47

ZÁKON
ze dne 9. února 2011,
kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů






      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

      Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb. a zákona č. 199/2010 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1, § 3 odst. 1 písm. c), § 10h odst. 2 písm. a), § 31 odst. 1 písm. i), § 31 odst. 2 písm. a), § 32 odst. 2 písm. a), § 33 odst. 2 písm. k), § 34 odst. 3 písm. k) a § 35 odst. 1 písm. h) se slova ˙Evropských společenství˙ nahrazují slovy ˙Evropské unie˙.

      2.  Poznámka pod čarou č. 1 zní:

––––––––––––––––––––

˙¹)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2006/79/ES ze dne 5. října 2006 o osvobození zboží dováženého v drobných zásilkách neobchodní povahy ze třetích zemí od daní. Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě. Třináctá směrnice Rady ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu ˙ Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství. Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby. Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř Společenství. Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2009/69/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o daňové úniky spojené s dovozem. Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu. Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2010/23/EU ze dne 16. března 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů. Směrnice Rady 2010/66/EU ze dne 14. října 2010, kterou se mění směrnice 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě.˙.

      3.  V § 2 odst. 2 písm. a) se číslo ˙9˙ nahrazuje číslem ˙10˙.

      4.  V § 4 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 72 zní:

      ˙(1)  Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a)

úplatou částka v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžního plnění,

b)

jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost,

c)

daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění,

d)

vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období,

e)

nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období,

f)

správcem daně příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 až 5,

g)

osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy,

h)

zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu,

i)

místem pobytu adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje,

j)

místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu,

k)

provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti,

l)

dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,

m)

zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní vymezených v zákoně upravujícím spotřební daně²⁴) nebo daně z pevných paliv nebo daně ze zemního plynu a některých dalších plynů vymezených v zákoně upravujícím daň z pevných paliv a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů⁷²), s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené.

––––––––––––––––––––

⁷²)

Část čtyřicátá pátá a čtyřicátá šestá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      5.  V § 4 odst. 3 písm. c) se slova ˙a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat˙ zrušují.

      6.  V § 4 odst. 3 písmeno d) zní:

˙d)

dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je

      1.  hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů^7c),

      2.  odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů^7c), nebo

      3.  pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví^7d),˙.

      7.  V § 4 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 73 zní:

˙e)

dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení⁷³) se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností,

––––––––––––––––––––

⁷³)

§ 32a odst. 6 a § 33 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.˙.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).

      8.  V § 4 odst. 4 se slova ˙české koruny˙ nahrazují slovy ˙českou měnu˙.

      9.  V § 5 odst. 2 se slova ˙ , z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu⁷).˙ nahrazují slovy ˙za autorské příspěvky, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu⁷).˙.

Poznámka pod čarou č. 7 zní:

––––––––––––––––––––

˙⁷)

§ 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.˙.

      10.  V § 5 odst. 4 se slova ˙pro účely tohoto zákona˙ zrušují.

      11.  V § 5b odst. 2 se slova ˙jejich vystoupení ze skupiny˙ nahrazují slovy ˙zániku jejich členství ve skupině˙.

      12.  V § 6 odst. 2 se slova ˙hmotného majetku^7c) a odpisovaného nehmotného majetku^7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem^7d), o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci˙ nahrazují slovy ˙dlouhodobého majetku˙.

      13.  § 7a včetně nadpisu zní:

˙§ 7a

Místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu

      (1)  Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropského společenství anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, při dodání elektřiny nebo při dodání tepla či chladu sítěmi (dále jen ˙dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi˙) obchodníkovi je místo, kde má tento obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu.

      (2)  Obchodníkem podle odstavce 1 je osoba povinná k dani, která nakupuje plyn, elektřinu, teplo nebo chlad zejména za účelem jejich dalšího prodeje a jejíž vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná.

      (3)  Místem plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, které je toto zboží dodáno, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má místo pobytu.˙.

      14.  § 10b včetně nadpisu zní:

˙§ 10b

Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy

      (1)  Místem plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy je místo konání kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, pokud jde o

a)

službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, včetně služby přímo související s tímto oprávněním, nebo

b)

službu vztahující se k takové akci, včetně přímo související služby, jakož i poskytnutí služby organizátora takové akce, osobě nepovinné k dani.˙.

      15.  V § 10h odst. 1 písmeno h) zní:

˙h)

poskytnutí přístupu do přepravní nebo distribuční soustavy pro plyn nacházející se na území Evropského společenství nebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené, do elektroenergetické soustavy anebo do sítí tepla nebo chladu a poskytnutí přepravy či distribuce plynu, tepla nebo chladu anebo poskytnutí přenosu či distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav nebo sítí, včetně poskytnutí přímo souvisejících služeb,˙.

      16.  V § 13 odst. 4 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 74 zní:

˙b)

uvedení do stavu způsobilého k užívání⁷⁴) dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6,

––––––––––––––––––––

⁷⁴)

§ 6 odst. 8 a § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.˙.

      17.  V § 13 odst. 4 se písmeno h) označuje jako písmeno g).

      18.  V § 13 odst. 5 se slova ˙nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně˙ zrušují.

      19.  V § 13 odst. 7 písm. i) se slova ˙prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny podle § 7a˙ nahrazují slovy ˙ , elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi˙.

      20.  V § 14 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

      21.  V § 14 odst. 4 písm. a) se za slova ˙obchodního majetku˙ vkládají slova ˙ , s výjimkou dlouhodobého majetku,˙.

      22.  V § 16 odst. 1, § 18 odst. 1, § 31 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 3 se slova ˙prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny˙ nahrazují slovy ˙ , elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi˙.

      23.  V § 21 odst. 6 písmeno d) zní:

˙d)

dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání⁷⁴) při plnění vymezeném v § 13 odst. 4 písm. b),˙.

      24.  V § 21 odst. 6 písm. e) se slova ˙odst. 3 písm. f)˙ nahrazují slovy ˙odst. 3 písm. e)˙.

      25.  V § 21 odst. 8 se slova ˙písm. h)˙ nahrazují slovy ˙písm. g)˙.

      26.  V § 23 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

      ˙(5)  Pokud byly porušeny podmínky pro osvobození od daně podle § 71g, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.˙.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

      27.  V § 24 odst. 1 se za slovo ˙služby˙ vkládají slova ˙s místem plnění v tuzemsku˙ a za slovo ˙plnění˙ se vkládají slova ˙nebo v případě poskytnutí úplaty, k poslednímu dni měsíce, ve kterém byla úplata poskytnuta, a to k tomu dni, který nastane dříve˙.

      28.  V § 24 odstavce 2 a 3 znějí:

      ˙(2)  Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních.

      (3)  Pokud je služba podle odstavce 1, u níž jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. b), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k poskytnutí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.˙.

      29.  V § 24 odst. 4 se slova ˙a 2˙ nahrazují slovy ˙až 3˙ a slova ˙prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny˙ se nahrazují slovy ˙ , elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi˙.

      30.  V § 24a odst. 1 se věta poslední zrušuje.

      31.  V § 24a odstavce 2 až 4 znějí:

      ˙(2)  Plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby podle odstavce 1. V případech podle § 21 odst. 5 písm. b) a v § 21 odst. 6 až 10 se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem uvedeným v těchto ustanoveních.

      (3)  Pokud je služba podle odstavce 1, u níž má plátce povinnost podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), poskytována po dobu delší než 12 kalendářních měsíců a nedojde během tohoto období k přijetí úplaty, považuje se plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku.

      (4)  Ustanovení odstavců 1 až 3 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko.˙.

      32.  V § 28 odst. 1 se slova ˙opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a˙ nahrazují slovy ˙platební kalendář, opravný daňový doklad, daňový doklad vystavený podle § 46 nebo 92a˙.

      33.  Poznámka pod čarou č. 23 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

      34.  V § 28 odst. 2 písmeno l) zní:

˙l)

výši daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.˙.

      35.  V § 29 odst. 1 se slova ˙d), e) a f)˙ nahrazují slovy ˙c) až e)˙.

      36.  V § 31 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

      37.  V § 32 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

      38.  V části první hlavě II nadpis dílu 6 zní: ˙Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně a oprava výše daně, opravný daňový doklad˙.

      39.  V § 36 odstavec 1 zní:

      ˙(1)  Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.˙.

      40.  V § 36 odst. 10 se slova ˙písm. h)˙ nahrazují slovy ˙písm. g)˙.

      41.  Poznámka pod čarou č. 26b se zrušuje.

      42.  V § 40 odst. 2 se slova ˙podle § 42˙ zrušují.

      43.  § 41 včetně nadpisu zní:

˙§ 41

Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně

      (1)  Základ daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně podle zvláštního právního předpisu²⁴), se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spotřební daně.

      (2)  U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně.

      (3)  U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13, aniž by zboží bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.

      (4)  U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební dně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení zboží do volného oběhu, se základ daně stanoví podle § 36.˙.

      44.  § 42 až 46 včetně nadpisů znějí:

˙§ 42

Oprava základu daně a oprava výše daně

      (1)  Plátce opraví základ daně a výši daně

a)

při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,

b)

při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění,

c)

při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2,

d)

pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d),

e)

při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo

f)

pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.

      (2)  V případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely.

      (3)  Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce

a)

opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost,

b)

opravou základu daně a výše daně snižuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost a osoba povinná k dani, právnická osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo osoba identifikovaná k dani, pro kterou se původní plnění uskutečnilo nebo která poskytla úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, obdržela opravný daňový doklad, nebo

c)

provedl opravu základu daně a výše daně v daňové evidenci, pokud plátce neměl povinnost vystavit opravný daňový doklad podle odstavce 2.

      (4)  U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění.

      (5)  Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění.

      (6)  V případě opravy základu daně a výše daně podle odstavce 1 písm. d) plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez daně, která plátci náleží do data předčasného ukončení smlouvy. Opravu lze provést do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitosti nájemcem.

      (7)  Při pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou a při dovozu zboží se oprava základu daně provede obdobně podle odstavců 1 až 6.

      (8)  Při dovozu zboží, kdy vyměří daň celní orgán a je nesprávně uplatněn základ daně nebo sazba daně, plátce tuto skutečnost oznámí celnímu orgánu, který daň původně vyměřil.

§ 43

Oprava výše daně v jiných případech

      (1)  V případě, kdy plátce nebo osoba identifikovaná k dani uplatnila a přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění nebo byla přijata úplata. Opravu lze provést nejdříve ke dni, ve kterém plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, obdržela opravný daňový doklad, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely, podle odstavce 2.

      (2)  V případě opravy výše daně v jiných případech plátce nebo osoba identifikovaná k dani vystaví opravný daňový doklad, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo daňový doklad vystavila. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad a daňový doklad nevystavila, provede opravu v evidenci pro daňové účely.

      (3)  U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění.

      (4)  Opravu výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění.

      (5)  Osoba povinná přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. k) je oprávněna při opravě daně postupovat přiměřeně podle odstavců 1 až 4.

§ 44

Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

      (1)  Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění doposud nezanikla (dále jen ˙věřitel˙), je oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v případě, že

a)

plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen ˙dlužník˙), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku,

b)

věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,

c)

věřitel a dlužník nejsou osobami, které jsou

      1.  kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,

      2.  osobami blízkými^26a), nebo

      3.  osobami, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení¹⁰) nebo jiné obdobné smlouvy,

d)

věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1.

      (2)  Pokud pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle zákona upravujícího insolvenční řízení zjištěna v hodnotě, kterou měla v době vzniku, daň se vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, výše opravované daně podle tohoto ustanovení se sníží či zvýší o takto provedené opravy.

      (3)  Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1. Opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a v případě, že dlužník přestal být plátcem.

      (4)  Věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání

a)

kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání, a

b)

výpis z evidence oprav pro daňové účely provedených v tomto daňovém přiznání.

      (5)  Pokud provede věřitel opravu výše daně podle odstavce 1, je dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1.

      (6)  Je-li pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle odstavce 1, následně plně či částečně uspokojena, vzniká věřiteli povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky došlo, a doručit dlužníkovi daňový doklad, který je věřitel povinen vystavit podle § 46 odst. 2 do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. V případě uspokojení pohledávky se daň vypočte podle ustanovení § 37 odst. 2. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu byl doručen doklad podle § 46 odst. 2.

      (7)  Postoupí-li věřitel pohledávku, u níž provedl opravu výše daně podle odstavce 1, je povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to ke dni, v němž k postoupení pohledávky došlo. Věřitel je povinen doručit dlužníkovi písemné oznámení, že k postoupení pohledávky došlo; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky.

      (8)  Při zrušení registrace je věřitel, který provedl opravu podle odstavce 1, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň zaplacenou podle odstavce 6, a to v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Věřitel je povinen doručit písemné oznámení o zrušení registrace všem dlužníkům, kterým doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1; v oznámení je povinen uvést i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1. Dlužník je oprávněn uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo doručeno oznámení o zrušení registrace věřitele.

      (9)  Opravy výše daně podle odstavců 1, 6, 7 nebo 8 se považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad podle § 46 nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi. U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění.

      (10)  Zanikne-li věřitel s právním nástupcem, je opravu výše daně oprávněn provést i jeho právní nástupce; ustanovení odstavců 1 až 9 se použijí obdobně.
§ 45

Opravný daňový doklad

      (1)  Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje

a)

náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla,

b)

důvod opravy,

c)

rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,

d)

rozdíl mezi opravenou a původní daní,

e)

rozdíl mezi opravenou a původní úplatou.

      (2)  Pokud se oprava základu daně a oprava výše daně nebo oprava výše daně v jiných případech týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy, uvedeny na opravném daňovém dokladu pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na opravném daňovém dokladu uvedena evidenční čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně.

      (3)  Opravný daňový doklad v případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb podle § 42 odst. 1 písm. f) obsahuje

a)

náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b) s výjimkou evidenčního čísla původního daňového dokladu,

b)

předmět plnění, na které byla úplata původně přijata,

c)

celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně a tomu odpovídající výši daně.

      (4)  Údaje opravného daňového dokladu podle odstavce 3 se uvádějí za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Plátce je povinen evidovat soupisy takto vystavených dokladů a tyto neodesílá.

§ 46

Daňový doklad při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

      (1)  Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 1 obsahuje

a)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele,

b)

daňové identifikační číslo věřitele,

c)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka,

d)

daňové identifikační číslo dlužníka,

e)

spisovou značku insolvenčního řízení,

f)

evidenční číslo daňového dokladu,

g)

evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,

h)

datum vystavení daňového dokladu,

i)

datum uskutečnění původního plnění,

j)

celkovou dlužnou částku,

k)

výši opravené daně; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů,

l)

odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena.

      (2)  Daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 6 obsahuje

a)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání věřitele,

b)

daňové identifikační číslo věřitele,

c)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání dlužníka,

d)

daňové identifikační číslo dlužníka,

e)

evidenční číslo daňového dokladu,

f)

evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle odstavce 1,

g)

datum vystavení daňového dokladu,

h)

datum přijetí úplaty,

i)

výši přijaté úplaty,

j)

výši daně z přijaté úplaty; tato daň může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů.˙.

      45.  § 46a se zrušuje.

      46.  V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)

bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,

b)

rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví,

c)

bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení.˙.

      47.  § 49 a 50 se zrušují.

      48.  V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova ˙v rámci této licence˙.

      49.  V § 68 odstavce 7 až 10 včetně poznámky pod čarou č. 75 znějí:

      ˙(7)  Subjektem Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí tyto subjekty uvedené v příslušných předpisech Evropské unie⁷⁵):

a)

Evropská unie,

b)

Evropské společenství pro atomovou energii,

c)

Evropská centrální banka,

d)

Evropská investiční banka,

e)

subjekt založený Evropskou unií.

      (8)  Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi⁵⁶), konzulárnímu úřadu⁵⁷), zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjektům Evropské unie se sídlem v jiném členském státě a jejich členům a úředníkům, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Osvobození se uplatní, pouze pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo těchto misí, úřadů, organizací a subjektů.

      (9)  Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjekty Evropské unie se sídlem v tuzemsku a jejich členové nebo úředníci, pokud jsou osobami požívajícími výsad a imunit podle § 80, jsou povinni na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo subjekty Evropské unie, jejich členové nebo úředníci jsou oprávněni od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze v rozsahu stanoveném principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, v rozsahu stanoveném v § 80. Pro stanovení tohoto rozsahu se započítává i výše daně vrácené podle § 80.

      (10)  Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby

a)

uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí,

b)

do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.

––––––––––––––––––––

⁷⁵)

Směrnice Rady 2009/162/EU ze dne 22. prosince 2009, kterou se mění některá ustanovení směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty čl. 151 odst. 1 písm. aa) a protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.˙.

      50.  § 71 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 49 zní:

˙§ 71

Osvobození od daně při dovozu zboží

      (1)  Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně.

      (2)  Od daně je osvobozen dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁹), pokud se jedná o:

a)

zboží dovážené v zásilkách neobchodní povahy, jde-li o dovoz kávy nebo čaje, vztahuje se osvobození od daně na množství do

      1.  500 g kávy, nebo 200 g kávového extraktu a esence,

      2.  100 g čaje, nebo 40 g čajového extraktu a esence,

b)

osobní majetek fyzických osob,

      1.  které se stěhují ze zahraničí do tuzemska,

      2.  dovážený při příležitosti sňatku,

      3.  nabytý děděním,

c)

výbavu, studijní potřeby a vybavení domácností žáků nebo studentů,

d)

přemístění obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podniku,

e)

léčivé látky, léčivé přípravky, laboratorní zvířata, biologické nebo chemické látky,

      1.  laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu,

      2.  léčivé látky lidského původu a činidla k určování krevní skupiny a tkání,

      3.  referenční látky pro kontrolu jakosti přípravků,

      4.  farmaceutické výrobky používané při mezinárodních sportovních událostech,

f)

zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům,

      1.  zboží dovážené pro uskutečnění obecných záměrů, základní životní potřeby pouze bezúplatně nabyté,

      2.  bezúplatně nabyté zboží dovážené ve prospěch zdravotně postižených osob pro účely vzdělávání, zaměstnávání a sociální rozvoj,

      3.  zboží dovážené ve prospěch obětí katastrof,

g)

dovoz v rámci mezinárodních vztahů,

      1.  čestná vyznamenání nebo ceny,

      2.  dary obdržené v rámci mezinárodních vztahů,

      3.  zboží určené k užívání hlavou státu,

h)

zboží dovážené k podpoře obchodní činnosti,

      1.  vzorky zboží nepatrné hodnoty,

      2.  tiskoviny a reklamní materiál,

      3.  zboží používané nebo spotřebované v průběhu výstavy nebo podobné události,

i)

zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům,

j)

různý dovoz, a to

      1.  zásilky určené subjektům příslušným ve věcech ochrany autorských práv nebo průmyslového či obchodního vlastnictví,

      2.  turistický propagační materiál,

      3.  různé dokumenty a zboží,

      4.  materiál k upevnění a ochraně zboží při přepravě,

      5.  stelivo, píce a krmivo pro zvířata během jejich přepravy,

      6.  pohonné hmoty a maziva nacházející se v silničních motorových vozidlech a speciálních kontejnerech,

      7.  zboží určené na výstavbu, údržbu nebo výzdobu památníků nebo hřbitovů válečných obětí,

      8.  rakve, urny a smuteční ozdoby.

      (3)  Od daně je dále osvobozen dovoz

a)

zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR, s výjimkou alkoholických nápojů, parfémů, toaletní vody, tabáků a tabákových výrobků,

b)

čistokrevných koní starých nejvýše šest měsíců, narozených ve třetí zemi nebo na třetím území ze zvířete, které bylo na území Evropského společenství pokryto a poté dočasně vyvezeno k porodu,

c)

sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy, které nejsou určeny k prodeji a které dovážejí muzea a galerie, pokud jsou dováženy bezúplatně, nebo pokud jsou dováženy za úplatu a nejsou dodány osobou povinnou k dani,

d)

oficiálních publikací vydávaných orgány veřejné moci země nebo území vývozu, mezinárodními organizacemi, veřejnými samosprávami a veřejnoprávními subjekty usazenými v zemi nebo na území vývozu a tiskovin šířených při příležitosti voleb do Evropského parlamentu nebo při příležitosti vnitrostátních voleb v zemi, z níž tiskovina pochází, zahraničními politickými organizacemi úředně uznanými v členských státech, pokud tyto publikace a tiskoviny podléhaly dani v zemi nebo na území vývozu a nevyužily vrácení daně při vývozu,

e)

vratných obalů bez úplaty či za úplatu,

f)

úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství, nebo

g)

plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo vpuštěním z plavidla převážejícího plyn do soustavy zemního plynu nebo těžební plynovodní sítě, dovoz elektřiny, tepla nebo chladu prostřednictvím tepelných nebo chladicích sítí.

      (4)  Od daně je dále osvobozen dovoz zboží

a)

osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla,

b)

uskutečněný subjekty Evropské unie, a to v mezích a za podmínek upravených v protokolu a v dohodách o jeho provádění nebo v dohodách o umístění sídla těchto subjektů, pokud tím není narušena hospodářská soutěž,

c)

uskutečněný mezinárodními organizacemi jinými než uvedenými v písmenu b), které jsou za mezinárodní organizace uznávány úřady hostitelského členského státu, nebo uskutečněný členy těchto organizací v mezích a za podmínek upravených mezinárodními smlouvami zakládajícími tyto organizace nebo dohodami o umístění jejich sídla, nebo

d)

ozbrojenými silami ostatních členských států Organizace Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí.

      (5)  U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla.

      (6)  Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankou.

––––––––––––––––––––

⁴⁹)

Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla.˙.

      51.  Poznámka pod čarou č. 49a se zrušuje.

      52.  Za § 71f se vkládá nový § 71g, který včetně nadpisu zní:

˙§ 71g

Osvobození od daně při dovozu zboží, které je přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně

      (1)  Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64.

      (2)  Pokud se však jedná o dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 odst. 1 nebo o přemístění obchodního majetku podle § 64 odst. 4, je dovoz zboží osvobozen od daně, pokud plátce v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu poskytne celnímu orgánu

a)

své daňové identifikační číslo nebo daňové identifikační číslo svého daňového zástupce,

b)

daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, které je zboží odesláno nebo přepraveno, popřípadě své daňové identifikační číslo, přidělené pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě, která jsou uvedena v písemném rozhodnutí celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu, a

c)

podklady dokazující, že dovezené zboží je bezprostředně určeno k odeslání nebo přepravě do jiného členského státu.

      (3)  Plátce je povinen uvést dovoz zboží osvobozený od daně podle odstavce 1 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do tohoto režimu propuštěno.

      (4)  Pokud nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, vzniká plátci daňová povinnost a plátce je povinen přiznat daň podle § 23.˙.

      53.  V části první hlavě II díl 10 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 53, 63 a 64 zní:

˙Díl 10

Odpočet daně

§ 72

Nárok na odpočet daně

      (1)  Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování

a)

zdanitelných plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,

b)

plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,

c)

plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,

d)

plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo

e)

plnění uvedených v § 13 odst. 8 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.

      (2)  Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona

a)

na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nemovitost, která mu byla nebo má být převedena, anebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta,

b)

na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo

c)

v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).

      (3)  Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.

      (4)  Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu⁵³) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).

      (5)  Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.

      (6)  Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen ˙odpočet daně v částečné výši˙), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.

§ 73

Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně

      (1)  Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky:

a)

při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,

b)

při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,

c)

při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 3 až 5, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo

d)

při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 3 až 5, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.

      (2)  Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1.

      (3)  Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze u přijatých zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla povinnost tuto daň přiznat.

      (4)  Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena.

      (5)  Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem. Tento postup nelze uplatnit, pokud chybějícími náležitostmi jsou údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo.

      (6)  Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.

      (7)  U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení¹⁰) nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým tato přijatá zdanitelná plnění použijí, a pokud tato uskutečněná zdanitelná plnění uvedou ve svých daňových přiznáních. Je-li uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení.

§ 74

Oprava odpočtu daně

      (1)  Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.

      (2)  Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně a výše daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká.

§ 75

Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši

      (1)  Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.

      (2)  V případě přijatého zdanitelného plnění určeného k uskutečňování svých ekonomických činností, které plátce použije zčásti rovněž pro účely s nimi nesouvisejícími, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro účely nesouvisející se svými ekonomickými činnostmi, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). Postup podle tohoto odstavce nelze uplatnit v případě dlouhodobého majetku.

      (3)  Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (dále jen ˙poměrný koeficient˙). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.

      (4)  Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto plnění pro své ekonomické činnosti. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, jehož se oprava týká.

§ 76

Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši

      (1)  Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 1, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku i mimo tu- zemsko, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d), má nárok na odpočet daně pouze v krácené výši odpovídající rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně.

      (2)  Příslušná výše odpočtu daně v krácené výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, a koeficientu. Dojde-li k souběhu nároku na odpočet daně v krácené výši podle tohoto ustanovení a nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75, použije se pro výpočet výše odpočtu daně v krácené výši součin obou příslušných koeficientů.

      (3)  Koeficient podle odstavce 2 věty první se vypočte jako procentní podíl, v jehož

a)

čitateli je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v § 72 odst. 1,

b)

jmenovateli je celkový součet hodnoty v čitateli a součtu hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně.

Do součtu částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění se započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na celé procento nahoru.

      (4)  Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají

a)

prodej dlouhodobého majetku, pokud tento majetek plátce využíval pro své ekonomické činnosti,

b)

poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně.

      (5)  Je-li hodnota ve jmenovateli podílu vypočteného podle odstavce 3 kladné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo záporné číslo, je koeficient 0 %. Je- -li hodnota ve jmenovateli tohoto podílu nula nebo záporné číslo a hodnota v jeho čitateli nula nebo kladné číslo, je koeficient 100 %. Je-li koeficient vypočtený podle odstavce 3 roven nebo vyšší než 95 %, považuje se za roven 100 %.

      (6)  Pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši ve zdaňovacích obdobích běžného kalendářního roku plátce použije koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. Pokud plnění pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví výši tohoto koeficientu plátce kvalifikovaným odhadem.

      (7)  Po skončení běžného kalendářního roku plátce provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku (dále jen ˙vypořádávané období˙). Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi celkovým nárokem na odpočet daně v krácené výši vypočteným z údajů za vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně v krácené výši v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Pro výpočet celkového nároku na odpočet daně v krácené výši za vypořádávané období plátce použije koeficient vypočtený z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen ˙vypořádací koeficient˙). Vypořádání odpočtu daně plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období vypořádávaného období.

      (8)  Pro vypořádání odpočtu daně v krácené výši při zrušení registrace se použije obdobně odstavec 7 s tím, že vypořádávané období je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne zrušení registrace.

      (9)  Dojde-li po vypořádání odpočtu daně k opravě uskutečněných plnění za některé ze zdaňovacích období již vypořádaného roku, výše nároku na odpočet daně v krácené výši se přepočte novým vypořádacím koeficientem vypočteným z údajů za celé vypořádávané období s promítnutím všech oprav.

      (10)  V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v krácené výši, v jiném roce, než ve kterém je po uskutečnění plnění nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky vypořádání nároku na odpočet daně podle odstavce 7 za rok, ve kterém po uskutečnění plnění je oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit, rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z případného rozdílu mezi hodnotami vypořádacích koeficientů za příslušné roky.

§ 77

Vyrovnání odpočtu daně

      (1)  Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.

      (2)  Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně. Je-li vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn vyrovnání provést, je-li záporná, je plátce povinen vyrovnání provést.

      (3)  Vyrovnání odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl obchodní majetek použit a ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání.

Úprava odpočtu daně

§ 78

      (1)  Původní odpočet daně uplatněný u pořízeného dlouhodobého majetku podléhá úpravě, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn, dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Obdobně se postupuje v případě, kdy plátce při pořízení dlouhodobého majetku nárok na odpočet daně neměl.

      (2)  Změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, a to ve srovnání se skutečnostmi, které plátce zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně nebo při pořízení tohoto majetku, pokud nárok na odpočet daně neměl.

      (3)  Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let.

      (4)  Změnou rozsahu použití dlouhodobého majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, se rozumí případy, kdy plátce

a)

uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,

b)

uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně tento majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,

c)

neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši, nebo

d)

uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.

      (5)  Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení⁷³) považuje za samostatný dlouhodobý majetek.

      (6)  Úpravu odpočtu daně plátce uvede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést tuto úpravu.

§ 78a

      (1)  Částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočte ve výši jedné pětiny, popřípadě jedné desetiny v případě pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, ze součinu

a)

částky daně na vstupu u příslušného majetku a

b)

rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně k okamžiku provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně

      1.  ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, nebo

      2.  ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.

      (2)  Ukazatelem nároku na odpočet daně je

a)

0 %, nemá-li plátce nárok na odpočet daně,

b)

100 %, má-li plátce nárok na odpočet daně v plné výši, nebo

c)

poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient, má-li plátce nárok na odpočet daně pouze v částečné výši, popřípadě součin obou koeficientů, dojde- -li k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76.

      (3)  Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést.

      (4)  Při výpočtu částky úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, který plátce pořídil jako osoba povinná k dani před datem registrace, se postupuje obdobně podle odstavce 1 s tím, že namísto ukazatele nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet uplatněn nebo majetek pořízen, se použije ukazatel nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, ve kterém došlo k registraci.

      (5)  Používá-li plátce majetek pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, částka úpravy odpočtu daně vypočtená podle odstavce 1 nebo 4 se přiměřeně zkrátí.

      (6)  Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, částka úpravy odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se stanoví jako součin částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně; do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna.

§ 78b

      (1)  Pro úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se použijí obdobně ustanovení § 78 a 78a s tím, že lhůta pro úpravu odpočtu počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do stavu způsobilého k užívání.

      (2)  U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b), se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a). U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.

§ 78c

      (1)  Ustanovení § 78 až 78b se použijí obdobně pro úpravu odpočtu daně u

a)

majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu⁶³),

b)

majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,

c)

majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu⁶⁴),

d)

majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci,

e)

majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení.

      (2)  Běh lhůty pro úpravu odpočtu daně podle odstavce 1 se nepřerušuje.

Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace

§ 79

      (1)  Osoba povinná k dani, která se stala plátcem, má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného před datem registrace, pokud toto plnění je k datu registrace součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně se nevztahuje na daň uplatněnou u zboží, nemovitosti nebo služeb pořízených před lhůtou delší než 12 měsíců před datem registrace. Datem registrace se rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci.

      (2)  Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až 78c. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6.

      (3)  Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze uplatnit za první zdaňovací období po datu registrace.

      (4)  Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Dnem zrušení registrace se rozumí den účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace.

      (5)  Částka snížení nároku na odpočet daně u nedokončeného majetku, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob se určí ve výši uplatněného odpočtu daně. Pro výpočet částky snížení nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78a odst. 6.

      (6)  Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně u

a)

majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu⁶³),

b)

majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku,

c)

majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu⁶⁴),

d)

majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci,

e)

majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při skončení dědického řízení.

      (7)  Plátce je povinen provést snížení odpočtu daně podle odstavců 4 až 6 za poslední zdaňovací období registrace.

––––––––––––––––––––

⁵³)

§ 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶³)

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁴)

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.˙.

      54.  Poznámky pod čarou č. 49b, 51 a 54 se zrušují.

      55.  V § 80 odst. 1 písm. d) a v § 80 odst. 10 písm. c) se slova ˙orgánu Evropských společenství⁵⁸)˙ nahrazují slovy ˙subjektu Evropské unie˙.

      56.  Poznámka pod čarou č. 58 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

      57.  V § 80 odst. 3 se slova ˙členů orgánu Evropských společenství uvedených˙ nahrazují slovy ˙člena subjektu Evropské unie uvedeného˙.

      58.  V § 80 odst. 7, v § 83 odst. 4, v § 86 odst. 5 a v § 101 odst. 1 se slova ˙Generálním finančním ředitelstvím˙ nahrazují slovy ˙Ministerstvem financí˙.

      59.  V § 80 odst. 8 a v § 81 odst. 7 se slova ˙zvláštního právního předpisu˙ nahrazují slovy ˙daňového řádu˙.

      60.  Poznámka pod čarou č. 59 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

      61.  V § 80 odst. 15 se slova ˙orgány Evropských společenství⁵⁸)˙ nahrazují slovy ˙subjekty Evropské unie˙.

      62.  V § 80 odst. 19 se číslo ˙8˙ nahrazuje čís- lem ˙9˙.

      63.  V § 82 odst. 3 se za větu první vkládá věta ˙Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011.˙.

      64.  V § 82a odst. 5 písm. i) bodě 7 se slova ˙poměrné části˙ zrušují a za slovo ˙daně˙ se vkládají slova ˙v částečné výši˙.

      65.  V § 82a odst. 10 se za větu první vkládá věta ˙Pokud se žádost o vrácení daně týká období pro vrácení daně spadajícího do roku 2009, podává se nejpozději do 31. března 2011, jinak nárok zaniká.˙.

      66.  V § 82a odst. 12 se slova ˙poměrné části˙ zrušují a za slovo ˙nároku˙ se vkládají slova ˙na odpočet daně v částečné výši˙.

      67.  V § 82b odst. 1 a 9 se slova ˙zákona upravujícího správu daní a poplatků˙ nahrazují slovy ˙daňového řádu˙.

      68.  Poznámky pod čarou č. 59b, 59c a 69 včetně odkazů na poznámky pod čarou se zrušují.

      69.  V § 83 odst. 2 se slova ˙11 a 12˙ nahrazují slovy ˙10 a 11˙.

      70.  V § 83 odst. 6 se slova ˙zvláštního právního předpisu⁵⁹)˙ nahrazují slovy ˙daňového řádu˙.

      71.  V § 85 odst. 1 se slovo ˙zakoupeného˙ nahrazuje slovy ˙této osobě dodaného s místem plnění˙ a slova ˙ , a to i formou finančního pronájmu osobního automobilu˙ se zrušují.

      72.  V § 85 odst. 2 se slova ˙zakoupení osobního automobilu˙ nahrazují slovy ˙jí dodaný osobní automobil s místem plnění v tuzemsku˙.

      73.  V § 85 odst. 3 větě první se slovo ˙nakoupený˙ nahrazuje slovy ˙jí dodaný s místem plnění˙ a věta druhá se zrušuje.

      74.  V § 85 odstavec 4 zní:

      ˙(4)  Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve za kalendářní měsíc, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo.˙.

      75.  V § 85 odst. 6 se věta první nahrazuje větou ˙Je-li osobě se zdravotním postižením dodán ojetý osobní automobil s místem plnění v tuzemsku, může tato osoba uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90.˙.

      76.  V § 85 odstavec 7 zní:

      ˙(7)  Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 3 let od konce kalendářního měsíce, ve kterém obdržela rozhodnutí příslušného úřadu o přiznání příspěvku na zakoupení osobního automobilu, nebo od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a to od toho dne, který nastane později.˙.

      77.  V § 86 odst. 2 se číslo ˙9˙ nahrazuje čís- lem ˙10˙.

      78.  V § 90 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

      ˙(6)  Při stanovení přirážky postupuje obchodník podle odstavce 3 nebo 4 za celé zdaňovací období.˙.

Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 7 až 15.

      79.  V § 91 se slova ˙zvláštního právního předpisu⁶²)˙ nahrazují slovy ˙daňového řádu˙.

      80.  Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.

      81.  V § 92 odst. 4 se slovo ˙zlata˙ nahrazuje slovy ˙investičního zlata, jeho pořízení z jiného členského státu nebo jeho dovozu˙.

      82.  § 92a včetně nadpisu zní:

˙§ 92a

Režim přenesení daňové povinnosti

      (1)  V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

      (2)  Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen podle § 26 vystavit daňový doklad s náležitostmi podle § 28 odst. 2 písm. a) až k). Na vystaveném daňovém dokladu uvede sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

      (3)  Plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, je povinen doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně odpovídá plátce, pro kterého je plnění uskutečněno.

      (4)  Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.

      (5)  Plátce, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění.

      (6)  Plátce, který uskutečnil nebo pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je povinen předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání výpis z evidence pro daňové účely, obsahující údaje podle odstavce 4 nebo 5, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.˙.

      83.  Za § 92a se vkládají nové § 92b až 92e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 76 znějí:

˙§ 92b

Dodání zlata

      (1)  Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje

a)

zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu,

b)

investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5.

      (2)  Při dodání zlata plátci, s výjimkou České národní banky, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

§ 92c

Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu

      Při dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu, včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

§ 92d

Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

      Při převodu povolenek na emise skleníkových plynů podle jiného právního předpisu⁷⁶) na plátce použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

§ 92e

Poskytnutí stavebních nebo montážních prací

      Při poskytnutí stavebních prací, které podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ- -CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008, plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.

––––––––––––––––––––

⁷⁶)

Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.˙.

      84.  § 93 včetně nadpisu zní:

˙§ 93

Správa daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží

      Při správě daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla.˙.

      85.  V § 94 odst. 2 písm. b) se slova ˙dnem nabytí účinnosti˙ nahrazují slovy ˙datem účinnosti registrace uvedeným na˙.

      86.  V § 94 odst. 9 a 10 se za slova ˙povinná k dani˙ vkládají slova ˙se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku˙.

      87.  V § 94 se na konci odstavce 12 doplňuje věta ˙Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.˙.

      88.  V § 94 odst. 13 se za slova ˙podle §˙ vkládají slova ˙66, 68 a˙.

      89.  V § 94 odst. 16 se slova ˙dodáno zlato˙ nahrazují slovy ˙poskytnuto plnění˙ a slova ˙uskutečnění dodání tohoto zlata˙ se nahrazují slovy ˙poskytnutí tohoto plnění˙.

      90.  V § 95 odst. 5, § 106 odst. 5 a 6 a v § 106a odst. 9 se slova ˙§ 74 odst. 6˙ nahrazují slovy ˙§ 79 odst. 4˙.

      91.  V § 95a odst. 9 se číslo ˙74˙ nahrazuje čís- lem ˙79˙.

      92.  V § 97 odst. 1 se slova ˙podléhající spotřební dani˙ nahrazují slovy ˙ , které je předmětem spotřební daně˙.

      93.  § 98 včetně nadpisu zní:

˙§ 98

Stanovení daně při nesplnění registrační povinnosti

      (1)  Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a), stanoví správce daně daň náhradním způsobem.

      (2)  Daň stanovenou náhradním způsobem stanoví správce daně ze základu daně, kterým je souhrn úplat náležejících osobě povinné k dani za uskutečněná zdanitelná plnění, která byla uskutečněna bez daně za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem. Správce daně při stanovení výše daně použije sazby daně platné ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

      (3)  Daň stanovená náhradním způsobem je splatná do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

      (4)  Pokud správce daně stanoví daň náhradním způsobem, dodatečné daňové přiznání není přípustné.˙.

      94.  V § 99 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:

      ˙(12)  Při rozhodnutí o úpadku člena skupiny končí probíhající zdaňovací období skupiny dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny. Následující zdaňovací období skupiny a plátce, jehož členství ve skupině zaniklo v souvislosti s insolvenčním řízením, začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku.˙.

Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.

      95.  V § 100 odst. 1 se za slovo ˙zboží˙ vkládají slova ˙nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1˙.

      96.  V § 100 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou ˙Plátce je povinen rovněž vést evidenci obchodního majetku, a to v rámci účetnictví nebo samostatně.˙.

      97.  V § 100 se doplňuje odstavec 6, který zní:

      ˙(6)  Věřitel je povinen vést evidenci oprav podle § 44, která obsahuje obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, daňové identifikační číslo dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 a výši opravy daně na výstupu.˙.

      98.  V § 101 odst. 1 se za větu první vkládá věta ˙Tuto lhůtu nelze prodloužit.˙.

      99.  V § 101 odst. 2 se za větu první vkládá věta ˙To platí i pro skupinu v případě, že soud rozhodl o úpadku jejího člena.˙.

      100.  V § 101 odst. 4 se slova ˙předcházejícímu dni˙ zrušují.

      101.  V § 102 odst. 1 písm. d) se za slovo ˙daně˙ vkládají slova ˙ , osobě registrované k dani v jiném členském státě,˙.

      102.  V § 102 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně.˙.

      103.  V § 102 odstavec 7 zní:

      ˙(7)  Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení způsobem uvedeným v odstavci 2.˙.

      104.  V § 104 odst. 2 a v § 105 odst. 3 se slova ˙zákona upravujícího správu daní⁶⁸)˙ nahrazují slovy ˙daňového řádu˙.

      105.  Poznámka pod čarou č. 68 včetně odkazů na poznámku pod čarou se zrušuje.

      106.  V § 104 odst. 3 se slova ˙byl povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4˙ nahrazují slovy ˙měl nárok na odpočet daně v částečné výši podle § 72 odst. 6˙.

      107.  V § 105 odst. 1 se slova ˙zvláštního právního předpisu.˙ nahrazují slovy ˙daňového řádu.˙.

      108.  V § 106 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ˙O zrušení registrace může plátce také požádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.˙.

      109.  V § 106 odst. 7 písm. b) se slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      110.  V § 106 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem ˙ , nebo˙ a doplňuje se písmeno d), které zní:

˙d)

plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.˙.

      111.  V § 106a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  V případě zániku členství zastupujícího člena ve skupině jsou členové skupiny povinni zvolit nového zastupujícího člena do 15 dnů ode dne zániku jeho členství ve skupině. Pokud tak neučiní, ustanoví zastupujícího člena správce daně rozhodnutím.˙.

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.

      112.  V § 108 odst. 1 písm. a) se slova ˙dodání zlata˙ nahrazují slovem ˙plnění˙.

      113.  V § 108 odst. 1 písm. c) se slova ˙nebo elektřina˙ nahrazují slovy ˙ , elektřina, teplo nebo chlad soustavami nebo sítěmi˙.

      114.  V § 108 odst. 1 písm. i) se slova ˙dodáno zlato˙ nahrazují slovy ˙poskytnuto plnění˙.

      115.  § 109 včetně nadpisu zní:

˙§ 109

Ručení za nezaplacenou daň

      (1)  Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen ˙příjemce zdanitelného plnění˙), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že

a)

daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,

b)

plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen ˙poskytovatel zdanitelného plnění˙), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo

c)

dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

      (2)  Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny²⁵).˙.

      116.  Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 109a

Zvláštní způsob zajištění daně

      (1)  Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění.

      (2)  Úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění se hradí jeho správci daně. Současně s platbou příjemce zdanitelného plnění způsobem zveřejněným správcem daně uvede

a)

identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,

b)

daň, na kterou je úhrada určena,

c)

identifikaci příjemce zdanitelného plnění,

d)

den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.

      (3)  Pokud je úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.

      (4)  Částka uhrazená za poskytovatele zdanitelného plnění se přijímá a eviduje na jeho osobním depozitním účtu. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni; dojde-li k úhradě později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu.

      (5)  Byla-li daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.˙.





      117.  Příloha č. 2 zní:

      118.  Pro účely přílohy č. 3 se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003. Do přílohy č. 3 se zařazují služby, které odpovídají současně číselnému kódu Standardní klasifikace produkce a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

      119.  Doplňuje se příloha č. 5, která zní:



Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících se použijí dosavadní právní předpisy, není-li dále stanoveno jinak.

      2.  Pro uplatnění nároku na odpočet daně, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který plátce uplatní za zdaňovací období po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce povinen splnit podmínky stanovené v § 73 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      3.  Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně neuplatnil. Obdobně plátci vznikne nárok na odpočet daně v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění odpočet daně krátil s tím, že nárok na odpočet daně vznikne v té výši, kterou plátce neuplatnil. V těchto případech je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro uplatnění nároku na odpočet daně podle tohoto ustanovení se neuplatní § 73 odst. 3 a 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      4.  Při vypořádání odpočtu daně za rok 2011 se postupuje podle § 76 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      5.  V případě odpočtu daně uplatněného u majetku pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu daně postupuje podle § 78 nebo 79 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      6.  Při použití hmotného nebo nehmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, pokud byl takový majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo § 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

      7.  Pro posouzení délky lhůty pro uplatnění nároku na vrácení zaplacené daně osobě se zdravotním postižením, která započala běžet podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle § 85 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Účinnost

      1.  Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2011, s výjimkou ustanovení článku I bodů 63 a 65, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona, a s výjimkou ustanovení článku I bodu 83, pokud jde o § 92e, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

      2.  Ustanovení článku I bodu 83, pokud jde o § 92d, pozbývá platnosti dnem 1. července 2015.




Němcová v. r.





Klaus v. r.





Nečas v. r.