ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření
Celé znění předpisu ve formátu PDF ke stažení ZDE
ZÁKON
ze dne 7. září 2012
o pojistném na důchodové spoření
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník důchodového spoření.
(1) Plátcem pojistného na důchodové spoření je plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, pokud je podle zákona o daních z příjmů povinen vybírat nebo srážet daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků poplatníkovi, který je zároveň poplatníkem pojistného na důchodové spoření.
(2) Plátcovou pokladnou pro pojistné na důchodové spoření je organizační jednotka plátce pojistného, která je plátcovou pokladnou pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a kde má docházet ke srážení pojistného na důchodové spoření.
Předmětem pojistného na důchodové spoření je účast na důchodovém spoření.
(1) Základem pojistného na důchodové spoření je součet dílčího základu pojistného ze závislé činnosti a dílčího základu pojistného ze samostatné výdělečné činnosti.
(2) Dílčím základem pojistného ze závislé činnosti je součet vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění za rozhodná období.
(3) Dílčím základem pojistného ze samostatné výdělečné činnosti je vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Do dílčího základu pojistného za pojistné období, ve kterém se osoba stala poplatníkem, se za-počítává vyměřovací základ, který je stanoven za rozhodné období, ve kterém tato osoba byla poplatníkem.
(5) V případě, že je základ pojistného vyšší než maximální základ pojistného na důchodové spoření, sníží se základ pojistného na tento maximální základ.
Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění.
Sazba pojistného na důchodové spoření činí 5 %.
Pojistné na důchodové spoření se vypočte jako součin základu pojistného na důchodové spoření a sazby pojistného na důchodové spoření.
Pojistným obdobím pojistného na důchodové spoření je kalendářní rok.
(1) Pojistné na důchodové spoření je příjmem účtu pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle zákona upravujícího důchodové spoření (dále jen ˙účet důchodového spoření˙).
(2) Účet důchodového spoření se pro účely správy pojistného považuje za veřejný rozpočet.
(3) Příslušenství pojistného na důchodové spoření je příjmem státního rozpočtu.
(1) Správu pojistného na důchodové spoření vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2) Při správě pojistného na důchodové spoření se postupuje podle daňového řádu.
(3) Ustanovení daňového řádu upravující tvrzení v souvislosti s insolvenčním řízením se nepoužijí.
(1) Poplatník je registrován k pojistnému na důchodové spoření, pokud je registrován jako poplatník daně z příjmů fyzických osob.
(2) O vzniku a zániku registrace poplatníka učiní správce pojistného elektronicky úřední záznam; úřední záznam není třeba podepisovat úřední osobou, která jej vyhotovila.
(1) Poplatník je povinen podat pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření.
(2) Poplatník pojistné přiznání nepodává, pokud
- a)
- jeho pojistné je ve výši 0 Kč, nebo
- b)
- je za něj pojistné povinen odvádět výhradně plátce nebo plátci pojistného.
(1) Převoditelný přeplatek je část přeplatku na osobním pojistném účtu poplatníka, která nepřevyšuje 100 000 Kč.
(2) Převoditelný přeplatek lze použít pouze na úhradu splatného pojistného.
(3) Převoditelný přeplatek převede správce pojistného na účet důchodového spoření stejným způsobem jako výnos pojistného na důchodové spoření.
(4) Část přeplatku, která vznikla v důsledku snížení předpisu pojistného a která převyšuje převoditelný přeplatek, se stává převoditelným přeplatkem.
(1) Správce pojistného převádí výnos pojistného na důchodové spoření na účet důchodového spoření a současně informuje penzijní společnost o tom, jaká část výnosu pojistného připadá na jednotlivé poplatníky.
(2) Částku převedenou na účet důchodového spoření nelze převést zpět správci pojistného.
(3) Správce pojistného převádí výnos pojistného na důchodové spoření způsobem stanoveným zákonem upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmu.
(1) Přestane-li být osoba poplatníkem,
- a)
- zanikají nedoplatky na pojistném na důchodové spoření připadající na tuto osobu a
- b)
- nelze stanovit pojistné na důchodové spoření připadající na tuto osobu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě příslušenství pojistného na důchodové spoření.
(1) Plátce pojistného je registrován k pojistnému na důchodové spoření, pokud je registrován jako plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
(2) Plátcova pokladna pro pojistné na důchodové spoření je registrována k pojistnému, pokud je registrována jako plátcova pokladna pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
(3) O vzniku a zániku registrace plátce pojistného nebo plátcovy pokladny pro pojistné na důchodové spoření učiní správce pojistného elektronicky úřední záznam; úřední záznam není třeba podepisovat úřední osobou, která jej vyhotovila.
(4) Neprodleně poté, kdy plátce pojistného nebo jeho plátcova pokladna přestane mít alespoň jednoho poplatníka, je plátce pojistného povinen elektronicky podat oznámení o změně registračních údajů, ve kterém tuto skutečnost uvede.
(1) Plátce pojistného odvádí pojistné na důchodové spoření připadající na poplatníka prostřednictvím měsíčních záloh na pojistné.
(2) Plátce pojistného srazí poplatníkovi zálohu na pojistné v termínu, ve kterém se sráží záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, a to obdobným způsobem jako tuto zálohu na daň.
(1) Záloha na pojistné připadající na poplatníka se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc, jako pojistné na důchodové spoření.
(2) Záloha na pojistné připadající na poplatníka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3) Záloha na pojistné odváděná plátcem pojistného je součtem záloh připadajících na poplatníky; tato záloha se nezaokrouhluje.
(1) Plátce pojistného na důchodové spoření je povinen elektronicky podat hlášení k záloze na pojistné podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem.
(2) Před uplynutím lhůty pro podání hlášení může plátce pojistného nahradit již podané hlášení opravným hlášením; k předchozímu hlášení se dále nepřihlíží.
(3) S hlášením je spojena povinnost odvést zálohu na pojistné.
(4) Stanoví-li správce daně jinou lhůtu pro odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, podává se hlášení v této lhůtě.
(5) Částka připsaná nejvýše 20 dnů přede dnem splatnosti zálohy na osobní pojistný účet plátce pojistného se nepoužije na úhradu nedoplatků na jiných osobních daňových účtech.
(1) Zjistí-li plátce pojistného na důchodové spoření, že poslední známá záloha není ve správné výši, je povinen elektronicky podat následné hlášení.
(2) V následném hlášení plátce pojistného uvede rozdíl oproti poslední známé záloze.
(3) Následné hlášení lze podat i v případě, kdy se nemění poslední známá záloha, ale pouze údaje dříve tvrzené.
(4) Následné hlášení není přípustné podat po dobu doměřovacího řízení týkajícího se předmětného zálohového období.
(1) Poslední známou zálohou se pro účely tohoto zákona rozumí záloha na pojistné na důchodové spoření v celkové výši, ve které byla naposledy za příslušné zálohové období
- a)
- plátcem pojistného tvrzena v hlášení nebo následném hlášení, nebo
- b)
- správcem pojistného pravomocně doměřena z moci úřední.
(2) Poslední známou zálohu správce pojistného předepíše do evidence pojistného.
(1) Záloha tvrzená plátcem pojistného v hlášení se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání hlášení, a to ve výši v něm tvrzené.
(2) V případě, že plátce pojistného nepodá hlášení v zákonem stanovené lhůtě, má se za to, že tvrdil zálohu ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení pojistného se neuplatní.
(3) Záloha tvrzená plátcem pojistného v následném hlášení se považuje za doměřenou dnem podání následného hlášení, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé záloze.
(1) Zjistí-li správce pojistného na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě pojistné kontroly, že poslední známá záloha není ve správné výši, doměří zálohu ve výši rozdílu poslední známé zálohy a částky nově zjištěné; odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.
(2) Zvyšuje-li se doměřením záloha, je doměřený rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru.
Plátci pojistného na důchodové spoření vzniká povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky zálohy doměřené z moci úřední tak, jak byla doměřena oproti poslední známé záloze.
Úrok z prodlení v případě úročení nedoplatku na záloze se uplatní i po dni splatnosti zálohovaného pojistného.
(1) Plátce pojistného je povinen elektronicky podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření podle jednotlivých poplatníků a za plátce pojistného celkem.
(2) Pojistné odváděné plátcem pojistného je splat-né ve lhůtách splatnosti záloh na toto pojistné.
(3) Dodatečné vyúčtování lze podat pouze elektronicky.
(1) Částka připsaná na osobní pojistný účet plátce pojistného se rozdělí na částky pojistného na důchodové spoření připadající na jednotlivé poplatníky se stejným datem splatnosti poměrně podle výše předpisů pojistného připadajících na jednotlivé poplatníky.
(2) Částky rozdělené podle odstavce 1 se zaokrouhlují na 2 desetinná místa.
(1) Přeplatkem připadajícím na poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí
- a)
- částka pojistného na důchodové spoření připadající na jednotlivého poplatníka odvedená plátcem pojistného převyšující předpis pojistného připadající na jednotlivého poplatníka,
- b)
- částka, o kterou součet předpisů pojistného připadajícího na jednotlivého poplatníka od všech jeho plátců pojistného převyšuje částku odpovídající pojistnému vypočtenému z maximálního základu pojistného na důchodové spoření.
(2) Přeplatek připadající na poplatníka lze použít pouze tak, že poplatník uplatní nárok na
- a)
- vypořádání tohoto přeplatku u plátce pojistného, nebo
- b)
- snížení své budoucí platební povinnosti v pojistném přiznání.
(3) Poplatník uplatňuje nárok na vypořádání přeplatku připadajícího na poplatníka u svého plátce pojistného písemnou formou. Současně uvede část tohoto přeplatku, která má být plátcem pojistného vypořádána.
(4) Plátce pojistného vypořádá přeplatek připadající na poplatníka tím, že sníží svoji budoucí srážkovou i odvodovou povinnost k pojistnému připadající na tohoto poplatníka ve výši tohoto přeplatku.
(5) Vypořádáním přeplatku připadajícího na poplatníka nebo snížením budoucí platební povinnosti poplatníka zaniká příslušná část přeplatku na osobním pojistném účtu plátce pojistného.
Poplatník pojistného na důchodové spoření je povinen písemně oznámit plátci pojistného den, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, a to tak, aby mohl plátce pojistného tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného.
(1) Zjistí-li plátce pojistného na důchodové spoření, že poplatník porušil některou ze svých povinností, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci pojistného.
(2) Pořádkovou pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti plátce pojistného lze uložit bez výzvy správce pojistného k jejímu splnění.
(1) Poruší-li poplatník svou povinnost a v důsledku toho není plátcem pojistného sraženo a odvedeno pojistné na důchodové spoření ve správné výši, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit správci pojistného takto neodvedené pojistné namísto plátce pojistného spolu s přirážkou k pojistnému ve výši 10 % z neodvedeného pojistného.
(2) Porušením povinnosti podle odstavce 1 je
- a)
- nesplnění oznamovací povinnosti poplatníka,
- b)
- uplatnění nároku na vypořádání přeplatku připadajícího na poplatníka ve výši přesahující tento přeplatek.
(3) Přirážka k pojistnému je příslušenstvím pojistného.
(4) V případě, kdy ke zjištění porušení povinnosti ze strany poplatníka došlo na základě oznámení tohoto poplatníka nebo plátce pojistného, činí přirážka k pojistnému poloviční výši.
(5) Správce pojistného rozhodne o povinnosti uhradit neodvedené pojistné a přirážku k pojistnému platebním výměrem a současně je předepíše do evidence pojistného.
(6) Neodvedené pojistné a přirážka k pojistnému jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
