 2,

d)

požádal o odnětí registrace k provozování autoškoly.

      (2)  O registraci k provozování autoškoly může provozovatel, kterému byla registrace k provozování autoškoly odejmuta podle odstavce 1 písm. a) nebo b), znovu požádat okresní úřad nejdříve po uplynutí 3 let od rozhodnutí o odnětí registrace k provozování autoškoly.

§ 7

      Registrace k provozování autoškoly pozbývá platnosti

a)

dnem zániku právnické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly,

b)

dnem úmrtí fyzické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškoly; pro pokračování provozování autoškoly při úmrtí provozovatele autoškoly platí zvláštní zákon,¹)

c)

rozhodnutím okresního úřadu o odnětí registrace k provozování autoškoly.

Technické podmínky provozování autoškoly

§ 8

      (1)  Technickými podmínkami provozování autoškoly se rozumí

a)

autocvičiště nebo cvičná plocha nebo řidičský trenažér,

b)

prostory pro výuku a výcvik,

c)

učební pomůcky,

d)

výcvikové vozidlo.

      (2)  Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a učební pomůcky pro výuku praktické údržby jsou uvedeny v příloze č. 1.

§ 9

      (1)  V autoškole lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění provozovat výcvikové vozidlo,

a)

které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,²)

b)

které je vybaveno nejméně dvojím zařízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu²) umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy vozidla; u vozidla s automatickou převodovkou postačí dvojí zařízení pro ovládání provozní brzdy vozidla; jedná-li se o traktor, musí být v jeho kabině navíc umístěno další sedadlo pro učitele výcviku, jehož umístění a provedení musí být schváleno podle zvláštního právního předpisu,²) jedná-li se o motocykl, musí být kromě dvojího zařízení umožňujícího ovládání spojky a provozní brzdy vybaven dvojím řízením podle schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu,²)

c)

které je vybaveno doplňkovým vnitřním zrcátkem, pokud je pro daný typ vozidla předepsáno,

d)

které bylo pro účely výuky a výcviku schváleno okresním úřadem.

      (2)  Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a závěrečné zkoušky k získání jednotlivých skupin a podskupin řidičského oprávnění a jejich technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 2.

      (3)  V autoškole lze použít jako výcvikové vozidlo vozidlo konstrukčně přizpůsobené tělesně postižené osobě, které není výcvikovým vozidlem.

§ 10

      (1)  Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole okresní úřad. Příslušným je okresní úřad podle místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele. Okresní úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti.

      (2)  Žádost musí obsahovat

a)

obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt, obchodní jméno a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,

b)

tovární značku vozidla,

c)

rok výroby vozidla,

d)

státní nebo vojenskou poznávací značku vozidla.

      (3)  Žádost musí být doložena

a)

protokolem o platné technické kontrole vozidla,²)

b)

dokladem o právním vztahu žadatele k vozidlu,

c)

písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.

      (4)  Okresní úřad po schválení vozidla k výcviku provede úřední záznam do technického průkazu vozidla s textem ,,Schváleno jako výcvikové vozidlo", vydá nové osvědčení o technickém průkazu vozidla, ve kterém zaznamená změnu užívání vozidla do části ,,Jiné záznamy" a na tabulku státní poznávací značky vozidla vyznačí nálepkou termín příští pravidelné technické prohlídky a měření emisí.²)

      (5)  Provozovatel autoškoly je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku v autoškole písemně oznámit příslušnému okresnímu úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.

      (6)  Při vyřazení vozidla z výcviku zapíše okresní úřad změnu užívání vozidla do technického průkazu vozidla a do osvědčení o technickém průkazu vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4.

§ 11

      (1)  Výcvikové vozidlo s výjimkou motocyklu a osádka motocyklu musí být při výcviku v řízení vozidla a při závěrečné zkoušce řádně označeny. Označení výcvikového vozidla musí být umístěno na vozidle tak, aby bylo viditelné ostatními účastníky provozu vozidel na pozemních komunikacích ze všech stran a u osádky motocyklu zepředu a zezadu na vzdálenost nejméně 50 metrů.

      (2)  Způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno, stanoví prováděcí předpis.

§ 12

      Provozovatel autoškoly zajistí, aby řidič výcvikového vozidla v době, kdy používá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, sejmul nebo zakryl neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla.

ČÁST TŘETÍ

ODBORNÁ ZP®SOBILOST ŘIDIČ®

MOTOROVîCH VOZIDEL

HLAVA PRVNÍ

PODMÍNKY PŘIJETÍ K VîUCE A VîCVIKU

K ZÍSKÁNÍ ŘIDIČSKÜHO OPRÁVNĚNÍ

A DRUHY VîUKY A VîCVIKU

§ 13

Podmínky přijetí k výuce a výcviku

      (1)  Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly přijme k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění osobu, která

a)

podá písemnou žádost; pokud je žadatel mladší 15 let musí být žádost doložena písemným souhlasem jeho zákonného zástupce, jehož podpis byl ověřen příslušným orgánem,

b)

ke dni ukončení výuky a výcviku dosáhne věku předepsaného pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona, přičemž od zahájení výuky a výcviku k jejich ukončení nesmí uplynout doba delší než 18 měsíců,

c)

je způsobilá k právním úkonům,

d)

je zdravotně způsobilá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona,

e)

je spolehlivá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona,

f)

splní další podmínky, pokud je pro získání řidičského oprávnění vyžaduje zvláštní zákon.

      (2)  Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění součástí výuky jako kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku tak, aby výuka a výcvik nebyly ukončeny dříve než šest měsíců před dosažením předepsaného věku. Tato výuka a výcvik nesmějí trvat déle než dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

      (3)  Žádost o řidičské oprávnění musí obsahovat

a)

jméno, příjmení, titul a datum narození žadatele,

b)

datum, místo a okres narození žadatele,

c)

státní občanství žadatele,

d)

číslo a sérii občanského průkazu žadatele,

e)

adresu trvalého a přechodného pobytu žadatele,

f)

skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, kterou žadatel vlastní,

g)

skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, k jejímuž získání požaduje žadatel provedení výuky a výcviku.

      (4)  Žádost o řidičské oprávnění musí být doložena dokladem o zdravotní způsobilosti žadatele, který nesmí být starší více než 3 měsíce.

      (5)  Vzor žádosti o řidičské oprávnění stanoví prováděcí předpis.

§ 14

Druhy výuky a výcviku

      (1)  Provozovatel autoškoly je oprávněn poskytovat v rozsahu stanoveném v registraci k provozování autoškoly tyto druhy výuky a výcviku:

a)

základní výuku a výcvik,

b)

sdruženou výuku a výcvik,

c)

rozšiřující výuku a výcvik,

d)

výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu,

e)

kondiční a zdokonalovací výuku a výcvik.

      (2)  Provozovatel autoškoly je povinen zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění získal výukou a výcvikem teoretické znalosti a praktické dovednosti tak, aby byl schopen

a)

řídit vozidlo v souladu s předpisy o provozu na pozemních komunikacích,

b)

ovládat vozidlo tak, aby nevytvářel nebezpečné situace a přiměřeně reagovat na jejich vznik,

c)

rozpoznat provozní nebezpečí a jeho závažnost a dokázat na tyto situace včas a správně reagovat,

d)

rozpoznávat u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti,

e)

reagovat na faktory ovlivňující jednání při řízení vozidla a uchovat si schopnosti potřebné pro bezpečné řízení vozidla,

f)

poskytovat účinnou první pomoc zraněným při dopravní nehodě.

§ 15

Základní výuka a výcvik

      (1)  Základní výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, jejichž rozsah stanoví zvláštní zákon. Žadatel může získat základní výukou a výcvikem řidičské oprávnění na tyto skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění:

a)

skupina AM,

b)

podskupina A1,

c)

skupina A,

d)

podskupina B1,

e)

skupina B,

f)

skupina T.

      (2)  Minimální počet hodin základní výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.

§ 16

Sdružená výuka a výcvik

      (1)  Sdruženou výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci skupin a podskupin řidičských oprávnění uvedených v § 15 odst. 1. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět za předpokladu, že žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění.

      (2)  Provozovatel autoškoly musí zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění získal sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění samostatně.

      (3)  Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tématiky specifické pro každou další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění v dané kombinaci sdruženého výcviku.

      (4)  Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění základního výcviku v dané kombinaci sdruženého výcviku.

§ 17

Rozšiřující výuka a výcvik

      (1)  Rozšiřující výuka a výcvik je příprava žadatele na rozšíření již získaného řidičského oprávnění o další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění. Rozšiřující výuku a výcvik nelze poskytnout žadateli, který získal řidičské oprávnění výlučně pro skupinu AM nebo skupinu T a žádá o získání řidičského oprávnění pro další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

      (2)  Minimální počet hodin rozšiřující výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.

§ 18

Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu

      (1)  Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro všechny skupiny a podskupiny řidičských oprávnění s výjimkou skupin D, D+E a podskupin D1, D1+E.

      (2)  Teoretickou přípravu si žadatel o řidičské oprávnění osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou.

      (3)  Při výcviku podle individuálního studijního plánu musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

      (4)  Rozsah výcviku nesmí být nižší, než je počet vyučovacích hodin stanovený učební osnovou pro danou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění.

§ 19

Kondiční a zdokonalovací výuka a výcvik

      Kondiční a zdokonalovací výuka a výcvik je výuka a výcvik držitele příslušného řidičského oprávnění, která slouží k procvičování a zdokonalování jeho znalostí a dovedností.

§ 20

Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění

      (1)  Předmětem výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je získání potřebných teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích.

      (2)  Výuka obsahuje

a)

výuku předpisů o provozu vozidel,

b)

výuku o ovládání a údržbě vozidla,

c)

výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,

d)

výuku zdravotnické přípravy.

      (3)  Výcvik obsahuje

a)

výcvik v řízení vozidla,

b)

výcvik praktické údržby vozidla,

c)

praktický výcvik zdravotnické přípravy.

      (4)  Rozsah výuky a výcviku je rozdělen podle druhu výuky a výcviku a podle jednotlivých skupin nebo podskupin řidičských oprávnění, k jejichž získání se výuka a výcvik provádí.

      (5)  Obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání řidičských oprávnění stanoví prováděcí předpis.

HLAVA DRUHÁ

OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ VîUKY

A VîCVIKU

§ 21

      (1)  Vyučovat jednotlivé předměty, s výjimkou předmětu zdravotnické přípravy, mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení. O vydání profesního osvědčení rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen ,,ministerstvo"). V profesním osvědčení uvede ministerstvo předměty, které je učitel oprávněn vyučovat. Ministerstvo vede evidenci o vydaných profesních osvědčeních v rozsahu údajů v něm uváděných. Vzor profesního osvědčení stanoví prováděcí předpis.

      (2)  Vyučovat teorii může osoba, která

a)

má ukončené úplné střední vzdělání, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání strojního nebo dopravního oboru,

b)

je spolehlivá k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona,

c)

dosáhla věku 24 let, a

d)

absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a bezpečné jízdy včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě.

Jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí mít osoba řidičské oprávnění k řízení vozidel té skupiny řidičského oprávnění, k jejímuž získání provádí výuku.

      (3)  Provádět výcvik může osoba, která

a)

splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) až d), a

b)

má řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění, k jehož získání provádí výcvik.

§ 22

      Vyučovat zdravotnickou přípravu a provádět praktický výcvik v poskytování první pomoci jsou oprávněni

a)

lékaři,

b)

vyšší zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra a diplomovaná porodní asistentka,

c)

střední zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti zdravotnický záchranář, všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotní sestra, ženská sestra a sestra pro intenzivní péči,

d)

nižší zdravotničtí pracovníci v oboru činnosti ošetřovatel, ošetřovatelka, řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci a řidič vozidla rychlé lékařské pomoci,

e)

učitelé odborných předmětů v oboru ošetřovatelství na středních a vyšších zdravotnických školách,

f)

absolventi rekvalifikačních kursů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s názvem ,,člen první pomoci" v délce minimálně 80 vyučovacích hodin,

g)

instruktoři Českého červeného kříže a absolventi zdravotnické přípravy zaměřené na výuku v autoškolách, jejíž rozsah byl minimálně 80 vyučovacích hodin.

§ 23

      (1)  Základní školení a zkoušky učitelů výuky a výcviku provádí ministerstvo. Ministerstvo může organizováním základního školení pověřit organizaci zřízenou ministerstvem. Základní školení se provádí na náklady žadatele.

      (2)  Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem oprávnění k provádění výuky a výcviku. Rozsah zácviku v každém vyučovacím předmětu musí být nejméně 10 vyučovacích hodin.

      (3)  Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku stanoví prováděcí předpis.

§ 24

      (1)  Ministerstvo rozhodne o odnětí profesního osvědčení, jestliže jeho držitel

a)

porušil opětovně nebo hrubým způsobem učební osnovy, nebo

b)

pozbyl podmínky, za kterých bylo profesní osvědčení vydáno.

      (2)  Žádost o vrácení profesního osvědčení může žadatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. Před vydáním rozhodnutí o vrácení profesního osvědčení žadatel musí zkouškou prokázat znalosti podle § 21 odst. 2 písm. d). Pokud žadatel požádá o vrácení profesního osvědčení po uplynutí dvou let od jeho odnětí, musí absolvovat základní školení podle § 21 odst. 2 písm. d).

      (3)  Jestliže držiteli profesního osvědčení odejme okresní úřad oprávnění k řízení vozidel v důsledku ztráty zdravotní způsobilosti, může držitel profesního osvědčení požádat ministerstvo o ponechání profesního osvědčení mimo výcviku v řízení vozidla.

HLAVA TŘETÍ

ZP®SOB VîUKY A VîCVIKU ŽADATEL®

O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ

A JEJICH UKONČENÍ

§ 25

      Provozovatel autoškoly je povinen nejméně pět dnů před zahájením výuky nebo výcviku zaslat okresnímu úřadu podle sídla nebo místa trvalého pobytu provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu trvalého pobytu a číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny.

§ 26

      (1)  Výcvik musí navazovat na teoretickou přípravu.

      (2)  Část výcviku v řízení vozidla může provozovatel autoškoly nahradit výcvikem na řidičském trenažéru.

      (3)  Rozsah výcviku na řidičském trenažéru podle odstavce 2 a rozdělení řidičských trenažérů do jednotlivých skupin v závislosti na jejich technickém provedení a stupni vývoje je uveden v příloze č. 4.

§ 27

      (1)  Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výcviku v řízení vozidla zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění byl seznámen se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.

      (2)  Provozovatel autoškoly je dále povinen zajistit, aby

a)

vyučovací hodina trvala 45 minut,

b)

výcvik v řízení vozidla netrval déle než dvě vyučovací hodiny denně,

c)

při výcviku v řízení vozidla nebyla ve vozidle přítomna jiná osoba než učitel výcviku, žadatelé o řidičské oprávnění, kteří se podrobují výcviku pro získání příslušné skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění, držitel profesního osvědčení v době přípravy na samostatný výkon učitele výuky a výcviku nebo osoba, která provádí kontrolu výcviku.

      (3)  Při zahájení výuky a výcviku je provozovatel autoškoly povinen vydat žadateli o řidičské oprávnění průkaz žadatele a průběžně v něm provádět záznamy o jeho účasti na praktickém výcviku. Žadatel o získání řidičského oprávnění musí mít při praktickém výcviku průkaz žadatele vždy u sebe.

      (4)  O průběhu výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění a jeho účasti na hodinách výuky a výcviku musí provozovatel autoškoly vést průkaznou evidenci. Tato evidence může být vedena i v elektronické podobě.

      (5)  Způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele stanoví prováděcí předpis.

§ 28

      Před ukončením výcviku v řízení vozidla musí být nejméně jedna vyučovací hodina věnována nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla). Tato část výcviku musí být prováděna tak, aby nemohlo dojít k narušení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

§ 29

      (1)  Při výcviku v řízení vozidla na autocvičišti nebo cvičné ploše musí provozovatel autoškoly zajistit, aby na sedadle výcvikového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pásy, byl s výjimkou nácviku couvání žadatel o řidičské oprávnění těmito pásy připoután a aby ve vozidle byli pouze žadatelé o získání řidičského oprávnění.

      (2)  Na autocvičišti vybaveném radiopovelovým zařízením, které umožňuje učiteli výcviku ze stanoviště mimo vozidlo dávat žadatelům o řidičské oprávnění ve vozidlech akustické povely a zastavit vozidlo, může učitel výcviku z tohoto stanoviště řídit výcvik nejvýše tří vozidel najednou. Jestliže radiopovelové zařízení umožňuje učiteli výcviku dávat pouze akustické pokyny bez možnosti zastavit vozidlo, může ze stanoviště mimo vozidlo řídit nejvýše dvě výcviková vozidla najednou. V takovémto případě nemusí být motocykl vybaven druhým řízením a dvojím ovládáním provozní brzdy a spojky. Radiopovelové zařízení může být použito pouze na autocvičišti.

§ 30

      Výuku a výcvik žadatele o řidičské oprávnění ukončí provozovatel autoškoly za předpokladu, že žadatel o řidičské oprávnění absolvoval minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, popřípadě vyšší počet hodin dohodnutých mezi žadatelem o řidičské oprávnění a provozovatelem autoškoly.

§ 31

      (1)  Žadatel o řidičské oprávnění, který má ukončené odborné vzdělání strojního nebo dopravního nebo autoopravárenského oboru nebo oboru zemědělské a lesnické mechanizace na střední nebo vysoké škole, se nemusí účastnit výcviku v praktické údržbě vozidel.

      (2)  Zdravotnické přípravy se nemusí účastnit osoby uvedené v § 22.

      (3)  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 provede o této skutečnosti učitel výcviku určený provozovatelem autoškoly záznam do třídní knihy a do průkazu žadatele. Doklad o splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 je povinen žadatel o řidičské oprávnění přiložit k žádosti.

ČÁST ČTVRTÁ

ZKOUŠKY ODBORNÜ ZP®SOBILOSTI

ŽADATEL® O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ

§ 32

      (1)  Žadatel o řidičské oprávnění se po ukončení výuky a výcviku v autoškole podrobí zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla.

      (2)  Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u okresního úřadu ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik. Příslušným je okresní úřad určený podle místa sídla nebo trvalého pobytu provozovatele autoškoly.

      (3)  Příslušný okresní úřad neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla. Okresní úřad zařadí žadatele k závěrečné zkoušce nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu.

§ 33

      (1)  Zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění provádí příslušný okresní úřad.

      (2)  Pro provádění zkoušek určí příslušný okresní úřad zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec okresního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona.

      (3)  Pro provádění zkoušek osob, které jsou vojáky v činné službě, určí příslušný okresní úřad vojenského zkušebního komisaře.³)

      (4)  Provádění činnosti zkušebního komisaře je neslučitelné s podnikáním nebo jiným druhem výdělečné činnosti v oblasti provozování autoškol.

Průkaz zkušebního komisaře

§ 34

      (1)  O vydání průkazu zkušebního komisaře rozhoduje ministerstvo. Ministerstvo vydá průkaz zkušebního komisaře na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a)

je starší 25 let,

b)

má ukončeno úplné střední vzdělání,

c)

je držitelem řidičského oprávnění skupiny nebo podskupiny, k jejímuž získání bude žadatele o získání řidičského oprávnění zkoušet,

d)

absolvoval základní školení pro zkušební komisaře a zkouškou prokázal znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a bezpečné jízdy.

      (2)  Základní školení žadatelů o vydání průkazu zkušebního komisaře a zkoušky provádí ministerstvo. Ministerstvo může organizováním základního školení a zkoušek pověřit organizaci zřízenou ministerstvem.

      (3)  Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky stanoví prováděcí předpis.

§ 35

      (1)  Průkaz zkušebního komisaře se vydává na pět let.

      (2)  Průkaz zkušebního komisaře musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození držitele, rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, přidělené osobní číslo zkušebního komisaře a číslo přiděleného razítka, sérii a číslo průkazu, datum vydání (prodloužení) a dobu jeho platnosti.

      (3)  Ministerstvo vede evidenci o vydaných průkazech zkušebního komisaře v rozsahu údajů uváděných v průkazu.

      (4)  Vzor průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí předpis.

§ 36

      (1)  Ministerstvo prodlouží platnost průkazu zkušebního komisaře na základě písemné žádosti držitele o další tři roky, prokáže-li žadatel, že absolvoval zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a přezkoušení.

      (2)  Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a jejich přezkoušení provádí ministerstvo. Ministerstvo může organizováním zdokonalovacího školení a přezkoušení zkušebních komisařů pověřit organizaci zřízenou ministerstvem.

      (3)  Pokud se zkušební komisař nezúčastní zdokonalovacího školení a přezkoušení po dobu delší než jeden rok od ukončení platnosti průkazu zkušebního komisaře, musí opětovně absolvovat základní školení pro zkušební komisaře a složit zkoušku.

      (4)  Učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování stanoví prováděcí předpis.

§ 37

      (1)  Ministerstvo rozhodne o odejmutí průkazu zkušebního komisaře, jestliže zkušební komisař hrubým způsobem porušil povinnosti zkušebního komisaře stanovené tímto zákonem nebo pozbyl podmínky, za kterých byl průkaz zkušebního komisaře vydán. V případě, že dojde k odnětí průkazu zkušebního komisaře vojenskému zkušebnímu komisaři, oznámí tuto skutečnost ministerstvo Vojenské policii.

      (2)  Žádost o opětovné vydání průkazu zkušebního komisaře může žadatel podat nejdříve za tři roky po odnětí průkazu zkušebního komisaře.

Základní ustanovení o zkouškách z odborné způsobilosti

§ 38

      (1)  Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění, mimo zkoušky z praktické jízdy, se provádí zpravidla v autoškole, která zajišťovala výuku a výcvik žadatele.

      (2)  Provozovatel autoškoly, který zajišťoval výuku a výcvik žadatele, poskytne příslušnému okresnímu úřadu pro účely zkoušky na své náklady výcvikové vozidlo.

      (3)  Ke zkoušce doprovází žadatele o řidičské oprávnění učitel výcviku, který zpravidla prováděl výcvik v řízení vozidla.

      (4)  Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičských oprávnění a způsob jejich provádění je uveden v příloze č. 5.

§ 39

      (1)  Žadatel o řidičské oprávnění se musí podrobit zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která se skládá ze zkoušky

a)

z předpisů o provozu na pozemních komunikacích,

b)

ze znalostí ovládání a údržby vozidla,

c)

z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem,

d)

ze znalostí zdravotnické přípravy.

      (2)  Výsledek každé zkoušky se hodnotí stupněm ,,prospěl" nebo ,,neprospěl". Jestliže žadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, může zkoušku opakovat. Každá opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dní ode dne konání neúspěšné zkoušky.

      (3)  Zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jsou zahájeny testem z předpisů o provozu na pozemních komunikacích. Je-li žadatel o řidičské oprávnění u této zkoušky hodnocen stupněm ,,neprospěl", nesmí pokračovat v dalších zkouškách, a to až do doby, kdy bude hodnocen stupněm ,,prospěl".

      (4)  Výsledek zkoušek zapíše zkušební komisař do žádosti o řidičské oprávnění a do protokolu o zkouškách. Každý zápis musí být potvrzen podpisem zkušebního komisaře a jeho razítkem. Po absolvování zkoušek opatří okresní úřad žádost o řidičské oprávnění razítkem okresního úřadu.

      (5)  Neuspěl-li žadatel o řidičské oprávnění při zkouškách do doby 6 měsíců ode dne zahájení první zkoušky, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu.

§ 40

Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích

      (1)  Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích se provádí testem písemně nebo pomocí výpočetní techniky. Test obsahuje otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisu o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a dále z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, které jsou součástí výuky podle učebních osnov. Zkouška prováděná pomocí výpočetní techniky je sestavována náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek. Znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích vydává ministerstvo ve Věst-níku dopravy.

      (2)  Na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut. Žadateli o řidičské oprávnění, který doloží lékařským vyšetřením, že trpí poruchou dyslexie nebo dysgrafie, prodlouží zkušební komisař předepsanou dobu na dvojnásobek.

      (3)  Počet otázek v testu, jejich bodové hodnocení, složení testu podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných k získání jednotlivých skupin a podskupin řidičského oprávnění stanoví prováděcí předpis.

§ 41

Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla

      (1)  Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla se provádí ústně u modelů či výcvikového vozidla (ne u obrazů).

      (2)  Jestliže žadatel o řidičské oprávnění je osobou sluchově postiženou, provede se zkouška za přítomnosti tlumočníka ve znakové řeči. Tlumočníka si zajistí žadatel o řidičské oprávnění podle zvláštního zákona⁴) na své náklady.

      (3)  Prováděcí předpis stanoví rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládaní a údržby vozidla.

Zkouška z praktické jízdy

§ 42

      (1)  Žadatel o řidičské oprávnění musí při zkoušce z praktické jízdy prokázat znalosti, dovednosti a chování včetně specifických požadavků pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičských oprávnění. Zkouška z praktické jízdy je rozdělena do dvou částí. Žadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáže základní znalosti u každé ze dvou částí, je hodnocen stupněm ,,neprospěl".

      (2)  V první části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména

a)

základní znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jeho použitím,

b)

rozjíždění s různým stupněm obtížnosti,

c)

zastavení vozidla,

d)

couvání a otáčení při couvání,

e)

zajíždění do omezeného prostoru a vyjíždění z něj,

f)

podélné, šikmé a kolmé zaparkování vozidla,

g)

zastavení a rozjíždění ve stoupání,

h)

řízení vozidla při malé rychlosti nejvýše do 30 km.h^-1.

      (3)  Ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména znalosti

a)

v bezpečném řízení vozidla s různou intenzitou provozu na pozemních komunikacích,

b)

řízení vozidla na různých druzích pozemních komunikací,

c)

řízení vozidla na křižovatce, která je řízena světelnou signalizací,

d)

řízení vozidla na úseku, kde je provoz městské hromadné dopravy a kde je dostatečný pohyb chodců s vyznačenými přechody pro chodce,

e)

řízení vozidla mimo obec a v případě velkých měst alespoň na vícepruhové komunikaci, kde je dovolena rychlost vyšší než 50 km.h^-1,

f)

ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích,

g)

rychlého a bezpečného rozhodování v dopravní situaci při řízení vozidla,

h)

správné reakce na vzniklou dopravní situaci.

      (4)  Výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku stanoví prováděcí předpis.

§ 43

      (1)  Zkouška z praktické jízdy musí trvat v první části nejméně 10 minut a v druhé části nejméně 30 minut pro řidičská oprávnění skupin AM, A, B, B+E a T a podskupin řidičských oprávnění A1 a B1 a nejméně 50 minut pro ostatní skupiny a podskupiny řidičských oprávnění.

      (2)  Při každé dopravní situaci v rámci zkoušky musí žadatel o řidičské oprávnění prokázat bezpečné ovládání vozidla. Chyby v řízení nebo nebezpečné vedení bezprostředně snižující bezpečnost výcvikového vozidla, jeho osádky nebo jiných účastníků provozu vozidel na pozemních komunikacích se hodnotí stupněm ,,neprospěl" bez ohledu na to, zda zkušební komisař nebo učitel výcviku zasáhnou (verbálně nebo přímo) do ovládacích prvků vozidla.

      (3)  Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. U zkoušky k získání řidičského oprávnění skupin AM a A nebo podskupiny A1 se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly vyplývající ze zvláštního zákona, ale i odpovědnost za uchazeče o řidičské oprávnění a výcvikové vozidlo.

      (4)  Pokud je zkouška prováděna na vozidle, které je konstrukčně přizpůsobené osobě tělesně postižené, nebo na vozidle, které je vybavené automatickou převodovkou, zapíše zkušební komisař tuto skutečnost do žádosti o řidičské oprávnění. Tento zápis pak slouží jako podklad pro omezení řidičského oprávnění podle zvláštního zákona.

§ 44

Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel při sdružené výuce a výcviku

      (1)  Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích se provádí jedním testem.

      (2)  Při zkoušce z předmětu ovládání a údržba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění.

      (3)  Zkouška z praktické jízdy se provádí na všech druzích vozidel stanovených pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění v plném rozsahu.

§ 45

Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel

      (1)  Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona se provádí zkouškou podle tohoto zákona. Náklady zkoušky hradí žadatel.

      (2)  Jestliže řidič při přezkoušení z odborné způsobilosti neprospěl, může zkoušku opakovat pouze jednou. Opakovaná zkouška může být provedena nejdříve za pět pracovních dnů. Neuspěje-li řidič při opakované zkoušce, musí se podrobit nové výuce nebo výcviku z předmětu, ve kterém neprospěl. Pokud neprospěje při první zkoušce ze všech předmětů, nemá právo na opakování zkoušky a musí se podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu.

      (3)  Opakovací dílčí zkoušky i zkoušky po ukončení nové výuky nebo výcviku z některého předmětu je řidič povinen složit ve lhůtě šesti měsíců ode dne konání první zkoušky při přezkoušení z odborné způsobilosti; jinak se musí podrobit nové výuce a výcviku v plném rozsahu.

ČÁST PÁTÁ

ZDOKONALOVÁNÍ

ODBORNÜ ZP®SOBILOSTI ŘIDIČ®

§ 46

Odborná způsobilost řidičů

      Odborná způsobilost řidičů se zdokonaluje školením zaměřeným na znalost právních předpisů na úseku dopravy, zejména pravidel provozu na pozemních komunikacích, teorie řízení a zásad bezpečné jízdy, ochrany životního prostředí před škodlivými důsledky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zdravotnické přípravy, ovládání a údržby vozidla, přepravy nebezpečných látek a věcí, dodržování povinností osádek vozidel v nákladní přepravě a na další otázky, jejichž znalost ovlivňuje chování řidiče v provozu na pozemních komunikacích. Školení je ukončeno přezkoušením. Tímto ustanovením není dotčena povinnost podrobit se školením podle zvláštních právních předpisů.⁵)

§ 47

      Zdokonalovací školení řidičů provádí provozovatel autoškoly v rozsahu vydané registrace k provozování autoškoly.

§ 48

      (1)  Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v rozsahu 16 hodin ročně a přezkoušení je povinna se zúčastnit osoba, která řídí

a)

motorové vozidlo vybavené zvláštním výstražným zařízením se zvláštním světelným zařízením modré barvy,²)

b)

vozidlo taxislužby,⁶)

c)

vozidlo pro přepravu více jak 9 cestujících včetně řidiče,

d)

vozidlo pro přepravu nákladů o celkové hmotnosti vyšší než 7 500 kg.

      (2)  Náklady na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení hradí žadatel.

      (3)  Obsah zdokonalování odborné způsobilosti řidičů uvedených v odstavci 1 je uveden v příloze č. 6.

      (4)  Způsob a rozsah přezkoušení stanoví prováděcí předpis.

§ 49

      (1)  Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je prováděno formou kurzů.

      (2)  Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů organizuje provozovatel autoškoly veřejným vyhlašováním termínu v jednotlivých místech provádějících zdokonalování odborné způsobilosti řidičů s uvedením, pro jaké skupiny řidičů je zdokonalování odborné způsobilosti řidičů určeno. Veřejným vyhlášením pro účely splnění této podmínky se rozumí umístění oznámení na veřejně přístupném místě provozovny provozovatele autoškoly.

§ 50

      (1)  Přezkušování řidičů provádí zkušební komisař pro tu skupinu řidičských oprávnění, pro kterou je držitelem průkazu zkušebního komisaře. Ministerstvo může pověřit prováděním přezkušování řidičů držitele platného profesního osvědčení, který v posledních deseti letech byl učitelem v autoškole nejméně pět let. Ministerstvo vydá pověření na základě písemné žádosti držitele platného profesního osvědčení doložené splněním podmínek a písemným souhlasem provozovatele autoškoly, u kterého je v pracovněprávním vztahu.

      (2)  Jestliže řidič, který se zúčastnil zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, neprospěl u přezkoušení, může se podrobit opakovanému přezkoušení. Opakované přezkoušení může být provedeno nejdříve za pět pracovních dnů, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne konání prvního přezkoušení.

      (3)  Náležitosti žádosti a vzor pověření k provádění přezkoušení stanoví prováděcí předpis.

§ 51

      (1)  Řidičům uvedeným v § 48 odst. 1, kteří úspěšně absolvovali zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení, vydá okresní úřad osvědčení profesní způsobilosti řidiče, do kterého zapíše druh zdokonalování odborné způsobilosti řidiče.

      (2)  V osvědčení profesní způsobilosti řidiče se uvedou údaje o jeho držiteli, číslo řidičského průkazu, rozsah řidičského oprávnění, datum vydání osvědčení profesní způsobilosti nebo potvrzení a datum absolvování zdokonalování odborné způsobilosti řidiče.

      (3)  Jestliže dojde k poškození, zničení nebo ztrátě osvědčení profesní způsobilosti řidiče, požádá jeho držitel o vystavení druhopisu příslušný okresní úřad, který osvědčení vydal.

      (4)  Vzor osvědčení profesní způsobilosti řidiče stanoví prováděcí předpis.

§ 52

      (1)  Provozovatel autoškoly je povinen pro účely vedení registru řidičů po ukončení každého kursu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zaslat do pěti dnů okresnímu úřadu seznam účastníků kursu zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, ve kterém uvede druh provedeného školení a výsledky přezkoušení.

      (2)  Bezpečnostní informační služba nepředkládá seznam účastníků zdokonalovacího školení, předkládá pouze jejich počet.

ČÁST ŠESTÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

§ 53

      (1)  Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném vykonávají okresní úřad a ministerstvo.

      (2)  Okresní úřad

a)

rozhoduje o vydání registrace k provozování autoškoly, o její změně a o jejím odnětí,

b)

schvaluje výcvikové vozidlo pro jeho použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání,

c)

zařazuje žadatele o řidičské oprávnění k závěrečným zkouškám,

d)

vydává osvědčení profesní způsobilosti řidiče.

      (3)  Ministerstvo

a)

rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí,

b)

provádí základní školení a zkoušky učitelů výuky a výcviku,

c)

rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí,

d)

provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů,

e)

provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře.

§ 54

Státní dozor

      (1)  Státní dozor ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají okresní úřady.

      (2)  Vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dále ve věcech výkonu státní správy podle § 53 odst. 3 vykonává ministerstvo.

      (3)  Při výkonu státního dozoru postupují okresní úřady a ministerstvo podle zákona o státní kontrole.⁷)

§ 55

      Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního dozoru a vrchního státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

Pokuty

§ 56

      Ministerstvo nebo okresní úřad v rozsahu své působnosti podle § 53 uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která

a)

provozuje autoškolu bez registrace k provozování,

b)

provádí výuku a výcvik osobami, které nejsou držiteli platného profesního osvědčení,

c)

provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,

d)

vědomě přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1,

e)

opakovaně nebo závažným způsobem poruší způsob výuky a výcviku stanovený tímto zákonem.

§ 57

      Okresní úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která

a)

písemně nepřihlásí žadatele k získání řidičského oprávnění ke zkoušce,

b)

nepředá příslušnému okresnímu úřadu seznamy žadatelů k získání řidičského oprávnění,

c)

nepředá příslušnému okresnímu úřadu seznamy účastníků kursu zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a výsledky přezkoušení,

d)

nenahlásí změny údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání registrace k provozování autoškoly.

§ 58

      (1)  Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se orgán příslušný pro rozhodnutí o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do pěti let od doby, kdy k němu došlo, nebo do pěti let od doby, kdy neoprávněná činnost ještě trvala.

      (2)  Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

      (3)  Orgán příslušný pro rozhodnutí pokutu rovněž vybere. Na vymáhání pokut se vztahují předpisy o správě daní a poplatků.⁸)

      (4)  Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ

A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 59

Společná ustanovení

      V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního
řádu.⁹)
Přechodná ustanovení

§ 60

      (1)  Provozovatel autoškoly, který provozuje autoškolu na základě živnostenského oprávnění vydaného před účinností tohoto zákona, může požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona okresní úřad o vydání registrace k provozování autoškoly. Do doby rozhodnutí okresního úřadu se provozovatel autoškoly považuje za provozovatele, kterému byla vydána registrace podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel autoškoly ve stanovené lhůtě o vydání registrace k provozování autoškoly, dosavadní oprávnění provozovat autoškolu zaniká.

      (2)  Držitel průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro průkaz zkušebního komisaře podle ustanovení § 34 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní průkaz zkušebního komisaře platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel průkazu zkušebního komisaře na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 34 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí průkazu zkušebního komisaře.

      (3)  Držitel osvědčení pro učitele výcviku vydaného před účinností tohoto zákona (dále jen ,,držitel osvědčení") je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro profesní osvědčení v § 21 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní osvědčení pro učitele výcviku platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 21 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení podmínku stanovenou v § 21 odst. 2 písm. a), ministerstvo potvrdí platnost dosavadního osvědčení pro učitele výcviku, pokud má držitel osvědčení nejméně patnáctiletou praxi v provádění výuky a výcviku.

      (4)  Provozovatel autoškoly je povinen označit výcviková vozidla podle tohoto zákona do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

      (5)  Okresní úřad může po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona pověřit prováděním zkoušek držitele průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona, který není zaměstnancem okresního úřadu.
§ 61

      (1)  Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 3 tohoto zákona vykonávat ministerstvo, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na ministerstvo.

      (2)  Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 2 tohoto zákona vykonávat okresní úřad, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na okresní úřady.

§ 62

      Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 2, § 13 odst. 5, § 20 odst. 5, § 21 odst. 1, § 23 odst. 3, § 27 odst. 5, § 34 odst. 3, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 40 odst. 3, § 41 odst. 3, § 42 odst. 4, § 48 odst. 4, § 50 odst. 3 a § 51 odst. 4.

ČÁST OSMÁ

§ 63

Změna zákona o živnostenském podnikání

      Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/ /2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:

      V příloze č. 2 VÁZANÜ ŽIVNOSTI skupina 214: Ostatní

a)

dosavadní obor živnosti ,,Vyučování řízení motorových vozidel" ve sloupci 1 nově zní: ,,Provozování autoškoly",

b)

text ve sloupci 2 se nahrazuje textem, který zní: ,,odborná způsobilost podle § 3 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů".

ČÁST DEVÁTÁ

§ 64

Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích

      Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 odst. 1 se ve větě prvé za slovo ,,vykonává" vkládají slova ,,podle tohoto zákona".

      2.  V § 2 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

      3.  V § 2 se odstavec 2 zrušuje.

      4.  V § 3 písm. d) se slova ,,zkoušení žadatelů o řidičská oprávnění," zrušují.

      5.  V § 4 se písmeno c) zrušuje.

      6.  V § 5 odst. 1 se písmena f), g) a h) zrušují.

Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena f) až k).

      7.  V § 5 odst. 1 písm. j) se slova ,,a autoškol" zrušují.

      8.  V § 9 odst. 4 se slova ,,způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel," zrušují.

      9.  § 12 se zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

§ 65

      Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.




Klaus v. r.


Havel v. r.


Zeman v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²)

Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb. Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 103/1995 Sb., o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 322/1997 Sb.

³)

§ 37 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

⁴)

Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.

⁵)

Například § 24 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

⁸)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

⁹)

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.