194

ZÁKON
ze dne 31. května 2017
o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů







      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA ZAVÁDĚNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

§ 1

Předmět úpravy

      Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje pravidla zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

§ 2

Vymezení pojmů

      Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

fyzickou infrastrukturou prvek sítě²), který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody³),

b)

fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy fyzická infrastruktura vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele,

c)

povinnou osobou

1.  provozovatel veřejné komunikační sítě,

2.  provozovatel fyzické infrastruktury určené pro poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektřiny včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod a odvodňovacích systémů,

3.  provozovatel fyzické infrastruktury určené k poskytování dopravních služeb včetně železnic, silnic, přístavů a letišť,

4.  investor pro účely poskytováni údajů o stavebních pracích a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředků,

5.  vlastník fyzické infrastruktury uvedené v bodech 1 až 4 nebo osoba oprávněná z jiných práv k této fyzické infrastruktuře, není-li provozovatel této fyzické infrastruktury jejím vlastníkem a nemá k ní taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti povinné osoby podle tohoto zákona; povinnou osobou nejsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a bezpečnostní sbory,

d)

oprávněnou osobou provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgán,

e)

vysokorychlostní sítí elektronických komunikací síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,

f)

přístupovým bodem budovy fyzický bod, jehož prostřednictvím je více operátorům současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,

g)

povolením rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon vyžadovaný stavebním zákonem,

h)

povinným orgánem orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku nebo právnická osoba, která je

1.  založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.  financována zcela nebo převážně státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací, podléhající řídícímu dohledu těchto subjektů anebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací,

i)

přípojkou elektronických komunikací část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě,

j)

významnou renovací budovy změny dokončené budovy, u kterých by předpokládané náklady přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou budovu.

§ 3

Jednotné informační místo

      (1)  Český telekomunikační úřad (dále jen ˙Úřad˙) je jednotným informačním místem.

      (2)  Úřad shromažďuje, eviduje, zpracovává, uchovává, zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a poskytuje údaje podle tohoto zákona.

      (3)  Úřad dále zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a)

údaje týkající se podmínek a postupů podle stavebního zákona a údaje nezbytné pro účely zavádění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací,

b)

pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona,

c)

vzory smluv jím vytvořené podle § 4, 8 a 10,

d)

odkazy na informace povinných osob související s plněním jejich povinností podle tohoto zákona, které povinná osoba Úřadu sdělí.

      (4)  Úřad návrhy vzorů smluv podle odstavce 3 písm. c) konzultuje zejména s oprávněnými a povinnými osobami; § 130 zákona o elektronických komunikacích se použije přiměřeně.

Přístup k fyzické infrastruktuře

§ 4

      (1)  Povinná osoba umožní přístup k fyzické infrastruktuře pro účely zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací oprávněné osobě na základě její žádosti a na její náklady, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle § 5.

      (2)  Žádost o přístup k fyzické infrastruktuře musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře, který vymezí fyzickou infrastrukturu, ke které oprávněná osoba žádá přístup, podmínky požadovaného přístupu, cenu za přístup k fyzické infrastruktuře, práva a povinnosti povinné osoby a oprávněné osoby týkající se trvalého umístění prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací ve fyzické infrastruktuře a dále návrh projektu zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací a časový průběh jeho provedení.

      (3)  Oprávněná osoba pro podání žádosti o přístup k fyzické infrastruktuře využije vzor smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře, který zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup Úřad nebo povinná osoba.

      (4)  K právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží.

§ 5

      (1)  Povinná osoba odmítne žádost o přístup k fyzické infrastruktuře z důvodu

a)

možného narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy, nebo

b)

možného narušení bezpečnosti, mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury⁴).

      (2)  Povinná osoba může žádost o přístup k fyzické infrastruktuře odmítnout z důvodu

a)

technické nevhodnosti fyzické infrastruktury pro zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací,

b)

právní překážky dostupnosti fyzické infrastruktury k zavedení prvku vysokorychlostních sítí elektronických komunikací,

c)

nedostupnosti prostoru fyzické infrastruktury k umístění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, včetně budoucích potřeb povinné osoby,

d)

rizika závažného vzájemného rušení plánované služby elektronických komunikací s poskytováním jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury,

e)

dostupnosti jiných možností přístupu k fyzické infrastruktuře za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek vhodných k zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, například prostřednictvím velkoobchodní nabídky služeb povinné osoby, nebo

f)

zjevné nepřiměřenosti požadavku oprávněné osoby na přístup k fyzické infrastruktuře.

      (3)  Povinná osoba může žádost o přístup k fyzické infrastruktuře odmítnout rovněž z důvodu, že žádost o přístup k fyzické infrastruktuře neobsahuje náležitosti podle § 4 odst. 2.

      (4)  Odmítla-li povinná osoba žádost o přístup k fyzické infrastruktuře, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě do 2 měsíců ode dne, kdy jí byla žádost doručena.

      (5)  Byla-li žádost o přístup odmítnuta nebo nebyla-li do 2 měsíců ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuře, má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

Poskytování údajů o fyzické infrastruktuře

§ 6

      (1)  Oprávněná osoba má právo na poskytnutí souboru minimálních údajů o fyzické infrastruktuře povinných osob (dále jen ˙soubor minimálních údajů˙) v rozsahu plánovaného projektu zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací. Soubor minimálních údajů zahrnuje

a)

základní technické parametry a určení druhu fyzické infrastruktury,

b)

geometrické, výškové a polohové určení fyzické infrastruktury; grafická část se poskytne ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

c)

údaje o současném využití fyzické infrastruktury,

d)

identifikaci povinné osoby a její kontaktní údaje.

      (2)  Žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů v rozsahu svého plánovaného projektu podává oprávněná osoba písemně u Úřadu, který jí tyto údaje poskytne do 1 měsíce ode dne doručení její žádosti. V žádosti oprávněná osoba odůvodní oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro jí plánovaný projekt na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací. Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů, poskytne tyto údaje do jednoho měsíce ode dne jejich poskytnutí povinným orgánem.

      (3)  Úřad soubor minimálních údajů oprávněné osobě neposkytne, jsou-li dány důvody podle § 5 odst. 1 nebo § 7 odst. 2 písm. c).

      (4)  Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů, požádá o jejich poskytnutí povinný orgán, který by v důsledku plnění svých úkolů mohl být držitelem souboru minimálních údajů nebo jeho části. Povinný orgán, který má požadovaný soubor minimálních údajů nebo jeho část v elektronické podobě, jej poskytne Úřadu do 2 měsíců ode dne doručení jeho žádosti. Není-li povinný orgán původcem souboru minimálních údajů, může jej Úřadu poskytnout ve formátu a v rozsahu, ve kterém je přijal, přičemž za správnost a úplnost odpovídá jejich poskytovatel. Současně tuto skutečnost povinný orgán sdělí Úřadu. Úřad poskytne požadovaný soubor minimálních údajů oprávněné osobě do 1 měsíce ode dne jejich poskytnutí povinným orgánem; pro neposkytnutí údajů Úřadem se použije odstavec 3 obdobně.

      (5)  Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů a ani povinný orgán mu soubor minimálních údajů na jeho žádost neposkytl podle odstavce 4, vyrozumí o této skutečnosti oprávněnou osobu.

      (6)  Oprávněná osoba může po vyrozumění Úřadem podle odstavce 5 požádat o poskytnutí souboru minimálních údajů povinnou osobu.

§ 7

      (1)  Povinná osoba odmítne žádost oprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních údajů z důvodu podle § 5 odst. 1 nebo, je-li to nutné pro zachování jejího obchodního tajemství.

      (2)  Povinná osoba může žádost oprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních údajů odmítnout, pokud

a)

požadovaný soubor minimálních údajů zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osobě údaje umožňující přístup ke zveřejněným údajům,

b)

požadovaný soubor minimálních údajů poskytla Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo

c)

oprávněná osoba nedoložila ani na výzvu oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro svůj plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

      (3)  Odmítla-li povinná osoba žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.

      (4)  Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osoba do 2 měsíců ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osobě soubor minimálních údajů, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

      (5)  Úřad rozhodne o povinnosti poskytnout údaje nebo rozhodne o odmítnutí poskytnutí údajů.

Průzkum na místě

§ 8

      (1)  Povinná osoba umožní průzkum své fyzické infrastruktury na místě oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti. Oprávněná osoba je povinna poskytnout povinné osobě náhradu za nucené omezení vlastnického práva v míře odpovídající rozsahu, v němž byla povinná osoba průzkumem své fyzické infrastruktury dotčena.

      (2)  Žádost o průzkum na místě musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, který vymezí fyzickou infrastrukturu, o jejíž průzkum na místě se žádá, a stanoví způsob, termín a cenu provedení průzkumu na místě.

      (3)  Oprávněná osoba pro podání žádosti o průzkum na místě využije vzor smlouvy o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, který zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup Úřad nebo povinná osoba.

      (4)  Povinná osoba informuje v odpovědi na žádost podle odstavce 1 oprávněnou osobu o možném využití dotčené fyzické infrastruktury, která má být předmětem průzkumu, oprávněnou osobou.

§ 9

      (1)  Povinná osoba odmítne žádost o průzkum na místě z důvodů uvedených v § 5 odst. 1 nebo může odmítnout žádost z důvodů uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) až e) anebo neobsahuje-li žádost náležitosti podle § 8 odst. 2.

      (2)  Odmítla-li povinná osoba žádost o průzkum na místě, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě do 1 měsíce ode dne, kdy jí byla žádost doručena. Povinnost poskytnout informace o možném využití dotčené fyzické infrastruktury podle § 8 odst. 4 není odmítnutím žádosti o průzkum fyzické infrastruktury na místě dotčena.

      (3)  Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o průzkumu fyzické infrastruktury na místě, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

§ 10

Koordinace stavebních prací

      (1)  Povinná osoba umožní u stavebních prací zcela nebo zčásti financovaných z veřejných prostředků oprávněné osobě koordinaci stavebních prací za účelem zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, a to na základě její odůvodněné žádosti a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, obsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle odstavce 4.

      (2)  Žádost o koordinaci stavebních prací musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o koordinaci stavebních prací, který vymezí fyzickou infrastrukturu, podmínky projektu na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací, pro který oprávněná osoba žádá o koordinaci stavebních prací, časový průběh jeho provedení, údaje o zhotoviteli stavby, je-li znám, prvky dotčené stávající nebo plánované sítě elektronických komunikací a rozdělení nákladů vyplývající z koordinace stavebních prací mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou.

      (3)  Oprávněná osoba využije vzor smlouvy o koordinaci stavebních prací, který zveřejnil Úřad nebo povinná osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.

      (4)  Žádosti o koordinaci stavebních prací povinná osoba vyhoví, pokud

a)

koordinace stavebních prací nevyžaduje dodatečné náklady pro původně plánované stavební práce, které by nesla povinná osoba, zejména z důvodu dalšího prodlení,

b)

jí to nebrání v kontrole nad stavebními pracemi,

c)

žádost o koordinaci stavebních prací oprávněná osoba podala nejpozději 1 měsíc před podáním žádosti o povolení a

d)

není ohrožena bezpečnost a integrita sítí, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.

      (5)  Odmítla-li povinná osoba žádost o koordinaci stavebních prací, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu.

      (6)  Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o koordinaci stavebních prací, má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.


Poskytování údajů o stavebních pracích

§ 11

      (1)  Povinná osoba poskytne za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek oprávněné osobě na základě její odůvodněné písemné žádosti údaje o stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků, a to v rozsahu:

a)

umístění a druh stavebních prací v oblasti vymezené katastrálním územím,

b)

prvky stávající nebo plánované fyzické infrastruktury dotčené stavebními pracemi,

c)

předpokládaný termín zahájení stavebních prací a doba jejich trvání a

d)

kontaktní údaje povinné osoby.

      (2)  Údaje o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků a týkajících se fyzické infrastruktury, pro které bylo uděleno povolení, ohledně kterých řízení o povolení probíhá nebo se v následujících 6 měsících předpokládá, poskytne povinná osoba oprávněné osobě do 2 týdnů ode dne doručení žádosti a zároveň poskytne tyto údaje Úřadu.

§ 12

      (1)  Povinná osoba žádost o údaje o stavebních pracích odmítne, je-li to nutné v zájmu bezpečnosti a integrity sítí, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.

      (2)  Povinná osoba může žádost o údaje o stavebních pracích odmítnout, pokud požadované údaje

a)

zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osobě přístup ke zveřejněnému údaji, nebo

b)

poskytla Úřadu nebo povinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti.

      (3)  Odmítla-li povinná osoba žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osobě a Úřadu do 2 týdnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena.

      (4)  Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osoba do 2 týdnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osobě údaje o stavebních pracích, má oprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

Fyzická infrastruktura uvnitř budovy

§ 13

      (1)  Oprávněná osoba má právo ukončit svou vysokorychlostní síť elektronických komunikací v prostorách koncového uživatele, pokud infrastruktura uvnitř budovy umožňující připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s neexistuje a pokud s tím koncový uživatel souhlasí.

      (2)  Pokud je při zavádění nové vysokorychlostní sítě elektronických komunikací uvnitř budovy technicky nemožné nebo ekonomicky neefektivní vybudování nové fyzické infrastruktury uvnitř budovy, má oprávněná osoba právo na přístup ke kterékoli stávající fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu budovy.

§ 14

      (1)  Povinná osoba umožní přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu budovy pro účely zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací oprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny za použití stávající fyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo přístupového bodu budovy, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2 písm. a) až e), anebo neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2.

      (2)  Žádost o přístup musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, která vymezí fyzickou infrastrukturu uvnitř budovy, ke které oprávněná osoba žádá přístup, podmínky požadovaného přístupu, cenu za přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, práva a povinnosti povinné osoby a oprávněné osoby týkající se trvalého umístění prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikací ve fyzické infrastruktuře uvnitř budovy a dále návrh projektu a časový průběh jeho provedení.

      (3)  Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 2 měsíců ode dne doručení žádosti povinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, má oprávněná osoba nebo povinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.

      (4)  K právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osobě ve splnění povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží.

§ 15

      (1)  Budovy určené pro bydlení, obchod nebo budovy občanského vybavení musí být vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybaveny přístupovým bodem budovy.

      (2)  Požadavek na vybavení budovy fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy podle odstavce 1 platí obdobně pro významné renovace budovy a pro víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům uvedeným v odstavci 1.

      (3)  Požadavek na vybavení fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy podle odstavce 1 neplatí pro

a)

nemovité kulturní památky a budovy umístěné v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny⁵), u kterých mohou být splněním takového požadavku dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně,

b)

budovy pro bydlení s méně než dvěma byty a

c)

budovy důležité pro obranu nebo bezpečnost státu⁶).

§ 16

Ochrana údajů před zneužitím

      Oprávněná osoba je povinna zajistit ochranu údajů získaných v souvislosti s postupy podle tohoto zákona, nebo ke kterým získala přístup na základě tohoto zákona, před jejich zneužitím nebo neoprávněným použitím, pokud tyto údaje nebyly zveřejněné.

Rozhodování Úřadu

§ 17

      (1)  Návrh na rozhodnutí podle tohoto zákona musí být podán Úřadu nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající oprávnění podat návrh na rozhodnutí.

      (2)  Součástí návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

      (3)  Je-li předmětem sporu cena, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu tak, aby cena zahrnovala náhradu ekonomicky oprávněných nákladů povinné osoby, a při jejím stanovení zohlední dopad navrhovaného zásahu na obchodní plán povinné osoby včetně jí provedených investic do fyzické infrastruktury využívané k poskytování vysokorychlostních služeb elektronických komunikací.

      (4)  Úřad projedná věc bez zbytečného odkladu a rozhodne o povinnosti uzavřít smlouvu, nebo poskytnout údaje anebo návrh na rozhodnutí sporu zamítne. Pokud nelze věc projednat bez zbytečného odkladu, rozhodne Úřad

a)

o sporu o přístup k fyzické infrastruktuře do 4 měsíců,

b)

o sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací, o sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy a o stanovení povinnosti poskytnout soubor minimálních údajů a údaje o stavebních pracích do 2 měsíců.

      (5)  Úřad si může vyžádat pro účely rozhodování podle tohoto zákona stanovisko od správního orgánu, jehož působnosti se předmět sporu týká. Správní orgán v takovém případě vydá stanovisko do 30 dnů; lhůta pro rozhodnutí Úřadu po tuto dobu neběží.

      (6)  V případě rozhodování sporů podle tohoto zákona týkajících se oblasti přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektrické energie a rozvodu tepelné energie si Úřad vyžádá závazné stanovisko⁷) od Energetického regulačního úřadu.

      (7)  Energetický regulační úřad v závazném stanovisku uvede, zda souhlasí nebo nesouhlasí s uzavřením smlouvy, která je předmětem sporu, podmínkami požadovaného přístupu nebo koordinace stavebních prací a cenou za přístup k fyzické infrastruktuře nebo rozdělením nákladů při koordinaci stavebních prací. Energetický regulační úřad své závazné stanovisko řádně odůvodní.

      (8)  Energetický regulační úřad při zpracování závazného stanoviska bere v úvahu zákonné povinnosti provozovatele dotčené fyzické infrastruktury a svůj regulatorní přístup k této fyzické infrastruktuře.

      (9)  Energetický regulační úřad vydá závazné stanovisko k předmětu sporného řízení do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o toto závazné stanovisko. Součástí žádosti jsou veškeré podklady, které má Úřad k dispozici ke sporu, ke kterému požaduje závazné stanovisko. Ode dne doručení žádosti o závazné stanovisko do jeho doručení Úřadu lhůty podle odstavce 5 neběží.

§ 18

      Proti rozhodnutí Úřadu o sporu není přípustný rozklad, přezkumné řízení ani obnova řízení.

Přestupky

§ 19

      (1)  Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje oprávněnou osobu o důvodech odmítnutí žádosti podle § 5 odst. 4, § 7 odst. 3, § 9 odst. 2, § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 3.

      (2)  Oprávněná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu údajů podle § 16.

      (3)  Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

§ 20

      (1)  Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

      (2)  Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže je spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o obdobném přestupku nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.

§ 21

Donucovací pokuty

      (1)  Úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností uložených rozhodnutím Úřadu podle tohoto zákona.

      (2)  Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané

a)

fyzické osobě nesmí přesáhnout 100 000 Kč,

b)

právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč.

§ 22

Přechodná ustanovení

      (1)  Brání-li povinné osobě plnit v budoucnu povinnost podle § 4 odst. 1 stávající smluvní povinnost vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve povinná osoba druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona k obnovení jednání o smlouvě za účelem zrušení této smluvní povinnosti. Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, rozhodne na návrh kterékoli z nich soud, že smluvní povinnost ruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran není soud vázán.

      (2)  Povinnosti stanovené v § 15 odst. 1 se nevztahují na budovy a významné renovace budovy, pro které byla žádost o povolení podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

§ 23

      Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

      1.  V § 7 odst. 2 se za slova ˙veřejně dostupné služby elektronických komunikací˙ vkládají slova ˙ , zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací˙.

      2.  V § 8 odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.

      3.  V § 8 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 67 zní:

      ˙(4)  Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena⁶⁷).

––––––––––––––––––––

⁶⁷)

§ 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      4.  V § 8 odst. 6 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větami ˙Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie⁵³).˙.

      5.  Za § 16a se vkládá nový § 16b, který zní:

˙§16b

      (1)  Úřad je oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a.

      (2)  Úřad je povinen na žádost dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů odstranit omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám v tomto přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů tak, aby jejich podmínky byly v souladu s Plánem využití rádiového spektra.˙.

      6.  V § 102 odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.˙.

      7.  V § 102 odst. 2 se slova ˙1,5 m˙ nahrazují slovy ˙1,0 m˙.

      8.  V § 104 odstavec 3 zní:

      ˙(3)  Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví podle zákona upravujícího oceňování majetku.˙.

      9.  V § 104 odst. 4 se slova ˙věcného břemene˙ nahrazují slovem ˙služebnosti˙.

      10.  V § 104 odst. 11 se slova ˙z věcných břemen˙ nahrazují slovy ˙ze služebností˙.

      11.  V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno cc), které zní:

˙cc)

zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra.˙.

      12.  V § 118 odst. 12 se na konci písmene n) slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      13.  V § 118 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:

˙p)

v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů⁶⁹)

1.  nezajistí přístup k otevřenému internetu, nebo

2.  nezajistí, aby smlouva, která zahrnuje služby přístupu k internetu, obsahovala požadované údaje,

3.  nezavede transparentní, jednoduché a účinné postupy pro vyřizování stížností koncových uživatelů.

––––––––––––––––––––

⁶⁹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.˙.

      14.  V § 118 odst. 14 písm. m) se slova ˙veřejně dostupné telefonní služby˙ nahrazují slovy ˙veřejně dostupné služby elektronických komunikací˙.

      15.  V § 118 odst. 14 písmeno ad) s textem ˙v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně˙ se označuje jako písmeno ae).

      16.  V § 118 odst. 22 písm. a) se slova ˙odstavce 14 písm. ad)˙ nahrazují slovy ˙odstavce 14 písm. ae)˙.

      17.  V § 118 odst. 22 písm. b) se slova ˙odstavce 12 písm. f) až o)˙ nahrazují slovy ˙odstavce 12 písm. f) až p)˙.


ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o správních poplatcích

§ 24

      Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona

č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto:

      1.  V části I položce 17 bodě 1 písm. e) se slova ˙s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury˙ zrušují.

      2.  V části VIII položka 114 zní:

˙Položka 114

a)

Podání návrhu na rozhodnutí podle § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 12 odst. 4 a § 14 odst. 3 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vyso- korychlostních sítí elektronických komunikací
2 000 Kč

b)

Podání návrhu na rozhodnutí podle § 5 odst. 5 a § 10 odst. 6 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
10 000 Kč˙.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna stavebního zákona

§ 25

      Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

      1.  V § 27 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:

      ˙(3)  Údaje o území poskytuje pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen ˙poskytovatel údajů˙) v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Grafická část se poskytuje ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální¹⁸). Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.

––––––––––––––––––––

¹⁸)

Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      2.  V § 103 odst. 1 písm. e) bodě 10 se za slova ˙energetické přípojky˙ vkládají slova ˙a přípojky elektronických komunikací˙.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

§ 26

      Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb. a zákona č. 49/2016 Sb., se mění takto:

      1.  Na konci názvu zákona se doplňují slova ˙a infrastruktury elektronických komunikací˙.

      2.  Na konci nadpisu části první se doplňují slova ˙A INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ˙.

      3.  V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova ˙a infrastruktury elektronických komunikací˙.

      4.  V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí komunikační vedení veřejné komunikační sítě.˙.

      5.  V § 3 odst. 1 se za slovo ˙infrastruktury˙ vkládají slova ˙a infrastruktury elektronických komunikací˙.


      6.  V § 3a se za slova ˙dopravní infrastruktury˙ vkládají slova ˙a infrastruktury elektronických komunikací˙.

      7.  Na konci § 3a se doplňuje věta ˙U infrastruktury elektronických komunikací se ustanovení § 3b nepoužije.˙.

      8.  V § 3c se za slova ˙dopravní infrastruktury˙ vkládají slova ˙a infrastruktury elektronických komunikací˙.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 27

      Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části druhé bodů 12 až 17, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.




Hamáček v. r.


Zeman v. r.


Sobotka v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

²)

Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³)

§ 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.

⁴)

§ 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁵)

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

⁶)

§ 16 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁷)

§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.